Dostávám naprosto šokující zprávy o AAA Auto. Report pana Paroulka o vadném Mitsubishi a podobné zprávy. Dostalo se mi příležitosti seznámit se se službami AAA osobně a výsledek bude patrně pro některé čtenáře překvapením.
Sám jsem byl ve věci kritiky AAA zdrženlivý, protože jsem s nimi neměl žádnou významnou zkušenost. Protože jsem je dostatečně nekritizoval, byl jsem v diskusích nařčen, že jim fandím a že jsem od „nich něco dostal“. V pozadí mé zdrženlivosti však stálo, že asi těžko někdo založí svoji podnikatelskou vizi na tom, že bude prodávat mizerná auta – takhle si může dovolit uvažovat ten, kdo chce prodávat jedno auto týdně v nějakém obskurním baziši na návsi, ale ne jako velká firma.
Do AAA Auto jsem se dostal jako „poradce při nákupu ojetého vozu“, což je moje „oblíbená“ role. Nabízím ji pouze výběru z vybraných přátel, protože tato role je tak nevděčná, jak je to jen možné. Mluvíme o ojetých autech, tedy o tom, co se dříve nebo později rozbije, a hněv kupujícího pak bude dopadat na moji hlavu. Do AAA jsme tedy dorazili, prohlédli si automobil, který se kamarádovi líbil a já mu sdělil některé postřehy ohledně jeho kvalit. Výsledek: auto po lehké nehodě na předek, částečně přelakované, utočeno odhadem 100.000km, nepravidelný chod motoru a k tomu různé závady, jejichž odstranění by bylo spojeno s náklady do 10.000 Kč. Prodejce tento závěr nijak nezpochybňoval, na některá předchozí poškození dokonce sám upozornil, aniž jsem musel zavolat pár zfetovaných negrů s kleštěma a letlampou. Nabídl nám auto jiné, které bylo v o poznání lepším stavu. Jeho vizuální prohlídka odhalila jen drobné nedostatky. Bazar se jej snažil vylepšit tím, že plasty v motoru nastříkal nějakým lubrikantem a vevnitř naprosto vzorně uklidil. Zkušební jízda proběhla v naší režii, prodejce do ní nijak nezasahoval. Po návratu ze zkušební jízdy jsme si přáli vozidlo zvednout, s čímž nám bylo vyhověno obratem. Dokonce mi půjčili baterku. Ani tato prohlídka neodhalila žádné nedostatky, kromě poškozených plastů pod motorem. Byli jsme na pochybách, zda je přelakovaný jeden blatník, prodejce nabídl, že přinese měřič tloušťky laku. Nebylo to nakonec zapotřebí, protože prozkoumáním plastových dílů bylo přelakování potvrzeno, ale podběh ani nosník deformovaný nebyl a tak jsme usoudili, že se jednalo pouze o nějaké škrábance. Dále jsem se jen tak z principu zeptal, zda by firma něco namítala proti prohlídce v značkovém servisu, bylo mi řečeno, že ne, abych řekl, kam a kdy chci auto dopravit. Také mi bylo nabídnuto, že připojí auto na diagnostiku, což jsme nakonec s ohledem na plánovanou prohlídku v servisu nevyužili. Jak vidíte, obstrukce ze strany AAA při koupi vozu byly nulové, spíš by se dal přístup bazaru označit za opatrnou vstřícnost. Sami se k tomu nenabízeli, ale také se žádnému prověřování ze strany zákazníka nebránili.
Podle stejného vzorce se odehrála i prověrka dokladová. K vozu, který byl původem z Čech, existovala řádně vedená servisní knížka. Zajímal mě nějaký záznam o technickém stavu, technik tvrdil, že formulář takový nemají, ale nechal mě nahlédnout do počítačového systému, kam jsou vyplňovány údaje při koupi vozu. Záznamy jsou částečně v angličtině, nevím proč, snad kvůli corporate identity. To, co v systému stálo, se nelišilo od toho, co jsme sami zjistili. Zajímavé je, že AAA bere manipulaci tachometru jako fakt a v rubrice „stav km“ má dvě kolonky, udávaný a odhad skutečného. Některé hlášky v systému stojí za to. Například pojem „need tempo“ neznamená, že by vůz potřeboval pořádně prohnat, ale že je třeba vzít leštěnku Tempo a vdechnout zašlému laku nový lesk. Myslím, že AAA neukazuje tyto záznamy každému na potkání, ale pokud si požádáte, měli by vám je ukázat – prodávající je ze zákona povinen kupujícímu sdělit všechny údaje o stavu předmětu koupě a nic nezamlčet…
Ze samotného aktu prohlídky vozu jsem si odnesl nanejvýš pozitivní dojem. Se stejnou mírou vstřícnosti jsem se setkal u značkových prodejců a to ještě jen někdy. Jednání bylo po celou dobu slušné a korektní, nikdo mi neříkal vole a neobdařoval mě svéráznými technickými výklady. Prodejci se chovají jako prodejci a ne jako vesnický kriminálník, což samozřejmě není samoúčelné. Celá prohlídka vozu, kterou jsem v obvyklých čtyřech fázích provedl (seznamovací fáze, zkušební jízda, technická fáze na zvedáku, dokladová fáze) trvala přes dvě hodiny a nikdo se nesnažil ovlivňovat její průběh, ačkoli bylo poznat, že toho prodejce už má plné zuby.
