Prologue
Když jsem se jednoho dne rozhodl, že si pořídím konečně svoje přibližovadlo, nastalo dilema… Cpát prachy do drahých dílů a aby to chvíli vydrželo nebo do levných dílů, ale aby se to pořád sr… pardon, rozbíjelo?
Levné bude vykoupené vyšší pořizovací cenou, dražší věc na údržbu bude na pořizovací náklady levnější a bude poskytovat luxusní svezení… Co si vybrat? Nakonec se dilema vyřešilo, český wagen jsem zavrhnul a pořídil si Citroën Xantia s motorem 1,6i/65kW.
O konkrétním kousku
Auto je dovezeno z Rakouska, já ho zakoupil v bazaru v Českých Budějovicích. Podle tachometru mělo najeto 185 tisíc a nějaké drobné… Každý si domyslí, že to dávno nebude pravda. Je to auto z roku 1993 a pokud by mělo opravdu 200 000, jednalo by se o docela zachovalý kousek. Odhadem má nalítáno přes 400 000 kilometrů. Jim v bazaru stál půl roku a i přes určité nedokonalosti vypadala Xantie celkem zachovale, oproti kouskům jinde za srovnatelnou cenu. A to i ze soukromé inzerce.
Exteriér
V autobazaru tedy Xantia stála půl roku téměř bez povšimnutí, takže exteriér konkrétního kousku nebyl nic moc. Když jsem ji tam našel, byla doslova obrostlá kopřivami… No, znáte to, když půl roku nemyjete auto. Na laku bylo vidět, že už má něco za sebou (pár škrábanců, zašlý lak). Ale když jsem ji přivezl domů, stačilo umýt, dvakrát navoskovat značkovým voskem a bylo z toho úplně jiné auto. Havarovaná pravděpodobně nebyla (tedy, ne těžce), protože žádné sváry navíc ani otlačení od rovnací stolice jsme s otcem nikde nenašli.
Interiér
Na interiéru byly najeté kilometry znát daleko víc. Počítadlo kilometrů bylo evidentně podstoupeno tuningu šroubovákem nebo jiným ostrým předmětem a nikoli vrtačkou, aby to nebylo poznat (Xantie do r. 95 měly analogový tachometr). Volant byl ošoupaný až na kovovou výztuhu. Sedačka řidiče prosezená, zadní sedačky polity dávno zaschlou kávou (furt se to snažím dostat dolů), plast pod volantem tak úplně nedoléhal (pro vyndání tachometru je potřeba sundat volant, jinak je to celkem akrobatický kousek a akrobatický kousek je vlastně jen sundání toho spodního plastu a tak tam klucí bazarnický urvali uchyt pro šroub a už to nedrželo). Jinak ale přístrojovka nebyla poškozená, dokonce ani díry po HF tam nebyly.
I když je auto jen v základní výbavě X (jednašestky se ani jinak nedělaly) není to žádná vysloveně socka verze a nějaké ty příplatkové prvky měla. El. Přední okna, el. šíbr, servo, 6x repro (bez rádia), multifunkční volant a velmi důležité pro slečny, zrcátko i ve cloně řidiče. Za povšimnutí stojí loketní opěrka v zadních sedadlech a popelník i pro zadní cestující.
V sedačkách se sedí dost pohodlně. Do nich zapadnete, jako do peřinky. Je fakt, že na sedačky ve větším XM to nemá ani náhodou, ale ani tady se Francci nemají v tomto směru za co stydět. Přesto mají sedačky dobré boční vedení a dokážou podržet v rychlejším průjezdu zatáčkou. Vzadu je místa pro nohy pomalu dvakrát víc, jak ve Vochcáfce a to prosím v krajní zadní poloze předních sedaček. Pokud si sedačku sešteluju na svou výšku (185 cm), je tam místa víc než královsky.
Prostředí řidiče není ale úplně ideální. Ne, že by byla špatná ergonomie posazu, nebo by byly neintuitivně rozmístěny tlačítka, to je vše v pořádku, ale je tam strašně málo odkládacích míst. Jedna schránka je ve dveřích, ale tam sotva narvete i 0,5 l lahev. Ta je tak na mapy, popř. nějaké hadříky nebo škrabky. Schránka před spolujezdcem není schránka, ale mrňavý kamrlík, kam sotva nacpu reflexní vestu, 4CD, nabíječku na telefon a žvýkačky „na takové to domácí žvýkání…“ Pak je před spolujezdcem v horní části něco jako madlo a za to se dá položit např. mapa nebo nějaké dokumenty. Pokud má ale auto airbag spolujezdce, tento odkládací prostor odpadá. Ještě je odkládací schránka pod popelníkem, ale pokud je to auto s originálním klávesnicovým imobilizérem, tak přijdete i o tuto schránku. Co se francouzům musí nechat, tak to, že dokážou všechno schovat. Pokud v autě není originální rádio, dá se dokoupit uzavírací schránka, za kterou se rádio schová a zloděj ví houby. To samé se děje u popelníku a zapalovače. Přístrojovka pak sice vypadá celkem prázdná, ale sluší jí to.
