Sledoval sem vrchnost jak žvanili o důchodech. Myslím si že by důchod měl být tak vysoký aby se důchodce mohl s přehledem uchlastat. Ne aby musel jako já sledovat akce na chlast v Kauflandu a modlit se aby mu to vyšlo.
Někteří klempíři a lakýrnici jsou opravdovými kouzelníky, třeba nad dokonalostí oprav škod po kroupách zůstává až rozum stát.
Dokonalost imponuje, ale v našich podmínkách, kdy je dokonalé obzvláště předmětem závisti blbců, jsem již několikrát uvažoval spíše o kamufláži, která je tak osvědčenou a často používanou fintou v přírodě.
Na dokonalý lak namalovat škrábance, a fleky napodobující korozi, jakoby vyšisovaný lak vozu léta stojícího pod širým nebem…
Moc se mi líbil design, myslím že se tomu říká airbrush(?) „vyřazený bombardér“ vozu jakéhosi leteckého fandy, koroze hliníku, zčernalé (i chybějící!) nýty, očouzená místa u výfuků, mastnota u plnícího otvoru nádrže, průstřely…
tomsth
Úplně Vám rozumím, sice to není auto, leč tento stroj nedávno spatřený ve Voticích https://i.postimg.cc/wvSbXW6F/IMG-5144-1.jpghttps://i.postimg.cc/vTf23WTy/IMG-5146-1.jpg je jasným důkazem, ze punk is not dead. Tedy, lze mít jisté pochybnosti o technickém stavu a legálnosti některých úprav, ale tohle asi nikdo neukradne a případný další šrám jen podtrhne charakter stroje.
tomsth
..patřilo samozřejmě pod příspěvek od Hroch 24.6.2024 v 6:24..
Hroch
To je jako cestování časem, podobné soupravy bývaly k vidění na venkově, když jsem býval malý chlapec…jezdívali na nich lokální tzv. samorosti, zpravidla samotářští muži tak po padesátce věku.
Dneska by to mohl brát policajt už jenom jako provokaci.
Sysop
Zrovna o toho PAVika bych mel obavu. Ten ma cenu zlata.
tomsth
Ten vozík je pravděpodobně nějaký domaděl, nebo dnes již neznámý lokální výrobce, rozhodně to není PAv 40 či 41. Vím o člověku, který si vyrobil korbu na rám PAva z 20l kanystrů v khaki barvě a tahal to za kývačkou 354 rovněž v barvě khaki.
Lukas B.
já jako asi chápu, že někdo ulítává na nepoškozeném vzhledu zvenku (auta, bicyklu, lyží…), jakkoli mi to není vlastní (a v popisovaném případě je to skoro „na diagnozu“, ale každej má nějaký koníček a některé koníčky holt hraničí s obscesí). ale očekával bych, že takový si to v hlavě srovná a nepůjde úplně štěstíčku naproti. typicky rodinka maloměstských*) buranů s naleštěným autem, co musí zastavit co nejblíže dveří supermarketu, a pak pičuje každého, kdo si dovolí s nákupním košíkem projet blíž než dva metry okolo jejich pýchy. nebo marťan na bicyklu, který u občerstvení dá kolo do společného stojanu, a pak ječí na všechny ostatní, že si svoje kola musí dát vedle ob dvě místa, aby mu jeho poklad nepoškrábali, o exotech deroucí se hroznem u nástupu na lanovky a ochotných se servat kvůli vzhledu svých nádherných pěnovek ze supráče darmo mluvit. pro někoho je holt auto/kolo/lyže/we obsah za bezvýznamnou formou, a jsou pro něj priorita nabroušené hrany a zažehleno a vyleštěno (nebo vycentrováno, seřízeno a namazáno), ale na šrámy na horní desce/poškrábaný rám defekuje psovitá šelma.
*) maloměstských ve smyslu kondelíkovské mentality, ne místa trvalého bydliště.
Lukas B.
jako opačný případ bych zmínil jednoho ze širší rodiny, který si někdy před dvaceti lety koupil nějaké tříleté ojeté auto fádního leč často na náhradní díly kradeného výrobce/modelu, a první co udělal v rámci prevence pro parkování v problematických lokalitách bylo to, že objel auto dokola cihlou.
Sysop
U nas v praci je to klasicky nemecky pristup, pro mne, jako typisch Tscheche extrem. Ja mam suverenne nejvic zapraseny auto, ale to je proto, ze jezdim z nejvetsi dalky a kdybych se posral, tak cistej nedojedu. Staci projet rano par udolima s mlhou a pak jet za nejakym tahacem s drivim a dojedu aspon oblepenej kouskama kury, kdyz uz nic jinyho. A ty nemecky paka jsou schopny si rano privstat, aby svyho mazla stihli protahnout myckou cestou do prace. Neskutecnej voser.
Chápu. Ostatně sám uvažuji o koupi samolepky „rain washed only“. Ale asi z koupě sejde, neb jako technik vím, že aby držela, je nutno nalepit ji na čistý odmaštěný povrch, takový se ovšem na mém voze nevyskytuje. A čekat na pořádný déšť je nad mou trpělivost.
Tak ono obecne plati, ze je dobre zbytecne nekurvit majetek druhym a mit trosku ohleduplnosti. Kdyz se neco stane nedopatrenim, budiz. Ale u toho skrabance byva dobrym zvykem nechat na sebe kontakt pod steracem poskozeneho.
Nemusime mit vsechno otriskane jak Italove, nebo Rusaci, abychom nemuseli mit o nic strach, ne?
grg
Pochvala!
Konečne nejaký poriadny článok, ktorý neobsahuje anglosasov, kozu ani iné podobné veci.
Integrale
To nadšení pro Giuliettu 940 moc nechápu. Resp. spíš chápu, ale nesdílím.
Horší je, že nechápu celý tento svět.
Od roku 1990, kdy jsem jako první „porevoluční“ auto měl taky Giuliettu, ovšem 116 s dvoukarburátorovým dvoulitrem DOHC nad přední nápravou a spojkou s převodovkou ve společným bloku se zadní nápravou deDion, jsem tak nějak vždycky prodal starší auto a koupil novější. A přišlo mi to tak nějak úplně normální.
A pak se to nějak začátkem tisíciletí začalo obracet a zase se nám domů vracela starší a starší auta. Ani Giuliettu 940 jsem prostě nedokázal rozdejchat, 159 jsem proklel a novější modely mě už nezajímají vůbec.
Jakoby se někdy kolem roku 2010 začal svět točit na druhou stranu.
Že jsem divnej, jsem věděl vždycky, ale ono se to tak nějak děje i lidem kolem mě. Najednou se na mě nikdo neobrací s tím, že by chtěl koupit nový auto, ale naopak jen s tím, že by chtěl koupit auto starý. Což je problém, protože dobrý starý auto prodávají jen blázni. Nebo nebožtíci.
A po starých autech touží nejen moje – spíše odcházející – generace, ale i třeba můj syn (samozřejmě naočkovanej ode mě), ale i jeho bývalí spolužáci a kamarádi, který naočkovaný nejsou (jen se s těma starýma plechovkama měli možnost svýzt). Tedy mladí lidé, kteří určitě nemají potřebu nostalgicky vzpomínat na to, jak to za Havla v AR 164 krásně udělali slečně z pošty, když byla ještě o 50 kilo mladší a o 2 děti lehčí.
Asi to je jen určitá bublina, ale třeba to má někdo podobně?
007
Měl jsem kdysi AR33, úžasné auto, nádherně jelo. V té době to bylo i hezké zajímavé auto, hodně muziky za celkem slušné peníze. Ale jak to Alfy dělají, děsně se sralo. Díky tomu se mi alfy do dneška líbí, ale už si nikdy žádnou nekoupím. Nicméně na to rád vzpomínám.
