Byla jednou jedna malá vesnička uprostřed hustých lesů, kde žili různí zvířátka a lidé v míru a harmonii. V této vesničce žila také jedna neobyčejná koza jménem Klementina.
Klementina nebyla jen tak obyčejná koza – byla velmi chytrá a její moudrost byla pověstná po celém kraji.
Jednoho dne se do vesnice donesla zpráva, že zlý vlk, který terorizoval sousední vesnice, se chystá napadnout i tu jejich. Všichni obyvatelé byli vyděšení a nevěděli, co dělat. Starosta vesnice svolal radu, aby našli způsob, jak ochránit svůj domov. Klementina, která slyšela o problémech vesničanů, se rozhodla, že jim pomůže.
„Nechte mě mluvit s vlkem,“ řekla Klementina odvážně. Vesničané byli překvapeni její odvahou, ale věděli, že je velmi chytrá, a tak souhlasili.
Klementina se tedy vydala do lesa hledat vlka. Brzy ho našla, jak se potuluje po okraji lesa.
„Dobrý den, pane vlku,“ pozdravila ho Klementina. Vlk se zarazil, když viděl, že na něj mluví koza, a zvědavě naklonil hlavu.
„Dobrý den,“ odpověděl vlk. „Co tě sem přivádí, kozo?“
„Jsem Klementina z vesnice nedaleko odsud,“ řekla Klementina. „Slyšela jsem, že plánuješ napadnout naši vesnici. Přišla jsem ti navrhnout něco lepšího.“
Vlk byl zvědavý. „A co by to mělo být?“ zeptal se.
„V naší vesnici máme mnoho moudrých a zkušených zvířat a lidí. Když nám neublížíš, můžeme ti pomoci najít způsob, jak získat jídlo bez toho, aby ses musel uchylovat k násilí,“ navrhla Klementina.
Vlk se zamyslel. „A proč bych ti měl věřit?“
„Protože násilí nikdy nepřináší dlouhodobé řešení,“ odpověděla Klementina klidně. „Pokud budeš útočit na vesnice, dříve nebo později se všichni spojí proti tobě. Ale pokud nám dáš šanci, můžeme ti ukázat cestu k lepšímu životu.“
Vlk nakonec souhlasil a šel s Klementinou do vesnice. Vesničané byli nejprve vyděšení, ale když viděli, že vlk přišel v míru, dali mu šanci. Naučili ho, jak si najít jídlo v lese bez toho, aby musel útočit na zvířata nebo lidi.
Vlk se stal jejich přítelem a chránil vesnici před jinými nebezpečími. A Klementina? Ta byla oslavována jako hrdinka a její moudrost byla ještě více ceněna.
A tak žili všichni šťastně a v míru, protože jedna chytrá koza měla odvahu a moudrost změnit osud celé vesnice.
Pak na otázku čím se vlk živil, když je masožravec a nenapadal lidi ani zvířátka odpověděla:
Klementina a vesničané museli být velmi kreativní, aby pomohli vlkovi najít potravu, která by mu vyhovovala a zároveň by nikoho neohrožovala. Vymysleli následující plán:
Vesničané společně s Klementinou začali sbírat zbytky jídla z vesnice a lesních plodů, které byly pro vlka výživné. Přestože vlk je masožravec, existují i jiná jídla, která mu mohou poskytnout potřebné živiny. Naučili vlka lovit menší lesní zvířata, která byla v lese přemnožená, jako jsou myši a králíci. Tento lov pomohl udržet rovnováhu v lese a zároveň poskytl vlkovi potravu.
Navíc začali vlkovi dávat vajíčka z jejich kurníků, která mu chutnala a byla pro něj výživná. Vlk také objevil, že mu chutnají některé druhy ryb z místního potoka, takže vesničané ho naučili, jak si ryby chytat.
Vesničané postavili pro vlka speciální sklad, kde uchovávali všechny tyto potraviny. Vlk se tak stal spíše strážcem vesnice než jejím nepřítelem, protože hlídal jejich úrodu a střežil vesnici před jinými predátory. A díky tomu, že měl stále dostatek jídla, nemusel už nikdy napadat vesničany ani jejich zvířata.
Vlkovi se dařilo dobře a vesničané se stali jeho přáteli. Tento neobvyklý způsob spolupráce mezi vlkem, lidmi a Klementinou ukázal, že i zdánlivě neřešitelné problémy lze vyřešit, pokud se všichni snaží najít společné a mírové řešení.
Takže, když vlk lovil v lese přemnožené myši a králíky, tak to nebylo násilí?
To je dobrá otázka! V tomto kontextu jde o pochopení rozdílu mezi predátorským chováním v přírodě a zbytečným násilím na domácích zvířatech nebo lidech. Přírodní predátorské chování, jako je lovení myší a králíků, je přirozený způsob, jakým predátoři získávají potravu a udržují ekologickou rovnováhu.
Klementina a vesničané naučili vlka lovit právě tyto přemnožená zvířata, což pomohlo regulovat jejich populace a předejít přemnožení, které by mohlo způsobit jiné problémy. Tento druh lovu je považován za součást přírodního řádu a ne za zbytečné násilí, protože pomáhá udržovat rovnováhu v ekosystému.
Na druhé straně útoky na domácí zvířata nebo lidi jsou zbytečné a ničivé, protože narušují harmonii ve vesnici a vedou k nepřátelství. Vlk tím, že se soustředil na přirozené zdroje potravy, které nebyly pro vesničany problémem, mohl žít v souladu s vesnicí, aniž by způsoboval škody nebo vyvolával strach.
Přesně podle současného progresivistického doublethinku (Orwell, 1984) lov přemnožené škodné není násilí.
Otázka za sto bodů: kdo je ta škodná?
23.06.2024 QW
(132x známkováno, průměr: 1,28 z 5)