„Z výzkumů vyplývají jasná fakta. Průměrné IQ v euroamerických zemích je 100. Japonci, Korejci a Číňané mají průměrné IQ 106. Židé mají průměrné IQ 115, Hispánci 92 a černoši 85. Průměrné IQ například v Maďarsku je 99, v Hongkongu 107, na Slovensku 96, v Angliii 100, v Německu 100, v Čewské republice 97.“
–
Oh, opravdu? Kterých výzkumů? Co si takhle prvně nastudovat něco o IQ testech? Konkrétně jde o to, že termín „průměrné IQ“ se ve všech zemích na světě normalizuje na 100. Doslova se vezme Gaussova křivka výsledků a její střed se posune na hodnotu 100. I kdyby byli všichni v celé zemi úplně vypatlaní, tak se jejich průměr bude brát jako 100. Navíc se průměrné IQ taky neustále posunuje v čase, takže normalizace se dělá co pár let. Porovnávat různé výsledky mezi zeměmi pořízené v různých časech na často taky různých testech nedává vůbec žádný smysl. Skoro bych se ale vsadil, že přesně tohle udělal autorův zdroj.
„The current scoring method for all IQ tests is the „deviation IQ“. In this method, an IQ score of 100 means that the test-taker’s performance on the test is at the median level of performance in the sample of test-takers of about the same age used to norm the test.“
Průměrné IQ v Čechách nemůže být 97, musí to být z definice 100.
Užitečnost IQ testů k porovnání inteligence i mezi statisticky správně rozloženými skupinami je docela rozporuplná a vyvozovat na základě toho něco o celých národech, to je slušně mimo, na úrovni základního a zcela kritického nepochopení nástroje, který se snažím použít k hodnocení.
pzkudk
„Průměrné IQ v Čechách nemůže být 97, musí to být z definice 100“
Není z definice 100, protože se nedělají „speciální testy pro Čechy“, ale kalibrují se na mezinárodním vzorku lidí.
No tak možná v tom výzkumu berou skutečný absolutní hodnoty na základě daných standardizovaných sad testů, a ne tydle vaše sluníčkářský normalizace na 100. To vás asi nenapadlo, co? Zkuste se podívat sem a pak případně poptat jmenované vědce na konkrétní data https://www.youtube.com/watch?v=MOnQPXuU81Q
Bystroushaak
Napadlo. Jenže když jsem psal článek, který jsem odkazoval dříve (na první stránce komentářů), tak jsem si o tom načetl poměrně dost literatury abych věděl, že tenhle druh testů je silně kontroverzní* a proto ho taky nikdo kromě bulvárů nepoužívá k signifikantnímu rozhodování a vyvozování výsledků. Opravdu rád bych viděl autorova data, výběr statistického vzorku, způsob kalibrace, průběh výzkumu a tak podobně. Původní IQ testy měly sloužit k výstupu ala {hodně špatné, špatné, průměr, dobré, hodně dobré}, přičemž otázka co je vlastně získaná hodnota označená jako „inteligenční kvocient“ je stále otevřená interpretacím. To že z toho někteří automaticky odvozují „inteligenci“ a porovnávají, jestli mají číňani a japonci 8 bodů víc je přesně zlo tohohle testu, který btw má směrodatnou odchylku 15.
Jinak já nerozporuji autorovo závěry, ani netvrdím, že jsme všichni stejní. Tvrdím pouze, že vyvozovat závěry na základě IQ testu je silně pochybné už ze samotného principu testu, který měl být odjakživa silně orientační a háže se tam s čísly sem a tam a všude se to zarovnává úplně jinak.
*Nikoliv proto, že by se tím ukázaly rozdíly mezi rasami, ale protože to prostě na něco podobného nebylo dělané, funguje to nespolehlivě a měří to části inteligence, které často nejsou moc podstatné, jmenovitě matematiku a prostorovou představivost. Opravdu doporučuji si o tom něco přečíst. Přijde mi to jako srovnávat auta podle zrychlení z 0 na 100 a ničeho jiného, a to ještě někde se testuje z kopce, jinde do kopce a někdy na ledu, ale hlavně že z toho vypadne číslo, kterým se pak dá ohánět. Kde se vzalo, co vlastně znamená a jestli náhodou auto nemá i jiné vlastnosti, které by bylo dobré měřit už ale nikoho nezajímá.
Ale tak jistě, na tom ty studie většinou ani nestojí. Ale na takové to shrnutí pro hrubé porovnání to docela stačí, případně nic jiného ani není k dispozici…
Sysop
Cili pokud vam nekdo rekne, ze k vam posle pracovnika s IQ 40, budete pripraven i na atomoveho fyzika.
Bystroushaak
Pokud mi někdo řekne, že ke mě pošle pracovníka s IQ 85, nebo s IQ 98, fakt mi to bude úplně ukradené. Víc mě bude zajímat jestli odvede svojí práci, jak a za kolik.
Sysop
Ja ale napsal mnohem nizsi cislo. IQ 85 nebo 98 je nekde v ramci chyby mereni. Ale IQ 40 a IQ 140 uz nejakou vypovidaci schopnost zajiste ma.
Je to takove omilani o nicem. IQ je velice relativni udaj, presne pocitani nepresnou metodou. Kdyz vam manzelka rekne, ze je venku zima, tak asi v plavkach nevyrazite. I kdyz jeste nevite, jestli je tam nula, nebo patnact stupnu, ze. A to je asi tak cele.