Nedivím se. AR 33 byla hromada problémů. Soudruzi to vychytávali od Alfasuda až do první generace 145/146 a nebyli a nebyli úspěšní, takže to naštěstí zabalili, nacpali tam TwinSparky a bylo po většině problémů. Ve třetí generaci dokonce docela prima auto, levný, jezdilo celkem slušně, spotřeba vyšší, spolehlivost průměrná, ceny dílů rozumné. Klidně si ji doma umím představit (1.8 nebo 2.0).
zzw30
Integrale: mluvíte mi z duše, mám to taky tak podobně, ač jsem o něco mladší generace.
Já už auta vlastně neprodávám, jenom kupuju, buď pěkný kousky co jsou něčím zajímavý a nechám si je, a nebo kupuju zimní pekáče na dojetí co prostě dojezdím.
h72
Zdá se, že tu je dosti komentářů na téma aut. V tom slova smyslu, že které auto je lepší či horší, které je nejlepší, a které zvíře je ten, který tím či oním autem jezdí.
Vězte tedy, že jediné hezké a vůbec nejvíc dokonalé a superhustokrutopřísné auto všech dob, co se kdy vyrábělo, je Chrysler PT Cruiser. Kdo ho nemá, je sráč, a komu se nelíbí, vůbec nerozumí autům. :-)
Slecna Ling
to h72
Ja bych se zas primlouvala za Bugatti Veyron nebo za Chirona… :-). Ale jinak krasny vkus mate,to ne ze ne.
Jihočech Honza
Takovej oldschůlovej.
Slecna Ling
Je to takovy roztomile cenichaty a ponekud lidovejsi.
Sysop
Bugatti… a ma to tazny?
SatanOkkY
Jasne. Nepočul si o Veyron Šumava Edition GT? Vysúvacie ťažné (samozrejme do 3500kg) na gombík (buď to v kufri alebo na palubnej doske), manuálna klíma, montáž LPG od výrobcu (nádrž je toroidná 80 litrová), upravené ECU motora (vyšší výkon, zlepšený priebeh krútiace momentu hlavne v nižších otáčkach a samozrejme nižšia spotreba), strešné pozdĺžne nosníky od výroby (zaťaženie strechy 150kg), pneumatický staviteľný podvozok s možnosťou nastavenia svetlej výšky (zoradené vzostupne): SuperSport, Sport, Normal, Komfort, CzechRoads, OffRoad a ŠumavaRoads…….A ako doplnková výbava je možné objednať rychlý pruhy od predného nárazníka až po to ťažné zariadenie.
Malej Jarda
Potěšilo, díky pane domácí.
Já teda až tak esteticky vyhraněnej nejsem.
Auto je služebník, nikoliv ozdoba nebo hračka, a pán už vůbec ne.
Na hraní jsou zážitkové agentůry, autíčka, eroplány, balóny, lodičky, parašousti. Navíc v takovým balíku, abych ukojil všechny tyhle hrací touhy, nejsem.
A v jednoduchosti je síla.
Ale dokážu pochopit, že šofér vyjíždějící v šest ráno v zimě na 600km štreku vítá ergonomicky tvarovanou, komplexně seřiditelnou, vyhřívanou a větranou sedačku. A nepovažuji to za zbytečnost, ani podobně funkční vyfikundace, jako např. elektronické asistenty reálně ZLEPŠUJÍCÍ jízdní vlastnosti a trakci auta (ABS, ESP…).
Samosebou nesmí jeho vzhled vnější i vnitřní píchat do očí, což drtivá většina starších strojů splňuje, páč tehdy na píčoviny nebyly dost zralý technologie ani kupní síla. Obsluha i pasažéři se ale musí cítit v rámci technologických možností a své finanční síly pohodlně a bezpečně, k čemuž přijatelná estetika také patří. Ale řeším ji jen jako podmínku doplňkovou. Je hezké být obešit světlou přírodní kůží a obložen mahagonem, ale kdo to má udržovat při běžném provozu čisté a nepodrápané? A ošůchané to je hnusnější, než lavice v P-V3S.
Typicky mě ale do oka doslova píchají dnes přečasté extravagance, venku i uvnitř, kterými se esteticky a technicky impotentní výrobce snaží za každou cenu odlišit od konkurence a oslovit nějakou potenciální skupinu dementních zákazníků.
