Dolínkova z prdele „argumentace“

Dnes jsem narazil na úchvatný článek, který už sám o sobě stojí za to, jen si ho přečtěte a plačte, nadávejte, smějte se, cokoliv; mě na celé věci nejvíce zaujala argumentace obhajoby tohoto geniálního návrhu, neboť ta už si snad ani neklade za cíl někoho přesvědčit, ale prostě jen něco říci, protože se to očekává.

O co jde? Nyní stojí místo pro rezidenta v Praze sedm set korun (což platí mimochodem pro první auto, za další zaplatíte nesmyslně více); návrh zní, aby bylo těm, kdo nemají předplacené celoroční jízdné v MHD, parkování zdraženo přesně o tolik, kolik stojí ono celoroční jízdné (to v součtu činí více než šestinásobné zdražení). Jinými slovy by měli být rezidenti, kteří si platí parkovací místo v modrých zónách (což budou nejspíše všichni s auty), dotlačeni ke koupi celoroční jízdenky do MHD, nebo aby ji alespoň zaplatili a neměli (dotyční si buď koupí lítačku, nebo zaplatí za parkování navíc přesně na korunu její cenu). Jakousi absurdní kompenzací má být, že rezidenti nebudou mít povolení parkovat jen v modré zóně ve svém sektoru, ale v celé městské části (což se ale bude týkat opět všech, ať už si roční jízdenku do MHD koupí, nebo ne, čili je to vesměs změna na celé té šaškárně s MHD nezávislá).

D-FENS před několik lety o modrých zónách napsal, že jsou nesmyslné a neúčelné; bohužel byl příliš velký optimista, protože nyní se jeví, že nesmyslnost a bezúčelnost by byla pořád ještě ta lepší možnost, neboť se ukázalo býti jen otázkou času, než někoho napadlo, jak skrze modré zóny pražské rezidenty vydírat. Tentokráte třeba aby jezdili MHD, příště to může být cokoliv jiného; i kdyby tento návrh neprošel (zatím je to jen taková první vlaštovka), obávám se, že je tento nápad dostatečně nechutný na to, aby se mocipánům zalíbil a chytili se i další. Jediný důvod, proč to není dle mého názoru ještě spojováno s globální dopravní buzerací, je principiální lokálnost modrých zón. Nicméně i toto je docela síla, protože obyvatel Prahy, který žije v místech, kde žádné modré zóny nejsou, může normálně parkovat, zatímco obyvatel čtvrti tímto fenoménem zasažené, by měl být tlačen k zaplacení i za MHD.

Daleko více než nápad samotný mě však zaujala argumentace-neargumentace, kterou je obhajován. Velkým myslitelem mezi zastánci jest sociální demokrat v pozici náměstka primátorky pro dopravu – Petr Dolínek. Největší perlou je asi jeho prohlášení: „Nikoho neznevýhodňujeme, my naopak zvýhodňujeme toho, kdo má roční kupon na MHD.“ Vážně? Doposud platil rezident za parkování sedm stovek; nyní se to zvýší na více než šestinásobek, avšak ti, kdo si zakoupí roční jízdenku do MHD, budou shodou okolností zvýhodněni tak, aby je to stálo zase jen sedm stovek jako doposud. Naopak, jak říká pan Dolínek, nikdo nebude znevýhodněn; všichni ti, kdo nyní jezdí autem a MHD nepoužívají, určitě nebudou znevýhodněni tím, když si ke stávajícímu produktu budou muset zakoupit ještě jiný, několikanásobně dražší, o který nemají zájem. Jak může někdo něco takového vůbec vypustit z pusy? To je jako tvrdit, že spotřební daň z pohonných hmot neznevýhodňuje řidiče, protože je to jen zvýhodnění neřidičů.

