Přestaňme zabíjet videohry - zpět na článek

Počet komentářů: 203

Přidat komentář
  1. tvl, žabožrótské zmrdisoft jako nekoho překvapuje? to sou známý kurvy tak asi patnást let…tos byl tak blbej a dal jim prachy (jako že né ve výprodeju pět babek) dobrovolně? za vonlajn cosik? erh…

    Jinak zrovna pára se chová poměrně férově, takže dyž dodavatel provede nejaký tydle kurvárny, těm, co si to koupili, to zůstane, akorát už si to nekoupí další.

    Zajímavý věci se pak dějou, dyž se zmrdikorporáty začnou kopat mezi sebou – no jasně, podle vočekávání je pojebanej zákazník. GTAčko a dvě rádia s pěti písničkama, by člověk mohl vyprávět. Eště že ti ach tak strašní pyráty většinou tydle hovna vobejdou…

    Jinak co se stane je naprosto vočizřejmý, různý zelený zmrdeere chcípnou dyž se jim na ty jejich jebky každej vysere, a holt si za ty prachy koupí radši dva trachtory vod rejžáka bo indickýho čmouda. Nebude to mít štyry navigace a dvě klimatizace, no jéje…a co jako, bez toho to snad nevoře?

    1. Vore, ale necerpa.

      1. Sice (zatím) nečerpají, ale čerpat by chtěli
        https://www.poggers.cz/clanek/vyvoj-pocitacovych-her-ceGPS6Au4Q

  2. Nehraju hry, nemám děti, ani jedno nemám v plánu, a víceméně díky tomu se mi programy, které běží „cloudově“, zatím daří v podstatě ignorovat. Až to nepůjde, tak budu asi trochu nasranej, ale zatím nemám problém. Je to do značné míry zásluha toho, že jedu na Macu, kde je celkově trochu specifické prostředí.

    Jinak hry jsou v tomto ohledu extrémně problematická oblast, protože je definitivně pryč doba, kdy kde jaká garážovka mohla svojí náročností konkurovat TripleA titulům. Vývoj moderní hry je proces, jehož náročnost v podstatě vylučuje udělat to dokonale „napoprvé“. Asi jako byste chtěli zkonstruovat nové auto, odstranit všechny staré chyby a neudělat žádné nové. Navíc odpověď na otázku, kde končí chyba a začíná vlastnost, se v čase vyvíjí (že se hra nedá pořádně ovládat přes DualSense nikomu nevadí, pokud nevznikne verze, kompatibilní s PS4). Jinými slovy, ten iterativní proces, kterým se hra (obvykle) dostane do hratelného stavu, je čím dál tím více projevem ne toho, že vývojáři jsou dementi (zdravíme tímto Electronic Arts), nýbrž toho, že i vývojáři jsou jen lidi. Pokud někdo chce „necloudové“ programy a zároveň je gamer, tak už bude jenom čím dál smutnější.

    1. No nevim, treba Factorio zacal na koleni lepit jeden clovek a troufnu si tvrdit, ze ta hra smele konkuruje triple ej titulum. Nebo Mashinky…

    2. Garážovka konkurovat může, ale člověk musí být zapálený nadšenec.

      Vývoj dnešní větší hry bez problémů stojí 100 miliónů dolarů (jen odhad, kdyžtak upřesněte). Přičemž nemáte jisté, jestli ta hra bude komerčně úspěšná a vydělá to zpět. Takže se jede hodně na jistotu, a na hrách je to velice znát. Já jsem se takto kdysi před mnoha lety odnaučil hrát hry, když jsem zjistil, že jejich zábavnost prudce klesá.

      Druhá věc, která se netýká jen her je, že zkurvený kapitalismus došel do stadia, kdy všechen vydávaný sw jsou nedodělané alfa verze. To není o tom, že „vylučuje udělat dobře napoprvé“, to je o tom, že sw firmy vydávají polofunkční nedodělky. Je to jeden ze směrů, kterým se vydal kapitalismus pro zvyšování zisků na účet zákazníka.

      Dnes už se nedivím, když jsem si koupil před mnoha lety sázecí program QuarkXPress za 60 tisíc Kč. A vzápětí jim ho hodil na hlavu, protože nebyl schopen uložit ani projekt ani soubor, skončilo to s chybou. Émerická firma vydala verzi programu, ve které nikdo ani nezkusil, zda jde uložit soubor – dost podstatná věc pro sázecí program. Těžko to svedete na „vyloučení udělat to dobře napoprvé“, spíše na zkriplenou verzi západního kapitalismus, ve kterém by sw firmy potřebovaly dostat pořádně přes pazoury, a zákazníci by měli hromadně žalovat téměř každou sw a herní firmu.

