Fčera jo, jsem zíral do 4.metrové „drenážní jímky, níže je skála a lautr nic a to se tam kousek dál utopili dva traktory tak vzdali orbu, dávno tomu. 10.let tam voda vydržela a dokonce 2x přetékala půl metru nad zemí a letos od června by mohl mít kdokoliv leda prázdnou putnu ba ani putinku by tam nedal, no jó. :-)
kaBrnak
To byla zásadní chyba, likvidovat to pařeniště. Já bych z něj udělal pořádný skleník.
Nějak jsem si totiž vydedukoval, že jediný způsob jak v budoucnu můžeme nevlastnit nic a být šťastní je, že budem na nějakém státem legalizovaném fetu, třeba konopí.
Pro jeho legalizaci a propagaci se za poslední roky udělalo skoro tolik, co pro ilegalizaci a očerňování domácího pěstování zeleniny a chování domácích zvířat.
Tudíž by tu v budoucnu mohla být šance, propašovat do skleníku plného legálního konopí i pár ilegálních sazenic kedluben, ředkviček, nebo totálně guerillových rajčat.
Ty se ovšem budou muset sklízet v noci, aby závistiví sousedi, chroupající sušené červy a sójovou šmakuládu, člověka nenaprášili.
kaBrnak
Co se týče toho sucha, tak ono nejde o celkový úhrn srážek, ale o jejich distribuci během roku. Takže na podzim lze mít místo zahrady byžinu, která se na jaře po zimě bez sněhu, promění v rozpraskanou prašnou polopoušť. Zrovna když bude potřeba, aby se sazenice hezky uchytily.
Pamatuju před pár lety takové podivné léto, kdy mi před sklizní půlka rajčat uschla a ta druhá uhnila, v rozmezí několika týdnů.
A vo tom to je.
kaBrnak
Aby toho šťourání nebylo málo, tak obyvatelé severní sibiře si stěžují, že místo obvyklých -50 stupňů mají poslední roky v tundře „tropickou zimu“ s teplotami okolo -30 . Pak se třeba v Kanadě začíná osídlovat dříve zmrzlý sever, protože už se tam už dá žít. A řada tropických zemí má skutečně potíže se suchem. Třeba Mexico city a dokonce i Kalifornie. Přestože předchozí dekády stávající vodní zdroje stačily. Tak najednou jaksi smolík pacholík, voda nět.
A to se ani nemusím zmiňovat o studnách hlubokých 5 metrů ze kterých se v ČR brala voda třeba 50 let, ale posledních cca 20 let jsou vyschlé, pokud je majitel o pár metrů nedal prohloubit.
Vypadá to, že současné teplé oblasti budou suché, zatímco na Sibiři si budou vegetit na rozmrzlém permafrostu a pěstovat tam papriky a rajčata.
Pravda je taková, že detailní mapy suchých oblastí bez vody vám nikdo neukáže, bo jsou jaksi tajné. To jen ti zasvěcení a velmi bohatí potichu prodávají půdu ve vysychajících oblastech a skupují podobně nenápadně půdu v oblastech kde v budoucnu bude pořád ještě dost vláhy. Říká se, že je to jeden z důvodů, proč jisté kruhy jeví zájem i o Ukrajinu a pranic jim nevadí, že tam bude veškerý průmysl rozmlácený.
Že dochází ke klimatickým změnám je zjevné. Zjevné je taky to že za to nemůže oxid bursičitý ani prdlavé krávy.
Pokud ale brzy nepochopíme zákonitosti podle kterých se to klima mění, tak nám může být brzo zatraceně horko. Ono když se zvedne půlka hladové a vyprahlé Afriky a vydá se na pochod na sever kde údajně létají pečení holubi rovnou do huby, tak to fakt nebude sranda.
Jan Mrcasik
Zákonitostí změny klima je mnoho, ale 9 z 10 je mimo naši kontrolu a nic s tím neuděláme. Jediné řešení je všechno investovat do adaptace, namísto nesmyslného utrácení prostředků na pokusy zastavit nezastavitelné. Což je paradoxně něco, s čím souhlasí i někteří ultra-klima-alarmisti… Ačkoli ti na to věří kvůli CO2.
1) Cykly sluneční aktivity a jejich kombinace – Wolfův 11-letý, Haleův 22-letý, Gleissbergův 100-letý, Solheimův 190-letý, 554-letý Schovemův atd.
2) Milankovičovy cykly náklonu zemské osy vůči slunci.
3) Reflektivita (albedo) zemské atmosféry proti dopadajícím slunečním paprskům – zejména vodní pára.
4) Odzelenění zemského povrchu a změna odpařování vlhkosti (tzn. zelená pole vs. holá hnědozem „topící“ GW energie a odnášející vodu do stratosféry, zelené střechy vs. asfaltové tepelné ostrovy apod.)
5) Intenzita dopadajícího galaktického kosmického záření ovlivňujícího kondenzační jádra, tedy vznik oblačnosti, tedy albedo
6) Re-radiace tepla absorbovaného „skleníkovými“ plyny na určitých vlnových délkách.
A to je jen to, o čem vím já. Reálně toho bude ještě více. Největší ignorance je fixovat se na jednu příčinu jako by byla dominantní, když jde o souhru.
De_Bill
Promiňte, ale tohle bude nějaká Vaše dezinformační provokace. Předkládáte nám argumenty, které jsou naprosto ale naprosto nesrozumitelné, aby na ně nebylo možno reagovat.
Všichni víme, že za klima můžou auta, teda ty na benzín a naftu, a v poslední době ekspeti přišli i na to, že srovnatelným znečišťovatelem jsou i lokální topeniště nejen když se v nich topí ostravskou raketou nebo cvičkama, ale vůbec. Což si opět někteří dezinformátoři vykládají v souvislosti s konsensusem nošením dvou svetrů.
Takže nás zde neohromujte nějakou reflektivitou, albedem a re-radiací, když tomu nerozumíme.
Jen k té „ostravské raketě“. Domnívám se že je to mýtus vytvořený novináři. Jedná se zřejmě o PET láhev, naplněnou pilinami a zalitou vyjetým olejem. Kdo má lokální topeniště jistě ví jak krásně a pohodlně se čistí kotel na pevná paliva. Topením tohoto se zanese typuji za den. Navíc běžný topič má jistě velkou zásobu PET lahví, hory pilin a hektolitry vyjetého oleje. Osobně bych byl schopen sehnat všechny ingredience na pár kousků ale jako topič vím že je to pitchovina a vrátilo by se to jako bumerang v zasraném kotli a pak malé účinnosti dalšího provozu. To samé platí o cvičkách :o)
Já třeba Jendovi M. premise docela chápu a souhlasím s nimi.
