Jedno ráno přijdu do kuchyně a na stole, přímo uprostřed stál rum, tedy spíš tuzemák. Maně jsem si vzpomněl na jinošská léta, rumové hody a vše co k tomu patřilo. Obzvláště silné chvíle nastaly, když byla k dispozici i kofola, případně griotka. Rum, griotka a kofola bylo vcelku příjemné pití. Ony se ty protichůdné chutě nějakým záhadným způsobem vyrušily, dobré podpořily a byla z toho vcelku příjemná uvolňovačka nálady i pro děvčata.
Ze snění mne vytrhla úvaha Sobotky z politického záhrobí, jenž začal vyhrožovat zvýšením mezd a manželčin příchod se slovy: „Byl v akci“. Omluvou jí je, že rum používá k velmi ojedinělému pečení.
V ten okamžik jsem si spojil jak je možné mít rum v akci, když jeho cena je určena převážně výrobními náklady a daněmi, a zvýšením mezd, jež jsou převážně funkcí produktivity práce. U toho rumu to bylo vcelku zřejmé, 37,5% alkoholu. Snížením alkoholu se dosáhlo menšího daňového zatížení a tím i ceny. V každém případě následně očekávám rum v mimořádné akci (s 0% alkoholu) za fantastickou cenou.
Je zvýšení mezd dobrá, či špatná zpráva, případně jak toho lze dosáhnout. Na první část je vcelku jednoznačná odpověď: jak pro koho. Ono se to pěkně poslouchá a buďme upřímní, kdo by nechtěl větší výplatu. No a zbývá odpovědět pro koho je to dobrá zpráva a pro koho špatná. Předně je třeba jedné důležité poučky. Vláda, potažmo veškeré státní instituce, neumí nic jiného než přerozdělovat a to tak, že velké skupině seberou a malou skupinku obdarují. Příklad z poslední doby: intervence ČNB. Zvýšenou cenu dovozů zaplatila většina, výhodou byli obdařeni vývozci. Zbývá odpovědět kdo bude ta obdařená menšina, a kdo to zaplatí.
Jak už to tak ve světě bývá, čert rád dělá na velkou hromadu a tak obdařena bude bohatá vrstva a zaplatí to většina chudnoucí střední vrstvy. Chudou vrstvu bude naopak třeba podpořit nějakou tou dávkou.
Nuže již jen drobnost: jak toho dosáhnout.
- Pohlíženo prizmatem nula procent alkoholu v rumu, je totožné jako zaměstnat všechny lidi ve státním sektoru a vláda pak může stanovovat libovolně výši mzdy. Jelikož je to stejná blbost jak u rumu s nula procent alkoholu, tak tudy cesta asi nepovede.
- Vláda nařídí všem zvednout dvojnásobně platy. Obchodníci a jistě i ve službách udělají ke stejnému dni totéž. Zvednou ceny dvojnásobně. Kurz bude místo 26 Kč za EURO, 52 Kč. Toto je taky blbost, i když vláda to ve své podstatě udělala. Půjčila si, a zvýšila skoro všem ve státním sektoru mzdy o deset a víc procent. Jó, volby plodí veliké blbosti.
Ku zdaru zjištění, jak to s těmi mzdami je, si dovolím příklad se selskou úvahou. Vzorový příklad: restaurace, dva kuchaři dvě servírky, tedy džendrovně nevyvážený spolek. Přisuďme jim 20 000,-Kč mzdových nákladů, což činí za měsíc 80 tisíc a tudíž jedna hodina „mzdového“ chodu restaurace bude (80000 / 20dní / 10hodin denně) = 400 Kč za hodinu. K tomu je třeba připočíst DPH odhadem 20%, což je 480,-Kč. V okamžiku, kdy přijdu na oběd do této vzorové restaurace, musím si být vědom toho, že zaměstnám li restauraci svými požadavky na půl hodiny, pak musím krom vstupů, režie a jiných nutných nákladů (OSA) připlatit i 280 Kč na mzdy. Bez tohoto výpočtu by restaurace nemohla ekonomicky přežít. Zvedneme li v uvedené restauraci mzdy o 100%, pak musím počítat s tím, že když se s ničím jiným cenově nic nestane, oběd pro mne bude o 280,-Kč dražší. V ten okamžik přijde úvaha zdali na to mám a zaplatím pinglici s kuchtíkem, nebo dám přednost řízku s chlebem a okurkou z domova. Mám obavy, že ani tudy cesta nevede. Drobná cesta by byla zvednout návštěvnost a rozpustit zvýšené mzdové náklady do většího počtu návštěvníků. Asi také nereálné.
3. Zbývá jediná a to smutná tržní cesta:
- Inflace, s tím, že to až tak tržní cesta není, neb je simulován případ 2.
- Zvýšení produktivity práce. Udělat víc za stejný časový úsek.
- Předat výrobu do místa s nižšími mzdovými náklady.
Jednoduché až primitivní, leč jediné možné. Odmyslíme li si ekonomicko-politickou krasomluvu s převládajícími anglickými slovíčky.
Inflace: s velkou slávou se ČNB podařilo poškodit ekonomiku do té míry, že se skutečně inflace projevila. Zde je nutné připomenout svět fyziky. Každý systém má snahu zaujmout polohu s co nejmenší energií. Kulička uvízne na dně důlku, nikoli uprostřed stěny. Jelikož ČNB dodala trhu energii v podobě negativního rozdílu nákup –prodej valut, chvíli to potrvá, než se ona dodaná finanční energie vyčerpá s stane co, no opačná reakce, deflace. Pokud ČNB usoudí, že se jí to v minulosti velice zdařilo, nastolí další kolo intervencí. Tento scénář se může opakovat s tím, že se bude zrychlovat. Není jiné východisko než deflace, nebo válka . Nechme ČNB žít svůj vlastní revoluční život a zatraťme tuto nedobrou a proradnou škodící chásku .
Produktivita práce: zkusme zedníka u stěny rážející do ní bloky cihel navnadit, že pokud těch bloků dá do stěny dvakrát více za stejný čas, víc si i vydělá. Myslím, že popadne nějaký hodně tupý předmět a navnaditele jím bez rozmyslu přetáhne. Nabádat dělníka u linky k většímu výkonu je také životu nebezpečné činění. Zdá se mi, že pokud je ekonomika založena na montovnách, očekávat zvýšení platů může jen mimořádně tupý politik sobotkovského střihu nebo havlistický pitomec.
Outsourcing: ano to je ta správná cesta k vyšším platům. Nechat nevzdělanou tupou masu docházet do montoven a sbírat onu opovrhovanou marxovu nadhodnotu.
Je třeba učinit nějaký povzbudivý závěr. Je všeobecně dokázáno, že vyšší mzdy mají jen jeden efekt. To, co je lehce přemístitelné je i laciné. To, co se nepřemístí dobře, nebo vůbec, je velice drahé. Drahé, navzdory jakémukoli růstu mezd, budou vždy nemovitosti, školství a služby obecně. Tyto statku budou vždy a za každých okolností při jakémkoli růstu mezd chudině zapovězeny. Budou si moci za odměnu z chudoby koupit dosytnosti laciný outsourcovaný šunt.
23. 07. 2017 O´pruz
(74x známkováno, průměr: 2,53 z 5)