Vláda ČR, servisní orgán plutokracie? - zpět na článek

Počet komentářů: 161

  1. U nás plutokracie, nebo oligarchie? Ti, že by měli moc? Přes parlament a senát, kam většinou chodí ti s holým zadkem, nebo neví, jak se lépe uživit? A když potom poznají, jak je platí stát z prostředků daňového poplatníka, tak se jim odsud nechce. A slibují a slibují. Opozice populisticky kritizuje způsobem, o kterém ví, že na to řada občanů bude slyšet.

  2. Pznámka: problematiku zevrubně popsal Jan Keller v knize Tři sociální světy (2011). Bez komentáře.

  3. Však ČSSD a ODS na Jihu mají obě jednoho kmotra – bez něj se nic nehne. Jsou to kamarádi …

    1. svoboda slova je institut veřejnoprávní, týkající se vztahu občan vs stát. Soukromý subjekt nemá žádnou povinnost nechat někoho pindat a může si diskuzi zavřít podle libosti a může zabanovat koho chce za co chce. Čímž neobhajuju hovinky a jejich žumpoidní diskutéry. Ostatně jim neuškodí občas ochutnat vlastní medicínu.

      1. Omyl. Zákony platí i pro soukromé firmy. Obzvlášť ústava a listina základních práv a svobod. S tím nemůžeš jen tak vytírat řiť jenom proto, že máš firmu.

    2. jinak – buhehe, to se ta voda se uvařila dost rychle. Svině jedna papalášská.

      1. :) jj, prvni co me napadlo, kdyz sem to cetl.)

      2. Aleprt. To je nějaká flígna, co poradil firemní právník. Už to tu kdysi bylo, ale popravdě už nevím, jak se jmenoval aktér, uklizený do špitálu.

        1. jasny.. a k cemu to povede? :)

        2. No to teprve uvidíme. Ale co víme určitě je, že soucit zabírá vždycky. Je to přece taky člověk a má rodinu, žejo..

  4. To zase byla diskuse, kdy bylo líp. Před hadrákem, nebo po něm? Hleali jste někoho, kdo to zažil, máte ho zde. Narodil jsem se v roce 1937. Na Slovensku, protože můj táta byl notářem a notáry, stejně jako kantrory za 1. republiky lifrovali na Slovač. Tam si táta našel hezkou holku, která měla za sebou Baťovou akademii a od něj proonajatý krám. Tak se dali dohromady a výsledkem byla moje ségra v roce 1934 a moje maličkost v roce 1937. Táta tím získal slovenské občanství, takže i válku jsme prožili v SK. Na Slovensku byli Němci jen v kasárnech, teprve po vypuknutí SNP se rozlezli po celé zemi. Pamatuji na německého hauptmana, kterého nám nastěhovali do baráku. Vidím ho jako dnes, měl na pravé ruce od lokte protézu, ukazoval nám fotky dětí a nám děckám nosil čokoládu a fotrovi cigára. Neosvobodili nás Rusové, ale naši vojáci od Svobody. Pamatuji padesátá léta, to jsem již chodil do gymplu. Každý rok jeden měsíc z pázdnin brigáda na stavbách mládeže. Nebylo to špatný, byla tam sranda a ještě jsme vydělali pár peněz. Pamatuji 60-sátky, šedesátej osmej, to jsem již bydlel v Praze, bylo mi 31, pamatuji to nadšení lidí, ale i obrácenou tvář, kdy parta mladejch přišla před barák, na dveře napsali křídou „Zde bydlí estebák kapitán XY“ a druhá parta mu dlažebními kostkami vysklila všechna okna. Moh bych psát o 70 letech – začátky normalizace, 80 – pokračování, ale také pomalé uvolňování poměrů, např. stačilo mít příbuzného (nebo jako) venku, přinést papír, že tě bude po dobu návštěvy živit a pokud jsi nebyl jó závadová osoba, tak nebyl problém s vycestovánm. Myslím, že pro režim nebyl problém nepustit někoho ven ze zásady, (pokud to nebyla tzv. závadová osoba), ale problémem byly devizové prostředky. No a přijít bez zvacího papíru s tím, „já jsem si DM nakoupil na černém trhu“ jaxi nešlo.

    Ono hodotit, kdy bylo lépe, není jednoduché. Rohodně si myslím, že vztahy mezi lidmi, alespoň na vesnici, nebo v malém městečku, byly lepší než dnes. Na vesnici se Honza rozhodl postavi si barák, tak mu přišel pomoci Franta, protože byl tesařem, Pepík elektrikář, Karel instalatér atd. a vše zdarma, protože věděli, že Honza je zedník a až budou stavět, nebo něco potřebovat oni, přijde taky. Nevím jak je to na vesnici dnes, ale ve městě to takto již nefunguje. Vím to z vlastních zkušeností. Myslím, že se lidi více tzv. zkomercionalizovali, za vším je především nutné kledat prachy. Když jsem se v 66 nastěhoval do baráku, kde bydlím, byla v okolí louka a pole. V těch zatracovanejch akcích Z jsme vysadili kvanta stromů a keřů. Dnes po 50 letech nám všichni z ostatních sídlíšť závidí v jaké zeleni okolo nás žijeme. Zkuste ale dnes mladým říct, hele bylo by potřeba kolem baráku udělat to a to. OK, zavolejte nějakou firmu. Na druhou stranu, dneska máte vy mladší a úplně mladí daleko více šancí k realizaci. Pokud není někdo línej vandrák, má kvanta možností o kterých se nám ani nezdálo. A není to jen technikou, je to celkovým ovzduším. (Neberu teď zrovna tutu zkurvenou dobu pandemie). Existují možnosti vycestovat, nabírát zkušenosti venku, to je to co nám bylo upřeno. No tak babo raď! Kdy bylo lépe?

