V boji se suchem vítězíme na všech frontách! - zpět na článek

Počet komentářů: 139

Přidat komentář
  1. Z praxe: před chvílí jsem vylezl ze sondy k hodnocení půdního profilu louky do hloubky 1,8 m. Jevišovická pahorkatina, jílovitohlinitá až jílovitá svahovina na rule.
    Ornice mokrá až rozbředlá, níže až na dno sondy zemina zcela suchá.
    Autorovo zemědělsko-klimatické neumětelství je z mého hlediska pozoruhodné, z hlediska laického pozorovatele jistě nevybočuje z průměru.
    Pokud někdo pozoroval podzimní polní práce – orbu, přípravu, setí, jistě si všiml signálů nepříznivé stavu a zeptal se třeba dědy, jestli z mládí pamatuje, že by se prášilo za pluhem nebo za secím strojem. Ani za smykem se prášit nemá, ale poslední asi půl století již nebývá půda dostatčně vlhká k potlačení toho jevu.

    1. před třemi nedělemi jsem se adaptoval na globální oteplení, tedy ehm, optimisticky jsem sázel roubované jedlé kaštany v národním parku ve vysokých sudetech. a jak jsem kopal ve stráni ty jámy skoro metr hluboké, tak to bylo mokře mazlavé od trvalého travního porostu (o ornici se moc mluvit nedá) a čím hlouběji tím mokřeji. taková nějaká rankerová kambizem (nebo ranker kambizemní?) na krystaliniku. když jsem před pár lety v létě o kus vedle zakopával kubíkovou bandasku coby letní vodojem, tak se prášilo metr čtyřicet hluboko.

      1. Lukas B. 25.11.2022 v 14:10

        Proto jsem uvedl geologii.
        A souhlasím – paušální označování vrchní humozní půdní vrstvy za ornici je zlozvyk, kterému občas také podlehnu.

        1. já nejsem zamědelec ani pedolog, já mám jen letmé ponětí o geologii z pohledu „ynžinýrského“. nicméně soudím, že ornice je odvozena od slovesa „orat“, a kdyby se ot to na té mé stráni někdo pokusil, tak by zřejmě mnoho nepooral a polámal by ruchadlo a strhal koně i krávu (pominu, že v dávných dobách byl asi na části proužek brambor a dumliků, ale to bylo vykoupeno komplet překopáním motykama a vynesení mnoha košíků kamení velikosti pěsti až vzrostlého čuníka přejetého parním válcem na přilehlé agrární kupy.

    2. ygorek 25.11.2022 v 13:39

      Když jste zmínil tu sondu, tak níže v odkaze je mapa s půdními sondami, které, se dělali v 60. letech minulého století.

      https://kpp.vumop.cz/?core=account

      Letos jsme taky kopali sondy na poli, které bylo propachtováno zemědělci a pacht skončil. Od 25 do 40 cm ztužená deska, kterou se podařilo prolomit až krumpáčem. Je to na karpatské spraši. Pole je v mírném svahu 5-8 stupňů. Zemědělec to navíc pouze vláčel velkým traktorem (pluh to nevidělo od Kuvajtu napadení) z kopce do kopce a když pořádně zapršelo, voda z pole odtekla.

      1. Junot 25.11.2022 v 16:41

        KPP! V době, kdy jsem přišel do praxe, to byla skoro ještě novinka.
        Vhodnou sondu (nejbližší té současné) jsem našel, v době KPP byla půda v celém profilu (do -102 cm) vlhká…

        Desku, kterou popisujete, jsem v současné sondě viděl – cca 20 cm silná, asi od -40 do -60 cm. Oproti sousedním vrstvám tvrdší a velmi světlá.
        Na pozemku se léta nehospodařilo a aktuálně nehospodaří, je to většinou neudržovaný sad, kosený většinou klasickou kosou, místy strunovkou nebo křovinořezem.