Bystroushaak
Vím co jsi napsal a schválně jsem použil autorova čísla z článku, kde srovnává afričany a Čechy.
Thus even though it is quite true that any radical eugenic policy will be for many years politically and psychologically impossible, it will be important for Unesco to see that the eugenic problem is examined with the greatest care, and that the public mind is informed of the issues at stake so that much that now is unthinkable may at least become thinkable.
Navzdory tomu, že radikální eugenická politika bude zjevně ještě po mnoho let politicky i psychologicky nemyslitelná, je důležité, aby UNESCO dohlíželo na eugeniku s největší péčí, a informovalo veřejnost tak, aby mnoho z toho, co je nyní nemyslitelné, bylo v budoucnu přinejmenším myslitelné. (překlad Cover72)
Nejde o to, zda je to tak „správně“ nebo není. Článek popisuje příčiny a následky – bez ohledu na hodnocení.
Když přestaneme hodnotit morální stránku a nesoustředíme se na IQ (což je, jak tu několik diskutujících poněkud pofiderní hodnota) zjišťujeme, že kvalita populace určuje kvalitu toho, čemu by se s jistým přiblížením dalo říct úroveň civilizace.
Množení (natalita) je opravdu jednou ze strategií v přírodě. Na druhé straně ne nadarmo trvá výchova potomstva tím déle, čím je úroveň druhu/civilizace vyšší. Pavouk nebo kobylka nepotřebuje výchovu, má na vše své naprogramované instinkty, které často selžou. Ale má spoustu potomstva, takže je pravděpodobné, že se dostatek jedinců dožije pohlavní dospělosti a rod bude pokračovat.
Delší výchovu ale potřebují býložravci, ještě delší dravci a nejdelší Homo Sapiens, pán tvorstva. Takže jakési „třídy“ tu jsou odjakživa. Vlastně to je klasická potravní pyramida.
My žijeme v technologicky vyspělé civilizaci/kultuře a na naše potomky je kladeny vyšší rozumové a menší tělesné požadavky. Výchova je delší a potomků máme méně. I pro tu nutnost je řádně připravit do života. Pokud se zdejší genofond začne ovlivňovat obyvatelstvem s nižší intelektuální výkonností, začne technologická úroveň pochopitelně postupně upadat. Pokrok se zpomalí, zastaví nebo dokonce vydá zpátky. A ona vyšší natalita způsobí přelidnění – už jen proto, že upadající technologie nebude schopna tenhle nárůst sledovat. ¨
Nastane hlad, vymírání, protože pouhé tělesné přednosti neumožní zajistit dostatek potravy pro všechny. Společnost se začne znova rozdělovat na ty, kteří jsou na tom lépe rozumově a na ty ostatní, podobně jako vznikají skupiny (rasy) u zvířat. Ti schopnější a méně schopní. Je to jasně pozorovatelné u primátů. A ti schopnější budou postupně ovládat ty méně schopné a budou svá „privilegia“ chránit. Takže finálně po staletích nastane opět rovnovážný stav s rozdělením úkolů.
Nakonec je to popsáno téměř ve všech postkatastrofických vizích SF románů. Jenže ty jsou založeny většinou na principu „života po katastrofě“ – atomová válka (Malevil), invaze masožravých rostlin (Den trifidů), selektivní pandemii (Muži pod ochranou) nebo po selhání společenského řádu (Bídné roky). „Zhloupnutí“ populace si jako příčinu restartu civilizace nevybavuji – ale jak vidno, tenhle scénář je taky možný. Určitě už někde někdo takovou SF píše. Poblíž je Neffův Měsíc mého života, ale ten popisuje spíš interakci náboženství a moderních technologií. Protože životní názor daný třeba primitivní, středověkou vírou (islám, křesťanství, judaismus) a schopnost ovládat moderní technologie se nevylučuje. Nicméně je potřeba započítat hypernatalitu věřících. Následné přelidnění povede k vzájemným válkám o prostor a zdroje a k novému rozdělení populace. Kolo dějin se protočí a budeme tam, kde jsme byli před cca dvěma, třemi sty lety.
Pochopitelně – pokud se nám nepovede se vzájemně vyhubit. Pokud alespoň 7% populace přežije (to je empirická hodnota pro zachování druhu), můžeme (jako lidstvo) začít znova. Skvělá vyhlídka.
Sprosty Podezrely
A ona by eugenika pomohla? Docela se mi libil clanek v knize „Pristich 100 let pokroku ve vede“, kterou bohuzel nemohu citovat, nebot ji mam pohotove pripravenou, na dne zalepene krabice, 2000km od pocitace. Ve zkratce byla cela kapitolao tom, ze eugenika sice slibuje hodne, ale i kdybychom nakrasne dokazali naplanovat kdos kym a kdy ma soulozit a kolik deti zplodit, vysledky by se projevily az za mnoho generaci, ale hlavne my netusime, jake vlastnosti mame od budoucich generaci pozadovat. Navic se bojem za rozmnozeni urcitych kvantitativnich znaku muzeme pripravit o kdejaky kvalitativni znak, recesivni geny se pak naakumuluji a lidstvo smete nejaka choroba. Eugenika je velmi riskantni a vysledky jsou nejiste.
