Voda je vzácná - zpět na článek

Počet komentářů: 285

Přidat komentář
  1. 2Autor: V ČR jsou v zásadě dva typy lokalit. První, kde soused sousedovi závidí napuštěný bazén. Druhý typ je ten, který do své infrastruktury investoval a je v tomto směru zajištěný – např. Praha s Želivkou nebo Moravskoslezký kraj s Ostravským oblastním vodovodem.

    1. Investoval jednou, ale teď peníze nemá. Čehož je právě Želivka zářným příkladem. Jedna z představných nádrží se čistila až v okamžiku, kdy už v ní bylo samé bahno a minimum vody. Druhá se udělala včas a se třetí se neví co a jak. Samotná řeka je na mnoha místech také kompletně zanesena a poslední odbahnění proběhlo někdy před 35 lety. Pokus o zvětšení ochranného pásma skončil na nedostatku financí. Nic z toho nádrži Želivka – Švihov neprospívá.

      1. Jedna z představných nádrží se čistila až v okamžiku, kdy už v ní bylo samé bahno a minimum vody
        Od toho tam ty nádrže jsou, aby zachytávaly sedimenty.

        Pokus o zvětšení ochranného pásma skončil na nedostatku financí
        Samozřejmě nijak nerozporuji, že se Češi teprve pomalu učí o infrastruktury starat.

        Jinde nebyli schopni udělat ani tu investici a pak je nutné vymýšlet pohádky o vzácnosti vody a zavidět si bazén vody.

        1. Od toho tam ty nádrže jsou, aby zachytávaly sedimenty. — Na poměru bahna a vody v těchto nádržích je závislé množství zachycených sedimentů. Zanesená je v tomto ohledu nefunkční.

  2. Souhlas s tím, že splachování pitnou vodou je zvěrstvo.U nás v domě se tak děje pouze v období silných mrazů.Jinak mám udělaný okruh na filtrovanou dešťovku.A na budoucí potíže zadělali už komouši rozoráním mezí, a dodnes to kvůli zcelení lánů přikrmuje orba.Voda se pak neřídí třetinovým pravidlem, ale splachuje se rychle.Plus výběr plodin.Jsme jediná zemička na Zemi, z které všechny řeky odtékají.Spodní voda ubývá, je to poznat i na tom, že kde jsou jíly, tam praskají zdi starých domů.

    1. Záleží jakou kvalitu má ta užitková voda, pokud je na roveň třeba pstruhové vody tak s v ní klidně myjte. Ale kůže je největší orgán těla a pokud bude ve szyku se sajrajtem tak jste blázni sebepoškozování. A potom se klidně můžete zmrskat důtkami navzájem aby jste si užili utrpení, masochisti. :-)

    2. Forge v 27.8.2022 v 23:54

      Ach, ti komouši. Zničili meze, jejichž většina vedla po spádnici.
      (Ano, prošel jsem pěšky s katastrální mapou v ruce hodně polí v mnoha katastrech při průzkumech pro pozemkové úpravy.)
      Výběr plodin je zcela závislý na požadavcích spotřebitele. Co se neprodá, nemá smysl pěstovat.
      Spodní voda se vyskytuje pod jezem nebo stavidlem a její ubývání je sezónní. Popisujete ubývání vody podzemní.

  3. Ono spousta lidí má u baráku svod z okapu do nějaké cisterny, ale většinou to používají na zalévání kytek atd. Jinak tady jsem trochu v rozpacích … autorovo řešení plýtvání spočívá ve zdražení vody natolik, aby to lidi nutilo vodou šetřit, případně si stavět různé vychytávky na zachytávání, filtraci a další použití vody. S tím, že je to buď tohle, nebo zelená totalita, tj. nějaký přídělový systém pro plebs, zatímco smetánka si bude dál vesele plnit bazény. Já mám ale takové škaredé podezření, že tyto dvě možnosti se vůbec nevylučují. Fakt je, že v tom našem absurdistánu si dokážu představit už asi úplně všechno.