Samoúčelné kokotiny, mnohdy jdoucí přímo proti intuitivní přímočaré obsluze stroje a indukující sníženou spolehlivost i zvýšené provozní náklady, dnes nikoliv výjimečné, jsou zásadní překážkou v pořízení samohybu. Přes to u mne nejede vlak. Zvláště „převratné elektronické novinky“ s nějakou vědecky znějící zkratkou označení, které stojí za špatnou odezvou podvozku a jeho špatnou čitelností a předvídatelností, přičemž manipulace s nastavením stav zpravidla jen zhoršuje.
Např. výborné jsou blinkry na zrcátku, ale píčovina ty lineárně pohyblivé všade, protože máme zkušenost již z majáků, že náhlé rozsvícení připoutá pozornost mnohem více, než nějaké reklamní běžící světlo.
Vedle strmého poklesu hodnoty nového auta v prvních dvou-tří letech to je také důvod, proč primárně lovím ověřené nepříliš olítané ojetiny, ve kterých není četnost podobných pastí na šoféra i pasažéry tak vysoká. A když si na auto se slušnými jízdními a užitnými vlastnostmi, do kterého jen leju provozní náplně a měním běžné provozem opotřebené díly (brzdy, gumy, filtry…) zvyknu, s výměnou nepospíchám.
Moje zkušenost je ta, že před jakýmkoliv hitlermarketem či na veřejném parkovacím místě ostatní uživatelé na stroji zanechají připomínku své zhovadilé existence tím více, čím je dražší, novější a víc se blýská. Naopak běžným provozem „oparkovaná“ špinavá plechovka přežívá bezkontaktně, páč spíš mají strach, aby to své vymodlené Kokodák, Schcala, Ochcávka, Komik či Jundá náhodou neškrábli. A když se kouzlo (parkovací manévr blondýny ve firemním šestkovým bavoráku) nepodaří, ani to už není poznat……
Infotaiment se šmrdlacím displejem, kterým se ovládají jakékoliv provozní funkce auta, je pro mě naprosto nepřijatelný. Bohužel se to stává v autech standardem a nikdo neřeší, zda náhodou za mnohými nehodami není právě to šmrdlání, kterým se šofér pokouší něco změnit po náhlé změně povrchu nebo charakteru štreky, anebo počasí.
Stejně tak přidávání různých provozních komplikátorů z čistě ideologických důvodů (nejen start-stop), které nelze vypnout jednoznačným vypínačem na přístrojovce, a které základní funkcionalitu auta ani její kvalitu nemění.
Např. automatické stěrače, fajn, ale hejble v intuitivním dosahu šoféra, né šmrdlisplej, aby je i ve tmě dokázal umravnit, když jede kilodeset a detekuje hrozbu. Např. po dešti traktoristou z pole modifikovaný povrch v protisměru a riziko rozmazání bahna po okně.
Tož tak.
Sysop
Kdyz jsem si vyjel UAZem, tak to byl zazitek v terenu, nebo v lete jen tak beze strechy na nakup do udoli. Absolutne nesmyslny a nepohodlny auto, ale ten pocit… ze to projede skoro vsechno vcetne rybnika, opravi se to kusem dratu a kladivem, nastartuje i bez rozdelovace a alternatoru…
Kdyz jsem jel Mountaineerem, tak zazitek z prostoru, pohodli, vsechno to odvezlo i odtahlo, atmosfera 4litr nikdy nezklamal a nikdy s nim nebyl problem, festovni zebrinovej ram, triceti cislama snehu to projelo jak nic, ten pocit… ze ridim neco jako tank…
Kdyz jedu do prace s 330e, tak rano ve ctyri na mne ceka vyklimatizovany auto, ktery v zatackach sedi jak pribity, na horskejch silnicich vim, ze predjedu co potrebuju, ten poct… ze se o to nemusim starat a kdyz jde do servisu, tak mi ho od kancelare odvezou a pristavi stejny auto k dispozici…
Sledoval sem vrchnost jak žvanili o důchodech. Myslím si že by důchod měl být tak vysoký aby se důchodce mohl s přehledem uchlastat. Ne aby musel jako já sledovat akce na chlast v Kauflandu a modlit se aby mu to vyšlo.
proto kvasíš mlíko jo
Někteří klempíři a lakýrnici jsou opravdovými kouzelníky, třeba nad dokonalostí oprav škod po kroupách zůstává až rozum stát.
