co přesně na tom vojebávají, že to po dvou měsících vybouchne? kdysi dávno sem tydle pasty á la tabasco (co se dává k MRE, aby to přebilo tu zatuchlou skladovou chuť, akorát že pak všecko chutná jak ten kečup, tabasco, tatarka, to bych klidně mohl žrát karton s kečupem) přestal žrát a dokonce si z toho trochu utahoval, tak se mi známej pomstil tím, že mi dal kečup k narozkám
dobrejch vosum let v lednici furt měl tu samou konzistenci a chuť, pak se teda asi už nejak vyschnul a zgrcnul, tak letěl, ale prostě…sou to převařený/pasterovaný rajčata s cukrem, solou a voctem, to by mělo být nezničitelný a tuplem pokaváď to nikdo nevodevřel a nenalítaly toho nejaký bekterky a jiný houby…takže bych to viděl na nedostatečnou hygeinu v provozu (to fakt chceš) anebo to nepasterujou…
Spazik
Asi tam nebude tolik konzervantů.
A plastový obal je limitace životnosti, nelze to „zavařit“ jako potraviny ve skle nebo plechu.
no ten můj sráč samozřejmě v plastu byl minimálně po prvních několika letech eště pořád poživatelnej bez nejakejch zdravotních následků (možná mám trochu azbestovější pajšl?), a to sem z něj třeba jednou ročně trochu odmáčkl jo…
– Ten váš slavnej kečup Felix dle složení obsahuje pouze 165g rajčat na 100g kečupu a modifikovaný škrob, takže to je trochu ochcané :)
– Kečupy v plastu jsou vždycky horší. Zpravidla musí obsahovat nějaké konzervanty, protože když je to v plastovém obalu, nelze to zakonzervovat teplem („zavařit“) jako sklenice.
Ten Felix jsem teda neměl, ale vzhledem k papírovému složení např. Kečup Gurmán od Otmy je daleko kvalitnější (210g rajčat na 100g kečupu), neobsahuje modifikovaný škrob..
Black Wolf
Kdysi dávno jsem byl na brigádě a makal na rajské lince; hnus a odpad je slaboučké slovo. Od té doby mám k jakémukoliv „kečupu“ instinktivní odpor a doma mi nesmí přijít na oči, natož na stůl. Panička kdysi začala sušit rajčata, jakési „srdce“ či co, no hnus ultrafialový, prý do rajské, vyházel jsem to všechno.
Spazik
To byste nemohl jíst vůbec žádnou průmyslově potravinu pečivem počínaje, z jakékoli fabriky..:)
crewer
Existuje mnohem vic lepsich, levnejsich i dostupnejsich kecupu nez je Felix. Je v plastu, jeho slozeni je tedy od pocatku plny ruznejch smakulad, kvuli kterejm ani neni mozny, aby mel vic nez cca 180 g rajcat na 100 g kecupu. (To ani nema). Vysledkem je nechutna kejda, ktera musi obsahovat nejakou navykovou latku, jinak si nedokazu vysvetlit, ze by ho nekdo vyzadoval.
Jsem na kecupu zavislej. Mam mnohalete zkusenosti s testovanim kecupu min. sensoricky.
Jiz mnoho let vypada muj zebricek takto:
Kand Extra, Kanja (Lidl), Spak Master, Otma Gurman. Vse pochopitelne ve skle. Nic jineho prakticky nepozru. Kand kupuju po kartonech, obcas si to okorenim nejakou Kanjou nebo Spakem. I na dovolenych zkousim mne nezname znacky a tam, kam jezdim casteji, mam uz sve pozivatelne nalezene. Vyse jmenovane jsou u nas k dostani skoro vsude, jsou predrazene, ale to by ti se spotrebou pouze 1 kg mesicne nemuselo tak vadit.
Jediny kecup, ktery jsem ochoten v naprosto extremnich emergency pripadech pozrit a je v plastu je Hellmans.
huja
je to volba každého jednoho soudruha, ale díky za inspiraci, já skoro výhradně jedu Heinz a teď párkrát Hellmans. U kečupu oceňuju, když v něm necejtím ty rajčata, takouvou tu protlakovou příchuť. Takže radši chemii :))
to všecko dneska zežene, se koukni do bioekovegano, máš tam snahu z prášků navyrábět rádoby kopie normálních masnejch žrádel, včetně různejch řízkůch a dalších kabranátkůch…člověk má na to chuť už jenom dyž si přečte složení, typicky mezi 2 a 3 tuctama věcí :o)
huja
Kámo ty nejspíš nejsi gurmán, tak tomu nerozumíš. Ochutnej Heinz Hot a třeba mě pochopíš… já chci aby to bylo z rajčat akle nechci aby to chutnalo jako rozvařený rajčat… je to tak těžký k chápání?
huja
dobrý jsou taky francouzský kečupy, ale ty u nás nejsou.
Forge
huja:
Heinz jsem kupoval ješte za bony a pak v esu.
Dneska ani prd v tý bejvalý chuti.
Gorgussien
Takže radši chemii :))
rheingold
No tak nevím, radovat se nad jiným stádním chování, a to deklarovat jako příklad toho, že „nejsme ovce“ (přinejmenším ti dotyční co všichni nakupují v pohraničí), navíc stádního chování, kterým (až na pár etap v naší historii, některé poněkud dlouhé, kdy to bylo technicky výrazně problematičtější) se pohraničí vyznačuje v zásadě trvale a zcela nezávisle na stavu vnitrostátního potravinového fondu, to mi přijde poněkud … hm … kontraproduktivní?
Zvlášť, když si člověk občas prohlídne nějaké ty zeleno-cvkolé a skoro-woke-oriented reportáže na ORF týkající se mj. i kvality potravin… i po odečtení mainstreamového propagandistického směřování (které se tedy mimochodem tímto dá docela dobře zjistit a porovnávat v pořadech a obecně žurnalistice z různých proveniencí, ať už jde propagandistický ohyb kterýmkoliv směrem) zůstanou nepříliš povzbudivé informace … je tedy docela zajímavé se podívat, jak se ke svým potravinám stavějí přímo obyvatelé Rakouska a porovnat s námi.
Druhým zajímavým efektem je pak ve článku popisované chování spíš ‚setrvačnostní‘ a apple-like brand-oriented spíš, než hlediskem kvality – ač z 1/4 původem částečně ukotven ve zmíněném Rakousku, zrovna Felix jsem z kvalitativních a dietetických důvodů zrušil už dávno (kromě zde odkazovaného testu je zajímavý ještě výsledek dTestu). Nicméně rozhodnutí expertních sosáků respektuji, je to jejich vkus, jejich věc a i když bych to úplně neodvíjel od značky, může se pak stát dobrým reprezentantem a indikátorem pro to rozhodnutí, takže svým způsobem je to opravdu nejlepší ilustrativní skutečnost ze článku (a pokud sosáky tohle umějí časem aktualizovat a změnit dle svých osobních preferencí, je to asi to nejlepší, v co lze v naší budoucí generaci doufat).
A kouzelné je pak najít (zde s díky odkazovanou) tabulku hodnocení kečupů VE FORMĚ !!!VIDEA!!! … pod článkem který rozebírá stádní chování :-) … to už se pak člověk mlátí smíchy až mu lítají drobky od pusy. I když svým způsobem mě to i vytočí, když pro zjištění informace, kterou bych měl z textové/tabulkové formy vycucnutou za pár vteřin, musím odhadovat a proklikávat uzlové body videozáznamu (z nichž polovina ještě není ani načtená…). O datové efektivitě a účelnosti využití datových sítí takovouto formou prezentace nemluvě.
Jako poslední kouzelný úsměvný okamžik pak je, že – a to není autorská licence ani literární hyperbola – při čtení článku jsem si skutečně zrovna pochutnával na mražených škvarkových knedlících ze zmíněného Rakouska, dokonce shodou okolností zrovna porovnávaje značky Iglo a Interspar (díky flagrantním rozdílům je to porovnání dokonce možné přímo subjektivně i pro natvrdlého tupce jako já). Ale ani přes tento fakt (či snad možná právě pro něj?) bych si netroufnul porovnávat či dokonce komentovat stádnost, rozumnost, a nebo dokonce fungování vlastního státu.
faron
Ten Felix se vyrábí i ve skle ( 510g) a má 285g rajčat na 100g kečupu. ( Ten plastový pouze 175/100)
DOkáže mi někdo vysvětlit, proč se ty kečupy ve skle dělají v láhvích s úzkým hrdlem? Málokdy to teče samo, po „proplesknutí“ z toho zase blemptne větší porce než člověk chce. Sklenice jako na větší marmeládu by byla podle mne mnohem praktičtější.
Jenom na okraj…
Vzpomínám si na Heinz z Tuzexu, měl na etiketě nápis TOMATO Ketchup…
Jinak pojem „kečup“ je nejspíš zpotvořenina z malajského „ketjap“ což je ale sojová* omáčka…
Mmch. tehdy ten Heinz měl na etiketě symbol „52“, dnes má tuším „57“ jako počet různých druhů těch šmakulád co vyrábí…
co přesně na tom vojebávají, že to po dvou měsících vybouchne? kdysi dávno sem tydle pasty á la tabasco (co se dává k MRE, aby to přebilo tu zatuchlou skladovou chuť, akorát že pak všecko chutná jak ten kečup, tabasco, tatarka, to bych klidně mohl žrát karton s kečupem) přestal žrát a dokonce si z toho trochu utahoval, tak se mi známej pomstil tím, že mi dal kečup k narozkám
dobrejch vosum let v lednici furt měl tu samou konzistenci a chuť, pak se teda asi už nejak vyschnul a zgrcnul, tak letěl, ale prostě…sou to převařený/pasterovaný rajčata s cukrem, solou a voctem, to by mělo být nezničitelný a tuplem pokaváď to nikdo nevodevřel a nenalítaly toho nejaký bekterky a jiný houby…takže bych to viděl na nedostatečnou hygeinu v provozu (to fakt chceš) anebo to nepasterujou…
Asi tam nebude tolik konzervantů.
A plastový obal je limitace životnosti, nelze to „zavařit“ jako potraviny ve skle nebo plechu.
no ten můj sráč samozřejmě v plastu byl minimálně po prvních několika letech eště pořád poživatelnej bez nejakejch zdravotních následků (možná mám trochu azbestovější pajšl?), a to sem z něj třeba jednou ročně trochu odmáčkl jo…
Proč Weitra, když Spar ve Gmündu je o pár km blíže a má totožný sortiment? Zde: https://mapy.cz/zakladni?source=osm&id=6101902&x=14.9869638&y=48.7672545&z=17
Jezdím tam taky pro potraviny, které u nás nepořídím nikde. Ale kečup to není, proti kečupu jsem z principu, stejně jako Zdenda:
https://www.youtube.com/watch?v=9iOE2AAlixM
– Ten váš slavnej kečup Felix dle složení obsahuje pouze 165g rajčat na 100g kečupu a modifikovaný škrob, takže to je trochu ochcané :)
– Kečupy v plastu jsou vždycky horší. Zpravidla musí obsahovat nějaké konzervanty, protože když je to v plastovém obalu, nelze to zakonzervovat teplem („zavařit“) jako sklenice.
Ten Felix jsem teda neměl, ale vzhledem k papírovému složení např. Kečup Gurmán od Otmy je daleko kvalitnější (210g rajčat na 100g kečupu), neobsahuje modifikovaný škrob..
Kdysi dávno jsem byl na brigádě a makal na rajské lince; hnus a odpad je slaboučké slovo. Od té doby mám k jakémukoliv „kečupu“ instinktivní odpor a doma mi nesmí přijít na oči, natož na stůl. Panička kdysi začala sušit rajčata, jakési „srdce“ či co, no hnus ultrafialový, prý do rajské, vyházel jsem to všechno.