Ta kniha vysla ve tricatych letech.
CNN
Vytahovat eugeniku jako strategii přežití rasy v České kotlince je nonsenc už jen vzhledem ke skutečnosti, že je náš rasovej původ uvařenej v pěkně divokým tyglíku.
Autorka je blbka, jež argumentuje IQ, aniž by si zjistila, co to vlastně je (největší perlou je pak věta: „pokud by průměrné IQ celé planety vykazovalo 89“).
Chápete, že průměrné IQ je z definice 100?
Tím se pak vysvětlují ty zavádějící čísla výše, kde se mluví o průměrném IQ Čechů/černochů/Japonců/whatever, ale nepíše se tam, z kterého vzorku; a o pár odstavců dále se člověk dozví, že dotyčná prostě jen nemá tušení, o čem mluví.
Vy fakt buďte ráda, že tady ještě nefrčí tak mocné sociální inženýrství, které sama propagujete; mohlo by se tak snadno stát, že byste nesměla mít děti, abyste nekurvila genofond společnosti.
Maaartin
> Chápete, že průměrné IQ je z definice 100?
Nehrajte si na mene chapaveho. Je snad dost jasne ze mysli neco jako „(mereno soucasnymi kriterii)“. Proste pokud by lidi byli (jeste) blbejsi nez jsou.
O socialni inzenyrstvi si nemyslim nic dobreho, o eugenice taky ne. Pokud vam vadi ze tam chybi „z ktereho vzorku“, pak to hezky doplnte. Mate prece odpovidajici udaje, ze?
LWG
Autor nemíchá hrušky s jablky, to by bylo poměrně banální. Autor míchá hrušky s nosorožci a výsledek používá k vysvětlení vyšších kryptografických postupů.
1) Z výzkumů vyplývají jasná fakta. Průměrné IQ v euroamerických zemích je 100. Japonci, Korejci a Číňané mají průměrné IQ 106. Židé mají průměrné IQ 115, Hispánci 92 a černoši 85. Průměrné IQ například v Maďarsku je 99, v Hongkongu 107, na Slovensku 96, v Angliii 100, v Německu 100, v Čewské republice 97. USA je v21. století klasickým modelem multikulturní společnosti.
Pomiňme výzkumy jako takové, zda například všechny proběhly shodně a soustřeďme se na další otázky – jsou do průzkumu zahrnutí židé v ČR a Anglii? Kdo je to žid – ten kdo se k víře hlásí, nebo ten podle Norimberských zákonů, nebo podle něčeho úplně jiného? Jak moc se konkrétní test podobá tomu, na co jsou běžně ve školách cvičeni obyvatelé jednotlivých zemí? Jaké je rozložení těch vysokých a nízkých IQ (protože např. Island se svou vysokou mírou dědičně podmíněných duševních chorob bude zřejmě srážen touto částí populace, i když zdravá část asi nebude zvláště odchýlena). Atd. Mě z toho vyplývá guláš státních příslušností, etnik a ras (hispánci nejsou rasa, židé také ne…).
2) Navíc není tajemstvím, že Árijci a Židé proti sobě bojovali vždy, neboť to vždy byly nejschopnější rasy i z hlediska dominance o světovládu.
Naopak jsem přesvědčen, že po dlouhou část existence lidstava spolu Arijci a Židé takřka nepřišli do kontaktu a jejich světy se víceméně nedotýkaly (natož aby se Árijci pokoušeli ovládnout Palestinu a naopak). V období středověky byly třeba v Evropě pogromy proti diasporovaným židům „občasnou zábavou“ na Rusi i v Německu, Čechách i Francii.
3) Pokud budu rodit jen děti s Dawnovým syndromem, bude můj genofond pro společnost prospěšný?
Nebude, ale klid. Pokud nějakým zázrakem bude rodit samé děti s Downovnovým syndromem (předpokládám že u „Dawnova“ jde o překlep)- což se nestává, i podle lékaže z CLG se tato vada v podstatě neopakuje – tak z dlouhodobého hlediska se nic nestalo – Vaši potomci budou z velké míry neplodní (synové v podstatě vždy, ženy budou mít plodnost podstatně sníženou jak neplodností přímou, tak – když už se zadaří – podstatně menší šancí dítě donosit). Vzhledem k tomu, že řada z nich bude trpět i jinými zdravotními komplikacemi a bude se nacházet mimo obvyklou normu preferencí v pohlavním výměru, zřejmě Vaše rodová linie vymře, nebo bude zcela marginální.
4) Jaká reprodukční svoboda je tedy pro vyspělou civilizaci prospěšná?
To nelze určit, ale předpokládám, že kromě výjimečných sitaucí neomezená (včetně absence populační podpory). Už jen z toho důvodu, že nelze určit, jaké jedince budeme za třicet let potřebovat. Dále nemůžeme určit s jistotou, jaké vlastnosti budou mít potomci konkrétních rodičů, i když ve velkých číslech asi jsme určitý posun nějakým směrem schopni vyvolat, jen těžko budeme mapovat veškeré efekty. (Skáče nám do toho například to, že řada vlastností není ovlivňována jedním genem, ale jich kombinací, občas dosti šílenou, dále pak to, že přímé přečtení gen. ifn. nám jaxi nestačí – existuje něco jak epigenetika a celá genová regulace bude asi mnohem složitější, než si autoři ranné genetické sci-fi představovali. Každopádně v tomto směru se objevy nebo podezření na odlišné mechanismy fungování dědičnosti jen sypou. Například řadu vlastností zřejmě ovlivňuje naše bakteriální mikroflóra, kterou máme také částečně po matkách).
