Portál řidiče přeje vašim brzdám dobrou noc - zpět na článek

Počet komentářů: 195

Přidat komentář
  1. Ma pravdu, předseda.

    1. amen

  2. Ty plíšky některé desky fakt mají, a skutečně akustická výstraha je to velmi výrazná. Myslím, že je to vlastně mnohem lepší systém, s nízkou mírou možnosti selhání a extra elektroniky.

    1. Tak. Mel jsem je na vsech amerikach. Jedine, na co je potreba davat bacha je, aby plisek byl ve smeru otaceni kotouce za destickou. Pokud se desticka otoci, stane se, ze nepiska. Desky jsou vzdy parovane tak, aby dve byly na leve a dve na prave kolo. Piskaci plisek obvykle byva jen na jedne desce. Podle mne chyba, pokud dojde k ruznemu opotrebeni desek na jednom kole, ale jen jednou jsem se setkal s tim, ze mi praskla pracovni plocha brzdove desky a zrovna te, co nemela plech. Takze pak sel srat i kotouc a ani to nepisklo.

    2. Většina plíšků má ve funkci pružiny zajistit desku během brzdění proti nežádoucím pohybům a odstranit vibrace, které jsou často příčinou nežádoucích zvuků, zejm. uvedeného pískání.
      Nikdy jsem neviděl ani nečetl, že by tyto prvky měly být nějakou „akustickou“ výstrahou opotřebení brzdových destiček, protože když se začne po kotouči třít ocelový plech (nedej Bože ještě z nějaký pružinovky), je kotouč na vyhození, takže takové opatření by nedávalo žádný smysl.

      Nicméně v hospodě jsem o těchto „akustických signalizacích“ slyšel hodně, zjeména od mediálních komunikátorů a podobných odborníků.

      1. https://theyotagarage.com/products/toyota-oem-front-brake-pads-1990-1997-toyota-land-cruiser-80-series

        originál brzdy na kojotu; druhá zleva na spodní straně má tuto pičovinku. Je to fakt tenkej plíšek.

        1. Tak to pardon, měl jsem na mysli evropské výrobce Ate, Bendix, Brembo, Bosch, Dunlop, Lockheed, Lucas-Girling atd.
          Ale je pravda, že existují i jiné brzdové systémy (Akebono, Tokiko, Sumitomo atd.) u nichž je možné, že je tomu jinak.
          Protože je to vždy to první, co musí z auta ven, pokud se mi dostane do ruky, tak mi to za bližší zkoumání nestálo a uvedl jsem zavádějící informaci.
          Omlouvám se.

            1. tohle je zrovna to, co Integrale zmiňoval, tedy plíšek, který přidržuje destičku v drážce třmenu, aby nevibrovala a neposkakovala. Tohle NENÍ zvuková signalizace.

          1. když sou tady vokolo, co je na podvozek menčí zlo, Monroe, bo Sachs? ten se prej totiž poslední roky strašně zkazil

          2. TOHLE jsou destičky s plíškem, plnícím funkci zvukové signalizace opotřebení. Podle mne geniálně jednoduché a funkční. https://www.autodoc.cz/brembo/7702867?utm_medium=cpc&utm_source=google&tb_prm=20705988601&gshp=1&gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIk6bvwMiniAMVrKhoCR29Niu0EAQYByABEgLQ3fD_BwE

        2. Stavil by som 100 Librodolarov, že ten pliešok tam nie je na akustickú signalizáciu opotrebených brzdových doštičiek. Je to na vytvorenie vodivého kontaktu vnútornej doštičky s brzdovým strmeňom. T.j. tieto druhy brzdových doštičiek sú tie o ktorých píše pán domáci v článku (zaliaty drôtik) a sú určené pre vozidlá, ktoré majú optickú výstrahu opotrebenia brzdových doštičiek niekde na prístrojovom paneli, alebo palubnej doske v interiéry. No a prečo sú tieto pliešky len na dvoch zo štyroch brzdových doskách? V budúcom komentári……..

          1. Je fakt, ze tenhle ma divnej tvar, asi by nepiskal.

      2. Prd, ten plisek je mekky a hlavne dlouhy, takze piska pohybem po kotouci a obrusuje se. Na kotouci jic videt neni.

        Jak rikam, mel jsem to na vsech amerikach, se kterymi jsem jezdil a mam to i na X-Trailu.

        Tady jsou desky na Cherokee 2020: https://www.rockauto.com/info/30/SBC1498.jpg

  3. Signalizační plíšky jsou často na japonských a korejských autech. Rozhodně je to mnohem lepší signalizace opotřebení, než svítící kontrolka na přístrojové desce, ten rachot co to dělá donutí k návštěvě servisu každého. Nějaké zajímavé ,,poruchy,, brzd mám na https://www.facebook.com/Milansgarage. Mám moc práce, nestíhám to fotit ale ty největší špeky tam jsou