    No a pokud jde o lidi, je to jednoduché. Já mám jednoduchý měřítko. V každém režimu byli lidi slušní a hajzlové, a lidí chytří a blbci. To si nevyberete. Omlouvám se za dlouhý koment.

    1. +1 ten poslední odstaveček

      No a ať je jakejkoli režim, ti hajzlové si dycky najdou metody, jak s ostatníma vyjebávat.

    2. Tak konečně ctihodný kmet co neteskní po socíku s realistickým zhodnocením toho co zažil.
      1*

    3. Ahaho, uz znova spomienkovy optimizmus. Situacia so stavbou domu 70. a 80. rokoch na dedine: Jano sa rozhodol postavit si dom.Na pomoc prisiel tesar Fero, Jozo elektrikar, Karol instalater a nechali si vsetko dobre zaplatit, pretoze to iste urobil murar Jano ked oni stavali dom.
      Teta len cumela ked traja murari za weekend omietli ich dom a vypytali si 16500 Kcs. Plus samozrejme full service, jedlo+chlast.
      Ze ako to bolo v 60. rokoch sa opytam svokra (tiez rocnik 1937).

      1. Asi budu muset zdražit, dyž si za třídenní fušku řikám o tři desetiletí později desítku, bez servisu…

        1. Tak si kup kelnu a zacni trenovat…
          Toto bol ale sok na svoju dobu. Majitelia domu ocakavali obvyklu taxu, teda patkilo na osobu a den. Vysledna suma bola 5.5 krat vyssia. Musim uznat ze pracovali kvalitne a velmi rychlo – mali sme co robit aby sme im stihali namiesat material, ale je to velmi daleko od idylickych spomienok na svojpomocnu stavbu rodinneho domu za komousa. Ale to moze byt aj tym ze autor tych idylickych spomienok podla vsetkeho ziaden dom nestaval ked byva na tom istom sidlisku uz 50 rokov. Cize keca o niecom o com nema ani paru.

      2. S téma zednikama to tak bylo. Kamoší co došli pomoct zadarmo (teda za jídlo a pití) tak akorát helfrovali, naváželi tihle nebo míšali maltu.
        Zednicí si to nechali zaplatit, a dobře, brali 60,- na hodinu. Začátkem 80 let stavjél příbuzné tak to vím. Dělali u něho dvá zednicí sobota neděla a každé si řekl vo litr. Pro zajímavosť, já sem v údržbě mňél nástupní plat 860,- hrubýho za měsíc eště jako nevyučené, po vyučení nejakéch 1300,-

        1. Tak to bylo tím, že skutečně dobrých řemeslníků, kteří svou práci doopravdy uměli, bylo málo. Pokoutních fušerů, co to jenom někde jako helfři odkoukali, těch bylo tři prdele. Často se lidi museli spokojit i s nimi. Srandovní je, že takových takyřemeslníků zase přibývá. Čtvrt století útlumu učňovského školství už se projeví. Docela se divím, že se projevuje až tak pozdě.

          1. Pokutni fuseri neboli o nic lacnejsi nez schopni majstri.

    4. No, napsaný je to hezky, ale třeba dědeček po propuštění z výkonu trestu z těch 50.-60. tak úplně odvázaný nebyl.
      Z bdělého oka pracujícího lidu potom taky moc ne, o širokém spektru pracovního uplatnění ani nemluvě.
      Ale naštěstí se pár slušných lidí našlo.
      Maminka se na střední taky dostávala ne úplně přímou cestou.
      A třeba z toho, oč vše přišel při reformě také ne.

      Já si tedy až tak stěžovat nemohu, v rámci možností, ale tak v půlce 80. jsem si s pozváním zažádal 3x a třikrát jel na prázdniny k Baltu:-))). A to jsem tedy byl hovno disident.

      S tím vyzněním etapy budování světlých zítřků bych byl přeci jen opatrnější.

  5. Zajímavé článek. Další kuň z maštale:
    https://www.aspeninstitutece.org/people-profile/adam-vojtech/

    Ale takovéch neziskovek só mraky. Esi nejací boháčí jako třeba ten Rockefeller se majó rozmyslet nechat svoje peníze zdanit a přijit vo ně nebo je dat do nejakýho sranda podniku jako neziskovka a moct dál vovlivnit co se s něma děje tak hodně jich nezaváhá. Asi nebét teho vysokýho zdanění tak tady tolik téch neziskovek nemáme.

    A že máme v národní galerii polku, to mně teda žile netrhá. Např. Brno před švédama zachráníl francóz, névětší ruská carevna Kateřina byla původně němka a rusky neuměla béknót, slavné britské spisovatel Joseph Conrad býl původně polák a celé život mluvíl anglicky ze silném přízvukem…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017