5) Rasa, která by byla intelektuálně schopnější než všechny ostatní by byla v podstatě jedinou světovou vládnoucí elitou na planetě.
A to prosím víte odkud? Zaprvé, ta rasa (nebo i etnikum, skupina, atd.) by měla mít i nějaké jiné vlastnosti. Obecná představa, že tím, že akcentuji nějakou kladnou vlastnost se nic nezhorší, nemusí platit. Například už je zjevné, že bakterie odolné proti antibiotikům minimálně v některých případech mají s touto mutací jiný problém (např. v rychlosti reprodukce, atd.). Za další nebylo by v historii poprvé, kdy nějaký topoun utloukl intelektuála klackem, zatím co ten svíral svou disertační práci nebo nebo něco obdobného. Neboť „vládnoucí elita“ musí být také schopna ten svůj systém udržet pohromadě organizačně, politicky, atd..
6) Pokud zaplavíme vyspělejší civilizaci méně vyspělou, genofond vyspělé civilizace se časem propadne a s tím klesne samozřejmě i průměrné IQ.
To by po čistě genetické linii platilo tehdy, pokud by méně vyspělá civilizace byla gen. poškozena. Ale to nemusí být pravda, naopak si myslím, že Ulungu vyleze z pralesa a v IQ testech je mimo, ale pokud jeho čerstvě narozený syn Butibu bude adoptován do vyspělé země a nebudou mu tam házeny klacky pod nohy, nebude se (s velkou pravděpodobností) inteligenčně příliš lišit (byť právě třeba u té epigenetiky si nejsem jist, kolik si toho přinese z konkrétních prožitků svého otce). Memická evoluce, která protěžuje inteligenci, neběží zas tak dlouho a občas dostala od „blbejch a silnejch“ pár pádných zleva, zprava.
Jinak daleko větší problémy předpokládám na úrovni sociálně/ekonomicko/politické, ale tam zase musíme počítat s tím, že pokud tyto problémy nastanou, bude genetické míšení nových se starým spíše menší a pojedou vedle sebe dvě ekonomicky odlišná etnika.
7) Jaká reprodukční svoboda zajistí populaci to, že bude schopna konkurence na poli intelektu a charakteru?
Taková míra svobody nelze nastavit, neboť tyto vlastnosti nejsou zajišťovány pouze geneticky nebo počtem potomků. Omezení reprodukční svobody bude mít pouze dílčí a navíc ne zcela předpokladatelné výsledky.
8) Civilizace, které žijí v blahobytu, produkují méně potomstva.
Ano, ale většinou to funguje opačně – počet dětí klesá po dosažení určité životní úrovně, to už dnes zasáhlo i mnohé dříve populačně rychle rostoucí oblasti Asie a s výjimkou tuším Afghanistanu a Východní Timoru (světově populačně nevýznamná lokalita) roste jen ta Afrika (zato značně). Nařízením méně potomků můžete růst „blahobytu“ pomoci nastartovat, ale zase si budete muset poradit například s výkyvy v prefenci pohlaví.
9) er-stratégové, ti totiž nekladou žádný důraz na kvalitu genofondu
To je také nesmysl, protože i ve společnosti er stratégů klesá šance na dožití, reprodukci, atd. s nějakými vlastnostmi a přirozený výběr tu funguje také, byť posunutě proti K stratégům. Na úrovni absence uvědomění na genofond kašle většina obyvatelstva, tohle většinou jede na podvědomé úrovni a vědomí dostává jen takové přežvýkané výstupy „hezky voní“, „pěkná holka“, „takovej chlapák“, „hezky vypráví“, tad.
Závěrem pak snad jen, že eugenika nepracuje nutně s rasami a skupina, ale také sestupuje na úroveň jednotlivců a i zde byl v době jejího vzniku byly velmi nepřesné představy o dědičnosti a dodnes nejsme schopni přesné predikce vlastností (jistě u výběru oplozených embrií pro in vitro by přesnost byla vyšší, ale…)
shane
ad 8) co jsem čet, tak ta porodnost už dneska klesá i v tý Africe.
LWG
Ano, ale zase – JAR, východní Afrika, atd. Libérie, Niger… tam je to pořád dost fofr, alespoň co vím.
shane
To asi jo. Ona Afrika není zrovna homogenní kontinent ani kulturně, natož etnicky. To už je na tom Evropa líp, tady se to za ty staletí celkem slušně prokřížilo a zglajchšaltovalo.
Lachim
Ja jsem teda pro poradnou regulaci: Kdykoliv nekdo promluvi o tom, ze by mela vlada urcovat kdo s kym smi mit deti, nejblizsi kolemjdouci musi takoveho okamzite spolehlive zbavit i teoreticke moznosti se v budoucnu pomnozit.
satanik
Jejda, tady se s kvocientem pracuje jak s jablky. Opravdu si myslíte, že ve chvíli, když umřel Einstein, že všichni naráz zmoudřeli? Nestalo se nic. Jenom lidstvo zhlouplo, kvocientu navzdory.
