A máme to za sebou. Lid se dva měsíce bavil volbou prezidenta a nakonec došlo k volbě mezi morem a cholerou. Rád bych upozornil na některé vedlejší produkty tohoto špektáklu, které možní ovlivní chod věcí příštích.
1. Dejte to na velkou hromadu
Odchylka mezi výsledky průzkumů veřejného mínění a realitou byla obrovská a technicky nevysvětlitelná.
Zmr. Fišer nám byl nejprve předkládán jako favorit voleb. Dokonce i on sám si tak připadal. Podle osvědčeného modelu voličského chování, totiž úsloví „čert sere na velkou hromadu“, nakoupil komunistickej zmrd průzkumy a čekal na vítězství. Fišer nám byl předkládán jako téměř „hotový prezident“. Komunistickej zmrd promlouval k lidu, jako by už prezident byl. Dokonce plánoval, komu dá jaké vyznamenání. Novináři s ním mluvili, jako by už na tom hradě seděl, což vyvolávalo dojem „on jedinej se na to hodí“. Tohle muselo zabrat, kombinace argumentů „každej ho volí“ plus „on už to defacto dělá“ v Kocourkově fungovala zatím vždy. Jenže teď to nefungovalo.
Nefungovalo to ani podruhé, kdy se o totéž pokusil Schwarzenberg a jeho média. Označovali Schwarzenberga za „černého koně“ voleb a dávali nepokrytě najevo, že Schwarzenberg má potenciál volby vyhrát, aby donutili stádo sypat na tu velkou hromadu, co na ní sere čert. Ve skutečnosti každému, kdo se podíval na výsledky prvního kola, muselo být jasné, že to není černý kůň, ani outsider, ale mrtvý kůň, který možnosti svého elektorátu už spotřeboval.
2. V cizině ho budou respektovat!
Další zabijácký argument, který se v ČR často používá, byl nasazen v případě geronta ze Sýkořic. Je to samozřejmě nesmysl, protože v cizině je každému ukradený, kdo je českým prezidentem. Rozhodnutí už se uskutečňují jinde a role prezidenta má čistě formální charakter, je to hlava státu proto, aby si občan myslel, že jeho země nějakou hlavu má. Víte zpaměti, kdo je prezidentem Německa? Kam se poděl minulý prezident Německa a proč? Zahynul předchozí polský prezident při nehodě letadla? Nevíte? Já také nevím. Ve skutečnosti tohle nikoho nezajímá, kromě tuzemské veřejnosti, té je to předkládano jako zásadní. Ani tohle neklaplo.
3. Novináři „proti“ Zemanovi
Becherovkář je proslulý svými „špatnými“ vztahy s novináři. Velká česká média jsou ovládána z Německa a Schwarzenberg byl pro ně z mnoha důvodů atraktivnější, nehledě na jeho zcela skandální vyjádření týkající se Benešových dekretů, které jeho mediální hlásnou troubu muselo nažhavit doběla. Becherovkář tedy sázel na svoji roli „mediálního disidenta“, zatímco Schwarzenberg si užíval nepokryté podpory. Vydělali na tom oba dva. Denně jsme se dozvídali, jak skvělý muž je Karel Schwarzenberg a co už všechno pro naši zem udělal on i jeho rod. Chybělo snad jen, že Schwarzenbergové vynalezli bleskosvod, žárovku a telefon. Já si říkal, jak jsme vůbec tady mohli tady celá ta léta žít a nevědět o tom. A přes to všechno, veřejnost na svou stranu nezískal. Na druhé straně jsme se dozvídali zhruba stejně reálné historky o Becherovci, že žere děti, líže žáby a má prachy od Šloufa, takže by si o něj nikdo neměl ani opřít kolo. Ani to nebylo nic platné.
Vypadá to, že média pozbyla svůj vliv na rozhodování voliče.
4. Pravicový a levicový
Zeman nám byl předkládán jako „levicový“ kandidát a Schwarzenberg „pravicový“. Ve skutečnosti neexistovalo vůbec nic, co by takové dělení ospravedlnilo, levičáci jsou to oba dva. Schwarzenberg je součástí Nečasovy eurosocialistické vlády, zvedal ruku pro socialistické zákony a ohledně jeho světonázoru a postojů je naprosto nejasno, nicméně v minulosti byl Schwarzenberg ministrem za Stranu zelených a po Havlově smrti se etabloval jako přesvědčený pravdoláskomil. Díky neuvěřitelné ohebnosti by se jistě vyprofiloval i jinak, pokud by to po něm někdo chtěl. Také jeho kampaň obsahující nadkritickou koncentraci magického levičáckého hesla „změna“ a úporné snahy vyhranit se proti Klausovi ho v mých očích klasifikovala jako zasranýho socialistu. Neexistuje žádný dohledatelný fakt, který by naznačoval, že by Schwarzenberg sdílel postoje, které se označují jako pravicové, zato mnoho takových, které nasvědčují, že je to ještě větší komouš než trotl z Vysočiny.