Stačí mít trochu přehled. Pokud to BILL myslel jako sarkasmus tak sorry…
kaBrnak
Myslím že každý šaman z tradiční kultury, ať už šlo o šamany Andské, Amazonské, sibiřské, nebo zdejší druidy či jejich slovanskou obdobu, by hrubě nesouhlasili s takovým zjednodušením planety a hvězdné soustavy na nějaký tupý „orloj“.
Podle jejich mínění je planeta živá bytost, a podle toho je potřeba s ní taky jednat.
A snažit se pochopit její zákonitosti podle kterých funguje.
(to že před pár dekádami zneužili této znalosti globalističtí zmrdi a pod rouškou „Gáje“ (nebo gaye?) nám servírují genocidní agendu)
Naštěstí sem přišly velké progresivní civilizace jako ta „křesťanská“ a tyhle šamanské a druidskí tmáře humanitárně vyvraždili.
A od té doby se pak datuje středověk se všemi těmi neúrodami, suchy, krupobitími, nemocmi, epidemiemi (protože šamani byli zároveň léčitelé).
Takže já bych tyto šamanské učení (které se dost překvapivě v těch zásadních věcech shodují, bez ohledu na to, jestli jsou tito v Austrálii, Jižní americe či na sibiři) rozhodně nezavrhoval. Protože to vypadá že dotyční věděli o zemských cyklech a fungování klima víc, než dnešní pavědci s jejich „hokejkovými grafy“.
Fakt je, že oteplování planety je prostě skutečnost. Někteří natvrdlíci sice nepochopili, že to může znamenat i lokální ochlazení, třeba v důsledku vypadnutí planetárních tepelných výměníků jako je Golfský proud (sbohem Londonistáne, sbohem Evropo).
Tomu se vyhnout nedokážeme.
Ovšem mohli bysme se vyhnout neblahým událostem jako jsou sucha či naopak povodně. Kdybychom věděli jak tenhle živý organizmus jménem Země, vlastně funguje a jak komunikuje se životem na jeho povrchu.
Třeba ta notoricky známá skutečnost, že když mikroorganizmy v moři nemají dost „potravy“ tak si „přivolají“ deště, které jim z pevniny spláchnou do moře hromadu anorganických živin. (nehledě na to, že jsou to hlavní producenti kyslíku na planetě).
Zajímavé je že se přesto úroveň kyslíku udržuje zcela konstantní místo aby ho mořské řasy vyrobily moc a nebo příliš málo.
Na to ptostě musí existovat celoplanetární regulační systém, který musí někdo/něco řídit, to je jediné logické vysvětlení.
Šamani dokázali v případě sucha přivolat lokální děšť, a nebo zastavit déšť nadměrný. Až „vyspělé“ civilizace co nastoupily po nich tyto znalosti ztratily, protože šamany nahradili kněží a jiní vyžírkové a podvodníci, a proto byly zničeny často právě v důsledku neúrody v době sucha apod.
Jan Mrcasik
Ale houby. Kelty nikdo nevyvraždil, nebyl žádné masové hroby ani čára a konec – rozpustili se postupně uprostřed Slovanů.
Stejně tak pohanské šamanské kmeny nikdo nevyvraždil – sami byli okouzleni tím, co dokázal Řím, a posléze fenomenální křesťanská byzanc. Navíc křesťanství narozdíl od islámu nezakazovalo chlast. Takže větší část konvertovala dobrovolně, menší část pod vojenským nátlakem strategicky (křesťanství bylo něco jako NATO středověku) a jen hrstka byli nájezdníci, kteří se nehodlali nechat omezovat ve svém stylu.
Dále si dovolím podotknout, že Evropa byla po pádu Říma pod brutálním útokem a v existenčním ohrožení ze všech stran: z Jihu všechny masakrovali a dobývali muslimové, ze severu a západu vikingové a jiná skandinávská nájezdnická pakáž („udeř, uteč, znásilni a vypal do základů“ nemělo s předchozími Varjagy ani pozdějšími anglickými králi nic společného), a z východu pak mongolové a stepní národy všeho druhu.
Křesťanství v téhle době poskytlo jednak jediné útočiště kultuře a vzdělanosti včetně antické, protože králové měli plné ruce práce s holým přežitím a obranou proti přesile nájezdníků a nějakou kulturu a písemnosti absolutně neřešili. A jednak spojilo rozhádané kmeny v Evropě, aby se společně bránili nájezdníkům islámským, skandinávským i stepním, protože poskytlo společnou identitu – na které pak vznikla Evropa, Rusko i Severoamerická kultura.
Nebýt křesťanství, tak jsi buď mrtvola, nebo biješ hlavou o zem 5x denně.
Naco knizky? Fsechno je na webu a casem ani nebude potreba cist, budou stacit hen ty potkasty. A tam rikaj, ze za fsecko muzou auta a kravy. A urcite muzou i za konec doby ledove, ktera byla fajn.
Jihočech Honza
Ne. Za všechno můžou bílí patriarchální muži s normální sexualitou. Hajzli pořád něco vylepšují, vynalézají a ještě chtějí něco odkázat dětem.
linq
Další super článek. Pobavil, děkuji.
Jan Mrcasik
DFENS, prosím jakou odrůdu rajčat používáte, že chutná po rajčatech? My jsme loni zkusili 6 různých odrůd, 2 české a 4 cizí, ale víceméně po rajčatech z nich chutnala jen jediná – a ani ta nechutnala a hlavně nevoněla až úplně tak rajčatovitě, jak si pamatuji rajčata ze zahrádky z dřívějška.
svymp
Mně se osvědčila ta obyčejná, která nemá vznešený název. Zkuste sazenici z farmářského trhu, prodejce poradí. Ze semínek z OBI, myslím, odrůda F1. Takové rajče, co chutná a vypadá jako rajče a celá rostlina má svou specifickou vůni.
Táké prosím pana domácího o tip na odrůdu.
Lukas B.
na zelinářství jsem marnej případ, ale tuhle jedna (vyženěná) příbuzná říkala, že je to problém zeleniny v truhlíku na čerstvém pytlovaném zahradnickém substrátu (který je samozřejmě nadopovaný hnojivy), že je to pak bez chuti, a že je nutno substrát míchat se zeminou (klidně hlušinou, ale ne pískem, musí tam být i jemné frakce) – a že potom rajče chutná „jako ze záhonku“, páč to má šanci nacucat i minerální látky jiné než nezbytné pro růst. nevím, nerozumím tomu. rajčata od ní jsou špičková a pokud vím, tak jsou to sazenice s těch nejobyčejnějších nejlacinějších pytlíkovaných semen odněkud ze supermarketu.
prasatko Bobik
Nevím, jestli to je tím substrátem (asi jo) nebo pražákovou levorukostí (tentokrát asi ne), ale leccos zasazené do substrátu z pytle pořízeného v hobby prodejně se nepodvedlo. Lépe řečeno, zařvalo úplně všechno. Třeba vynikající rostlinky šanty, radost pohledět, (nevěsta jak z růže květ,…) po přesazení do megafajného OBI substrátu takřka přes noc vystřelily měkký šlahoun na metrovou délku a zesnuly. Hnus fialovej.