Dokonalost imponuje, ale v našich podmínkách, kdy je dokonalé obzvláště předmětem závisti blbců, jsem již několikrát uvažoval spíše o kamufláži, která je tak osvědčenou a často používanou fintou v přírodě.
Na dokonalý lak namalovat škrábance, a fleky napodobující korozi, jakoby vyšisovaný lak vozu léta stojícího pod širým nebem…
Moc se mi líbil design, myslím že se tomu říká airbrush(?) „vyřazený bombardér“ vozu jakéhosi leteckého fandy, koroze hliníku, zčernalé (i chybějící!) nýty, očouzená místa u výfuků, mastnota u plnícího otvoru nádrže, průstřely…
Úplně Vám rozumím, sice to není auto, leč tento stroj nedávno spatřený ve Voticích https://i.postimg.cc/wvSbXW6F/IMG-5144-1.jpg https://i.postimg.cc/vTf23WTy/IMG-5146-1.jpg je jasným důkazem, ze punk is not dead. Tedy, lze mít jisté pochybnosti o technickém stavu a legálnosti některých úprav, ale tohle asi nikdo neukradne a případný další šrám jen podtrhne charakter stroje.
..patřilo samozřejmě pod příspěvek od Hroch 24.6.2024 v 6:24..
To je jako cestování časem, podobné soupravy bývaly k vidění na venkově, když jsem býval malý chlapec…jezdívali na nich lokální tzv. samorosti, zpravidla samotářští muži tak po padesátce věku.
Dneska by to mohl brát policajt už jenom jako provokaci.
Zrovna o toho PAVika bych mel obavu. Ten ma cenu zlata.
Ten vozík je pravděpodobně nějaký domaděl, nebo dnes již neznámý lokální výrobce, rozhodně to není PAv 40 či 41. Vím o člověku, který si vyrobil korbu na rám PAva z 20l kanystrů v khaki barvě a tahal to za kývačkou 354 rovněž v barvě khaki.
já jako asi chápu, že někdo ulítává na nepoškozeném vzhledu zvenku (auta, bicyklu, lyží…), jakkoli mi to není vlastní (a v popisovaném případě je to skoro „na diagnozu“, ale každej má nějaký koníček a některé koníčky holt hraničí s obscesí). ale očekával bych, že takový si to v hlavě srovná a nepůjde úplně štěstíčku naproti. typicky rodinka maloměstských*) buranů s naleštěným autem, co musí zastavit co nejblíže dveří supermarketu, a pak pičuje každého, kdo si dovolí s nákupním košíkem projet blíž než dva metry okolo jejich pýchy. nebo marťan na bicyklu, který u občerstvení dá kolo do společného stojanu, a pak ječí na všechny ostatní, že si svoje kola musí dát vedle ob dvě místa, aby mu jeho poklad nepoškrábali, o exotech deroucí se hroznem u nástupu na lanovky a ochotných se servat kvůli vzhledu svých nádherných pěnovek ze supráče darmo mluvit. pro někoho je holt auto/kolo/lyže/we obsah za bezvýznamnou formou, a jsou pro něj priorita nabroušené hrany a zažehleno a vyleštěno (nebo vycentrováno, seřízeno a namazáno), ale na šrámy na horní desce/poškrábaný rám defekuje psovitá šelma.
*) maloměstských ve smyslu kondelíkovské mentality, ne místa trvalého bydliště.
jako opačný případ bych zmínil jednoho ze širší rodiny, který si někdy před dvaceti lety koupil nějaké tříleté ojeté auto fádního leč často na náhradní díly kradeného výrobce/modelu, a první co udělal v rámci prevence pro parkování v problematických lokalitách bylo to, že objel auto dokola cihlou.
