Může mi prosím někdo vysvětlit, jak bude běžný občan této země, třeba já, profitovat z toho, že učitelé dostanou přidáno? Dosud jsem to nepochopil.
Za prvé vůbec nerozumím, proč by učitelé vůbec měli dostat přidáno. Pokud jsou jejich platy ve státním školství stanovovány podle tabulek, bylo by nejsnazší tabulky zrušit. O výši jejich platu budou pak rozhodovat jejich nadřízení tak, jako se to děje všude jinde v komerční sféře. Po nějaké době by vznikl stav, kdy schopní učitelé mají vyšší plat a neschopní mají úplně malý plat, sbalí si kufry a půjdou dělat něco jiného. Protože budeme mít levicovou vládu, je pochopitelná – ale ne ospravedlnitelná – snaha vlády určovat, kolik kdo dostane za svoji práci peněz.
Za druhé nechápu, proč by měli dostat přidáno. Jestli jsem dobře vyrozuměl, průměrný plat učitele v podstatě odpovídá průměrnému platu v zemi. Průměrný plat je od toho průměrný, že se na jeho výši podílejí stejnou měrou nejvyšší i nejnižší hodnoty v populaci. Výsledek vzdělávacího systému jako celku je ovšem podprůměrný. Když pomineme zcela očividná selhání jako práva v Plzni, jsou zde mraky vzdělávacích institucí, které učí děti a studenty věci, kterými se nelze uživit. Sem tam se dostane mezi veřejnost výsledek nějaké studie, kde se konstatuje, že čeští žáci se umějí skvěle učit texty nazpaměť, ale nerozumí jejich obsahu, což se mi jeví také poměrně fatální.
Jsem s tím konfrontován i při přijímacích pohovorech s absolventy – zájemci o zaměstnání. Typický produkt českého školství je bezradný zoufalec. Když nemá pravopisné chyby v životopisu, tak stojí za osobní pohovor. Neumí většinou jinou řeč než česky (ale to nebrání, aby si do CV napsali plynulou angličtinu, protože se plynule naučili hereckou etudu na téma „my hobbies“) a postrádá schopnost libovolný problém „rozškatulkovat“ na příčiny a následky. Čeho tam bývá dost, je sebevědomí a různé fráze.
Kdyby někdo vyráběl auta, nudle nebo hrábě tak kvalitně, jako vyrábí školství žáky, patrně by dávno zbankrotoval. Když je plat průměrný a výsledek podprůměrný, tak vzniká určitý nepoměr. Tento nepoměr je třeba napravit a ne prohlubovat.
Za třetí jsem nepochopil, proč by měly prostředky na zvýšení platů učitelů být získány snížením platů vojáků. Odvádějí vojáci svoji práci tak špatně? Ještě hůře než učitelé? Mají jíž teď vysoké platy? Vím, že nemají. A jak to celé má fungovat, když vojáků je asi dvacet tisíc a učitelů desetkrát tolik? To by pak znamenalo, že k tomu, aby si miláček Věcí veřejných učitel mohl přilepšit o pětistovku, by si musel vojenský vyvrhel odpustit pět tisíc, což by finanční ohodnocení nižších šarží posunulo na úroveň zásobovače ze supermarketu.
Za čtvrté mi není jasné, jak velký problém platy učitelů jsou. Žijeme ve svobodné zemi. Každý si může vybrat, co bude dělat. Když se někomu nelíbí, že musí pracovat s neukázněnými dětmi nebo to dokonce nezvládá, musí si najít jinou práci. Jiné východisko pro něj není. Je jedno, kolik za to má peněz, protože haranti budou pořád stejně protivní, ať bere osmnáct nebo dvacet dva tisíc.
Desetitisíce středoškoláků se každý rok rozhodují, co budou dál studovat. Absolventů pedagogických fakult je na trhu už několik let nadbytek a patrně se ani v dalších letech nestane, že by učitelů bylo málo. Přesto se tam hlásí další, protože pro sebe nevidí jinou alternativu. To samozřejmě vytváří tlak na nižší mzdy (stejně jako si nedostatkové profese mohou mzdy diktovat) a táhne kvalitu výstupu dolů (protože vzdělaným učitelem se cítí být každý, kdo má do prdele díru). Když se někdo na takovou školu hlásí, patrně vzal na vědomí, že bude pracovat s lidmi, někdy rovnou s dětmi. Na to nemá každý. Štkaní v médiích, že děti jsou zlé, chovají se neukázněně, mluví sprostě a během hodiny píší esemesky, že je to na nervy a podobně, chápu jako projev selhání nebo deziluze učitele. Je to stejné, jako by si zemědělec stěžoval, že hnůj smrdí nebo hrobník nadával, že si nemá v práci s kým popovídat. To je součást hry, jejíž pravidla pan učitel akceptoval v okamžiku, kdy se přihlásil na pajdárnu nebo jak se tomu ústavu říká. Když tedy slyším argument typu „kdo by to za ty peníze dělal“, tak mě napadne – dělal by to přesně ten, kdo se pro to sám rozhodl. Kromě nevýhod, které takové povolání přináší a se kterými byl srozuměn, je jistě také srozuměn s výhodami. Zejména kratší pracovní úvazek, delší dovolená a neměřitelný pracovní výkon mohou některým osobám imponovat.