  4. Svět, ve kterém ženská píše o brzdách, je na nejlepší cestě do pekel. Howgh.

    1. Ale penis jí svěříš.

      1. Ale pouze pod dozorem! Nemůže si ho jen tak vzít a odnést, kam se jí zlíbí. Aspoň u mě teda ne.

    2. Už jsem i viděl ženský sedět na rybách…kde to jsme, aby měla ženská čas chodit na ryby.

      1. Kdyz ji nedas prachy na jidlo, tak si ten cas najit musi.

    3. Michel Mouton(ové) v roce 1983 uniklo vítězství v MS v rally jen o prsa…

        1. Kombinéza dost zkresluje, takže tipoval bych 75B. Ale je to jen tip…

  5. Trošku si zde dovolím rozporovat názor pana domácího, s trochou štěstí to povede k plodné diskuzi :)

    1) soustružení brzd je úplně k hovnu, jak autor sám podotknul brzdové kotouče stojí relativně pár korun a výměna za nový kus je tedy zdaleka nejlepší řešení

    2) výměna pístku za nerezový je za mě naprosto zbytečná, koroze pístku je způsobena poškozením těsnící manžety. Tzn životnost pístku je přímo úměrná životnosti manžety. Pokuď máte nějaký sráč z koncernu GM kde jsou pístky z toho prapodivného plastu tak tam je situace jiná, tam výměnu schvaluji. Jinak mi to přijde jako zbytečné, osobně bych to vůbec nehrotil.

    3)ohledně komaxitu bych nebyl tak skeptický, na autech pro běžné použití na třmenech vydrží i alkytonka která má dle technického listu odolnost cca do 90st. Ozkoušeno na nižších desítkách aut.

    4)ohledně pískování souhlas, dělat to v domácích podmínkách je nesmysl a povede to ke klasické situaci „víc škody jak užitku“. Nedává to smysl primárně z finanční stránky věci, obyčejný třmen nejlevnějších značek strachlajn/maxgear/A.B.S apod je schopen fungovat několik let naprosto bez problému, taky ozkoušeno.

    6)brzdový pístek je schopný vypadnout až v tom případě kdy jedna destička fyzicky zmizí, tzn zbrousí se obložení i samotný zbytek destičky natolik až proletí držákem brzdového třmenu ven. Tzn teoreticky je to možné, prakticky to bude dělat takový rachot že i ten největší ignorant s autem do té doby přestane jezdit.

    5) akustická signalizace opotřebení destiček je zcela běžná u automobilů nižších tříd, např různé oply a obecně i francouzské vozy.

    7) pískání brzd je zpravidla způsobeno zpříčením destičky vůči držáku třmenu. Nakolik v tom hrají roli vibrace netuším, je to možné takže to nebudu rozporovat

    8) Ohledně kopání kotoučů částečně souhlasím. U kopajících kotoučů je na vině ve většině případů špatná montáž v podobě rádoby profíků co cpou na náboj všelijaké pasty a podobné nesmysly. V menším měřítku za to můžou části zavěšení, tzn ramena, čepy řízení nebo i samotné řízení. Samotné kotouče jsou příčinou v naprostém minimu případů, vesměs jen tehdy pokuď jsou sjeté hodně pod minimální tloušťku. Takže ano, spousta lidí nadává na kotouče té a té značky a přitom zbytečně.Vydrží pár stovek km do zajetí a pak to jede nanovo. Protože v 90% případů je na vině špatná montáž,

    Toto jsou mé zkušenosti z 15ti leté praxe, případné dotazy nebo připomínky rád zodpovím :)

    1. Soustruzeni kotoucu jsme delali v devadesatkach na autech, na ktera se kotouce bud shanely blbe, nebo byly drahe. Byl na to spesl malej soustruh, co jel na jedno upnuti obe strany soucasne a stal par set dolaru. Vyplatil se. Dneska je druhovyroba snad na vsechna auta, zejmena z Polska.

      Ten plastovej srac je termoset ala bakelit, Amici ho maji hodne radi a stipe se jak ludra. Jenze stoji par centu, takze se pouziva i v novych autech (Jeep, Chrysler, Dodge…). Ma mensi tepelnou roztaznost, nez ocel. Nestava se casto, ze se prase sekne. Spis se ustipne behem vymeny desek a zatlacovani prasete do brzdice.

      1. Diky za upresneni. Jsem presvedceny ze nazev toho plastu byl odborne jeste trosku jiny, ale myslime oba to same coz je hlavni 🙂

        1. Jo, nazev je fuk, chemicky je to termoset. Kdyz jsem to poprve uvidel na Fordu, nechtel jsem verit. Do te doby jsem si myslel, ze pohyblive dily z termosetu delali akorat posahani Rusaci, napriklad rozvodove kolo ve Volze. To taky stalo za hovno.

          1. Rozvodové kolo z pertinaxu měla už PRAGA RND, náklaďák, třítuna, r.v. 1949.

            Ano, je to ten stroj, s jehož benzínovou verzí vjela Hepnarová do lidí.

            1. @pertinax
              https://youtu.be/JvcGCpot5BQ?si=Ry7reHFnuzeIcj1H
              od 1:20 je zmínka o tym pertinaxu ;-)

              1. Ano, taky se mi ihned vybavilo :-)

              2. Btw, nakonec jsem u toho XC90 T8 Ultra PHEV opravdu skoncil, pozitri si ho jedu vyzvednout. Trosku pojezdim a zkusim najit cas o tom neco napsat. Nechtel jsem kupovat verzi s tou piskaci omrdavkou pri prekroceni rychlosti, takze jsem vybrecel kus papirove 5/24. Nas financni prskal, ze vsichni kupuji kombajny a ja je prijdu srat s timhle. Vysvetlil jsem mu, ze jestli to Nemecko potahne dal, jako posledni dva roky, tak je tohle posledni sance. Na to nemel co rict.

