No.. každopádně tohle svinstvo si našlo minulý týden poprvé i mě. Nic moc zážitek.
marcusant
Omezování a zákazy genetických manipulací a pokusů spojených s editací cirspr CAS, způsobuje, že předčasně zemřou desítky miliard lidí, které by mohli žít stovky až tisíce let. Pokud by se veškeré prostředky mrhané na podobné nesmysly investovaly do výzkumu, editace a spojení lidské DNA a DNA hrabáče kapského, dala by se eliminovat smrt stářím (nestárnou- efektivní replikace bez ztráty telomeru- umírají na predátory, infekce a nehody, jejich pravděpodobnost přežití se s věkem zvyšuje), na rakovinu (nemají rakovinu, lze ji vyvolat uměle, ale uzdraví se), prodloužit plodnost (produkce nových vajíček v ovariích po celý život), omezení kardiovaskulárních chorob (nestárnou jim ani cévy), vysoká míra imunitní adaptace (aktivní brzlík), adaptace na bolestivé podněty (umějí necítit i ty nejbolestivější podněty – capsaicin). Jsou to savci, hlodavci, není důvod k nepřenositelnosti. Toto je největší zločin současnosti, toto by měli vědět všichni lidé na světě. Nepochybuji, že za život by každý rád přispěl navíc, že za život by lidé demonstrovali každý den. Není žádný důležitější, vyšší, potřebnější úkol, než porazit smrt.
Kdyby bylo možno zkoumat legálně potřebné, nikdo by nepáchal samoúčelné nebezpečné výzkumy, grantů na potřebné věci by bylo víc než dost.
Všechny podobné zákazy mají zásadně negativní dopady zvlášť v situaci, kdy už vidíme to světlo na konci tunelu.
Hluboce se omlouvám za chybu, ten živočich se jmenuje rypoš lysý a příbuzný rypoš kapský, nevím, jak jsem se mohl splést.
ygorek
marcusant 25.2.2023 v 16:32
No, ten se dožívá až osmnácti let…
Ovšem vždycky je něco za něco. Dlouhověkost rypoše jde ruku v ruce s extrémně pomalým metabolismem.
marcusant
No píšou že přes třicet a extrémně pomalý metabolismus jsem nikde nenašel, navíc řada hlodavců hibernuje na 3-4 měsíce a život delší nemají.
ygorek
marcusant 25.20.2023 v 17:58
Královna ne, dělnice v nenáročném vytížení možná.
Pokud jste to nenašel, pravděpodobně jste látce nevěnoval potřebnou pozornost.
marcusant
Nejde o pomalý metabolismus, ale přístup k regulaci tělesné teploty a dynamice metabolismu, což je pro savce poněkud netypické. Když zprůměrujete křečka včetně hibernace, nejspíš vyjde pomalejší. Když z někoho děláte blbce, tak alespoň precizně, extrémně pomalý metabolismus má želva. Královna neustále rodí, to bude asi náročné…
ygorek
marcusant 25.2.2023 v 19:29
Ano, někteří plazi mají také extrémně pomalý metabolismus. To nevylučuje fakt, že pomalý metabolismus mohou mít i někteří savci.
Nevím, jak se dá zprůměrovat křeček a proč by to měl kdo dělat.
Dosti žertování.
Důvod, proč by člověk stěží chtěl žít tisíc let, je srozumitelně podán Karlem Čapkem (Věc Makropulos). Představa člověka, který žije 940 let postižen Alzheimerovou chorobou, je, alespoň pro mne, distatečně odstrašující.
marcusant
Tak znovu, oni nemají pomalý metabolismus, oni ho umí dosti dynamicky zrychlovat a zpomalovat včetně tělesné teploty. Proč křeček: argumentoval jste tím, že jeho dlouhověkost je daná pomalým metabolismem. Vzhledem k tomu, že ho nemá trvale pomalý, ale jeho rychlost mění podle potřeb, dá se dobře srovnávat s křečkem, který také mění svůj metabolismus za účelem hibernace a dlouhověkost mu to nepřináší. Možnost žít déle s alzheimerem není, na ten s jistotou umřete. Je to ale skvělý důvod proč hledat léčbu. Je vysoce pravděpodobné, že ji dříve nebo později objeví. Chápu, že byste nechtěl žít tisíc let s alzheimerem, ale pokud tvrdíte, že byste je nechtěl prožít zdráv byť stár, tak buď trpíte depresí nebo lžete.
ygorek
marcusant 25.2.2023 v 20:38
Ne. Rypoši mají metabolismus extrémně pomalý, dokáží ho zpomalit asi o čtvrtinu a zrychlit na původní úroveň.
Tělesná teplota je průvodním jevem, zrychlit či zpomalit metabolismus beze změny tělesné teploty by bylo asi obtížné.
O křečkovi jsem nepsal nic, tedy jsem neargumentoval jeho dlouhověkostí danou pomalým metabolismem, jak mi podsouváte.
Zajímalo by mě, čistě v rámci diskuse, u koho jste studoval animální fyziologii.
Střízlivý a s chladnou hlavou tvrdím, že bych nechtěl prožít tisíc let zdráv, byť stár. A pokládám se za dostatečně stára na to, abych se to mohl pokoušet posoudit.
Hezky to podal Nahoru po schodišti dolů band v písni Ze zvyku (Pirátské live 2003).
marcusant
Dlouhověkost rypoše ne křečka, u rypoče jste metabolismem argumentoval: „Dlouhověkost rypoše jde ruku v ruce s extrémně pomalým metabolismem.“ A já argumentuji, že křeček má v průměru také pomalý metabolismus a dlouhověký není. Fyziologii jako obor ne jako předmět, to se dělí, jsem studoval na 1lf. Zvířata nejsou úplně středem zájmu, ale něco o nich přeci padlo. Jinak hudební vkus prima, osobně mám nejraději Praporčici Hildegardu.
ygorek
marcusant 26.2.2023 v 0:18
Výborně, teorii tedy ovládáte. Potom by mě zajímalo, i když už to je vlastně OT, zda opravdu věříte, že je možné „zprůměrovat křečka“ (bizarní, ale v rámci diskuse snad pochopitelná zkratka) předvedeným způsobem, případně zda má takový postup oporu v literatuře.
Domnívám se, že vámi navrhovaný postup, tedy spojení DNA za účelem získání chiméry s požadovanými vlastnostmi, je s odpuštěním poněkud vulgární.
Proč?
Protože problematika není tak jednoduchá. Pominu ekologické hledisko a soustředím se na přenositelnost úseků DNA mezi savci. Problémem člověka je jeho mozek, hlavní energetický spotřebič a nejchoulostivější orgán podléhající neúprosné degradaci. Zvýšení výdrže orgánů mozku sloužících nijak neřeší udržení výkonnosti mozku samotného a pokud vím (jistě, vím toho málo), organizmus (a tedy jeho DNA) použitelný k předpokládanému účelu není znám.
Omlouvám se, že je můj příspěvek poněkud zmatený, ale nemám kapacitu na podrobnější a „učesaný“ rozbor.
Popsal jste vlastnosti konkrétního druhu. Existuje výzkum osvětlující ne to, že vlastnosti má, ale jak a proč je získal?
Poznámka brutálně zjednodušená:
Přístupu „mrkev je zdravá, tak dodáme do lidské DNA sekvenci mrkve a lidstvo bude zdravé“, nerozumím.
marcusant
Dobrá, dostáváme se k odbornější diskusi. To nejdůležitější. Transkriptáza: při dělení lidských buněk se díky vadnému enzymu DNA neustále zkracuje – enzym je nepřesný, pracuje po úsecích a neúplný konec vynechá. těm koncům se říká telomery a je jich omezený počet cca 24. Po jejich vyčerpání buňka umírá „stářím“. Oproti tomu enzym rypošů je přesný, jejic DNA se nezkracuje a za tím je jejich dlouhověkost. Dále daleko efektivněji zacházejí s antioxidanty, což je další důvod, proč nemají rakovinu. Mají spoustu dalších užitečných vlastností, ale tyto jsou nejpodstatnější. Člověk má telomerázu, která způsobuje u zárodečných buněk „doplňování“ telomer, v ostatních buňkách je blokovaná, její odblokování způsobí rakovinné bujení, rypoš toto vyřešil principiálně lépe. Pokud máte buňky (imunitní tentokrát), které se mohou množit nekonečně, má též smysl udržovat funkční brzlík a efektivněji čelit novým imunitním výzvám. Toto všechno jsou mikroskopiské intrabuněčné děje, které s velikostí, funkcí a spotřebou mozku nemají nic společného. Udržení výkonu mozku souvisí právě se schopností buněk se množit. Mozkové buňky se množí velmi omezeně mimo jiné kvůli tomu,
ygorek
marcusant 26.2.2023 v 10:49
Zadržte, proboha!
Nedokáži diskutovat o „technikáliích“, ke kterým míříte, jsem obyčejný vidlák.
Jak jsem psal výše, není důležité, co rypoš ve srovnání s jinými savci získal, když nevíme, jak a proč to dokázal, za jakých podmínek to lze předat jinému organismu a hlavně, co za to. Musí být nějaký důvod, proč nemají „přesný enzym“ třeba všichni hlodavci, nebo alespoň morčata.
marcusant
Odpovědi dále. „Musí být nějaký důvod, proč nemají „přesný enzym“ třeba všichni hlodavci, nebo alespoň morčata“ – nemusí a pokud je viz major, jsem věřící, ale do genetiky to nemotám. Přírodní genetika je založená na pokus omyl a miliarda let na testy. Příroda se chová stylem Ládi Hrušky – když nemáš limetku, tak tam narvi citrón. Jediný důvod, proč v genetice něco nějak je je, že to funguje. Žádný jiný důvod fakt být nemusí.
marcusant
že jsou díky velké specializaci náchylné k rakovinnému bujení. Pokud by nebyly, jistě by bylo možné jejich množení alespoň do úrovně obnovy akcelerovat. To se týká i jiných buněk než neuronů např. astrocytů. Jistě jsou další výzvy typu degenerativních chorob jako parkinson, alzheimer, BSE a spousta jiných méně populárních.
Navrhovaný postup není pokusný vznik náhodných chimér, ale přesná editace konkrétních úseků DNA se známou funkcí. Jak funguje jejich tanskriptáza a kde je kódována se už ví. Toto již umí genetici teď velmi dobře pomocí crispr CAS, fenomenálního objevu genetiky. V tuto chvíli jsou největší překážky legislativní a morální nikoli technické. Výhledově by takový výzkum samotný mohl zabrat cca 20-25 let, ověřovací fáze logicky 100 let, tedy standardní délku života + něco navíc. Morální problém spočívá ve zpětné (ne)kompatibilitě, spojení editovaného a needitovaného člověka by patrně nebylo životaschopné díky rozdílné délce DNA úseků – zip by si nesedl.
Na „křečka“ mám autorská práva já. Pokud podle vás pomalý metabolismus způsobuje delší věk, měl by křeček, který hibernoval, mít výrazně delší život než ten, který se k zimnímu spánku neukládal. Nejsem křečkolog, ale myslím, že to tak úplně není.
servisdok
Pro začátek by možná stálo za to zjistit, co přesně způsobuje tak zvýšený výskyt Alzheimera. Jsem staršího data výroby a tak si pamatuju, že i velmi staré a k smrti udřené lidi, na stáří neničil Alzheimer v takové míře, jako je tomu dneska. A není to tak dávno, řekněme jen půlstoletí.
Moji prarodiče z obou stran, ale i tetičky a strýčkové, na stáří trpěli určitým stupněm stařecké demence, ale nikoli samozřejmě. Babička i děda z tátovy strany, umřeli při plné duševní svěžesti a na úplně jiné nemoci, na které se paradoxně dnes už neumírá, nebo jsou plně léčitelné.
Ten nárůst Alzheimerů je až zarážející. Je to něčím konkrétním způsobeno a já snad i chápu, že nikomu se moc nechce do toho zjišťovat, co to přesně je.
Každopádně to ale stojí daňové poplatníky a rodiny nemocných strašidelné peníze, pokud samozřejmě nerezignují na péči a nestrčí svého stařečka do nějakého obskurního zařízení. To jsou ta, kterých přibývá čím dál více a kde stařečkovi spíše „pomohou do hrobu“ mizernou péčí, než aby se o něj prostě lidsky postarali – aby umřeli s alespoň troškou lidské důstojnosti.
A víte, co jsem slyšel od jedné takové „pečovatelky“?
„Ten dědek kdysi přišel na svět špinavej a vod krve, tak proč by z něj měl odcházet čistej?“
To myslím mluví za všechno.
marcusant
Fakt se na tom maká, výzkum nevaskulárních demencí běží na plné obrátky, už se asi zhruba ví proč, neví se zatím moc, co s tím. Nárůst demencí částečně souvisí s průměrnou dobou dožití a mediánem, spousta lidí umřela dřív na infarkt než na alzheimera, takže se vůbec nestihl pořádně projevit. Ale přesto tam nějaký nárůst je, patrně souvisí se stravou a prostředím, součástí alzheimera je i nespecifický zánětlivý proces způsobený v mozku ukládanou bílkovinou, který potencuje její ukládání – začarovaný kruh. Vlivy prostředí mohou tento zánět podporovat a urychlovat tak nástup příznaků.
tak mít víc jak řekněme 50 let produktivního věku, kdy je tělo nejak rozumně použitelný, by určitě nebylo na škodu, osobně bych to celkem bral
von jim snad někdo brání, kdyby to takhle šlo, se zlikvidovat dřív, ať už chlastem, drogama, přežíráním, špagátem apod.??
marcusant
No proto to ygorkovi moc nevěřím, chtít předčasně zemřít aniž bych trpěl nebo byl salát, je diagnostické kriterium deprese.
ygorek
markusant 26.2.2023 v 11:52
Kde jste proboha přišel na to, že bych snad chtěl předčasně zemřít?
