„Tak jsem řídil novýho Focuse“ „STčko?“ „Ne, 1.4“
Zklamaný výraz.
Ano, podle motoristických médií by se zdálo, že nový focus vyjel jen ve verzi ST, ale omyl, přátelé. Měl jsem možnost strávit nějaký čas za volantem tohoto vozu v nejslabší motorizaci. Měl najeto lehce přes 30 tisíc a vlastníkem je autopujcovna Hertz. Slyšel jsem mnoho o fordech, a jednoho řídím skoro každý den. Upřímně, velmi mě překvapil. Ale hezky popořádku.
Zvenku nic nového, focus už je na světě nějakou chvíli, určitě ho nemusím příliš popisovat. Decentní tmavě modrá dělala auto téměř neviditelným, doufejme, že i pro zloděje. Po usednutí do kokpitu jako první zkoumáte interiér. A přesto, že šlo o základní model (pouze s příplatkovou klimatizací), kvalita je ohromující. Toto auto rozhodně není vyrobeno z recyklovaných PET lahví, základ je z velmi příjemných a robustních plastů. Při jízdě není slyšet žádné klepání ani praskání. Přístrojová deska a celá přední ‚konzole‘ jako by z oka vypadla dražšímu Mondeu. Jsou tu drobné detaily, ale vše najdete tam, kde byste to čekali. Před vámi se skví tachometr a otáčkoměr s kovovými obroučkami, volant perfektně padne do ruky, a všechny ovládací prvky jsou nadosah. Nenajdete tu barevné excesy, vše je vkusně sladěno v decentních tmavých odstínech. Sedačka je také bez chyby, po pěti hodinách v Pražské džungli mě nebolela záda ani jiné, spodnejší partie těla. A přitom mi auto celou dobu dávalo dostatek informací o tom, po čem jedu, a jak se v nejbližších vteřinách zachová. Řadící páka padne do ruky jako ulitá, a ačkoliv se jednalo o půjčovaný vůz (o stupeň nad vozy autoškol), řazení bylo hladké a bez sebemenších problémů. Jedinou úlitbu kvalitě prokázali konstruktéři na ruční brzdě, ta připomíná plastovou pistolku z vietnamské tržnice. A pokud bych byl puntičkář, zmíním i oválné ventilátory, orámované stříbřitým plastem, které možná propadly časovým tunelem z fordů počátku devadesátých let. Výhled do stran a dozadu je dostačující což jsem zvláště ocenil. Občas mi totiž připadá, ze se výrobci, alespoň co se velikosti oken týče, inspirují vojenskými transportéry. Našel jsem si čas posadit se i na zadní sedačky, kde jsem našel dostatek místa – překvapivě. A kufr? Tolik místa bych čekal od vozu o třídu nad pětidveřovým hatchbackem.
Zatím to zřejmě vypadá, jako by recenzi psal člověk z PR oddělení Fordu. Dostaneme se i k nepříjemnějším věcem. Největším problémem tohoto konkrétního auta byl motor. Ano, jednačtyřka není na neutrál absolutně slyšet. Kolikrát jsem musel kontrolovat otáčkoměr, jestli motor vůbec běží. Ale pokud se jí odhodláte trápit v oblasti nad 2500 otáček, ozývá se jen žalostné kníkání týrané pohonné jednotky. Motor je zoufale slabý, ale snaží se ze všech sil. Rozjezdy jsou tragické, pokud jste už v pohybu, stačí to na normální ježdění. Ve srovnání s Fabií o stejném objemu bohužel fordácký Zetec-SE prohrává na všech frontách. Dynamika je….. Vlastně není žádná.
Ještě však zbývá jedna obrovská výhoda. Podvozek. Opět se odvolám ke srovnání s vyššími třídami. Je jedním slovem dokonalý. Výše už jsem pěl ódy na jeho skvělou odezvu. V zatáčkách perfektně sedí, pokud se nedejbože dostanete na nějakou vyšší rychlost, relativně krátké auto se malinko nakloní a zatáčkou vás provede po vámi vybrané stopě. A to i na kočičích hlavách, děravém asfaltu a jiných, ne příliš příjemných površích. Parkování je také radost, díky kolům, umístěným blízko zádi. A pětistupňová manuální převodovka také stačí pokrýt způsob, kterým se v tomto autě pohybujete (tzn. pomalu). V tomto případě se mi jeví jako rozumnejší alternativa automat s možností sekvenčního řazení, který vás udrží dále od návyků ze silnějších aut. U focusu v každém případě kupujete skvělé auto. Můžete žonglovat s výbavou a motory, ale základ je natolik solidní, ze v žádném případě neuděláte chybu.
(2x známkováno, průměr: 1,50 z 5)