                1. @Sysop
                  tož ať Vám to jezdí ten švédskočínský kombajn s tym plagynem ;-)

                  1. Diky, jo, jsem zvedavej, jak to cely elektro-kompresoro-turbo-cosi sladili. Ciste teoreticky by meli vychytat ty ruzne gapy a vyuzit spolupraci na max. Jestli se jim to i podarilo, to uvidim. Zatimco X5 sla klasickou cestou xDrive a do toho naroubovala elektromotor, tak Cinani to rozdelili na predek a zadek. Mam najety konkretni zatacky tady na Sumave, kde vim, ze se mi prdel 330e utrhavala (a neslo o velkou rychlost, jen pridani plynu v mokre vracecce), tak uvidime, co s tim udela tahle vysoka krabice s elektro jen vzadu. Cekam pretacivost.

          2. Starý Fordí V6 měly z termosetů komplet rozvody (ozubenými koly) kvůli snížení hluku, ale bohužel někdo dal z toho matroše i kolečko do rozdělovače. Obojí mělo omezenou životnost a byly s tím časem velký problémy.

        2. Technická – „termoset“ není název konkrétního plastu, je to název kategorie plastů, které se vytvrzují teplem.

          1. Souhlas, nejznámějším a nejstarším příkladem je dosud používaný bakelit.

            A polymetylmetakrylát je plexisklo. :-)

            1. Hroch 9:19
              Zdá se, že jste utrpěl nějaké podobné vzdělání jako já… ;-)

          2. vo vytvrzování to není ani omylem, jsou to plasty, který se netaví, neměknou apod., ale při překročení mezní teploty se začnou rozkládat (uhelnatět, škvařit) a nehoří moc dobře

            opakem jsou termoplasty, který normálně změknou, pak se roztečou a až pozdějš se začnou rozkládat, resp. hořet

            1. tak nějak. některé termoplasty se vytvrdzují přiměřeným upečením (nebo se toto spíš pečením urychlí), ale další pečení už žádnou další kvalitu nepřinese.

              1. ááá, termosety. grrr! pardon

            2. Behemot 12:16 „vo vytvrzování to není ani omylem“
              Vždy mě pobaví, když mě opravuje někdo, kdo o tématu ví naprostý prd. :-D

      2. Sysop: ještě v devadesátkách? To už se většinou dalo dovézt z venku (předpokládádm, že šlo o cenu).
        Ale nezbytnost to byla za komančů, zejména u lepších kotoučů nebo u zahraničních aut.

        A dělali jsme i mnohem větší prasárny: když JZD Podhoran zakoupil enkovou Deltu integrale pro Jirku Sedláře, krom ostatních ND vznikla i velká spotřeba brzdových komponent, zejména destiček. A tak jsme podle původního ojetého vzoru ostřihávali a brousili plech desky z T603, aby na něj v Osinku mohli chlapi upéci brzdovou směs. Výsledek stál za velký kulový, pilot si neustále stěžoval, že auto nebrzdí (což byl se sériovýma brzdama problém i při osazení originálními komponenty) a nakonec se z důvodu neschopnosti zajistit provozuschopnost Delta vyměnila za Favorita, ovšem plnokrevnýho (sk. A) se všemi náhradními díly. Chvíli se s Deltou trápily i další posádky, dokonce s ní myslím i někdo něco vyhrál, ale pak nevím, kam ten zubožený vrak přišel.
        Do reálnýho socialismu bylo toho auta prostě škoda.

        1. Ono na pocatku 90ek byl problem z U.S. neco privezt rychle. To jeste fungovaly celnice, zdrzovaly, analyzovaly, vymerovaly… znamej obcas neco vzal do letadla (tehda to slo, dneska uz asi ne), byl pilot CSA, ale muselo se mu to v NY strcit do ruky. Takze retez lidi, aby neco bylo fofrem tady. Jinak se to bud houpalo v kontejneru, nebo posilalo nejakym expresem za ranec. A kotouce jsou tezky, pritom stojej v U.S. hovno.

          Takze reseni bylo to stahnout na tady tom spesl soustruhu, nez dorazi novej. Ten soustruh stal prd, takze byl pri ruce asi jako elektrodova svarecka. Taky ji clovek nepotrebuje porad.

          Jednou jsem, dokonce, v zoufalstvi musel vzit kov z urvane desky a na nej navarit desku z Golfa a pak to protahnout frezkou, abych s tim asi tejden jezdil, nez dorazi novy desky z U.S. a to podotykam, ze mi deska praskla nekde u Buchlovic a ja jsem potreboval dojet do Brna. Nastesti jsem v aute mel samosvorny kleste, kterejma jsem skripnul levou predni brzdovou hadici a velmi, velmi ofafrne jel domu. Kdybych na to hamstnul, jsem ve skarpe.

          Jednou se mi vysypalo lozisko v prednim naboji, jen jsem stihl doskakat ke krajnici v Bosonohach. To uz jsem ale bydlel o 160 km jinde. Takze domu vlakem, sehnat novej naboj, vercajk a naboj do tasky a vlakem pekne z5 (jak na potvoru jsem nemel jiny pojizdny auto k dispozici). Primo na ulici jsem to rozhodil, naboj vymenil a trada pryc. A to byl velkej SUV.