„Z výzkumů vyplývají jasná fakta. Průměrné IQ v euroamerických zemích je 100. Japonci, Korejci a Číňané mají průměrné IQ 106. Židé mají průměrné IQ 115, Hispánci 92 a černoši 85. Průměrné IQ například v Maďarsku je 99, v Hongkongu 107, na Slovensku 96, v Angliii 100, v Německu 100, v Čewské republice 97.“
–
Oh, opravdu? Kterých výzkumů? Co si takhle prvně nastudovat něco o IQ testech? Konkrétně jde o to, že termín „průměrné IQ“ se ve všech zemích na světě normalizuje na 100. Doslova se vezme Gaussova křivka výsledků a její střed se posune na hodnotu 100. I kdyby byli všichni v celé zemi úplně vypatlaní, tak se jejich průměr bude brát jako 100. Navíc se průměrné IQ taky neustále posunuje v čase, takže normalizace se dělá co pár let. Porovnávat různé výsledky mezi zeměmi pořízené v různých časech na často taky různých testech nedává vůbec žádný smysl. Skoro bych se ale vsadil, že přesně tohle udělal autorův zdroj.
„The current scoring method for all IQ tests is the „deviation IQ“. In this method, an IQ score of 100 means that the test-taker’s performance on the test is at the median level of performance in the sample of test-takers of about the same age used to norm the test.“
Průměrné IQ v Čechách nemůže být 97, musí to být z definice 100.
Užitečnost IQ testů k porovnání inteligence i mezi statisticky správně rozloženými skupinami je docela rozporuplná a vyvozovat na základě toho něco o celých národech, to je slušně mimo, na úrovni základního a zcela kritického nepochopení nástroje, který se snažím použít k hodnocení.
„Průměrné IQ v Čechách nemůže být 97, musí to být z definice 100“
Není z definice 100, protože se nedělají „speciální testy pro Čechy“, ale kalibrují se na mezinárodním vzorku lidí.
No tak možná v tom výzkumu berou skutečný absolutní hodnoty na základě daných standardizovaných sad testů, a ne tydle vaše sluníčkářský normalizace na 100. To vás asi nenapadlo, co? Zkuste se podívat sem a pak případně poptat jmenované vědce na konkrétní data https://www.youtube.com/watch?v=MOnQPXuU81Q
Napadlo. Jenže když jsem psal článek, který jsem odkazoval dříve (na první stránce komentářů), tak jsem si o tom načetl poměrně dost literatury abych věděl, že tenhle druh testů je silně kontroverzní* a proto ho taky nikdo kromě bulvárů nepoužívá k signifikantnímu rozhodování a vyvozování výsledků. Opravdu rád bych viděl autorova data, výběr statistického vzorku, způsob kalibrace, průběh výzkumu a tak podobně. Původní IQ testy měly sloužit k výstupu ala {hodně špatné, špatné, průměr, dobré, hodně dobré}, přičemž otázka co je vlastně získaná hodnota označená jako „inteligenční kvocient“ je stále otevřená interpretacím. To že z toho někteří automaticky odvozují „inteligenci“ a porovnávají, jestli mají číňani a japonci 8 bodů víc je přesně zlo tohohle testu, který btw má směrodatnou odchylku 15.
Jinak já nerozporuji autorovo závěry, ani netvrdím, že jsme všichni stejní. Tvrdím pouze, že vyvozovat závěry na základě IQ testu je silně pochybné už ze samotného principu testu, který měl být odjakživa silně orientační a háže se tam s čísly sem a tam a všude se to zarovnává úplně jinak.
*Nikoliv proto, že by se tím ukázaly rozdíly mezi rasami, ale protože to prostě na něco podobného nebylo dělané, funguje to nespolehlivě a měří to části inteligence, které často nejsou moc podstatné, jmenovitě matematiku a prostorovou představivost. Opravdu doporučuji si o tom něco přečíst. Přijde mi to jako srovnávat auta podle zrychlení z 0 na 100 a ničeho jiného, a to ještě někde se testuje z kopce, jinde do kopce a někdy na ledu, ale hlavně že z toho vypadne číslo, kterým se pak dá ohánět. Kde se vzalo, co vlastně znamená a jestli náhodou auto nemá i jiné vlastnosti, které by bylo dobré měřit už ale nikoho nezajímá.
Ale tak jistě, na tom ty studie většinou ani nestojí. Ale na takové to shrnutí pro hrubé porovnání to docela stačí, případně nic jiného ani není k dispozici…
Cili pokud vam nekdo rekne, ze k vam posle pracovnika s IQ 40, budete pripraven i na atomoveho fyzika.
Pokud mi někdo řekne, že ke mě pošle pracovníka s IQ 85, nebo s IQ 98, fakt mi to bude úplně ukradené. Víc mě bude zajímat jestli odvede svojí práci, jak a za kolik.
Ja ale napsal mnohem nizsi cislo. IQ 85 nebo 98 je nekde v ramci chyby mereni. Ale IQ 40 a IQ 140 uz nejakou vypovidaci schopnost zajiste ma.
Je to takove omilani o nicem. IQ je velice relativni udaj, presne pocitani nepresnou metodou. Kdyz vam manzelka rekne, ze je venku zima, tak asi v plavkach nevyrazite. I kdyz jeste nevite, jestli je tam nula, nebo patnact stupnu, ze. A to je asi tak cele.