      1. Hrozně záleží esli seš tendleten šílenej bordel jak EA, zmrdisoft a spousta dalších, pak to je schopný zežrat nekonečný prachy.

        Na druhé straně je spousta studií, co si koupí engine a zmatlají na tom něco za rok, maximálně dva v pár lidech. Škoda jenom je, že drtivá většina vlastních a menších enginů už vychcípala a naprosto dominantně dneska vobšlápl scénu anríjl pětka, což je teda fakt solidní kurvárna a sračka. Kde sou doby UE1-3…

        1. Já bych tedy nechtěl programovat a udržovat engine pro větší sortu lidí.

          Grafické knihovny, nad kterými se pracuje, se mění jak ponožky. Navíc každý pes, jiná ves. Engine má nad tím tvořit sjednocující vrstvu. Pak ještě přidal celou tu logiku, události a fyziku her. Přičemž počítače, grafiky a operační systémy mění každou chvíli co se dá.

          1. tak to vole nedělé :DDD

            1. Vezmu si to k srdci. :-) :-) :-)

  3. Přestaňme zabíjet čas videohrama..

    1. Proč? Někdo čumí na televizi, někdo čte knížky, někdo hraje hry. V čem je takovej problém že to musí někdo neustále zmiňovat?

      1. Priznam se, ze neznam nikoho, kdo by mel zavislost na cteni knih, napriklad.

        1. Sysop:

          „..kdo by mel zavislost na cteni knih,..“

          – – –

          Vzácně, ale jsou – přečtou kdejakou blbost. Od autorů jako Kyša, Kulhánek, Klimeš, Kotouč… kurva, všechno od „K“…

        2. tady za to ale nigdo nemůže, že máš tak trapnou bublinu :o) :D

        3. Já jsem byl kdysi na čtení knih téměř závislý. Ale nabídka dnešních knihkupectví je takový brak, že není co číst.

          Vůbec se nedivím dnešním dětem, že nečtou. Nemají co. Dnešní knihy opravdu nezaujmou. To není vina dětí ani počítačů, to je prostě tím, že nejsou knihy, jen brak a bulvár. Zato jsou knihy drahé. Takto to říkám příbuzným a známým co si stěžují na nečtoucí děti.

          Prostě kapitalismus. I v knihkupectví se cílí na maximální zisk, a odnese to celý národ. Prodávají se jen učebnice (velmi špatně napsané, samý papoušek ála grafika, ale obsah je hnůj), testy do autoškoly, a pár bulvárních románů. Plus vymaštěná ezoterika a progresivismus.

          Brzy to bude jako v USA. Objednal jsem si pár knih, cena několik tisíc Kč / kus. Knihy jsou tištěny fakticky na tak jemném papíře, že se stránky potrhají i při opatrném čtení a otáčení stránek. Vazba chabá. Prostě co nejlevnější náklady. Největší zklamání byla Knuthova kniha o TeXu. Protože dost fušuji a přednáším o typografii a sazbě, tak Knuthovu knihu o TeXu ukazuji jako nejhorší výrobek i sazbu i obsah po všech stránkách jako top bad.

          1. no jo, starý knížky sou totiž zakázaný, hasiči to spalujou a je za to poprava hned na místě dyž tě s ňákó zmerčijó…

            1. Nejsou zakázané ani staré knihy ani staré věci. Nicméně je to dokonalá vizitka současného věku.

              Jistě i Behemot chápe, že je od něho debilní argument.

              1. Debilní argument sou skřeky nad novéma knižkama, dyž sou plný bazary, našlapaný knihovny že tam starý rozdávají zadarmo a antikvariátů všude tři prdele.

                Lidi sou zpovykaný hovada, co se měli pár let trochu líp a nabyli dojem, že si můžou nahned koupit celej svět stylem na jedno použití a zahodit. Že chození do knihovny a vypučení knížek za směšný drobný za rok je asi pod jejich úroveň žejo.

                1. Budu používat stejný argument, až si někdo bude stěžovat, že dnešní auta jsou na hovno, nebo vůbec cokoli dnes vyráběného je na hovno. Jsou to jen rozmazlenci, co se měli pár let trochu líp a nabyli dojem, že si hned můžou koupit svět na jedno použití a pak zahodit.

                2. Nejde o úroveň, ale já třeba mám knížky rád svoje, abych se k nim mohl vracet, a navíc je chci mít v pěkném stavu, ne ochmatané a upatlané z knihovny. Plus chci podpořit vydavatele, knihkupce či antikváře.