          Jednou mi prdnul a urval se vyfuk, na Corvette. V jedne olomoucke prdeli. Sehnal jsem flasku, za tu jsem byl vpusten na montazni jamu mistnich dobrovolnych hasicu, plus mi dali nejakej vercajk CDD (Co Dum Dal) a s tim jsem sundal zadni napravu, vytahl vejfuk, svaril, poskladal to cely nazpatek a jel do prdele. Jo, to byly casy.

      3. Taky existuje stroj na soustružení kotoučů přímo na autě, přičemž se centruje za náboj kola. Má význam v performance segmentu – rallye, okruhy apod., když je kotouč přišroubovaný na obvodu náboje.

    2. Pískání brzd je někdy úporný problém, někteří výrobci ho byli nuceni řešit i měkčím materiálem, nalepeným na destičce v místě dosedání pístku.

      1. Jo, to ma napriklad Hnissan X-Trail.

      2. Pískání brzd je opravdu problém, hlavně od doby, co se nepřidává azbest. Ten zvuk vzniká rychlým kmitáním destičky v uložení. Řeším to vrstvou keramické pasty na brzdy v místech dotyku destičky a brzdiče. Je to namazané, hýbe se to, nerezne to a díky konzistenci maziva to nekmitá.

    3. Můžeš popsat nějaký rozumný postup výměny brzd? Na co nezapomenout a naopak co nedělat?
      Smolím si auta v garáži sám a zatím se mi daří, ale rád se nechám poučit.

    4. Ano, přesně tak, myslím, že nejsme v rozporu.

  6. Spíš je smrtelný nejen pro brzdy idiot v nákupním vozíku. Stalo se mi že jsem ho fakt chtěl předjet v koloně ale díky jeho nákupní tašce a váze „akceleroval a přes jeho debilní krabičku s černým sklem vzadu jsem ani neviděl před něj. A rozjel se a brzdilna poslední chvíli provokatér. Jo bylo to překvapení, dnes bych se zastavením ho vytáhnul z atrapy a potahal ho za nohu po prdeli aby si užil jízdu idiot. Ono ze 60 brzdit na nulu za papírákem je dost na nervy s 2. tunami opakovaně. Vysloveně dělal naschvál krypl v sráči, sráč se sráčem. :-))))

    1. Spíš to debil zdegener kudrnkace šikanujícího fízl, „mongol retard růz zrůd a že jich je nasraných do fašismu státu bezpeří kolektivní tyranie sajrajtérů násilí co se líbí inkluzům ráje? Sociopatie.
      https://www.youtube.com/watch?v=1DvDjeRs-_o

      1. Češtiň neznamená znalost pasťáka kudrnkace s papíry na hlavu v parlamentu, asi jsou už tam všichni takoví beztrestní i mimo imunity, jinak ras by sajrajt narval do pytle logicky, čau.

  7. jediný portál řidiče je na portálu občana: https://obcan.portal.gov.cz/prihlaseni

    všechno ostatní je fejk

  8. Se signalizací opotřebení destiček jsem se setkal u Fordu Transit, asi 3-4 generace zpátky. Tam jsou na destičkách opravdu plíšky, které po dosednutí na kotouč vydávají vysoký pisklavý tón, který je pro slyšícího řidiče velmi nepříjemný. Pořád, nejenom při brzdění.

    Na autech osobních i nákladních jsem si byl schopen opravit ledacos, ale brzdy jsem nechal opravovat vždy odborníkům.
    Chce to zkušenost, získatelnou jen každodenní praxí, měnit si sám po letech na osobáčku destičky je nesmysl, protože po letech získanou zkušenost stejně zapomenete.

    Tragédií je údržba brzd velkých vozidel, čím větší firma, tím se na ni více prdí.
    Řidiči jsou úporně každý den štváni absurdními požadavky na výkon, na údržbu není čas, a když se už nějakým zázrakem vozidlo na dílnu dostane, řidič není k práci „z bezpečnostních důvodů“ připuštěn, takže její provedení nemá šanci ohlídat.

    Pokud na údržbě trvá a prosazuje ji, rychle získá ve firmě pověst jakéhosi kverulanta, který „má problémy“ a je trestán neatraktivními kšefty, tzv. „vymrdávkami“, prací o víkendech a svátcích a jeho konec ve firmě je jen otázkou času.

    Ideálem dnešní doby je tedy rychlý blbec, ochotný jezdit s čímkoli a kdykoli, nejlépe imrvére.

    Veliké brzdové destičky, totálně sjeté, nacházíte pak často na kruhových objezdech, pokud vypadnou z brzdiče za deště do louže, rozpálené způsobují efektní sloup páry, který jako by unikal z kanálu horkovodu.

    Jediné, co je na kotoučových brzdách dnešních velkých aut pozitivní, je, že nejsou tak náchylné po zahřátí ke slábnutí účinku, jako bubnová klasika.

    1. záleží co tam máš za šílenost, ale klasickej jednopístkovej plovoucí třmen na dvou čepech je naprosto triviální (a dodnes to většina aspoň levnejch aut bez nejakejch vyfikundací má), aspoň co se týče výměny; pravda, repase už je trochu horší, vono to za pár let celý vohnije a zas jako dávat pokaždý za třmeny bůra, no, ty fakt levný nejsou

  9. Jediný, co je na těch elektromobilech dobrýho, je rekuperace, snižující míru a četnost používání klasických brzd.

    Kdo bydlí někde pod kopcem před zatáčkou nebo kruhákem, může vyprávět, jak má doma všechno černý od brzdového otěru.

