Radio(amatérské) vysílání

V tomto příspěvku bych rád seznámil čtenáře s multioborovým koníčkem „Amatérského radia“. Kromě zábavy jde o prostředek, který může zachránit život či umožnit komunikaci v případě rozpadu společnosti/infrastruktury – viz nedávné povodně.

V naší kotlině naštěstí nejde o častou situaci, jinak je tomu např. v USA, kde radioamatéři plní zásadní funkci při zajišťování komunikace u hromadných katastrof.

1. Úvodem pár pojmů:

Elektromagnetická (EM) vlna: je tím, co přenáší náš hlas/data prostorem. Mohu si jí představit jako vlnky na hladině rybníka vybuzené hozeným kamenem (anténou). Základním parametrem je její vlnová délka λ, respektive frekvence f=c0/λ, kde c0 = 299 792 458 m/s je rychlost světla ve volném prostoru. Extrémní příklad: vedení VN s frekvencí 50 Hz vyzařuje (s mizernou účinností) EM vlnu s vlnovou délkou 6000 km.
Anténa: Podivuhodné zařízení, které transformuje EM vlnu z konektoru vysílače tak, aby se mohla efektivně šířit volným prostorem. Pro dobrou účinnost antény by její rozměry měly být srovnatelné s vlnovou délkou EM vlny, typicky rozměry ~ λ/4, λ/2.
Pásmo: Označuje se vlnovou délkou nebo zkratkou. Např. pásmo 40m obsahuje frekvence kolem 7 MHz. Pásmo 2m (někdy také VHF) obsahuje frekvence kolem 145 MHz, 70cm (UHF) kolem 430 MHz atd. Pro zdejší potřeby si vystačíme s rozdělením na pásma krátkovlnná (KV) 160-10m a velmi krátké vlny (VKV) 6-2m a 70cm.
Druhy provozu/modulace: Dělíme na digitální a analogové. Zde se budeme zabývat primárně analogovým přenosem hlasu, kde se používá modulace frekvenční (FM) – zejména v pásmech VHF/UHF. Na krátkých vlnách se dominantně používá modulace Single Side Band (SSB), což je amplitudová modulace osekaná o zbytečnosti z hlediska přenosu informace (nosná a jedno postranní pásmo). Občas je k slyšení i klasická amplitudová modulace (AM).
Radioamatérská stanice (Transceiver): Může být ruční (tzv. ručka), stabilní (základnová) a přenosná/vozidlová.

2. Vysílání bez oprávnění

V rámci České republiky, EU a dalších zemí je možno vysílat bez oprávnění/licence v pásmu krátkých a centimetrových vln – CB (Citizen Band, 27 MHz čili 11m) [1] a PMR (Personal Mobile Radio, 446 MHz, 70cm) [2]. Povolené výkony jsou 4W FM, AM a 12W SSB pro CB a 0.5W pro PMR. Může se hodit např. pro koordinaci několika vozidel (zde bych volil spíše CB s magnetkou na střeše a počítal s dosahem do 10km); ve Slovinsku na horách bude vhodnější (menší, skladnější) PMR. Pokud nemám radioamatérskou licenci, do zahraničí vezu jen legální (homologované) stanice, hrozí pokuta.

V ČR je pásmo PMR i díky dostupnosti stanic v posledních letech značně aktivní a hlavně o víkendech je možné slyšet mnoho nadšenců vysílajících z vrcholů a rozhleden po republice. Jsou zde organizovány soutěže a další aktivity. PMR stanice lze koupit mj. např. v Lidlu (zn. Sencor) a mají 8 či (lépe) 16 kanálů.

Specialitou České republiky jsou tzv. sdílené kmitočty [3], kde je k dispozici řada vyhrazených kanálů v pásmech 34, 77, 172, 442, 448 a 449 MHz. Povolené výkony jsou 1 resp. 5W a úzkopásmová FM modulace. Vzhledem k široké dostupnosti levných čínských ručních radiostanic umožňujících provoz v pásmech 136 – 174 (VHF) a 400 – 480 MHz (UHF), je i zde čilý provoz – bohužel často rušený firmami (jeřábníci…).

