Pamatujete ještě, jak se v červnu minulého roku švédské banky, odbory a policie snažily zakázat jakékoli platby v hotovosti?
Tehdy tyto zájmové subjekty zahájily masivní zastrašovací kampaň zhruba v duchu „když nebudete platit kreditkou, někdo vás přepadne a zabije“ (samozřejmě to podaly pozitivisticky, aby to nevypadalo jako takové zastrašování – tj. na styl „kdybyste místo hotovosti používali platební karty, nikdo by vás přepadnout nemohl).
Jejich snaha tehdy vyšla naprázdno – lidé si uvědomili, že by z toho měly masivní prospěch jen banky (jež mají 4% poplatky z každé platby kartou – o tato 4% musí obchodník zvýšit ceny zboží, takže tímto zároveň gratuluji všem, kteří jim sedli na lep a snaží se platit kartami co nejvíce ve snaze vyhrát v pofidérních soutěžích o nejnadšenějšího uživatele platebních karet), úředníci, jež by měli daleko lepší přehled o finančních možnostech lidí a tudíž jim mohli napálit další daně (vč. automatické z každé jedné platby/transakce), velkých obchodníků (jimž by na poplatcích za terminály pomřela malá konkurence) a všelijakých šmíráků, kterým nevyhovuje že netuší, co, kdy, kde a s kým si kupujete v hotovosti.
Plus je tu ten malý detail, že finanční ztráty způsobené kriminalitou v bezhotovostním platebním styku dosahují řádově vyšších úrovní, než ty týkající se „klasických“ peněz (viz časopis „Policista.cz„).
Banky a ouřadové tedy prohráli přímý útok skrze doomsaying a musely změnit taktiku. I zeptala se Erste group svých klientů, proč neplatí kartou ještě a ještě víc – resp. co by se muselo změnit, aby platili kartou raději, než hotovostí – a zjistila, že jim vadí pomalost terminálů, otrava s PINem a tak. Což se dá snadno řešit, že – takže Česká Spořitelna (další banky budou téměř jistě následovat) v roce 2012 zavede speciální, bezdotykové platební karty.
Založené na technologii RFID. Jen si pípnete – a máte zaplaceno. Bez PINu. Ani nemusíte otevřít peněženku.
Takže teď si přečtou z e-občanky vaše ID občana, z OpenCard MHD vaše jméno a příjmení a z vaší kreditky vaše bankovní klientské číslo. Na dálku pěti metrů. No není to úžasné?
„Pouhá“ úplná náhrada hotovosti platebními kartami (což si Erste group vytkla jako oficiální cíl!) ale umožňuje, aby člověk jednu z elektronických šmírkaret nechal doma. Čímž by sledování bylo neúplné – takže musíme jít dál, soudruzi!
Progresivci z Maďarské BCR tak přijali Výzvu a dokázali propojit platební kartu s Bukureštskou legitimací na MHD – tak tamní občané získali OpenCard+kreditku v jednom. Way to go. V Chorvatské ECB to samé. Krom toho se plánuje propojení platebních karet s mobily. A vznikají technologické demonstrátory a projekty mobilů, zabudovaných do oblečení či – perspektivně – dokonce implantovaných pod kůži.
Takže možný budoucí vývoj?
- Za stálé mediální kampaně zdůrazňující efektivnost a rychlost bezkontaktních bezhotovostních plateb (a možnost vyhrát v nějaké pitomé soutěži) přejde velká část národů (v celé Evropě) na bezkontaktní platební karty a začne je využívat místo hotovosti.
- Tím vznikne značný tlak na provozovatele, kteří takové terminály nemají. Buď si je pořídí, nebo u nich většina zákazníků bez hotovosti, zato s BKPK nic nekoupí a oni zkrachují. Toto je uzavřená smyčka s kladnou zpětnou vazbou – postupně tak zavře limitně 100% množství obchodů.
- Zároveň s bodem 2) bude probíhat masivní integrace karet: platební s tou na MHD, s knihovnou, se slevovou v obchodě – a to všechno s mobilem… Tím vznikne téměř dokonalý elektronický profil: budou zaznamenány všechny vaše pohyby, nákupy, zájmy i přátelé/známí. V další fázi bude karta integrována s těmi od státní správy – e-občankou (jejíž prerekvizitou je počítač s internetem – proto se na něj ptají při sčítání lidu a proto k datu rozhodného okamžiku v bytě ŽÁDNÝ mít nebudu), e-pasem, e-řidičákem a e-zdravotní kartou. Profil člověka tím bude zcela kompletní a zároveň plně k dispozici úřadům. Jinými slovy, Stát vás demokraticky bude šmírovat více, než celá STB v dobách své největší slávy i s KGB a CIA dohromady.