        1. Dneska jsem kopal diry na sloupky na plot. Diry delam do hloubky 80 cm a castecne to mam okolo vejminku, kterej jeste pred par lety obdelaval soused. 40 cm ornice, pak kameni a pak neco jako beton, v podstate jakejsi jil s piskem, cca 10-15 cm. Kdyz to prorazim lesenovou trubkou a perlikem, tak jsem na smesi jilu, pisku, cehosi. Nejsem sutrolog, picu tomu rozumim, ale zajimavy je, ze kdyz jsem s tema dirama prochazel mistem, ktery bylo obdelavany jako zahumenek naposledy Nemcema za posledni valky, ta utemovana deska tam neni. Je to ten samej pozemek, netaham plot kilometr. Jen se mi na nem prolina pole a zahumenek. Tam, kde byly kone, to vypada uplne jinak.

          1. Jo a dodatek – mokry je to jak nad tou deskou, tak pod ni. U nas je srazek hodne. Ale mam tady kopanou studnu, starou pres 200 let, devet metru hluboka, dole metr vody a saci kos, kterej tam byl dan v roce 58, je dva metry nad hladinou. Pri cisteni jsem koukal, na kameni okolo je videt, ze kdysi davno byla voda cca v pulce studny.

            1. To jsi se asi špatně díval. Podle Dfense žádné sucha nejsou :-)))

              My měli studnu v nejsušší oblasti břeclavska, kopanou před válkou. A i v nejsušším období tam vždy byly 2 metry vody.
              Ale pravda je, že ten kdo ji kopal nebyl líný a vykopal ji 13 metrů hluboko. Tohle bych já fakt dělat nechtěl.
              Osobně neznám nikoho kdo měl tak hlubokou studnu.

              Ti co kopali po válce nebo třeba v 70. letech mají většinou studny na dvě věci, suché až na dno, případně prohloubené 40cm vrtem, ale i tak tam není voda. A to nejde jen o jižní moravu, ale i o střední čechy apod.
              Pravda že mezitím taky vymřeli kvalitní proutkaři.

              1. Jizni morava je zabita, protoze je tam malo srazek. Ale to bylo, i kdyz jsem tam jako malej smrad vyrustal a nebejt potoka pod zahradou a v nem cerpadla, tak mame doma taky hovno a ne vodu. Studnu jsme meli desetimetrovou a vecny tema bylo, ze soused prohloubil a nam zmizela. Taxme prohloubili my, a soused susil hubu. A tak prohloubil soused a tak furt dokola. Na jake hloubce se to zastavilo, to uz nevim, protoze jsme odesli do Brna.

                1. ano, jižní Morava je suchá, proto jsme tam letos stihli udělat 5 sečí vojtěšek /obvykle 2)..

                  1. Funes 25.11.2022 v 19:50

                    Myslím, že záleží i na tom, odkud a kam sahá jižní Morava. Jinak: byl jsem u vojtěšky zvyklý na tři seče, ve vlhčích letech s mírnou zimou nebylo pět sečí neobvyklých.

                  2. Toz ja su z Hane, nevetsi strom tam byla repa a byli sme 200 m. n. m. Sucho jaxvina.

                    1. V jedné díře u Brna jsem v létě viděl napůl vyschlý „pstruhový“ potok a ještě do něj měli místní zahrádkáři naházené čerpadla, které tam napů nasuchu žbrblaly a vysávaly i ty poslední zbytky vody. Prostě: „na to že tu vychcípají ryby defekuje pes, hlavně že já si zaleju svoje rajčata“
                      Vůbec se divím, že z toho potoka ještě něco doteklo do té řeky o půl kiláku dále.

                      Kromě toho jde o nelegální odběr vody, zvlášť v období sucha. Je jen otázkou času, než se to zpřísní a zejména v létě po tom půjdou orgáni a úřady.

                2. Sysop 25.11.2022 v 18:43

                  Pamatuji. Studnu jsme prohlubovali v prosinci 1995…

                  1. Vyhra v lotynce. Dneska sehnat studnare, to fakt umi vic, nez jen vrtat diry, je prakticky nemozny.

                    1. Sysop 25.11.2022 v 21:24

                      ?
                      S kolegou jsme si vypůjčili na víkend kompresor a vrátek, dole jsme se během dne střídali, bratranec „dodal“ traktor s vlečkou.