U nas v praci je to klasicky nemecky pristup, pro mne, jako typisch Tscheche extrem. Ja mam suverenne nejvic zapraseny auto, ale to je proto, ze jezdim z nejvetsi dalky a kdybych se posral, tak cistej nedojedu. Staci projet rano par udolima s mlhou a pak jet za nejakym tahacem s drivim a dojedu aspon oblepenej kouskama kury, kdyz uz nic jinyho. A ty nemecky paka jsou schopny si rano privstat, aby svyho mazla stihli protahnout myckou cestou do prace. Neskutecnej voser.
Kwoňka
https://www.youtube.com/watch?v=JBL_G-C51Dk
Chápu. Ostatně sám uvažuji o koupi samolepky „rain washed only“. Ale asi z koupě sejde, neb jako technik vím, že aby držela, je nutno nalepit ji na čistý odmaštěný povrch, takový se ovšem na mém voze nevyskytuje. A čekat na pořádný déšť je nad mou trpělivost.
ten decimetr štvereční se nepřemůžeš?
A určitě si nevzpomněl na kvalifikaci?
Tak ono obecne plati, ze je dobre zbytecne nekurvit majetek druhym a mit trosku ohleduplnosti. Kdyz se neco stane nedopatrenim, budiz. Ale u toho skrabance byva dobrym zvykem nechat na sebe kontakt pod steracem poskozeneho.
Nemusime mit vsechno otriskane jak Italove, nebo Rusaci, abychom nemuseli mit o nic strach, ne?
Pochvala!
Konečne nejaký poriadny článok, ktorý neobsahuje anglosasov, kozu ani iné podobné veci.
To nadšení pro Giuliettu 940 moc nechápu. Resp. spíš chápu, ale nesdílím.
Horší je, že nechápu celý tento svět.
Od roku 1990, kdy jsem jako první „porevoluční“ auto měl taky Giuliettu, ovšem 116 s dvoukarburátorovým dvoulitrem DOHC nad přední nápravou a spojkou s převodovkou ve společným bloku se zadní nápravou deDion, jsem tak nějak vždycky prodal starší auto a koupil novější. A přišlo mi to tak nějak úplně normální.
A pak se to nějak začátkem tisíciletí začalo obracet a zase se nám domů vracela starší a starší auta. Ani Giuliettu 940 jsem prostě nedokázal rozdejchat, 159 jsem proklel a novější modely mě už nezajímají vůbec.
Jakoby se někdy kolem roku 2010 začal svět točit na druhou stranu.
Že jsem divnej, jsem věděl vždycky, ale ono se to tak nějak děje i lidem kolem mě. Najednou se na mě nikdo neobrací s tím, že by chtěl koupit nový auto, ale naopak jen s tím, že by chtěl koupit auto starý. Což je problém, protože dobrý starý auto prodávají jen blázni. Nebo nebožtíci.
A po starých autech touží nejen moje – spíše odcházející – generace, ale i třeba můj syn (samozřejmě naočkovanej ode mě), ale i jeho bývalí spolužáci a kamarádi, který naočkovaný nejsou (jen se s těma starýma plechovkama měli možnost svýzt). Tedy mladí lidé, kteří určitě nemají potřebu nostalgicky vzpomínat na to, jak to za Havla v AR 164 krásně udělali slečně z pošty, když byla ještě o 50 kilo mladší a o 2 děti lehčí.
Asi to je jen určitá bublina, ale třeba to má někdo podobně?
Měl jsem kdysi AR33, úžasné auto, nádherně jelo. V té době to bylo i hezké zajímavé auto, hodně muziky za celkem slušné peníze. Ale jak to Alfy dělají, děsně se sralo. Díky tomu se mi alfy do dneška líbí, ale už si nikdy žádnou nekoupím. Nicméně na to rád vzpomínám.
define: děsně sralo
Nedivím se. AR 33 byla hromada problémů. Soudruzi to vychytávali od Alfasuda až do první generace 145/146 a nebyli a nebyli úspěšní, takže to naštěstí zabalili, nacpali tam TwinSparky a bylo po většině problémů. Ve třetí generaci dokonce docela prima auto, levný, jezdilo celkem slušně, spotřeba vyšší, spolehlivost průměrná, ceny dílů rozumné. Klidně si ji doma umím představit (1.8 nebo 2.0).