- Jakmile bude dosaženo jistého procenta penetrace (=podílu lidí, zavrhnuvších hotovost), začne systematická kampaň na ilegalizaci hotovosti jako takové. Argumenty známe od pana Bublana: „kdo nedělá nic špatného, nemá důvod se nenechat šmírovat“. (Bublan sice nechápe, že ne všichni jsou úchyláci vyžívající se v odhalování na veřejnosti – ale to je dnes tak rozšířené nedorozumění, že nemá moc smysl ho dementovat. Kdo chce, chápe – a kdo ne, ten nepochopí.). Jak se bude zlepšovat koordinace všech elektronických systémů – vč. bezdrátově komunikujících „inteligentních semaforů“ s kamerami (navrhuje Ford), sledovacích kamer, které budou zaměřovat RFID karty, turniketů v metru, na letištích a i ve firmách, bude zároveň na každou „černou ovci“, ještě nepřejdivší na BKPK (a s ní spojené elektronické bazmeky) upřena čím dál tím větší pozornost. Možná včetně šikany úřadů, jakou již nyní zažívají někteří, jež se jim postavili na odpor – např. jeden účastník protestní autojízdy „Nejsme ovce“, který je od té doby, co ho tam vyfotila kamera neustále obtěžován novými a novými obviněními, či one zprofanovaný případ matky, jíž bylo úřady uneseno dítě kvůli tomu, že drze odmítla používat mobilní telefon a nemá ráda byrokraty. Většině to nakonec dojde a ohne hřbet – zůstane pár stovek, maximálně tisíců lidí, jimž bude něco takového příliš „proti srsti“
- Máme tedy kompletní agendu – všechny státem vydávané listiny, veškerý platební styk, všechny vstupní a společenské průkazy a veškerou komunikaci – zkonsolidovanou do jednoho zařízení, jímž je víceméně povinně vybaven každý občan země. Všechny alternativy jsou buď zničeny z pozice monopolu státu a velkých koncernů (ty mohou pro účely prosazení BKPK založit i „zájmové seskupení“ či rovnou „Venture group“), nebo rovnou zakázány. Všichni jsou dokonale sledováni, přičemž pár posledních mohykánů elektronickou sledovačku odmítajících je sledováno jednoduše na základě doplňku do celku – jakožto jediní bez karet jsou bez ustání sledováni kamerami. Řešení: klobouk či přesun na venkov.
- Následuje fáze terminální. Zařízení už nejspíše pár let nevypadá ani jako karta, ani jako mobil – spíše to bude token. Jeho využití se bude rozšiřovat, takže vznikne jedna „centrální tokenová autorita“ a zařízení začne sloužit i jako univerzální klíč. Od vašeho domu, auta i kanceláře.
Následuje to, k čemu se schylovalo – legislativní zákaz hotovosti a legální akce proti nedržitelům elektronických šmírkaret. Jelikož je odpůrců systému málo a jsou sledování, mají asi takovou šanci, jako prominentní židé v roce 1938: limitně nulovou.
Stát je buď donutí přejít na jeho systém „po dobrém“ – „když nepřestoupíte na náš systém, nebudete moci platit, tím pádem nekoupíte ani jídlo a tím pádem vám zabavíme děti. Pro jejich dobro – a zkuste nám to vyvrátit. Máte dva dny.“ – Nebo „po zlém“ – kriminalizací a zatčením všech aktivních oponentů. Akce je možné i zkombinovat a oponenty mediálně zdiskreditovat – stát je sleduje dost dlouho na to, aby na ně znal špínu či jim mohl podložit falešná obvinění. Takže všichni, kdo nesouhlasí jsou v den zahájení platnosti nového zákona odhaleni jako extremisté, teroristé, rasisté, pedofilové, radikálové, mafiáni, drogoví dealeři, sektáři, neplatiči daní – a nejlépe všechno dohromady. Milada Horáková bude ve srovnání s tímto slabý čajíček.
Když to tak strašně potřebujete, není hloupé, že byste to mohli zapomenout? Takže to lidem implantujeme pod kůži (technologický demonstrátor kreditky v podobě implantátu vznikl už v roce 2003). Jelikož bude touto dobou již řadu let běžet násilné čipování vězňů GPS čipy, je zajištěno lékařské ověření neškodnosti implantace. Mediální kampaň: „představte si, že přijdete k vašemu autu a ono se samo odemkne, nastartuje a přenastaví sedačku podle vašich preferencí. Pohodlí a bezpečí.
