Zmrdství a vohnoutství na střední škole v době covidové - zpět na článek

Počet komentářů: 36

Přidat komentář
  1. Chtěl jsem tak nějak od plic napsat, co si po přečtení tohoto textu myslím. Ale slabší povahy, které uráží tykání od starších a legitimace v nich vyvolává diskomfort, by asi taková upřímnost těžce traumatizovala.

  2. Typičtí etatisté…stát něco nařídí, tak to dodržují, ačkolik zároveň politiky považují za bandu darebáků. Strašný, jak to někdo může vyžadovat, i když je to nejen pitomost, ale ještě samozřejmě dušení lidem škodí. Z mých zkušeností takovým lidem nejde o covid, ale spíš se jim líbí, že mají (domnělou) moc někoho šikanovat.

    1. no, a co tak něco jako _: koho píseň zpíváš. toho chleba jíš,

  3. Náhodou to tak dlouhé nebylo a četlo se to podstatně lépe než články o rozkradené elektrárně a o lepanci za Lukašenka.

  4. Nevidím spojitost mezi současným stavem, jeho tvůrci, představiteli a podporujícími a dobou před listopadem ’89. Ona zřejmě možná nebude. Klišé „minulý režim, matička Rus, soudruh“ apod. je vyčpělé a je používano malými duchem. Domnívám se, že tímto směrem, k odhalení zajímavých souvislostí, by mohlo být případně směrováno úsilí mladého člověka.
    Ad nespokojenost s tykáním: zajímavý poznatek. Podle mých malých zkušeností studenti či učni spíše tíhnou k obecnému tykání, hájíce to údajnou americkou (USA) neformálností vztahů. Teprve až po seznámení se s odlišnými způsoby (např. take it please – take it please mister – take it please sir) se většina zamyslí a uzná, že na tom něco je.

  5. Pro autora: Silnější pes mrdá, je dobré si zvyknout už zamlada a raději řešit, jak být v určitých chvilích ten silnější pes.
    Pokud učitelský silou zahradí prostor pro únik (pupkem nebo čímkoliv) , tak místo fyzického násilí doporučuji zakašlat přímo do obličeje – ideálně i s útočnými kapénkovitými torpédy. Není to napadení a pokud to dokážeš zahrát jako náhlé nezvladatelné zakašlání, pak je to ideál. Může to vyústit ve fyzické napadení, což je ale ovšem možno velmi dobře využít.

    1. Taktéž pro autora ráda přidám jednu dezinformační radu: nevěřte Gorovi, který si rčením „silnější pes mrdá“ jen hýčká svoji pochybnou maskulinitu.
      Schovává se tím jen za chování psů kterému zjevně moc nerozumí… Pokud jde o psy, tak ve skutečnosti je to tak , že kopuluje ten pes, který je u feny první. Ostatní psí zájemci nikdy takového psa nenapadli, naopak si rádi počkali, až se na ně dostane.
      I takový je život :-)

    2. Zbytečně kasáte rukávečky, příteli. Fyzický atak je právě to, k čemu se často snaží zmrd slušného člověka vyprovokovat. Kdepak. Za mých dávných základňo- a středoškolských let (půlka minulého století) se mi nejlépe osvědčila metoda „na Gándhího“. Tedy necháme zmrda zcela a do konce vyřvat, zachováme pokerface, ať povídá cokoli. Nereagujeme. To že nereagujeme, jej naopak vyprovokuje k požadování reakce. V prvním kole přikývneme a odpovíme „Ano.“ Nic víc. Zmrd se rozeřve, co jako že ano? Výborně! Druhou reakcí je mírný nechápající úsměv a otázka „Prosím?“. Opět striktně nic víc. Prakticky žádný zmrd nevydrží více, než dva až tři takovéto komunikační cykly.

      A že Vám překáží v průchodu, či jinak blokuje Váš svobodný pohyb? Vy ve škole někam spěcháte???

