Výměna ložiska u Fabie China style - zpět na článek

Počet komentářů: 145

  1. Ja som z Ali kupoval zatiaľ len lego pre deti a bez problémov. V prípade, že predávajúci nebol schopný dostáť svojej povinnosti, Ali mi po určitej dobe vrátilo peniaze na účet.

    1. Lžeš.

  2. Přípravek z Číny, to je pro mě trochu odvaha… dodnes jsem neměl koule vyzkoušet ani výrobky zn. STARLINE od Rhiag Group, resp. jednou v životě jsem byl doslova donucen použít do jednohou auta vodní pumpu této značky a byl jsem docela příjemně překvapen jejím zpracováním (jezdí s tím dosud už cca 6 let). Když ale vídám, kolik lidí s různými nášivkami na montérkách ze servisů tohoto sotrimentu berou, musí to jezdit snad v každým druhým autě v ČR. Nemáte někdo skutečně dlouhodobé relevantní zkušenosti s výrobky Starline? To samý třeba světla Depo, který vychází levněji než repasovat původní staré světla apod? Díky.

    1. Měl jsem od STARLINE spojkovou sadu na starším Fordu. Stála 1/3 toho, co ostatní značky. Vydržela rok. Po svižnější jízdě byla občas taková „gumová“, těch náznaků, že to stojí za hovno, tam bylo dost. Dorazila ji svižná cesta naloženým autem po dálnici se zaplou klimou. Cestu zpátky jsem absolvoval stylem rozjezd přes startér a zbytek rovněž bez ní. Teď v autě sedí LUK 3 roky a bez problémů. Je fakt, že mám plyn na podlaze dost často, někomu mohla vydržet dýl, ale… Koneckonců i v Oct III byla po dálniční jízdě mezi 2 a 3 hodinou ranní (= plnej) spojka značně gumová, a to byl originální díl z výroby, auto rok starý. Takže se STARLINE jen 1 zkušenost a ideálně navždy i poslední.

    2. Není to z mojí zkušenosti, ale světla Depo prej nejsou nic moc. Osobně prostě zjistím, kdo vyrábí prvomontáž (na mejch autech většinou Bosch nebo Valeo, některý automobilky se za to nestyděj a nechávaj tam loga výrobců) a koupím to. Pokud je to pořád drahý, radši bych repasovanej originál.

      Díly Starline mi přijdou jako bonboniéra. Něco je dobrý, něco špatný, asi podle toho, kdo zrovna nabídnul lepší cenu.

      Problematický sou i jinak některý „kvalitní“ značky. Skoro každá tvrdí, že sou OEM pro automobilky a dodávaj díly do prvomontáže. Klidně to může znamenat, že si u nich třeba Toyota před pěti lety objednala nějakej typ chladiče, kterej ale oni normálně neprodávaj, takže to o kvalitě toho, co nabízej v aftermarketu třeba na BMW vůbec nic nevypovídá. Důležitý věci, třeba rozvodový sady, mám radši originální – jestli někomu prdnul šteft na sadě INA pro VW TDI, tak rozhodně nebyl jedinej :-/

      1. Jak chceš vlastně vybírat díly, když se nedá spolehnout ani na to, co je „OEM“? A naopak, to, co se prodává pod značkou např. FoMoCo = ford motor company je jen něco přeznačeného. Třeba svíčky byly NGK, ale nevím jestli ještě jsou, oni to t.č. nějak sjednotili (pro některé motory byly platinové, pro některé ne, pak se začaly pro všechny motory dodávat jedny svíčky). Olej Ford Formula je vlastně Castrol.

      2. Mně jde právě naopak o reálně osobní zkušenosti. Obecné tvrzení, že je něco jako bonboniéra sice zní hrozně zasvěceně, ale nemá žádnou vypovídací hodnotu.
        Proto se ptám na reálné zkušenosti. Je to stejné, jako s tím přípravkem z Číny. Dělal jsem takto pokusy s čínskými turbodmychadly, a některý výrobce byl šmejd a některý OK. Jenže pak ten OK výrobce prostě zmizel ze světa a mohli jsme začít nanovo. To je s Čínou obrovský problém.
        Rhiag jsou Taloši a tam znám spoustu výrobců, kteří něco kutají a nikdo u nás o nich nemá povědomí (znáte třeba tlumiče O.S.R.A.V., destičky E.T.F., kotouče CAR, vzduchové filtry SprintFilter… atd?) a přitom je to kolikrát špičková kvalita a až od přímého zdroje se člověk dozví, že jejich výrobky jsou používány v oem (např. Ferrari, Maserati, Abarth… ) a vždycky je nutno nejdřív vyzkoušet. Je možné, že pod značkou Starline třeba dodávají i normální seriozní výrobci, ale taky je možné, že ne (ono totiž u výrobku často největší náklady jsou právě ty prodejní, takže zajištěný odbyt může znamenat podstatně nižší cenu; typicky 90 % automobilové produkce = největší náklady jdou na to, aby ten krám vůbec někdo koupil).
        Ono i v prvovýrobě je hromada chyb, stačí se podívat na slavné převodovky GM M32, u nichž jsou 3 varianty ložisek (Timken, FAG a NGBC) a zákazník hraje loterii, kterou sadu si zrovna vytáhne (jeden ujede 300 000 km bez problémů a druhý po 50 000 km řeší repasi a i ta někdy vydrží sotva dalších 50 000 km).

        Co píše Jack Daniels mohl být taky problém hydrauliky, který byl asi odtraněn až s třetí spojkovou sadou (?), ale taky třeba ne.

        1. Integrale 18/2 10:43

          Někde výš jste psal o vodní pumpě. Taky jsem ji koupil na Transportéra, zpracování se mi jevilo jako nejlepší ze všech aftermarket variant, co měli v autodílech na skladě a nechal jsem si donést na pult. Lopatkový kolo měla jako jediná naprosto shodný s originálem. Kdyby v ní za dva roky nepříliš intenzívního ježdění neodešly ložiska, taky bych ji pochválil.
          Rozměrovou přesnost mají možná vychytanou. Ještě se mi snad nestalo, že by Starline vejfuk neseděl na úchyty. To, že se v něm např. po roce něco vysype, je věc druhá, ale nemůžu to úplně hodnotit s ohledem na neznalost jízdního stylu dotčenýho.
          Koupil jsem od nich i tlumiče. Za tři roky nevytekly, takže snad OK.
          Kamarád koupil (nouzově) brzdový destičky (jiný nebyly na atypickej vůz skladem) a byl s nima na okruhu. Brzdný vlastnosti samozřejmě tragédie, ale nerozsypaly se na prášek, narozdíl od ATE, co tam měl předtím.
          Několik negativních zkušeností mám zase s čepama. To nemá cenu kupovat.

