Podle některých studií až sedmdesát procent veškerého úložného prostoru na internetu zabírá porno. Přihlédneme-li zároveň k průzkumům, kde se mladí místo sexu raději věnují aktivitě na netu, je zřejmé, že katastrofa se blíží.
Filmy, které si pouštíme na svých zařízeních, musí někde fyzicky existovat. Každý přiblblý fejzbůkový status se též zapíše kamsi na harddisk, a ten harddisk spotřebovává energii v datovém úložišti. A těch už teď je po světě jak naseto. Mnozí lidé vůbec netuší, kolik elektřiny spotřebuje velké datacentrum a co to vlastně vůbec je. Většinou jde o obrovskou halu se stovkami regálů, kde každý jeden spotřebovává za hodinu víc jak Muskova Tesla, a ta určitě nejede v režimu 24/7. K tomu si přičtěte osvětlení a vícekrát zálohovanou klimatizaci, bez níž by se takové datacentrum přehřálo. Vše je ještě posichrováno vlastními agregáty pro případ blackoutu. Datacentra po celém světě živí několik elektráren, které by nemusely vůbec stát, kdyby lidé místo sledování pornofilmů, udílení lajků a sledování livestreamů raději souložili.
V době mého dospívání jsme já a mí vrstevníci žili v opravdové sociální síti. Ta nepotřebovala žádnou elektriku, a místo namalovaných palců jsme za své vyslovené názory online dostávali celou škálu projevů zpětné vazby: Od úsměvu přes kyselý obličej po fyzický útok. Pocit osamělosti a nudy jsme zaháněli útěkem z domu mezi své vrstevníky a soustavným balením protějšků opačného pohlaví. Když se dohodla nějaká akce, domluva platila. Pokud někdo nedorazil třeba na smluvený fotbálek, měl problém s důvěrou svých kamarádů propříště. SMS s výmluvou poslat nešla, protože ještě nebyla vynalezena. Když jedinec svou nepřítomností zazdil akci, byl za pitomce a basta. A udělal-li to víckrát, vypadl z party, protože nedržel slovo. A nikdo k tomu nepotřeboval zeď, status nebo lajk. Stačilo si to říct mezi sebou. Nebylo nutné odnímat dotyčného z přátel, stačilo mu říct, že je vůl. A porno? K čemu, když jsme měli tak bujnou fantazii a kamarádky, které v nás tu fantazii probouzely. K euforii nás dostával průnik pod tričko, a ten byl, věřte nevěřte, stokrát sladší než pohled na dvěstě lajků za status.
Představte si situaci, že se ze dne na den zhroutí pornoprůmysl a sociální sítě: Holky se vrátí zpátky na ulici, kluci si mohou přivydělávat jako gigolové či pasáci, o ty strach nemám. Ale co takový producent pornofilmů? Nebude si moct koupit jak byl zvyklý co dva roky nového bavoráka či Lambo. Výrobce luxusních limuzín či supersportů prostě další kousek vůbec nevyrobí, čímž se prokazatelně sníží uhlíková stopa. I na Seychely už nepoletí soukromý tryskáč, holt se bude muset takový umělec z pornobranže spokojit s tourist class směr Kanáry. Všichni youtubeři a influenceři by museli na osm hodin do práce, a pokud by nechtěli umřít hlady, asi by přestali rychle tvrdit, že taková obživa není nic pro ně. I když – pravý parazit si svého hostitele najde vždy.
Globální důsledky takového výpadku ale i jinak budou obrovské: Nebude potřeba tolik energie a spousta elektráren díky tomu zkrachuje. Zlepší se ovzduší a sníží prašnost, lidé si začnou vytvářet endorfiny postaru pomocí pohybových či sexuálních aktivit a svět konečně přestane řešit konkurenční boj mezi Applem a čínskou konkurencí. Důsledek snížení výroby energie v podobě snížení produkce CO2 na sebe nenechá dlouho čekat. Lidé zjistí, že volný čas se dá trávit jinak než pohledem do displeje a možná, nebo spíš určitě se sníží stupeň jejich sociální deprivace.
Takže suma sumárum mám pro vás poselství:
Lidi, vypněte mobily a pécéčka a šukejte. Zachraňujete tím planetu.
A jestli chcete vidět porno, tak si k tomu rozsviťte.
20.9.2020 Pako
(261x známkováno, průměr: 1,75 z 5)