                    2. Nojo, jenze… ja udelam v zivote kdejakou praci, ale do studny mne nikdo nedostane. Kdyz jsem byl kluk, tak jsem u Brna na Kozi Horce koukal, jak dva chlapi prohlubovali studnu. Ten nahore tahal vratkem, ten dole podkopaval skruz. Koukal jsem na nej do ty diry a najednou frk… borec zmizel do strany i s tou skruzi. Dole jen pisek. Pritom celou dobu kopal ve skale. Uz ho nenasli, ani tu skruz.

                    3. Ale taky jsem viděl jak chlap začišťoval trasu pro trubku a z boku byl svah kde to po jílové vrstvě prýštilo s vodou a povídám mu tohle co nevidět slítne a tam co jste bych to neriskoval, jen řekl taky se mi to nelíbí a vylezl a hned tam sjelo tak kolem 4-5 kubíků.To měl namále. Podmočená zem je těžká jako beton, rozmačkali by ho tuny.

                    4. na víkendhauzu mám studnu kopanou v roce 1925. je to jedna z mála kopaných studní široko-daleko (nejbohatší stavení v okolí, ostatní všichni měli pramínek a za léta chodili pár set metrů k potoku s putnou, v tomhle stavení měli jako jediní šikoko daleko koně a plánovali handlovat s dobytkem). kopali to již tenkrát historickou metodou – a asi jedinou možnou v místní geologii (všelijak orientované placáky ze svoru, fylitu a kvarcitu na elevaci prehistorického sesuvu, geomorfologové vášnivě diskutují, jestli to ujelo na konci posledního glaciálu při tání permafrostu nebo až za valdštejnských báňských pokusů výše ve svahu v kombinaci s deštěm), tj. čtvercová jáma 2×2 metry s „havířskou“ výdřevou, a pak obezdívali nasucho kameny, zvenku zasypávali štěrkem a uvnitř dělali (tenkrát) naprosto na špici vývoje monolitickou betonovou šlupku asi 15 centimetrů plechovým taženým bedněním rozděleným na třetiny pro obednění s šárem asi 60 centimetrů. musela to být ukrutná rasovina.

          2. Taxem diry dodelal a osadil i par sloupku. Musim rict, ze jsem na toho Sudetaka neskutecne nadaval. Kurva, proc nebyl stejne linej, jako ti Cesi po nem, tady. Ti na vsechno srali, vsude na cestach jen hlina, ted jsou to sracky, blato se snehem, ale… kurva dobre se do toho kopou diry.

            Ten Sudetak ne – i k blbymu prasecaku si ten debil udelal kamennou ‚zamkovku‘. Kurva, ja jsem zaryl rejcem, vsechno dobry, nahore vrstva zeminy, co ji tam nakydali Cesi po rozebrani sudetakojc staveni a pod tim, v triceti centimetrech – kameny. Ale ne ledasjaky, vsechny pekne na vejsku, zacvakany do sebe, ze mezi neslo narvat ani pacidlo. V dire 30×30 jsem proskrabaval kameny, kde vetsina byla vetsi, nez ta dira dopici. Jednu chvili uz mne chytal amok, ze na to vezmu nedo brizantniho, co doma nemam. Nakonec jsem vychladl a vzal to bouracim 30 kg kladivem, co ma soused. S velkou slavou jsem rozdrtil a vytahal jkus jednoho sutru tak, abych tam dostal ten kul. A toto mne prosim pekne cekalo na ctyrech dirach.

            Krucifixhimllaudonkrucajselement chapu, ze ten chlap musel do odsunu. Kdyby zil tak bych ho za to zabil.

