Straně svobodných občanů jako jediné pravicové straně na české politické scéně dnešní doby vcelku fandím. Strana vzniklá z potřeby obyčejných lidí žít plnohodnotný život ve své vlasti, bez zbytečných povolení, příkazů a zákazů ať už zevnitř nebo zvenčí. Bez přebujelé byrokracie, některých zbytečných daní a zásahů do svobodného rozhodování svéprávných lidí českého státu. Nic, proti čemuž bych mohl cokoli upřímně namítnout.
Jsem ale i dlouholetým čtenářem nezávislých webů a zastáncem vytvoření si vlastního názoru při analýze problému z vícero úhlů pohledu. Proto mě dokonale uzemnil článek, který uveřejnil Miloslav Bednář, vědecký pracovník, vysokoškolský profesor a člen republikového výboru Strany svobodných občanů 10.6. na aktualne.cz a stránkách Strany svobodných občanů. Nechci se pouštět do rozsáhlých úvah, ostatně informace i z oficiálních zdrojů jsou zatím stále dohledatelné na internetu.
Pan Bednář píše o tzv. „vícegeneračním komunistickém vymývání mozků coby příčiny českého antiamerikanismu“, dále píše „jakoby snad Rusko a USA byli jeden za 18 a druhý bez dvou za dvacet“. No, osobně nevím, jaké noviny, televizní kanály či zpravodajské weby v Čechách jsou komunistické a vystupují proti ideologii a životnímu stylu západních tzv. demokracií. Možná měl autor přímo jmenovat takové zdroje antiamerických nálad. Jmenovaná média by mu případnou pomluvu a urážku na cti jistě demokraticky odpustila, ustoupila od žaloby a neukázala tak funkčnost, spravedlnost a efektivnost českého soudnictví. Ono o nějakém komunistickém vymývání mozků dnes prakticky nelze mluvit, když prakticky všechna česká média spadají pod západní média, společnosti či jiné entity. Ono je to víceméně logické, když jsme po té komedii v roce 1989 přešli z područí východního komunistického bloku do aliance (ekonomické, vojenské a celospolečenské) se západní demokracií s celou tou hitparádou humanitárního bombardování, šíření pravdy a lásky (pardon, propagandy a války), vojenských kontingentů v Afghánistánu a Iráku, zabředávání do marastu Evropské unie, a dalších (ne)demokratických aktivit. Ono se říká, pane Bednáři, koho chleba jíš, toho píseň zpívej…
Další zajímavá úvaha pana Bednáře je, že „zatímco Rusko je nyní opět faktická diktatura, USA jsou nikoli náhodou rozhodující demokratickou velmocí“. Neméně úsměvné je také považování vojenského uskupení NATO za „obrannou organizaci“. NATO vzniklo jako nutný stabilizační prvek a reakce na rozpínavost bývalého Sovětského svazu na evropském kontinentu. Po rozpadu SSSR nemělo NATO rázem žádného oponenta. Mělo být tedy logicky rozpuštěno. Ono totiž vždy platí, že kde není protiváha, tam dochází ke zneužití postavení jednoho hráče nad zbytkem „herního pole“ bez ohledu jestli je z Východu či ze Západu, diktátor či zapřisáhlý demokrat. Je to zkrátka stinná stránka člověka – zneužívat situace pro svou osobní výhodu či obohacení jakéhokoli druhu. Po skončení studené války se USA a NATO tak pustili do dalších aktivit spojených s hledáním dalšího svého nepřítele. Válka v zálivu, Angola, Bosna, Irák, Rwanda, Čečensko, Súdán, Jugoslávie a nová éra USA po 11. září 2001 plná šíření „demokracie“ a západního stylu života v Afghánistánu, Iráku, ale také třeba v Tunisu a Lýbii v rámci arabského jara, Sýrii a na dnešní Ukrajině. Rozsáhlejší seznam „demokratických“ aktivit USA – např. viz zde. Pozn.: I kdyby jen polovina byla pravdivá, i tak je to dost dlouhý seznam. NATO a stejně tak i USA v dnešní době plní nikoli roli ochránce demokracie, práva a svobod lidí, ale čistě provokativní či přímo útočnou k získání geopolitických, ekonomických či politických aktiv pro další aktivity v dobývaných regionech. Důkazem toho je dost pestrá paleta amerických vojenských základen jak v Evropě tak dále po celém světě, nezřídka dost blízko takovým „třídním nepřátelům“ jako je Rusko nebo Čína.
Nevzpomínám si, že by třeba „komunistické Rusko“ mělo vojenské základny na Kubě, v Mexiku nebo v Indonésii blízko amerického výsostného území. Ani, že by si muselo Rusko odstřelit tři své věžáky a ještě to svádět na nárazy letadel unesených krvežíznivými arabskými teroristy, aby mělo záminku k napadení jiné země kvůli nerostným surovinám. Když USA vraždí v Iráku, Afghánistánu a šíří smrt a strach prakticky všude na Blízkém východě i jinde, je to v pořádku. Když ale Rusko zabere bez ozbrojených střetů Krym a to ještě s podporou místního obyvatelstva, tak je hned oheň na střeše a omílá se to v médiích dnes a denně pořád dokola.
