Smrt si říká Babiš - zpět na článek

Počet komentářů: 61

  1. Už toho mám po krk. V momente kdy mi v praci oznami ze vakcinace je sice dobrovolna ale ze me bez ni nepuati na pracoviste, davam vypoved a emigruji treba do severni afriky. Takovy Maroko bude za chvili 100x svobodnejsi nez mistni covid protektorat. V historii byly daleko horsi nemoce a zivot sel dal dle hesla show must go on. Nevolnik nemohl panovi rict ze se boji moru a ze uz nebude delat apod. Dnesni prihrata (bez urazky) spolecnost kde si kazdy mysli ze bude zit do 120 a ze se mu kvuli tomu musi podridit vsichni ostatni ajeste to nazyva solidaritou je snad ta nejhorsi doba do ktere sem se mohl narodit. Zlatej holokaust.

    1. Mýlíte se. Karanténní opatření v případě neštovic, tyfu nebo dětské obrny byla mnohem drsnější.

      1. Což jsou navíc skutečně smrtelné choroby; kdysi jsem četl článek jistého profesora, že kdyby v současnosti propukly pravé neštovice, bude to totální apokalypsa, jelikož imunita lidí dávno vymizela, o skvrnitém tyfu nemluvě.

    2. Vzpominam si, jak pred minulyma volbama v USA spousta celebrit hystericky vykrikovala, ze jestli vyhraje Trump, odstehujou se do Kanady…
      Takovejch uz tady bylo.

      1. To už je taková převolební tradice, bez ohledu na to kdo zrovna vede. Něco jako zvolání „já tě/ho zabiju“. Kdyby to každej dodržel, tak se lidstvo už dávno vyvraždilo.

  2. „Vzpoura svobodných lidí je silnější než vzpoura již otroků…“
    Asi je nejvyšší čas, nebo to promrdáme u novinek?

    1. Napřed se musíme domluvit jak spolu komunikovat, pak navrhnout čas a místo setkání, následovat bude očistny proces tj ve skupině odhalíme a vyobcujeme krysy/práskače/sráče/zbabělce, a pak můžeme začít plánovat „vzpouru“

  3. Ohledně toho kyslikoveho deficitu v buňce.
    Virus Covidu ma 1 mikron=milióntina metru.
    FFP3 propouští od 4 mikronů a menší.
    Molekula kyslíku má 304 pikometrů=bilióntina metru.
    Takže respirátor propustí jedním otvorem milion molekul kyslíku.

    1. Zvláštní úvaha. Střední velikost pórů v gumovém balónku je cca 1000 nm. Střední velikost molekuly hélia bude někde kolem 5 nm. A přece balónek vydrží nafouknutý poměrně dlouho.

      1. Molekula helia by měla mít 280 pikometrů.
        A na samotné molekule kyslíku zřejmě až tak nezáleží, musí se i trefit do póru. A protože dýchání v respirátoru nebo roušce je výrazně těžší, bez debaty, zajímal by mě ten proces. Nehledě na to že netuším jaký objem má milion molekul kyslíku.

        1. pokudmá hélium desetiny nm a póry um, tak to je ty vole jak párek v chodbě ty trefování

          ses měl asi líp trefovat do dveří vod školy, nemusel bys ze sebe dělat úřednickýho blbečka

          1. Behemot 15.2.2021 v 10:20

            Platí vaše úvaha i pro molekulu vody a otvor v kanálové mříži?
            Úvaha o trefování je v zásadě správná, je divné, že přes ji přes drsnou polopatičnost dokáže někdo nepochopit.

            Jinak: Ano, jsme na webu navštěvovaném lidmi pravicově orientovanými. To by vysvětlovalo, proč někteří nechápou, že molekula helia nejedná jen sama za sebe ze své svobodné vůle, ale její chování velmi ovlivňují ostatní molekuly v diskutovaném balónku se nacházející.

            1. V momentě, kdy je ten prostor efektivně o 4 řády větší, jinejma slovama je v podstatě VŠUDE KOLEM té částice, to je zas diskuse hodná ygňorka, fakt že jo.

              Pointa možná je v tom, že ty póry nejsou spojitý, ale že tady jedna díra, vo kus dál jiná, obdobně i v hloubce materiálu. Takže se vona částica musí hodně snažit, aby si našla nějakej průchozí řetězec, kór pokud nemá kormidlo.

