Jistě jste zaznamenali různé polooficiální a většinou jednostranné informace o tom, co se „děje“ ve straně Svobodných, a já se k tomu taky vyslovím, protože můžu a mám kde.
Myslím že k tomu mám co říct a jsem legitimovaný to říct, protože mezi členy a příznivci Svobodných a čtenáři D-FENSe je nemalý průnik, k programu Svobodných mám názorově blízko a řada čtenářů taky, a v neposlední řadě jsem sám členem strany Svobodných. Z těchto pohnutek se občas zúčastním nějaké stranické akce. Třeba workshop o dopravě minulou sobotu. Definitivně chci, aby Josef Novotný byl ministrem dopravy. V čem je Novotný horší než nějakej zloděj ze Skansky? No samozřejmě v ničem. Ze stejných důvodů jsem byl na stranickém sněmu. Stačilo se tam prodiskutovat spoustu věcí, jako třeba včely, eroze půdy nebo očkování, ale hlavně se tam řešilo, s čím jít do voleb. Jedna skupina předložila již částečně zpracovanou kampaň, jejíž hlavním motivem bylo snížení daní o tisícovku měsíčně, druhá skupina sice nic hotového neměla, ale téma bylo podstatně závažnější, protože setrávala na tom, že hlavním motivem nadcházející volební kamaně by měl být Czexit, CzechOut nebo jak chcete, prostě vystoupení z Unie, co stejně brzy uhnije. Už jsem o tom částečně referoval.
Na tom sněmu se házelo Czexitem sem tam, ale jako s přednostním a hlavním tématem voleb, nikoli tématem jediným. Sice tam padlo v souvislosti s financováním kampaně, že strana bude mít prostředky k propagaci jediného tématu a ne mnoha různých témat, ale nikde jsem neviděl reálný zájem jít do voleb s jediným ideologickým tématem, tedy Czexitem. To by samo o sobě nevedlo k úspěchu. Z téhož důvodu nechápu, na čem staví současná vyjádření rezignovaného předsedy Macha, že se ve straně nějaká skupina pokouší udělat si z Czexitu jediné volební téma. Nevidím, že by něco takového reálně hrozilo.
Abych se vrátil zpátky k tématu, jsem členem strany, stejně jako mnoho mých známých a přátel. Jsem ochotný poskytnout svůj čas a prostředky k toku, abych ji podpořil. A teď nerozumím, co se teď kurva děje a tak jsem demotivovaným členem strany. Podle mě představoval sněm dostatečně jasný signál o tom, na čem by kampaň měla být založena, a vyskytly se i signály další, jako třeba zvolení místopředsedy Pecáka, jehož postoj k setrvání v EU je také naprosto srozumitelný, takže bych čekal, že na to bude vedení strany nějak reagovat a pokoušet se dosáhnout nějakého prakticky použitelného kompromisu stravitelného pro všechny klíčové hráče. Nic takového se neděje. Místo toho se na webu strany hauzíruje s kampaní s tisícovkou, která byla na sněmu přijata poněkud rozpačitě. Já ji chápu jako draft kampaně a pokud vůbec, tak je třeba ji dopracovat, aby byla srozumitelná i někomu jinému než autorům, jinak to bude Škoda Fabia mezi volebními kampaněmi. Já v ní třeba tápu. Začíná to už tím, že když na to na webu kliknu, objeví se nápis APPLICATION CONTENT a pak se minutu načte nějaký kalkulátor.
Zejména mi není jasné, jak chtějí Svobodní v případě, že czexit odsunou na druhou až třetí kolej za daňovými a ekonomickými tématy, přesvědčit voliče o tom, že jejich program je vůbec uskutečnitelný. Vidím tu základní rozpor. Svobodní směřují k minimálnímu národnímu státu, EU směřuje k totalitárnímu superstátu, jehož atributy denně prostrkuje do národních legislativ. Jak s tím naložit? Může vůbec se vůbec v právním a sociálním prostředí EU prosadit síla, která má v programu minimální stát? Jak chtějí Svobodní omezit dotace podnikatelům a neutrácet za solární elektrárny, když nám EU brzy vnutí takové nesmysly jako zajistit povinně práci pro absolventy a vnucovat její „ambiciózní a sebevědomé cíle“ ohledně obnovitelných zdrojů a poroučení větru, dešti? Navíc si myslím, že se témata czexitu, nízkých daní a individuálních svobod dají velmi dobře spojit do jednoho celku, jen kdyby se chtělo. Po tom sněmu bych čekal něco jako workshop, kde se sejde dvacet třicet lidí, co k tomu měli nejvíc co říct, na víkend se někam zavřou a dají dohromady nejméně oba zmíněné koncepty ve variantách. Nestalo se nic. To se vážně musím ptát, jestli je to neschopnost nebo nějaký plán.
