Povídání krajně neužitečné – díl II. - zpět na článek

Počet komentářů: 34

Přidat komentář
  1. Nádhera – prostě stará dobrá klasika. Jaký rozdíl oproti zmiňované Bavarii, která je cíleně vyrobena pro „komfort“ posádky. :-)

    1. Je to tak. Prostě lodě pro charter na ty jednodenní přesuny mezi full servis marinama v létě, kde je důležité mít komfort na lodi a v marině. Klasika je na moře.

      1. starter25: každé je holt na něco jiného. Pronájem lodi jako je tato by vyšel na nesmysl, to je jako kdyby si Hertz do fleetu primárně vybíral RR. Určitě fajn strategie pro velmi úzkou a velmi specifickou a bohatou klientelu, ale jako business plán pro turisty kravina. Ti třeba málokdy řeší to, co si autor pochvaluje a to je „ledový vítr a vlny za kormidlem“. Nejsem žádný mořeplavec, ale tohle bude v Chorvatsku při cestě z Rijeky do Puly dost nepodstatný rozdíl. Zato snadnější manipulaci s plachtami člověk využije každý den. Stejně tak nechat běžné turisty likvidovat dřevo by dopadlo hůř než „romantickou patinou“. Jinými slovy, půjčil bych si radši komerční sráč než tohle, ale kdybych si loď kupoval, budou priority úplně jinde. Autorův typ lodi je přesně ten, na který by mě bavilo být pozván.

        1. Určitě bych nepřirovnával Nauticat k RR, spíše k Volvu nebo Saabu. Rozhodně existovaly i v podobné rozměrové kategorii i podstatně dražší plavidla. Nehledě na to, že třináctmetrová loď z podstaty nemůže být luxus. „Ledový vítr a vlny přes palubu“ jsme si tak nějak už užili a spíše jsme hledali ono pohodlí. Nepodstatný rozdíl při plavbě do Puly z hlediska nautického, podstatný právě z hlediska komfortu v záďové kajutě v Pule v přístavu.
          Dokonce si myslím, že by bylo možné strávit týden na podobné lodi levněji než vyjde pronájem charterové plachetnice.
          https://svdenalirosenc43.blogspot.com/p/the-boat_18.html
          Pokud se na takovou loď dostanete, tak s největší pravděpodobností vždy s skipperem, resp. majitelem na palubě.

  2. Já bych tedy s dovolením projevil zájem o další díl – klidně se rozepište i o tom, jak tu „domácnost“ vedete celkově – předpokládám, že na loď jako tuhle nejezdíte stylem „na týden v červnu a pak až za rok“. To ale klade nároky na synchronizaci s ostatními členy, pokud nemáte buď už velké děti, které se baví po svém nebo nejste všichni svorně nadšenci.

    1. velmi osvěžující sloh, délka únosná, také projevuji zájem o pokračování, ač mé osobní zkušenosti s mořeplavbou jsou nulové, jen pan bratr se kdysi coural po Jadranu a je Vůdcem malého plavidla, což neopomněl při odvodu do ozbrojených sil této podařené republiky hrdě zdůraznit!

      1. Kamarad mi rikal, ze prukaz Vudce maleho plavidla se v Chorvatsku vyrizoval za sto ecek na pockani. Ale je to JPP, ja osobne s tim zkusenost nemam.

        1. Co vím, tak to sice je na počkání, ale test v chorvatštině je stále potřeba úspěšně absolvovat. Ovšem velmi často bývá k dispozici „tlumočník/poradce“ ve formě zkušebního komisaře. Kdo není úplná guma, případně má už nějaké zkušenosti, tak to úplně v klidu dá.