2.1 Citizen Band (CB), „cimbál“, „síbíčko“

Historicky u nás bylo pásmo CB velice populární v 90 letech, po jistém útlumu (nástup mobilních telefonů) však dochází opět k jeho renesanci. Vzhledem k vlnové délce 11m jsou antény rozměrné a na ručních stanicích málo účinné. Na Obr. 1,2,3 vidíme klasickou 40ti kanálovou FM radiostanici (nějakou dobu je již k dispozici 80 kanálů a povoleno jest i SSB), stacionární anténu a vozidlovou anténu. Řekl bych, že mnoho kamionů je stále CB stanicí vybaveno, což lze snadno poznat podle typického vzhledu antény – buřt v patě s prodlužovací cívkou a prut o délce 1-1.5m. Při nedávném průjezdu Polskem jsem si všiml i nezanedbatelného počtu osobních aut s CB magnetkou. Nevím jak dnes, ale dříve byl silniční CB provoz soustředěn na kanále 10 (27.075 MHz).

Obr. 1. Klasická 40ti kanálová CB radiostanice.

Obr. 2. Stacionární CB anténa o délce cca 5m.

Obr. 3. Vozidlová CB anténa (tzv. magnetka) s prodlužovací cívkou v patě o celkové délce 1.3m.

Specialitou v CB komunitě je tzv. Freeband, což je pirátské pásmo v okolí (nad a pod) CB (viz www.dx11.cz). Tyto frekvence jsou z jistých důvodů komerčně nevyužité a po mnoho desítek let na nich panuje čilá aktivita v podstatě imitující provoz v radioamatérských pásmech včetně volacích znaků, soutěží, QSL lístků, Q kódů, expedic atd. Existuje mnoho výrobců tzv. exportních CB stanic, které po odblokování umožňují vysílat výkonem desítek wattů AM/FM/SSB v rozsahu 26 – 30 MHz, čímž pokryjí část vyšších KV radioamatérských pásem, zmíněný Freeband a samozřejmě CB, viz např. velice dobře hodnocená stanice Anytone AT 6666 PRO, Obr. 4.

Obr. 4. „Exportní“ CB radiostanice Anytone (Podobné lze nalézt pod značkami RCI, President a další).

2.2 PMR a UHF/VHF sdílené kmitočty

Malá PMR či UHF/VHF radiostanice se vejde i s anténou do kapsy a může začátečníkům umožnit levný vstup do světa vysílání. Tyto stanice, začínající s cenou kolem 500 Kč, nachází efektivní využití pro propojení skupiny lidí na horách, táborech, společenských akcích, dále mě napadají houbaři, vodáci, airsoft, parta známých na vesnici, hledači pokladů apod. U 5W UHF stanice je možno počítat s orientačním dosahem 5-8 km v převážně rovinatém terénu typu les, z kopců jsou běžná spojení vyšších desítek km, v zástavbě naopak řádově vyšší stovky metrů až cca 1-3 km. Teoretický dosah na rovině, limitovaný pouze zakřivením Země, je kolem 10km. Taková stanice se v batohu „ztratí“ a může posloužit jako záloha v místech, kde není mobilní signál.

Do pásma VHF (136 – 174 MHz) spadá 5 sdílených frekvencí v okolí 172 MHz a je vhodné spíše do volnějšího prostoru, než do zástavby. Rovněž většina antén (pendreků) dodávaných s ručkami je ostře laděná do radioamatérského pásma 144-146 MHz a na 172 MHz sdílence vykazuje značné nepřizpůsobení, kdy hrozí až zničení koncového stupně stanice. Optimální délka antény (λ/4 ~ 40 cm) není též uživatelsky praktická.

Pásmo UHF (400 – 470 MHz), kam spadá i PMR, se jeví jako nejvhodnější pro komunikaci pomocí přenosných radiostanic. Kratší vlny oproti VHF lépe pronikají kovovými konstrukcemi, což je vhodné pro použití v městské zástavbě. Máme zde k dispozici 9 sdílených 1/5W kanálů + 16 0.5W kanálů PMR.