Integrale: mluvíte mi z duše, mám to taky tak podobně, ač jsem o něco mladší generace.
Já už auta vlastně neprodávám, jenom kupuju, buď pěkný kousky co jsou něčím zajímavý a nechám si je, a nebo kupuju zimní pekáče na dojetí co prostě dojezdím.
Zdá se, že tu je dosti komentářů na téma aut. V tom slova smyslu, že které auto je lepší či horší, které je nejlepší, a které zvíře je ten, který tím či oním autem jezdí.
Vězte tedy, že jediné hezké a vůbec nejvíc dokonalé a superhustokrutopřísné auto všech dob, co se kdy vyrábělo, je Chrysler PT Cruiser. Kdo ho nemá, je sráč, a komu se nelíbí, vůbec nerozumí autům. :-)
to h72
Ja bych se zas primlouvala za Bugatti Veyron nebo za Chirona… :-). Ale jinak krasny vkus mate,to ne ze ne.
Takovej oldschůlovej.
Je to takovy roztomile cenichaty a ponekud lidovejsi.
Bugatti… a ma to tazny?
Jasne. Nepočul si o Veyron Šumava Edition GT? Vysúvacie ťažné (samozrejme do 3500kg) na gombík (buď to v kufri alebo na palubnej doske), manuálna klíma, montáž LPG od výrobcu (nádrž je toroidná 80 litrová), upravené ECU motora (vyšší výkon, zlepšený priebeh krútiace momentu hlavne v nižších otáčkach a samozrejme nižšia spotreba), strešné pozdĺžne nosníky od výroby (zaťaženie strechy 150kg), pneumatický staviteľný podvozok s možnosťou nastavenia svetlej výšky (zoradené vzostupne): SuperSport, Sport, Normal, Komfort, CzechRoads, OffRoad a ŠumavaRoads…….A ako doplnková výbava je možné objednať rychlý pruhy od predného nárazníka až po to ťažné zariadenie.
Potěšilo, díky pane domácí.
Já teda až tak esteticky vyhraněnej nejsem.
Auto je služebník, nikoliv ozdoba nebo hračka, a pán už vůbec ne.
Na hraní jsou zážitkové agentůry, autíčka, eroplány, balóny, lodičky, parašousti. Navíc v takovým balíku, abych ukojil všechny tyhle hrací touhy, nejsem.
A v jednoduchosti je síla.
Ale dokážu pochopit, že šofér vyjíždějící v šest ráno v zimě na 600km štreku vítá ergonomicky tvarovanou, komplexně seřiditelnou, vyhřívanou a větranou sedačku. A nepovažuji to za zbytečnost, ani podobně funkční vyfikundace, jako např. elektronické asistenty reálně ZLEPŠUJÍCÍ jízdní vlastnosti a trakci auta (ABS, ESP…).
Samosebou nesmí jeho vzhled vnější i vnitřní píchat do očí, což drtivá většina starších strojů splňuje, páč tehdy na píčoviny nebyly dost zralý technologie ani kupní síla. Obsluha i pasažéři se ale musí cítit v rámci technologických možností a své finanční síly pohodlně a bezpečně, k čemuž přijatelná estetika také patří. Ale řeším ji jen jako podmínku doplňkovou. Je hezké být obešit světlou přírodní kůží a obložen mahagonem, ale kdo to má udržovat při běžném provozu čisté a nepodrápané? A ošůchané to je hnusnější, než lavice v P-V3S.
Typicky mě ale do oka doslova píchají dnes přečasté extravagance, venku i uvnitř, kterými se esteticky a technicky impotentní výrobce snaží za každou cenu odlišit od konkurence a oslovit nějakou potenciální skupinu dementních zákazníků.