            1. nebylo lepčí dát sloupek jinam třeba

            2. To už se asi sudeťák připravoval na invazi wehrmachtu, aby se jim ty tanky nebořily v blátě.
              Taková únosnost cesty k prasečáku 35 tun, to se při Drang nach osten rozhodně šikne.
              A pak že jsme je odsunuli neprávem :-)))))

            3. to je u starejch hospodářskejch stavení skoro všude, sudety-nesudety, od plzeňska přes písecko a vysočinu po podkrkonoší, dvůr se vždycky tak nějak mimochodem zpevňoval a následně neúdržba posledních více než 80 let zvedla terén o málo či hodně decimetrů (taková zemina-nezemina, směs cihel a vepřovic z chlívků, chlévské mrvy, odpadků, zafoukaného listí a bůhvíčeho dalšího). půda byla vzácná, o okolo baráku tuplem, a cesta mezi stavením a chlévem byla logická příležitost kam utopit kameny ze zelinářské zahrady a placáky které se ukázaly nepoužitelné pro zdění (a zároveň šikovná mimosezonní práce pro mizerné počasí nebo pro přestárlého leč činorodého dědečka hlídajícího vnoučky).

    3. a ještě napište, kdo v okolí Jevišovic dává hnůj do půdy. zrovna v Jevišovicích je Agrofertácký chov dojnic, ale okolí nula nula nic. není to jen o vodě,ale o organice v půdě.

      1. Nevím o nikom ani na Slovácku, že by dával organiku. Granulky, podiskovat….a tak stále dokola.

        1. Tak v nasi prdeli se teda hnoji, kravskym hnojem. Ale jen na soukromych polich. Normalne rozmetadlo, tri roky starej hnuj a uz to frci. Pak zaorat.

          1. Krávy. Hnůj. Metan. Jen blbněte.

            1. Se to musi zavorat… a pak vo nic nende. To je ten ceskej figl.

      2. Funes 25.11.2022 v 19:52

        Pokud to bylo na mne, tak proč?
        Vím, kde Jevišovice leží, ale Jevišovická pahorkatina je přece jen trochu rozlehlejší, než okolí onoho městečka. Podobně bych snad nemohl hledat horniny Davelského souvrství někde u Kralup?

        1. sakra klídek, já jen konstatuji, že na jižní Méravě se vymlátil dobytek a teď už i prasata a všichni se strašně diví, že přijde velká voda a půda nemá sorpci.

          1. Funes 26.11.2022 v 8:35

            Vyšší obsah humusu zlepší vsakovací schopnost a zvýší zadržení vody, ale jen při mírných srážkách. Při frontálních nebo přívalových srážkách vyšší obsah humusu sníží smyv jemných částic, ale vsak nezvýší.

    4. není náhodou jíl vodonepropustnej, že se používá i na jádra sypanejch přehradních hrází?

      1. Jo voda si vynáší jíl, dělá si takový potrubí. A ty vrstvy nanáší časem, vodonosné.

      2. není jíl jako jíl – respektive ne vše, co se mazlavě lepí na holínky a z čeho se dají uplácat a vypálit cihly je jíl. dejme tomu takové sprašové hlíny.

        dokud neuděláme slušnej rozbor, tak holt si budeme muset vystačit se selským označením, třeba „mazlavá žluťka“

        1. Lukas B. 28.11.2022 v 13:12

          No právě. Musíme brát ohled na to, zda se bavíme o pedologii, petrografii, balneologii, kosmetice nebo o technologii cihlářské výroby. Vlastně ne, to, co se používá k výrobě cihel, má příjmení hlína.

  2. Chovám kachny a husy, takže jim každej den napustim vanu, která simuluje jezírko.
    Každej den z toho udělaj hnědou břečku.
    Mám dvě IBCčka, který fungujou jako přirozená ohřívárna ze studnových 10°C na venkovní teplotu.
    Ve studni mám sic sloupec jen 90cm, ale když napustím zaraz dvě IBCčka, hladina neklesne.
    Tu hnědou břečku vypustím pod několik jabloní samospádem.
    Ke koupeli si dáváme plný vany, myjeme auta, zalejváme zahradu.
    Na skleník 15 čterečních metrů máme třetí a čtvrté IBC a plníme ho vodou ze studny přes léto každý týden.
    Ze staré žumpy jsme udělali jímku na deˇšťovku 5kubíků a nikdy jsem jí od té doby nečerpal do dna. Funguje to jako záloha pro zahradu, jestli někdy ta voda ve studni klesne, nebo zmizí.
    Fak it. Žádný sucho není.

