Znáte to. Chcete být řádným občanem, zaplatit obci výpalné za to, že můžete odstavit svůj povoz na kusu asfaltu, ale technika selže. V normálním světě by provozovatel poděkoval za nahlášení závady a sjednal nápravu. V Českém Brodě se však dozvíte, že závada neexistuje, a dotaz na její opravu je nepřípustným nahlížením do budoucnosti. A zatímco se úřad topí v papírech, realita si dělá, co chce.
Celá anabáze začala na parkovišti P+R v ulici Klučovská v Českém Brodě. Zdejší parkovací automat se rozhodl, že bezhotovostní styk je přežitek. Terminál na karty nefunguje dlouhodobě. Aby toho nebylo málo, mincovník trpí bulimií – mince sice přijme, ale kredit nenačte a peníze rovnou vyplivne.
Jakožto uživatel parkoviště P+R, jsem se rozhodl využít zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen „InfZ“) a zeptat se místních mocipánů na dvě prosté věci:
- Jak dlouho o té nefunkčnosti vědí?
- Zda a kdy to hodlají opravit?
Očekával jsem leccos. Ignoraci, výmluvy na dodavatele, možná i přiznání, že na to nejsou peníze. Ale odpověď, kterou vyprodukoval Městský úřad Český Brod, překonala i ty nejdivočejší sny fanouška Franze Kafky.
Fáze 1: Všechno funguje, problém je ve vaší hlavě
K prvnímu bodu (jak dlouho o tom vědí) mi úřad s odkazem na sdělení Městské policie Český Brod napsal:
„Městská policie Český Brod neeviduje žádnou poruchu pokladny na parkovišti P+R Klučovská. Poslední kontrola byla 30.12.2025 při výběru peněz a pokladna žádnou poruchu nevykazovala.“
Takže milý občane, nevěř svým očím. To, že tam s kartou v ruce marně máváš před zhasnutým displejem a mince ti padají do útrob stroje bez efektu, je jen tvá halucinace. Orgán zkontroloval a orgán říká, že je to OK. Klasický gaslighting ve státní správě.
Ale budiž. Pokud automat podle nich funguje, pak logicky na druhou otázku (zda plánují opravu) odpoví, že ne, protože není co opravovat. Že?
Chyba lávky.
Fáze 2: Plánování opravy je věštění budoucnosti
K bodu 2, kde jsem se ptal, zda úřad plánuje opravu a v jakém horizontu, vydala oprávněná úřední osoba, Ing. XXXXXX YYYYYYYY, samostatné Rozhodnutí o odmítnutí části žádosti.
Důvod? Podržte se. Podle úřadu je dotaz na existenci plánu opravy dotazem na budoucí rozhodnutí a vytváření nové informace.
Cituji z odůvodnění:
„Povinný subjekt konstatuje, že není možné dovodit budoucí postup povinného subjektu nebo správce zařízení. (…) Požadované informace se tak netýkají již existující informace, nýbrž směřují k budoucímu postupu, resp. k vytvoření nové informace v podobě stanoviska, plánu či časového odhadu. Takový postup však zákon o svobodném přístupu k informacím neukládá.“
A jako třešnička na dortu:
„Povinný subjekt je oprávněn poskytovat pouze informace, které má k dispozici v okamžiku vyřízení žádosti, nikoliv formulovat hypotetické závěry, odhady nebo budoucí úmysly.“
Chápete tu logickou gymnastiku?
- Městská policie tvrdí, že automat funguje.
- Úředník tvrdí, že nemůže říct, jestli se bude opravovat, protože by musel věštit budoucnost.
Přitom dotaz zněl jasně: „Plánuje povinný subjekt opravu?“ To není dotaz na budoucnost. To je dotaz na přítomnost. V okamžiku podání žádosti přece ten plán buď existuje (někde v šuplíku leží objednávka, e-mail servisu, záznam v plánu údržby), nebo neexistuje.
Pokud úřad tvrdí, že automat funguje (bod 1), pak správná odpověď na bod 2 je: „Neplánujeme, protože dle našeho názoru je zařízení funkční.“ To je informace, která existuje TEĎ.
Fáze 3: Deus ex machina (Pointa)
A teď přichází ten pravý, nefalšovaný absurdistán. Zatímco úřad usilovně pracoval na tom, aby mi vysvětlil, že automat vlastně rozbitý není (dle MP) a že naplánovat opravu je metafyzický problém přesahující možnosti smrtelníka (dle Odboru dopravy), automat byl v tichosti opraven.
Ano, čtete správně. V době, kdy mi úřad posílal rozhodnutí o tom, že mi nemůže sdělit, zda plánuje opravu, už musel být servis dávno objednaný, nebo dokonce technik na cestě. Oprava totiž neproběhne jen tak, z vůle boží. Někdo ji musí objednat, někdo ji musí schválit, někdo tam musí dojet. Jinými slovy – plán existoval. Informace existovala.
Úřad tedy lhal. Buď lhal v tom, že o závadě neví (když ji někdo opravoval, musel o ní vědět), nebo lhal v tom, že neexistuje plán opravy (protože opravy se obvykle neplánují pět minut před příjezdem technika). Výsledkem je situace, kdy úředník raději sepíše několikastránkové rozhodnutí o odmítnutí informace, než aby zvedl telefon a řekl: „Jo, víme o tom, Franta tam zítra jede.“
Závěr
Máme tu krásnou ukázku toho, jak se úřad vyhýbá odpovědnosti a zdravému rozumu. Vytvořili paradoxní stav, kdy máte automat, který je bezvadný (dle policie), ale zároveň je státním tajemstvím, zda se bude opravovat (dle úřadu), a který se nakonec sám opraví v časoprostorové smyčce, o níž úřad neměl ani tušení.
Samozřejmě jsem podal odvolání. Ne proto, že bych potřeboval vědět, kdy to opraví (když už to funguje), ale z principu. Protože jestli přistoupíme na to, že otázka „Máte v plánu to opravit?“ je nepřípustným dotazem na budoucnost – zatímco v pozadí už probíhá realizace – tak se z těch úřadů stávají jen generátory náhodných právních floskulí, zcela odtržené od reality.
Takže až pojedete do Českého Brodu, vezměte si s sebou vlastní platební terminál. Ten jejich Schrödingerův automat sice momentálně funguje, ale podle úředního spisu o tom nikdo nic neví, takže je to vlastně jen takový úřední přelud.
20.01.2026 Dukat
(164x známkováno, průměr: 1,19 z 5)