Obecně je oproti CB dosah UHF/VHF kvůli menší vlnové délce více ovlivněn terénními překážkami (11m CB se lépe „ohne“).

Fenomén Baofeng v roce 2015 dramaticky změnil hrací pole. Do té doby byla výroba ruček pouze v gesci renomovaných výrobců ala Yaesu, Kenwood, Icom s tomu odpovídající cenou. Pak přišel Baofeng s ručkou na principu softwarového radia za nějakých 500 Kč a odstartoval obrovský boom levných čínských stanic [5] (druhů jsou desítky, možná stovky), několik odkazů na výrobce/distributory uvádím na konci článku. Kvalita prvních várek nebyla samozřejmě ideální (odolnost stanice, čistota výstupního signálu atd), ale doba a úroveň čínských inženýrů pokročila a v podstatě neexistuje radioamatér, který by několik takových stanic nevlastnil. A ony vlastně nejsou špatné, typ od typu mohou více či méně trpět na zahlcení v blízkosti silných vysílačů, mají spoustu dalších neduhů, ale co je důležité – fungují a když mi spadne do kanálu, jednoduše si koupím novou.

Několik vybraných typů ruček v ceně 300-1500 Kč :

Obr. 5. Klasický Baofeng UV-5R x té generace.

Obr. 6. Poměrně kvalitní (navíc voděodolná) stanice TYT TH UV99, VF výkon až 9W.

Obr. 7. TID Radio TD H-3 (vlevo) a H-8 (vpravo).

Obr. 8. Quansheng UV-K5(99).

Obr. 9. Osvědčený (a blbuvzdorný) UHF Baofeng BF-888S (cena cca 300 Kč), VF výkon 2W.

U některých stanic (např. TID TD H-3 nebo Quansheng) je možné preflashovat firmware, čímž se otevírá pole pro programovací kutily a dnes tak existují mnohé alternativní FW, které tyto levné stanice posouvají o několik levelů výše (zobrazení spektra v reálném čase, spojitá regulace výkonu umožňující vysílat modulací DSB, čistý příjem SSB/AM v širokém pásmu a další).

Takže koho vlastně mohu s takovou stanicí slyšet?

PMR nadšence (jádro aktivity je kolem kanálu 7).
Radioamatéry, zejména na převaděčích.
Jeřábníky, silničáře, geodety, lidi od filmu atd..
Letecký provoz [6] (pokud stanice umožňuje příjem AM v leteckém pásmu jako např výše uvedené TD H-3, Quansheng a mnohé další). Z pochopitelných důvodů je vysílání v leteckém pásmu hardwarově blokováno a nelze jej softwarově odemknout.
Lodní a drážní provoz [6].
Možná nějakou kurýrní službu, firmu, ostrahu.
Dobrovolné hasiče (většina má analogové stanice v pásmu 160 MHz včetně převaděčů jako zálohu a nezřídka je využívají), v některých krajích možná ještě místní záchranku.
Děti, lidé hlídající děti, dětské chůvičky (to vše nejčastěji na defaultně nastaveném PMR 1 kanálu).
FM rádio 😊

Je naivní si myslet, že profesionální státní složky typu policie jedou v nešifrovaném analogu, to je doba dávno minulá.

Se stanicí typu Baofeng mohu vysílat na sdílených kmitočtech výkonem 1 či 5W, vysílání v pásmu PMR není zákonem dovoleno (nesmí být odnímatelná anténa a výkon max. 0.5W), ale samozřejmě se běžně děje.