    1. Ale zeby to prinaselo nejakej benefit majiteli elektroauta, to s emoc rict neda. Kotouce reznou a jdou srat. Na PHEV Outlanderu jsem je menil na zadni naprave 2x behem 50000 km.

      1. popravdě, nemám dojem, že by rekuperace u automobilu v běžném provozu v běžné tuzemské krajině vedla k nějaké úspoře čehokoli (má asi smysl u vlaku a měla by asi smysl u elektroautobusu kyvadlově jezdícího po glocknerstrasse). si myslím, že v běžném provozu rekuperace (u osobního elektromobilu nebo hybridu) ušetří málo jednotek procent energie, při dálničním provozu ustálenou rychlostí po stoupáních/klesáních vyšší než rychlost „ustálená“*) je pak úspora čistá nula.

        *) ustálená rychlost je taková, na kterou se rychlost v dlouhém klesání při zařazení neutrálu ustálí v rovnováze mezi gravitací a osporem vzduchu. pro dálničních 4,5% je to pro běžný konfekční automobil něco okolo 120 km/h

        1. Tady na Sumave to neco malo prinese, vcera jsem jel s jednoho kopce dolu, nahore jsem mel 80 % nabito a dole 96 %. To obnasi pak na rovine cca 6,5 km jizdy lehkym plynem. Vylozene statistiku jsem si nedelal, ale kdyz clovek zapocita amortizaci extra motoru, baterek plus spotrebak na brzdach, uz to asi takova hitparada nebude. A stran zivotniho prostredi se vubec neni o cem bavit, vyroba toho kramu i nasledna likvidace jsou brutalne neekologicke. Nehlede na ziskavani elektriny.

          1. ale jo, každej den jezděnej šumavskej sjezd dolů do údolí s převýšením skoro půl kilometru je jeden z mála případů, kdy to jakýsi smysl má.

          2. By mne zajímalo, jestli někdo, kdo si pořídí předražené elektrovozítko nebo hybrid si myslí, že tím ušetří.

            1. Když nabíjíš z vlastního soláru a máš kde zaparkovat a jezdíš hlavně krátký trasy (v případě hybridu jen občas dlouhou, kterou jedeš na benzín), tak ano.
              V případě člověka v bytovce nebo s nájezdem víc než 80-100km denně nebo časté dlouhé trasy to je stále nedotažená technologie. Viz příběh mého kamaráda, jak jel s Teslou do albánského Ulcinje, to by stálo za povídkové zpracování.

              1. Černohorského, ne albánského, to je vedle. :-)

                1. Z Českej republiky do Čiernej Hory na e-aute? Masochista je to, masochista.

            2. No to ja ti klidne rad reknu, ja tim prokazatelne setrim. Polovinu toho, co bych jinak dal odvedl na dani. To auto z meho pohledu jezdi na dane, vsechno ostatni plati firma. A ja nejsem jeji majitel, takze z myho to netece.

              1. nedělej ze sebe idiota…

                1. ? Myslis debatou s leonem?

                  1. se snad tvl bavíme vo nejakejch hmatatelnéch statkách a né zkurvenéch berňák co nastavila nejaká pýča škrtem pera (a stejně tak dou zrušit)

                    1. Si teda asi nerozumime. Leon pise, ze ‚kdo si mysli, ze usetri nakupem predrazeneho elektrovozitka‘ a na to pisu, ze napriklad ja. Nebejt moje firemni auto hybrid, platim na dani za auto dvojnasobek. To je hmatatelny, jestli prinesu vic, nebo min. Ostatne v Cesku to funguje podobne, taky jsou elektrokramy danove zvyhodneny jako firemaky.

                    2. nekerejm hlavně parkování fpráglu udělalo dost, teď je to úplnej úlet s těma dotovanejma kurvárnama

                      nicméně snad byla řeč vo provozních nákladech, né vopitikounskejch zmrďárnách

                    3. To leon nespecifikoval. Vyznelo to obecne, tak jsem podle toho odpovedel. Svyho casu se dalo usetrit na parkovani, nebo na dalnicnim vypalnem. Ale to jsou drobny, rekl bych.

        2. Rekuperace má v autech rozhodně smysl. Zkusite si vyjet průměrné spotřeby např. na https://www.spritmonitor.de/en/ takové Toyoty Auris. To je auto co se vyrábělo jako benzín, diesel a hybrid. Tedy fyzicky stejné auto a měnil se jen pohon.
          Diesel průměr spotřeby 5,97, benzín 7,00 a hybrid 5,33/5,51 (je tam zadaný 2x). Tedy úspora cca 21-23% na úplně stejném autě rozhodně není zanedbatelná.

          1. Jimmyx

            „Rekuperace má v autech rozhodně smysl…“

            – – –
            Pokud bydlím u Kolína a většinu cest najezdím do Prahy a Hradce, tak se mi ten zbytečnej agregát s příslušenstvím leda prodraží.

            .