    1. Ale je klimatická krize, říkali to v mééédiích a taky tam tvrdí, že jsme snad ve válce a před rokem tu zase řádila pandemie a mrtvole padaly s přeplněných mrazáků na ulice :-)

      1. SpecialHans dostane jednak tri roky natvrdo za dezoinformace a druhak mu prijdou zkontrolovat prihlasenou studnu, prihlasenou zumpu, prihlaseny IBC a vubec prihlaseny fsecko. Co uhliri, a dane zaplaceny mas? A na pristi rok??

        1. Já sice chovám doma jen jednu kachnu, ale největší problém budou asi ty Hansovy íbécéčka. Sou zplastu a to je jak známo ropnej neeko produkt. Takže bych ty kubíkový nádrže nechal udělat u nějaké neziskofky z bambusu a rejže.

          1. Tak ono jaxe globalne otepluje, budeme si ryzi s bambusem moci dovolit pestovat i v Cesku. Navic to podpori i ekonomicka situace.

        2. Jestliže retroaktivita je zapovězená věc v právním státě, tak studna vykopaná se stěnami ze žulových kvádrů z dob, kdy Franz Josef neuměl psát, nepotřebuje přihlásit nikam.
          Doufejme, že zamzmrdovaná a důchodci zamořená země nebude hledat další zdroje, jak uživit průtokovej systém důchodů a nebudou vymejšlet daně.

          1. SpecialHans 25.11.2022 v 20:33

            Mýlíte se.
            Obstarávání vodoprávních povolení k odběru podzemních vod z historických studní proběhlo v devadesátých letech.
            Zpoplatnění odběru se zatím netýká odběru pro domácnosti, ale to se může změnit.
            O retroaktivitu se jednat nemůže, protože by se nezpoplatnily odběry z minulosti.
            Vaše větná stavba je také specifická.

            1. Jeho vetnou stavbu shledavam byt dobrou.

            2. Co proběhlo, kam proběhlo. Podle zákona č. 50/1976 Sb. studny postavené před rokem 1955 povolení k odběru vody nepotřebují. Tečka.

              1. lazoplazo 27.11.2022 v 5:19

                Stavby studní a povolování odběrů podzemní vody se neřídí zákonem stavebním, ale zákonem o vodách (254/2001 Sb.).

                Zákon č. 11/1955, o vodním hospodářství, stanovil, že každý, kdo odebírá podzemní vodu, musí mít povolení vodohospodářského orgánu, s uznáním starého stavu takto: podle nařízení vlády č. 14/1959 se odběr vody ze studní, které existovaly před 1.1.1955, považuje i nadále za povolený, pokud slouží ke stejnému účelu, protože podle zákona z roku 1870 mohl bez policejního povolení odebírat podzemní vodu vlastník pozemku.

                Podle mého názoru tedy studny postavené před rokem 1955 studny k odběru vody potřebují a v některých případech se jejich stáří musí prokázat.

                1. Samozřejmě že studna jako stavba se řídí i stavebním zákonem. Ale pro zjednodušení, dobře rozhoduje vodoprávní úřad.

                  Každopádně studna postavená před r. 55 nepotřebuje povolení k odběru vody. Jediné co je potřeba,je prokázání onoho stavu, že studna existovala před r.55. Z praxe vím, že postačuje pouze čestné prohlášení pokud se nejedná o spornou studnu a vodoprávní úřad to v 99% akceptuje.

                  Takže všechny studny podtaveny před r.55 povolení nepotřebují jelikož ho de lege mají. Jediné co může vlastník řešit, je prokázání onoho stavu. Což většinou opravdu není problém.