3. Vysílání s oprávněním (koncesí, licencí)

Definice na webu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) [7] praví: „Amatérská radiokomunikační služba je radiokomunikační služba pro sebevzdělávání nebo pro vzájemná spojení prováděná oprávněnými osobami nevýdělečně.“ Mnoho uživatelů z bodu 2 časem zatouží rozšířit své možnosti a dále se technicky rozvíjet. Přirozeným krokem je získání radioamatérské koncese, podmíněné složením zkoušky na ČTÚ. Již delší dobu není nutno ovládat morseovu abecedu, čili vstup do plnohodnotného hřiště elektromagnetických vln je otevřen komukoli, kdo obětuje nějaký čas učení se otázek. V ČR jsou dvě kategorie tzv. operátorů – třída N (novice) a A („full“). Vzhledem k relativně malým rozdílům v počtu otázek u zkoušky je doporučeno jít cestou plnohodnotné licence A (tzv. HAREC). Třída N má nepříjemná frekvenční a výkonová omezení. Celkový počet otázek (výběr z varianty a/b/c) je několik set, z nichž odpovědi na minimálně 1/3 budeme znát, pokud jsme absolvovali elektrotechnicky zaměřenou školu. Test je rozdělen do několika tematických oblastí a celkový počet otázek je několik desítek. Informace včetně správných odpovědí jsou na webu ČTÚ a online je možné procvičovat testy zde [8]. Úspěšný žadatel si zvolí svůj jedinečný volací znak (pokud je volný), který začíná prefixem OK, následovaný číslem a je doplněn 2-3 písmeny, tedy např. OK1DF. Poplatek činí 600 Kč. Tímto se otevře velké elektromagnetické pískoviště – možnost pracovat různými druhy provozu a vysokými výkony na množství pásem, která jsou dány mezinárodními úmluvami a sahají od dlouhých vln až po vlny milimetrové. Nejčastěji (z důvodů technické dostupnosti) používaná pásma jsou středovlnná až centimetrová, viz Tab.1.
Tab. 1. Nejčastěji používaná radioamatérská pásma

f [MHz]	λ [m]	f [MHz]	λ [m]	f [MHz]	λ [cm]
1.81 – 2.00	160	14.00 – 14.35	20	144.00 – 146.00	200 (VHF)
3.50 – 3.80	80	18.068 – 18.168	17	430.00 – 440.00	70 (UHF)
7.00 – 7.20	40	21.00 – 21.45	15
		28.00 – 29.70	10
		50.00 – 52.00	6

Pásma jsou dále rozdělená na dílčí úseky, kde je možné provozovat vybrané druhy provozu (digitální/analogové režimy/majáky/vstupy-výstupy převaděčů apod., detaily viz [9]). Všechna tato pravidla jsou víceméně na „gentlemanské“ bázi a obecně je shrnuje chování radioamatéra tzv. Hamspirit: Radioamatér je ohleduplný – nikdy vědomě nepracuje způsobem, který by omezil potěšení druhých, loajální – prokazuje loajalitu, poskytuje podněty a podporu ostatním radioamatérům, místním radioklubům i národní radioamatérské organizaci, která radioamatérství zastupuje doma i v zahraničí, progresivní – znalostmi udržujícími krok s vývojem vědy, dobře vybudovanou i fungující stanicí, a provozem, kterému nelze nic vytknout, přátelský – pomalý a trpělivý provoz, je-li o něj žádán, přátelské upozornění a rada začátečníku, vlídná pomoc, spolupráce a ohled na zájmy druhých jsou puncovními značkami radioamatérského ducha, odpovědný – radio je záliba, která nikdy není na překážku závazkům k rodině, povolání, škole nebo společenství, patriotický – stanice a operátorské schopnosti jsou vždy připraveny sloužit zemi i společenství.

3.1 Vysílání na velmi krátkých vlnách (VKV), UHF/VHF

Na vlnových délkách 2m a 70cm dominuje šíření na přímou viditelnost (LoS – Line of Sight), kde je nejdůležitějším faktorem pro dosah výška antény nad terénem. Výjimkou je tzv. troposférický vlnovod vznikající často během inverze nebo spojení odrazem přes sporadickou vrstvu E ionosféry. Pak jsou možná spojení i na stovky km. Další možností je spojení přes tzv. převaděč – automatický vysílač a přijímač umístěný někde na kopci (ala telefonní BTS). Naše ručka vysílá na frekvenci přijímače převaděče a ten relaci simultánně vysílá na frekvenci o kousek jinde (tzv. offset). Seznam převaděčů v ČR je zde [10] a celosvětový seznam [11].