        2. Mno, zřejmě to tak v Chorvatsku fakt probíhalo, ale taky je faktem, že tyhle chorvatský rychlý papíry pak leckde nechtěli uznávat, typicky např. v Itálii. Já jsem dělal VMP v ČR (kurs v ČB, zkoušky v Přerově) a zadarmo to fakt nebylo. Už je to teda pár let, nevím jestli se něco nezměnilo…(I, C, M, S – 20m / bez omezení / 20m2)

  3. ad plyn v kuchyni; žil jsem v tom, že jak legislativa tak zdravý rozum vylučuje použití LPG (a vůbec plynů těžších než vzduch) v jámách bez přirozeného větrání, což loď (stejně jako sklep na rovině) je tak nějak z definice. je to nějak jinak, nebo je používaný plyn nějakým jiným plynem? nebo, ještě mě napadá, je-li kuchyň nad čarou ponoru, je tam nějaké spolehlivé přirozené větrání a spolehlivé „hermetické“ oddělení kuchyně od prostor od ponorem?

    1. https://www.youtube.com/watch?v=XkeNKRcyMMA
      Tryskové čluny na čerpadlo to je jízda a zahlédl jsem kdysi jak s nimi vyjíždějí peřeje.
      https://www.youtube.com/watch?v=0HtvH34CmZY
      :-) https://www.youtube.com/watch?v=BrKVR7HMyVQ

    2. Máte naprostou pravdu v tom, že plynové zařízení je jedním z rizikových prvků v lodi. Láhev je umístěna v kotevním prostoru s přirozeným větráním a otvory nahoře i dole. Na vedení do kuchyně jsou dva uzavírací ventily. Optimální je otevírat je výhradně po dobu používání sporáku. Plyn je PropanButan, případně Butan. Kuchyň samozřejmě oddělena od ostatních částí lodi není. Co se týká přirozeného větrání, tak to v lodi částečně funguje.

    3. Vím o případu českého jachtaře, kterému bouchl propanbutan když byli někde uprostřed pacifiku. Vážné zranění nebyly, jen spálené vlasy, vousy, obočí, puchýře. A lodní kuchyňka ke kompletní rekonstrukci.

      Stalo se to poté, co dotyčný vyměnil „socialistickou“ gumovou přívodní hadici (co vydrží roky) za supr čupr novou z jachtařského obchodu s opletem. Vyrobenou z termoplastu místo gumy.
      Ten den používali sporák mimořádně dlouho, ten se rozpálil a na přívodu se hadice utavila.

    4. neska ti bez uzardění správcová baba řekne, že si klidně dé propan-butanový teplomety do sklepa, na kterým stojí celá bytovka…

      ale plyn co je přívod a HU hned za zdí, to ne, ten tam zavést nechcou :o)

      1. se sklepními kójemi v suterénech bytových domů jsou mnohé srandy. třeba roztomilá stará historka o tom, jak tam soused skladoval 2 kg meva bombu s našroubovaným kempingovým dvouvařičem, sousedka tam ukládala kufr se zimníma botama, rycla do vařiče a pootočila jím o půl otáčky doleva (tenkrát to naštěstí skončilo jen evakuací několika baráků a hasičským megacvičením s jakýmsi odčerpáváním plynového jezera z bezodtoké sníženiny).
        a vůbec největší sranda byla vždycky s opětovným plněním jednorázových plechových plynových kartuší systému primus. dokonce jeden v tuzemsku vyráběný turistický vařič fungoval bez jakékoli úpravy jako přepoušťák z meva bomby (stačilo vytočit hořák, našroubovat redukci na mevu, našroubovat přes tělo vařiče kartuši proti mevě a otočit kartuší dolů, a pak jen celým systémem třepat a podle zvuku šplouchání odhadovat naplněnost kartuše). kromě banalit (omrzlé prsty vytékajícím plynem) byly občas i poměrně dramatické exploze s kompletní likvidací interiéru (včetně případně aktuálně přítomným osob). důvodem je to, že v měvách po stovkách plnicích cyklů bývá na dně trošku vody a neidentifikovatelného bordelu, a otočením vzhůru nohama to nateče do kartuše (voda a kyslík ze vzduchu v těle vařiče zapříčiní reznutí kartuše zevnitř), a bordel zapříčiní netěsnost „kuličky“. a pak stačí mevu skladovat bez pojistné zátky s rukojetí (že se to třeba nevejde do poličky) a pak cvaknout vypínačem.
        a dobré jsou také historky s roztržením kartuší ponechaných na slunci (třeba na zadním okně auta), často na parkovišti, ale jedněm vzdálenějším známým pukla kartuše na zadním okénku škodovky stopětky při jízdě po dálnici – nedešlo k výbuchu, ale překotný adiabatický děj skokově snížil teplotu interiéru a následně se zvenku na všech oknech vytvořila jinovatka, která za chvilku zase zmizela (dobře to údajně dopadlo především proto, že stopětka měla okna na švihadla a denní svícení se ještě nepraktikovalo).