                  1. lazoplazo 27.11.2022 v 19:54

                    Hm, zdá se mi to, nebo opravdu tvrdíte, že studna se jako stavba řídí stavebním zákonem a na podporu svého stanoviska citujete ze zákona o vodách?
                    Stavební zákon u vodohospodářských staveb vede jen územní řízení, ne? Zajímavé by bylo oznámit studnu z roku 1954 jako nalezenou stavbu…

  3. Zajímavá debata. Připomněla mi, kerak vykvetla v mém okolí fabrika na vodu – ano, známá Dobrá voda, kousek od Nových Hradů. Obyvatelé Jakule i Byňova byli svorně ujišťovaní, že podzemní jezero které se nachází několik set metrů pod povrchem zemským je odděleno tak silnou vrstvou horniny, že ta těžba na jejich povrchové studny nemůže mít sebemenší vliv. Světe div se, začalo se těžit a v Jakuli i Byňově zmizela ve studních voda a kde nezmizela, alespoň poklesla o několik metrů. Zvláštní cestičky ta životodárná tekutina proráží pod zemí, jen co je pravda…kdoví, kde ta voda vlastně mizí. Dovedl by snad někdo ze znalých (Ygorek) poodhalit, pročpak je tam pod námi v zemi vody méně a méně?

    1. No proc, protoze ji Dobra voda vycerpava.

      1. Žejo?!

      2. @Sysop
        Chtělo by to přejmenovat na Šoatnou vodu, to by možná pomohlo?

        1. Špatnou kurva drát

        2. To by zase mohli mostni panikarit, co ze to maji ve studnach za sracky. Treeba by to chtelo nejakou obcanskou aktivitu, prilepit se nekde na vrt, polejt barvou starostu, proste neco, k cemu se sebehnou media a budou hltat prohlaseni teroristu aktivistu. Pak yaloyit nejakou neziskovku a takticky poslat cislo uctu cerpadlarske firme…

          1. …mistni… dopici… mistni, kurva… ten edit by to chtelo.

    2. No co já mám možnost pozorovat, tak lidi jsou blbý a vědí hovno o tom, jaký mají běžně sloupec vody ve studni a jak se to pohybuje během roku. Proč a jak by to taky měřili, že jo. Jak se někde začne čerpat, všichni jsou najednou vyplašený a tvrdí, jak jim voda klesla. Někdo z vypočítavosti, někdo proto, aby se jeho „problémem“ někdo zabýval, někoho jen baví prudit. Zvlášť se to objevilo před pár lety, když začala panika se suchem v médiích.

      Na druhou stranu netvrdím, že se takové případy nedějí a obecně se ve vrtařské i hydrogeologické obci pohybuje dost kokotů, který prasej, problematice moc nerozuměj, propojujou horizonty a ani nevědí, co je na tom špatného. Kolikrát se k tomu hydrogeolog ani nedostane, lidi chtěj ušetřit, tak si objednají rovnou vrtaře a pak se diví, že sanace problému je stojí několikanásobek kvalitně udělaného vrtu. Znám vrtaře, který vrtá stometrové vrty tam, kde stačí 30 m. Samostatnou kapitolou jsou tepelná čerpadla země-voda, resp. vrty pro ně.

      Takže jestli můžu něco poradit, změřte si občas hladinu vody ve studni a výsledek si zapisujte. Kdo chcete udělat novou studnu, najděte si pořádného hydrogeologa, který pokud možno na první pohled nepůsobí jako namachrovaný píčus, což taky není jen tak, a požadujte po něm, ať je hlavně u samotného vrtání a vystrojování studny a udělá pořádnou čerpací zkoušku. Aspoň 3 dny, ne 30 minut, jak jsou zvyklý vrtáci. Jo je to dražší ale jedinej způsob, jak to udělat pořádně.