            1. Těch 3000+ majitelů Auris Hybrid co je zaregisterovaných spritmonitor určitě nejezdí pouze v Alpách. Ve skutečnosti v Alpách je obyčejný hybrid (ne plug-in) ne úplně využitelný protože do baterie dokáže uložit jen potenciální energii několika set výškových metrů (např. moje Corolla teoreticky 180 výškových metrů).

              Reálně i kolem toho Kolína máte nějaké zatáčky a občas nějaký semafor. Ona totiž ta rekuperace funguje u každého bržení, nemusíte zrovna sjíždět Sněžku. Mimo město se s hybridem dá klidně jezdit i pod 4 litry, pokud je větší podíl silnic první třídy, tak do 4,5 litru. Víc až když překračujete limity rychlosti nebo na dálnici. Ona ta Toyota neprodává úspěšně ty hybridy už 25 let bezdůvodně. Ono to opravdu funguje a co se týká složitosti tak spousta věcí tam naopak vůbec není (startér, spojka, turbo, převodovka).

              1. Jimmyx:

                „.. zatáčky a občas nějaký semafor. Ona totiž ta rekuperace funguje u každého bržení,..“

                – – –

                Tyhle pohádky jsou v médiích často, hlavně posledních 15-20 let.
                Čím dál menší podíl lidí umí vozidlo ovládat.

                1. Ja vam nevim. Jezdime s Hondou Jazz v hybridu (rad tomu rikam lokomotiva na cestach, pac krome tohohle jsem ridil lokomotivu se stejnym prenosem vykonu, kdy diesel motor pohanel generator a elektrika z nej vyrobena sla do elektromotoru na napravach). Jezdime uz dlouho stejne mestske trasy (90% mesto a primesto). Dieselovy Berlingo neslo pod cca 7 litru. Jazz nam jezdi za 4,5 litru. Ale pravda je, ze to neni plugin hybrid. Tohle ma jen 1,1kWh baterku, kam si soupe prebytky a pripadne vykon moreny brzdenim. A co se tyka reznuti kotoucu, tak to se nam nedeje. Obcas je potreba ve meste vzit za brzdy vic, tak se k rekuperaci prida i brzdeni brzdama.

          2. LukasB: rekuperace je vlastně asi jediný důvod existence hybridů. Vyrobit motorem nějaký výkon a a pak jej v brzdách spálit na teplo vrabcům je dost frustrující. Zatím to moc nefunguje proto, že se do toho nesmyslně tahá zelená legislativa a tím pádem se to nevyplácí. Ale vývoj může přinést pozitivní změny.

            Jimmyx: podívejte se na tom spritmonitoru na interval spotřeby u jiného motoru jakéhokoli výrobce téhož typu a výkonu u rozdílných lidí. Rozdíly mezi minimální a maximální udávanou spotřebou uživatele občas přesáhnou i 100 %. S Octavií TDI 105k jezdí lidi za 4 i za 8,5 litru, záleží na kuse, řidiči, podmínkách, počasí atd.
            Osobně jsem s AR 159 2.2 JTS jezdil v průměru jak za 8,4 tak i za 15,6 l/100 km.
            Z pohledu čistě statistiky spritmonitoru je Vámi uváděný rozdíl zcela zanedbatelný.

            1. A proto jsem uváděl průměr spotřeb. Dvojnásobné spotřeby dokážu dosáhnout jen změnou jízdního stylu. Proto nemá smysl porovnávat konkrétní auto s průměrem úplně jiného typu auta, protože nevíme jak s tím dotyčný jezdí. Ale průměr stovek a tisíců řičičů vyhladí extrémy a dá čísla k porovnání.

            2. Integrale: průměr jste měl jen jeden. Že jste dokázal mít průměr na nádrž jiný je snad normální, ale na úrovni auta fakt nemáte průměry dva a o to na spritmonitoru jde.

              Co bych spíš rozporoval je srovnání s „dieselem“ a „benzínem“, když to vždy reprezentuje několik různých variant, které se mezi sebou dramaticky liší výkonem, takže porovnání jsou jabka s hruškama.

              1. Lze do filtru zadat i výkon. Hybrid v Aurisu má vždy 100kW, takže tam není co filtrovat, ale když si zadám benzín nad 90kW, tak je průmněr 7,13, když dám u dieslu pryč ten základní 66kW, tak tam zbydou varianty 80+, 90+ Kw a ty mají průměr 6,41. Takže při porovnání podobných výkonů náskok hybridu ještě naroste.

                1. Jimmyx: jenže hybrid v Aurisu nejede. Vedle toho je 2.2 ropák raketa. Naopak 1.4 chrocht je slabší, ale docela tomu stačí. Obecně to bylo pro velmi nenáročné řidiče, horší už je jen 1.5 v Yarisu. Takže říkat, že „to žere míň“ – no ale taky to míň jede.

                2. při vyšším podílu dálnic je to úplně k hovnu, taky se dá udělat předpoklad, že si to už pořizujou přednostně lidi, co s tim jezdijou na klobouka, tím je celá ta statistika šejdrem

                  zaplatí ten rozdíl vůbec zvýšenou cenu za rozumnou životnost při obvyklým nájezdu kloboučníků? a bereš v potaz zvýšenou zátěž na gumy a podvozkový díly s vohledem na váhu?