Vím co jsi napsal a schválně jsem použil autorova čísla z článku, kde srovnává afričany a Čechy.
Eugenika není tabu. Je ve stěžejním zakládacím dokumentu přímo zmíněna jako jedno ze základních poslání UNESCO.
http://unesdoc.unesco.org/images/0006/000681/068197eo.pdf strana 21
Thus even though it is quite true that any radical eugenic policy will be for many years politically and psychologically impossible, it will be important for Unesco to see that the eugenic problem is examined with the greatest care, and that the public mind is informed of the issues at stake so that much that now is unthinkable may at least become thinkable.
Navzdory tomu, že radikální eugenická politika bude zjevně ještě po mnoho let politicky i psychologicky nemyslitelná, je důležité, aby UNESCO dohlíželo na eugeniku s největší péčí, a informovalo veřejnost tak, aby mnoho z toho, co je nyní nemyslitelné, bylo v budoucnu přinejmenším myslitelné. (překlad Cover72)
Nejde o to, zda je to tak „správně“ nebo není. Článek popisuje příčiny a následky – bez ohledu na hodnocení.
Když přestaneme hodnotit morální stránku a nesoustředíme se na IQ (což je, jak tu několik diskutujících poněkud pofiderní hodnota) zjišťujeme, že kvalita populace určuje kvalitu toho, čemu by se s jistým přiblížením dalo říct úroveň civilizace.
Množení (natalita) je opravdu jednou ze strategií v přírodě. Na druhé straně ne nadarmo trvá výchova potomstva tím déle, čím je úroveň druhu/civilizace vyšší. Pavouk nebo kobylka nepotřebuje výchovu, má na vše své naprogramované instinkty, které často selžou. Ale má spoustu potomstva, takže je pravděpodobné, že se dostatek jedinců dožije pohlavní dospělosti a rod bude pokračovat.
Delší výchovu ale potřebují býložravci, ještě delší dravci a nejdelší Homo Sapiens, pán tvorstva. Takže jakési „třídy“ tu jsou odjakživa. Vlastně to je klasická potravní pyramida.
My žijeme v technologicky vyspělé civilizaci/kultuře a na naše potomky je kladeny vyšší rozumové a menší tělesné požadavky. Výchova je delší a potomků máme méně. I pro tu nutnost je řádně připravit do života. Pokud se zdejší genofond začne ovlivňovat obyvatelstvem s nižší intelektuální výkonností, začne technologická úroveň pochopitelně postupně upadat. Pokrok se zpomalí, zastaví nebo dokonce vydá zpátky. A ona vyšší natalita způsobí přelidnění – už jen proto, že upadající technologie nebude schopna tenhle nárůst sledovat. ¨
Nastane hlad, vymírání, protože pouhé tělesné přednosti neumožní zajistit dostatek potravy pro všechny. Společnost se začne znova rozdělovat na ty, kteří jsou na tom lépe rozumově a na ty ostatní, podobně jako vznikají skupiny (rasy) u zvířat. Ti schopnější a méně schopní. Je to jasně pozorovatelné u primátů. A ti schopnější budou postupně ovládat ty méně schopné a budou svá „privilegia“ chránit. Takže finálně po staletích nastane opět rovnovážný stav s rozdělením úkolů.
Nakonec je to popsáno téměř ve všech postkatastrofických vizích SF románů. Jenže ty jsou založeny většinou na principu „života po katastrofě“ – atomová válka (Malevil), invaze masožravých rostlin (Den trifidů), selektivní pandemii (Muži pod ochranou) nebo po selhání společenského řádu (Bídné roky). „Zhloupnutí“ populace si jako příčinu restartu civilizace nevybavuji – ale jak vidno, tenhle scénář je taky možný. Určitě už někde někdo takovou SF píše. Poblíž je Neffův Měsíc mého života, ale ten popisuje spíš interakci náboženství a moderních technologií. Protože životní názor daný třeba primitivní, středověkou vírou (islám, křesťanství, judaismus) a schopnost ovládat moderní technologie se nevylučuje. Nicméně je potřeba započítat hypernatalitu věřících. Následné přelidnění povede k vzájemným válkám o prostor a zdroje a k novému rozdělení populace. Kolo dějin se protočí a budeme tam, kde jsme byli před cca dvěma, třemi sty lety.
Pochopitelně – pokud se nám nepovede se vzájemně vyhubit. Pokud alespoň 7% populace přežije (to je empirická hodnota pro zachování druhu), můžeme (jako lidstvo) začít znova. Skvělá vyhlídka.
A ona by eugenika pomohla? Docela se mi libil clanek v knize „Pristich 100 let pokroku ve vede“, kterou bohuzel nemohu citovat, nebot ji mam pohotove pripravenou, na dne zalepene krabice, 2000km od pocitace. Ve zkratce byla cela kapitolao tom, ze eugenika sice slibuje hodne, ale i kdybychom nakrasne dokazali naplanovat kdos kym a kdy ma soulozit a kolik deti zplodit, vysledky by se projevily az za mnoho generaci, ale hlavne my netusime, jake vlastnosti mame od budoucich generaci pozadovat. Navic se bojem za rozmnozeni urcitych kvantitativnich znaku muzeme pripravit o kdejaky kvalitativni znak, recesivni geny se pak naakumuluji a lidstvo smete nejaka choroba. Eugenika je velmi riskantni a vysledky jsou nejiste.