Anebo vlastně…
Co přesně míníte výrazem „předčasně“? Tedy pokud pominu váš komentář z včerejšího večera, protože z něho plyne, že to je „před dožitím tisícovky“.
To je od Behemotových konkrétních padesáti produktivních let docela daleko.
Forge
ygorek: Tahle diskuse ohledně rypoušů a křečků byla velice plodná.Asi jsi nepochopil, že pan markusant by chtěl praktikovat klasický zimní spánek.A spoléhá na vědu.Vysvětli mu,(já se s ním bavit nebudu), že příroda není laboratoř a že nemůže mít všechno, co okouká.I když u savců.Protože příště by chtěl přes DNA naroubovat echolokátor:-)))Je to nějaký blázen.
ygorek
Forge 26.2.2023 v 15:19
Ne.
Marcusant by chtěl aplikovat gen zaručující dlouhověkost při plném zdraví bez využití etap „zimního spánku“.
Spoléhání na vědu je logické, obávám se, že v diskutovaném případě lze nalézt prvky fachidiocie, případně víry v neomezenou moc vědy typickou pro vyspělejší ekonomiky v minulosti. Pejorativně se ta perioda charakterizuje nálekou „poručíme větru, dešti“.
Zatím nijak nevzal v potaz mou připomínku, že v přírodě je vždy něco za něco.
Projevuje se to v praxi při genetických modifikacích (madimulací s geny v laboratoři nebo klasickým šlechtěním) rostlin a živočichů v zemědělství.
Představa implementace modifikovaných vajíček, těhotenství, výchovy kvazilidských organizmů, které by bylo očekávatelně v 999 promilích nutno tak či onak utratit nebo nechat v izolaci dožít, je pro mne nyní nepřijatelná. U rostlin a zvířat se tuto překážku abstrahovat podařilo, i když i zde je ve společnosti patrný aktivistický odpor.
Forge
ygorek: Nečetl jsem celou diskusi a ani nechci.Věda je úžasná, ale neuznává hranice ničeho.Jsou to magoři, kteří si myslí, že poznali všechno a přitom každý rok čuměj, jak se to mění.Proto jsem taky z akademické půdy sestoupil do suterénu.Začalo mě to děsit…
marcusant
V přírodě není vždy něco za něco, proč by mělo být? Někdy samozřejmě ano, jako je kupříkladu využití maximální svalové síly u zvířat vs. ochrana před poškozením u člověka, ale většinou to není žádná božská rovnováha, jen evoluční eliminace nepotřebných vlastností, které stojí energii. Člověk má alespoň v prvním světě nadbytečný přísun energie a k eliminaci tedy není důvod, což má i své negativní externality. Jsou úspěšnější organismy a méně úspěšné, jsou perspektivnější evoluční cesty a méně perspektivní a některé organismy, jako je třeba člověk, mají holt štěstí. Člověk je mimořádně úspěšný v mnoha věcech, o nic, co by mu zásadně chybělo, nepřišel.
Genetické manipulace u rostlin probíhají, ale z hlediska následného použití platí brutální omezení, takže se toho zase tak moc nedělá, kdo by to platil.
Celá evoluce dokazuje, že není něco za něco, že vždy existují možnosti zdokonalení, jen příroda je nesmírně pomalá a velice často se jí stává, že velmi nadějné „projekty“ zničí náhoda a z definice genetiky se už nikdy nezopakují.
Morální dilemata lze řešit pomocí simulace, partikulací a dalšími metodami na hranici in vitro x in vivo. Finální testy ale musí proběhnout vždy. Ve finální fázi si dokážu představit spoustu rodičů dobrovolníků, kteří by chtěli dlouhověké dítě a převzali by tím určitým způsobem zodpovědnost. Mnohé genetické změny lze ale vnést i do živého organismu, jako už dnes existuje genová terapie, a tam si dokážu představit obrovské množství nadšených dobrovolníků, kterým se prostě na druhý břeh nechce a tak to risknou – nemají moc co ztratit. Chtěl byste jim to zakázat? To mi přijde nesrovnatelně amorálnější.
monday
@marcusant
Ale, jo dříve nebo později dokáže někdo vypnout informaci, že tělo má stárnout a uvolnit místo další generaci. Akorát to lidstvu žádný štěstí nepřinese. Halt místo na stáří budem chcípat v boji o zdroje nebo vyjde vyhláška Euro 35 a v rámci boje proti CO2 bude vasektomie pro spodních 99% povinná.
Ale třeba jsem moc velkej pesimista a místo do důchodu budou dvacetiletí osumdesátníci nastupovat do voyageru a povrčej obydlovat vesmír.
Forge
monday: Odpověď neodpověď.Úplně mimo pro marcusanta.Mimo téma.A navíc KaBrňácká.
ygorek
marcusant 26.2.2023 v 17:31
Ano, v přírodě vždy existují možnosti zdokonalení, to nezpochybňuji nikde a nijak. To ale nevyvrací tvrzení, že vždy je něco za něco.
A na závěr ta obligátní sugestivní třešnička na dortu…
Ne, nechtěl bych nikomu nic zakazovat.
To „…je pro mne nyní nepřijatelná.“ znamená, že nechci nikoho k ničemu nutit a nechci se něčeho účastnit jako financiér.
ygorek
Behemot 26.2.2023 v 11:34
Četl jste diskusi?
Nebavíme se o padesáti letech produktivního věku, ale o tisíci letech dožití. S použitelným mozkem, dodávám já. Padesát let produktivního věku s rozumně použitelným tělem absolvoval můj děda, který produktivní věk začal tím, že v roce 1914 narukoval, při zdravém rozumu oslavil ještě devadesátiny.
monday
@marcusant
No a máte nějakou představu, jaký dopad na život na Zemi by taková pilulka nesmrtelnosti měla? Tedy kdyby ty, jak píšete desítky miliard lidí předčasně nezemřely?
servisdok
Během jedné jediné generace, by takto modifikované lidstvo planetu komplet zničilo, jen válkami o zdroje. Válčíme o ně už teď, kdy se dožíváme jen desetiny té naznačené „životnosti“.
marcusant
Fakt nevím, to není otázka pro genetiku resp. medicínu. Mars?! Země prvního světa by řešení zřejmě nalezly…
marcusant
Ps: to ale není otázka jestli ale kdy. Nebo si myslíte, že je pricipiálně nemožné víceméně zopakovat to, co zvládla příroda, když víme jak to udělala? Nebuďte naivní, není nic, o co by ultrabohatí lidé měli větší zájem. Ne pro lidstvo, pro sebe. Pokud by najednou začali superboháči žít přes stovku, víte, co se děje.
monday
No vy jste to puvodne podal,jak kdyby tu nesmrtelnost měla hradit VZP. Jinak nesmrtelnost pro bohaté bude znamenat otroctví pro plebs.
servisdok
Problém vidím hlavně v tom, že ta informace o nějak „podezřele“ dlouholetém bankéři, se k nám vůbec nedostane.