    1. To je bludný kruh.Pokud lidi začnou odebírat méně produktu, musí se zdražit:-)

  4. Kdysi při stavbě domů v Praze se výslovně počítalo se dvěma přívody vody, pitné a užitkové. Ale to potrubí by vyšlo tak draho, že nakonec se do ulic zakopala jen jedna trubka na vodu pitnou.

  5. Proč stavitelé nedělají na střechách baráků nádrže na dešťovku aspoň na ty hovna, stejně jako mají kvoty na parkovací místa třeba? Plus nějaký jednoduchý regulační systém chčije-splachuju dešťovkou, nechčije splachuju klasicky. I na to mytí by to šlo, kdyby se voda přefiltrovala.

    Byl takovej for, že v Saudské Arábii mejou auta benzinem, ne vodou.

    1. De_Bill 28.8.2022 v 6:50

      Týý joo!
      Otázka do pranice, nicméně stará asi čtyřicet let, odpověď je tedy známa již dlouho.
      Stavitelé nedělají nádrže na dešťovku na střechách, protože to je ekonomický nesmysl. V Olomouci existuje příklad, kdy je na sídlišti na střeše jednoho paneláku vodojem – konstrukce domu je specifická i pro nepoučeného pozorovatele.
      https://pamatkovykatalog.cz/vezovy-bytovy-dum-s-vodojemem-13435554
      Stavitelé umísťují nádrže na dešťovou vodu po zem – pod parkoviště, trávníky, hřiště… (Ano, pod trávníky a podobně – také jsem jich několik navrhl.) Do těchto nádrží se přivádí vody ze střech, parkovišť a zelených ploch pozemků k budově příslušných.
      Provozovatel domu se zachycenou vodou zachází různě – od používání v koloběhu šedých a hnědých vod přes zálivku až po řízené vypouštění do kanalizace nebo toku.
      Je fakt, že k používání pro splachování či mytí používají zachycené dešťové vody hlavně majitelé rodinných domů, kteří si kupují celé hotové systémy s filtry a čerpadly včetně ventilů pro dopouštění pitné vody v období chudých na srážky – zkušenosti ukazují, že provoz na čistě dešťovou vodu není v současných podmínkách reálný. V dnešní době není možno protlačit standardním stavebním řízením objekt bez nádrže na dešťovou vodu.
      Majitelé bytových domů používají předmětné systémy neradi, investici sice rozpočítají majitelům bytů, ale nechtějí se zabývat otázkou provozu a údržby. Dávají přednost řízenému zasakování, vypouštění, případně kombinaci obojího.
      Majitelé průmyslových objektů používají zachycené dešťové vody pro různé účely, například i pro chlazení ve výrobě.

      Mytí, respektive oplachování, automobilů benzínem popsalo před více než čtyřiceti lety několik turistů navštívivších Venezuelu, tuším ve Světě motorů.

  6. Otázka šedé vody – mnohokráte v minulosti řešeno, v praxi zkoušeno, ukázalo se vždy jako technicko hygienicko ekonomický nesmysl. Emocionálně zabarvené výkřiky o splachování sraček pitnou vodou na tom nic nemění, to je jen pustá eko-agitka, proti níž autor ve zbytku článku brojí.
    Dešťová voda má omezené využití v malém měřítku u majitelů vhodných RD s pozemkem. Na zalévání. Spolehnout se pro jiný účel na dešťovku nelze, je to jen drobný doplněk, draze zaplacený. Jistě, lze ji mít jako alternativu pro splachování, ale to jde jen pár měsíců v roce. Ovšem instalace, provoz, údržba a rizika se systémem spojená vyjdou daleko dráž než ta pitná voda. To nechceš.
    Článek z kategorie zbytečných, mlácení již dávno prázdné slámy.

    1. Fakt je ten, že máme jednu z nejnižších spotřeb vody na hlavu oproti západní evropě. To už vám tihle šmejdi a demagogové neřeknou. A místo toho budou fanatizovat vygumovanou neomarxistickou pakáž, že se tu splachuje pitnou, a chudinka gája trpí.
      Pokud ta něčím trpí, tak nebetyčnou blbostí dotyčných.