        2. Nedávno zde kdosi podával praktický příklad s tím, že vzal malého synka k drátěnému plotu a prohodil hrst písku plotem řka:“Vidíš, synku, takto funguje rouška.“ Tím zároveň podal důkaz, že pohon lodi plachtou není možný, protože molekuly plynů, jejichž směs tvoří vzduch, jsou vždy menší než oka tkaniny.
          Dost bylo žertování.
          Při úvahách o průchodu látky mříží nelze zanedbat odpor oné mříže, zejména proto, že proudění jednotlivými otvory bude v turbulentním režimu. Nevím, zda se v některých průmyslových oborech počítá s průchodem jednotlivých molekul, ale v běžné praxi se počítá s průchodem většího než malého množství molekul a pak na velikosti jednoho kusu vlastně nezáleží – otec malého chlapce zmíněný v úvodu mého příspěvku by musel použít alespoň pytel písku…
          Neučila ona se hydraulika na střední škole?

          1. Zkusíme pokus, aspoň uvidíme, zač je ygňorek ygňorka, jo? Vemeš pytel písku bez toho pytle a mrskneš to plotem, oka? :D

            Toho skupinovýho principu využívá zařízení zvaný katr, doporučuju se s tím seznámit, práca na čerstvým vzduchu je zdravá. Thing is, katr má voka podstatně menší a bejvá pod úhlem, navíc jaksi ta lopata hozená proti němu má značnej čas celkem vysokou soudržnost. Jak řikám, doporučuju se seznámit a uvidíš.

            1. Behemot 15.3.2021 11:17

              Jako stavební dělník jsem se s použitím katru při separaci frakcí zeminy i při podélném dělení kulatiny seznámil dostatečně.
              To je asi vše, co k vašemu objevnému příspěvku mohu dodat.

              1. Opakování je matka, myslim, že bys mohl přijít k (pro tebe) nečekanejm poznatkům.

                1. Behemot 15-3-2021 v 20:37

                  To jako že od neděle je jiná fyzika?
                  Tyyy jooo!
                  To jsem opravdu nečekal.
                  Ale bude to jev pomístný, u nás k tomu naštěstí nedošlo.

        3. Na to je jednoduchá odpověď: plus minus = milion děleno (6,023 krát 10 na 23) to celé krát 22,4 litrů

    2. Kyslíkový deficit z důvodu nasazeného respirátoru je blbost, už jen z principu rovností tlaků. Co si jako myslí, že se roztažené plíce platní vzduchoprázdnem?

      1. No ono to nebude úplně pravda protože afinita hemoglobinu je vyšší k oxidu uhličitému, než ke kyslíku. Takže jak vám bude stoupat parciální tlak CO2 ve vdechovaném vzduchu tím se vám bude vázat na hemoglobin méně kyslíku. Otázka je jak moc stoupne ten tlak CO2 ve vdechovaném vduchu, ale je klidně možné že to bude nějak navázané na poměr objemu respirátoru a samotného objemu výměny vzduchu v plicích. A to je ještě otázka jak se bude měnit koncentrace CO2 v objemu respirátoru v čase – protože čistě theoreticky by se měla koncentrace neustále zvyšovat. No a jinak tedy se zeptejte astmatiků, jak to vidí s tím kyslíkem. Sice je jasné že velkou část z problémů s dýcháním je působenou velkou vlhkostí vdechovaného vzduchu ale kdo ví jak se na tom podílí i zvýšená koncentrace CO2 u poškozených plic.

        1. Tohle je slepé téma. Respirátor kyslík nespaluje, takže ve vdechovaném vzduchu jeho obsah neklesá na úkor CO2. Vnímatelným efektem je pouze zpomalení proudění vzduchu, takže to vnímané ztížené dýchání. Limitem tak je fyzická zdatnost uživatele respirátoru.

          1. No ono je to právě složitější. Nezáleží na tom kolik vdechujete kyslíku ale prakticky na poměru CO2 ke kyslíku. Protože kyslíku máte 200000 ppm oproti cca 400 ppm CO2 tak samozřejmě rovnováha při chemisorpci na hemoglobin se posouvá hodně na stranu kyslíku, prakticky se dá říct že se navazuje pouze kyslík, ale jak vám roste koncentrace CO2 ve vdechu a ta vám roste protože respirátor zpomaluje proudění – tak se přirozeně rovnováha posouvá směrem k CO2. Theoreticky vdechnete 0,2 dm3 o koncentraci cca 4000 ppm CO2 + okolních cca 3.8 dm3 o concentraci 400 ppm – což je výsledná koncentrace 530 ppm a o něco málo (v poměru k inertu) se vám tím i sníží koncentrace kyslíku ve vdechu. Kdyby ot bylo jak si představujete tak by se při letální koncentraci CO2, což je bezpečně 20%, nic nedělo protože byste přece měl ve vzduchu zárověň dalších 20% kyslíku k dýchání.
            Otázka není jesli se tak děje nebo ne, ale otázkou je nakolik může být malý kyslíkový deficit ve spojení s vysokou vlhkostí, která sama o sobě brání výměně plynů na povrchu plic, závažný.

            1. Jasan 17.3.2021 v 14:43

              Vy uvažujete objem respirátoru 0,2 l?
              To by možná souhlasilo, ale dokud ho nenasadíte na obličej.

            2. Přiznám se, že mám problém Vám rozumět. Já to s vázáním CO2 beru, to už se učilo na ZŠ. Ale potřeboval bych tedy vědět, proč má zpomalení proudění vzduchu vliv na poměr CO2 vs. O2. Jako snažím se to představit jako opak hyperventilace, ale tam má snad vliv frekvence dechu.

              1. V okamžiku skončení výdechu máte v plicích tlak stejný jako venku, tím přestává proudit vzduchu přes roušku a zbyde vám tedy pod rouškou objem vzduchu o koncentraci 4 % CO2 a ten zase při vdecnutí všechen vdechnete a pak teprv začnete vdechovat ten okolní za rouškou. V plicích se to namíchá.

          2. Panek 17.3.2021 v 14:18

            Objem vdechnutého a vydechnutého vzduchu se při klidném dýchání uvažuje 0,5 l.
            Objem respirátoru přiléhajícího na obličej neumím změřit, ale odhaduji 0,05 l.
            Ve vydechnutém vzduchu je 17 % kyslíku a 4 % CO2.

            Separátní hromadění CO2 v respirátoru nemá fyzikální odůvodnění – je-li v respirátoru 0,05 l vzduchu s 4 % CO2 a vydechnu-li další vzduch s 4 % CO2, jak se zvýší koncentrace CO2? Musela by se snížit koncentace dusíku, kyslíku a vody. Proč?

            1. Vezmu li vaše čísla (v mých jsem se spletl o řád…)
              smícháte-li 0,05 l vzduchu s 40000 ppm CO2 (zbytek z výdechu v respirátoru) s 0,45 l vzduchu o koncentraci 400 ppm CO2 (okolní vzduch) – vyjde mi ze směšovací rovnice směs o koncentraci 4500 ppm CO2. Objektivní potíže při vyšší koncentraci CO2 začínají jeslti si pamatuji dobře někde kolem 2000 ppm. Nic na tom nemění že kyslíku bude pořád kolem 20%. Dusíku bude ve směsi procentulně stále stejně. Vodní pára (velmi zjednodušeně) snižuje podle mě poměrově všechny ostatní složky ve vzduchu.

              1. JASAN 17.3.2021 v 15:09

                Děkuji, někdy je účast v diskusi skutečně přínosná, i když laika uvede ve zmatek.
                Déle než rok zde diskutující pláčí a stěžují si, nicméně nikdo se ani nepokusil nahradit pocit fakty, jak jste to udělal vy.
                Těmi 0,2 % CO2 jste mě překvapil (jak uvádím níže, dohledal jsem ještě přísnější údaje), až dosud jsem měl zažitou stupnici účinků:
                – do 3 % žádné účinky
                – 3 až 5 % hyperventilace, dyspnoe, bolesti hlavy, závratě, slabost, hučení v uších, šíších, dilatace arteriol, hyperémie kůže a spojivek a spojivek, zhoršenení kontraktility myokardu
                – nad 7 % narkotické účinky, pokles ventilace, tachykardie, srdečnní arytmie, hypertenze
                – nad 10 % bezvědomí, křeče, hypoxie, centrální cyanóza, smrt.

                Vyjdu-li z bezpečnostního pokynu pro zacházení se suchým ledem (hudebníci a tanečníci na scéně doslova riskují životy), potom:
                Suchý led je oxid uhličitý (CO2) v pevném skupenství. Sublimuje beze zbytku z pevného skupenství přímo do plynné formy. 1 kg suchého ledu vyprodukuje asi 500 litrů plynného CO2. Ten má narkotizační účinky, při koncentraci nad 7 % v dýchaném vzduchu způsobuje bezvědomí a při koncentracích nad 8 % dokonce hrozí nebezpečí zadušení.

                Z druhé strany, jak jsem avizoval výše:
                Parametry vzduchu v kanceláři: koncentrace CO2 max. 1500 ppm. Asi 20 % populace začíná negativně reagovat již při koncentraci CO2 kolem 1000 ppm. Pro regulační systémy bývá tato hodnota nastavena jako limitní pro ovládání výkonu vzduchotechnických jednotek.

                Někdo z přítomných insiderů by snad mohl vidláka poučit, jak je to s používání roušek lékaři při činnosti vyžadující dlouhodobé soustředění či s používáním respirátorů řemeslníky při činnostech vyžadujících dlouhodobbě zvýšenou fyzickou zátěž.

                1. Roušky mají při proudění menší tlakovou ztrátu skrzevá materiál a nepřiléhavost. Tukž při výdechu se dostanete v roušce na tlak okolního vzduchu. Navíc je větší pravděpodobnost že se vám během výdechu bude dostavat pod roušku i okolní vzduch. Navíc kapacita plic je větší než běžný nádech/výdech (kdysi jsem to měřili na loborkách z biologie nějaký ten RESO atd.) takže při větším nádechu se vám bude poměrově snižovat koncentrace CO2 ve vzduchu.
                  Naproti tomu respirátor bez výdechového ventilu se chová trochu jinak. Jednak přiléhá k obličeji daleko více a je z hustšího materiálu. Velká tlaková ztráta tedy způsobí, že při výdechu bude v respirátoru vyšší tlak vzduchu – tedy i vyšší množství CO2.
                  Tohle teoreticky platí, ale je otázka do jaké míry. Co je ovšem praxí vyzkoušené je to, že doktoři nemají až na výjimky při operacích respirátory třídy ffp2 či vyšší, ale vystačí si s nepřílehavou rouškou rozhodně nemají velkou fyzickou zátěž a tedy si vystačí s větší nádechy. Dělnící co něco brousí atd. nosí respirátory s VÝDECHOVÝM VENTILEM a to taky udýchají. Obě skupiny ale jsou do jisté míry trénované a rozhodně v nich tolik chabrusů na plíce jako v normální populaci.
                  Osobně když pak slyším argumentaci o těch doktorech co přece taky mají roušky hodiny na sobě, v souvislosti s nošením respirátorů při běžných činnostech, tak se mi otvírá kudla v kapse.

                  1. JASAN 19.3.2021 v 10:59

                    Nevěřím, že by v respirátoru byl významně vyšší tlak vzduchu než v okolním prostředí – nedokázal jsem dosud žádný respirátor tak dobře utěsnit (lepení nebo oblepení jsem samozřejmě nezkoušel).
                    Dělníci nosí respirátory s ventilkem i bez něj, jak jsem viděl.
                    Otázkou je, nakolik je respirátor s výdechovým ventilem vhodný jako ochrana okolí před mou nákazou. Laicky předpokládám, že respirátor s výdechovým ventilem je nevhodný.

                    Co je to RESO? Na plicním v Kartouzské mi měřili leccos, ale tuhle zkratku si nepamatuji.

                2. PS: Jen pro zajímavost – ve vydechovaném vzduchu je kromě vysoké vlhkosti také něco málo organických par a oxidu dusného a uhelnatého + plus bych řekl že, tam ještě budou sloučeniny síry produkované bakteriemi v ústní dutině. Toto všechno – tzv. „smrad z huby“ taky poměrově vdechujete pod respirátorem nazpět.