          Prostě Starline vyrábí hromada fabrik všude možně po světě, takže prostě člověk může mít štěstí, nebo ho taky nemá. Často jsou to repasovaný díly jiných výrobců. Dle mýho názoru je u těch levnejch replik úplně jedno, co člověk použije, protože spousta z nich stojí za hovno. Špatnou zkušenost mám třeba s firmou Meyle, což řada lidí považuje za „značku“.

          1. Díky za info. Na tom Puntíkovi jezdí teda ta vodní pumpa Starline bez problémů dosud, takže asi kus od kusu, jako u většiny aftermarketu (jedno horní rameno na AR 147/156/GT od Lömferdera vydrží 5 let a druhý je po půl roce KO, to samý čepy RTS, to samý většina těhle aftermarket výrobců).
            Ate mám zařazený v rubrice „za velký peníze sotva průměrný výrobek“, takže zásadně nepoužívám. To samý Ferodo (krom závodních 2.11), největší tragédie jsou jejich „sportovní“ řady DS. Brzdový komponenty ale mám (doufám na dlouho) vyřešený, vozíme si vlastní z Itálie.
            Od Meyle jsem zkoušel zadní ramena na AR 147, auto s nimi bylo nějaký měkký (na každou stranu jinak), pak přišla sada od MM, vedení kol jak u novýho a jsou tam dosud, přičemž cena obdobná. Meyle ovšem byly skladem ihned a vzhledem k tomu, že v jednom podélným rameni měl pán vyrezlou díru (!!!) a zadek předbíhal auto, bylo životu nebezpečný výměnu odkládat, takže i Meyle posloužil alespoň jako ochrana před sebevraždou.

            1. Integrale 20/2 8:51

              Lemförder už taky zřejmě nebude co býval. Doby, kdy ty čepy (údajně) jely na stejný lince jako prvovýroba musí být dávno za náma, je to vidět i na zlevnění produktů. Ale nic jinýho na podvozek nedávám, aspoň na německý auta. Vesměs mi připadá, že to drží.

              U Meyle jsem se potkal vícekrát s rozměrovou nepřesností, což ukazuje, jakej kvalitativní standard tam asi panuje :D

              Proti DS 3000 nemůžu říct křivýho slova, nižší řady jsem nikdy nezkoušel.

              Vlastně jsem si ještě vzpomněl, že mám v autě asi sedm let Starline baterku, 72 Ah. Startuje pořád jak zamlada.

              1. Starline 72Ah? V jakém autě?

            2. Ferodo je shit? Pocul som od mnohych zdrojov, ze kombinacia DS2500 a Brembo kotucov brzdi ako keby ju za to platili.

              1. Horší než Ferodo DS2500 už je v té třídě sport snad jen Brake Art 9000 a Roesch XC-4. Za studena jsou tedy nejhorší ty DS2500, ale po zahřátí se dostanou při pozvolném brzdění (odpovídající např. dálničnímu provozu) na celkem přijatelnou úroveň. Ale při opakovaném prudkém brzdění se začnou okamžitě přehřívat, takže pro sport jsou nevhodné. Navíc mají poměrně vysokou teplotu na povrchu destičky, takže mají výrazný sklon k vytváření cementitových map na kotoučích a tím je likvidovat (lidově nazývané „zkroucené kotouče“). Přitom cenou jsou srovnatelné s velmi dobrými TarOx Rally 401+ (u kterých je vlastně největším mínusem právě cena), přičemž podstatně lepší destičky EBC RedStuff jsou o něco levnější, s nimi jsou kvalitativně srovnatelné E.T.F. RM-400, ale ještě za nižší cenu (které mají naopak ve své kategorii nejnižší teplotu povrchu destičky, takže jsou nejohleduplnější ke kotoučům). Dobré a přitom neuvěřitelně levné destičky dělala i společnost OMP, dokud patřila Italům, ale po prodeji nějakým Arababům či komu vypadl veškerý tento sortiment z výroby. Jejich největší výhodou bývala šíleně dlouhá životnost (ty E.T.F. či EBC ubývají citelně rychleji než OMP).
                Testováno a hodnoceno/měřeno na několika okuzích seriálu Adria cup.

                1. Jenom pro férovost: destičky E.T.F. v ČR pokud vím prodává prakticky jenom naše společnost, takže i když se nesnažím dělat si nějakou reklamu, doporučuji uvedené brát s rezervou s ohledem na tuto skutečnost.

                2. Jak je to s životností destičky vs. životnost kotouče? Jsou to dvě věci, které se vzájemně obrušují. Když destička vydrží dlouho, je tvrdá a musí víc ubývat kotouč, je to tak?

                  1. mjfox: kotouč vydrží cca 2x tolik co destičky. Na autě mám standardně desky 50k, kotouče 100k, tedy jednou jen desky, podruhé obojí. Měl jsem to tak na asi 3 různých autech.

                    U sportovních to může být zcela jinak, záleží, co s čím člověk nakombinuje. Ale trvanlivost je to poslední, co člověk řeší, primárním cílem je dobře brzdit.