Na námitky, že magistrát je motivován snahou prodat co nejvíce kuponů do MHD, reaguje Dolínek tím, že to není pravda, neboť zájem o nákup celoročních jízdenek zvyšovat nepotřebuje, protože je už nyní hodně vysoký. Pochopitelně, co jiného si můžeme myslet; zájem o produkt je vysoký, zvyšovat jej netřeba, takže bude vydírat lidi, kteří o něj nemají zájem, aby si ho koupili (nebo alespoň zaplatili), jinak nebudou mít kde parkovat. Pozoruhodné je i to, jak může někdo prohlásit, že zájem o jízdné je dostatečný a netřeba zvyšovat, když má celý ten podnik ztrátu asi deset miliard ročně (tedy on oficiálně vykazuje ztráty a občas i zisky ve stovkách milionů, protože tu desetimiliardovou dotaci účetně zahrnuje mezi příjmy); představte si soukromého dopravce (s částečným monopolem na Prahu!!), který vybere od svých zákazníků ročně o deset giga méně, než jaké jsou jeho náklady, načež se nechá slyšet, že zvyšovat prodej jízdenek nepotřebuje, protože už nyní je hodně vysoký.

Další argument je věta skoro jako vystřižená z nějaké stand-up comedy: „Když bude mít řidič roční kupon v kapse, vzpomene si na zácpy, potíže s parkováním a raději využije MHD. Brzy zjistí, že je čistá, příjemná a spolehlivá.“ Ano, když si řidič vzpomene na zácpy, které jsou v Praze mimo jiné (ač nejen) uměle vytvářeny „zklidňováním“, uzavírkami, nesmyslnými rychlostními limity či ukrajování prostoru ze silnic pro cyklostezky, a potíže s parkováním, jež způsobují mimo jiné (do značné míry) právě modré zóny, raději využije tu hnusnou, smradlavou, nepříjemnou a zcela nespolehlivou MHD, protože magistrát už naházel řidičům pod nohy tolik klacků, že někteří rezignovali.

Víte, jak se pozná „lepší řešení“ nějakého problému? Že jsou za něj lidé ochotni dobrovolně platit; na rozdíl od těch řešení, která jim někdo vnucuje. Establishment dělá vše pro to, aby lidé používali hromadnou dopravu místo individuální; dotuje ji a provoz aut naopak daní. I navzdory tomu, že provoz automobilů je šíleně znevýhodněn a zatížen obrovskými daněmi, lidé je používají do té míry, že si na sebe MHD (v současné konfiguraci) nedokáže vydělat. Co to asi znamená? Jednoduše to, že lidé chtějí typicky jezdit auty (i navzdory všem nevýhodám), naopak moc nechtějí používat MHD ve stavu, v jakém se momentálně nachází. Rozumným řešením by samozřejmě bylo uvolnění všech omezení uvalených na řidiče a změna celého konceptu MHD (kompletní privatizací), aby byla konkurenceschopná dopravě individuální; pak by si lidé sami našli rozumný poměr, ve kterém chtějí využívat jednotlivé druhy dopravy. Není k tomu vůbec zapotřebí nikdo, kdo by stanovoval, jaký poměr je „správný“; to lidé poznají sami: Budou-li zácpy moc velké a parkování neúnosné, prostě někteří z nich holt zvolí jiný způsob.

A konečně přichází Dolínek s naprosto univerzálním argumentem-smrťákem: „Každá jízda, která se nerealizuje autem, ale MHD, je pro mne jako radního pro dopravu výhra.“ Proč vlastně? Jaký je tohle argument? MHD je lepší, protože je prostě lepší? Auta jsou špatná, protože jsou prostě špatná? Bohužel jsme se už dostali do bodu, ve kterém se otázka dopravy přesunula do tak stereotypních klišé a mediální masáž dostoupila takové úrovně, že větu „Hromadná doprava je lepší než individuální,“ lze používat jako danost, kterou je možné bez dalšího vysvětlení argumentovat; a to navzdory hlasování peněženkami (i přes obrovské zdanění stále prosperující trh v oblasti individuální dopravy versus chronicky ztrátové a státem dotované podniky hromadné dopravy), které jednoznačně a nade vší pochybnost každý den znovu a znovu jasně dokazuje, že preference lidí jsou typicky přesně opačné.

Související články: