Němečtí ekosocialisté se rozhodli postoupit v buzeraci slušných lidí do dalšího levelu.
Od března 2007 vstoupilo v platnost tzv. Plakettenverordnung neboli Vyhláška o označování vozidel podle dopadu na životní prostředí. Na základě ní začala hned od 1.1.2008 tři německá města uplatňovat zákazy vjezdu do center měst pro určitý typ vozidel. Dalších 20 měst se na podobné opatření chystá.
Oficiálním důvodem k tomu udávaným je, že spolkové země musejí plnit plány ohledně koncentrací emisí ve vzduchu. Podle směrnice EU smí koncentrace prachu v ovzduší přesáhnout 50 miligramů po 35 dnů v roce, některá města jsou však nad tímto limitem po delší dobu (a není doloženo, že za to může osobní automobilová doprava). Ekologické organizace již zneužívají tento fakt k fundraisingu (rozuměj vydírání), kdy nabádají jednotlivé občany k tomu, aby požadovali náhradu škody v souvislosti s onemocněním, které by možná mohlo souviset s jemným prachem. Anebo samy v souvislosti s tím požadavky uplatňují, a to buď jak v rámci vlastní „pasivní legitimace“, tak formou vyžadování „podílu na odpovědnosti“ po velkých firmách. Praktická realizace omezení spočívá v zavedení zón ohraničených značkou zákazu vjezdu s nápisem Umwelt (lze přeložit jako Životní prostředí), pod kterou je dodatková tabulka vyznačující, jaká auta do zóny smějí (případně zda tam auta vůbec smějí).
Samolepkou alias plaketou se rozumí kruhová samolepka červené, zelené nebo žluté barvy podle množství emisí, které vozidlo vypouští. Pokud chce řidič vjíždět do uvedených zón, musí mít samolepku mít. Za porušení povinnosti hrozí pokuta kolem 50EUR. Sama plaketa stojí 6 EUR.
Bez plakety budou osobní auta:
– se zážehovým motorem bez katalyzátoru nebo s neřízeným katalyzátorem, také s některými typy katalyzátorů řízených
– s vznětovým motorem splňující emisní normu EURO1 nebo horší
Červenou plaketu (stupeň 2) mohou dostat osobní auta s vznětovým motorem podle EURO1 nebo 2 s filtrem pevných částic
Stupeň 3 představuje žlutá plaketa určená pro osobní auta se vznětovým motorem podle EURO3 nebo EURO2 s filtrem pevných částic.
Zelená plaketa představuje nejvyšší stupeň 4. Vztahuje se :
– na osobní auta se zážehovým motorem podle EURO1 až EURO4 nebo budoucích emisních norem
– vozidla bez spalovacího motoru
– osobní auta s vznětovým motorem podle EURO4 anebo EURO3 s filtrem pevných částic a dále budoucích emisích norem.
Smyslem opatření je motivovat majitele vozidel s vznětovým motorem a bez DPF k jejich dovybavení příslušným filtrem.
Opatření se vztahuje i na automobily ze zahraničí, mechanismus získání plakety pro řidiče ze zahraničí mi není znám, patrně to jde přes internet. Opatření se vztahuje i na veterány, proti čemuž protestuje www.kulturgut-mobilitaet.de, nezohledňuje alternativní druhy pohonu jako LPG, CNG apod. a vůbec nese znaky nedomyšlenosti stejně jako cokoli, do čeho se ekosocialisté pustí. Omezení bude znamenat tvrdou ránu především na majitele starších vozů s dieselovým motorem, které byly naopak celá předchozí léta jak vládními organizacemi, tak výrobci inzerovány jako „ekologické“ s odkazem na malou spotřebu paliva. Za úplně nejhorší pak spatřuji dopad na mobilitu sociálně slabých osob, například starších osob s nemocemi pohybového aparátu, pro které je malé staré auto kolikrát jediným prostředkem k tomu, aby dosáhli svého bydliště v centru. Opatření je vnímáno jako likvidační i směrem k malým firmám a obchodům v centrech měst, které si moderní dodávky a nákladní automobily nemohou dovolit.
Protože se osobní doprava podílí na prachových frakcích pouze malým podílem (hlavní zdroje – decentralizované vytápění, nákladní automobily vč. autobusů MHD – pro zajímavost, v Praze jsou největší koncentrace PM10 v okolí Jižní spojky, zatímco okolí magistrály mimořádné hodnoty nevykazuje, najděte rozdíl), není opatření, které má za následek omezení mobility pro velkou skupinu osob, přiměřené a oprávněně vyvolává protesty veřejných a odborných organizací. Každopádně, opatření je zavedeno a místní správy na něm budou trvat bez ohledu na to, zda po jeho zavedení dojde nebo nedojde ke zlepšení situace. Že opatření je ve skutečnosti jen buzerací a se skutečným stavem ovzduší nemá mnoho společného, svědčí i fakt, že Umwelt zóny jsou vyhlašovány celoročně bez ohledu na aktuální stav ovzduší, jak se děje v případě smogových uzávěr.