Pak jsme narýpali obecní hlínu z kraje sídliště (zemní pych?), to celkem šlo.
Sysop
My jsme substraty vyleceni uz roky. Bud jsme si tim domu dotahli plisne, nebo to melo presne ten prubeh, jax sex pubertaka. Takze dneska zasadne – hlina ze zahrady, mix s troskou odlezeleho hnoje plus vetsi mnozstvi kompostu. A slape to jako vino. Pouzita hlina pak jde na odpocinek na hromadu, kde se smisi s kompostem a necha par let odlezet.
prasatko Bobik
Takže jsme se téměř hromadně poučili ze svých chyb. Ale takoví jedinci tu už nejsou moc žádaní, si myslím.
(„A hlavně – nemyslet.“ Tohle byla v ’85 legrace /S čerty nejsou žerty/, dneska tutově žádoucí směr vývoje.)
Sysop
Jeste nevim, jestli se driv mysleni zakaze, nebo stihne evolucne vymizet.
prasatko Bobik
Nezakáže, to není liberálně demokratické. Ale usměrní.
Třeba takovéhle rádoby vtipné (Š+G) články, plné neskrývaného despektu (ano, ano, pane autore, my tady v Bruselu nejsme blbí!!!!) měla na mysli naše paní komisařka Jourová. Od nového roku to bude jiné. Autoři i čitatelé budou přesvědčováni a nakonec přesvědčeni o tom, co je pro ně skutečně prospěšné.
Koneckonců i tato část diskuse již není úplně bez vady, jakési pochybnosti o správnosti linie jsou snad naznačovány?
Sysop
Je fakt, ze drive se musely knihy palit, aby se dosahlo ocisty lidi od dezinformaci. Dneska staci, kdyz System doporuci nektere domeny blokovat, nebo jeste lepe odstranit. Urcite je to lepsi k CO2.
Jacq
„musely knihy palit,“
Neni zas az tolik potreba neco palit nebo blokovat protoze lidi maji obecne maly ne-li nulovy zajem o informace that matters. Lidi se zabyvaji inconsequential srackama. Naprosta vetsina zvani o nejakem hovnu ktere si chce koupit.
Zijeme v dobe extremniho upadku filozoficke uvahy. A Dunning-Kruger effect funguje naprosto perfektne – idioti left and right si mysli ze civilizace je na svem vrcholu. Hovno. Civilizace je v nejhorsim upadku.
sergej
Je to čistý projev inkvizice konqisty a dárečkům jde věřit to že by kanibalismem neopovrhli, ale jako labužníci stylu jistě mají k dispozici atrakce bezedných sklepení análů „směrnic a pandořinu skříňku na nehodné. Což jsou všichni co vidí, slyší a mluví.
Jihočech Honza
Švejk bude zase aktuální.
Jan Mrcasik
Tak to je otázka na ygorka – nakolik významně může hnojivo či jiné přísady v zemině ovlivnit chuť.
Doposud jsem žil v přesvědčení, že je to celé o odrůdě, protože jsem kdysi kdesi četl, že prý supermarekty si zadaly vypěstovat odrůdu dokonale červené barvy, krásné estetiky a dlouhé trvanlivosti – na úkor chuti a vůně.
ygorek
Jan Mrcasik 25.11.2022 v 22:13
Hnojivo či složení zeminy ovlivňuje plody zcela samozřejmě – proto se dělají rozbory půdy a při hnojení se doplňují mikroprvky.
Pochybuji, že to „na úkor“ bylo v zadání, jakkoli to mohlo být ve výsledku.
Některé vlastnosti rodičů se při křížení zvýrazní nebo udrží, jiné potlačí. Tak to hodí. Proto je šlechtění během na dlouho trať za pohyblivým cílem.
ygorek
svymp 25.1.2022.v 10:53
Technická poznámka: F1 není odrůda, ale označení „první filiální generace“, tedy stupně hybridizace. S označením F1 můžete koupit osivo čehokoliv.
hybrid, obvykle neplodnej (jaká náhoda)? jako fak?
ClitoLynx
hybrid obvykle neplodnej není (v rostlinné říši), jen když si koupíš osivo F1 a pak ty rostlinky navzájem sprášíš a vyseješ semínka, potomstvo bude směs různých rostlin různých vlastností, obvykle horších, rozhodně nečekej, že si z vypěstovanejch tornád zaseješ a budeš mít zas tornáda. proto, pokud hraješ na svoje osivo, tak si sežeň buď nehybridní odrůdy a nebo si užívej to vzrůšo, co že ti to letos vyleze, třeba to bude bomba:)
Sysop
Zena pestuje bejbyrajcata, F1. Chutnaji vytecne, nejsou megavelky na hmotu, alebrz na chut. U nas v 750 m. n. m. nam zacinaji zrat v cervnu (sklenik), pak je mame az do rijna z venku (jizni kamenna stena) a posledni jsme sklizeli minuly tyden (sklenik).
Souhlas, Tornádo je dobrá volba a Stupické také. Mezi ostatními odrůdami je snadno rozeznatelné tvarem a hlavně barvou listů.
IS250-3GR-FSE
Nevýrazná, nechutná a cizí.
To je Tak hnusna podpasovka to cizi asi jako rict tluste holce,ze je Becka. Stara SE o Jine zajmy.
IS250-3GR-FSE
Nebo snad tam nebyl naznak toho,ze je to vlada nucene spravy Nebo jeste lip,ze v praze je nejaky plasto-papirovy Reichstag.
Latimerie podivna
By mě zajímalo, jak vlastně tu průměrnou teplotu počítají.
Sysop
Prumerna teplota se nepocita, alebrz meri a zavisi od prumeru plus typu matrijalu, na kterem ji merime. Solidnich prumernych teplot lze dosahnout na cerne natrene HT 200 mm.
Jihočech Honza
Čajové lístky, kávová ssedlina, křišťálová koule, let ptáků, ale nejspolehlivější jsou zvířecí vnitřnosti.
shifty
Článek super, pobavil. Ale těch překlepů a hrubek, to takhle vážně necháš za sebe, DF? To je jak číst to od retarda…
sergej
Náhodou to píše lépe jak trestný čin nezdebilnění a i dydlace a ostravský či brněnský skupinový traktát holomóce psohlavecky má výběrově talentem originalitou geniálně. Zbrrrr bluy a neper křivolíny ani na soutoku divoké a tiché byečwy. https://www.youtube.com/watch?v=E-H0jvWosC8
x-f
To dřevo chce venku přikrýt. Netřeba balit celou hranici. Stačí nějakou plachtu navrh, aby do toho tolik nechcalo. Snáz to vyschne a když to zůstane venku o nějaký ten rok dýl, tak z toho není papír.