Za páté mi není naprosto jasné, proč Věci veřejné pokládají za správné hledat zdroje zrovna u vojáků. Úředníka bych vnímal jako mnohem lepší zdroj. Potřebuje voják finanční stimulaci (nikoli motivaci, jak se často a nesprávně říká) méně než učitel? Je součástí povolání učitele nechat se v případě potřeby zabít, zmrzačit nebo zabíjet a mrzačit jiné? Vlastně si myslím, že to, co Věci veřejné prosadily, je velmi nestoudné a ještě nestoudnější je, že se nenašel nikdo, kdo by se tomu postavil.
Za šesté, myslím si, že „společenská prestiž“ existuje jen na úrovni pojmu. Je to umělý konstrukt nátlakových skupin. Existují dobří učitelé a naprosto mizerní učitelé (podle celkového skóre českého školství mají převahu) a v každodenním rozhodování každého z nás nehraje „společenská prestiž“ žádnou roli. Popeláři jistě také nemají takovou společenskou prestiž jako neurochirurgové, a přesto to není důvod chovat se k nim přezíravě, pokud nejste ovšem zmrd. Když chce někdo produkovat společenskou prestiž jedné specifické skupiny obyvatel tím, že jiným sebere peníze a dá jim je, podle všeho dosáhne pravého opaku. Stejná situace vznikla v minulosti kolem platů policistů. Jejich lobby také spustila kampaň, že pracují za málo peněz a proto pracují špatně, dostali dramaticky přidáno a výsledek je, že pracují pořád stejně špatně, jen nás to víc stojí.
Za sedmé, vzpomínám si na to, když jsem u domorodců sbíral fakta pro článek o Řecku. V Řecku se také rozhodla socialistická vláda učitele mimořádně podpořit. Verbálně deklarovali to samé, co čeští socialisté: vzdělání je pro naši zemi důležité, učitelé musejí být motivovaní atd. Patrně k tomu přistoupil ještě fakt, že učitelé jsou styčným bodem establishmentu s formujícím se lidským světonázorem, jinak řečeno, mohou vymývat dětem mozky v době, kdy je to nejúčinnější. Proto je nezbytné, aby je establishment získal na svou stranu. Není to náhodou, proč se čím dál tím víc předmětů jmenuje „výchova“ a čím dál tím méně „nauka“, to platí v Kocourkově také. A přesně podle tohoto vzorce to také realizovali. Výsledek byl, že bylo učitele nutné zaměstnávat uměle nebo jim dávali peníze za to, že nechodili do práce. V některých školách bylo také více učitelů než žáků.
V podstatě se nyní projevilo to, o čem jsem psal těsně po volbách. Vláda, která přijde, bude úplně stejná jako každá předchozí vláda. Také bude přerozdělovat a látat sociální systém a brát peníze občanům prostřednictvím čím dál složitěji konstruovaných a rafinovaně maskovaných daní. Vědí, že lidé jsou v podstatě hloupí a čím dál více jim nedocházejí základní souvislosti, asi jim je učitelé zapomněli při pauze mezi ekologickou a občanskou výchovou přiblížit. A tak věří, že mýto zaplatí ti nechutně zazobení majitelé dopravních firem a plánovanou daň z pojištění zaplatí pojišťovny, které jsou už takhle v obrovském balíku vole. Věří, že jejich děti mají školu zadarmo a obvodní lékař, co je hotfixuje s talentem instalatérského učně, je taky zadarmo.
Protože je mezi veřejností silná poptávka po pečovatelském státu, který stanovuje, kolik bude kdo vydělávat, bude každá vláda moci dělat jen jedno jediné. Bude moci pouze usednout na stejné kolo, ze kterého minulá vláda slezla a šlapat a šlapat, aby se kolo (sociální stát) nezastavilo a politik z něj nespadl. Tento systém je neopravitelný, tím spíše je neopravitelný koalicí, kterou tvoří trojice agentur: agentura na rozdělování zakázek, agentura na přijímání úplatků a agentura bezpečnostní.
V podstatě se každý den probouzím s lehkým mrazením, jaké podmínky si kindermanagement a soukromí fízlové z VV asi nakladou dnes. Potrestat vysokoškoláky dodatečnou daní v okamžiku, kdy dostudují, získají práci a dosáhnou vyššího platu? To je jistě velmi motivační. Proč si vlastně v takové zemi hledat vůbec nějaké pracovní místo. Proto, abych mohl platit vysoké daně? Sáhnout na ústavou daná práva a zavést odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky, které spáchal někdo jiný? Proč ne. Příště to rozšíříme třeba na trestněprávní odpovědnost. Například objasněnost vražd tím dosáhne kýžených 100%. Když někdo někoho umlátí vaší železnou tyčí, jděte si to odsedět a za dvanáct let, až vás pustí, si to s ním můžete vyřídit. Zrušit vrtulníkové letectvo? Anooo, vždyť je nám přece k ničemu. V druhé světové válce nevybojovalo vrtulníkové letectvo žádnou velkou bitvu, tak pryč s ním a peníze rozdáme … třeba … třeba… zřízencům na patologii. Nebo odklízečům psího trusu. Kdo by to za ty peníze dělal.
Seznam absurdních záměrů rodící se vlády výborně navazuje na krystalicky čistou debilitu exministra Janoty, který se pokoušel nastartovat ekonomiku zvýšením daní a sazby spotřební daně zvyšoval tak dlouho, až se mu podařilo snížit jejich faktický výběr, čímž opět prakticky potvrdil platnost Lafferovy křivky. Sice jsme s obrovským nadšením vyměnili politiky, ale nějak jsme se nesoustředili, za co jsme je vlastně vyměnili.
(Zatím nikdo nehlasoval)