Samoúčelné kokotiny, mnohdy jdoucí přímo proti intuitivní přímočaré obsluze stroje a indukující sníženou spolehlivost i zvýšené provozní náklady, dnes nikoliv výjimečné, jsou zásadní překážkou v pořízení samohybu. Přes to u mne nejede vlak. Zvláště „převratné elektronické novinky“ s nějakou vědecky znějící zkratkou označení, které stojí za špatnou odezvou podvozku a jeho špatnou čitelností a předvídatelností, přičemž manipulace s nastavením stav zpravidla jen zhoršuje.
Např. výborné jsou blinkry na zrcátku, ale píčovina ty lineárně pohyblivé všade, protože máme zkušenost již z majáků, že náhlé rozsvícení připoutá pozornost mnohem více, než nějaké reklamní běžící světlo.
Vedle strmého poklesu hodnoty nového auta v prvních dvou-tří letech to je také důvod, proč primárně lovím ověřené nepříliš olítané ojetiny, ve kterých není četnost podobných pastí na šoféra i pasažéry tak vysoká. A když si na auto se slušnými jízdními a užitnými vlastnostmi, do kterého jen leju provozní náplně a měním běžné provozem opotřebené díly (brzdy, gumy, filtry…) zvyknu, s výměnou nepospíchám.
Moje zkušenost je ta, že před jakýmkoliv hitlermarketem či na veřejném parkovacím místě ostatní uživatelé na stroji zanechají připomínku své zhovadilé existence tím více, čím je dražší, novější a víc se blýská. Naopak běžným provozem „oparkovaná“ špinavá plechovka přežívá bezkontaktně, páč spíš mají strach, aby to své vymodlené Kokodák, Schcala, Ochcávka, Komik či Jundá náhodou neškrábli. A když se kouzlo (parkovací manévr blondýny ve firemním šestkovým bavoráku) nepodaří, ani to už není poznat……
Infotaiment se šmrdlacím displejem, kterým se ovládají jakékoliv provozní funkce auta, je pro mě naprosto nepřijatelný. Bohužel se to stává v autech standardem a nikdo neřeší, zda náhodou za mnohými nehodami není právě to šmrdlání, kterým se šofér pokouší něco změnit po náhlé změně povrchu nebo charakteru štreky, anebo počasí.
Stejně tak přidávání různých provozních komplikátorů z čistě ideologických důvodů (nejen start-stop), které nelze vypnout jednoznačným vypínačem na přístrojovce, a které základní funkcionalitu auta ani její kvalitu nemění.
Např. automatické stěrače, fajn, ale hejble v intuitivním dosahu šoféra, né šmrdlisplej, aby je i ve tmě dokázal umravnit, když jede kilodeset a detekuje hrozbu. Např. po dešti traktoristou z pole modifikovaný povrch v protisměru a riziko rozmazání bahna po okně.
Tož tak.
Kdyz jsem si vyjel UAZem, tak to byl zazitek v terenu, nebo v lete jen tak beze strechy na nakup do udoli. Absolutne nesmyslny a nepohodlny auto, ale ten pocit… ze to projede skoro vsechno vcetne rybnika, opravi se to kusem dratu a kladivem, nastartuje i bez rozdelovace a alternatoru…
Kdyz jsem jel Mountaineerem, tak zazitek z prostoru, pohodli, vsechno to odvezlo i odtahlo, atmosfera 4litr nikdy nezklamal a nikdy s nim nebyl problem, festovni zebrinovej ram, triceti cislama snehu to projelo jak nic, ten pocit… ze ridim neco jako tank…
Kdyz jedu do prace s 330e, tak rano ve ctyri na mne ceka vyklimatizovany auto, ktery v zatackach sedi jak pribity, na horskejch silnicich vim, ze predjedu co potrebuju, ten poct… ze se o to nemusim starat a kdyz jde do servisu, tak mi ho od kancelare odvezou a pristavi stejny auto k dispozici…
Vsechno ma svy.