Pokud bychom měli hodnotit podle činů, pak by z toho vyšel Zeman jako pravicový kandidát. Ještě než ho sociální demokracie poslala do šrotu, podílel se na několika vládách, a ani jedna z nich nenadělala tolik eurosocialistického fašistického svinstva jako dvě vlády, na kterých se podílel Schwarzenberg.
5. Konspirace komediantů
V prezidentské volbě došlo k použití další zbraně hromadného oblbování, totiž komediantů. Zatím vždy platilo, že kdo sežene na svoji podporu nejvíce komediantů a sportovců, ten vyhraje. Zejména Schwarzenberg byl mimořádně plodný, Zeman sehnal jen druhou ligu, přičemž zejména v případě soudružky Bohdalové asi těžko mohl očekávat výrazný pozitivní vliv na elektorát. Jenže Schwarzenbergovi to taky nefungovalo. Elektorát už asi přestali kašpárkové bavit.
Celý Schwarzenbergův fanclub (s. Šiklová, co kradla články z D-FENSe, Forman, Menzel) by měl stačit na to, aby myslící volič na Schwarzenbergův volební lístek nesáhl ani v rukavicích.
6. Kulturně-mediální fronta a spiknutí bab havlovek
Pravdoláskomilové opět vyhlásili džihád zbytku národa.
Vytvořil se zfanatizovaný fanclub Trautenberka, který sice hořel pravdou a láskou, ale běda tomu, kdo s nimi nesouhlasil. Ten nemohl počítat s pravdou ani láskou, protože s ním provedli krátký proces jako za normalizace. Svoje by o tom mohl říci kapšárek Dejdar, který se přidal na nesprávnou stranu a havlovci ho prokádrovali tak, jak to dovedou a jak to dělali za Havla. Klaus mladší si dělal v neveřejné mailové korespondenci legraci z pseudopřednesu české hymny zmr. Schwarzenbergem a Schwarzjugend sepsala petici, takže může být rád, že nemusí do dolů těžit uran. Ve volných chvílích, kdy se havlovci zrovna nevěnovali kádrování a výrobě propagačních předmětů s obrazem zbožňovaného geronta, hledali různá fantaskní propojení a „mocenské skupiny“. Účast toho jejich Karla na jednání „klubu džentlmenů“ Bilderberg jim asi nevadila.
Byl jsem poněkud zaskočen, když jsem cestou domů poslouchal na ČRo1 debatu prezidentských kandidátů a Schwarzenbergův fanklub nevybíravě okřikoval diskutující, kteří zkomolili jméno jejich oblíbence na „Schwanzenberg“. Sice to zní poněkud komicky, protože Schwanz je německy ocas, ale pořád to není důvod někoho okřikovat, nehledě na to, že presenilní pan kandidát je podle všeho svéprávný a správnou výslovnost svého jména si jistě dokázal ohlídat sám. Nabyl jsem dojmu, že havlovci jsou sice krutopřísně sluníčkoví lidé, ale jen když jim foukáte cukr do prdele. Jakmile s nimi nesouhlasíte, říkáte si o problém jako za komoušů.
7. Fanatická veřejnost
Média sice nefungovala podle předpokladu, ale úsloví „rozděl a panuj“ zafungovalo skvěle.
Upřímně řečeno mi není jasné, s jakými očekáváními šli voliči k volbám, protože oba kandidáti byli špatní a volbou jednoho ani druhého se nedala udělat velká chyba. Z toho plyne, že voliči Zemana i Schwarzenberga na tom byli oba stejně – stejně špatně, až po kolena ve sračkách. To ale nepřekáží v tom, se pohádat o to, kdo má ty sračky lepší. Zatímco příznivci Zemana přistupovali k volbě tak nějak uvolněně, Schwarzenbergův fanclub to dotáhl ke skutečné křeči. Mohli jsme proto potkat uvědomělé spoluobčany, jak nosí placky s obrázkem „pana knížete“ nebo opatřují svá vozidla poselstvím, že „volí Karla“. Studenti nabyli dojmu, že „Karel je cool“, zatímco Zeman se jim asi jevil uncool. Popravdě řečeno nechápu, co by na presenilním Karlovi měl spatřovat cool například student střední školy. Možná že neschopnost formulovat své názory jednoznačně a bez použití obecné češtiny někomu imponuje, ale z pozice voliče bych se něčemu takovému vyhýbal všemi silami.
8. Teď tě dědku vydojí!
Schwarzenberga nečekají hezké chvíle. Korupční projekt TOP09, které mediální tváří je, ho nyní totiž zužitkuje v nadcházejících volbách a použije jeho popularitu k rozšíření svého mandátu. Karel teď bude mít o práci postaráno. Bude dělat trojského koně zlodějům z TOP09 a to doslova až do konce.
Myslím, že stará doba končí. V kotli roste tlak, voliči jsou čím dál méně vypočitatelní a dosavadní osvědčené metody vymývání mozků přestávají fungovat, nebo dokonce fungují přesně naopak. Bude ještě veselo.