Je pouze otázkou času, kdy si tuzemští ekosocialisté prosadí nějaké podobné sračky, a to bez ohledu na skutečný přínos nebo vůli obyvatel. Praha a všechna větší města mají stejný problém a stejně tak není jasné, co za rostoucí koncentrací jemného prachu přesně stojí. Není jistě náhodou, že opatření dostalo zelenou v době, kdy do čela vlády usedla soudružka Merkelová. Měli bychom se poučit: Dva roky vlády Merkelové obrátily Německo směrem nazpátek, k dalším a dalším omezením a dalšímu prohlubování evropského zeleného socialismu. Měli bychom na to pomyslet, až budeme sami za dva roky předmětem volební kampaně a odpovědět si na otázku, zda chceme do pekla taky. Nebo raději šlápnout ekosocialistům na krk, než tak oni tak učiní nám?
Zmrdologický aspekt
Skutečnost, že dieselové motory, bez ohledu na to, jak moc moderní jsou, produkují saze, je již dlouhá léta známa. U informovaných osob vyvolávalo slovní spojení „ekologický diesel“ široký úsměv. Dokonce se podnikala drahá a víceméně bezcenná opatření, jak zmenšit částice v aerosolu a vyhnout se použití filtru. Zejména v tomto workaroundu vynikal VW, který jej povýšil na koncernovou strategii. Jedním z výsledků těchto aktivit byla slepá větev vývoje motorů VW známá v Čechách jako perspektivní technologie Pumpe-Düse. Existovaly studie různé hodnoty, v nichž se prokazovaly zdravotní dopady jemného prachu a dokonce se měřila i změna odrazivosti zemského povrchu kolem dálnic, přičemž se došlo k tomu, že vykazuje určité změny v důsledku tam uložených sazí. Vlády se o to nezajímaly, jediné, na co se zmohly, bylo něco ve stylu „EURO4 to splňuje, tak držte hubu“. Aby taky ne. Trh s dieselovými osobními auty utěšeně rostl a vlády z toho shrábly daně. Vláda spolkové země Dolní Sasko dokonce jako druhý největší akcionář VW na tom realizovala docela slušný profit. Kdyby EU chtěla problém pevných emisí řešit ještě než vznikl, měla k tomu skvělou šanci zpřísněním emisních limitů ještě v době, když ta auta vznikala. Jenže to by nebylo dostatečně zmrdské. Správně zmrdské je nechat nejdřív dieselová auta rozšířit na trhu, případně ještě jejich prodej podporovat prohlášeními, jak jsou ekologická, a následně řešit problém na úkor občana, jeho peněženky a jeho mobility.
Strategická zmrdologie
Před dvěma lety jsem konstatoval, že ekozmrdi usilují o náhradu nekontrolovaného pohybu osob v systému individuální dopravy pohybem osob kontrolovaným v rámci dopravy veřejné nebo městské, to vše podpořeno ekologickou argumentací. Skutečně nejsem rád, že se tato teorie stihla za dva roky proměnit v praxi. Nehodlám nyní spekulovat o tom, zda je větší zátěží pět osobních aut s EURO4 nebo jedna karosa s pěti cestujícími a EURO1, protože o to teď nejde. Současně s omezováním volného podnikání ve sféře hromadné dopravy osob ekozmrdi dosáhnou větší závislosti občana na státních službách. Kromě jiného jsem také zmínil, že dalším cílem je zamezit volnému toku informací při osobním styku mezi občany a nekontrolované výměně zboží a služeb mezi obyvatelstvem, aby se dále prohloubila závislost na dodavatelích informací, zboží a služeb. Ti jsou mnohdy opět pod kontrolou nebo dohledem státu. Jedná se tedy o určitou formu ekologické totality, která odstraněním prostředku (nejč. osobního auta) omezí nežádoucí kontakt mezi občany, učiní je více izolovanými a tím také lépe ovladatelnými.
Nyní můžeme doplnit ještě další cíle ekozmrdstva:
– získávání kontroly nad pohybem zboží na určitém území. Stačí v oblasti, kterou je třeba získat pod kontrolu, vyhlásit nějakou Umweltzone a vnutit obyvatelům tam žijícím zelená zmrdipravidla.
– jistě jste si povšimli, že většina „ekologických“ opatření je vždy koncipována tak, aby dopadla na „ty malé“ a profit zůstal u „těch velkých“, tedy společností udržujících více nebo méně rozsáhlý zmrdisystém. Marně se snažím vyvolat v paměti opatření, kdy na nějakém ekologickém programu prodělala velká společnost a vydělal občan. V tomto případě je tomu tak hned nadvakrát. „Ekologickými“ omezeními utrpí majitelé malých provozoven v centru měst, kteří jsou již tak pod ekonomickým tlakem, a vyklidí pozici nadnárodním řetězcům coby centrům ryzího zmrdismu. Automobilky na tom vydělají a nabídnou potřebné filtry za příplatek. Zákazník to zaplatí. Ekologické strany, sdružení a hnutí vyinkasují ze všech stran příspěvky na svou činnost. Ekosocialismus se zhmotňuje.
Vítejte v báječném ekologickém světě.
(6x známkováno, průměr: 1,67 z 5)