Lukas B.
jak které dřevo. u některého (třeba u dubu či akátu) se tvrdí, že dřevo musí opršet (a pak samozřejmě vyschnout) a pak lépe hoří. ježto v mých zájmových oblastech je dub dosti raritní dřevinou, nemohu sloužit vlastní zkušeností
ygorek
Lukas B. 25.11.2022 v 11:48
To mně nikdo nedokázal exaktně vysvětlit. Laicky si to dokáži zdůvodnit jen tak, že dřevo nasaje nerovnoměrně vodu a při vysychání popraská, tím hmota ztratí kompaktnost a zvýší se schopnost oxidace.
Ve škole nám předváděli, jak závisí hoření slámy na stupni slisování. Desku „nejslisovanější“ bylo možné propálit autogenem, díra byla zuhelnatělá, ale deska samotná nechytla.
Lukas B.
mě bylo tvrzeno, že třísloviny v syrovém dubu způsobují cosi jako samozhášivost a že se opršením vymáchají. připadá mi to jako ptákovina, ale mohu se mýlit.
obecně je ve dřevu voda „buněčná“ a „mezibuněčná“, ta mezibuněčná vysychá pár týdnů (jako když zmokne suchej trám a ten znova uschne opravdu poměrně rychle), buněčná voda vysychá několik let (podle druhu dřeva, velikosti polen a možnosti meziluftování) nezávisle na tom, jestli je dřevo pod střechou nebo na dešti.
ygorek
Lukas B. 25.11.2022 v 13:50
Teorie o tom, že se taniny deštěm vymyjí je jistě správná, ale je otázkou, do jaké hloubky, případně do jaké hloubky je to pro správné hoření nutné – tam pravděpodobně teorie chybí.
Zbývá logická úvaha: taniny se z dubového nebo akátového dřeva cíleně vymývají do vína nebo pálenky. Například whisky má údajně vymývat taniny ze dřeva vymytého výrobou portského. Aby toho nebylo málo, lze po whisky vymýt zbytek taninů do piva, mezi nimiž je asi nejznámější Paradox, chutí a vůní cosi jako fenol.
Disproporce mezi opršením polen a několikaletým vyluhováním „prken“ je zřejmá.
Sysop
Podstatne u suseni dreva na vzduchu jsou tri veci – at to nelezi na zemi, at je to shora prikryty a at je to napuleny. Pokud je to kulatina, kura spolehlive vysychani brani roky. Pokud je to na zemi, tak dolni dve rady lze spolehlive odepsat a pokud se to shora neprikryje, tak se to susi dlouho, protoze je to vecne nachcany.
Muj soused je drevobaron, ma hafo lesu, drevo prodava a jeho rodina se s tim crca snad stoleti. Vsechno ma ve dvoumetru (blbe se krade), na betonovych ‚kolejich‘ a shora na tom ma jakejsi plech, stazenej ocelovym lanem, prece jen u nas obcas docela fouka.
Ja mam drivi na kolejnicich, uplne to staci, shora davam zelenou plachtu (vydrzi dyl, nez modra, kterou sezere slunce za dve sezony). Zboku nechavam luftovat. Ted jse nacal hromadu, co jsem takhle ‚zakrechtoval‘ pred dvema lety z prorizky, ktera byla suche mokre vsehochut, jen jsem si to stipnul napul a ted to mam suchy paradne. Nemam vlhkomer, ale zena rika, ze v krbu to hori uplne stejne, jako kdyz jsem ji dosousel sousky z prorizky z lesa na kotli.
Lukas B.
no samozřejmě se to nesmí válet na hlíně/trávě, to to potom ochotně sežerou václavky (nebo jiná lokálně etablovaná houba). přikrytí shora je užitečné, přikrytí zboku velmi kontraproduktivní. mě se osvědčilo to dávat rámcově suché z pod střechy/pod plachty venku do dřevníka v papírových krabicích od zeleniny ze supráče, dobře se to štosuje a když pro to jeden jde v pantoflích a pyžamových kalhotách do dřevníka, tak to nemusí rovnat a jen to popadne a nese. no a trošku to v těch krabicích v baráku doluftuje.
Sysop
Jo, tak v plastove reznicke bedynce (nema diry => nesype se bordel po celym baraku) to nosim ke krbu. Svyho casu tam na to zena mela jakejsi sik designovej drzak na drevo, ale nakonec to stosuje ke zdi vedle krbu.
Lukas B.
plastová lodna je super v sednici (nepropadá bordel) a úžasně se stohuje, leč to luftování v dřevníku není jednoznačné. když má někdo nějak odněkud vyzískané lodny, tak proč ne, ale komerční nákup je docela drahej špás.
Sysop
Ja mam v lodnach jen ovoce a cast brambor, jsou zeleny s napisem ‚OZ‘, ergo ‚Ovoce z Lenina‘, mam je uz asi 40 let, jeste z dob clenstvi v zahradkarske organizaci, jedna stala snad petikacku, ci co. Kupodivu, porad drzej. Co jsem dokoupil cerny, nekdy pred peti lety, jedna tehdy snad za 80 Kc, tak uz se zacinaji ruzne vylamovat ty spryncliky.
Ale drevo v tom nesussim, ja stipu vzdycky tak na dva az tri dny, vic ne. V lete jsou jiny veci na praci, nez se srat s drivim a v zime to beru jako ritual pro vecerni zabavu. Tech par polinek do kotle a krbu mam za patnact minut hotovejch eins zwei.
Jarda Malej
Důsledky toho, že mediotům i poblijtykům se pletou dojmy, pojmy a průjmy. Nejen hodinky a holinky, ale také udržení, utržení a stržení. Nejspíš i nadržení, natržení a zadržení. Nechtějte od nich, aby ve světlech mediálních ramp rozlišili procesy přirozené přírodní neovlivnitelné od nežádoucích nechtěných nedomyšlených a tím pádem ovlivnitelných a odstranitelných.
Sysop
Politici v Cesku delaji politiku vyhradne z vlastnich financnich zajmu. Serou na to, co bude po nich a mnohdy serou i na to, co se deje behem jejich funkce. Nelze cekat, ze by snad proboha neco delali pro blaho lidi, kteri je tam dostali.
dokud si jenom hrabali pod sebe a jinak víceméně akorát drobná (byť stupňující se) buzerace, dobře, to byl nějakej status quo
ale pokud vyloženě zkouší lidi zlikvidovat…tvl v zemích na východ i na západ by jim v lepším případě burácely davy pod voknama tejden co tejden (v horším by tam už museli povolávat armádu), tady…pohoda, jazz
Fčera jo, jsem zíral do 4.metrové „drenážní jímky, níže je skála a lautr nic a to se tam kousek dál utopili dva traktory tak vzdali orbu, dávno tomu. 10.let tam voda vydržela a dokonce 2x přetékala půl metru nad zemí a letos od června by mohl mít kdokoliv leda prázdnou putnu ba ani putinku by tam nedal, no jó. :-)
To byla zásadní chyba, likvidovat to pařeniště. Já bych z něj udělal pořádný skleník.