Kromě ruček je možné zakoupit jednu z mnoha přenosných/vozidlových stanic s výkonem cca 20-50 W a příslušnou anténou, kterou je možné snadno vyrobit doma. Pokud člověk nebydlí vyloženě utopený v údolí, pravděpodobně bude schopen komunikovat přes jeden až několik převaděčů v okolí. Jedním z příkladů budiž miniaturní osvědčená stanice CRT Micron [12] (alias Anytone AT-778UV / Retevis RT-95).

Obr. 10. VHF/UHF 25W radiostanice CRT Micron

3.2 Vysílání na krátkých vlnách KV

V dalším textu se zaměříme na aspekty vysílání v pásmu krátkých (a středních) vln, tzn. na vlnových délkách 160m – 10m, resp. 6m. (první 4 sloupce Tab. 1). Pomineme-li povrchovou vlnu buzenou vertikálně polarizovanými zářiči s maximem směrovosti podél horizontu (klasické středovlnné vysílače), pak se radioamatérské spojení nejčastěji uskutečňuje odrazem (přesněji ohybem) od ionosféry, konkrétně od vrstev F1, F2, které jsou zhruba 200-400km nad našimi hlavami, viz Obr. 11. Koncentraci volných elektronů v ionosféře určuje dominantně sluneční aktivita, tj. vliv má nejen den/noc, ale i 11. leté sluneční cykly [13-14]. Aktuální stav ionosféry poskytuje tzv. ionogram [15], měřený nejen v Průhonicích, ale i na dalších místech světa ionosondami [16].

Obr. 11. Vrstvy ionosféry v noci a ve dne (vlevo) a hodnota kritické frekvence při kolmém dopadu (vpravo)

Délka spoje obecně závisí na několika faktorech: stav ionosféry (minimální a maximální kmitočet, tj. kdy ionosféra ještě danou frekvenci odráží, viz Obr. 11 vpravo), vertikální vyzařovací diagram antény (take-off angle – pod jakým úhlem do ionosféry záříme), útlum spodní vrstvy D, která je ionizována nejméně a opět sluneční aktivita, která krom CME a polární záře může způsobit geomagnetické bouře a tím i rušení až radiový „blackout“.

Zhruba lze charakter KV spojení rozdělit na „místní“ – nula až vyšší stovky kilometrů od vysílače a vzdálený (tzv. „DX“). Místní spojení se nejčastěji realizují anténami typu NVIS (Near Vertical Incident Skywave), která vyzařují de-facto kolmo nad sebe (take-off angle 70-90 stupňů). Dle aktuálního stavu ionosféry se uplatní především nižší pásma 160-40m (1.6 – 14 MHz) a základní NVIS anténou je horizontální λ/2 dipól nízko nad zemí (< λ/2). Tento způsob šíření byl vzhledem ke své spolehlivosti využíván mj. k vojenské komunikaci a i v současnosti (USA a hurikány) je základním mechanismem sloužícím k pokrytí souvislé oblasti v řádu vyšších stovek km kolem vysílače.

Oproti tomu pro vzdálené spojení je třeba směřovat energii pod co možná nejnižším úhlem (což také znamená mít anténu vysoko, aby se eliminoval odraz od Země a proto ty různé stožáry 😊). Situaci ukazuje Obr. 12.

Obr. 12. Nutnost použití různého vyzařovacího úhlu pro místní a vzdálený spoj.

Krátkovlnných antén je nespočet, počínaje “random wire” až po antény směrové. Zmíníme zde jen jednu, tzv. Hexbeam [17]. Název odkazuje na 6 pásem a směrové vlastnosti (beam), viz Obr. 13. V principu se jedná o zářič s reflektorem modifikovaný do kruhového tvaru ala obrácený deštník, kdy jednotlivá pásma jsou umístěna nad sebou.

Obr. 13. Směrová anténa Hexbeam pro pásma 40 – 6m (14 – 50 MHz).

Typická moderní radioamatérská stanice (Obr. 14) dnes již neobsahuje žádné elektronky a disponuje výkonem 100W. Umožňuje pracovat s analogovými modulacemi AM/FM/SSB (a většinou je připravena i na digitálními režimy a samozřejmě CW – morseovku), přičemž amplitudová modulace s jedním postranním pásmem SSB je nejčastěji využívána pro svoji spektrální účinnost. Z velké skupiny digitálních modulací je dnes populární FT8, zabírající šířku pásma pouhých 50 Hz.

