Minulý text se věnoval doplnění historického kontextu do článku „Tenkrát osmadvacátého“ od Mariana Kechlibara a soustředil se na tři jím prezentované teze. Nicméně stranou zůstala jedna lehce spekulativní, ale tím atraktivnější teze zmíněná v článku.
Rád čtu články Mariana Kechlibara, oceňuji jeho výběr témat a vážím si jeho snahy o objektivitu a, pokud si někdy předplatím Echo, jeho texty budou hlavním důvodem. Přesto jsem se nad jeho nedávným článkem „Tenkrát osmadvacátého“ neubránil nutkání „povytáhnout obočí“ a podtrhávat „nesouhlasnou vlnovkou“.
na rozdíl od české strany na straně členů SL pocit vyrovnání nenastal Logicky. Němci se tisíckrát omlouvali za svoje zločiny od vyvolání války po genocidu a v zákoně mají zákaz (...)
Sero venientibus ossa. :-) Samoúčelná exhibice prezidenta (brečí do médií) a neslušnost premiéra (schválně chodí pozdě) nemá vítěze.
Dissenter: Ty nevíš, čí seš. V první větě mluvíš o podání rukou, další opakuješ mantru o smíření, a pak vykopáváš smradlavou mrtvolu znovu proč? Abys jí mohl poslední větou opět (...)
Ta válka začala anexí Krymu. Nefandím nenávistným pokřikům, ale přijmeme-li, že jsme na jedné straně z důvodů, o nichž jsem tu psal, chápu je jako prostředek semknutí sil. Demokratické režimy (...)
https://www.jcted.cz/v-pisku-vzdali-vyvesenim-vlajek-uctu-spojencum-kteri-v-roce-1945-osvobodili-ceskoslovensko-sovetska-musela-pryc/