  4. Další co je tak chytrej, až je blbej. Ne vole já myslim, že se plnijou antihmotou.

    1. Herdek sem se uklep – to je pod pánka Panek 15.3.2021 v 10:55

    2. Nevím, co tím myslíte. Já reagoval ně někoho jiného. A rovnou říkám, že při dýchání přes roušky nemůže vznikat kyslíkový deficit, protože plíce se naplní a rouška z této náplně kyslík nikterak neseparuje. Tečka.

      1. Je vidět, že seš vole z ouřadu, co ti nedošlo jako pokyn, tak seš naprosto marnej a vůbec nevíš, co s tím.

  5. Člověk je kripl od narození, páč se nerodí s rouškou, přestože tu miliony a miliony let „řádí“ viry. Evoluce na hovno. Kdoví, jestli dinosaury nevyhubil nakonec vir, protože si ta hloupá zvířata nezakrejvala dýchací otvory. Nehledě na to, že roušky nefungují (teda pardon, vyhubily chřipku, prý podle kokotů), tak dvě nebo tři už fungovat určitě budou. Kdy dojde na ty skafandry? Přestože jsem nečekal zázraky, tak ta debilizace lidí je ohromující. To už ty americký trháky o „smrtících nákazách“ jsou věrohodnější než tohleto fiasko.

  6. Kdybych měl podnikat odpor, musel bych jedině chodit po ulici s litinovou tyčí a bez milosti to všechno řezat.

    1. Klasická litina je na hovno, je křehká. Lepší je asi tak 60cm nešizeného káblu CYKY 4Bx35, popřípadě ještě lepší CYKYz 4Bx35, který má ve výstupku zalisované závěsné ocelové lano. Ten výstupek s lanem tomu přidává na účinnosti.
      Jistěže, v době teleskopů už je to prostředek, jako z doby kamenné, ale furt velmi účinný. Teleskopy, pepřáky i nože jsou v mnoha zemích už zakázány, ale nosit, nebo vozit v autě zbytek káblu z domovní přípojky, ještě nikdo nikde nezakázal :D

      1. Klíček na kola, trhaky na „ořechy“ velkej hasák nebo prostě jen staré dobré pačidlo/monterpáka také spadá do kategorie nářadí a jde-li člověk v „pracovní“ pak mu nelze nic vyčíst ;)

      2. Husiti to měli s cepama asi úplěn stejně.

  7. Jen na okraj: netřeba pochybovat, že (někteří) bělogvardějci pálili (některé) bolševiky v kotlích lokomotiv…
    Nejspíš proto, že se v té době povšechně rozmohl takový nešvar…
    Já sám jsem ve škole obdržel (za odměnu) knížku Alexandra Malyškina „Sevastopol“, kde se pálení bílých rudými v lodním kotli zmiňovalo jen tak mimochodem jako běžná věc…

    1. To sice jde, to je pravda, ale na bolševika to houby jede, navíc všechno zasere tou svou mastnotou.

      1. Dyž je té mastnoty tak akorát, na žhavým uhlí, tak to navopak dodá správný grády. Holt toho muší bejt s mírou :)

    2. jizlivec 15.3.2021 v 14:48

      Třeba Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg?
      Z povinné četby si pamatuji verš:“…pod kotle lokomotiv házeli nás Japonci…“ , autora i název díla jsem zapomněl…

      1. Nebyl to člověče Majakovskij?

        1. podotek 18.3.2021 v 22:36

          Je to pravděpodobné, ale tvrdit to nemohu.
          Z Majakovského si pamatuji spolehlivě jen poslední dva verše jedné z básní:
          ….
          Revoluce
          a chcíplé koně žer!

  8. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/christoph-israng-nemecky-velvyslanec-vyroci-nemecke-okupace.A210315_140618_domaci_indr

    Tak sice jen gesto, ale pěkné. Samozřejmě piráti nezklamali. Berlínská antifa, náš sen…

    1. To je stejně trapný jako poklekávat a omlouvat se za to, že jsem bílej. Ten chlap ani válku nezažil. Ti, kteří by se měli omlouvat, už dávno nežijí. A omluva byla to poslední, na co mysleli. Když člověk vidí, co se v Německu posledních pár let děje, je naprosto jasné, že je nikdy nemrzelo to, co udělali. Maximálně je mrzelo to, co udělat nestihli.

  9. Zmiňovaná svině Bartáková je známá FB udavačka a aktivní práskačka „nevhodných příspěvků“.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017