                  2. Záleží na mnoha faktorech. To, co popisujete by platilo, kdyby šlo o čistě abrazivní tření, což se v praxi asi ani nevyskytuje. Většinou se používá souhrn abrazivního (deska brousí kotouč) a adherentního tření (deska si nanáší aktivní vrtvu třecího materiálu na kotouč a tření probíhá mezi tímtéž materálem na kotouči a desce. Kdybychom používali jen abrazivní tření, brzdilo by ot dost špatně, měli bychom nevyrovnaný brzdný účinek závislý až příliš na vnějších vlivech a opotřebení komoponent by bylo velké. Kdybychom měli jen adherentní, za chvíli by se na kotouči seškvařila vrstva materiálu z destičky a nebrzdilo by to vůbec. Proto většina, aspíš asi všechny brzdové kompoentny pracují v kombinaci obou, tedy deska si nanáší aktivní vrtvu na kotouč, který ale zároveň smývá a to se stále opakuje.
                    V první řadě je potřebná souhra destiček a kotoučů stejně řady. Pokud dáte např. na obyčejný aftermarketový kotouč Brembo destičky Brembo RB-170, tak ten kotouč okamžitě zničíte. Jednak má ten kotouč na styčných plochách pro takovýto otěr málo uhlíku, jednak i jeho vnitřní stavba (žebrování) neodpovídá takovému namáhání mechanickému i tepelnému, takže se začne „propadat“ a hlavně jako první se po zátěži na kotoučích od rozpálené destičky vytvoří austenitická struktura v místě, kde se destička zastavila na kotouči; po vychladnutí je z ní na kotouči ultratvrdá cementitová mapa s vypálenou uhlíkovou mřížkou, po které destička už jen přeskočí a nebrzdí. To se projevuje vibracemi a tím, že auto přestává brzdit (často se tomu říká „zkroucené kotouče“ a můžete tuto blbost číst ve většině motoristických časopisů).
                    Takže destička – kotouč si musí odpovídat vlastnostmi. Ty jsou závislé havně na způsobu použití. Opět – desky Ferodo DS 2.11 jsou špička v řadě Corsa (nevím, jak to přeložit, Italové dělí brzdové komponenty na Stradale – běžný provoz, Sport – občasné sportovní použití, sem tam nějaký kopec či okruh, Racing – pro závody do kopce, amatérské rally/rallycross/autokross a Corsa – 100% závodní použití), ale na denní použití jsou naprosto k ničemu, protože začínají fungovat až v teplotách nad 250 °C. Do té doby prakticky nebrzdí, naopak na 900 °C jsou ve svém pracovním pásmu, jenže tam se Vám u 80 % aut osazených jednopískovými plovoucími třmeny vyvaří brzdovka. Naopak dát třeba na kalené leštěné plovoucí kotouče brzdové destčiky EBC GreenStuff je taky blbost, protože ta deska nemá schopnost nanést si aktivní vrtvu na kotouč (protože jej nikdy nezahřeje na potřebnou teplotu a po povrchu kotouče se bude jen marně smýkat). Takže deka a kotouč si musí odpovídat svými vlastnostmi.
                    Hlavně je jak destička, tak kotouč (stejně jako celé auto a vlastně v našem Newtonovském světě zachování rovnováhy úplně všechno) hromadou kompromisů. Směs destiček se míchá jako těsto a podle toho, čeho se přidá víc či míň, podle toho se pak desky chovají. Životnost je zase jen jeden z mnoha parametrů, např. Japonci dělají obecně brzdové komponenty s velmi dlouhou životností, problém je ale v tom, že ta jejich auta zásadně nebrzdí. Pokud mají brzdit, jsou osazena téměř vždy evropskými komponenty.
                    Jako zákazník si tedy musím uvědomit v první řadě pro jaké použití brzdové komponenty potřebuji a tomu přizpůsobit výběr řady. Potom je ideální kupovat buď kotouče a destičky, které k sobě napasoval jeden výrobce pro konkrétní použití (pro běžné nenáročné ježdění asi člověk neudělá chybu s aftermarketovými komponenty Brembo), nebo vyzkoušené varianty (protože jsou výrobci třeba jen kotoučů a destičky nedělají). Většinou výrobce kotouče sám doporučuje destičky a naopak, nejlíp by měl poradit prodejce. Samozřejmě u velkých distuributorů těžko očekávat, že Vám někdo poradí jinak, než stylem „Ferodo zdá každej, protože tu od nich máme plakáty, tužky a barevný letáky, tak to musí bejt dobrý“.

                    1. Si tu nahodil dosť značiek brzdových komponentov, tak by ma zaujímalo ako hodnotíš výrobky od firmy ATE?

                    2. Jak jsem psal výše, destičky a kotouče Ate coby aftermarket mi přijde jako málo muziky za hodně peněz. Za obdobné peníze umí menší výrobci mnohem lepší komponenty.
                      Nicméně Ate je jedním z největších dodavatelů kompletních brzdových soustav automobilů v prvovýrobě, takže na druhé straně má člověk jistotu, co kupuje.

                    3. Díky, to je zajímavé. Co destičky TRW? To kupuji i na cestovní motorku v domnění, že je to OEM pro náklaďáky a mají to vychytané…

                    4. Od TRW používám hodně mechanických dílů (ramena, tyčky stabilizátorů atd.) a považuji je za ty lepší. Ale vzhledem k tomu, že se zabývám spíš sportovními vozy, s brzdovými komponenty TRW nemám moc zkušeností.

                    5. A nechtěl by jsi o tom třeba něco sesmolit? Myslím, že zrovna technický článek o brzdách, nebo podobného typu, by tady měl odezvu dobrou ;-)

                    6. Pokud by se Integralemu chtělo něco sepsat bylo by to fajn. Prozatím něco málo k mýtu „kroucení brzdového kotouče“.
                      https://files3.uloziste.com/23965c01124a44df/brzdy.pdf

        2. Není to úplně nutný vždycky zkoušet.

          Třeba na brzdovejch destičkách je schvalovací značka (R90) a občas se dá dohledat, kde přibližně to může mít původ (možná někde bude katalog čísel a výrobců, čert ví). V případě Starline destiček se označení nápadně podobá někdy výrobkům Bosch (ten lepší případ), někdy TOMEX Hamulce (což taky nezní zrovna italsky), někdy Fomar Friction (taky polský). Jakákoliv dlouhodobá zkušenost potom bude z mixu těhle značek, přeju hodně štěstí při losování.

          1. Bosch mi přijde nepravděpodobný, mají svoje vlastní sítě.
            Tomex, Fomar, to se přiznám, že mi neříká nic.
            Ale třeba Abarth 695 Biposto je taky vyrobený v Polsku…

            1. Šak aj brembo vyrába v poľsku ak som dobre videl.

              1. Taktéž Magneti-Marelli dělá velkou část svých dílů v Polsku.
                A turbodmychadla Garrett kutají děti někde v Mexiku, protože jejich někdejší továrny v Itálii a Francii zarostly kopřivami. A pro Apple dělají Macbooky i Macy Pro děti v Číně.
                Myslím si, že země původů nemá v dnešním globalizovaném světě o kvalitě výrobků žádnou vypovídací hodnotu.
                Spíš jde o to, kdo v té zemi produkty vyrábí a ručí za jejich kvalitu.

                1. Jo. Když má továrna např. německé vedení a pracovní sílu z východu, je úplně jedno, jestli zrovna leží v Polsku, Slovensku nebo ČR.

                  Výrobky se vyrábí a zkoušejí podle nějakého firemního standardu, někdy se stěhují i celé linky z jednoho státu do druhého a tak z toho padají úplně stejné díly ve stejné kvalitě.

        3. Původní spojka měla najeto údajně 170 000 km (koupě od 1. majitelky po 17 letech užívání, záleží, jak moc chcete bejt důvěřivý). Já to kupoval s tím, že prokluzuje a bude muset ven. Starline po roce prasklá lamela. Chlápek, co mu dávám auto k opravě, se jeví jako pečlivej člověk. Resp. mě upozorní i na věci, kvůli kterým jsem auto nepřivezl, což jsem jinde ještě nezažil. Klidně prkotiny, co nic nestojej, ale paseku jsou schopný nadělat velkou. Když měnil destičky vepředu, tak dal sám od sebe Bremba. To mě taky uklidňuje, když se někdo nesnaží šetřit na brzdách. Takže bych rád věřil, že spojka od Starline byl shit a servis není na vině.

    3. Depo svetla mam na Srabe asi.. hm, 4 roky, nahrada za obe predne svetla, originaly uz svietili ako bludicky, kombinacia matneho reflektora a vyskriabaneho skla od kamienkov a stieracov.