Ta kniha vysla ve tricatych letech.
Vytahovat eugeniku jako strategii přežití rasy v České kotlince je nonsenc už jen vzhledem ke skutečnosti, že je náš rasovej původ uvařenej v pěkně divokým tyglíku.
Autorka je blbka, jež argumentuje IQ, aniž by si zjistila, co to vlastně je (největší perlou je pak věta: „pokud by průměrné IQ celé planety vykazovalo 89“).
Chápete, že průměrné IQ je z definice 100?
Tím se pak vysvětlují ty zavádějící čísla výše, kde se mluví o průměrném IQ Čechů/černochů/Japonců/whatever, ale nepíše se tam, z kterého vzorku; a o pár odstavců dále se člověk dozví, že dotyčná prostě jen nemá tušení, o čem mluví.
Vy fakt buďte ráda, že tady ještě nefrčí tak mocné sociální inženýrství, které sama propagujete; mohlo by se tak snadno stát, že byste nesměla mít děti, abyste nekurvila genofond společnosti.
> Chápete, že průměrné IQ je z definice 100?
Nehrajte si na mene chapaveho. Je snad dost jasne ze mysli neco jako „(mereno soucasnymi kriterii)“. Proste pokud by lidi byli (jeste) blbejsi nez jsou.
O socialni inzenyrstvi si nemyslim nic dobreho, o eugenice taky ne. Pokud vam vadi ze tam chybi „z ktereho vzorku“, pak to hezky doplnte. Mate prece odpovidajici udaje, ze?
Autor nemíchá hrušky s jablky, to by bylo poměrně banální. Autor míchá hrušky s nosorožci a výsledek používá k vysvětlení vyšších kryptografických postupů.
1) Z výzkumů vyplývají jasná fakta. Průměrné IQ v euroamerických zemích je 100. Japonci, Korejci a Číňané mají průměrné IQ 106. Židé mají průměrné IQ 115, Hispánci 92 a černoši 85. Průměrné IQ například v Maďarsku je 99, v Hongkongu 107, na Slovensku 96, v Angliii 100, v Německu 100, v Čewské republice 97. USA je v21. století klasickým modelem multikulturní společnosti.
Pomiňme výzkumy jako takové, zda například všechny proběhly shodně a soustřeďme se na další otázky – jsou do průzkumu zahrnutí židé v ČR a Anglii? Kdo je to žid – ten kdo se k víře hlásí, nebo ten podle Norimberských zákonů, nebo podle něčeho úplně jiného? Jak moc se konkrétní test podobá tomu, na co jsou běžně ve školách cvičeni obyvatelé jednotlivých zemí? Jaké je rozložení těch vysokých a nízkých IQ (protože např. Island se svou vysokou mírou dědičně podmíněných duševních chorob bude zřejmě srážen touto částí populace, i když zdravá část asi nebude zvláště odchýlena). Atd. Mě z toho vyplývá guláš státních příslušností, etnik a ras (hispánci nejsou rasa, židé také ne…).
2) Navíc není tajemstvím, že Árijci a Židé proti sobě bojovali vždy, neboť to vždy byly nejschopnější rasy i z hlediska dominance o světovládu.
Naopak jsem přesvědčen, že po dlouhou část existence lidstava spolu Arijci a Židé takřka nepřišli do kontaktu a jejich světy se víceméně nedotýkaly (natož aby se Árijci pokoušeli ovládnout Palestinu a naopak). V období středověky byly třeba v Evropě pogromy proti diasporovaným židům „občasnou zábavou“ na Rusi i v Německu, Čechách i Francii.
3) Pokud budu rodit jen děti s Dawnovým syndromem, bude můj genofond pro společnost prospěšný?
Nebude, ale klid. Pokud nějakým zázrakem bude rodit samé děti s Downovnovým syndromem (předpokládám že u „Dawnova“ jde o překlep)- což se nestává, i podle lékaže z CLG se tato vada v podstatě neopakuje – tak z dlouhodobého hlediska se nic nestalo – Vaši potomci budou z velké míry neplodní (synové v podstatě vždy, ženy budou mít plodnost podstatně sníženou jak neplodností přímou, tak – když už se zadaří – podstatně menší šancí dítě donosit). Vzhledem k tomu, že řada z nich bude trpět i jinými zdravotními komplikacemi a bude se nacházet mimo obvyklou normu preferencí v pohlavním výměru, zřejmě Vaše rodová linie vymře, nebo bude zcela marginální.
4) Jaká reprodukční svoboda je tedy pro vyspělou civilizaci prospěšná?
To nelze určit, ale předpokládám, že kromě výjimečných sitaucí neomezená (včetně absence populační podpory). Už jen z toho důvodu, že nelze určit, jaké jedince budeme za třicet let potřebovat. Dále nemůžeme určit s jistotou, jaké vlastnosti budou mít potomci konkrétních rodičů, i když ve velkých číslech asi jsme určitý posun nějakým směrem schopni vyvolat, jen těžko budeme mapovat veškeré efekty. (Skáče nám do toho například to, že řada vlastností není ovlivňována jedním genem, ale jich kombinací, občas dosti šílenou, dále pak to, že přímé přečtení gen. ifn. nám jaxi nestačí – existuje něco jak epigenetika a celá genová regulace bude asi mnohem složitější, než si autoři ranné genetické sci-fi představovali. Každopádně v tomto směru se objevy nebo podezření na odlišné mechanismy fungování dědičnosti jen sypou. Například řadu vlastností zřejmě ovlivňuje naše bakteriální mikroflóra, kterou máme také částečně po matkách).