Resp., ti lidé by s těmi prostředky, které mají k dispozici řekněme po půl století i déle, stoprocentně zabránili průvalu takové informace. Už dneska vidíme, že ti superboháči dosáhnou i na věci, na které dříve dosáhly jen výkonné ekonomiky, osazené opravdu kvalitními odborníky. A určitě to není způsobeno tím, že rejžák něco dneska umí vyrobit tak levně, že si příkladně sondu k Marsu, nebo výrobu 2.000 satelitů, může dovolit skoro každý stát :D
Za peníze v Praze dům, takže proč ne kompletně novou historii nějaké identity. Doklady už jsou jen formalita a myslím, že problémem není ani digitální věk.
A i kdyby, nějakou divnou kombinací náhod, došlo k průvalu informace, že dotyčný superboháč má ve skutečnosti rok narození řekněme 1920, nikdo by tomu stejně neuvěřil.
Forge
Pánové, máte dobrý téma.Chtete žít navěky?Co to je za píčovinu?Teď šel Štrougal, před tím Vaš.Kolem sta.Asi nejde o kvantitu, ale o kvalitu ne?
servisdok
Děda říkával „sviňa vydrží najdýl“ a když to tak sleduju okolo sebe, tak..něco málo na tom bude.
Sviňa, ve smyslu zpravidla bezohledného člověka, má nejspíš trochu ostřejší lokty a umí se životem probíjet líp, celkově.
Ale je na tom jen něco málo, s postavením to nejspíš nesouvisí. Protože – docela vysokého věku se dožil i pan Stránský, původně MUKL z uranu.
Takových lidí, co dostali až takhle zahulit, zpravidla v těch padesátkách – a i přesto se dožili vysokého věku bez výrazné demence, jsem zaregistroval už víc.
Fakt drsně rozkulačení sedláci a živnostníci, plus kriminály k tomu – tyvole skoro všichni hodně 80+ a bylo o ně následně rodinou postaráno, pokud to vůbec potřebovali.
Možná je to jen tím, že o nemocech, neštěstí a smůle „obyčejných lidí“ se nemluví a nepíše, kdežto o „neobyčejných lidech“ v jakémkoli smyslu, o těch se píše, nebo mluví a máme je v povědomí.
To je podle mě i případ toho Vaše či Štrougala, zřejmě plus k tomu i nějaký genetický základ.
shane
je to v zásadě tak. plus to, že lidi si víc všímají extrémů. Když někdo, byť neznámý, umře ve čtyřiceti, tak si o tom lidi povídají, stejně jako když se někdo dožije stovky. pokud někdo umře v osmdesáti, tak to nějak velkou pozornost nevzbudí, protože se to v tom věku tak nějak očekává. Zájem to vzbudí jedině když umře nějakým exotickým způsobem. Takže ano, Štrougal, Vaš nebo Jakeš se dožili skoro stovky, Brožová-Polednová 93, na druhou stranu Urválek se dožil jen 69 let, Karol Pazúr (pachatel masakru na Švédských šancích) 59 let, Antonín Novotný 71 let, Zápotonda 73, Husák 78. Gottwald 56 a Mengele 68.
Jan Mrcasik
Pokud to není jen sofistikovaný vtip, je na tom vidět, jak potřebná je Literatura jako školní předmět.
Myslím, že to bylo právě v Literatuře, kde jsem se dostal ke krátké dystopické povídce na principu „lidé žijí tisíc let“. Následky byly nevyhnutelné: asi tak 1m2 na jedince, zákaz rození dětí dokud neumře někdo starší, brutální hegemonie „nesmrtelných“ starců, kteří drželi všechny pozice v administrativě i průmyslu a všechna slušná pracovní místa… Geniální.
A co se editací lidského genomu týče, vřele doporučuji brilantní dystopii „Helix“ od Marca Elsberga. Zápletka: s CRISPR je editace genomu triviálně snadná pro každé vědecké hovado, takže se samozřejmě začne prodávat genetické vylepšení „superdětí“ proti kterým „přirozený člověk“ nemá sebemenší šanci intelektuálně ani fyzicky.. A k čemu to samozřejmě nevyhnutelně vede.
Elsberg je vůbec dobrý – vždy si nastuduje nějakou trendy technologii a brilantně popíše její odvrácenou stránku. Jeho prvotina „Blackout“ (myslím že oblíbená kniha kandidáta Bašty :D) skvěle rozebírá, jak snadné by bylo odpálit celou elektrickou rozvodnou síť v okamžiku, kdy se plošně zavedou „smart elektroměry“ a tím pádem lze hackerským útokem nejen napadnout přímo samotné elektrárny, ale i vypínat/zapínat odběr domácností v měřítku desítek procent skokově. Bez šance.
marcusant
To, že se Vám to nelíbí, neznamená, že to nebude. Resp. pokud to bude možné a dříve či později bude, tak se to stane jako vždycky všechno.
Přijde Vám morálnější to, že někdo žijící umře, aniž by musel nebo to, že se někdo nenarodí a ani počat nebude? No já mám celkem jasno. Jinak takový distopický scénář nenastane,život je nastaven expandovat a jednoduše expandovat bude, to se geneticky odstranit asi nedá. Máme celý vesmír, ale nemáme zatím žádnou pořádnou motivaci, tak tady je. Mimochodem editovat s crispr CAS je jednoduché, ale zjišťovat dopředu nežádoucí efekty je složité. Ranaření v tomto směru není žádoucí, neboť většina takových pokusů povede nejen ke zpětné nekompatibilitě, ale ke vzájemné nekompatibilitě takových „superdětí“, neboť se jim jaksi „rozjede DNA zip“. To jsou ta nedomyšlená zjednodušení autorů sci-fi.
Další věc, kterou pomíjíte, je, že velká čast změn je možná na žijícím organismu (viz genová terapie), což částečně eliminuje výhody superdětí.
No.. každopádně tohle svinstvo si našlo minulý týden poprvé i mě. Nic moc zážitek.
