Chtěl bych hned zde na začátku uvést, že smyslem článku je snaha vzbudit diskuzi, ze které bych se mohl sám poučit a utřídit si některé dojmy a těch mylných se vzdát. Nejsem ekonom, ale chemik, avšak k napsání tohoto článku mne inspirovala událost rize ekonomického charateru.
Tato: Zbrojovka Vsetín končí. Armáda začala odebírat munici pro pandury jinde (zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ukonceni-provozu-zbrojovky-vsetin-obvineni-bulanta-pc6-/domaci.aspx?c=A130105_160755_domaci_brm).
Článek lze shrnout zhruba tak, že MO se rozhodlo přestat nakupovat 30 mm krmení do Panděra od domácího dodavatele ZVI Vsetín a bude nakupovat přes vyzbrojovací agenturu NATO, protože je levnější, než domácí tradiční dodavatel, domácí ZVI. Jako zajímavé mi pak připadají tyto pasáže: I) „Hlavním důvodem ekonomické likvidace vsetínské zbrojovky je způsob, jakým Národní úřad pro vyzbrojování zadal zakázku na 30mm munici pro Pandury. Místo toho, aby byla munice pořízena podle zákona o veřejných zakázkách, výběr dodavatele organizoval za provizi zahraniční prostředník, agentura NSPA,“ uvedl prezident AOBP Jiří Hynek. Agentura NSPA zařizuje nákupy pro společné mise armád NATO a dává takové podmínky, že střední firmy z Česka jsou oproti velkým evropským zbrojovkám značně znevýhodněny, míní., a II) Ministerstvo obrany však vinu popírá. Ukončení spolupráce vysvětluje tím, že munici nakupuje přes vyzbrojovací agenturu NATO kvůli úsporám. „Nás ukončení zbrojovky netěší, ale rozhodně bych vinu nedával ministerstvu obrany,“ řekl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Zde dovolím první krok vlastním úvahám do ekonomických vod, kde nejsou zvyklé se hbitě pohybovat. Cenu náboje patrně tvoří náklady na materiál, náklady na energii a náklady na práci. Materiál náboje jsou nerostné suroviny, které domnívám se, mají stanovenu globální cenu na burze a za tu nakupuje asi většina producentů na světě a pak možná trocha cukru. Energie nemáme nejdražší (ikdyž OZE vzadu vystrkují drze bradu). Výsledkem této (možná chybné?) úvahy je závěr, že rozhodujícím faktorem podmiňujícím drahotu ZVI tak musí být cena práce. Hodně slýchávám řeči o tom, že náklady na pracovníka jsou vysoké z důvodu odvodů, daní, poplatků a jiných dobrodiní, které stát prostřednictvím svých struktur nařizuje.
Znamená to tedy, že díky nákladům nařízených státem výrobcům je cena práce tak vysoká, že ji sám odmítá platit? A dokonce za dodávky materiálu k činnosti, na kterou si sám vyhradil monopol (obrana)? Nežere se tak stát vlastně sám od ocasu, protože práci, kterou si nekoupí doma, nemůže vlastně zdanit? Existuje při povinnosti veřejné instituce v ČR vypisovat eurotendr na každou veřejnou zakázku vůbec ještě možnost, že by cena práce domácího dodavatele mu umožnila konkurovat nabídkám z jiné části euroráje? Není to celé náhodou nějaká lumpárna, třeba vlastizrada? Neměl by tedy stát náhodou v duchu těchto absurdit vypisovat eurovýběrová řízení i na pozice úředníků státní správy, aby byla levnější? Třeba takový pěkný tendr na prezidenta, premiéra a ministra financí? Není to jenom zlý sen?
(Zatím nikdo nehlasoval)