Pokud jde o nabízený sortiment, tam dobrý dojem poněkud zeslábl. AAA se orientuje na mainstream, podstatnou část nabídky tvořily Octavie a Fabie. Hrubým odhadem pětina vozů měla zfalšovaný tachometr, některé kousky klidně o 100.000km. Některá auta byla dovezena ze zahraničí a ani já nevěřím na existenci země, kde se prodávají málo jetá nebouraná auta za hubičku. Auta mají obecně víc najeto. Najít nebourané kousky, které mají reálně méně než 100.000km za sebou, vyžaduje trochu štěstí, ale u mainstream sortimentu i to lze. Poměrně dost aut je po nějaké nehodě, ale nenašel jsem žádné po vážné nehodě, kompletním přelakování nebo po opravě strukturálních částí. Pravděpodobně AAA taková auta filtruje na vstupu. Pokud jde o výkupní politiku, zdá se, že pro AAA je důležitý vzhled vozu a až potom ujeté km a dohledatelná minulost, proto v nabídce narazíte na hodně bývalých firemních aut anebo dobře vypadajících aut ovšem bez servisní knížky. Pokud jde o ceny, průměrná cena v AAA odpovídá běžné ceně na trhu, ale dobře vypadající auta si AAA nechává slušně zaplatit.
Smlouvy a jejich obsah jsem neprověřoval z časových důvodů. Zde je důležité vedět, že AAA ojeté vozy vykupuje a jsou jejich majetkem. Prodává je svým jménem, není to zprostředkování obchodu „v komisi“, který praktikují jiné autobazary a které v podstatě znemožňují efektivní reklamaci vozu zákazníkem. To na jedné straně znamená, že na sebe AAA bere vyšší riziko, na druhé straně vyvolává u prodávajících pokušení vnutit jim trosku se skrytou vadou. AAA tedy musí provozovat firewall a mít k tomu příslušné struktury, takže výkupní ceny jsou nižší a prodejní vyšší ve srovnání s tím, co by mohl nabídnout privátní šmelka. AAA ze zákona nenese odpovědnost za vady vzniklé nadměrným opotřebením (prodává ojetá auta). AAA zaručuje možnost zakoupený automobil do 3 dnů vrátit, ale nevím, za jakých podmínek se tak děje. Lze očekávat, že s tím bude spojen nějaký poplatek (kupující získává auto do užívání na ony 3 dny).
Zákazník musí čelit tlaku vyššímu, než je obvyklé. Reklamní kampaň bazaru sice pod vlivem horšících se hospodářských výsledků už není tak agresívní, ale na místě samém doporučuji dávat pozor. AAA nabízejí různé slevy, případné úvěrové a leasingové firmy také nabízejí různé slevy a bonusy a některé slevy nelze kombinovat s jinými. Každopádně by se zákazník neměl nechat vmanévrovat do situace, že například oželí nezávislou prohlídku vozu jen proto, že dostane nějakou víkendovou megaslevu ve výši dva tisíce korun. Pokud jde o financování, nemohu posloužit žádnými údaji, podle mého názoru je ojetý osobní automobil typicky předmět, který by se z úvěru kupovat neměl a proto jsem výhodnost nebo nevýhodnost splátkového prodeje nezkoumal. Když někdo podepíše smlouvu, tak snad ví, co je v ní napsáno, a když ex-post zjistí, že je to příliš nákladné, tak je to jeho blbost.
Koupi ojetého auta u AAA Auto bych neviděl zdaleka tak černě, jak se na internetu tvrdí. Osobně jsem si odnesl dobrý dojem, ovšem kombinovaný s příslušnou dávkou nezbytné opatrnosti, která je ovšem na místě vždy, když hodláte utratit úspory za několik měsíců nebo se zdalužit na pekelně dlouho. Samozřejmě je bezpečnější kupovat ojeté auto ve vlastní sociální síti nebo ve značkovém autosalónu, na druhou stranu auto-diskonty jako Eutoextra nebo AutoEsa poskytují podstatně menší míru jistoty. Já těmhle institucím říkám „hospice pro auta“. O noname bazarech s jejich rázovitými majiteli ani nemluvě. AAA hraje na úplně jiném levelu.