Omezování a zákazy genetických manipulací a pokusů spojených s editací cirspr CAS, způsobuje, že předčasně zemřou desítky miliard lidí, které by mohli žít stovky až tisíce let. Pokud by se veškeré prostředky mrhané na podobné nesmysly investovaly do výzkumu, editace a spojení lidské DNA a DNA hrabáče kapského, dala by se eliminovat smrt stářím (nestárnou- efektivní replikace bez ztráty telomeru- umírají na predátory, infekce a nehody, jejich pravděpodobnost přežití se s věkem zvyšuje), na rakovinu (nemají rakovinu, lze ji vyvolat uměle, ale uzdraví se), prodloužit plodnost (produkce nových vajíček v ovariích po celý život), omezení kardiovaskulárních chorob (nestárnou jim ani cévy), vysoká míra imunitní adaptace (aktivní brzlík), adaptace na bolestivé podněty (umějí necítit i ty nejbolestivější podněty – capsaicin). Jsou to savci, hlodavci, není důvod k nepřenositelnosti. Toto je největší zločin současnosti, toto by měli vědět všichni lidé na světě. Nepochybuji, že za život by každý rád přispěl navíc, že za život by lidé demonstrovali každý den. Není žádný důležitější, vyšší, potřebnější úkol, než porazit smrt.
Kdyby bylo možno zkoumat legálně potřebné, nikdo by nepáchal samoúčelné nebezpečné výzkumy, grantů na potřebné věci by bylo víc než dost.
Všechny podobné zákazy mají zásadně negativní dopady zvlášť v situaci, kdy už vidíme to světlo na konci tunelu.
dožívá se 21-23let v zajetí https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrab%C3%A1%C4%8D_kapsk%C3%BD
Hluboce se omlouvám za chybu, ten živočich se jmenuje rypoš lysý a příbuzný rypoš kapský, nevím, jak jsem se mohl splést.
marcusant 25.2.2023 v 16:32
No, ten se dožívá až osmnácti let…
Ovšem vždycky je něco za něco. Dlouhověkost rypoše jde ruku v ruce s extrémně pomalým metabolismem.
No píšou že přes třicet a extrémně pomalý metabolismus jsem nikde nenašel, navíc řada hlodavců hibernuje na 3-4 měsíce a život delší nemají.
marcusant 25.20.2023 v 17:58
Královna ne, dělnice v nenáročném vytížení možná.
Pokud jste to nenašel, pravděpodobně jste látce nevěnoval potřebnou pozornost.
Nejde o pomalý metabolismus, ale přístup k regulaci tělesné teploty a dynamice metabolismu, což je pro savce poněkud netypické. Když zprůměrujete křečka včetně hibernace, nejspíš vyjde pomalejší. Když z někoho děláte blbce, tak alespoň precizně, extrémně pomalý metabolismus má želva. Královna neustále rodí, to bude asi náročné…
marcusant 25.2.2023 v 19:29
Ano, někteří plazi mají také extrémně pomalý metabolismus. To nevylučuje fakt, že pomalý metabolismus mohou mít i někteří savci.
Nevím, jak se dá zprůměrovat křeček a proč by to měl kdo dělat.
Dosti žertování.
Důvod, proč by člověk stěží chtěl žít tisíc let, je srozumitelně podán Karlem Čapkem (Věc Makropulos). Představa člověka, který žije 940 let postižen Alzheimerovou chorobou, je, alespoň pro mne, distatečně odstrašující.
Tak znovu, oni nemají pomalý metabolismus, oni ho umí dosti dynamicky zrychlovat a zpomalovat včetně tělesné teploty. Proč křeček: argumentoval jste tím, že jeho dlouhověkost je daná pomalým metabolismem. Vzhledem k tomu, že ho nemá trvale pomalý, ale jeho rychlost mění podle potřeb, dá se dobře srovnávat s křečkem, který také mění svůj metabolismus za účelem hibernace a dlouhověkost mu to nepřináší. Možnost žít déle s alzheimerem není, na ten s jistotou umřete. Je to ale skvělý důvod proč hledat léčbu. Je vysoce pravděpodobné, že ji dříve nebo později objeví. Chápu, že byste nechtěl žít tisíc let s alzheimerem, ale pokud tvrdíte, že byste je nechtěl prožít zdráv byť stár, tak buď trpíte depresí nebo lžete.
marcusant 25.2.2023 v 20:38
Ne. Rypoši mají metabolismus extrémně pomalý, dokáží ho zpomalit asi o čtvrtinu a zrychlit na původní úroveň.
Tělesná teplota je průvodním jevem, zrychlit či zpomalit metabolismus beze změny tělesné teploty by bylo asi obtížné.
O křečkovi jsem nepsal nic, tedy jsem neargumentoval jeho dlouhověkostí danou pomalým metabolismem, jak mi podsouváte.
Zajímalo by mě, čistě v rámci diskuse, u koho jste studoval animální fyziologii.
Střízlivý a s chladnou hlavou tvrdím, že bych nechtěl prožít tisíc let zdráv, byť stár. A pokládám se za dostatečně stára na to, abych se to mohl pokoušet posoudit.
Hezky to podal Nahoru po schodišti dolů band v písni Ze zvyku (Pirátské live 2003).
Dlouhověkost rypoše ne křečka, u rypoče jste metabolismem argumentoval: „Dlouhověkost rypoše jde ruku v ruce s extrémně pomalým metabolismem.“ A já argumentuji, že křeček má v průměru také pomalý metabolismus a dlouhověký není. Fyziologii jako obor ne jako předmět, to se dělí, jsem studoval na 1lf. Zvířata nejsou úplně středem zájmu, ale něco o nich přeci padlo. Jinak hudební vkus prima, osobně mám nejraději Praporčici Hildegardu.
marcusant 26.2.2023 v 0:18
Výborně, teorii tedy ovládáte. Potom by mě zajímalo, i když už to je vlastně OT, zda opravdu věříte, že je možné „zprůměrovat křečka“ (bizarní, ale v rámci diskuse snad pochopitelná zkratka) předvedeným způsobem, případně zda má takový postup oporu v literatuře.
Domnívám se, že vámi navrhovaný postup, tedy spojení DNA za účelem získání chiméry s požadovanými vlastnostmi, je s odpuštěním poněkud vulgární.
Proč?
Protože problematika není tak jednoduchá. Pominu ekologické hledisko a soustředím se na přenositelnost úseků DNA mezi savci. Problémem člověka je jeho mozek, hlavní energetický spotřebič a nejchoulostivější orgán podléhající neúprosné degradaci. Zvýšení výdrže orgánů mozku sloužících nijak neřeší udržení výkonnosti mozku samotného a pokud vím (jistě, vím toho málo), organizmus (a tedy jeho DNA) použitelný k předpokládanému účelu není znám.