                  1. Kdo by to řekl, že Behemot začne masivně podporovat sdílenou ekonomiku, kdy nikdo nebude nic vlastnit, vše bude společné. A budeme se o to střídat.

                    1. pyčo vlastní to knihovňa a platíš jí za to pučovný, tak co meleš?

                    2. Ze je to pro prasata.Ja jednou nasla v knihovnicky knizce kolecko vysociny.

                    3. Zapomněl tam záložku. Nu co?

                    4. No tak vybavit si knihovničku matrošem z antikvariátu je podle mne to nejlepší, co člověk dneska může udělat. Ceny mírné, kvalita překladů vysoká (ještě to pak sjeli cenzoři), provedení robustní a stav obvykle zachovalý – jde o tituly nepříliš očtené, co ležely 40 let někde v Poděbradech v obýváku za sklem.

                      A „kupujte, nebudou…“!

                      Předplatné do městské knihovny je ideální pro čtení novinek (pokud člověku nevadí pár let počkat, než opadne prvotní zájem a nedostupnost). Většinu dnešních knih stejně nepotřebujete mít doma. A pokud ano, tak se to dá obvykle normálně koupit. Nakonec (v Praze) za 60 korun, což je dneska cena jednoho piva, přístup na celej rok k takovýmu korpusu, to by se asi Jack London zbláznil radostí.

                    5. Asi tak nejak. V době, kdy titul typu Duna (a násl.) už snad není v krámě pod 600, né každej je ročild aby vyplázl X tisíc za neco, co jednou přečte a vodloží. A pořídit si třeba celou Pratchettovu sbírku, no to aby si člověk pořídil tiskárnu na prachy tvl.

                      Jinak sem ovšem tudle mrknul na bazoša a pořídil sobě za liter Anarchokapitalismus, Atlasovku a pár Pratchettů, dohromady pět kousků ani né za litr dopravený. No tak jakýpak copak!

                    6. akorát by mně zajímalo, kdo si kurvafix pučil vobě D-FENSovo a nevrátil, už mně ti lidi serou!

                    7. Behemot, 10:10: Také se dají pořizovat odborné knihy, encyklopedie, atlasy, slovníky a řada další literatury co není určena na jedno použití. To je převažující u mě.

                      Knihy na jedno použití ála beletrie si pořizuji do elektronické čtečky. Jedinou výjimkou jsou starší knihy, které mám jako vzory pro kvalitní sazbu a typografii, nebo jsou výjimečné svou kvalitou. Ale tím se staly opět knihami ne na jedno použití.

                      Ale nešť, jsem rád, že jsi přisvědčil, že současná knižní produkce a knihkupectví jsou na zvracení.

                    8. Přiznám se, že už do kamenných antikvariátů ani nechodím. Když na něco staršího zajímavého narazím, pak hledám cíleně:
                      https://www.trhknih.cz/

                      https://muj-antikvariat.cz/

                      výhoda je, že to hlídá za mě a když něco není k sehnání, pošle to mejla.

                    9. Jihočech Honza
                      31.12.2024 v 10:45

                      bych teda čekal, že to navopak pošle zpravu, až se neco vobjeví, a né že to došlo :D

                    10. Jasně, neobratné vyjádření. Ale je to fajn pomůcka, něco mě zaujme, tak do dám do hlídáčku a po půl roce, kdy už jsem na to dávno zapomněl, mejl.

                    11. Jihočech Honza, 10:45: Ty ceny ale moc nepodporují tvrzení Behemota o levnotě antikvárních knih.

                      Já už to dělám tak, že stahuji z internetu co mě zajímá. Elektronická čtečka to pak schroustá. Když byl ještě uloz.to v provozu, stáhl jsem toho tisíce.

                    12. Honza V: Takže potvrzujete můj první post, že současná knižní produkce stojí za exkrement.

                    13. Když jsem byl naposledy v antikvariátu, překvapilo mě že třeba Arthur Hailey je za 5 Kč, ptal jsem se: to lidi nekupujou?Prý ne , není o to vůbec žádný zájem.

                    14. Když jsem byl naposledy v antikvariátu, překvapilo mě že třeba Arthur Hailey je za 5 Kč, ptal jsem se: to lidi nekupujou? Prý ne , není o to vůbec žádný zájem.

                    15. Protože byl náklad mrtě výtisků a už není reklama.

                    16. A taky tahle sorta thrillerů poměrně rychle stárne. Jsem tuhle čet raný Forsythy a konstatoval jsem, že se z toho časem stal regulérní historický román. A zrovna ti Haileyové byli snad v každé domácí knihovně.

                  2. no tak buď chceš podpořit, nebo si stěžuješ, že to je zadarmo drahý, natož za ty prachy :)

                3. Žije se prostě jinak. Existuje vůbec ještě MVSka?

                  Pro mlaďochy Meziknihovní výpůjční služba; způsob jak za pár měsíců mít možnost (obvykle prezenčně) prostudovat nějakou unikátní knihu z daleké ciziny.

              2. To teda není. Blbost je naopak to, že není co číst. FURT je co číst!

          2. Ještě jsou stále vydávány knihy, které stojí za přečtení a knihkupectví, která stojí za návštěvu. Např.: https://www.ozbrojtese.cz/knihy/

          3. V USA zcela jiste jemny papir na knihy neni. Neco o tom vim, kupuji cca tri knihy tydne. Naposled treba Engineering drawing od E.G.Pare, pak Punk post punk new wave od Grecco a Johnnyho Cashe od Hilburna.

            1. Slecna Ling 31.12.2024 v 19:45

              Ten Paré byl z antikvariátu? Deskriptivní geometrie nebo Počítačová grafika měly více vydání, ale u Engineering Drawing jsem nenašel než první z roku 1959…
              (Vázané a ani ne drahé.)

              1. To ygorek : Ten Pare byl zrovna vyjimkou a dar od meho tchana. Pete byl jeho zakem.

          4. Alan Cox: Nesouhlas, nedávno jsem zhltl skvělou trilogii od K. Lednické, vynikající.

            1. Takže vycházejí 3 (dle vás) dobré knížky za 30 let? To není moc povzbudivé…

              1. Kdo neco kdy vydal, vi jak to chodi s propagaci sracek v dnesnim svete. Lidi kupujou prevazne to, co se jim silou natlaci. Dobrych kusu si pak malokdo vsimne. Navic, vkus čtenáře je taky relativní..

                1. Každopádně to jen potvrzuje to, co jsem napsal původně.

                  Tedy, že se vůbec nedivím odklonu lidí i dětí od knih. Protože přijdete do libovolného knihkupectví, a uvidíte jen stoh plný sraček a exkrementů, které se vznosně nazývají „knihy“. Není co rozumného koupit, není co číst.

                  A to se tkaé vymstí celému národu. Protože spolu se sračkovitými knihami a sračkovitým školstvím spadneme na úroveň Zimbabwe.

                  1. Co je to ta „rozumná kniha co stojí za to číst“?

                    1. shane 2.1.2025 v 8:45

                      Třeba Stručné dějiny nadávek a sprostých slov, Richard Marynčák, Praha 2007.
                      Díky studiu tohoto díla dokáži pochopit mnohé příspěvky oponentů.

                    2. Dobrý. Ale než taxativní výčet bych využil nějaký návod, abych poznal, co je to ta kokešova správná hodnotná literatura, která už dnes nevychází.

                    3. shane 2.1.2025 v 9:17

                      Ale to je jednoduché.
                      1. Správná hodnotná literatura je ta, kterou za správnou a hodnotnou považuje hodnotitel.
                      2. Hodnotitelem může být jednotlivec nebo skupina podle libosti.
                      3. Návodů bude podle bodu 1) mnoho a budou se v mnoha případech vzájemně vyvracet. Pro některé zdejší diskutéry tomu tak bylo například u návodů poskytovaných rodiči a školou.

                      Co z toho plyne?
                      Pokud Alan.Cox poskytne návod, můžete pouze porovnat, zda tomu vašemu (poskytnutému rodiči, mentory, školou, vlastní pílí) odpovídá, nebo ne. Z toho pak dále pro třetí osoby nevyplývá nic.

                    4. Jestliže národ volí nohama – a přestává číst a kupovat knihy – tak mu asi nabídka knižních korporací nevyhovuje.

                      Většina dětí nečte a ani neumí v zásadě skutečně číst.

                      Mnoho rodin ruší nebo drasticky zmenšuje knihovny.

                      V knihkupectvích, která byla dříve plná lidí, najdete v průměru už jen pár zákazníků.

                      Zatímco dříve se četlo ve velkém a o sto šest, většina lidí přečetla dost knih za rok. Dnes už je mnoho lidí, kteří nepřečtou ani jednu knihu ročně.

