Následují citáty z médií k této akci. O nezávislosti citovaných si nemyslím nic extra čistého, ale lépe, než ze zdrojů pořadatelů.
ČT24: Cyklisté na místě vzpomněli i na další oběti nehod z řad pražských chodců a cyklistů. „Každoročně v Praze zemře nebo je těžce zraněno až 170 lidí, chodců i cyklistů. Každý druhý den znamená velkou osobní a rodinnou tragédii,“ řekl Michal Křivohlávek z pořádající iniciativy Auto*Mat. Zasebevraždí se 1500 lidí ročně, chřipka si vyžádá tisíce obětí ročně, a taky to nikdo neřeší a nejezdí slavit na Nuselák nebo nesype léky na chřipku do Vltavy, takže.. A CO JAKO…? Ačkoli policie uvádí, že asi polovinu těchto nehod způsobí právě chodci nebo cyklisté, kteří nerespektují pravidla provozu, hlavním jejich viníkem je podle Křivohlávka nadměrná a nekultivovaná automobilová doprava ve městě.
Důkaz propagandy cyklomamrdů, kteří ovlivnují úředníky a media, a toto je jen špička ledovce.
Alternativně tedy má být (Bouchalovým pomníkem – pozn. D-F) pouze silueta na vozovce namalovaná signální protiskluzovou barvou. Památník by tak zároveň plnil bezpečnostní funkci před přechodem pro chodce.
Panebože, tady nemá někdo co dělat a nebo si dlouho nezašukal. Doporučuju v noci vyrazit na třískotéku, v případě neúspěchu vzít dvě tři tisícovky a navštívit podnik s červenou lucernou.
Vyjížďkou po zasněžené Praze si ve čtvrtek večer připomněla skupina asi 25 cyklistů ….. Trasa cyklojízdy vedla z Vinohrad na Malou Stranu do Sněmovní ulice, kde Bouchal pracoval. Odtamtud pokračoval posílený peloton asi 50 cyklistů podél Vltavy … mno, navzdory mrazu mají teda výdrž.
Pražský deník: Čtyřicet lampionů štěstí ve čtvrtek vzlétlo k nebi na nábřeží Kapitána Jaroše. Symbolizovalo čtyřicet obětí dopravních nehod v Praze za loňský rok. Lampiony štěstí, …. doporučuju opět červenou lucernu v nejzažším případě.
V Praze poklesl počet chodců usmrcených při dopravních nehodách o 35 %, těžce zraněných ubylo oproti loňsku o 7 %. Lehkých zranění chodců ale o deset procent přibylo. Počet dopravních nehod chodců se závažnými následky pak klesá v Praze o?třetinu pomaleji než v celé České republice. Také počet těžce zraněných dětí v metropoli se v minulém roce opět zvýšil. Dlouhodobě tento počet neklesá, od roku 2006 se pohybuje kolem patnácti.
Stane pár desítek nebo stovek určitých druhů kolizí a nejen že víme, jak si stojíme v Evropě, ale dokonce už děláme ortel a stěžujeme si, že POKLES JE POMALEJŠÍ. Tomu říkám odvaha, vyvodit závěr z tak malého statistického souboru. Nebo debilita.
„Omezením rychlosti a zaváděním světelných signalizací lze snižovat následky dopravních nehod, avšak bez výrazného vlivu na jejich počet. Ke snížení počtu nehod s lehčími následky je zapotřebí především zřizovat rezidenční oblasti, kde by auta jezdila pomaleji a prostředí více respektovalo chodce a cyklisty,“ nabídl jednu z možností zvýšení bezpečnosti Vratislav Filler z Auto*Matu. Levá ruka neví, co dělá pravá.
Podle jeho slov desetiprocentní nárůst počtu zraněných chodců jasně ukazuje, že je pro ně prostředí pražských ulic stále méně přívětivé.
(viz o dvě citace výše). Hm. tak smrtí a těžkých výrazně ubylo, lehkých přibylo o 10% a pán je nespokojenej. Debilita, nemám co říct k tomu.
Takže milí cyklomamrdi, kteří na úkor indiviální motorové přepravy se snažíte VAŠI dopravu zpohodlnět:
SAMI MÁTE MÁSLO NA HLAVĚ A POUZE UČELOVĚ PŘEKRUCUJETE FAKTA, ABY SE VÁM TO HODILO!
(Zatím nikdo nehlasoval)