Celé to z mého pohledu funguje momentálně podle hesla „psi stěkají, ale karavana jde dál“, což v minulosti nikomu a nikde dlouhodobě nefungovalo. Kromě toho se někteří jedinci stiženi nějakým nepochopitelným nutkáním chovají, jako by řídili strategii strany, která má preference v desítkách procent a neplácá se někde kolem procent dvou, navíc velmi subtilních a volatilních dvou procent v segmentu myslících, vzdělaných a nezávislých voličů. Tam chyby tak snadno neprocházejí. Tohle nejsou lidovci, kterým to tam dementi hážou ze zvyku už dvacet let a dalších dvacet let házet budou, dokud si nezačnou plést volební urnu a záchodovou mísu. Možná by neškodilo se víc zajímat o ten svět tam venku.
Takže se nutkavě nabízí otázka, jak dlouho se nechají lidé jako já tímhle způsobem práce nasírat a jak dlouho to vydrží, než se obrátí někam jinam a budou svoje zájmy uplatňovat jinde, nehledě už vůbec na to, jak na to budou reagovat sponzoři a podporovatelé, jejichž trpělivost bude logicky ještě menší.
Vážně už mě sere se na tohle koukat. A všemu tomu dodal krok předsedy Macha, kterému už nerozumím vůbec a připadá mi to jako přehnaná reakce. To by se takový Sobotka musel jít rovnou oběsit. Vždyť se zas tak moc neděje, prostě různí lidé mají různé názory a tento rozpor se obyčejně urovnává tím, že spolu lidé mluví. Není to nic, pro co by měli tak kvalitní a pro stranu důležití lidé jako Mach dávat hlavu na špalek. Není náhodou role vedení strany tyhle rozpory průběžně řešit a hledat vhodný kompromis?
Na druhou stranu si myslím, že Svobodní mají na víc, dokonce že je to jeden z nejnadějnějších projektů v Kocourkově. Nechci, aby se s vaničkou vylilo i tohle problematické dítě, protože má nějakou budoucnost a něco z něj možná vyroste.
Nevím, jak hodlají Svobodní současnou krizi řešit, čtu jen vzkazy, které si posílají činitelé strany přes média, což je mimochodem také tristní, ale dříve nebo později dojde k nějakému rozhodnutí. Asi vím, jak napomoci dobré věci. Je mi jasné, že dříve nebo později, spíš dříve nebo později (včera bylo pozdě), budou muset to rozhodnutí, s čím jít do voleb, přenést o level níže na členy. Sami se rozhodnout nebudou umět a běží čas, takže je to jediná věc, kterou mohou udělat, byť je to v konečném součtu oslabí.
Mám proto jednu prosbu na čtenáře D-F. Svobodní mají asi 900 členů, z toho jich takových 500 bude číst tento článek. Obracím se proto na ty z vás, kteří jsou ať již aktivními nebo pasivními členy anebo příznivci strany. Oni mají problém a vy máte lék. Tím lékem je pohled zvenčí a lék se aplikuje skrze vaše hlasovací práva ve stranickém elektronickém volebním systému, který možná využíváte, ale možná taky ne. Můj postoj k němu byl spíše pasivní, ale teď ho hodlám používat, a o totéž prosím vás. Nevím, jakou institucionální a věcnou podobu na sebe toto rozhodování vezme, to se nejspíš ještě dozvíme, ale nejspíš k němu dojde a chci, abyste se na něm podíleli. Nejde mi ani tak o konkrétní výsledek, ale o to, aby další kroky byly obrazem vůle členů a příznivců a ne strategií osob, kteří žijí v nějaké bublině a už jim z toho straší ve věži. Pomozte jim z bubliny ven.
Sorry, musel jsem to napsat. Už se na to nemůžu dívat. Ať si mě klidně vyhodí.
28.12.2016 D-FENS
Související články:
- Muž, který to vydržel s libertariány deset let (23.2.2019), D-FENS
- Matějka má křišťálovou kouli (3.12.2016), D-FENS
(238x známkováno, průměr: 1,28 z 5)