Já jsem se včera rozhodl Avatara nevolit a to v žádném případě.
Zdravotně jsem se porouchal a tak jsem odpoledne proseděl v křesle, protože jsem na nic jiného nenalezl dost energie. Nejprve jsem si poslechl online diskusi s Žitem 44 a říkal si, že už asi nechápu vůbec nic a že by ten únik nervově paralytických plynů měl někdo zastavit. Vydržel jsem to poslouchat do chvíle, kdy se Landa, pardon, Žito, svěřil, že jednal s Babišem. To mi stačilo.
Pak přišel v bedně dialog páně Franze s pohlednou paní moderátorkou na ČT1 a já zpozorněl.
Po nějaké době jsem získal pocit, že mi někdo do ruky vložil silikonový implantát natřený vazelínou. Vnímal jsem něco kluzkého, neuchopitelného a neustále měnícího tvar a orientaci. Říkal jsem si, OK, není to politik a není to profesionální lhář. Hovoří do celostátní televize, musí odpovídat na otázky spatra, to by rozhodilo kdekoho, a on chce být na té jistější straně, takže se vyhýbá jednoznačným vyjádřením. I za drobnou odchylku od politické korektnosti je na ČT1 ban, takže si to nechce podělat. Rozuměl jsem tomu, což neznamená, že jsem to akceptoval.
Pak ovšem diskuse došla do bodu, kde jsem si opět vzpomněl na Žita 44. Ještě než Žito začal řešit svoje vztahy s králem gumových rohlíků, byly mu jako obvykle od angažovaných posluchačů přišpendlovány na hruď dubové ratolesti, protože měl holou hlavu a Orlík a všechny tyhle perly novodobých kádrováků pravdy a lásky. A Landa na to, poněkud v kontrastu s tím vším, co předtím řekl Žito, zareagoval velmi racionálně. Řekl něco v tom smyslu, že když se váženému posluchači na něm něco nelíbí, například minulost nebo cokoli jiného, tak ať ho prostě úplně ignoruje.
Do stejné situace se dostal i kandidát Franz. Nejprve mu paní redaktorka vpálila, že chodil na koncerty Orlíku. A pak odněkud vytáhla, že pro „skinheadský časopis Čech“ sepsal několik programových bodů, ve kterých například vytyčil ideu boje proti drogám, posilování fyzické kondice nebo pozitivní rozvíjení vlastenectví. A ani s jedním tématem se pan kandidát nevypořádal se ctí, naopak, nadělal si do kalhot sám od sebe. V případě Orlíku vysvětlil, že tam chodil provádět jakýsi multikulturní výzkum (bylo to ještě slabomyslnější než jeho předchozí vysvětlení, že chodil analyzovat Landu jako potenciálního zpěváka šansonu) a pokud šlo o ten článek, který podle všeho ani nevznikl, řekl pan kandidát:
„Tyto ideály jsem měl, protože to nebyli lidé, kteří by byli nějak valně vzdělaní. Ale nesepsal jsem nic. Ten časopis se měl jmenovat Krok.“
Blejt se mi z něj chtělo, dámy a pánové. Co je to za chameleona? Ideály buď máme nebo nemáme. Jsou odrazem našich hodnot. Pro někoho je ideálem koupit si ojetou stříbrnou Octavii na naftu, pro někoho vybudovat osmý div světa, pro někoho je ideálem společnost postavená na vlasteneckých hodnotách a bez drog. Ideály, jejich obsah a hodnota, nijak nesouvisejí s tím, s kým o nich zrovna mluvíme, zda je vzdělaný nebo je to nějaký indolent z učiliště. Kdyby pan kandidát za něco stál, tak by řekl: Ano, sdílel jsem tyto hodnoty, tehdy jsem k tomu nějak dospěl, a stál jsem si za tím. Teď jsem se sice s věkem, společenským vývojem a podobně někam posunul, ale za svými tehdejšími postoji, stejně jako za současnými, si stojím!
Serou vás lidi, kteří odloží kus své autentické minulosti jako pocintaný tričko, aby si natáhli nějakou novou? Mně ano. Ne ne, takového člověka já volit nebudu, takový člověk mě nikdy nebude zastupovat, protože
Jakou odpověď bych od pana kandidáta očekával? Tedy například:
Tehdy nosila polovina mužské populace bomber a Orlík se poslouchal v polovině domácností stejně jako nyní Morčata na útěku. V kontextu té doby to bylo úplně normální a démonizace se to dočkalo až teď.
anebo
Posuzujeme tehdejší situaci dnešní optikou. Tehdy během pár měsíců vzniklo iks hudebních stylů a směrů a navzájem se prolínaly. Punková skupina Tři sestry, co dneska hraje něco jako indie rock, hrála tehdy punk a hrála na stejném pódiu se „skinheadskou“ skupinou Orlík, některé skladby dokonce nazpívali spolu. Tehdy to nikdo neřešil, to děláte až dneska vy v rámci novodobého kádrování a sestavování posudků.
anebo také
Skupinu Orlík je zapotřebí oddémonizovat, protože to bylo něco jako tehdejší Chinaski včetně kvality hudební produkce. Orlík a pravicově extrémistická muzika? No to se musím smát! Podstatná část produkce byla zcela infantilní a neškodná. Pokud to porovnáme s texty skupin jako Skrewdriver, Landser, nebo Stahlgewitter, nebo z československých Conflict 88 nebo Krátký proces, je ta dětinskost Orlíku skoro úsměvná. Zejména bych v této souvislosti připomněl opus skupiny Orlík Dudy.
Vzhledem k akutnímu změknutí páteře byl Avatar vyřazen a na jeho místo nastoupil pan Prázdná Obálka.
(Zatím nikdo nehlasoval)