Představte si, že se již nemusíte bát o své děti – implantovaný GPS modul je sleduje za vás. Pohodlí a bezpečí.“ (Orwellovské „Pohodlí & Bezpečí“ by mohlo být oficielní motto celého systému. „Bezpečí“ samozřejmě v uvozovkách.)
Výsledkem je společnost, která se více či méně dobrovolně přetransformovala v totálně sledovanou a totálně ovládanou. Stát (a na něj napojené korporace) ví o všech všechno, jakýkoli nesouhlas je ilegalizován a kriminalizován.
Zločin samozřejmě nevymizí – jak kvůli korupci, tak kvůli „potřebě“ Státu mít strašidlo na vovčany a potřebě korporací a represivních složek státu mít někoho na „špinavou práci“.
Aneb jak to stručně, jasně a výživně vystihl pan Drahovský, „Sto percentná kontrola občanov, ktorí by bez použitia karty a zaevidovaní v elektronických systémoch nemohli ísť ani na WC.“
Možná si říkáte, že přeháním. Že jsem paranoik. Nebo že si lidé hotovost vzít nenechají (pokud si myslíte toto, tak se podívejte na zákon 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, který vám drze přikazuje, že jakoukoli platbu přesahující 365 000 Kč prostě *musíte* provést přes bankovní účet – pokud byste se vyhnuli dozoru státních šmíráků, dostanete pokutu minimálně 10 000 a nejvýše 5 milionů korun!). Jistě to tak může být – výše popsaný scénář je totiž „worst case scenario“, který ke svému uskutečnění potřebuje nulovou resistenci a dostatek financí a stability Systému, jakožto i absolutní voccovitost majority občanů.
A jak ukazuje historie, i vovcovití vobčané se začínají trhat, když se jim něco cpe příliš – jen si vzpomeňte na „rouhačské řeči“ o OpenCard. O trošku více skandálů a technických problémů – a vovčané by přešli od slov („OpenCard je korupční zlo, ale stejně si ho koupím, protože má slevy“) k činům („Tohle už je moc, na OpenCard kašlem a jestli nám ji magistrát bude nutit, tak jim vymlátíme vokna a budem jezdit načerno“). Krom toho se do koleček Systému poslední dobou začíná dostávat stále více písku – korupčníci a zločinci se v politice řežou mezi sebou, model půjčování si donekonečna se hroutí, centrální banky se snaží zničit měny, lidé přestávají věřit bankám a Státu…
Pokud se tedy bezkontaktní bezhotovostní platební styk nikdy nerozmůže nad 50% plateb; pokud bude nadpoloviční většina lidí včas informována a viditelně a hlasitě se postaví integraci OpenCardu (místo kterého jde – jen tak mimochodem – použít za stokorunový příplatek papírovou známku) s platební kartou a integrovaným elektronickým občankám s bezkontaktním čipem a bude protestovat proti sledování a zneužívání kamer, celý proces se přinejmenším výrazně prodlouží (třeba až za horizonty životů ctěného čtenářstva i mé nepatrné osoby), nebo dokonce úplně zhroutí.
Stejně tak pokud se pár „trendsetterům“ podaří masivně vrátit „do módy“ klobouky a’lá 1930’s, kamerový systém zajde na krempách. Pokud se mezi mladistvými delikventy a sprejery – třeba po nějaké on-line hře – jako oblíbená zábava rozjede sprejování kamer či ničení radarů páčidly, i zde jednoduše dojdou peníze a byrokraté to vzdají. Pokud se zbývající nepřátelé BKPK spojí a budou nakupovat v jednom obchůdku, ten tím nebude nucen zkrachovat/přejít na BKPK (protože bude mít dostatečné příjmy v hotovosti). Pokud se po zavedení e-občanek najde „zlolajný element“, který se bude procházet metrem s generátorem EM pole z magnetronu v batohu a bude lidem smažit čipy na občankách, úřady budou zahlceny výměnami a náklady, lidé budou otráveni neustálým chozením si pro nové občanky a celá iniciativa krachne. A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.
Článek je tedy toliko snahou o ucelenou projekci nynějších snah některých zájmových subjektů do budoucnosti.
Jinak řečeno, jedná se o další kolo „politického souboje o postoje obyvatel“ – kde na jedné straně stojí „Stát“ se svými šmírovacími a represivními složkami a banky (kterážto strana svými zlodějinami a krachy pilně pracuje na diskreditování sebe sama) a na straně druhé nehomogenní směska libertariánů, konzervativců a lidí opatrných a/nebo staromilských.
Ta strana, která na svou stranu zvrátí postoj občanů, vyhraje – a té, která prohraje, zbydou jen plané řeči.
(5x známkováno, průměr: 2,60 z 5)