jízdní kola – tam se opravdu používá ocel, a to, kupodivu, dokonce nerezová. tam jde koncepce úplně jiná než u automobilových kotoučů, kdy jsou kotouče tuhé a z (ocelo)litiny, která má kromě spousty mizerných vlastností také pro opakovaně teplotou namáhané součástky jednu skvělou, a to, že se teplem moc nekroutí a po vychladnutí se zase vrátí zpátky*), prakticky třeba křivý ocelový nosník se dá autogenem srovnat, křivý kus litiny ne. no a taky těch pár kilo litiny na autě nehraje roli. u jízdních kol hrají roli gramy, a proto je litina nepoužitelná, neboť kotouč nejtenčí vyrobitelný by byl hmotností srovnatelný s celým rámem a na jízdním kole hmotnosti motorky by jezdil jen masochista. a tak se používá subtilní plechový kotouček který má výřezy tak, aby bylo kroucení při zahřátí pokud možno eliminováno, ale stejně se stane, že při dlouhém prudkém sjezdu kdy je nutno v zájmu zachování života brzdit víceméně imrvére (typicky tenká alpská obslužná silnička k horské chatě se stálým stoupáním okolo 20% a s převýšením mnoho stovek metrů) se brzdy vyhřejí tak, že se zkroutí a začnou „škrundat“ o destičky, a když se to přežene a nezastaví se včas aby vystydly, tak se zkroutí trvale. ale na rozdíl od auta je kotouč na kole spotřebák a výměna kotouče zabere asi dvě minuty a stačí nářadíčko z brašničky.
*) samozřejmě se nakonec dá zkroutit i litinový kotouč, ale vyžaduje to snahu
Integrale
1. nežádoucí zvuky z brzd (pískání, skřípání, vrzání, hučení) může být způsobeno 1000 + 1 příčinou a může být reálně naprosto neodstranitelné, pokud nemá být na úkor brzdného účinku. Nemusí ale znamenat závadu či opotřebení na brzdové soustavě.
Naopak, u vysokovýkonných brzdových soustav jde spíše o výjimky, pokud náhodou nějaké podobné zvuky nevydávají.
Osadí-li se tichá brzdová soustava běžné nákupní tašky vysokovýkonnými destčikami a kotouči s vysokým podílem uhlíku na styčných plochách, obvykle začne vydávat pískavé a skřípavé zvuky. U plovoucích jednopístků to nebývá takové drama jako u pevných vícepístkových soustav, kde je to někdy fakt děs. Vjet s rozpálenými brzdami do podzemní garáže supermarketu a mírně tam přibrzdit znamená všechny přítomné oblažit vzpomínku na Ferddyho Krugera. Kdo někdy stál třeba u časovky po RZ, tak si asi pamatuje, jaký zvuk při mírném dobržďování WRC nebo R5 vydávají (při intenzivním brzdění ale obvykle spíš hučí, než skřípou).
Dokonce jsem se setkal s lidmi, co tyto zvuky vyžadovali, aby si připadali jako závodníci. Inu, proti gustu…
2. často „odborníci“ na webu jako obvyklou závadu zejména trochu výkonnějších aut uvádí „zvlněné kotouče“. Ani u BMW (a že BMW si libuje ve velkých průměrech kotoučů při jejich tenoučké tloušťce) jsem nikdy ale žádné „zvlnění“ kotouče nenaměřil.
Obvykle totiž mají tito „odborníci“ na mysli to, co autor píše na konci článku – tedy cementitové mapy na kotouči vzniklé změnou (vypálením) uhlíkové mřížky v ocelo/litině. Nejčastěji vznikají tak, že po intenzivním brzdění za vysokých tepelných odvodů řidič zastaví a stojí na brzdovém pedále třeba na červenou. Mezi povrchem desky a kotoučem dochází k výměně tepelné i materiálové a na povrchu kotouče vzniká austenitická struktura, která je po schladnutí tvrdá jak hentý oný a na níž deska prakticky nebrzdí a spíš „odskočí“, někdy i s rázem do řízení.