Nějak jsem si totiž vydedukoval, že jediný způsob jak v budoucnu můžeme nevlastnit nic a být šťastní je, že budem na nějakém státem legalizovaném fetu, třeba konopí.
Pro jeho legalizaci a propagaci se za poslední roky udělalo skoro tolik, co pro ilegalizaci a očerňování domácího pěstování zeleniny a chování domácích zvířat.
Tudíž by tu v budoucnu mohla být šance, propašovat do skleníku plného legálního konopí i pár ilegálních sazenic kedluben, ředkviček, nebo totálně guerillových rajčat.
Ty se ovšem budou muset sklízet v noci, aby závistiví sousedi, chroupající sušené červy a sójovou šmakuládu, člověka nenaprášili.
Co se týče toho sucha, tak ono nejde o celkový úhrn srážek, ale o jejich distribuci během roku. Takže na podzim lze mít místo zahrady byžinu, která se na jaře po zimě bez sněhu, promění v rozpraskanou prašnou polopoušť. Zrovna když bude potřeba, aby se sazenice hezky uchytily.
Pamatuju před pár lety takové podivné léto, kdy mi před sklizní půlka rajčat uschla a ta druhá uhnila, v rozmezí několika týdnů.
A vo tom to je.
Aby toho šťourání nebylo málo, tak obyvatelé severní sibiře si stěžují, že místo obvyklých -50 stupňů mají poslední roky v tundře „tropickou zimu“ s teplotami okolo -30 . Pak se třeba v Kanadě začíná osídlovat dříve zmrzlý sever, protože už se tam už dá žít. A řada tropických zemí má skutečně potíže se suchem. Třeba Mexico city a dokonce i Kalifornie. Přestože předchozí dekády stávající vodní zdroje stačily. Tak najednou jaksi smolík pacholík, voda nět.
A to se ani nemusím zmiňovat o studnách hlubokých 5 metrů ze kterých se v ČR brala voda třeba 50 let, ale posledních cca 20 let jsou vyschlé, pokud je majitel o pár metrů nedal prohloubit.
Vypadá to, že současné teplé oblasti budou suché, zatímco na Sibiři si budou vegetit na rozmrzlém permafrostu a pěstovat tam papriky a rajčata.
Pravda je taková, že detailní mapy suchých oblastí bez vody vám nikdo neukáže, bo jsou jaksi tajné. To jen ti zasvěcení a velmi bohatí potichu prodávají půdu ve vysychajících oblastech a skupují podobně nenápadně půdu v oblastech kde v budoucnu bude pořád ještě dost vláhy. Říká se, že je to jeden z důvodů, proč jisté kruhy jeví zájem i o Ukrajinu a pranic jim nevadí, že tam bude veškerý průmysl rozmlácený.
Že dochází ke klimatickým změnám je zjevné. Zjevné je taky to že za to nemůže oxid bursičitý ani prdlavé krávy.
Pokud ale brzy nepochopíme zákonitosti podle kterých se to klima mění, tak nám může být brzo zatraceně horko. Ono když se zvedne půlka hladové a vyprahlé Afriky a vydá se na pochod na sever kde údajně létají pečení holubi rovnou do huby, tak to fakt nebude sranda.
Zákonitostí změny klima je mnoho, ale 9 z 10 je mimo naši kontrolu a nic s tím neuděláme. Jediné řešení je všechno investovat do adaptace, namísto nesmyslného utrácení prostředků na pokusy zastavit nezastavitelné. Což je paradoxně něco, s čím souhlasí i někteří ultra-klima-alarmisti… Ačkoli ti na to věří kvůli CO2.
Viz ze statistiky:
1) Cykly sluneční aktivity a jejich kombinace – Wolfův 11-letý, Haleův 22-letý, Gleissbergův 100-letý, Solheimův 190-letý, 554-letý Schovemův atd.
2) Milankovičovy cykly náklonu zemské osy vůči slunci.
3) Reflektivita (albedo) zemské atmosféry proti dopadajícím slunečním paprskům – zejména vodní pára.
4) Odzelenění zemského povrchu a změna odpařování vlhkosti (tzn. zelená pole vs. holá hnědozem „topící“ GW energie a odnášející vodu do stratosféry, zelené střechy vs. asfaltové tepelné ostrovy apod.)
5) Intenzita dopadajícího galaktického kosmického záření ovlivňujícího kondenzační jádra, tedy vznik oblačnosti, tedy albedo
6) Re-radiace tepla absorbovaného „skleníkovými“ plyny na určitých vlnových délkách.
A to je jen to, o čem vím já. Reálně toho bude ještě více. Největší ignorance je fixovat se na jednu příčinu jako by byla dominantní, když jde o souhru.
Promiňte, ale tohle bude nějaká Vaše dezinformační provokace. Předkládáte nám argumenty, které jsou naprosto ale naprosto nesrozumitelné, aby na ně nebylo možno reagovat.
Všichni víme, že za klima můžou auta, teda ty na benzín a naftu, a v poslední době ekspeti přišli i na to, že srovnatelným znečišťovatelem jsou i lokální topeniště nejen když se v nich topí ostravskou raketou nebo cvičkama, ale vůbec. Což si opět někteří dezinformátoři vykládají v souvislosti s konsensusem nošením dvou svetrů.
Takže nás zde neohromujte nějakou reflektivitou, albedem a re-radiací, když tomu nerozumíme.
S talismanem pána prstenů nebo domácí provenience arabel(i)yným by to šlo jak do maminy.
https://www.cokolivokoli.cz/wp-uploads/ivo/2019/03/rozhledna_rumburak-1000×610.jpg
Jen k té „ostravské raketě“. Domnívám se že je to mýtus vytvořený novináři. Jedná se zřejmě o PET láhev, naplněnou pilinami a zalitou vyjetým olejem. Kdo má lokální topeniště jistě ví jak krásně a pohodlně se čistí kotel na pevná paliva. Topením tohoto se zanese typuji za den. Navíc běžný topič má jistě velkou zásobu PET lahví, hory pilin a hektolitry vyjetého oleje. Osobně bych byl schopen sehnat všechny ingredience na pár kousků ale jako topič vím že je to pitchovina a vrátilo by se to jako bumerang v zasraném kotli a pak malé účinnosti dalšího provozu. To samé platí o cvičkách :o)
Já třeba Jendovi M. premise docela chápu a souhlasím s nimi.
Stačí mít trochu přehled. Pokud to BILL myslel jako sarkasmus tak sorry…
Myslím že každý šaman z tradiční kultury, ať už šlo o šamany Andské, Amazonské, sibiřské, nebo zdejší druidy či jejich slovanskou obdobu, by hrubě nesouhlasili s takovým zjednodušením planety a hvězdné soustavy na nějaký tupý „orloj“.
Podle jejich mínění je planeta živá bytost, a podle toho je potřeba s ní taky jednat.
