…ale kdo je tu, kurva, agresivní?
Menší a lehčí musí uhnout těžšímu a rychlejšímu!
To zní strašně, že? Těžší a rychlejší přece musí být solidární s lehčím a pomalejším, ne?
Ne!
Menší loď musí dát přednost lodi těžší či lodi plující po proudu (tedy lodi rychlejší). Citát z pravidel pro lodní dopravu je hodně nepřesný, protože jsem ty zkoušky dělal asi před dvaceti lety a přesné znění si již nepamatuji. Jde o to že motorový člun plující proti proudu řeky uhne prostě snáz než padesátimetrový kolos plný uhlí který si to mastí po proudu.
Když jsem psal první článeček „Pozor, jede ukázněný řidič…“ tak jsem se domníval že se bude jednat z mé strany o ojedinělý počin. Druhý díl jsem napsal pod dojmem velmi nepříjemného pocitu který ve mně vyvolaly reakce některých diskutujících. Dovedlo mne to k tomuto zamyšlení nad agresivitou (nejen) v dopravě a hodil jsem to na papír. Další články a příspěvky na toto téma (alespoň v nebližší době) nikam psát nehodlám.
Doprava, tak jak jí chápu já, je proces kdy (velká) skupina účastníků provozu má v co nejkratším čase dopravit cosi (různé zboží, rybičky v akváriu, rodící manželky, policejní prezidenty, babičky, kočky, šlapky, atp.) na místa určení. Je jasné že šlapka ke klientovi nebo manželka do porodnice či policejní president (kamkoli) pospíchá víc než babička do LDN, kočka k rasovi nebo rybička v akváriu (kamkoli). Pro jednotlivé účastníky dopravy nabývá tedy váha faktoru rychlost přepravy (i objektivně) různých hodnot.
Představa, že ti kteří víc pospíchají nebo mají prostě rychlejší auto, by měli být solidární k těm kteří jsou pomalí a nebo prostě nepospíchají a je jejich lidskou povinností jim přizpůsobit rychlost jízdy je asi pitomá, že? Vozidla se tedy budou vždy pohybovat po silnicích různými rychlostmi. Jde tedy o to aby výsledkem (společné!!!!) snahy všech zúčastněných byla co nejvyšší míra optimalizace všech podprocesů. Nejde však pouze o dosažení co nejnižší míry vzájemného omezování při snaze dosáhnout optimálních rychlostí. Zdržovat a omezovat lze při průjezdech křižovatkou a při tisíci různých situacích které mohou nastat a jejich výčet by byl příliš dlouhý. Proto také žádný zákon, i sebelépe napsaný nemůže přímo ošetřit všechny situace, které v reálném životě mohou nastat.
Jen dva drobné příklady, jedete v pravém ze dvou stejnosměrných pruhů, cca šedesát metrů před Vámi se z vedlejší ulice (odbočit zprava do prava) chystá odbočit jiný účastník silničního provozu. Uhnete mu (pokud je to možné) do levého pruhu, tak aby jste mu umožnili odbočit dřív než projedete nebo současně s tím kdy projedete? Pokud ano ušetřili jste mu několik sekund (cca 5) a vaše ego zůstalo celé. Nic světoborného, že? Myslíte? Podobná situace; na dálnici nebo rychlostní komunikaci je doprava zúžena na dva pruhy, přičemž pruh vlevo je užší a tedy určený jen pro osobní auta. Vpravo jede kamion tak že jeho kola zasahují do přerušované bílé čáry a vlevo se zdají být nebezpečně blízko plastové patníky, které vymezují zúžení. Chápu že pokud nejste zkušený řidič, tak se Vám do tak úzké mezery nechce. Ale buďte slušní, neomezujte ostatní, zařaďte se za kamion který se vám zdá obtížné předjet. Umožníte tak jeho předjetí někomu jinému. Opět se jedná jen o několik nepodstatných sekund.
Tak by se podle mého názoru měl chovat řidič neagresivní a konstruktivní. Jedná se jen o několik sekund, myslíte? Pokud umožníte projet 6 autům (stojícím za sebou, např. při odbočování, viz situace v předchozím odstavci) o 5 sekund dříve, tak se již jedná o celkem půl minuty, po které se v systému silnic nemusí pohybovat jedno auto navíc. Počítat se dá ledasco, pokud Vás počítání nebaví, můžete to brát prostě jako slušnost a hřát se ne pocitem, že jste to někomu natřel nebo že jste někoho vychoval, ale že jste se zachoval jako gentleman(ka).
Všimněme si, prosím, zajímavé skutečnosti; v diskusi ke dvou článečkům „Pozor, jede kázněný řidič…“; pokud někdo psal něco o rozbíjení obličejů na benzínových pumpách, o vychovávání těch ostatních, o nutnosti někoho umravňovat, o debilech a podobně, vždy (tedy pokud mi něco neuniklo) měl potřebu zasahování do konání druhého (tedy agresivního chování!!) ten kdo byl zástupcem skupiny „pomalu = bezpečně (ukázněně)“. Naopak, slova o vzájemné toleranci, o pouštění rychlejších, nezdržování na křižovatkách zaznívaly spíš z spíš z tábora těch kteří pochopili že je třeba se řídit také vlastním rozumem a ne jen striktně podle zákona (děkuji těm kteří pochopili o čem je řeč, pro ostatní to vypisuji polopaticky).