                  1. Auris hybrid Pohotovostní hmotnost vozidla 1385 – 1505 kg, benzín dle verze 1295-1395 kg, diesel dle verze 1335-1545 kg. Takže kde že je ta zvýšená zátěž gum a podvozu aby to mělo vliv na TCO ?

                    Na dálnici se z hybridu stane „obyčejné benzínové“ auto. Tedy na té ideální dálnici kde jedete plynule 130+km/h bez omezení. Na reálné dálnici kde potkáváte zůžení s omezením na 100/80/60km/h nebo různé stojící/pomalu se sunoucí kolony bude mít hybrid dost situací kdy využije svých vlastností a oproti srovnatelnému benzínu pojede v průměru za méně.

                    1. tam vidim přes sto kilo rozdíl, tak zřejmě tam ty kokos :D

            3. možná jsem nepochopil, co je to ten hybrid. respektive domnívám se, že při městském poposkakování nemá největší efekt na spotřebu rekuperace, ale nepálení benzínu při popojíždění lehkou nohou, kdy je většina paliva spálena nikoli na zrychlování či na překonání odporu vzduchu a valivého odporu pneumatik, ale na překonání vnitřních odporů vozidla.

              1. Lukas B.: to jste pochopil naprosto přesně, proto taky největší úspora hybridu je právě ve městě a naopak na dálnici nejmenší.

              2. Ve městě má efekt rekuperace a neustálé rozjíždění ale také fakt že při malé zátěži (a jet 50km/h je pro dnešní auto opravdu malá zátěž) je účinnost spalovacího motoru mizerná. Rozhodně v takovém režimu není těch 35% co jste se učili někde v autoškole. Takže se vyplatí zátěž uměle zvýšit vyráběním elektřiny do zásoby a po chvíli motor chcípnout a jet chvíli z baterky. Přestože dobíjení/vybíjení baterek rozhodně není 100% účinné, tak pořád je to jako celek účinější než tahat z motoru jen procenta jeho maximálního výkonu.

                1. jasně, rozumíme si – já ale trvdím, že na úsporu při městském poskakování přes křižovatky je úspora rekuperací zanedbatelná a že rozhodující pro úsporu je netrápení spalováku v režimu, kdy většinu paliva sežerou vnitřní odpory a při zátěži, kdy není spalovák efektivní.

          3. Ve finále jsou PHEV méně ekologické, než klasické automobily
            Jenže, v praxi to celé vypadá poněkud jinak. Plug-in hybridy si pořídí lidé, co díky nim získají mnohé úlevy, od „EL” značky po parkování (pro mnohé zdaleka největší bonus, navíc jinak nedosažitelný). Denně však zdaleka nedobíjí a vůz používají prakticky jako automobil se spalovacím motorem. Jenž s sebou musí „vláčet” ještě baterii navíc a ve finále je tedy méně ekologický, než by byl jako „klasický automobil” bez všech těch PHEV instrumentů navíc.

            Paradox? A ne malý. Přesně to také popisuje zpráva Komise o skutečných emisích CO2 osobních a dodávkových vozidel (velmi vzletný název, mimochodem), jenž konstatovala, že u „plug-in hybridních elektrických vozidel byly skutečné emise CO 2 v průměru 3,5krát vyšší než laboratorní hodnoty, což potvrzuje, že tato vozidla v současnosti nevyužívají svůj potenciál, především proto, že nejsou nabíjena a poháněna plně elektricky.” Ano, to my víme.

            Rozdíl 6 litrů proti deklarované spotřebě: bude nová „Hybridgate”?
            Nicméně to hlavní teprve přijde. Když se do zprávy, analyzující data z téměř 620 000 plug-in hybridů (PHEV) začtete, zjistíte, že průměrný vysledovaný rozdíl mezi skutečnou spotřebou paliva nových vozů registrovaných v roce 2021 a homologačním průměrem je 6,0 l/100. To je v horším případě a v lepším případě 4,0 l/100 km. V případě emisí na stejnou vzdálenost je to třiapůlkrát vyšší než homologovaná hodnota. Když to uvedeme v číslech, je to 252 procent.
            Přeloženo: PHEV spotřebovávají minimálně o 4 litry a maximálně o 6 litrů více, než mají uvedeno v technickém průkazu a než byly jejich homologační hodnoty, s kterými byly schvalovány. A na základě kterých se také tváří tak ekologicky, jak se tváří. To je ale opravdu silná káva. Pamatujete, co se dělo za „virvál”, když kvůli Dieselgate byly reálné hodnoty spotřeby vyšší o 1-2 litry, oproti deklarovaným? A co to stálo VW peněz a pověsti? A u plug-in hybridů je to v pořádku?

            1. leon: jabka a hrušky. Dieselgate bylo o podvádění, hybridy jsou o způsobu využívání, to je poněkud rozdíl. Metodika pro PHEV je jasně daná a počítá s provozem na elektřinu. Pokud tak někdo nejezdí, well, tough shit. Naopak kdo auto využívá více na elektřinu než říká metodika měření, jezdí o desítky procent pod schváleným průměrem, stovky (v reálu spíše tisíce) lidí jezdí se spotřebou do 1 litru na 100 km.

              Současně 9000 benzínových PHEV na spritmonitoru jezdí s průměrem 4.5, takže zřejmě tato auta soudruzi ve zprávě, kterou zmiňujete, zcela opomněli. Frajerů, schopných jezdit přes 9 litrů je z toho jen 240, tedy zanedbatelné procento.