A snažit se pochopit její zákonitosti podle kterých funguje.
(to že před pár dekádami zneužili této znalosti globalističtí zmrdi a pod rouškou „Gáje“ (nebo gaye?) nám servírují genocidní agendu)
Naštěstí sem přišly velké progresivní civilizace jako ta „křesťanská“ a tyhle šamanské a druidskí tmáře humanitárně vyvraždili.
A od té doby se pak datuje středověk se všemi těmi neúrodami, suchy, krupobitími, nemocmi, epidemiemi (protože šamani byli zároveň léčitelé).
Takže já bych tyto šamanské učení (které se dost překvapivě v těch zásadních věcech shodují, bez ohledu na to, jestli jsou tito v Austrálii, Jižní americe či na sibiři) rozhodně nezavrhoval. Protože to vypadá že dotyční věděli o zemských cyklech a fungování klima víc, než dnešní pavědci s jejich „hokejkovými grafy“.
Fakt je, že oteplování planety je prostě skutečnost. Někteří natvrdlíci sice nepochopili, že to může znamenat i lokální ochlazení, třeba v důsledku vypadnutí planetárních tepelných výměníků jako je Golfský proud (sbohem Londonistáne, sbohem Evropo).
Tomu se vyhnout nedokážeme.
Ovšem mohli bysme se vyhnout neblahým událostem jako jsou sucha či naopak povodně. Kdybychom věděli jak tenhle živý organizmus jménem Země, vlastně funguje a jak komunikuje se životem na jeho povrchu.
Třeba ta notoricky známá skutečnost, že když mikroorganizmy v moři nemají dost „potravy“ tak si „přivolají“ deště, které jim z pevniny spláchnou do moře hromadu anorganických živin. (nehledě na to, že jsou to hlavní producenti kyslíku na planetě).
Zajímavé je že se přesto úroveň kyslíku udržuje zcela konstantní místo aby ho mořské řasy vyrobily moc a nebo příliš málo.
Na to ptostě musí existovat celoplanetární regulační systém, který musí někdo/něco řídit, to je jediné logické vysvětlení.
Šamani dokázali v případě sucha přivolat lokální děšť, a nebo zastavit déšť nadměrný. Až „vyspělé“ civilizace co nastoupily po nich tyto znalosti ztratily, protože šamany nahradili kněží a jiní vyžírkové a podvodníci, a proto byly zničeny často právě v důsledku neúrody v době sucha apod.
Ale houby. Kelty nikdo nevyvraždil, nebyl žádné masové hroby ani čára a konec – rozpustili se postupně uprostřed Slovanů.
Stejně tak pohanské šamanské kmeny nikdo nevyvraždil – sami byli okouzleni tím, co dokázal Řím, a posléze fenomenální křesťanská byzanc. Navíc křesťanství narozdíl od islámu nezakazovalo chlast. Takže větší část konvertovala dobrovolně, menší část pod vojenským nátlakem strategicky (křesťanství bylo něco jako NATO středověku) a jen hrstka byli nájezdníci, kteří se nehodlali nechat omezovat ve svém stylu.
Dále si dovolím podotknout, že Evropa byla po pádu Říma pod brutálním útokem a v existenčním ohrožení ze všech stran: z Jihu všechny masakrovali a dobývali muslimové, ze severu a západu vikingové a jiná skandinávská nájezdnická pakáž („udeř, uteč, znásilni a vypal do základů“ nemělo s předchozími Varjagy ani pozdějšími anglickými králi nic společného), a z východu pak mongolové a stepní národy všeho druhu.
Křesťanství v téhle době poskytlo jednak jediné útočiště kultuře a vzdělanosti včetně antické, protože králové měli plné ruce práce s holým přežitím a obranou proti přesile nájezdníků a nějakou kulturu a písemnosti absolutně neřešili. A jednak spojilo rozhádané kmeny v Evropě, aby se společně bránili nájezdníkům islámským, skandinávským i stepním, protože poskytlo společnou identitu – na které pak vznikla Evropa, Rusko i Severoamerická kultura.
Nebýt křesťanství, tak jsi buď mrtvola, nebo biješ hlavou o zem 5x denně.
Kdybyste si chtěli přečíst něco o změnách klimatu v posledních několika tisíci letech (a o tom, jak rychlé ty změny byly dávno před „fosily“), pak doporučuji:
https://www.databazeknih.cz/knihy/neklidne-casy-kapitoly-ze-spolecnych-dejin-prirody-a-lidi-101721
Naco knizky? Fsechno je na webu a casem ani nebude potreba cist, budou stacit hen ty potkasty. A tam rikaj, ze za fsecko muzou auta a kravy. A urcite muzou i za konec doby ledove, ktera byla fajn.
Ne. Za všechno můžou bílí patriarchální muži s normální sexualitou. Hajzli pořád něco vylepšují, vynalézají a ještě chtějí něco odkázat dětem.
Další super článek. Pobavil, děkuji.
DFENS, prosím jakou odrůdu rajčat používáte, že chutná po rajčatech? My jsme loni zkusili 6 různých odrůd, 2 české a 4 cizí, ale víceméně po rajčatech z nich chutnala jen jediná – a ani ta nechutnala a hlavně nevoněla až úplně tak rajčatovitě, jak si pamatuji rajčata ze zahrádky z dřívějška.
Mně se osvědčila ta obyčejná, která nemá vznešený název. Zkuste sazenici z farmářského trhu, prodejce poradí. Ze semínek z OBI, myslím, odrůda F1. Takové rajče, co chutná a vypadá jako rajče a celá rostlina má svou specifickou vůni.
Táké prosím pana domácího o tip na odrůdu.
na zelinářství jsem marnej případ, ale tuhle jedna (vyženěná) příbuzná říkala, že je to problém zeleniny v truhlíku na čerstvém pytlovaném zahradnickém substrátu (který je samozřejmě nadopovaný hnojivy), že je to pak bez chuti, a že je nutno substrát míchat se zeminou (klidně hlušinou, ale ne pískem, musí tam být i jemné frakce) – a že potom rajče chutná „jako ze záhonku“, páč to má šanci nacucat i minerální látky jiné než nezbytné pro růst. nevím, nerozumím tomu. rajčata od ní jsou špičková a pokud vím, tak jsou to sazenice s těch nejobyčejnějších nejlacinějších pytlíkovaných semen odněkud ze supermarketu.
Nevím, jestli to je tím substrátem (asi jo) nebo pražákovou levorukostí (tentokrát asi ne), ale leccos zasazené do substrátu z pytle pořízeného v hobby prodejně se nepodvedlo. Lépe řečeno, zařvalo úplně všechno. Třeba vynikající rostlinky šanty, radost pohledět, (nevěsta jak z růže květ,…) po přesazení do megafajného OBI substrátu takřka přes noc vystřelily měkký šlahoun na metrovou délku a zesnuly. Hnus fialovej.