      Nemozem povedat kriveho slova, ale pocul som, ze ich plastove svetla nie su ziadna vyhra.

      1. Depo má myslím celkem špatnou kvalitu plastu. Vlastně jsem si vždycky myslel, že plastový kryty mají od týhle firmy všechny světla, i ty, co jsou v originále skleněný.

      2. Model? Přemejšlel sem o novejch na 9000, ale nevim esli si polepším, naposled byly k sehnání akorát originály Hala a ty svítily na hovno už nový, že. Radši bych jen vyleštil skla, ale kdo to dneska udělá…

        1. 9000 CSE, svetlo s dvoma H1-tkami. Depo model nemam najmensieho tusenia. Rozdiel bol doslova noc a den. +100 % kvality svetla z novej paraboly s skla, +100 % kvality svetla z Philips ExtremeVision.

          Nevyraba niekto legalne prestavbove kity na plnotucne LED svetla? V pripade nutnosti s vsetkou samonivelacnou bizuteriou okolo.
          Musim sa popytat, ake presne oznacenie maju vyrobky tejto firmy a nasledne zistit, ci to je v skurvenom Slovakistane legalne nalepit na auto. Vzhladom k tomu, ze si clovek legalne nemoze ani zlepsit brzdy, sance su male.

          1. CDEčko má H4ky…co se týče svítivosti, tak ty žárovky +fsgsgr % by měly fungovat vlastně taky, páč to hlavně posouvá svítivost do užšího kuželu, aby nedocházelo k jeho koncentraci až odrazem v parabole (starý paraboly jsou na hovno), ale šlo to přímo ze žárovky.

            Uvažoval sem o výbojkách, to se jako retrofit dělá (celá výbojka i s čočkou místo žárovkové patice, esli to dobře chápu) a umí to už i tlumený, no, akorát by se holt buznám muselo co dva roky ukázat bludičky.

            Co že je to s těma brzdama? Větší pořádný kotouče a vícpístkový tentonocy nejdou či?

            1. Ziarovky s vyssim svetelnym vykonom maju AFAIK inak vinute vlakno, na ukor zivotnosti. Long-life su na tom presne opacne, hrubsie vlakno, menej zavitov. Zdroj nemam, niekde som to cital a neulozil.

              Vzhladom k tomu, ze ziarovka ma takmer vzdy chromovanu spicku (H4, H7), pripadne nechromovanu, ale aspon vlakno orientovane smerom od patice po spicku, ‚priame svetlo zo ziarovky‘ nestoji za zmienku, vsetko ide cez parabolu. A ta sa na starom svetle vyserie, ako pise Integrale nizsie. Idealne kurvadrahe profi pochromovanie.

              Sklo moze byt odrbane od kamienkov, pripadne na modeloch so stieracmi vyskriabane od nich.

              Pekna modifikacia na vydrbanie s dennym svietenim je prekablovat dialkove/stretavacky do serie.

              @brzdy a ine modifikacie – vsetko sa da, nemam ziadny technicky problem dat na obludu o palec-tri vacsie kolesa a dat tam cez adaptery aspon stvorpiestove prasata. Avsak, na rozdiel od napr. Anglicka, kde je mozne vyskladat stare Mini s komplet motorom a napravami z 4×4 Celicy bez vyraznej statnej buzeracie, alebo napr. Belgicka/Holandska, kde su upravy tykajuce sa bezpecnosti (brzdy, tlmice, klietka) mozne a legalne aj na veteranoch bez straty statusu, na SR je clovek pojebany za hocico, co sa odlisuje od planov vyrobcu.

              A je jedna vec v podobe buzeracie na coraz jebnutejsej STK, no druha vec v pripade sposobenia/utrpenia nehody, kedy poistovna zacne hladat, ako sa z toho vyvliect.

              1. Vlákno je úplně stejný, elektricky s ním nic neuděláš, právě proto, že aby to prošlo homobuzerancí, tak to má danej maximální příkon i svítivost atd. spíčenou desítky let starou normou, která absolutně nereflektuje to, že nový světelný technologie svítí úplně jinde.

                Jediný co výrobce může je měnit geometrii a barvu světla. Pátral sem po tom, je to oblíbená představa, že to bere větší proudy, ale to nemůže, je to daný – H4ky 55 W potkávačky, 60 (=55+60 W) dálky, jinak to nedostane bumážku.

                1. Ja som ale o prikone nic nevravel. Kym si tam clovek neda 100vky, ktore promptne zlikviduju paticu a parabolu, prikon je standardny.

                  @filament:
                  Because the light output is specified as a nominal value with a 30% tolerance (±15%), H1 lamps may be optimised for longer life (with lower flux and luminance), or for higher flux and luminance (with shorter life). A long-life filament is wound on a larger mandrel with a wider pitch — the separation distance between adjacent filament coils. This tends to reduce the filament’s luminance and the focus of the beam from the headlamp, Opposite alterations are made to create higher-performance lamps; the filament is wound on a smaller mandrel with a tighter pitch. This increases flux and luminance and creates a better-focused beam from the headlamp, but lifespan is reduced.

                2. MS má pravdu, je to viditelné pouhým okem. Podívejte se na vysokovýkonnou žárovku: má vlákno velmi tenké a hromadu závitů. Naopak LongLife žárovky mají tlusté vlákno a polovinu závitů. Vysokovýkonné nejen, že vydrží krátkou dobu (tuším, že OSRAM u nějakýcho toho extranočníhobrzdiče uvádí snad jen 250 hodin), ale jsou i háklivé na otřesy.
                  Vysokopříkonové žárovky jednak – jak píšete – nejsou homologované a vůz je s nimi teoreticky nezpůsobilý k provozu na pozemních komunikacích (zatímco prasácké LED matrice, které oslňují jak sviňa, jsou OK), ale hlavně v době plastových světlometů jsou k ničemu, protože je velmi rychle zničí. Navíc většině aut to roztaví i patici a zatíží alternátor. Takové žárovky by se měly používat jen do přídavných k tomu určených světlometů pro spot; na soutěžních autech R jsou v TP jako výjimka i v hlavních světlech 100W žárovky, ale také se ta světla často mění.

            2. Jo a vybojky do svetiel planovanych pre H1, H4, H7 – NEBRAT. Instaluju si to povacsine kreteni v otuzenych Š120 a mentalne podobnych vozidlach a vzdy to je poznat podla toho, ze to svieti vsade, len nie tam kde ma. Najst takeho v noci oproti ma laka hodit hasicak z okna.

              Vybojka potrebuje optiku, ale potom zas nemoze ist do smeroveho skla zo stareho svetla, z ktoreho by sa najprv vystupky museli vybrusit. Long story short, cele nahovno. Nehovoriac o tom, ze ak ma pamat neklame, vybojky musia mat samonivelaciu.