To byste nemohl jíst vůbec žádnou průmyslově potravinu pečivem počínaje, z jakékoli fabriky..:)
Existuje mnohem vic lepsich, levnejsich i dostupnejsich kecupu nez je Felix. Je v plastu, jeho slozeni je tedy od pocatku plny ruznejch smakulad, kvuli kterejm ani neni mozny, aby mel vic nez cca 180 g rajcat na 100 g kecupu. (To ani nema). Vysledkem je nechutna kejda, ktera musi obsahovat nejakou navykovou latku, jinak si nedokazu vysvetlit, ze by ho nekdo vyzadoval.
Jsem na kecupu zavislej. Mam mnohalete zkusenosti s testovanim kecupu min. sensoricky.
Jiz mnoho let vypada muj zebricek takto:
Kand Extra, Kanja (Lidl), Spak Master, Otma Gurman. Vse pochopitelne ve skle. Nic jineho prakticky nepozru. Kand kupuju po kartonech, obcas si to okorenim nejakou Kanjou nebo Spakem. I na dovolenych zkousim mne nezname znacky a tam, kam jezdim casteji, mam uz sve pozivatelne nalezene. Vyse jmenovane jsou u nas k dostani skoro vsude, jsou predrazene, ale to by ti se spotrebou pouze 1 kg mesicne nemuselo tak vadit.
Jediny kecup, ktery jsem ochoten v naprosto extremnich emergency pripadech pozrit a je v plastu je Hellmans.
je to volba každého jednoho soudruha, ale díky za inspiraci, já skoro výhradně jedu Heinz a teď párkrát Hellmans. U kečupu oceňuju, když v něm necejtím ty rajčata, takouvou tu protlakovou příchuť. Takže radši chemii :))
co přesně bys chcel vole v kečupu cetit než rajčata? hovna?
hele ty jseš tak blbej, že na tebe nemá cenu reagovat, rád bych cejtil tvou rozemletou prdel, ale nežral bych ji.
zív
Chceš jíst kečup v kterým nejsou cítit rajčata? :D
Kámo co ještě, chceš jíst řízek v kterým není cítit maso a bamboráky ve kterých nejsou cítit brambory..? OMG :DD
to všecko dneska zežene, se koukni do bioekovegano, máš tam snahu z prášků navyrábět rádoby kopie normálních masnejch žrádel, včetně různejch řízkůch a dalších kabranátkůch…člověk má na to chuť už jenom dyž si přečte složení, typicky mezi 2 a 3 tuctama věcí :o)
Kámo ty nejspíš nejsi gurmán, tak tomu nerozumíš. Ochutnej Heinz Hot a třeba mě pochopíš… já chci aby to bylo z rajčat akle nechci aby to chutnalo jako rozvařený rajčat… je to tak těžký k chápání?
dobrý jsou taky francouzský kečupy, ale ty u nás nejsou.
huja:
Heinz jsem kupoval ješte za bony a pak v esu.
Dneska ani prd v tý bejvalý chuti.
Takže radši chemii :))
No tak nevím, radovat se nad jiným stádním chování, a to deklarovat jako příklad toho, že „nejsme ovce“ (přinejmenším ti dotyční co všichni nakupují v pohraničí), navíc stádního chování, kterým (až na pár etap v naší historii, některé poněkud dlouhé, kdy to bylo technicky výrazně problematičtější) se pohraničí vyznačuje v zásadě trvale a zcela nezávisle na stavu vnitrostátního potravinového fondu, to mi přijde poněkud … hm … kontraproduktivní?
Zvlášť, když si člověk občas prohlídne nějaké ty zeleno-cvkolé a skoro-woke-oriented reportáže na ORF týkající se mj. i kvality potravin… i po odečtení mainstreamového propagandistického směřování (které se tedy mimochodem tímto dá docela dobře zjistit a porovnávat v pořadech a obecně žurnalistice z různých proveniencí, ať už jde propagandistický ohyb kterýmkoliv směrem) zůstanou nepříliš povzbudivé informace … je tedy docela zajímavé se podívat, jak se ke svým potravinám stavějí přímo obyvatelé Rakouska a porovnat s námi.