Pak jsme narýpali obecní hlínu z kraje sídliště (zemní pych?), to celkem šlo.
My jsme substraty vyleceni uz roky. Bud jsme si tim domu dotahli plisne, nebo to melo presne ten prubeh, jax sex pubertaka. Takze dneska zasadne – hlina ze zahrady, mix s troskou odlezeleho hnoje plus vetsi mnozstvi kompostu. A slape to jako vino. Pouzita hlina pak jde na odpocinek na hromadu, kde se smisi s kompostem a necha par let odlezet.
Takže jsme se téměř hromadně poučili ze svých chyb. Ale takoví jedinci tu už nejsou moc žádaní, si myslím.
(„A hlavně – nemyslet.“ Tohle byla v ’85 legrace /S čerty nejsou žerty/, dneska tutově žádoucí směr vývoje.)
Jeste nevim, jestli se driv mysleni zakaze, nebo stihne evolucne vymizet.
Nezakáže, to není liberálně demokratické. Ale usměrní.
Třeba takovéhle rádoby vtipné (Š+G) články, plné neskrývaného despektu (ano, ano, pane autore, my tady v Bruselu nejsme blbí!!!!) měla na mysli naše paní komisařka Jourová. Od nového roku to bude jiné. Autoři i čitatelé budou přesvědčováni a nakonec přesvědčeni o tom, co je pro ně skutečně prospěšné.
Koneckonců i tato část diskuse již není úplně bez vady, jakési pochybnosti o správnosti linie jsou snad naznačovány?
Je fakt, ze drive se musely knihy palit, aby se dosahlo ocisty lidi od dezinformaci. Dneska staci, kdyz System doporuci nektere domeny blokovat, nebo jeste lepe odstranit. Urcite je to lepsi k CO2.
„musely knihy palit,“
Neni zas az tolik potreba neco palit nebo blokovat protoze lidi maji obecne maly ne-li nulovy zajem o informace that matters. Lidi se zabyvaji inconsequential srackama. Naprosta vetsina zvani o nejakem hovnu ktere si chce koupit.
Zijeme v dobe extremniho upadku filozoficke uvahy. A Dunning-Kruger effect funguje naprosto perfektne – idioti left and right si mysli ze civilizace je na svem vrcholu. Hovno. Civilizace je v nejhorsim upadku.
Je to čistý projev inkvizice konqisty a dárečkům jde věřit to že by kanibalismem neopovrhli, ale jako labužníci stylu jistě mají k dispozici atrakce bezedných sklepení análů „směrnic a pandořinu skříňku na nehodné. Což jsou všichni co vidí, slyší a mluví.
Švejk bude zase aktuální.
Tak to je otázka na ygorka – nakolik významně může hnojivo či jiné přísady v zemině ovlivnit chuť.
Doposud jsem žil v přesvědčení, že je to celé o odrůdě, protože jsem kdysi kdesi četl, že prý supermarekty si zadaly vypěstovat odrůdu dokonale červené barvy, krásné estetiky a dlouhé trvanlivosti – na úkor chuti a vůně.
Jan Mrcasik 25.11.2022 v 22:13
Hnojivo či složení zeminy ovlivňuje plody zcela samozřejmě – proto se dělají rozbory půdy a při hnojení se doplňují mikroprvky.
Pochybuji, že to „na úkor“ bylo v zadání, jakkoli to mohlo být ve výsledku.
Některé vlastnosti rodičů se při křížení zvýrazní nebo udrží, jiné potlačí. Tak to hodí. Proto je šlechtění během na dlouho trať za pohyblivým cílem.
svymp 25.1.2022.v 10:53
Technická poznámka: F1 není odrůda, ale označení „první filiální generace“, tedy stupně hybridizace. S označením F1 můžete koupit osivo čehokoliv.
Díky za informaci. Nevěděl jsem.
hybrid, obvykle neplodnej (jaká náhoda)? jako fak?
hybrid obvykle neplodnej není (v rostlinné říši), jen když si koupíš osivo F1 a pak ty rostlinky navzájem sprášíš a vyseješ semínka, potomstvo bude směs různých rostlin různých vlastností, obvykle horších, rozhodně nečekej, že si z vypěstovanejch tornád zaseješ a budeš mít zas tornáda. proto, pokud hraješ na svoje osivo, tak si sežeň buď nehybridní odrůdy a nebo si užívej to vzrůšo, co že ti to letos vyleze, třeba to bude bomba:)
Zena pestuje bejbyrajcata, F1. Chutnaji vytecne, nejsou megavelky na hmotu, alebrz na chut. U nas v 750 m. n. m. nam zacinaji zrat v cervnu (sklenik), pak je mame az do rijna z venku (jizni kamenna stena) a posledni jsme sklizeli minuly tyden (sklenik).
co chutnalo nejvíc mně, tak
https://dobrasemena.cz/gardenberry-f1-tomatoberry-rajce-tyckove_711767.htm
https://dobrasemena.cz/sungold-f1-10-ks_711485.htm
ale záleží, jak si kdo představuje rajče, ona každá odrůda chutná jinak a jestli rajčetem myslíte klasický větší červený, tak zkuste třeba Tornádo F1 nebo Stoopidské polní rané
https://dobrasemena.cz/STUPICKE-POLNI-RANE-Rajce-tyckove_3232.htm
ale obecně snad žádný běžně dostupný, dobře zralý rajče není nechutný a nevoňavý a to počítám i ty, který kamarád pěstuje pod polykarbonátem v hydoponii nad bazénem s pstruhama (samozřejmě, volná, kvalitní, hluboká půda a skleník s otevírací střechou dá lepší výsledky, vo tym žádná, Bruci)
ClitoLynx 26.11.2022 v 13:22
Souhlas, Tornádo je dobrá volba a Stupické také. Mezi ostatními odrůdami je snadno rozeznatelné tvarem a hlavně barvou listů.
Nevýrazná, nechutná a cizí.
To je Tak hnusna podpasovka to cizi asi jako rict tluste holce,ze je Becka. Stara SE o Jine zajmy.
Nebo snad tam nebyl naznak toho,ze je to vlada nucene spravy Nebo jeste lip,ze v praze je nejaky plasto-papirovy Reichstag.
By mě zajímalo, jak vlastně tu průměrnou teplotu počítají.
Prumerna teplota se nepocita, alebrz meri a zavisi od prumeru plus typu matrijalu, na kterem ji merime. Solidnich prumernych teplot lze dosahnout na cerne natrene HT 200 mm.
Čajové lístky, kávová ssedlina, křišťálová koule, let ptáků, ale nejspolehlivější jsou zvířecí vnitřnosti.