              1. Co je směrový sklo? Mám tam plastovou parabolu a přes ňu je sklo. Samozřejmě je designově úhlovaný a tak, mírně to zlomí, ale nedovedu si představit aby kousek skla zlomil směr tak moc, že to bude svítit někam do prdele.

                Ta vložka se strčí místo celé patice, takže se tam vejde výbojka i s čočkou, všechno světlo směřuje jenom dopředu, takže parabola je tam v ten moment jen jako výplň.

                1. Stale je to riesenie typu „Pat a Mat“, za ktore by som ruky lamal. Taketo veci treba robit bud profesionalne, alebo vobec.

                  Jeden znamy mal raz v rukach svetla pre 9000 CSE, ktore vlastne boli komplet z trojkoveho BMW E36, s modifikovanymi uchytmi, dvojziarovkove, s optikou (taka ta sklena polgula). To uz nejak vyzeralo, svietilo to sice lepsie, ale stale nic, za co by stalo s tym laborovat.

                  Ked uz by som sa do toho mal pustit, tak go big or go home – povedzme kompletne svetla z 2020 Challengera by mohli sadnut bez drastickych uprav. No. A oplati sa toto na daily driver z ’94? Meh.

                  1. Mohly, nebo taky nemohly, žejo. Obvykle je každý světlo unikát, to schválně blbci dělají nekompaktabilní. Proč to nevyřešit jednoduše aniž by se muselo jebat do světel nebo nedejbože kastle? Ostatně mám takový tušení, že zrovna varianty BMW kde bylo v nabídce obojí mají fabrický výbojky taky jen jako vložky do víceméně stejnejch světlometů (a samozřejmě ty serepetičky k tomu).

            3. A před každou technickou těch Š120 to nutně musí tuzer všecko vymontovat, nasadit všude normální žárovky a předělat konektory na H4. Pozornější STK neuniknou ani LED náhrady 21W žárovek v brzdových světlech i blinkrech, vyhodí Vás s tím. Musí ven i výkonné LED náhrady parkovaček-obrysovek, které jdou na starších autech úspěšně použít jako denní svícení. Fízlům je to jedno, dokud tam něco svítí, STK nee.

              1. Oh, ano.. LED nahrady v brzdach. Doprdele, kym sa standardna ziarovka zasvieti, 200 milisekund fuc. To je pri vyssich rychlostiach nie uplne zanedbatelna doba. Ako bonus, LED sa zasvecuju skokovo a aj ked sa na ne clovek priamo nepozera, ten impulz lepsie pritiahne pohlad.

                Ale nie, nema bumazku, nebezpecne, odmontovat.

                1. Problém asi bude v (ne)detekci nesvícení u LED při průrazu.

                  1. Pokial viem, LED maju avalanche breakdown len pri zapornom napati, co riesi jedna predradena 1N4007. Napatove spicky moze riesit integrovany regulator, alebo lubovolne ine riesenie. Konstantnu svietivost cez prudovy regulator. Ak je LED nahradna ziarovka vyrobena niekym, kto rozmyslal, nemoze to byt ziadny problem.

                    Alebo som nieco prehliadol?

                    1. Razítko a odpovědnost při průseru.

                2. Světlo bylo nějak navrženo, s nějakou žárovkou. Aby to svítilo jak má a naopak nesvítílo, jak nemá. Auto bylo nějak homologované, žárovky jsou vyrobené podle nějakého standardu. LED jsou vyrobené všelijak a každý si tam dá něco z Ali…

                  Jo, viděl jsem jednou návod na netu, kde si borec na oktávce přepojil zadní světla, aby mu s brzdovkama svítilo všechno, co je červené. Myslel to vážně.

                  1. Sice chápu, že tím chcete zdůraznit, že matlat HID výbojky do statického světla s geometrií danou výhradně broušením skla je prasečina non plus ultra, ale výroky typu „Auto bylo nějak homologované“ mně dokáží rozpálit do běla. Ano, auto bylo vyrobené a homologované tak, aby vyhovělo důchodci, rodině s x dětmi, které přetahává hromady věcí z místa na místo, gayům, lesbám a všem pohlavím (nevím, kolik jich aktuálně je) a to vše v nějaké době.
                    Jenomže to nezmaná, že třeba novější normu nemůže splnit. Měřením často zjistíte, že to není problém, jen v době výroby toho auta dotyčná norma neexistovala, tak podle ní nemohlo být homologováno. To ale VŮBEC nemusí zmaneat, že ji automaticky neplní!
                    A druhá věc je ta, že ten megakompromis mezi miliony vlastností toho auta nemusí někomu vyhovovat, a pak vůbec nechápu, proč mu stát brání vlastnosti, které preferuje, zlepšit. Pokud bude výsledek z hlediska provozu na pozemních komunikacích a reálné ekologické zátěže stejný nebo lepší než oem a nikdo jeho instalací ve vozidle nebude zkrácen na svých právech víc, než v oem variantě, je SVINSTVO takové úpravě bránit s tím, že „auto bylo nějak homologováno“. Promiňte, ale v této souvislosti musím mluvit velmi sprostě.
                    Tedy montáži kvalitnější a výkonnější brzdové soustavy jednoznačně stát NESMÍ bránit, stejně jako montáži kvalitnějšího a výkonnějšího odpružení, uložení zavěšení, optimalizlepšení výkonových vlastností motoru, spojky, převodovky… atd. Myslím si, že i ty adekvátní LED žárovky v brzdovkách pro nikoho žádné nebezpečí nepředstavují. Je to jen státní svinstvo a to žádnou podporu u slušných lidí mát nesmí.
                    Naopak HID výbojky ve statických světlech nemají co dělat (nanejvýš tak v projektorových systémech), protože mohou oslňovat (pravda, takový 4500 K ve vybledlé parabole asi oslní podstatně méně řidičů, než matrix LED na novém autě, ale to už je jiná kapitola), stejně jako úpravy podvozku flexaracing či „čipování tédéíček“ mající přínos pouze ve zvýšení ekologické zátěže toho křápu apod.
                    Rozhodující musí být jen a pouze práva ostatních. Kde není zkráceno ničí právo si může každý dělat co chce.

                    1. Tak jinak. Auto bylo homologované. Výrobce tam dal světlo se žárovkou, otestoval jak to svítí a kam to svítí. Takhle to bylo schválené pro provoz na veřejných silnicích. Auto má v tomhle stavu zůstat i po provedení servisu, stejný typ žárovky, stejný typ světla. Není tu prostor pro lidovou tvořivost, ano, dá se to vylepšit, ale dá se to i zkurvit.

                      Brzdy dtto.

                      Každej blbec si myslí, že tomu rozumí a to i líp něž výrobce. Jako ten mamlas, co spojil paralelnně brzdovky s mlhovkama a aby se mu nerozsvěcela kontrolka na palubce, vrazil tam diodu.