                      Už i slovník se změnil. Dříve lidé knihy četli a hudbu poslouchali, dnes se tyto věci nazývají „konzumace knih“ a „konzumace hudby“. Chtěl bych jen zdůraznit, že celulóza, tedy papír, je pro lidský trávicí systém nestravitelná, protože nemáme enzymy pro rozbití beta-1,4 a beta-1,6 glykosidických vazeb. Kdybychom měli, pak by papír měl stejné kalorie jako cukr, a slovo konzumace by bylo na místě.

                    5. Oprava: knihy četly

                  2. Nesmysl. :-P

              2. Že neznáš žádné dobré nové knihy je jedině tvůj problém…

        4. Zajimavý, já zase neznám nikoho kdo by byl závislej na hrách…

          1. To ja jo.

          2. Já znám takových plné pytle.

            1. Jsou jich plné ústavy – komorniků bolševiků zájmových skupin (aspentour a covig games lockdown i gryndýl & kalegriády natoeu war atd. etc) a nedoplatíte se.
              https://www.youtube.com/watch?v=LQUXuQ6Zd9w

          3. Máte malou sociální bublinu. Navíc je Vám (jakožto i hodně laikům) problém překrýván jinými známými závislostmi.
            Osoba závislá na hraní her totiž často končí jakožto osoba závislá na návykových látkách díky zkřížení závislosti. Laici pak vidí už jen osobu závislou na návykových látkách (fetku/alkáče), ale nedojde jim, že jde původně o osobu, která si svou závislost vypěstovala na hraní her.
            Stejné je to pak u zkřížení hraní her a gamblingu.

            1. Tak o tom bych si dovolil pochybovat. Osoba závislá na hraní her nepotřebuje experimentovat s drogama, protože tu svoji drogu si už našla. Stejně tak pochybuju, že nějaký závislý pařan bude chodit hrát maty, protože ve srovnání s automatama je i minesweeper AAA thriller.
              Krom toho na takovýhle kokoťárny nebude mít ani čas, ani prachy.

              1. shane 2.1.2025 v 9:23

                Já o tom naopak nepochybuji.
                Měl jsem souseda závislého na drogách.
                Dokázal se ze závislosti „vyhrabat“ za cenu kompenzace sportem. Zde bych Pankovi oponoval, protože v popisovaných případech podle mého (pravda, laického) názoru nejde o křížení závislostí, ale o kompenzaci.
                Když osoba z mého příkladu nakrátko ztratila možnost realizovat náhradní závislost, bez meškání se vrátil k závislosti první a zakrátko zemřela na předávkování.

                1. Kompenzace je často úmyslná. Například alkoholik místo pití jde sportovat.
                  Zkřížení je často nevědomé. Např. hráč pro dosažení lepšího/delšího výkonu při hraní začne užívat stimulanty. Případně začne prodlevy mezi intenzivním hraním vyplňovat gamblingem.
                  @shane Gambling není jen ovocný sad.

                  1. Sigmund Freud říká, že všechno dobré, co civilizace vytvořila – veškeré stavby, umění, techniku, kulturu – je ve skutečnosti jen prekabátěný sexuální pud, a snaha tho nějak vybít.

                    Já jen, že teorie jsou různé.

            2. To je taky pěkná kravina… :-P

        5. Tak to já znám, sebe, bez knížky ani fň. Nějaké PC hry jdou naprosto mimo mě.

        6. Tak třeba JÁ.

    2. A proč jako? Máš snad něco lepšího na práci?

  4. Momentálně, protože nestíhám, nehraju nic, ale už dlouho jsem nehrál hru mimo abandonware. :-)

  5. Kdo má čas na hraní videoher?

    1. Kdejakej pubos.

      1. „..puboš..“

        – – –

        Někdy i puboš ve věku 40+, ti přibývají…

    2. Kdybys neztrácel čas marným šukáním se ženami, měl bys nadbytek času na hraní her.

      1. ten mrd je eště v pohodě, ale celá ta šaškárna vokolo…:o)

        1. Přesně tak. Ženy pijí čas jako limonádu. A pak není čas na hraní her.

          1. dyby jenom čas…

            1. nejste vy volové? :))

              1. a ty seš pýčo co, velké bék?

                1. Ono to může být ještě horší! Možná ani nesouloží ani nehraje hry!

                  1. asisi potom hraje na Jak se ocel kalila

                    1. Pak může chodit jen na feministické demonstrace, nic jiného mě nenapadá.

                    2. fuck off

    3. Kde kdo. Místo čumění do bedny prakticky všichni. ;-)

  6. Co se vám nelíbí na kapitalismu a maximalizaci zisku? Vždyť přesně toto je skutečný kapitalismus!

    Nejste snad zaprdění levičáci nebo socani?!