      Ona je už docala zajímavá z epidemiologicko hygienického hlediska taková popelnice na bio-odpad. protože nějaký vohnout tam vždy hodí kus masa nebo kosti, kteréžto tam nepatří.

      1. Konečně fundovaný záběr vhledu. 1+*

        1. A právě proto zcela ignorovaný. Místo toho se tu bude na půl stránky řešit jak nacpat ukrajince s cigánem do průlezu septiku a jak splachovat hajzl dešťovkou.

    2. Přijdou dva deště s „pískem ze Sahary“ a celý systém to když ne zničí, tak vážně poškodí.
      Je to ekonomický nesmysl, který jen velmi omezeně fungoval dokonce i v letech poslední války. Amatérské systémy jsou provozní i zdravotní riziko. Nevšiml jsem si, že by někdo z těchto eko-idiotů řešil třeba legionellu, pro kterou je venkovní, sluníčkem ohřívaná nádrž hotové hnízdečko lásky.

      1. servisdok 28.8.2022 v 20:06

        Dovolím si poznamenat, že nádrže diskutovaných systémů se, kromě závlahových, umísťují zásadně pod zem.

        Ze života: egyptská delegace vyjádřila obavy z konzumace vody z tuzemské vodovodní sítě, protože voda je trvale uzavřena v trubkách. Správně má být voda z vodovodu skladována v nádrži na střeše domu, což má kromě nepopiratelných zdravotních výhod i efekt ekonomický – ze střešní nádrže odtéká voda samospádem, takže vodovodní instalace v domě netřeba dimenzovat na tuzemských šest atmosfér.

        1. To je všechno fajn, ale kromě kvality té vody ze střechy se ta v podstatě převařená voda ke konzumaci chladí kde?

          1. Studena voda neni pro organismus zdrava. A v bile nadrzi se na strese nijak valne nad teplotu vzduchu neohreje. Sledoval jsem to u pratel na Malte, kde to tak take maji. Tam je i ta zajimavost, ze sracak se nehaze do hajzlu, ale do odpadaku. Proste na Malte jsou maly odpadni trubky.

            1. To je v Řecku taky. Ale mám za to, že je to kvůli tomu, aby se koupající nemáchali v hajzlpapírech. Má každej hotel čističku, nebo odpadní trubky vedou někam do moře?

              1. Jj, přesně to mě taky napadlo jakej má tenhle zvyk důvod.V tom vedru dobrej humus!

              2. Malta ma cisticky a pitnou vodu si vyrabi odsolovanim.

        2. ad umísťování nádrží pod zem – na víkenhausu mám letní vodojem na samospád z funglové kubíkové bandasky včetně pozinkované klece zakopaný ve svahu (obalený starými plechy a geotextilií a v nadloží staré betonové překlady, styrodur a 20-45 cm zeminy) a samozřejmě odvětraný, který napouštím na jaře když je dostatek vody a dopouštím na konci období hojnosti (na začátku plnění na chvíli umístím sací koš čerpadla do kýblu s panákem sava). voda vydrží do podzimku senzoricky bezvadná, první sezonu jsem si dokonce pro klid duše nechal udělat rozbor, a výsledky byly potěšující.

          problém samodomo řešení s dešťovkou v kontejnerech na slunci je pylová sezona a kvasící pyl, takže splachování senzoricky připomíná další močení. řešením je umístění nádrže pod zem a sání dostatečně vysoko nade dno a hdostatečně hluboko pod hladinu, a pomůže filtrace (dá se snadno tunersky řešit přepouštěním z kubíkové nádrže č. 1 do sběrné mnohakubíkové nádrže přes pískovou filtraci určenou pro bazének a spouštěnou přes plovák)

      2. Na splachování dešťovkou nic riskantního nevidím.Na letním záchodě nic složitého není.Trubka s pákou a z horní nádrže rovnou do mísy.Filtry jsem přidal pouze kvůli tomu, aby tam nezahnívalo jehličí apod.Na jaře je občas spousta pylu, ale taky se to dá.Nikomu to necpu, ale nebudu zalejvat a splachovat pitnou.V zimě používáme normální záchod.Jo a přes léto se v sprchujeme v letní sprše pitnou vodou, ale ohřívanou přes kolektor.A jsme všichni zatím zdraví.O penězích to není.Ani o pohodlí.Prostě to tak máme.

