Motto: Víte, kdy je situace smutná? Smutná je, když je deset dětí v jedné popelnici. A víte, kdy je situace drsná? Drsná je, když je jedno dítě v deseti popelnicích.
Před několika dny nalezl náhodný chodec tělo mrtvého novorozence v igelitové tašce již ve značném stádiu rozkladu. Tedy spíše než chodec jej asi nalezl jeho pes, dost možná si na části i pochutnal. Krátce na to jiný novorozenec zemřel, když jej smažka porodila na ulici.
Oba případy jsou otřesné, jsou však pouze vrcholem ledovce. Mnoho dětí jejich biologičtí rodiče ponechají svému osudu. Pokud dítě splodil Pepa s Mařkou krátce po diskotéce za kulturákem a oba nejsou dostatečně způsobilí (morálně, psychicky či ekonomicky) o dítě pečovat, toto pochopitelně strádá. Mohou jej nabídnout k adopci, což se v některých případech také stává, často však nechtěné děti končí v dětských domovech. Tam zatěžují stání kasu a existuje sice šance, že vyrostou v řádné občany, tato šance je však neporovnatelně nižší, než u dětí, vyrůstajících s jedním či oběma rodiči v tradiční rodině. Pochopitelně, pokud bychom potřebovali tvrdé, brutální vojáky s narušenou citovou stránkou osobnosti, pak by nějaká variace na Himmlerův Lebensborn mohla uvedenou problematiku celkem uspokojivě řešit, ti jsou však tím posledním, co dnešní společnost potřebuje.
Zamysleme se nad tím, proč končí novorozeňata v igelitových taškách v lesoparcích nebo v popelnicních. Proč rodiče týrají své děti tak, až to tyto děti nepřežijí? Jednoduchá odpověď: Protože o ně jejich rodiče příliš nestojí. Jenže jednou si je pořídili a nabídnout je k adopci? To by nebylo možné na ně pobírat dávky. Že na utýrané dítě už žádné dávky také nedostanou, tak daleko takoví lidé obvykle nevidí.
Pokud dává rodič přednost alkoholu, drogám či hracím automatům před vlastními dětmi, je to sice smutné, ale je to realita. Uvedené koníčky jsou však finančně náročné, zejména pro sociálně slabší vrstvy. Nebylo by tedy zejména v zájmu těch dětí, kdyby se s nimi mohlo obchodovat? Biologický rodič, který o dítě má zájem velmi vlažný nebo žádný, dostane zaplaceno, zájemce o dítě nemusí čekat dlouhé roky a uplácet úředníky, prostě si koupí dítě, které mu vyhovuje a uvedený problém se sice zcela nevyřeší, přesto jsem ovšem přesvědčen, že týraných dětí ubyde. Jistě, dítě může koupit i pedofil, to je pochopitelně risiko, nicméně vzhledem k cenám, jež se dají očekávat, je pravděpodobné, že drtivou většinu dětí si koupí seriosní kupující. Ovšem toto by opět měla být starost zejména rodiče. Někteří by pochopitelně začali své potomky dražit přes eBay, nicméně pokud povolíme obchodování s dětmi, ještě to neznamená, že si biologický rodič nemůže kupujícího patřičně prověřit a uzavřít s ním smlouvu například s možností odstoupení od smlouvy při špatné péči o dítě. Že to nezodpovědný rodič neudělá? Jenže dítě přece nemusí prodávat vždy jen nezodpovědný rodič, ale v určitých mezních situacích i slušný člověk, který se dostal do nouzové situace (například při úmrtí matky, neřešitelné finanční tísni apod.), nezanedbatelný nebude ani pokles množství prováděných interrupcí. Ostatně, mám informace o tom, že existují státy, kde je přímá adopce za minimální účasti státu celkem běžná, včetně USA.
Samozřejmě zde existuje možnost, že některé děti by nikdo nekoupil, nicméně ty dnes skončí v české variaci na Lebensborn také. Při volném obchodování s dětmi by pochopitelně děti, po nichž by byla nižší poptávka, byly levnější. Dále někdo může namítnout, že budou děti vyprodávány zejména do zahraničí. A teď otázka – je snad lepší, když z dítěte v dětském domově vyrůstá asociální gauner? Mimochodem, mnoho cikánských a postižených (tedy z pohledu českého zájemce o adopci méně lukrativních) dětí je do zahraničí adoptováno již dnes.
No ty ses fakt zbláznil! Dítě přece není věc! Prober se, chceš kšeftovat s lidmi! Obchodovat s lidmi je špatné, protože je to špatné, ááááno? Je vidět, že nemáš děti, pak se na to budeš dívat jinak. Asociále! – tak přesně takové reakce si račte vetknout, kam uznáte za vhodné. Nemyslím si, že člověk by měl mít, jen na základě toho, že je člověk, nějaká privilegia. Člověk má podle mého názoru privilegia pouze na základě toho, že je rozumovou a zároveň autonomní bytostí – a tou novorozenec (zatím) není, neboť je závislý na libovůli rodičů (a odkazy v tomto článku prokazují, že na té libovůli je závislý zcela a fatálně). Tedy vlastně jediný, kdo by na volném trhu s dětmi tratil, jsou úřednice odboru sociální péče.
26.12.2006, Root
(Zatím nikdo nehlasoval)