              Zjevně tedy půjde o další tendenční sračky, jak lidem sebrat praktická auta, kde není problém dojezd a vnutit jim uhláky.

              1. Spotřebu do 4,5 l/100 km má kdejaký HDi.
                Zatím se hybrid nevyplácí v ničem, je to takový zhoršený auto.
                Ale třeba se to vývojem zlepší.
                Nebyl bych proti tomu tak razantně, jako proti bateriovým hovadinám, ale proaztím bych v tom žádnou spásu nehledal.

                Jak psal Leon, zatím jediný pozitivní efekt hybridu je to, že s ním můžu zadarmo parkovat všude tam, kde jsem za minulý totality a za kapitalismu mohl parkovat zdarma i s normálním autem.

                1. Integrale: to je zcela irelevantní vzhledem k tématu – ale klidně mi napište, o kterém HDI mluvíte a jak je to úžasné vedle PHEV, které má 320 koní a jezdí s ním někdo za 1.5 litru.

                  Na spritmonitoru máte lidí, kteří s CX-60 dokáží jezdit právě díky PHEV do 2-3 litrů (!!) několik a průměr je 5.73. Ropáky žerou o půl litru víc a to mají výrazně nižší výkon (tuším 200 a 250 hp), takže „nevyplácí se to v ničem“ je nesmysl, takto obecný soud u toho vůbec udělat nejde. Kdo jezdí s PHEV za 11, tak to zase vidí jinak, rozptyl u PHEV je právě kvůli možnému využití obrovský a na obecné soudy zde není místo.

                  A pokud chcete srovnávat srovnatelné a ne „kdejaké HDi“, ale třeba X3 40i, tak to má průměr 10.6. Že se vedle toho PHEV s průměrem 5.73 nevyplatí? Proč myslíte?

                  A když vezmeme extrém, tak největší šetřílek s tím jezdí za 8.37 – oproti CX-60, kde je to 1.5. Možná byste se toho týpka měl zeptat, jestli mu přijde, že se mu to „nevyplatí“ a že to PHEV koupil zbytečně.

                  A aby to bylo úplné, tak X3 30d jezdí za 8.3, to mi přijde jako docela dost a opět, PHEV to docela deklasuje. Tolik tedy k Vašim obecným soudům, jak se něco „nevyplatí“.

                  Jinak mě baví tahle komunistická závist, že má někdo něco „zadarmo“. Si kupte PHEV nebo uhlák a mějte to taky „zadarmo“, ne? Nebo kde je problém? Utratíte měsíčně desítku za parkování a tvrdošíjně to chcete platit a tak závidíte těm, kteří nemusí nebo co? Nebo jim to závidíte kvůli těm pár korunám, co utratíte měsíčně?

              2. Pointa je v tom, že se hybridy vydávají za ekologické a tudíž různě zvýhodňované oproti fuj spalovacím motorům pro které se vymýšlí čím dál víc omezení a sankcionování, a ono to nakonec je obráceně.
                Kde udělali soudruzi EU chybku?

                1. leon: „obráceně“ to zjevně není, z toho, co jste napsal je zjevné, že analýza je lživá – na spritmonitoru rozhodně není málo řidičů a rozhodně nejsou jediní, kteří jezdí „za málo“, přesto je „analýza“ ignoruje, proč asi? Je naprostá píčovina, že (parafrázuji) „v nejlepším případě žere PHEV o 4 litry víc než homologovaná spotřeba“, když u té CX-60 jsou lidé, kteří za tu homologovanou spotřebu (1.5 l benzínu plus 23 kWh elektřiny) alespoň na úrovni benzínu jezdí. Do analýzy se takoví zjevně nehodili, průměr za všechny PHEV bez rozdílu je 4.5 a to opět není „minimálně 4 nad“ (ne, fakt není průměrná homologovaná spotřeba 0.5).

                  Pokud jde o to, kde udělali soudruzi z NSR chybu – samozřejmě v ničem, cílem je lidem sebrat auta a spotřeba je jednoduchý způsob, přes který to udělat. Tedy řešit nějakou „chybu“ je u něčeho, co je záměrem, zbytečné a nesmyslné. Ale buďte v klidu, PHEV žádné úlevy už na nákup nemají a ty provozní brzy skončí, uhláky coby ekologicky ve většině zemí zcela nejhorší možnost jsou tlačeny ještě víc.

                2. poroučíme větru, dešti?

      2. A proto má slušný elektromobil vzadu bubny, které nereznou

        1. Kdo brzdi, ztraci. Elektromobil by byl vzadu nejlepsi bez brzd.

          1. já myslim, že ortodoxní eletrodebili by nemuseli mít brzdy ani vpředu, stejně je v rámci zachování kvality genofondu optimální takový dementy vyřadit :D

            v rámci výhod by se jim třeba párkrát vyhradil jeden den v tejdnu, kdy můžou na silnicu jenom voni (co bychom pro blaho společnosti neudělali), po pár kolech se to protřídí…

            1. Umim si predstavit elektrovozitko pro 15lety decko, ktery doma naladujes obcas ze solaru. Koupis z druhy ruky, za tri roky posles dal. Tam to nejakej ekonomickej smysl muze mit.

Napsat komentář

D-FENS © 2017