Obr. 14 KV/50MHz Radiostanice ICOM IC-7300. Díky SDR architektuře je přítomen „vodopád“, který v reálném čase ukazuje aktivitu na pásmu.

A jak takové spojení probíhá? Řekněme, že na vodopádu zachytím stanici a slyším jí volat CQ CQ, this is XY1ABC, CQ you for any call (nebo něco podobného, nebo CQ DX – volám mimo kontinent, CQ POTA (Parks On The Air) – volám z přírody, CQ CONTEST – volám v rámci závodu atd..). Možná volání párkrát zopakuje, abychom si na vodopádu všimli, že se tam něco děje. CQ je zkratka pro „I seek you“. Možná také řekne QRZ – kdo mě volá? My se ozveme XY1ABC, this is OK1DF, do you copy? (používá se mezinárodní hláskovací abeceda takže říkáme X-Ray, Yankee One Alpha Beta Charlie, this is Oskar Kilo One Delta Foxtrot) Nebo prostě jen zavoláme Oskar Kilo One Delta Foxtrot? Protistanice (pokud nás slyší nebo nás nepřebije někdo silnější, kdo volá s námi) se ozve OK1DF, this is XY1ABC, thank you for your call, my name is Peter, your report is 59. Základem spojení je předání tzv. reportu, kde první číslo značí srozumitelnost (1- nečitelné až 5 perfektně čitelné) a druhé sílu signálu, kterou ukazuje tzv. S-metr na stanici – Obr. 15.

Obr. 15. Výřez z obrazovky transceiveru Yaesu FT DX-10. Kombinovaný měřič (S-metr je aktivní při příjmu a SWR – přizpůsobení antény při vysílání) je vlevo nahoře.

My odpovíme ve smyslu thank you, I copy 59 (pokud ho slyšíme perfektně a S metr ukazuje 9), my name is Martin (můžeme spelovat Mike Alpha Romeo Tango India November), my QTH (odkud vysílám) is Prague, Czech Republic, back to you Peter. Tím je základní spojení uskutečněno a dále se můžeme bavit o počasí, výkonu stanice, anténách a dalším. Není asi vhodné tahat témata typu náboženství, politika apod.. Záleží na protistanici, jestli chce jen udělat spojení a rozloučit se, nebo o něčem podiskutovat, experimentovat s anténami, výkonem atd. Nakonec se rozloučíme, popřejeme hezký den, večer, víkend a použijeme zkratku 73, což má význam „Best regards“. Tyto provozní věci nás zkouška nenaučí a je třeba je naposlouchat (platí obecné pravidlo – nejdříve poslouchám, pak vysílám!). Brzy též zjistíme, že každá stanice má svůj rytmus a styl vysílání. Pak spojení uložíme do (elektronického deníku) a log můžeme nahrát na jeden z mnoha webů (např. www.qrz.com ). Protistanice spojení (pokud chce) zapíše též a spojení je pak automaticky potvrzeno. Dříve se posílaly papírové kartičky (QSL lístky), dnes jsou spíše výjimkou a existují dominantně v elektronické podobě.

No a nebo můžeme na pásmo vyrazit my, najít si volné místo, ujistit se zavoláním, že frekvence není používána (díky charakteru šíření nemusíme slyšet jednu ze stanic) a zavolat svou výzvu. Zkratky (Q a číselné kódy) se používají pro zkrácení komunikace, seznam základních např. [18].

Poslouží rovněž YouTube, některé odkazy jsou na konci článku.

Za ty cca 2 roky, co se KV vysílání věnuji, se mi podařilo uskutečnit mnoho set SSB fone spojení převážná většina z nich pomocí na konci napájeného horizontálního 20m dlouhého vodiče, umístěného cca 10m nad zemí. Na frekvenci 7MHz (40m) je výška nad zemí λ/4, anténa vyzařuje v režimu NVIS a tudíž převážná většina spojení je “místních”, do vzdálenosti cca 1000 km (včetně ČR samozřejmě). Podobná situace je i v pásmu 14MHz (20m). Na vyšších kmitočtech anténa vykazuje řadu laloků i pod nižšími úhly a tudíž umožňuje vzdálenější spojení, Obr. 16.