Článek super, pobavil. Ale těch překlepů a hrubek, to takhle vážně necháš za sebe, DF? To je jak číst to od retarda…
Náhodou to píše lépe jak trestný čin nezdebilnění a i dydlace a ostravský či brněnský skupinový traktát holomóce psohlavecky má výběrově talentem originalitou geniálně. Zbrrrr bluy a neper křivolíny ani na soutoku divoké a tiché byečwy.
https://www.youtube.com/watch?v=E-H0jvWosC8
To dřevo chce venku přikrýt. Netřeba balit celou hranici. Stačí nějakou plachtu navrh, aby do toho tolik nechcalo. Snáz to vyschne a když to zůstane venku o nějaký ten rok dýl, tak z toho není papír.
jak které dřevo. u některého (třeba u dubu či akátu) se tvrdí, že dřevo musí opršet (a pak samozřejmě vyschnout) a pak lépe hoří. ježto v mých zájmových oblastech je dub dosti raritní dřevinou, nemohu sloužit vlastní zkušeností
Lukas B. 25.11.2022 v 11:48
To mně nikdo nedokázal exaktně vysvětlit. Laicky si to dokáži zdůvodnit jen tak, že dřevo nasaje nerovnoměrně vodu a při vysychání popraská, tím hmota ztratí kompaktnost a zvýší se schopnost oxidace.
Ve škole nám předváděli, jak závisí hoření slámy na stupni slisování. Desku „nejslisovanější“ bylo možné propálit autogenem, díra byla zuhelnatělá, ale deska samotná nechytla.
mě bylo tvrzeno, že třísloviny v syrovém dubu způsobují cosi jako samozhášivost a že se opršením vymáchají. připadá mi to jako ptákovina, ale mohu se mýlit.
obecně je ve dřevu voda „buněčná“ a „mezibuněčná“, ta mezibuněčná vysychá pár týdnů (jako když zmokne suchej trám a ten znova uschne opravdu poměrně rychle), buněčná voda vysychá několik let (podle druhu dřeva, velikosti polen a možnosti meziluftování) nezávisle na tom, jestli je dřevo pod střechou nebo na dešti.
Lukas B. 25.11.2022 v 13:50
Teorie o tom, že se taniny deštěm vymyjí je jistě správná, ale je otázkou, do jaké hloubky, případně do jaké hloubky je to pro správné hoření nutné – tam pravděpodobně teorie chybí.
Zbývá logická úvaha: taniny se z dubového nebo akátového dřeva cíleně vymývají do vína nebo pálenky. Například whisky má údajně vymývat taniny ze dřeva vymytého výrobou portského. Aby toho nebylo málo, lze po whisky vymýt zbytek taninů do piva, mezi nimiž je asi nejznámější Paradox, chutí a vůní cosi jako fenol.
Disproporce mezi opršením polen a několikaletým vyluhováním „prken“ je zřejmá.
Podstatne u suseni dreva na vzduchu jsou tri veci – at to nelezi na zemi, at je to shora prikryty a at je to napuleny. Pokud je to kulatina, kura spolehlive vysychani brani roky. Pokud je to na zemi, tak dolni dve rady lze spolehlive odepsat a pokud se to shora neprikryje, tak se to susi dlouho, protoze je to vecne nachcany.
Muj soused je drevobaron, ma hafo lesu, drevo prodava a jeho rodina se s tim crca snad stoleti. Vsechno ma ve dvoumetru (blbe se krade), na betonovych ‚kolejich‘ a shora na tom ma jakejsi plech, stazenej ocelovym lanem, prece jen u nas obcas docela fouka.
Ja mam drivi na kolejnicich, uplne to staci, shora davam zelenou plachtu (vydrzi dyl, nez modra, kterou sezere slunce za dve sezony). Zboku nechavam luftovat. Ted jse nacal hromadu, co jsem takhle ‚zakrechtoval‘ pred dvema lety z prorizky, ktera byla suche mokre vsehochut, jen jsem si to stipnul napul a ted to mam suchy paradne. Nemam vlhkomer, ale zena rika, ze v krbu to hori uplne stejne, jako kdyz jsem ji dosousel sousky z prorizky z lesa na kotli.
no samozřejmě se to nesmí válet na hlíně/trávě, to to potom ochotně sežerou václavky (nebo jiná lokálně etablovaná houba). přikrytí shora je užitečné, přikrytí zboku velmi kontraproduktivní. mě se osvědčilo to dávat rámcově suché z pod střechy/pod plachty venku do dřevníka v papírových krabicích od zeleniny ze supráče, dobře se to štosuje a když pro to jeden jde v pantoflích a pyžamových kalhotách do dřevníka, tak to nemusí rovnat a jen to popadne a nese. no a trošku to v těch krabicích v baráku doluftuje.
Jo, tak v plastove reznicke bedynce (nema diry => nesype se bordel po celym baraku) to nosim ke krbu. Svyho casu tam na to zena mela jakejsi sik designovej drzak na drevo, ale nakonec to stosuje ke zdi vedle krbu.
plastová lodna je super v sednici (nepropadá bordel) a úžasně se stohuje, leč to luftování v dřevníku není jednoznačné. když má někdo nějak odněkud vyzískané lodny, tak proč ne, ale komerční nákup je docela drahej špás.
Ja mam v lodnach jen ovoce a cast brambor, jsou zeleny s napisem ‚OZ‘, ergo ‚Ovoce z Lenina‘, mam je uz asi 40 let, jeste z dob clenstvi v zahradkarske organizaci, jedna stala snad petikacku, ci co. Kupodivu, porad drzej. Co jsem dokoupil cerny, nekdy pred peti lety, jedna tehdy snad za 80 Kc, tak uz se zacinaji ruzne vylamovat ty spryncliky.
Ale drevo v tom nesussim, ja stipu vzdycky tak na dva az tri dny, vic ne. V lete jsou jiny veci na praci, nez se srat s drivim a v zime to beru jako ritual pro vecerni zabavu. Tech par polinek do kotle a krbu mam za patnact minut hotovejch eins zwei.
Důsledky toho, že mediotům i poblijtykům se pletou dojmy, pojmy a průjmy. Nejen hodinky a holinky, ale také udržení, utržení a stržení. Nejspíš i nadržení, natržení a zadržení. Nechtějte od nich, aby ve světlech mediálních ramp rozlišili procesy přirozené přírodní neovlivnitelné od nežádoucích nechtěných nedomyšlených a tím pádem ovlivnitelných a odstranitelných.
Politici v Cesku delaji politiku vyhradne z vlastnich financnich zajmu. Serou na to, co bude po nich a mnohdy serou i na to, co se deje behem jejich funkce. Nelze cekat, ze by snad proboha neco delali pro blaho lidi, kteri je tam dostali.
dokud si jenom hrabali pod sebe a jinak víceméně akorát drobná (byť stupňující se) buzerace, dobře, to byl nějakej status quo
ale pokud vyloženě zkouší lidi zlikvidovat…tvl v zemích na východ i na západ by jim v lepším případě burácely davy pod voknama tejden co tejden (v horším by tam už museli povolávat armádu), tady…pohoda, jazz