                      Jistě že by šlo nahradit původní brzdy čtyřpístkovýma, ale pak by to auto mělo projít nějakou zkušebnou a dostat razítko do techničáku, že ta úprava je bezpečná a ne nějaký bastl na koleně. Resp. by to pak bylo asi jako postavit si vlastní auto, ta možnost tu je, ale je to papírování a není to zrovna zadarmo.

                      On si totiž každej myslí, že to dělá dobře. Ale spousta lidí se v tom plete.

                    2. mjfox 21.2.2020 v 10:53 „Každej blbec si myslí, že tomu rozumí a to i líp něž výrobce.“

                      To je sice pravda, ale treba si uvedomit ze:
                      a: Aj automobilky zamestnavaju blbcov (Ford Pinto anyone?)
                      b: Aj vo fielde sa najde dost ludi co veciam rozumeju
                      c: Upravca vo fielde sa na rozdiel od ludi v automobilke nepotrebuje starat o KPI spojene so znizovanim nakladov
                      d: V podstate ani upgrady ktore su k dispozicii na vyssich trimoch urciteho modelu auta nie su dovolene. Aspon teda na slovensku nie. A tam ide o upgrady navhrnute vyrobcom

                    3. Dobře, ale to jsou celkem ojedinělé případy, výrobce pak dělá svolávačky, hotfixy nebo dokonce vykupuje auta zpět a šrotuje.

                      Prostý lid dokáže být velice vynalézavý, jak něco ojebat, známe třeba z domácích elektroinstalací.

                      I na autech je vidět, jak je dokážou majitelé sprznit tuzingem a to samé dokážou i pod kapotou.

                    4. Long story short, pozostatok socializmu, v ktorom na vsetko musi byt skurveny papier. A v pripade legalnej prestavby vozidla je na SR/CR vyzadovanych tolko nakresov, povoleni, dokumentacie a picovin, ze to fakt nie je vtipne, hlavne ked clovek pouziva Cardboard Aided Design a nie CAD.

                      Pre porovnanie, anglicky system pouzivany v pripade, ze na aute doslova neostane kamen na kameni:
                      Radically altered vehicle si musi prichystat 200 libier, zastavit sa s vozidlom v Lisburne v test centre na Individual Vehicle Approval (type approval), vyplnit zopar lajstier a porobit fotky.

                      Form V627/1 – ‘Built up vehicle inspection report’, evidence of type approval if necessary, the vehicle registration certificate, official receipts for any parts used, photographs of the vehicle.

                      V627/1 je tabulka, kde su uvedene hlavne casti auta, je nutne vyplnit, ci boli pouzite z ineho modelu, alebo vyrobene nove.
                      Chassis/Bodyshell, Axles (both), Transmission, Steering Assembly, Engine, Suspension (front and back)

                      Nasledne auto dostane Q znacky a finito, doprdele.

                    5. pre mjfox 21.2.2020 v 12:47
                      Tak toto je v UK legálne na značkách: http://motoride.sk/c/7730/barbarian-ii-sw-chs-shaunov-custom-bike-je-dokonceny.html
                      Takže dá sa to – kde nieto jebnutých predpisov jesto zdravého rozumu.

                    6. Bezva a co to obnášelo po stránce papírování? O tom se v článku nějak nepíše.

                    7. mjfox: v USA žádnou STK nemají, každý si tam upravuje auto bastlením jak chce, policie řeší na místě auta prokazatelně nebezpečná provozu, a nějak nevidím ten Armageddon.

                    8. Jo, zato emise tam maj tak přísný, že když tam chtěl VW začít prodávat diesly, musel je nafejkovat a výsledek je dieselgate.

                    9. To je omyl. Nemajú tam emisie o nič prísnejšie než EU. Aj v EU všetci výrobcovia veselo fejkovali, ale tu to nikomu veľmi nevadilo.

                    10. To technicky nie je spravne. STK ma cely rad americkych statov. Neprekvapivo vacsinou „modre“ staty. Prekvapivo ja Texas.

                    11. mjfox: ježíš to jsou femoidní skřeky co tu předvádíte… Vaše starost o ostatní je až dojemná. Třeba můj bývalý kolega byl z Oregonu. Do kastle Porsche 924 dal klasický SBC, konkrétně LS1. U nich legální. Jezdí (nebo jezdil, už je to pravda nějaký ten pátek) s tím okruhy. Jistě to byl sebevrah, který bez toho, že by toto (a další úpravy, zrovna na brzdách) viděla zkušebna, neměl vůbec vyjet z garáže…

                      Jistě, že jsou kreténi. Ale jejich existence zaprvé nijak neimplikuje, že by všechny úpravy byly nebezpečné a Vaše představa, že přísné předpisy jsou řešením je zcela lichá, protože kreténi se předpisy typicky nijak omezovat nenechají.

                      Výsledkem je, že skutečně nebezpečná auta jezdí v pohodě dál, protože je to legální. Jako obvykle, drakonické tresty dopadnou na ty normální, stejná písnička je kolem alkoholu za volantem. Femoidy bych zavřel do rezervace.

                    12. Hehe, LS1 som videl zabudovany do kadecoho. Napriklad do Pontiacu Fiero. A pocul som aj o instalacii LS2 do Mazdy Miata (MX5), ale na vlastne oci som to este nevidel.

                    13. Wildcat: dělá to Flyin‘ Miata, do ND už dávají dokonce LS3, na youtube hledejte Habu Miata.

        2. Vyleštit skla? O tom jsem ještě ani neslyšel. Na starých autech dávám na Žižkov repasovat světla, jsou-li skleněný s kovovými či plastovými parabolami, ale sklo se jen čistí.
          Většinou je celý problém v parabole, pokud není rovnou vyrezlá (u kovových) nebo zdeformovaná (u plastových), tak je vždycky vypálená kolem žárovky. Když si navíc někdo pomáhá těmi vícesvítícími žárovkami +xx %, ještě to vypalování paraboly znásobí díky většímu teplu. Takže se nejdřív udělá zase pravidelná parabola a pak se nastříká odrazivou vrstvou a světlo je jak nové. Pravda, taky to jak nové stojí (někdy i víc).

          1. Jo, to jsou ty 100W halogenky ;) V jednom autě jsem měl vypálené malé žárovičky podsvícení budíků, patří tam taková malá 3W, ale prodává se úplně stejná 5W, takže jsem použil tu, co mi v globusu přišla pod ruku a samozřejmě to byla ta silnější. Svítilo to dobře, akorát ta plastová objímka trochu trpěla, když jsem to měnil podruhé, byla trochu hnědá. A to byla pidižárovička, jak musí dostávat na prdel to světlo, kde topí 45W navíc, to si každý umí představit.