Omlouvám se, že je můj příspěvek poněkud zmatený, ale nemám kapacitu na podrobnější a „učesaný“ rozbor.
Popsal jste vlastnosti konkrétního druhu. Existuje výzkum osvětlující ne to, že vlastnosti má, ale jak a proč je získal?
Poznámka brutálně zjednodušená:
Přístupu „mrkev je zdravá, tak dodáme do lidské DNA sekvenci mrkve a lidstvo bude zdravé“, nerozumím.
Dobrá, dostáváme se k odbornější diskusi. To nejdůležitější. Transkriptáza: při dělení lidských buněk se díky vadnému enzymu DNA neustále zkracuje – enzym je nepřesný, pracuje po úsecích a neúplný konec vynechá. těm koncům se říká telomery a je jich omezený počet cca 24. Po jejich vyčerpání buňka umírá „stářím“. Oproti tomu enzym rypošů je přesný, jejic DNA se nezkracuje a za tím je jejich dlouhověkost. Dále daleko efektivněji zacházejí s antioxidanty, což je další důvod, proč nemají rakovinu. Mají spoustu dalších užitečných vlastností, ale tyto jsou nejpodstatnější. Člověk má telomerázu, která způsobuje u zárodečných buněk „doplňování“ telomer, v ostatních buňkách je blokovaná, její odblokování způsobí rakovinné bujení, rypoš toto vyřešil principiálně lépe. Pokud máte buňky (imunitní tentokrát), které se mohou množit nekonečně, má též smysl udržovat funkční brzlík a efektivněji čelit novým imunitním výzvám. Toto všechno jsou mikroskopiské intrabuněčné děje, které s velikostí, funkcí a spotřebou mozku nemají nic společného. Udržení výkonu mozku souvisí právě se schopností buněk se množit. Mozkové buňky se množí velmi omezeně mimo jiné kvůli tomu,
marcusant 26.2.2023 v 10:49
Zadržte, proboha!
Nedokáži diskutovat o „technikáliích“, ke kterým míříte, jsem obyčejný vidlák.
Jak jsem psal výše, není důležité, co rypoš ve srovnání s jinými savci získal, když nevíme, jak a proč to dokázal, za jakých podmínek to lze předat jinému organismu a hlavně, co za to. Musí být nějaký důvod, proč nemají „přesný enzym“ třeba všichni hlodavci, nebo alespoň morčata.
Odpovědi dále. „Musí být nějaký důvod, proč nemají „přesný enzym“ třeba všichni hlodavci, nebo alespoň morčata“ – nemusí a pokud je viz major, jsem věřící, ale do genetiky to nemotám. Přírodní genetika je založená na pokus omyl a miliarda let na testy. Příroda se chová stylem Ládi Hrušky – když nemáš limetku, tak tam narvi citrón. Jediný důvod, proč v genetice něco nějak je je, že to funguje. Žádný jiný důvod fakt být nemusí.
že jsou díky velké specializaci náchylné k rakovinnému bujení. Pokud by nebyly, jistě by bylo možné jejich množení alespoň do úrovně obnovy akcelerovat. To se týká i jiných buněk než neuronů např. astrocytů. Jistě jsou další výzvy typu degenerativních chorob jako parkinson, alzheimer, BSE a spousta jiných méně populárních.
Navrhovaný postup není pokusný vznik náhodných chimér, ale přesná editace konkrétních úseků DNA se známou funkcí. Jak funguje jejich tanskriptáza a kde je kódována se už ví. Toto již umí genetici teď velmi dobře pomocí crispr CAS, fenomenálního objevu genetiky. V tuto chvíli jsou největší překážky legislativní a morální nikoli technické. Výhledově by takový výzkum samotný mohl zabrat cca 20-25 let, ověřovací fáze logicky 100 let, tedy standardní délku života + něco navíc. Morální problém spočívá ve zpětné (ne)kompatibilitě, spojení editovaného a needitovaného člověka by patrně nebylo životaschopné díky rozdílné délce DNA úseků – zip by si nesedl.
Na „křečka“ mám autorská práva já. Pokud podle vás pomalý metabolismus způsobuje delší věk, měl by křeček, který hibernoval, mít výrazně delší život než ten, který se k zimnímu spánku neukládal. Nejsem křečkolog, ale myslím, že to tak úplně není.
Pro začátek by možná stálo za to zjistit, co přesně způsobuje tak zvýšený výskyt Alzheimera. Jsem staršího data výroby a tak si pamatuju, že i velmi staré a k smrti udřené lidi, na stáří neničil Alzheimer v takové míře, jako je tomu dneska. A není to tak dávno, řekněme jen půlstoletí.
Moji prarodiče z obou stran, ale i tetičky a strýčkové, na stáří trpěli určitým stupněm stařecké demence, ale nikoli samozřejmě. Babička i děda z tátovy strany, umřeli při plné duševní svěžesti a na úplně jiné nemoci, na které se paradoxně dnes už neumírá, nebo jsou plně léčitelné.
Ten nárůst Alzheimerů je až zarážející. Je to něčím konkrétním způsobeno a já snad i chápu, že nikomu se moc nechce do toho zjišťovat, co to přesně je.
Každopádně to ale stojí daňové poplatníky a rodiny nemocných strašidelné peníze, pokud samozřejmě nerezignují na péči a nestrčí svého stařečka do nějakého obskurního zařízení. To jsou ta, kterých přibývá čím dál více a kde stařečkovi spíše „pomohou do hrobu“ mizernou péčí, než aby se o něj prostě lidsky postarali – aby umřeli s alespoň troškou lidské důstojnosti.
A víte, co jsem slyšel od jedné takové „pečovatelky“?
„Ten dědek kdysi přišel na svět špinavej a vod krve, tak proč by z něj měl odcházet čistej?“
To myslím mluví za všechno.
Fakt se na tom maká, výzkum nevaskulárních demencí běží na plné obrátky, už se asi zhruba ví proč, neví se zatím moc, co s tím. Nárůst demencí částečně souvisí s průměrnou dobou dožití a mediánem, spousta lidí umřela dřív na infarkt než na alzheimera, takže se vůbec nestihl pořádně projevit. Ale přesto tam nějaký nárůst je, patrně souvisí se stravou a prostředím, součástí alzheimera je i nespecifický zánětlivý proces způsobený v mozku ukládanou bílkovinou, který potencuje její ukládání – začarovaný kruh. Vlivy prostředí mohou tento zánět podporovat a urychlovat tak nástup příznaků.
ygorek
25.2.2023 v 21:12
tak mít víc jak řekněme 50 let produktivního věku, kdy je tělo nejak rozumně použitelný, by určitě nebylo na škodu, osobně bych to celkem bral
von jim snad někdo brání, kdyby to takhle šlo, se zlikvidovat dřív, ať už chlastem, drogama, přežíráním, špagátem apod.??