  7. Kapitalizmus majú radi, aj ten zisk. Ale nesmie ho byť priveľa a tie prachy by mali byť nejak spravodlivo rozdelené.
    Takže trochu spravodlivosti, trochu prerozdeľovania a potom to ide do prdele presne ako to vidíme, plazivy socializmus to tu ťahá ku dňu a všetko ostatné sú len jeho nástroje.
    Dôležité je, aby sa ostatní nemali lepšie. To treba nejak zaraziť. Prečo by mala nejaká firma na hry zarábať miliardy? Len preto že uspokojuje potreby zákazníkov lepšie ako konkurencia? S tým by mal niekto niečo urobiť.

    1. Jsem přesvědčen, že každá hra by měla mít potvrzení, že dodržuje ESG zásady. Na každé hře by mělo být napsáno, kolik CO2 vyprodukovali vývojáři, a zaplatit z toho emisní povolenky. Dále by se měla sledovat genderová diverzita v herních vývojových týmech, a povinně stanovit kvóty pro ženy i další gendery.

      Navíc si myslím, že by se mělo dbát, aby každá hra ve svém příběhu propagovala evropské hodnoty, diverzitu, vychovávala k odpovědnému zelenému počínání včetně třídění odpadů, propagovala Ukrajinu, plivala na Rusko, Bělorusko a Čínu, obsahovala několik projevů Uršuly Lejenové, obsahovala výzvu k očkování RNA vakcínou, měla reklamu na euthanasii. Od věci by nebyla ani výzva k dobrovolné mobilizaci do Černochové a Řehkovy armády. A samozřejmě by měla mít dehonestaci Babiše, Okamury a Turka. Spolu s chvalozpěvem na Fialu, Rakušana, Lipavského.

        1. Je to ale málo intenzivní!

          Stále není důsledně dbáno na to, aby záporné postavy byly heterosexuální běloši, zatímco kladné postavy černoši, ženy a LGBTQ. Nebo chybí třeba vzdělávání – například do dalšího levelu se dostaneš po zadání hesla: posledního odstavce ze strany 83 evropské směrnice o pěstování brambor.

          Mám dojem, že herní firmy mají ještě hodně co dohánět!

      1. Jestliže ty hry jsou o násilí, zabíjení, tak to jsou právě ty evropské „hodnoty“.

        1. Ale chybí tam to podstatné. Po zabití osoby ve hře by se mělo číselně a názorně vysvětlit, o kolik se tím sníží uhlíková stopa, když další osoba nebude vydechovat CO2. A o kolik se tím sníží oteplování planety.

          1. Mela by tam byt nejaka virtualni figura, neco jako Deux ex machina, hlava s sedymi vlasy, sedym knirem a plnovousem, vse modelove upravene a ta by vysvetlila, ze i kdyz game over je za dvermi, tak vsichni se maji dobre a jsou tesne pred orgasmem.

  8. Já mám doma iPad1. Dodnes skvěle funguje, baterka drží…. ale Apple to odřízl od svého AppStoru, takže do toho nelze nic nového nahrát, ani aktualizovat prohlížeč, takže je to k ničemu i na prohlížení webu. V podstatě z toho Apple uměle vytvořil elektronický odpad, přestože zařízení samo o sobě funguje bez problémů. Lidi dají třeba 30-50 tisíc za jejich nový telefon, který Apple po pár letech odřízne a bude jim k ničemu. Hmmm. Taky to přijde všem normální, hlavně asi lidem, co si jejich produkty kupují.

    1. balígy tam dostat nendou?

    2. Zrovna iPad 1 je rychlé zkompostování ze strany Apple. Po uvedení na trh byl podporován asi jen pouhé dva roky, pak to utli.

    3. Tak určitě od takové skvělé firmy máte i spoustu dalšího vybavení. Nebo snad ne? ;-)

  9. Už se těším na článek o příliš vysokých platbách za televize a proč zrovna ten či onen kanál není zadara v základní nabídce (facepalm).

    Osobně sice jsem taky proti AaaS, ale špagát v ruce mají zákazníci. A těm to zjevně u her nevadí, dokonce naopak, jsou natolik blbí, že platí dopředu za zbytné píčoviny. V čem je problém?

    Že bez zákazníků není business nyní zjišťují např. automobilky. Ano, taky zkoušely (a zkoušejí) formu předplatného, a opět bude jen na zákaznících, jestli jim to sežerou. Třeba takový John Deere možná vyhrává žaloby, ale k čemu je vyhraná žaloba, když nejsou zákazníci? A pokud jsou, well, asi jim to nevadí.