5) Rasa, která by byla intelektuálně schopnější než všechny ostatní by byla v podstatě jedinou světovou vládnoucí elitou na planetě.
A to prosím víte odkud? Zaprvé, ta rasa (nebo i etnikum, skupina, atd.) by měla mít i nějaké jiné vlastnosti. Obecná představa, že tím, že akcentuji nějakou kladnou vlastnost se nic nezhorší, nemusí platit. Například už je zjevné, že bakterie odolné proti antibiotikům minimálně v některých případech mají s touto mutací jiný problém (např. v rychlosti reprodukce, atd.). Za další nebylo by v historii poprvé, kdy nějaký topoun utloukl intelektuála klackem, zatím co ten svíral svou disertační práci nebo nebo něco obdobného. Neboť „vládnoucí elita“ musí být také schopna ten svůj systém udržet pohromadě organizačně, politicky, atd..
6) Pokud zaplavíme vyspělejší civilizaci méně vyspělou, genofond vyspělé civilizace se časem propadne a s tím klesne samozřejmě i průměrné IQ.
To by po čistě genetické linii platilo tehdy, pokud by méně vyspělá civilizace byla gen. poškozena. Ale to nemusí být pravda, naopak si myslím, že Ulungu vyleze z pralesa a v IQ testech je mimo, ale pokud jeho čerstvě narozený syn Butibu bude adoptován do vyspělé země a nebudou mu tam házeny klacky pod nohy, nebude se (s velkou pravděpodobností) inteligenčně příliš lišit (byť právě třeba u té epigenetiky si nejsem jist, kolik si toho přinese z konkrétních prožitků svého otce). Memická evoluce, která protěžuje inteligenci, neběží zas tak dlouho a občas dostala od „blbejch a silnejch“ pár pádných zleva, zprava.
Jinak daleko větší problémy předpokládám na úrovni sociálně/ekonomicko/politické, ale tam zase musíme počítat s tím, že pokud tyto problémy nastanou, bude genetické míšení nových se starým spíše menší a pojedou vedle sebe dvě ekonomicky odlišná etnika.
7) Jaká reprodukční svoboda zajistí populaci to, že bude schopna konkurence na poli intelektu a charakteru?
Taková míra svobody nelze nastavit, neboť tyto vlastnosti nejsou zajišťovány pouze geneticky nebo počtem potomků. Omezení reprodukční svobody bude mít pouze dílčí a navíc ne zcela předpokladatelné výsledky.
8) Civilizace, které žijí v blahobytu, produkují méně potomstva.
Ano, ale většinou to funguje opačně – počet dětí klesá po dosažení určité životní úrovně, to už dnes zasáhlo i mnohé dříve populačně rychle rostoucí oblasti Asie a s výjimkou tuším Afghanistanu a Východní Timoru (světově populačně nevýznamná lokalita) roste jen ta Afrika (zato značně). Nařízením méně potomků můžete růst „blahobytu“ pomoci nastartovat, ale zase si budete muset poradit například s výkyvy v prefenci pohlaví.
9) er-stratégové, ti totiž nekladou žádný důraz na kvalitu genofondu
To je také nesmysl, protože i ve společnosti er stratégů klesá šance na dožití, reprodukci, atd. s nějakými vlastnostmi a přirozený výběr tu funguje také, byť posunutě proti K stratégům. Na úrovni absence uvědomění na genofond kašle většina obyvatelstva, tohle většinou jede na podvědomé úrovni a vědomí dostává jen takové přežvýkané výstupy „hezky voní“, „pěkná holka“, „takovej chlapák“, „hezky vypráví“, tad.
Závěrem pak snad jen, že eugenika nepracuje nutně s rasami a skupina, ale také sestupuje na úroveň jednotlivců a i zde byl v době jejího vzniku byly velmi nepřesné představy o dědičnosti a dodnes nejsme schopni přesné predikce vlastností (jistě u výběru oplozených embrií pro in vitro by přesnost byla vyšší, ale…)
ad 8) co jsem čet, tak ta porodnost už dneska klesá i v tý Africe.
Ano, ale zase – JAR, východní Afrika, atd. Libérie, Niger… tam je to pořád dost fofr, alespoň co vím.
To asi jo. Ona Afrika není zrovna homogenní kontinent ani kulturně, natož etnicky. To už je na tom Evropa líp, tady se to za ty staletí celkem slušně prokřížilo a zglajchšaltovalo.
Ja jsem teda pro poradnou regulaci: Kdykoliv nekdo promluvi o tom, ze by mela vlada urcovat kdo s kym smi mit deti, nejblizsi kolemjdouci musi takoveho okamzite spolehlive zbavit i teoreticke moznosti se v budoucnu pomnozit.
Jejda, tady se s kvocientem pracuje jak s jablky. Opravdu si myslíte, že ve chvíli, když umřel Einstein, že všichni naráz zmoudřeli? Nestalo se nic. Jenom lidstvo zhlouplo, kvocientu navzdory.