Co se týče kufru, u liftbacku to není žádná sláva. Pořád je ale lepší přístup do kufru, než kdyby to byl sedan. Co mě v kufru štve, tak, že nemá žádnou přihrádku na povinnou výbavu. Jsou tam jen gumové popruhy a ty stačí opravdu na tu základní výbavu. Já jako správný skautík s sebou vozím i destilku, pár kapek LHM dvě sady pojistek a deku. Dobrou zprávou pro sportovní nadšence je to, že za loketní opěrkou v zadních sedačkách se schovává díra, kterou lze protáhnout např. lyže a nemusí se vozit na střeše „rakev.“
Motor
Objem 1580 ccm není na tak těžké auto (okolo 1200 kg) žádná sláva. Tento motor sice nepatřil mezi mé favority, v tak těžkém autě by se lépe vyjímala 1,8i/74kW (tento motor mě lákal díky tomu, že se za něj v pojišťovně platí stejně jako za tu 1,6i/65kW. Silnější motor je silnější motor…), ale když jsem viděl stav ostatních aut, padla prostě má volba na toto auto s tímto motorem. Není to sice žádný sportovec, umí ale i docela řádit. Přesto, pokud chcete jezdit za nějaké rozumné numero, tak do táhlých prudších stoupání se mu moc nechce. Teda, pokud jedu sám, nemůžu si stěžovat, to i prudká táhlá stoupání vyletí celkem svižně, ale pokud jede víc, než dva lidi, je to už problém. Jinak, stabilně vyšší rychlostí jezdit jde a za poměrně nízkou spotřebu. Hodně dělá i převodovka, která má dost dlouhé převody (na pátý stupeň motor točí 3250 ot./min. při rychlosti 130 km/h. A na trojku se dá jet až 140 km/h, otáčkoměr cejchovaný zhruba do 7,500 ot.). I v počtu 5-ti osob a plném kufru se při dálniční jízdě dá jet za 7,5 l/100km. Pokud jedu sám, není problém se přiblížit k hranici 7 l/100km a s extra lehkou nohou na dlouhé trati ji i pokořit. Kdežto s extra těžkou nohou stylem „rychle, zběsile, ale ne za vysloveně každou cenu“ se spotřeba přiblíží 9 litrům Naturalu 95. To samé při městském provozu. Na tak slabý motor ale Xantie dokáže uhánět i přes 160 km/h a vyhoupnout se na takovou rychlost není zas až takový problém. Je to až s podivem. Co se týče výkonů v praxi, zhruba do 3000 otáček se od tohoto auta moc čekat nedá. Je to na klidnou jízdu, ale to je všechno. Po 3000 otáčkách se ale probudí z letargie a jde za plynem. Táhne asi do 5 tisíc. Pak zas rychle uvadá.
Podvozek
To je ta pravá lahůdka od Citroenu. Nejspíš jste si něco přečetli v článku o XM zde na D-F, ale Xantie je v tomto trochu jiná. XMko se standartně dodávalo s hydractive (hydractive 1 v případě Y3, hydractive 2 v případě Y4), kdežto Xantia měla hydractive 2 za příplatek. Xantia bez hydractive nebyla schopná přizpůsobit charakteristiku podvozku vozovce, takže byla pořád „nastavená“ na měkký režim (můj případ). Pak lahůdka byla Xantia Activa, která díky odpojování pružících koulí a dělených stabilizátorů dokázala téměř eliminovat náklony v zatáčkách. Ale to už je jiná písnička a samozřejmě pěkně drahá. Pokud by vás to zajímalo, zde je k podvozku Xantie trochu víc.
Jak jsem psal, charakter podvozku Xantie je spíš do komfortu, ale opět, oproti měkkému režimu v XM… Přesto, je to určitě daleko příjemnější, než Vochcáfka nebo jiná auta s konvenčním odpružením. Poznat je to hlavně na „highway to hell“ D1 úsek Humpolec – Brno. Ale i obecně na špatných cestách je to dost poznat.
Sice je odpružení dost měkké a auto se v rychleji projetých zatáčkách docela naklání, ale tak se drží stopy, jak naši Romové sociálních dávek. Auto je celkem čitelné v krizových situacích. Nečekejte zázraky, ale není to žádná zákeřná svině, co vás vyklopí v první zatáčce. Prasitelé pneumatik si toto auto moc neoblíbí, protože ruční brzda je na předek. Jinak, i základní prvky výbav a motorizace mají kotoučové brzdy na všech kolech. V předu s plovoucími třmeny, vzadu s pevnými.
Brzdy jsou dost jedovaté. Je fakt, že s plynovým pedálem se chce naučit zacházet, protože se účinek špatně dávkuje. Ale to je spíš o zvyku. Co se týče informací od předních kol, tak to u Citroenu není žádná sláva. Hodně dělá neposilované řízení. Volant, pokud stojíte a máte spuštěný motor, jde otáčet jedním prstem bez toho, aby se na něj nějak zvlášť tlačilo.
Řazení je přesné a jde po daných drahách. Žádné extra vůle. Docela by mě zajímalo, co mají všichni ti novináři proti řazení u francouzů… Oproti gumovému řazení ve wagenech…
Poruchy
Auto mám relativně krátce. Sice už jsem s ním stačil nalítat porci kilometrů, ale zatím jsem do něj vrazil jen počáteční náklady (rozvody, náplně, pneu, brzdové destičky) + ložiska do zadního ramene a nový chladič. S chladičem jsem byl víceméně seznámen při koupi, ale těsně před koupí se mi jako zázrakem naskytla příležitost zakoupit nový originální chladič zhruba za třetinu ceny, co stojí normálně (žádná čorka, ověřený zdroj). Tak to mi zas tolik nevadilo. Ložiska v zadní nápravě jsou chronickou chorobou koncernu PSA, takže s touto výměnou jsem taky jakž takž počítal. Pokud si to člověk opraví sám, ani náklady na materiál nejsou nijak závratné.
Epilogue
Takže, toto žihadlo bych si v budoucnu koupil znovu, ale asi se silnějším motorem. Ta 1,6i je vhodná tak pro člověka, který většinu času jezdí sám, maximálně ve dvou a pokud to jde, tak spíš v okolí bydliště, popř. občasnému dojíždění do města. Žádné extra štreky.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)