      1. Ta tepelná čerpadla mě zajímají. Jakej průser z toho v dlouhodobějším horizontu kouká?

        1. Základní problém je, že se vrtají do relativně velké hloubky, pro zjednodušení řekněme 100 m, někdy o dost více. Dokonalý příklad je moje oblíbená česká křídová pánev. Je to oblast, kde jsou nad sebou uložené různé horizonty podzemní vody v různých hloubkách. Každý z těchto horizontů má odlišnou zdrojovou oblast – infiltraci, odlišnou jakost vody a různě vysoko hladinu vody. Vrty pro TČ se obvykle vrtají co nejmenším průměrem, aby se ušetřilo. Řekněme 110, 140 mm. Do toho se strčí smyčka ze 2 nebo 4 trubek 32 mm. Zbytek by se měl v celé délce vrtu zatěsnit ideálně teplosměnnou směsí. Vrtáci, aby se ušetřilo, to v lepším případě zahází štěrkem nebo odvrtaným materiálem, v horším případě ničím, udělají tzv. pakr z montážní pěny 5 metrů pod terénem aby jim materiál nepadal do vrtu a vršek zajílují, aby to vypadalo. To není problém v případě, že se vrtem zastihne jen jeden horizont vody, ale v případě více horizontů je nutné to pořádně zatěsnit. Takové „těsnění“ samozřejmě vůbec nefunguje, a výsledkem je to, že stratifikace různých horizontů podzemní vody, která se tvořila miliony let, je tímto bodově porušená a zmrvená. V závislosti na míře zvodnění začne mezi horizonty s odlišnou hladinou logicky přetékat voda a míchají se vody různé kvality. Jedním speciálním případem je, že se nepodaří odtěsnit tu nejvyšší mělkou zvodeň a ta se potom postupně vypouští do zvodně hlubší. Tahle mělká zvodeň má obvykle nejhorší jakost, hlavně dusičnany a pesticidy. Tím se nejen mrví zvodeň spodní, ale taky dochází ke snižování hladiny horní mělké zvodně v dosahu řádově desítek až stovek metrů a tím i „vysychání“ mělkých studní. Druhým speciálním případem je, když spodní zvodeň má pozitivní výtlačnou úroveň, tzv. „artézská“, tj. že vody pod tlakem vytéká na povrch terénu. V okolí takového vrtu se pak vytvoří podmáčené místo až jezero-takový problém se strašně těžko likviduje a cena takového zásahu obvykle několikanásobně přesáhne cenu původního vrtu. Mediálně známý případ je Kuks.

          No ale z Vaší otázky tuším, že se ptáte na vývoj dlouhodobých teplot v podzemí, resp. udržitelnost jímání tepla. Tady strašně záleží na horninovém prostředí. Obecně se dá říct, že se teplota dlouhodobě sníží řádově o první jednotky °C v těsné blízkosti vrtu a dosah prudce klesá se vzdáleností, je znát řádově první desítky metrů od vrtu. Ideální je, když se vrt během letního období regeneruje z klimatizace. Tepelný tok se ustálí po několika letech a stejnou dobu trvá přirozená regenerace horninového prostředí po ukončení odběru.

          1. Tak to je síla, hlavně to otravování hlubokých podzemních jezer… Díky za osvětlení.

  4. V Polabí spadla hladina ve studních za 100 let o dva metry. Studnař to ale neházel na sucho, asi že ten den obstojně chcalo, ale spíš na to, že před 100 lety zde žila sotva čtvrtina lidu (tím méně studní, vodovodů, ergo spotřeba).

    1. No tak logicky, před 100 lety se čerpalo/vyndavalo džbery ze studní pro celou rodinu/statek/usedlost pár desítek litrů vody za den. Záchod byl ještě zpravidla suchý, koupalo se v neckách max. 1x týdně atd. …

      Dnes při všech těch pračkách, myčkách, sprchách 2x denně je to min o řád více.
      Plus k tomu samozřejmě onen nárust populace na daném území …
      Ale pořád se tu z hlediska podzemních vod máme i dnes naprosto luxusně a žádná nouze rozhodně nehrozí. To jen ekopošuci opět straší aby se udrželi v mediálním prostoru.

  5. Hlásím, že u nás na zahradě, zhruba 150 km od D-fense je to zhruba podobné.
    Všechno prochcané (s prominutím) jak zákon káže, dokonce se nohy občas boří do trávníku tam, kde se to nestávalo…

    Moje manželka je „žena činu“ a tak, poté, co jsem se odmítl zvednout z pracovny, prohlásila, že „si to udělá sama“. Následoval neúspěšný pokus zhruba srovnatelný s tím D-fensovým, přičemž špinavý rýč plný svinstva odložila do garáže. To mě nasralo…

    Ale je sucho. Vědci to říkali. Zahrada tak s námi vede dezinformační hybridní válku. Čekáme, co nám poradí expert, expertka nebo expertko. Soudruzi kolem webu intersucho.cz přece ty granty a dotace nepobírají nadarmo.