        1. Za těch předchozích bolševiků propanbutan velmi výrazně a otřesně smrděl už v nízké koncentraci.
          Tohle značkování – jako u ZP, se už u PB nedělá, že ten smrad nikdo necítí??
          Dost hrozně smrdí i ten malý žlutý šmejd na plnění zapalovačů – když to pšoukne bokem gumičky, to je smrad na vyvětrání.
          Nějak se mi nezdá, že by někdo dokázal ignorovat takový smrad ve sklepě.
          Jo já vím, že se to drží u země – ale to značkování smradlavým sajrajtem, prokazatelně lehčím než vzduch, to se dělá právě proto, aby to upozornilo na nebezpečí, že u země může být nateklý těžší plyn.
          Dtto Prešov – ZP je přeci tak příšerně smradlavý, že to muselo být cítit po celém baráku. Aha, Prešov, tak to vlastně nemuselo…

          1. prosté milý Watsone – utíká to jen trošičku, šoupnete to do sklepa/do komory, zavřete dveře a přijdete tam za tejden a cvaknete vypínačem zvenku.
            mimochodem, s tím dvouvařičem, to bylo v baráku kde bydlím a naštěstí ten merkaptan byl cítit na chodbě za denního světla, takže se necvakalo vypínačem a zjistil to jeden z velmi příčetných sousedů který se zachoval jak v hasičské učebnici.

          2. No ved v tom Prešove to aj citit bolo, obyvatelia sa stazovali chlapom ibaze Ti nespravne vyhodnotili situaciu a miesto vcasneho zalarmovania hasicov iba pobiehali okolo a poradili vetrat… aspon take informacie koluju tu u nas. Toto bude chlapcov stat slobodu, nie to, ze tu posranu ruru prerazili. Aj ked ani to este nemusi byt uplne iste, zatial nepozname vysledky setrenia.
            Ale ako obvykle to cele smrdi a skutocnych spoluvinnikov nikto na zodpovednost brat nebude, lebo take su zakony a predpisy…

            1. vo co de?

              mi zas nějakej zákazník řikal, že stará sousedka zapla sporák a zapomněla ho zapálit, asi starej eště bez bimetalové pojistky, holt už věk, tak dyž to zmerčila, jala se to vyvětrat do schodiště, protože přece nebude v zimě větrat ven, žejo…takže minimálně smrděl celej barák a div že sousedi nevolali taky zásahofku

        2. Tak přesně tohle bych potřeboval. Nějakou redukci na plnění jednorázových turistických kartuší z PB bomby :-))))
          Ty potvory jsou pěkně drahé, zvlášť ty malé s ventilem.
          Potíž podle mě byla v tom, že při přepouštění to vohnout naplnil na doraz, studeným PB. Takže došlo k něčemu jako když naplníte nadoraz kanystr benzínem v létě, ze studené podzemní nádrže, a dáte ho na sluníčko. Což lisovaná PB kartuše na rozdíl od kanďáku nevydrží a roztrhne se.