      1. Myslel jsem vyústit ve fyzický atak učitele na žáka, pokud by to učitelova psychika nezvládla. A tohle by se na škole velmi těžko zametalo pod koberec a mohlo by to znamenat konec učitelské kariéry.

    3. Goro, silnejsi bily pes?

      1. … ale pořád stejně zmatený – však se dívej, jak daleko jsem se od toho Tokia zaběhl :D

  6. Musim uznat, ze to ma slusnu slohovu uroven, zrejme vysoko nad priemerom toho, co dokaze bezne student tohto typu skoly hodit na papier.
    Tesi ma, ze mladi bojuju proti coronafasizmu v ramci moznosti.

  7. No ty vole, fakt hustý, co si dneska ty pedagogové dovolí. Asi bych ani nezpočítal kolikrát na mě řvali v ředitelně, kolik důtek jsem dostal mj. třeba za zavadné politické smýšlení. Ale že bych z toho byl deprivovaný? V osmnácti? To jako vážně? Vždycky jsem na střední vzpomínal jako na jeden velkej mejdan. Maturitní ročník 88.

    1. Jj, střední byla v podstatě permanentní flám.
      Profesoři /většinou vyhozený z VŠ po čistkách/s námi chodili na pivo a nadávali jsme na bolševika svorně spolu.
      Nakonec i ty chmely, brambory či drátkování byly v podstatě jedna velká chlastačka (šukačka už poněkud méně protože strojní průmyslovka).
      Kretén kovanej byl snad jen ředitel kdy třídní většinou všechny naše průsery nějak u něj vyžehlil. Maturitní ročník 80, SPŠS Třebešín .. :-)

      1. Schválně oba zkuste najít staré rozvrhy hodin, protože je vysoce pravděpodobné, že oproti dnešním dětem jste v té škole trávili cca o čtvrtinu až třetinu méně času.

        Navíc dnes alkohol nebo cigára vůbec, no a když se kluci úplně normálně porvou, tak to končívá na sociálce (+ návštěvy minimálně školního psychologa atd.). Pak se nedá divit, že když se přičte voser s kovidem, což je něco, co nikdo z nás dříve narozených nezažil, tak že pohár přeteče.

        1. Dodnes si pamatuju, že jsme měli v pondělí do šesti, ostatní dny nikdy méně než do tří. K tomu 2x týdně „dílny“ (mmch. na svou dobu špičkově vybavené, on ten Třebešín byl tehdy takové „Slušovice“ coby výstavka režimu středního strojírenského školství).

          1. Potvrzuji, maturitní ročník 86.

            1. No nekecej! Třebešín vosumdesátpět zdraví, vole.

              1. To jsme se museli potkávat. U nás v ročníku jsme byla jediná třída s holkama.

        2. Já jsem ze střední teda už 12 let, ale co pamatuju tak do 18 se chlastalo furt, pak když už to bylo legální tak to nebylo ono. Na záchodech se hulilo pořád, a chraň pánbůh když člověk vlezl na hajzl a nezapískal!

          1. Manželka třídní na ZŠ, švagrová třídní na ZŠ, tchyně ředitelka ZŠ, její bratr třídní na průmyslovce, jejich matka, ačkoliv už jednou nohou v hrobě, zástupkyně ředitele ZŠ. Každý v jiné instituci, řekl bych, že mám celkem přehled, co a jak se dnes řeší. Dle jejich slov bych na své rodiče dnes přivedl sociálku minimálně jednou za měsíc a to jsem byl premiant (i kalkulačku od ředitele za žáka roku jsem dostal) a poznámku jsem do paté třídy nedostal ani jednu. Nedostal jsem ji ani, když jsem záměrně vypálil ve čtvrté třídě zásuvku zkratem tak, ze školník musel volat na distribuci, aby to na ulici nahodili, protože bez proudu byla celá budova.