    1. U nas sou nasrany uz i hrabosi, protoze je to tak prochcany, ze se jim sypou chodbicky. Jediny misto, kde je suseji, je pod velkejma stromama, ktery to z te pudy vytahnou. Taky je tam hromadek jak namrdanejch.

      1. pod velký stromy to taky tolik neproprší, žejo?

      2. Nežehrej na ty hraboše. Jednou budeš rád za podnikatelský projekt „Sysopovo grilovaný hraboš na špejli“. I Babiš s těmi jeho nazelenalými kuřaty bude závidět.
        Vzhledem k tomu co nám různí ti Švábové a Gatesové připravují za šmakulády, sušené cvrčky, brouky, červy, tak takový opečený hraboš proti tomu bude pochoutka!

  6. D-fensi, článek super, návrat k původní rýpavé kvalitě, děkuji! :-)
    Nicméně, i přes vlhké počasí, může být suché podnebí.

  7. Jasne vole, co se nestalo me, to neexistuje.
    Tvl, z tebe je uz definivne ukazkovej zmrd.

    1. napsal typický ichtyl :-)

    2. V mém okolí se všem stalo otravné mokro. Možná je to ale suché mokro a už existuje dotace na výzkum tohoto jevu.

      To bude určitě tím, že jezdí málo elektromobilů.

      1. skutečnost je nicméně taková, že vody sice padá v úhrnu zhruba stejně, ale protože „moderní“ zemědělství docela zdatně kurví půdu, tak ji tato nedokáže zadržet a voda, místo aby se vsakovala, tak odtéká a bere sebou i nezanedbatelnou část půdy, čímž se proces kurvení ještě zrychluje. to, že to banda oportunistickejch sviní používá jako bič na ostatní aniž by nabídla skutečně funkční řešení, přece neznamená, že je rozumný se tvářit, že problém neexistuje. to je stejně kokotská reakce, jako radovat se z toho, že kvůli „klima“blokádě se nedostane sanitka ke zraněnýmu člověku a tento zakalí, protože dog eat dog, stejně jel na kole, takže automaticky automatí cyklobuzna…

        1. ty rybníky a další nádrže jsou ovšem občas bagrovaný a přemisťovaný zpátky na pole…

          1. tak to mi vodlehlo…

            1. tak vidíš :)

              jako čéče s tímdle bahnem a jinou černozemí shrábnutou zpod nejakýho skladu se fakt docela kšeftuje, na různejch těch pahorkatinách, kde roste hlavně kamení, za to docela zaplatí…

        2. To je ale ovšem poněkud jiný problém než ten, který „řeší“ ograntovaní mediální vědci.

    3. To jsou veci. Takze tahle prava ruka osa-gestapa, koronacek a ukronacek, je i ekonacek? Ale aspon je ve sve zhovadilosti konsistentni.

      1. Nevtirej se, zmrdskej prolhanej hajzle

    4. A komu se to teda stalo? Tobě? Já mám taktéž ze zahrady mokřad a přemýšlím, že postavím dřevěný lávky abych se tam vůbec mohl bez gumáků pohybovat. Z drenáže kolem baráku se mi stal regulérní pramen. Asi sucho tvl.

      Mimochodem by mě zajímalo jak někdo došel k tomu, že oteplování klimatu bude mít za následek sucho..

      1. Hatě na zahradě a k tomu zdroj užitkové vody zdarma? Kdo to dnes má, pánové ?
        Na jižní moravě se bezo bude pálit tequila místo slivovice a budou tu lokální války o vodu a o studny. A o wádí Dyje.

  8. …proměnilo krtky ve vydry. :)) kam na ty kraviny chodíte, Mládku?

  9. Starej dobrej D-Fens

Napsat komentář

D-FENS © 2017