V čem může být v naší komunikaci (vzájemném procesu dorozumívání) chyba? Mám za to že mnozí z nás chápou cestu automobilem (motocyklem, kamionem) jako jakési soupeření o co nejvyšší místo v hierarchii účastníků silničního provozu. Celá řada řidičů na silnici pak chápe již samotnou skutečnost, že někdo jede rychleji než oni, za výzvu k jakémusi souboji a snahu o ponížení. Pokud na ně někdo blikne, tak to chápou jako ekvivalent hrubého verbálního napadení. Co si myslí většina řidičů, kteří občas problikávají pomaleji jedoucí účastníky nevím, já si v duchu říkám „s dovolením, rád bych projel“. Činím tak například v případě že třistametrová mezera mezi dopravními prostředky jedoucími v pravém pruhu je dostatečná k tomu aby pomaleji jedoucí kolega nemusel přibrzdit či ubírat plyn. V souladu s mnou proklamovanou vírou v obecné zásady „1. neohrozit“ a „2. neomezit“ pak, v případě že někdo problikne mne (byl jsem zamyšlen, nevšiml jsem si toho jak se blíží) uhýbám hned jak je to možné s pocitem lehkého studu že jsem někoho zbytečně zdržel (nekecám, fakt, čestné slovo).
Každé soupeření předpokládá nezbytnou dávku agresivity. Pokud proces dopravy chápete jako soupeření o místo ve smečce, pak je pro Vás určitá míra agresivity přirozenou nutností. Projevem aktivní agresivity může být třeba nebezpečné najíždění do ostatních účastníků silničního provozu, různé druhy jejich „trestání“, zbytečné troubení a podobně. Jeden z mých známých, člověk vzdělaný, s, alespoň podle mého názoru, velmi dobrým úsudkem, cizinec dlouhodobě žijící v ČR (Američan, který žil z profesních důvodů dlouhodobě v různých evropských a asijských zemích) nás popisuje jako národ, pro nějž je v nápadné míře charakteristická tzv. pasivní agresivita. Agresivita, která účinně ublíží, aniž by agresor musel provést akci, která by šla chápat jako akt agrese. Úředník který vás nechá půl dne čekat na jedno razítko, protože prostě může. Věty jako: „jen si počkej frajere, já ti uhnu až já budu chtít“ spolu s umíněným překážením ostatním účastníkům procesu dopravy jsou, zřejmě, projevem takovéto pasivní agresivity. Agresivity!
Polopaticky: Pomalý kvůli rychlejšímu později do cíle nedojede, rychlejší, kvůli pomalejšímu dojede později často.
K čemu tedy mají sloužit komunikace (silniční, vodní a další)?
Překvapivé zjištění: mají sloužit k dopravě. Mají sloužit k dopravě nás všech.
Nemají sloužit k: mentální onanii pubescentů jakéhokoli věku, vybíjení testosteronových přebytků či nahrazování nedostatků, předvádění kruhů (křížků, ptáků, šípů a dalších značek na kapotách aut), předvádění sociálního postavení řidičů, nemají sloužit k předvádění vlastní rozvážnosti a míry vnitřního klidu řidičem dosaženého, nemají sloužit k výchově ostatních účastníků a celé řadě dalších věcí…
Cesty mají sloužit jen k dopravě.
S těmi kteří psali o tom že je špatné: troubit na Autoškoly, přejíždět důchodce či obecně chodce, vytahovat se na zetkaře (začátečníky), svítit a troubit na auta která nemají kam uhnout atd., atd… jednoznačně souhlasím. Stejně tak souhlasím například i s tím že je špatné vypichovat ptáčkům očička, sekat afro-africkým dětem ručičky nebo rozbíjet vybavení veřejných záchodků. Všechno jsou to ale zcela jiná témata.
Bonus:
Malý test osobnosti:
Představte si modelovou situaci. Ve dveřích od hospody stojí zamyšleně nějaký pán, v ústech má slinu a kouká se do blba. Vy potřebujete rychle projít protože jste prostatik a máte v sobě dvě desítky. Jak se zachováte?
1. Stoupnete si za něj v dostatečné vzdálenosti a v klidu vyčkáte až dosní svůj sen.
2. Vyskočíte oknem.
3. Přitlačíte své přirození na jeho montérky a počkáte jestli uhne.
4. V dostatečné vzdálenosti zřetelně vyslovíte „s dovolením, rád bych prošel“ a projdete, pokud neuhne tak žádost zopakujete a případně ji zdůrazníte jemným poklepáním na rameno.
A zde si můžete přečíst jak na tom jste:
1.jste velmi ukázněný člověk. V životě Vám však často hrozí že se pomočíte nebo že budete mít konflikt s tím komu v průchodu skrz dveřní otvor překáží již nejen ten zasněný pán ale i vy. V případě že jste krátkozrací a ten pán není živý ale jedná se kašírovanou figurínu která drží na břiše nápis „držková a utopenec, Böhmiše kuche, menü ounly 249,- Kč“ tak Vás čeká často zároveň i dost nudný večer.
2.Jste nevyrovnaná osobnost, s velkou pravděpodobností rád předbíháte ve frontách na poště a předjíždíte kolony aut odstavným pruhem. Zamyslete se nad sebou, hrozí Vám nebezpečí že ublížíte sobě nebo i někomu jinému.
3.Zřejmě jste buzna. Doporučuji Vám omezit svůj výskyt na místa kde se schází a masturbují Vám podobní jedinci (Gay Cluby, tuningové srazy a podobně) jinak by se Vám mohla snadno stát nějaká nehoda.
4.Jste jednoznačně hovado které pořád někam pospíchá a je třeba Vás zklidnit, poučit že nejen močením živ je člověk a případně naprášit na MP, PČR, Oživení (www.prestupky.oziveni.cz), Uličnímu výboru strany atd.. Vězte že když nepospíchají ostatní tak vy pospíchat nemusíte také.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)