No proto to ygorkovi moc nevěřím, chtít předčasně zemřít aniž bych trpěl nebo byl salát, je diagnostické kriterium deprese.
markusant 26.2.2023 v 11:52
Kde jste proboha přišel na to, že bych snad chtěl předčasně zemřít?
Anebo vlastně…
Co přesně míníte výrazem „předčasně“? Tedy pokud pominu váš komentář z včerejšího večera, protože z něho plyne, že to je „před dožitím tisícovky“.
To je od Behemotových konkrétních padesáti produktivních let docela daleko.
ygorek: Tahle diskuse ohledně rypoušů a křečků byla velice plodná.Asi jsi nepochopil, že pan markusant by chtěl praktikovat klasický zimní spánek.A spoléhá na vědu.Vysvětli mu,(já se s ním bavit nebudu), že příroda není laboratoř a že nemůže mít všechno, co okouká.I když u savců.Protože příště by chtěl přes DNA naroubovat echolokátor:-)))Je to nějaký blázen.
Forge 26.2.2023 v 15:19
Ne.
Marcusant by chtěl aplikovat gen zaručující dlouhověkost při plném zdraví bez využití etap „zimního spánku“.
Spoléhání na vědu je logické, obávám se, že v diskutovaném případě lze nalézt prvky fachidiocie, případně víry v neomezenou moc vědy typickou pro vyspělejší ekonomiky v minulosti. Pejorativně se ta perioda charakterizuje nálekou „poručíme větru, dešti“.
Zatím nijak nevzal v potaz mou připomínku, že v přírodě je vždy něco za něco.
Projevuje se to v praxi při genetických modifikacích (madimulací s geny v laboratoři nebo klasickým šlechtěním) rostlin a živočichů v zemědělství.
Představa implementace modifikovaných vajíček, těhotenství, výchovy kvazilidských organizmů, které by bylo očekávatelně v 999 promilích nutno tak či onak utratit nebo nechat v izolaci dožít, je pro mne nyní nepřijatelná. U rostlin a zvířat se tuto překážku abstrahovat podařilo, i když i zde je ve společnosti patrný aktivistický odpor.
ygorek: Nečetl jsem celou diskusi a ani nechci.Věda je úžasná, ale neuznává hranice ničeho.Jsou to magoři, kteří si myslí, že poznali všechno a přitom každý rok čuměj, jak se to mění.Proto jsem taky z akademické půdy sestoupil do suterénu.Začalo mě to děsit…
V přírodě není vždy něco za něco, proč by mělo být? Někdy samozřejmě ano, jako je kupříkladu využití maximální svalové síly u zvířat vs. ochrana před poškozením u člověka, ale většinou to není žádná božská rovnováha, jen evoluční eliminace nepotřebných vlastností, které stojí energii. Člověk má alespoň v prvním světě nadbytečný přísun energie a k eliminaci tedy není důvod, což má i své negativní externality. Jsou úspěšnější organismy a méně úspěšné, jsou perspektivnější evoluční cesty a méně perspektivní a některé organismy, jako je třeba člověk, mají holt štěstí. Člověk je mimořádně úspěšný v mnoha věcech, o nic, co by mu zásadně chybělo, nepřišel.
Genetické manipulace u rostlin probíhají, ale z hlediska následného použití platí brutální omezení, takže se toho zase tak moc nedělá, kdo by to platil.
Celá evoluce dokazuje, že není něco za něco, že vždy existují možnosti zdokonalení, jen příroda je nesmírně pomalá a velice často se jí stává, že velmi nadějné „projekty“ zničí náhoda a z definice genetiky se už nikdy nezopakují.
Morální dilemata lze řešit pomocí simulace, partikulací a dalšími metodami na hranici in vitro x in vivo. Finální testy ale musí proběhnout vždy. Ve finální fázi si dokážu představit spoustu rodičů dobrovolníků, kteří by chtěli dlouhověké dítě a převzali by tím určitým způsobem zodpovědnost. Mnohé genetické změny lze ale vnést i do živého organismu, jako už dnes existuje genová terapie, a tam si dokážu představit obrovské množství nadšených dobrovolníků, kterým se prostě na druhý břeh nechce a tak to risknou – nemají moc co ztratit. Chtěl byste jim to zakázat? To mi přijde nesrovnatelně amorálnější.
@marcusant
Ale, jo dříve nebo později dokáže někdo vypnout informaci, že tělo má stárnout a uvolnit místo další generaci. Akorát to lidstvu žádný štěstí nepřinese. Halt místo na stáří budem chcípat v boji o zdroje nebo vyjde vyhláška Euro 35 a v rámci boje proti CO2 bude vasektomie pro spodních 99% povinná.
Ale třeba jsem moc velkej pesimista a místo do důchodu budou dvacetiletí osumdesátníci nastupovat do voyageru a povrčej obydlovat vesmír.
monday: Odpověď neodpověď.Úplně mimo pro marcusanta.Mimo téma.A navíc KaBrňácká.
marcusant 26.2.2023 v 17:31
Ano, v přírodě vždy existují možnosti zdokonalení, to nezpochybňuji nikde a nijak. To ale nevyvrací tvrzení, že vždy je něco za něco.
A na závěr ta obligátní sugestivní třešnička na dortu…
Ne, nechtěl bych nikomu nic zakazovat.
To „…je pro mne nyní nepřijatelná.“ znamená, že nechci nikoho k ničemu nutit a nechci se něčeho účastnit jako financiér.
Behemot 26.2.2023 v 11:34
Četl jste diskusi?
Nebavíme se o padesáti letech produktivního věku, ale o tisíci letech dožití. S použitelným mozkem, dodávám já. Padesát let produktivního věku s rozumně použitelným tělem absolvoval můj děda, který produktivní věk začal tím, že v roce 1914 narukoval, při zdravém rozumu oslavil ještě devadesátiny.
@marcusant
No a máte nějakou představu, jaký dopad na život na Zemi by taková pilulka nesmrtelnosti měla? Tedy kdyby ty, jak píšete desítky miliard lidí předčasně nezemřely?
Během jedné jediné generace, by takto modifikované lidstvo planetu komplet zničilo, jen válkami o zdroje. Válčíme o ně už teď, kdy se dožíváme jen desetiny té naznačené „životnosti“.
Fakt nevím, to není otázka pro genetiku resp. medicínu. Mars?! Země prvního světa by řešení zřejmě nalezly…
Ps: to ale není otázka jestli ale kdy. Nebo si myslíte, že je pricipiálně nemožné víceméně zopakovat to, co zvládla příroda, když víme jak to udělala? Nebuďte naivní, není nic, o co by ultrabohatí lidé měli větší zájem. Ne pro lidstvo, pro sebe. Pokud by najednou začali superboháči žít přes stovku, víte, co se děje.