          1. kartuše musí šplouchat, a je v zásadě lautr jedno, jestli je prázdný prostor nad hladinou kapaliny pět nebo pětatřicet procent objemu nádoby. tlak v kartuši záleží pouze na teplotě a na složení plynu (poměru propanu k butanu), a vůbec ne na naplněnosti kartuše (tlak sytých par je vždy stejný, to že kartuše při různém stupni vypotřebování jinak ochotně syčí je způsobeno tím, že primárně se odpařuje propan a až pak butan). nicméně rozumným opatrným standardem bylo pomocí kuchyňské váhy ověřit, že je náplň lehčí nebo rovna náplni originální (s přihlédnutím ke složení směsi originál náplně a obsahu mevy, tam bývala „letní“ a „zimní“ směs s různým poměrem p-b.

            přepouštíval jsem ale už mi to nějak nestojí za to (už nemám skoro stovku noclehů s vařením ročně venku, jak jsem kdysi mívával, už jen chabé jednotky).

            1. Tak jak to, že to co funguje u kanystru s benzínem podle vás nefunguje u bombičky s propanbutanem?

              1. s benzínem je to samozřejmě podobné, ale ne stejné. benzín je za podmínek „pokojových“ a při atmosférickém tlaku jedné atmosféry kapalina a nikoli plyn. (a mimochodem, v současné době legálně prodávaný kanystr na pohonné hmoty musí mít schopnost „odfouknutí“ a nesmí puknout)

        3. no jo, ale prostě vole chápeš, plynový potrubí by se musely platit revize a kdesicosi (neslyšel sem nikdá vo revizích plynovejch trubek v domácnosti, možná měli strach z revize vedení když by se dělala nová odbočka), takže si dones do sklepa desetikilovou bombu, všecko dobrý!

  4. Můj americké známé říká:
    V životě dospělýho chlapa só dva významný body:
    1. Dyš se mu podaří kópit loď v dobrým stavu za rozumné peníz
    2. Dyš se mu jí podaří zase zbavit

    1. …můj americké známé říká to samý, jen s nepatrnou změnou: „loď Ti udělá radost přesně 2x v životě – když jí koupíš a pak když jí prodáš…“

      1. Váš i výše uvedený komentář mohu v podstatě potvrdit.

        1. Totéž jsem slyšel na téma obytné přívěsy a obytná auta.
          Jestli bude další díl, řešení interiéru by mě zajímalo. Hlavně takové ty drobné vychytávky, které člověka nenapadnou a v malém prostoru neskutečně pomůžou a ušetří místo.

      2. S lietadlami to bude podobne.

  5. Rozdíl mezi klukem a chlapem je v ceně jeho hraček :D Ale tahle hračka je skutečně šik! A jen pište dál!
    A taková otázka – jak zbytek posádky snáší odstřižení od WiFi? :D

    1. Nemusí, lze využít satelitní přenos, případně v dosahu mobilních operátorů standard.

  6. Prosím, prosím, pište dál. Píšete hezky, zajímavě, čtivě. Já se sice loďařině věnuji dlouho, ale v rozsahu tanker na Rýnu až freizeit plavby vnitrozemím na motorových lodích. O moři nevím nic a k plachetnicím mám jakousi nespecifickou averzi od dětství, kdy jsem se učil na windsurfu a vždycky jsem dojel na druhou stranu rybníka a zpátky přes rybník plaval a táhl za sebou prkno. No alespoň jsem se naučil dobře plavat, ale plachty mi k srdci nepřirostly. Takže části toho, co píšete nerozumím, ale moc se mi to líbí…

  7. Nemám rád móře. Ale vaše články se mi líbí, pište dál!

  8. Přečetl jsem to, porozumněl stěží polovině, vyjma motorů a utvrdil se v názoru, že teplé chcanky mě vystačí zabavit maximálně po 3 dny v roce (ne v kuse) a že kromě rezignace na pilotovaní vzdušného prostředku s vodní dopravou končím na kanoi, maximálně matyldě.
    Nicméně zastávám oblíbený motorkářský názor: Když jí miluješ, není co řešit.
    Tímto úhlem pohledu se naprosto nesmyslný projekt stává srdcovou záležitostí bez ohledu na vynaložené prostředky hmotné i nehmotné.
    A navíc, kdo si hraje, nezlobí.
    Přeji co nejméně starostí a co nejvíce radostí v dalším užívání lodě. :-)

Napsat komentář

D-FENS © 2017