          2. Přesně tak. Sklu nic není. Vždycky se vypálí/vyrezne parabola. Někdy i z důvodu mizerně udělanýho povrchu z fabriky. Před cca dvaceti lety byly ty vysocesvítivý žárovky strašnej hit, kdo to neměl, ten jako by nebyl.

            Dneska tomu zas nepřidává nutnost denního svícení – když auto stojí polovinu svýho provozního času s rozsvícenýma světlama v koloně, přijde mi, že se pořádně nechladí, což musí urychlovat degradaci (?)

            1. Některá auta mají pro denní svícení pomocí potkávaček odpor (což je v praxi třeba 20m smotaného drátu), pak to svítí a topí o trochu míň.

            2. Jak nic není, mám asi tři nebo čtyři sady světel a sklo je všude krupičkovatý a jinak potentovaný, těch 20-30 let provozu se na tom pozná.

              Paraboly někdo umí znova pokovit? To by bylo celkem kul…blbý ale je, že prostě u těch starších Saabů to svítilo na hovno už nový, ty světla sou malý a tak. Fakt si nemyslím, že to udělá tak zásadní rozdíl – na paraboly sem čuměl a většinou nebyly v nějak tragickým stavu (samozřejmě povrch není dokonalej, ale ani nebyl nikde KO; a ve všech vypadal víceméně stejně a víceméně stejně blbě to svítí). Celý tydlety normy sou úplně na piču, neska sou tady továrně kdejaký lejzry a takový bazmeky co prostě svítí úplně jinde, ale auta s halogenama jsou jebaný posranejma normama v provedení někdy tak ze 70. let, na který se za padesát let nešáhlo a světelný toky jsou o vesmír v prdeli proti těm novejm typům světel.

              1. Budu dnes na Tebe hodný. Zkus https://www.dobresvitime.cz/ Jsou to kluci slovenský, jednou týdně zajíždějí do Brna. Domluvíš termín, přistavíš auto, oni si vymontují světla, zrenovují, namontují, seřídí, skásnou tě a jedeš :-) Osobní zkušenost pozitivní. Renovovali mi fialky na zde ne moc rozšířeném autě.

              2. Jojo, saab, nejbezpečnější auto všech dob. Akorát světla jsou tam na hovno už z výroby.

              3. To je stejný problém u řady Bravo/Brava/Marea. Jakmile jsou ta světla nízká, vypálí se parabola nejen v okolí žárovky, ale víceméně všude. Renovace skleněných světel dělá pán na Žižkově kousek od Divadla Járy Cimrmana, nemám teď po ruce kontakt, ale Google to bude vědět (pozor, většina google odkazů vede jen na rozlešťovače polykarbonátů). Nicméně cena odpovídá kvalitě, světlo je pak jak nové (někdy lepší, protože dává dost silnou vrstvu odraziva).

    4. Celej rozdil mezi zapadem a Cinou je jen a pouze v tom, ze Cinan umi danou vec jeste ojebat tak, aby to nejakym zpusobem fungovalo. Zapad uz tohle neumi. Cena lidske prace jeste (zatim) je argument, ale Cinan hlavne umi neskutecne rychle optimalozovat vyrobni postupy a technologie.

      Takze neni duvod se bat cinskeho vyrobku, pokud clovek za nej Cinanovi zaplati dost, aby to bylo kvalitni.

      Ja jsem v Cine ze srandy pred vanocema objednal par soucastek, ktere se u nas take vyrabi. Cinan to proste obslehnul, na nejaky nemecky patenty defekuje cinska doga. Soucastky prisly, 100 kusu, dal jsem to QT a nenasli jediny kus, ktery by nesplnoval interni podnikovou normu. Podotykam, ze to stalo mene, nez my nakupujeme material (vstrik kovovych zrn do forem), cili nejde jen o usporu na vyvoji. Kuci tady meli dost zkazeny vanoce.

      1. To si vlbec nemyslím. Číňan nic ojebávat nemusí, většina problémů jejich produkce pramení z jejich neznalosti těch nejzákladnějích axiomů, nad nimiž v EU nikdo ani nepřemýšlí a považujeme za netnou součást nejzákladnější gramotnosti. To, co Asiata napadne, prostě Evropan nevymyslí ani v nejhorším záchvatu noční můry.
        Podle mého je nejpodstatnější rozdíl mezi Evropou a Čínou je:
        1. v ceně energií
        2. v ekologii
        3. v životním standardu
        Z toho potom vychází vše kolem.
        Cena tuny oceli je v Číně proti EU pětinová proto, že energetické vstupy krát ekologické předpisy činí EU nekonkurenceschopnou. Když jedno CNC pojede v EU 8 hodin denně, za den spotřebuje na energiích trojnásobek srovnatelných nákladů proti Číně. Díky tomu je stejný výrobek v Číně vyroben za čtvrtinové náklady proti EU. A díky nízkým životním nákladům pak stojí zaslání produktu z Číny do ČR desetinu ceny ve srovnání s odesláním téhož z ČR do Číny.
        A vzhledem k německé Energiewende budou tyto rozdíly nadále pouze a jenom růst a produkce se do Asie bude stěhovat čím dál víc. A už se za ní stěhuje i vývoj.
        Naopak největší problém Asie je v tom, že tam nelze uspět bez politických vazeb. Vše řídí státy, i ty ceny dopravy a chleba. Představa, že si tam Evropan postaví fabriku a budete seriozně podnikat je z říše snů. Apředstava, že tam bude něco vozit zvenku je námět na thriller. Jestli si v ČR někdo myslí, že tu bují korupce a byrokracie, tak v Asii teprve pozná, co ty pojmy vlastně znamenají.
        Pár Čechů, strojařů a elektrotechniků šlo do Asie za prací. Všichni původně na rok, většina z nich zůstává déle. Zpočátku sice měli velké problémy, zejména psychické, ale platy mají srovnatelné či dokonce vyšší než v EU, ale za životní náklady utratí jen zlomek toho, co v EU. Spoří tedy každý měsíc tučné peníze na návrat do Evropy a přitom je jejich životní standard většinou vyšší, než byl v EU. Cena práce už většinou není rozhodující, protože její podíl na celkové produkci i v Asii neustále klesá. Větší roli tam hraje zaměstnávání dětí (třeba ve slévárnách je to teda ultraprasečina).
        Ale hlavní problém je v tom, že produkovat něco v EU již je tak složité a drahé, že to je spíš adrenalinový sport, než zdroj obživy. A díky EK bude v Eu jenom a jenom hůř. Mnohem hůř!

        1. To neni jen o statech, treba v Cine potrebujes vyrazne osobni konexe. Vsem je u prdele, ze mas nejlepsi vyrobek, kdyz sef firmy, ktere to nabizi, te nezna. Ale za to jeho syn zna syna tve konkurence. A jdes proti velmi velke nevyhode. Stat je, prekvapive, az podruzny.