Druhým zajímavým efektem je pak ve článku popisované chování spíš ‚setrvačnostní‘ a apple-like brand-oriented spíš, než hlediskem kvality – ač z 1/4 původem částečně ukotven ve zmíněném Rakousku, zrovna Felix jsem z kvalitativních a dietetických důvodů zrušil už dávno (kromě zde odkazovaného testu je zajímavý ještě výsledek dTestu). Nicméně rozhodnutí expertních sosáků respektuji, je to jejich vkus, jejich věc a i když bych to úplně neodvíjel od značky, může se pak stát dobrým reprezentantem a indikátorem pro to rozhodnutí, takže svým způsobem je to opravdu nejlepší ilustrativní skutečnost ze článku (a pokud sosáky tohle umějí časem aktualizovat a změnit dle svých osobních preferencí, je to asi to nejlepší, v co lze v naší budoucí generaci doufat).
A kouzelné je pak najít (zde s díky odkazovanou) tabulku hodnocení kečupů VE FORMĚ !!!VIDEA!!! … pod článkem který rozebírá stádní chování :-) … to už se pak člověk mlátí smíchy až mu lítají drobky od pusy. I když svým způsobem mě to i vytočí, když pro zjištění informace, kterou bych měl z textové/tabulkové formy vycucnutou za pár vteřin, musím odhadovat a proklikávat uzlové body videozáznamu (z nichž polovina ještě není ani načtená…). O datové efektivitě a účelnosti využití datových sítí takovouto formou prezentace nemluvě.
Jako poslední kouzelný úsměvný okamžik pak je, že – a to není autorská licence ani literární hyperbola – při čtení článku jsem si skutečně zrovna pochutnával na mražených škvarkových knedlících ze zmíněného Rakouska, dokonce shodou okolností zrovna porovnávaje značky Iglo a Interspar (díky flagrantním rozdílům je to porovnání dokonce možné přímo subjektivně i pro natvrdlého tupce jako já). Ale ani přes tento fakt (či snad možná právě pro něj?) bych si netroufnul porovnávat či dokonce komentovat stádnost, rozumnost, a nebo dokonce fungování vlastního státu.
Ten Felix se vyrábí i ve skle ( 510g) a má 285g rajčat na 100g kečupu. ( Ten plastový pouze 175/100)
DOkáže mi někdo vysvětlit, proč se ty kečupy ve skle dělají v láhvích s úzkým hrdlem? Málokdy to teče samo, po „proplesknutí“ z toho zase blemptne větší porce než člověk chce. Sklenice jako na větší marmeládu by byla podle mne mnohem praktičtější.
A po spotřebování v tom zůstává 10-20% na stěnách, obzvlášť, pokud byl v lednici. Je potřeba ho postavit do tepla, na víčko na 24h, podepřít aby se nezřítil a pak to dovykydnout, olíznout plné víčko, zbytky vyškrábat dlouhou úzkou plastovou lžící (musí bejt trochu pružná, ocelovou to tak dobře nejde).
Plastový kečupy se dají aspoň rozřezat a zbytky vytřít prstem, nebo vylízat.
Inteligentní sklenice plní kečupem již výše zmiňovaný Kotlin:
https://allegro.cz/nabidka/kecup-kotlin-pikantni-280g-sklenice-13627084744?utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EFMCG%3EGrocery%3E3P%3EPMAX&ev_campaign_id=20032638897&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwt4a2BhD6ARIsALgH7DpHAD5Js7MlEjVL307qcYbHzd3XKIlIFsZRWonPknbM6R6oiYpxmZEaArgbEALw_wcB
Jenom na okraj…
Vzpomínám si na Heinz z Tuzexu, měl na etiketě nápis TOMATO Ketchup…
Jinak pojem „kečup“ je nejspíš zpotvořenina z malajského „ketjap“ což je ale sojová* omáčka…
Mmch. tehdy ten Heinz měl na etiketě symbol „52“, dnes má tuším „57“ jako počet různých druhů těch šmakulád co vyrábí…
* Nebo možná jakákoliv, malajsky neumím…