    1. :-)

      Problém je trochu v tom, že i programátoři chtějí žrát a vývojem jsme se dostali do takové situace, že i relativně pokročilému uživateli stačí grafický program nebo spreadsheet pět až deset let starý a vlastně vývoj nepotřebuje.
      Proto SaaS, u her mi to vadí asi nejmíň.

      Možná jeden z důvodů, proč se neustále mění legislativa, je stimulace vývoje specializovaných programů (účetnictví, atd) a snazší akceptace SaaS zákazníky. :-)

      1. Každý chce žrát, třeba doktoři. Z nejčastějších příčin úmrtí v USA plyne, že pacienty se srdečními a onkologickými chorobami, které statistice dominují, nezachránili a dalším svým konáním obsadili pěkné 3. místo. https://www.tribune.cz/archiv/chyby-ve-zdravotni-peci-jsou-v-usa-treti-nejcastejsi-pricinou-umrti/

        1. Souvislost?

          1. Jen podobnost. Jistá část programátorů, stejně jako doktorů, je z hlediska prospěšnosti celku nadbytečná.

            1. To je ale hloupá analogie, protože u srdečních a onkologických onemocněních lékařská péče život měřitelně prodlužuje a i ty chyby lékařů neznamenají, že přijde (nadbytečný) doktor a zasáhne do zdravého pacientova těla, ale jednoduše to, že by to chtělo lepšího doktora s optimálním postupem. A jelikož i v medicíně platí starý Gauss, pro lepší doktory je potřeba naopak doktorů více, minimálně po určitou dobu, než se ti horší budou v zájmu prospěšnosti celku věnovat práci jakékoli, ale jiné.

              1. Například Zdeněk Hřib se začne věnovat dopravní situaci v Praze.

      2. Hele, já už to psal. Ale 99 % lidí, co se považuje za programátory, nejsou programátoři.

        Odmítám považovat třeba tvořiče HTML za programátory.

        1. zlatý HTML, PHP, kloudný styly. Dneska frčí lepení blobů a to pak kamkoli vlezeš a máš tam 40776865457657865 vnořenejch rámců do sebe a v tom je teprv třeba jedno slovo tvl. Jenom dokumenty se stylama v klidu tisíc řádků.

          Spolužák si z toho dělal prdel už na střední, Alenka v říši divů tvl:

          Alenka

          bohužel dneska vypadá webofka asi takle:

          Alenka

            1. Az na to, ze ty vnoreny DIVy nikdo nepise, frontend dev posklada na sebe Rasct/Vue/Angular komponenty a HTML znacky generuje az javascript. Obcas je serverside (typicky kvuli SEO), casto clientside.
              nekdo nam tu zaspal 20 let.

              Podivovat se divum v generovanem kodu je stejne ptakovina, jako rozebirat ASM instrukce generovane C++ kompilatorem.

          1. je to fakt dneska úplně pošahaný, padesát vnořenejch divů který absolutně nedávají žádnej význam z hlediska rozřazování obsahu, a v tom fakt jedno slovo nebo nejakej piktogram tvl

            1. Ty divy jsou jednak součástí šablony, která se používá třeba na tisíce stránek. Ty divy jsou také objekty, na které působí CSS styly, a dávají jim nějakou pozici, vizuální podobu a další styly.

              Když potřebuješ nový vizuální nebo textový styl, máš jen dvě univerzální značky v HTML: span pro řádkový obsah a div pro blokový obsah.

              Samozřejmě také lze úplně vyměnit vzhled a chování standardních HTML značek.

                1. Máš hromadu divů a k tomu CSS styly jako:

                  div#top-space {background-color:#000000; color:#FFFFFF;}
                  div#top-stace a img {text-decoration:none; border:0;}
                  div#top-space a {font-weight:bold; text-decoration:none; font-size:3.8mm; font-variant:small-caps; color:#DDDDDD;}
                  div#top-space a:hover {text-decoration:underline; color:#FFFFFF;}
                  div#top-space div.horizontal-menu {position:absolute; left:0; top:0; margin:1px 5px; border:0; padding:0; height:28px;}
                  div#top-space div.horizontal-menu ul {display:block; margin:0; border:0; padding:0; list-style-type:none; background-color:#000000;}
                  div#top-space div.horizontal-menu li {float:left; width:150px; height:27px; margin:0 1px; border-bottom:1px solid #808080; padding:0; background-color:#000000; text-align:center;}
                  div#top-space div.horizontal-menu li a {display:block; width:100%; height:22px; padding-top:4px; font-size:3.8mm; font-weight:bold; text-decoration:none; color:#DDDDDD;}
                  div#top-space div.horizontal-menu li a:hover {background-color:#800000; color:#FFFFFF; text-decoration:underline;}

                  A najednou vidíš význam, proč tam ta hromada divů je.