Nedá se říci, že by obchod u AAA byl bez rizika – hovoříme zde o ojetých autech a taková koupě je vždy spojena s rizikem, ale musíme mít na paměti, jaké jsou dostupné alternativy. Domoci se u noname bazaru umístění auta na zdviž bývá nereálné přání, obstrukce při prohlídce auta třetí osobou také nejsou výjimkou, triky kolem kupní ceny jsou zase běžná praxe. Pokud požadujete informace o technickém stavu, čeká vás jen mlžení a blábolení debilů, protokoly o technickém stavu jsou napsané úmyslně tak, aby auto nešlo reklamovat, smlouvy jsou papíry počmárané kravinama. Hovoříme tady nikoli o jednotlivých případech, které plní internetové diskuse, ale o pravděpodobnosti špatného obchodu, a v tomto ohledu si podle mého názoru AAA stojí dobře.
Jako významný problém vidím falšování tachometru (nejen u AAA Auto, ale u všech bazarů). Jak jsem hlavně v posledních letech vyrozuměl, stal se z toho určitý „standard“ založený na určitém společenském kompromisu. Prodávající vědí, že autu lze utočit a že „by byli blbí, kdyby to neudělali, když to ostatní dělají“. Kupující berou na vědomí, že auta mají utočeno a nijak zvlášť se proti tomu nevymezují. Policie z principu zamítá trestní oznámení pro podvod, pokud ho někdo podá. Státní orgány nezasahují, protože podle policie se neděje nic nekalého. Nakonec, čísla jsou jen čísla. Kdo řekl, že máte na ruce pět prstů? Stejně tak to může být osmnáct prstů nebo dva prsty. Pravdu zná jen ten, kdo definoval, že pět je více než čtyři a méně než šest.
Pokud někteří právě cítí zklamání, že jsem nezkritizoval společnost, která v médiích proslula svým negativním chováním a jednáním, pak to je proto, že jsem neměl důvod.
Myslím, že AAA si za pořádnou porci negativní popularity mohou sama používáním otravných celebrit, které už takhle každému lezou krkem a o kterých stejně každý ví, že si u AAA žádné auto nekoupily ani nekoupí. Další díl negativní popularity plyne z asertivního vyřizování reklamací. V době, kdy média byla pod kontrolou, to šlo takhle praktikovat, ale v době, kdy většina zákazníků hledá ojetá auta na internetu, je s podobnými praktikami konec. Zbytek negativní popularity spolehlivě generuje fakt, že AAA byla svého času v černých číslech, dosahovala slušného zisku (mmj. agresívní cenovou politikou na výkupu), a to je v českých poměrech hřích největší.
Doporučení
– s sebou automechanika nebo někoho, kdo se aspoň trochu vyzná v autech. Jednak pomůže po odborné stránce, ale také zvýší odolnost kupujícího proti nátlaku školených prodejců. Běžný člověk kupuje auto jednou za pár let, prodejce jich však už prodal mnoho a ví, jak dosáhnout svého.
– méně zdatným kupcům pomůže porovnávat stejná auta „na placu“ navzájem, odhalíte mnoho zajímavých rozdílů
– nedoporučuji usuzovat z ceny na kvalitu vozu, protože AAA evidentně odvozuje cenu od vzhledu. Můžete tedy narazit na levnější a zachovalejší vůz, který ovšem má např. „Tesco dent“ (je omlácený z parkoviště).
– obecně se vyplácí volit auta s více ujetými km a jasnou minulostí, než auta s málo ujetými km a bez servisní knihy, specificky u AAA s větším výskytem firemních aut v nabídce k tomu přistupuje ještě okolnost, že firemní auta zpravidla mají pravidelný servis a jejich majitel se na nich nesnaží za každou cenu ušetřit
– veškeré údaje k vozu, který jste si vyhlédli, jsou v počítači, chtějte je vidět. Prodejce vám sdělí jen obecné věci týkající se typu auta a motorizace.
– prodejci jsou školení, vědí, jak jednat se zákazníkem, jsou profesionální a především nejsou hloupí. S pakáží bazarnickou zmrdskou to nejde porovnat, tohle je úplně jiná kategorie. V jednání mají výhodu. Nenechte se ovlivnit, jeďte si svůj styl.
– nenechte se přimět k unáhleným rozhodnutím. AAA musí prodat, kupující však nemusí koupit, což platí při současném stavu na trhu dvojnásob.
– nebát se jednat o ceně, AAA mají připraven prostor pro ústup. Můžete také jednání přerušit a jít domů, uvařit si kávu a sledovat běh věcí. Systém „zákaznické péče“ AAA mezitím pracuje pro vás. AAA se vám ještě ozvou a nabídnou něco navíc, vrátíte se druhý den do lepších podmínek a můžete pokračovat.
(4x známkováno, průměr: 1,50 z 5)