Podle pana Bednáře je pro USA typická „izolace od nebezpečně zkažené Evropy jako semeniště nepřátelství ke svobodě a demokracii“. USA vždy byla ráda ve zdánlivé izolaci daleko od míst, kde provádí své bojůvky, aby po pominutí agrese instalovala své vojenské základny jako dost pochybné záruky míru. Že by Evropa byla nebezpečnou a zkaženou nebo dokonce semeništěm nepřátelství ke svobodě a demokracii? Evropa byla už od začátku 20. století technologicky velmi daleko díky průmyslové revoluci a stejně tak i společensky. Evropské státy byly funkční na základě zaběhlých tradic, bohaté historie a kořenů, ke kterým se národy vždy obracely. USA zato byla jakýmsi narychlo utvořeným slepencem různých národů a kultur, vzniklým spíše uměle (byť promyšleně, např. násilný import černošských otroků z Afriky, ukradení půdy a nerostných surovin americkým Indiánům, podpora přistěhovalectví z Evropy za prací) než kvalitním dlouhodobým procesem. Z pohledu práva byla Evropa velmi vyspělá, viz například volební práva pro ženy nebo lidská práva (daleko dříve než v USA).
USA má údajně „silný sklon zachránit svobodu a demokracii Evropy a potažmo světa před jejich významnými domácími nepřáteli.“
Nezdá se mi, že by lid v Afghánistánu či Iráku v roce 2001, resp. 2003 požádal USA o šíření demokracie do jejich zemí násilnou (rozuměj demokratickou) cestou. Libye či Sýrie taktéž. Však my vám tu demokracii vnutíme, i kdybychom vám měli toho domácího nepřítele vytvořit sami, ehm, že. Kdo mimochodem financoval Hitlera ve 30. letech v nacistickém Německu? Nebyly to náhodou švýcarské, západoevropské a americké banky spolu s bohatými a vlivnými americkými rodinnými klany?
USA pouze používá ochranu svobody a demokracie jako záminku k zajištění svých aktiv. Kapitalismus v celé své zvrhlé kráse. Pokud se něco jeví jako šíření demokracie (např. založení Československa roku 1918, jak zmiňuje pan Bednář), zcela jistě tak USA nečinilo z dobré vůle k zajištění svobody a demokracie, ale proto, aby z toho něco získalo pro sebe. Kupříkladu rozbilo historicky přežitou monarchii Rakousko – Uhersko na menší územní celky, které pak lze snadněji pojmout do své sféry vlivu. Vždy podle hesla: rozděl a panuj.
Nejsem komunista, jen se snažím dívat na věci bez růžových brýlí a zasněného pohledu. Osobně si nedělám iluze o Rusku. Pokud by Rusko bylo světovou velmocí číslo 1 a nemělo žádnou vojenskou a ekonomickou protiváhu, jistě by svého postavení také zneužívalo. Budovalo základny po celém světě, naváželo se do ostatních států, používalo bomby s ochuzeným uranem, vytvářelo ekonomické krize, vykrádalo ostatní státy, šířilo geneticky modifikované potraviny a organizovalo státní převraty a politické vraždy víceméně demokraticky zvolených exponentů. Dnes je to vizitka USA, které dle výdajů na zbrojení i dnes výrazně převyšuje ostatní vojenské velmoci světa.
Poslední odstavec článku pana Bednáře stojí opravdu za to. V kostce řečeno: „kdo je protiamerický, ten je proti občanským a státním svobodám a tedy upřednostňuje diktaturu.“ Pan Bednář zažil éru Sovětského svazu a dle toho hodnotí zkresleně i dnešní situaci. Sám byl odchován tehdejší komunistickou společností, tento negativní vliv v něm pravděpodobně přetrval a utvrdil ho v tom, že vše, co není komunismus, musí být zákonitě lepší, a dle toho hodnotí i současnou situaci ve světě. Dle úsloví „podle sebe soudím tebe.“ Tak se nechová pravý demokrat.
I z vědeckého hlediska je opírání se o rovnice USA = dobro a Rusko = zlo pochybné. Navíc, když žádné dobro a zlo neexistuje, pouze převaha, tj. která ze stran má aktuálně navrch k organizování bojůvek šíření svého vlivu ve světě.
Pan Bednář je zdá se zdárným příkladem toho, že „image je nanic, poslouchej žízeň“, tedy „akademický titul je nanic, používej vlastní rozum“. Z celého článku mám dojem, že autor žije v nějaké odtržené realitě. Doporučuji panu Bednáři, aby odložil růžové brýle, spolknul červenou pilulku, nebo jinak prohlédl, začal si konečně všímat toho, co se kolem nás všech na světě děje, a začal objektivně tyto události hodnotit. Jako správný vědecký pracovník, za kterého se sám považuje. Spíše mám ale pocit, že je jeho článek ryze účelový. Pokud ano, pak je to dost chabá propaganda a levná provokace nehodná takto vysokého univerzitního titulu.
(1x známkováno, průměr: 2,00 z 5)