            Jinak maturoval jsem v roce 2009 a v první třídě jsme každý den měli 4 hodiny, tedy se končilo před obědem, dnes mají prvňáci běžně i dvě odpoledky (to dělá s hodinou na oběd týdně 4 hodiny, tedy o den víc ve škole každý týden). V oktávě jsem měl myslím 31 hodin týdně, dnes obvykle 35. No a těch 35 hodin si srovnej 1) s plným úvazkem učitele, který činí 22 hodin týdně 2) pokud je někdo svědomitější, než jsem byl já, a dělá úkoly a dokonce se i učí, tak mi škola dnes přijde jako větší opruz než 90% zaměstnání.

            1. Á, tak to máš podobně, já byl maturitní ročník 2010, přítelkyně učitelka, tchýně učitelka a na základce mám v první třídě nasazenou jako špiona dceru.

              S těma hodinama v první třídě máš pravdu, ale je to myslím o 2-3 hodiny týdně více než jsem měl třeba já. Ale to bude nějaký čerstvý výmysl nebo dost možná se to bude lišit škola od školy. Některé školy nemají v 1. třídě jazyk, ta kam dochází dcera třeba má. Nevím do jaké míry si to určuje každá škola sama nebo třeba kraj.

        3. A bum do zdi. Tohle jsme jednou už řešili se současnýma středoškolákama. Zjistili jsme, že počet hodin byl stejný, akorát za nás nebyly podzimní prázdniny. Jinak to bylo naprosto stejný.

    2. No, vzhledem k tomu, že byste to „nezpočítal“, asi řvali málo.

  8. Ja sem stredni taky nesnasel, radsi sem chodil nekam na hriste a pak chlastat a dochazka do skoly mi prisla jako ztrata casu, jako ze by na ty 4 roky uciva stacil intenzivni 3-mesicni kurz. Naopak, zjistil jsem ze ucitele absolutne nikdy neprijmou nova reseni ktera nejsou zapsana v ucebnicich. Bylo uplne jedno jestli neco udelam rychlejc a lepe – jakmile to nebylo „podle postupu“ bylo to za 5. To mam nekterym ucitelum dodnes za zle, prestoze dnes uz chapu, ze to tak bylo uz od cisare pana, a ten chtel hlavne disciplinu, a az potom nejake vzdelani. Dneska budou skoly asi jine, mene disciplinovane, inkluzivni, a tak podobne…

    Co me teda dostava je, kolik casu v tech skolach deti dneska musi stravit, a domacima ukolama… Jako skolni skeptik si myslim, ze je to porad ztrata casu, a ze by je to vsechno mohli naucit za mesic. Nase baba byla ve ctyricatych letech vystudovanou zdravotni sestrou, kdyz ji bylo 16 let.

    Ale o to asi nejde: Mozna ze dneska skutecne jde o to „ztracet studentum cas“? Soudim tak podle vsech tech snah o inkluzi, a narustu poctu hodin, narustu poctu let nutnych ke studiu stredni skoly…

    1. Škola není zřizována za účelem něco děti naučit, ale zaměstnat pokud možno co nejvíce lidí, plus jako bonus je to, že zaopatří rodičům děti na dobu, kdy jsou v práci.

      1. Pravda, už někdy někdo slyšel nějakého politika vyhlašovat, že chce méně učitelů a kratší docházku do škol? Ne, tady je bráno vždycky, že více je lépe i když to tak není.

  9. Pěkný článek. Oceňuji že se studenti jsou schopni bránit a vytvářet tlak na učitele. Ve své době se přiznám, že jsme si to moc nedovolili (za totáče). Doporučuji se s podobně smýšlejícími domluvit na taktice a přístupu k těmto zmrdům. Pokud pochopí je jste organizovaní a máte přípravu (víte co říkat/neříkat, jak reagovat) budou to mít o to těžší a budou mít strach. Zajímavé může být si tyto setkání nahrávat (nejlépe skrytě). Pokud máte ještě podporu doma, tím lépe. Na druhé straně, dále na vejšce to budete mít těžší. Podobný zmrdismus je tam úplně stejně, ale vzhledem k vyšší inteligenci je víc sofistikovaný.

Napsat komentář

D-FENS © 2017