          Podobne problemy jsou v Kore..y? A tam stat nic moc neridi, ze jo.

    5. Ja mam se svetly Depo spatnou zkusenost. Pred 10 lety jsem dovezl z DE postarsiho Nissana Primeru GT a pri koupi si nevsiml spadleho svetla. Motorek a nastavovaci zuby nefungovaly. Protoze to bylo urceno k dalsimu prodeji, jal jsem se koupit nejakou strednekvalitni nahradu. Bylo mi doporuceno prave svetlo Depo, ktere stalo tehdy 2x vic nez nejlevnejsi ale stale polovinu originalu. Po prijeti na opakovanou STK mi technik rekl, ze se sice vyskove serizeni motorkem funguje, ale neni mozne jej seridit, parabola je velmi nekvalitni a neni videt ostra hrana svetelneho kuzele. Po vymene za jiny kus stejny vysledek. Pote nakup na vrakovisti a parada, vse jak ma byt. toliko tedy k Depo svetlum.

  3. Dovolím si opravit drobnou nepřesnost v textu článku.
    .

    „vozidlem se šíbuje po ploše servisu, aby nepřekáželo. A pak, po znovuuvedení do provozu se překvapivě ukáže, že odejdou přední ložiska. Je proto třeba s autem po vymontování poloos buď s autem nehýbat, nebo tam poloosy nechat, lehce dotáhnout středové matky a druhé konce poloos k něčemu přivázat, aby se mohly otáčet.“
    .
    Tato situace mohla nastávat při ložiscích jež byly v těhlicích vskutku jako klasická dvouřádková ložiska s kosoúhlým stykem. Nastat mohla jen za velmi nepříznivých mechanických poměrů unašeče. U ložisek integrovaných na náboji unašeče, tato situace nemůže nastat za žádných, reálně myslitelných okolností.

    1. Tohle mi taky připadá přitažený za vlasy. Přece jen za jízdy působí na to ložisko násobně vyšší síla, než při tlačení po parkovišti.

  4. Dotaz amatéra, jak se pozná, že je potřeba vyměnit toto ložisko? :)

    1. Za jízdy hučí, zvlášť v zatáčce, když je na něm váha. Pak na zvedáku při otáčení rukou jde slyšet pazvuky (jiné než kotouč drhnoucí o destičky).

      1. úplně stejně, jako špatné ložisko u bicyklu nebo u pračky přece. při otáčení klade odpor, chroustá, hřeje se. pak přestane chroustat a viklá se, a pak začne chroustat o to víc a viklat se děsně.

      2. A co pazvuky a jakoby chroupání (silný chroupání hlavně při jízdě na jedničku na volnoběžný otáčky; s měnící se intenzitou v závislosti na otáčkách) zhruba třetinu otáčky, každou otáčku? Diferák?

  5. Tohle je ten typ clanku,co mne kdysi na tento web privedl.
    Bohuzel v poslednim case maji ojedinely vyskyt.
    Takze diky

  6. Blahopřeji autorovi a jsem rád, že česká šíkovnost nevymřela.

    Mohl bych napsat podobný článek: https://www.mazdaklan.cz/threads/kolisanie-volnobeznych-otacok-po-zahriati-na-prevadzkovu-teplotu.3069/page-2#post-79595
    *ZMRDI* v autoservisu mi řekli, když jsem poptal vyčištění škrtící klapky, že zaplatím 3000Kč za přečtení diagnostiky + neznámá cena. To znamená, že se mě pokusili okrást – nazývejme věci takové jaké jsou. V diagnostice nic není a nevím proč mám házet 3000Kč do kanálu za nic. To vím, protože OBD-II kabel stojí 900Kč a koupil jsem si ho.

    Drbal jsem škrtící klapku půl dne až byla čistá. Auto pak jezdí skvěle.

    1. Mně se stává, že se škrtící klapka zasekává. Cítíš odpor na plynu a když zabereš, tak se utrhne. Už jsem to jednou čistil, když jsem to koupil a budu muset znova :-( Nejčastějc se to projeví když mrzne.

      1. Ne, to se nedělo ani když byla klapka špinavá. Auto naprosto jemně a přesně dávkuje plyn.

        O technické detaily tady v mém příspěvku nešlo, tady šlo hlavně o zmrdovitost servisu. Kdyby si řekli za práci 2000Kč tak jim to dám. Ale jsem měl pocit, že se mě pokouší podvést a oškubat.

      2. Teď mě ještě napadlo, že tohle, co popisujete, dělala Lada Niva. Tohle dělá pravděpodobně lanko a chtělo by to lanko vytáhnout vyčistit a promazat. Já tam lanko nemám, pouze servo.

    2. Tak vono by se todle dalo psát naprosto za jakékoli oblasti. Však vzpomeňme na starou dobrou zmrdologii, pokud většina populace jsou líní vohnouti proložení zkurvenejma zmrdama, jak to nemá vypadat naprosto kdekoli, žejo.

      Akorát nevim, kam zařadit třeba agenturní UKčka, vobčas se tváří jak negramotný opice. Člověk pochopí že nerozumí moc česky (ale kurva rusky, aspoň pomalu, je nenapadne to zkusit), ale na spoustu věcí zírají jak kdyby to viděli poprvý v životě a úplně nový nářadí rozmrdají do týdne ať je to cokoli. Čerstvě koupenou špachtlu sem týpka viděl operovat po deseti minutách. Toto kurva, WTF? To mají na tom dálných východě i drobný ruční nářadí z betonu, aby to ti kokoti nerozjebali hned druhej den?!

      1. Podle mých zkušeností ze staveb na Ukrajině i jinde na východě, ovšem nikoli Dálném, kde situaci neznám a vy o ni zcela jistě nemáte ani ponětí, je tam dostupné evropské a originální (tedy originální čínské varianty evropského ručního nářadí, které se na evropském trhu neobjevuje) nářadí bez problémů a dělníci ho na stavbách používají také bez problémů. Problémy jsem zaznamenal u dodržování projektovaných rozměrů, technologických postupů a zkoušek.
        Pokud se jedná o agenturní pracovníky, získal jsem dojem, že se jedná o lidi nekvalifikované, takže váš údiv chápu. Firma, která si najímá agenturní pracovníky, dostává, co chtěla. Naproti tomu firma, která si zahraniční zaměstnance najme sjednáním pracovního poměru, je na tom podstatně lépe.

        1. Tak vono asi 30 % jich je ještě aspoň gramotnejch a většina celkově práci odvede docela rychle, akorát teda stylem daj mně zbijáčku a to nářadí trpí.

        2. to jsem se Vás chtěl dlouho zeptat – nejste náhodou z Valašska, nebydlíte náhodou v Modřenech a nemá Vaše příjmení cosi společného s věkem, a nakonec, nepotkali jsme se ve stejném korporátu, kde jste ukončil před zhruba deseti lety?

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017