        1. Ja jsem na destovce v zachode a k prani vyrostl. Mati usetrila furu chemie, protoze destova voda je mekka z principu. Nikdy zadnej zdravotni problem nebyl. A u druhyho baraku mam souseda, kterej tak stavel novostavbu, ze tam ma i destovku tazenou jako tlakovou vodu do zachoda (ne sprchy) a na prani. Je to doktor a jeho zena je posedla hyenou. Nikdy zadnej problem.

          1. s hajzlíkem byl problém že nádržka byla furt zanešená blatíčkem (pyl a prach ze střechy) takže se to muselo furt, aspoň dvakrát ročně, čistit

            s vohledem na to si člověk řikal, co by jako bylo v pračce tvl :D navíc vodárna tehdá s 3f motorem žrala jak tank…

            1. Tak ono v Tatramatce poznat rez z bubnu od sracek z vody asi nebylo jednoduchy :-)

              Podle mne dvoufazovej filtr to resi. Mam to takle na frtu taky, bo je to sice ve skale, ale mezi jilovyma vrstvama. Dvakrat do roka vezmu kartuse wapkou a jede se dal.

            2. Jaká nádržka?Letní výsernice je standartní bez nádržky.Rovnou z nádrže.Asi si to pleteš s geberitem.Tam bych dešťovku nepustil.

          2. Když jsem jezdil kdysi k prarodičům, tam se celá rodina vykoupala a pak tím ještě splachovali.Pět dětí!O pořadí se losovalo!Fakt nekecám.

            1. Normalka, takhle to mela s koupanim moje babka taky, tepla se ohrala v hrnci a prvni sly do vany deti.

            2. Meli jsme to tak taky; pres leto na dvore velkou plechovou vanu, ve ktery se pres den ohrala voda tak na 30 stupnu, v tom jsme se vecer oplachli (s mejdlem jen v nedeli) a po nedelni koupeli se tim zalilo. V zime se v nedeli natahala voda do „zabijackovyho“ kotle, zatopilo se, tepla voda sla do necek, vsichni se – od nejmensich po nejstarsi – vykoupali a pak se to odnosilo na dvur. To uz je pravek.. :-)

              1. Tak tenhle pravěk jsme letos měli taky. Našel jsem na půdě tuto pozink vanu, tak jsem ji hodil na dvůr a byla letní koupelna. Se slunečním ohřevem. To vše samozřejmě z důvodu rekonstrukce odpadů v domě a jarním odporoučením se bojleru. V zimě jsem dodělával nové topení, takže jsme žili při teplotách kolem patnácti stupňů. Bylo to krutý, ale zas vím, že ten energetickej ragnarok přežijem. Proč vadí splachování pitnou vodou nechápu, teda kromě ceny v městech. Vždyť se přece ta voda při kontaktu neteleportuje někam mimo zeměkouli. Tak nějak zůstane vodou, bude vyčištěna, řeka, moře, mrak, déšť, vrt… a jedeme koloběh znova.

                1. …při kontaktu s exkrementem

                2. fajnšmekři používají na zahradě vanu litinovou (ideální je ta na dračích tlapách), pod kterou rozdělají ohýnek – a opravdu stačí jen docela mírný. nejlepší koupel je v zimě při sněhové pokrávce, hlavu to pak chce chránit kožušinovou čepicí

          3. Přesně. Minimálně do pračky by se to dalo. Klidně i do sprchy, myčky nádobí. Dneska už se dělají dávkovací systémy na nějaké savo přímo do trubky, či UV dezinfekce či ozonizátor, takže by to třeba nebylo k pití, ale jinak hihyenicky nezávadné.

