Na několika důležitých tazích Prahy se v novém roce jezdí pomaleji. Od 1. ledna vešlo v platnost rozhodnutí pražského magistrátu o plošném snížení rychlosti na 50 kilometrů za hodinu.
Řidiči tedy musí zpomalit na úsecích, kde dosud svítilo značení s povolenými 70 km/h. O změně povolené rychlosti rozhodl magistrát kvůli snižování hluku. Podle slov zástupců Prahy se jedná o účinné a relativně levné řešení, které bude v budoucnu doplněno budováním protihlukových bariér. Policisté připomínají, aby řidiči v prvních lednových dnech v žádném případě nespoléhali na počáteční benevolenci a rychlost dodržovali.
Tak tolik jsem se dozvěděl z medií. A teď se pokusím rozklíčovat míru zapříčinění, míru užitečnosti, míru uskutečnitelnosti a míru dopadu výše uvedeného rozhodnutí magistrátu.
Příčina je myslím jasná. V důsledku povinnosti snižování hluku ve smyslu příslušných předpisů a závazků vůči takové instituci jako je EU, rozhodl magistrát o plošné změně povolené rychlosti (o míře povinnosti a smysluplnosti těchto závazků zde nechci polemizovat). To vše na základě uložení této povinnosti (myšleno tím snížení hladiny hluku) příslušným soudem. Páteř našeho socialistického ZÁKOSu – rozumějte ZÁkladního KOmunikačního Systému – tak obdržela nečekaný úder. Nesmysl vést páteřní komunikaci centrem města spadá do doby éry hlubokého socialismu. Ani trochu nezávidím lidem, kteří jsou nuceni jakýmkoliv způsobem žít v blízkosti (ne)slavné magistrály. Nicméně to je status quo. A do úplného vybudování obchvatu města se nijak tento stav nezmění. Alespoň to nám říká zdravý selský rozum.
Míra užitečnosti. Takže v návaznosti na výše uvedené důvody pražský magistrát rozhodl o opatření ke snížení hladiny hluku – o plošném snížení rychlosti na 50 kilometrů za hodinu. Denně projíždím úsek severojižní magistrály směrem z centra na jih a musím konstatovat – je to opravdu zlomyslnost. Dále se dozvíte proč. Valná část nevede v blízkosti obytných domů (za sjezdem na Pankrác a stejně tak v obráceném směru). Abych dodržel maximální rychlost 50km/hod., podřazuji na 3.- 2. převodový stupeň, protože na 4. 5. a 6. stupeň 50 km/hod. prostě neuhlídám, resp. motor jede v přidušeném režimu a po chvilce to jede stejně 60 km/hod a víc. Tempomat bohužel nemám. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od hrdiny filmu Falling Down (Volný pád) Williama Fostera (Michael Douglas) doposud ještě chci dodržovat i nesmyslné předpisy v našem Kocourkově – nic jiného mi nezbývá. Podřazuji na nižší stupeň s jistotou, že mne hladové kamery hlídající rychlost nevyfotí, protože tak opravdu uhlídám max.50 km/hod. Takže zcela jistým výsledkem je obohacenější směs výfukových zplodin. A teď tedy budu polemizovat o dopadu na hluk. Motor (pro šťouraly upozorňuji naftový) při rychlosti 50 km/hod a méně běží na cca 1500 až 2000 otáčkách za minutu, v závislosti na zařazeném 3. nebo 2. převodovém stupni. S tím samozřejmě v porovnání s cca 1300 a méně otáčkami za minutu při 70 km/hod., v závislosti na zařazeném 4. nebo 5. převodovém stupni, vydává „nějaký ten“ decibelík navíc. Nepotřebuji k tomu žádná exaktní měření, aby bylo každému jasné, že hluk způsobený kontaktem pneumatik s povrchem vozovky při pomalejším průjezdu je tak náležitě kompenzován. Míra užitečnosti ve vztahu k omezení hluku je tedy přinejmenším diskutabilní a opatření se jeví jako čiře zlomyslný naschvál zoufalého magistrátu, kterému povinnost snížit hluk udělil soud.
Míra uskutečnitelnosti a míra dopadu. Většinou vše má své logické vysvětlení. Může spočívat v nekompetentnosti (debilnosti), v korupci, v náhodě, ve zlomyslnosti, ve vypočítavosti apod. Dovolím si zde tvrdit, že v tomto případě je zde vážné podezření na zlomyslnost a vypočítavost. Jediným možným řešením jak snížit hluk, je totiž vybudování protihlukových stěn s úpravou povrchu vozovek a dokončení obchvatu Prahy. Vzhledem k tomu, že prvně jmenované opatření vyjde dle informací z médií na cca 1,5 mld Kč a město na to nemá, protože teď muselo financovat mnohem důležitější projekty (třeba OPENCARD) a druhé řešení – úplné dokončení obchvatu je také zatím v říši pohádek, vyvstává zde otázka míry uskutečnitelnosti proklamovaných prohlášení o účinném a relativně levném řešení, které bude v budoucnu doplněno budováním protihlukových bariér. Naskýtá se zde parádní řešení. Tzv. třetí cesta, cesta zoufalství nebo chcete-li, zmrdí cesta. Snížit maximální rychlost na 50 km/hod i v logicky zcela nesmyslných úsecích, nainstalovat tam kamery a postavit ostré hochy a děvčata od MP s příručními puškami na měření rychlosti. A pak jen měřit, fotit, měřit, fotit. A především důkladně zefektivnit práci příslušných odborů obvodních úřadů, které tyto přestupky boudou řešit tak, aby stačily vyřídit každý z těchto přestupků a ne jen každý třetí. A pokutovat tyto zločince co se do nich vejde. Tolik míra dopadu na řidiče – obyčejné daňové poplatníky. Anebo dodržovat nesmyslnou maximální padesátku a vyhnout se tak magistrátní pasti.
Co na tom, že výše zmíněné opatření situaci okamžitě nevyřeší. Následně vlastně ano. Byl by v tom čert, aby pražský magistrát ty prachy na účinná protihluková opatření nevyždímal a nejpozději do dvou let mohl začít realizovat opravdová protihluková opatření bez ztráty kytičky. Z peněz vydělaných na pokutách. A to při již plně funkčním a velice užitečném fízl-systému OPENCARD, alespoň za doufám pouhých finálních 2 mld Kč. Ale to je jiná kapitola.
Akorát jsem nepochopil, proč se této tristní komedie zúčastní i státní policie. S bezpečností provozu to totiž nemá nic společného.
(Zatím nikdo nehlasoval)