Vážení čtenáři,
rád bych se zde podělil o čerstvě nabyté zkušenosti s procesem správního řízení ve věci přestupku, kterého jsem se měl dopustit tím, že jsem na rovném úseku čtyřproudé silnice, kolem které není jakákoli rezidenční zástavba, překročil povolenou rychlost o celých 11 km/h.
Pro zajímavost uvádím, že se jednalo o obec proslulou zejména neohroženými městskými strážníky a postupným posouváním značek začátku obce do míst, kde by je člověk nečekal, a kde už se to nelíbí ani PČR.
Po změření rychlosti následovalo zastavení hlídkou, legitimace a sepsání záznamu o přestupku. Ten jsem odmítl podepsat a nijak jsem se k věci nevyjadřoval. S překvapivou rychlostí mi byl po cca 3 týdnech doručen příkaz, kterým mě místně příslušný městský úřad uznal vinným a uložil mi pokutu 1500,- Kč. Své rozhodnutí opřel o následující důkazy:
1. Fotografie z měřícího zařízení MicroDigiCam LTI
2. Ověřovací list výše uvedeného měřidla
3. Totožnost řidiče zjištěná hlídkou
4. Výpis předchozích přestupků z karty řidiče
K posledně jmenovanému důkazu si dovolím poznámku – dovedu si představit, že k dříve spáchaným přestupkům správní orgán přihlíží při určení výše trestu (recidiva), ale nerozumím tomu, jakou roli hrají v určení, zdali jsem projednávaný přestupek spáchal, či nikoli.
Proti příkazu jsem ve lhůtě 15 dnů podal odpor v celém rozsahu, důvody jsem nerozepisoval. Následovalo zahájení správního řízení a předvolání k ústnímu jednání, přesně podle správního řádu. Pro zajímavost uvádím, že úřad zcela ignoroval existenci mé datové schránky a korespondenci zasílal poštou na adresu trvalého bydliště, kde se příliš nevyskytuji. Kdybych si pošty nevšiml, rozhodl by v mé nepřítomnosti a o pokutě bych se dozvěděl zřejmě až od exekutora. Bohužel jsem jako laik nenašel v našem právním řádu prostředek, kterým bych se mohl v takovém případě bránit. Našel jsem jen, že úředník odesláním papírové pošty namísto datové zprávy poruší svou pracovní povinnost, ale doručení je zřejmě i tak platné. Pokud někdo ví víc, nechť se prosím podělí v diskusi.
Na ústní jednání jsem se pečlivě připravil. Získat důkazy, které by rozhodnutí zpochybnily, nedalo s pomocí fotoaparátu a přítele google.com ani moc práce.
V Certifikátu o schválení měřidla MicroDigiCam LTI se člověk dočte spoustu zajímavých věcí. Třeba, že měřicí úhel činí 0 stupňů, bez tolerance. V praxi by to znamenalo, že policista s trojnožkou by musel stát přímo proti jedoucímu vozidlu, což obvykle s ohledem na svou bezpečnost nedělá. Ani v mém případě tomu tak nebylo a policie se v oznámení o přestupku správnímu orgánu nesnažila jakkoli dokázat opak.
Druhým důkazem byla fotografie roštím pěkně zarostlé značky Začátek obce, kterou jsem jako řidič neměl šanci vidět. Její umístění a stav byl tak v příkrém rozporu s §5 odst. 1 vyhlášky 30/2001 Sb.: „Svislé dopravní značky se umísťují tak, aby byly pro účastníky provozu na pozemních komunikacích, pro které jsou určeny, včas a z dostatečné vzdálenosti viditelné“. Zde bych jen podotkl, že se mi nepodařilo najít normu, která by upřesňovala, z jaké vzdálenosti musí být značka viditelná. Dohledal jsem jen Technické podmínky MDČR č. 65, kde je uvedeno 100m mimo obec a 50m v obci. Nejsem si však jistý právní závazností.
Úředník byl při jednání velmi korektní. Nejdříve mě nechal přečíst spis a do předem připravené šablony zapsal mé vyjádření, ve kterém jsem předložil výše zmiňované důkazy. Zde si dovolím upozornit na nebezpečí právě té šablony. Mají v ní nachystané fráze typu „byl poučen“ – ač nebyl, „spis souhlasí se skutečností“ – ač nesouhlasí, atd. Po chvilce jsme však zápis doladili k oboustranné spokojenosti.
Než jsem dojel z úřadu domů, přistálo v mé, tentokrát již datové schránce rozhodnutí, kterým se celé řízení zastavuje.
Tímto bych chtěl poděkovat serveru D-FENS za poučné články a kamarádovi právníkovi za cenné rady (díky Jirko!).
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)