            Dnes jsou jiné technologické možnosti a za jiné ceny než před 40 lety.

      3. Divil jsem se, ale v jižním Mexiku mají téměř všechny baráky na střeše nádrž na pitnou vodu, kterou domů přivážejí cisterny. Ovšem všechny nádrže jsou černé, ne průhledné. Je to asi právě qúli legionelle, která zvládá teplotu vody jen do 65 °C.

  7. Ako na Cypre sa Slováka pýtali, či máme dostatok kvalitnej vody. Keď im povedal, že splachujeme pitnou vodou, už reč skončila.

    1. Ono je třeba hlavně nesrovnávat „střechu evropy“ s vyprahlým středozemím, kde si debilová vykáceli dubové lesy již ve starověku a od té doby tam mají jen porosty neprůchodných ostnatých keřů.

      Jak by to tam vypadalo hezky, kdyby tam byly háje korkových dubů nebo Dubů červených. Jako kdysi.

      Oni ti jižní zdegenerovaní čmoudi vůbec neumí hospodařit s krajinou půdou a vodou v ní. Španělé dtto. Italové ještě možná jakžtakž, ale ten jih už taky nic moc.

      1. +1 za zmínku o vykácení španělska, které zmiňoval Columbus („jako u nás, než jsme si vykáceli lesy“.)

        -1 za ty „debily“, když v Českých zemích bylo vykáceno úplně stejně – veškeré, ale takřka veškeré lesy jsou dílo Marie Terezie, která je nechala znovu vysázet a udržitelně cyklicky hospodařit. Na archivních rytinách je např. vidět, jak jsou pahorky okolo Prahy až po Zbraslav naprosto holé…

  8. Známý, co dělá ve vodárenské společnosti, říká, že v zemi je vody dost (přinejmenším v oblasti, kde žiji), ale infrastruktura se zanedbává – tedy staré vrty se ruší, ale nové se nehloubí.

  9. Co je toto za hovado? To je nějaký agent Veolie který nás má připravit na zdražení vody na 200/kubík ?
    My co jseme prošli poctivým komunistickým školstvím víme, že ČR je střecha evropy.
    A o to možná jde. Utáhnout českým vohnoutům kohoutky a přesměrovat českou vodu dál do Evropy která se potýká s jejím skutečným nedostatkem.
    Po přesměrování věškeré elektřiny na západ se toto nabízí jako další krok.

    Jediné obdobá kdy tu LOKÁLNĚ může být problém s vodou je červenec/srpen. Víceméně jde o oblasti jižní moravy, polabí a nějaké okresy mimo toto.
    A proč?

    Protože se tu před 30 lety zcela rezignovalo na hospodaření s vodními zdroji. Socialistický systém hydrogeologických organizací se úmyslně rozjebal, ve prospěch zahraničních obchodníků s vodou jako Veolia, Suez atd. Mizerné lokální zdroje vody, rovná se obří zisky centráním dodavatelům.

    Dřív s vodou nebyl žádný problém PROTOŽE TEN PROBLÉM NIKDO UMĚLE NEVYRÁBĚL !

    Nějaká osada, skupina nově postavěných domků potřebovala vodu? Tak se zavolalo do příslušné hydrologické instituce ze které přijel odborník a přeba poblíž navrhnul lesní studnu s 3m skružemi, pro celou třetinu vesnice. Žádný problém. Takové studny tu fungují už 60 let.

    A dnes? Milionář si chce napoštět zadarmo bazém, chudáček šetřivej, tak si nechá vyvrtat studnu 50m čímž připraví o vodu desítky lidí okolo, kterým jejich voda steče do díry kterou dotyčný vyvrtal a prorazil vodonepropustnou vrstvu která zajišťovala funkci okolních studní.
    Totální kapitalistický bordel a mrdník.

Napsat komentář

D-FENS © 2017