                  1. tvl ty seš kokot, nemusíš se srát do všeho dyž nemáš k věci co říct

                    1. Von má ale částečně pravdu. Stejně jako se SW už nepíše ve strojovém kódu a pro úspornost se využívá knihoven a balíků, takže každý program s sebou nese 90% balastu, i tvorba www podléhá týmž zákonitostem a opakovaná použitelnost prvků a snadnost tvorby stránek převažuje nad jednoduchostí kódu.
                      Není na to zkrátka čas. (nelze ho zaplatit)

                    2. šak to řikám, každá smradlavá pýča co de vokolo lepí sračky z blobů a vydává se za kdoví co to není, tvl…nakopat prdele a né tomu eště platit

                    3. Ono je to ale víceméně také neschopností HTML a CSS. Jako důsledek debility W3C (www consortium), tedy standardizační komise pro web, která funguje asi stejně dobře jako Evropská unie.

                      HTML je zflikované a podělané tak, že nakonec zástupci průmysl museli násilím vzít W3C jejich hračku a vyrobit HTML5. Jinak by to bylo mnohem smutnější.

                      Ve tvorbě CSS si zase W3C hrála na třídního nepřítele, a záměrně podělávala jejich části, aby uškodila tomu, koho nenávidí. Podobnost se současnou vládou Fialy versus Rusko je téměř přesná. Záměrně nekompatibilně měnili verze CSS, protože nepřítel (Microsoft) už implementoval předchozí verzi, tak je třeba mu to ztížit. Pak se přišlo na to, že změny jsou nedomyšlené a zase se to vracelo. Neustálé zpětně nekompatibilní změny. Pak si vezmete standard CSS, a tam se W3C vysmívá vývojářům do ksichtu hned v úvodu: „V CSS není žádné číslo verze, protože CSS vždy dodržoval a bude dodržovat zpětnou kompatibilitu, takže není nutné verzovat.“

                      HTML několikrát změnilo směr. Nejdříve vytvářelo značky pro vizuální kontrolu. Pak se rozhodlo, že nic takového, vizuální vzhled má být v CSS. Pak zase jiná filozofie. A výsledkem je, že webaři si vlastně vytvářejí značky pomocí divů. Jak to mají dělat jinak? Já bych také raději psal HTML tímto stylem:

                      <SlovníkoveHeslo>
                      <Termín>Behemot</Termín>
                      <Popis>Značka kondenzátoru vyráběného v čínské továrně</Popis>
                      </SlovníkovéHeslo>

                    4. Behemot
                      Značka kondenzátoru vyráběného v čínské továrně

                      No a tak se to nyni presne dela.
                      Akorat ty tagy nejsou HTML, alebrz Vue/React/Angular komponenty. A ty nasledne vygeneruji onu hromadu DIVu. A proti obyc HTML to umi i zpracovat Eventy a obsluzny proceduralni kod. A dokonce i CSS muze byt soucasti komponenty, to se ale nedoporucuje.

                    5. Alan.Cox
                      2.1.2025 v 8:36

                      jo to je ta sračka co s tim roky plácali játra a nakonec z toho vylezl obskurní šit snad horší jak původní java a flash dohromady tpč? fuj

                    6. re: Dissenter 1.1.2025 v 20:07
                      Ve strojaku ne, ale v assembleru se jeste porad pise. Dokonce i pro 32bit.

                    7. Sysop: Ono se píše ve strojáku, v assembleru, a úplně ve všem co kdy bylo na psaní programů vytvořeno. Jen je to zlomek procenta veškerého sw.

                      Některé mikrokontrolery vás do toho assembleru naženou prostě třeba tím, že mají třeba 256 bajtů RAM a 4 KB ROM

                    8. Nejen to, ale treba kdyz je potreba zajistit vysokou spolehlivost a neni duvera v knihovny (i kdyz jsou certifikovane), plus je potreba mit kontrolu nad kazdym cyklem. A nebo, kdyz se musi maximum vykonu vydojit z co nejlevnejsiho cipu. Strojak ale imho smysl nema,je to v podstate objemove/vykonove na urovni asm, jen vetsi srani.

                      Delali jsme v asm pro 32bit sw pro krevni pumpu, napriklad.

Napsat komentář

D-FENS © 2017