No vy jste to puvodne podal,jak kdyby tu nesmrtelnost měla hradit VZP. Jinak nesmrtelnost pro bohaté bude znamenat otroctví pro plebs.
Problém vidím hlavně v tom, že ta informace o nějak „podezřele“ dlouholetém bankéři, se k nám vůbec nedostane.
Resp., ti lidé by s těmi prostředky, které mají k dispozici řekněme po půl století i déle, stoprocentně zabránili průvalu takové informace. Už dneska vidíme, že ti superboháči dosáhnou i na věci, na které dříve dosáhly jen výkonné ekonomiky, osazené opravdu kvalitními odborníky. A určitě to není způsobeno tím, že rejžák něco dneska umí vyrobit tak levně, že si příkladně sondu k Marsu, nebo výrobu 2.000 satelitů, může dovolit skoro každý stát :D
Za peníze v Praze dům, takže proč ne kompletně novou historii nějaké identity. Doklady už jsou jen formalita a myslím, že problémem není ani digitální věk.
A i kdyby, nějakou divnou kombinací náhod, došlo k průvalu informace, že dotyčný superboháč má ve skutečnosti rok narození řekněme 1920, nikdo by tomu stejně neuvěřil.
Pánové, máte dobrý téma.Chtete žít navěky?Co to je za píčovinu?Teď šel Štrougal, před tím Vaš.Kolem sta.Asi nejde o kvantitu, ale o kvalitu ne?
Děda říkával „sviňa vydrží najdýl“ a když to tak sleduju okolo sebe, tak..něco málo na tom bude.
Sviňa, ve smyslu zpravidla bezohledného člověka, má nejspíš trochu ostřejší lokty a umí se životem probíjet líp, celkově.
Ale je na tom jen něco málo, s postavením to nejspíš nesouvisí. Protože – docela vysokého věku se dožil i pan Stránský, původně MUKL z uranu.
Takových lidí, co dostali až takhle zahulit, zpravidla v těch padesátkách – a i přesto se dožili vysokého věku bez výrazné demence, jsem zaregistroval už víc.
Fakt drsně rozkulačení sedláci a živnostníci, plus kriminály k tomu – tyvole skoro všichni hodně 80+ a bylo o ně následně rodinou postaráno, pokud to vůbec potřebovali.
Možná je to jen tím, že o nemocech, neštěstí a smůle „obyčejných lidí“ se nemluví a nepíše, kdežto o „neobyčejných lidech“ v jakémkoli smyslu, o těch se píše, nebo mluví a máme je v povědomí.
To je podle mě i případ toho Vaše či Štrougala, zřejmě plus k tomu i nějaký genetický základ.
je to v zásadě tak. plus to, že lidi si víc všímají extrémů. Když někdo, byť neznámý, umře ve čtyřiceti, tak si o tom lidi povídají, stejně jako když se někdo dožije stovky. pokud někdo umře v osmdesáti, tak to nějak velkou pozornost nevzbudí, protože se to v tom věku tak nějak očekává. Zájem to vzbudí jedině když umře nějakým exotickým způsobem. Takže ano, Štrougal, Vaš nebo Jakeš se dožili skoro stovky, Brožová-Polednová 93, na druhou stranu Urválek se dožil jen 69 let, Karol Pazúr (pachatel masakru na Švédských šancích) 59 let, Antonín Novotný 71 let, Zápotonda 73, Husák 78. Gottwald 56 a Mengele 68.
Pokud to není jen sofistikovaný vtip, je na tom vidět, jak potřebná je Literatura jako školní předmět.
Myslím, že to bylo právě v Literatuře, kde jsem se dostal ke krátké dystopické povídce na principu „lidé žijí tisíc let“. Následky byly nevyhnutelné: asi tak 1m2 na jedince, zákaz rození dětí dokud neumře někdo starší, brutální hegemonie „nesmrtelných“ starců, kteří drželi všechny pozice v administrativě i průmyslu a všechna slušná pracovní místa… Geniální.
A co se editací lidského genomu týče, vřele doporučuji brilantní dystopii „Helix“ od Marca Elsberga. Zápletka: s CRISPR je editace genomu triviálně snadná pro každé vědecké hovado, takže se samozřejmě začne prodávat genetické vylepšení „superdětí“ proti kterým „přirozený člověk“ nemá sebemenší šanci intelektuálně ani fyzicky.. A k čemu to samozřejmě nevyhnutelně vede.
Elsberg je vůbec dobrý – vždy si nastuduje nějakou trendy technologii a brilantně popíše její odvrácenou stránku. Jeho prvotina „Blackout“ (myslím že oblíbená kniha kandidáta Bašty :D) skvěle rozebírá, jak snadné by bylo odpálit celou elektrickou rozvodnou síť v okamžiku, kdy se plošně zavedou „smart elektroměry“ a tím pádem lze hackerským útokem nejen napadnout přímo samotné elektrárny, ale i vypínat/zapínat odběr domácností v měřítku desítek procent skokově. Bez šance.
To, že se Vám to nelíbí, neznamená, že to nebude. Resp. pokud to bude možné a dříve či později bude, tak se to stane jako vždycky všechno.
Přijde Vám morálnější to, že někdo žijící umře, aniž by musel nebo to, že se někdo nenarodí a ani počat nebude? No já mám celkem jasno. Jinak takový distopický scénář nenastane,život je nastaven expandovat a jednoduše expandovat bude, to se geneticky odstranit asi nedá. Máme celý vesmír, ale nemáme zatím žádnou pořádnou motivaci, tak tady je. Mimochodem editovat s crispr CAS je jednoduché, ale zjišťovat dopředu nežádoucí efekty je složité. Ranaření v tomto směru není žádoucí, neboť většina takových pokusů povede nejen ke zpětné nekompatibilitě, ale ke vzájemné nekompatibilitě takových „superdětí“, neboť se jim jaksi „rozjede DNA zip“. To jsou ta nedomyšlená zjednodušení autorů sci-fi.
Další věc, kterou pomíjíte, je, že velká čast změn je možná na žijícím organismu (viz genová terapie), což částečně eliminuje výhody superdětí.
Nic není nudnějšího než 2 roky staré zprávy: https://dfens-cz.com/wuchanska-chripka-back-to-the-origins/
Náhodou! Je to osvěžující čtení. Minimálně pro paměť některých jedinců.
Dobrá práce, díky. Teď by to chtělo propagovat podobnou zprávu i o Anthropogenic Global Warming: https://www.scirp.org/journal/paperinformation.aspx?paperid=87829
https://www.kinobox.cz/clanek/23359-volny-pad-i-po-30-letech-tepe-do-americkych-problemu-prorocky-thriller-je-vrcholem-kariery-michaela-douglase
:D
+1