Obr. 16. Mapa spojení v různých pásmech: Červená 40m (7MHz), oranžová 20m (14MHz), modrá 15m (21MHz), bílá 12m (24.9 MHz), zelená 10m (28MHz)

Jednou z mnoha dalších populárních aktivit je KV vysílání z přírody (ve zkratce portable) nebo dovolené. K takovým účelům se perfektně hodí menší, lehce přenosná stanice (ICOM IC-705, XIEGU X-6100) nebo povedený 20W SDR KV transceiver XIEGU G-90 [19] na Obr. 17. Ač se to nezdá, rozdíl mezi 20 a 100W není v praktickém provozu zásadní. Platí, že zvýšení výkonu 4x způsobí navýšení přijímaného signálu o jedno „S“. Dále akumulátor (bohatě postačí např. 6Ah LiFePo4), hodí se kus drátu na strom nebo na rybářský prut a může se vysílat, Obr. 18. Takové polní zařízení se (včetně složeného prutu) a drátů vejde do igelitky.

Obr. 17. Přenosný 20W KV transceiver XIEGU G-90.

Obr. 18. Vertikální KV anténa ze skládacího rybářského prutu v polních podmínkách.

Poslední tři snímky ukazují improvizované vysílací pracoviště z hotelu (balkonu) v Polsku a potvrzení spojení odtam v podobě e-mailem zaslaného QSL lístku – Turci měli zrovna akci „Lighthouses on the air“…

4. Závěr

Radioamatérské vysílání je extrémně širokým oborem, kde si každý nadšenec najde to „svoje“, navíc v přátelské komunitě podobně postižených osob. Ať už jde o nejrůznější bastlení a konstrukce (např. stavba a měření antén), radioamatérské závody, experimentování s digitálními mody, přenos obrázků (např. příjem SSTV z ISS), komunikaci přes satelity nebo odrazem od měsíce či jen výlety do přírody s vysílačkou.

Kde začít? Zakoupil bych 1-2-3 ručky (např. zmíněný Baofeng, nebo lépe odolnější TYT-UV99, raději rovnou naprogramované od Yachtmenů nebo Elixu, jinak je třeba mít ještě datový kabel, příslušný soft a nějaké zkušenosti), hodil je do rodiny, skenoval, experimentoval a podíval se, jestli mě to chytne. Ideálně vzít ručku do kapsy a někdy v sobotu vyrazit na výlet na kopec za město a skenovat PMR a sdílené kmitočty (viz nástěnka na www.cbpmr.cz ) .

V dalším kroku je možné se podívat po místním radioklubu nebo hledat „divné“ antény na střechách v okolích a klidně zazvonit. Kolikrát se mi v zahraničí stalo, že jsem jel okolo domu radioamatéra, zazvonil a dostalo se mi příjemného pokecu u kávy a občerstvení.

Shrnu-li, co mohu tímto koníčkem získat:

nové zajímavé přátele, v éteru i osobně
procvičení jazyka (mezinárodní spojení probíhají v angličtině, protistanici jistě potěší, když se naučím pár základních slov a frází v dalších jazycích)
neustálé poznávání nových věcí, je to celé tak trochu magie
spoustu nových krámů do domu 😊
a v neposlední řadě nezávislou komunikaci, která se může hodit v případě SHTF (doporučuji sledovat také dění kolem projektu Meshtastic [20])

POZOR! I levný Baofeng je pozoruhodné zařízení, které umí vysílat ve velmi širokém pásmu. Chovám se zodpovědně a nevysílám na frekvencích, kde nemám oprávnění. Při neodborné manipulaci hrozí rušení komerčních služeb a případný postih!

POZOR! Nevysílám hudbu, komerční a citlivé osobní informace, nikdy nevím, kdo poslouchá!

Vsadím se, že tu mezi námi radioamatéři jsou, klidně mě doplňte/upravte a na případné otázky rád zodpovím v komentářích.

p.s. Jsme v dobré společnosti, výběr z [21-22]