Obvykle tedy „zvlněné“ kotouče poznáte podle otisků destiček v kotouči.
Kotouč je třeba vyměnit a buď změnit materiál desky nebo jízdní styl (ruční brzda např. může být dobrým způsobem, protože zadek přecijen brzdí znatelně méně).
3. ještěže autorka pečuje o svůj německý šestiválec a ne třeba o italský nebo francouzský. To by čuměla, že pevné vícepístkové brzdové soustavy mají barvičku už z výroby a netřeba je patlat srágorou z internetu (která pak akorát brání přenosu tepla z kleští do ovzduší).
Jednopístkové plovoucí třmeny nedává žádný smysl jakkoli barvit, aby vypadaly „sportvovně“, tady jako vícepístky, protože tak stejně nevypadají a hlavně tak nebrzdí. I když je samozřejmě lepší je omatlat nějakou barvou, než na ně dávat „návleky“ = falešný vícepístkový krytky obvykle s velkým nápisem Brembo, které odvětrávání brzdy prospívají ještě mnohem méně.
4. auto se pozná podle brzd; když si koupíte normální auto, nemusíte matlat brzdy nějakýma barvičkama, protože bude mít třmeny barevný už z fabriky. Bohužel třeba Alfa Romeo a Lancia, z nichž se nečastěji kradou vícepístkové třmeny pro tuning, před lety nejvíce používaly barvu černou… Dokonce už i BMW nabízí auta s vícepístkovými brzdovými třmeny, a že se tomu leta bránili i u řady M.
Lukas B.
děkuji za to vysvětlení zvlnění kotoučů, asi to tak bude. jsem si říkal, že pouze teplotními cykly zkroutit litinu by byla fakt frajeřina. když ta samá litina (tedy ne ta samá, laciná litina pochybného složení) se nezkroutí při použití jv topidlech kam se fedruje černé uhlí a koks.
Shi
Ony se ty běžné kotouče teplem zkroutit opravdu umí a pak to při brzdění skutečně vibrovat začne. Jenomže pokud člověk není poleno, tak takto přehřáte kotouče lze vychladit klidnější jízdou a ony se zase narovnají a pak už nevibrují. Nečekanou komplikací je že kotouče chladnou opravdu dlouho – chladnutí netrvá desítky sekund, jak by člověk čekal, ale trvá vyšší jednotky minut. Pokud už začnou kvůli teplotě vibrovat, tak je pořeba je chladit klidnější jízdou cca 5+ minut. Vyzkoušeno na několika autech. Po vychladnutí vibrace zmizí.
Je to jeden z důvodů proč se dělají i vícedílné brzdové kotouče – aby tam byl prostor pro teplotní expanzi.
Nicméně 90+% „zvlněných kotoučů“ jsou nezajeté destičky, které někdo obtiskl do kotouče. Kdo normální taky kdy slyšel něco o zajíždění destiček a kotoučů …
Pane, to je moderní auto, to se možná dělávalo kdysi, ale dnes už to není potřeba …
puf
„zkroucený“ kotouč = házivý kotouč (obvyklá tolerance je 5 stovek).
v pořadí pravděpodobnosti
– bordel na styčné ploše náboj – kotouč
– orezlý náboj (hází povrch sám o sobě)
– šikmo nalisované ložisko (náboj atd.)
– vadné ložisko
jak bylo řečeno, není to jediný důvod „kopání“ do brzd.
poznámka k barvení/pískování – funkčně to smysl nedává, škodí na plochách kde se opírají destičky, pokuď se nebavíme o podkorodování manžety pístku nebo podkorodování gumových pouzder (a zmenšení jejich „díry“). A teď kdo z těch co si je natírají to rozebere, zamaskuje vývrt a vypískuje pod lemem manžety atd. Já místo barvení tam spíš natlačím „vazelínu“ (ano, tu co na to prodává výrobce, př. ATE plastilube)
ptak
No já jsem měl zvlněné kotouče od toho, jak v škodováckém autorizáku si nechtěli ničit stahovák na kola tím, že by na něj poklepli a proto poklepli na kotouče. :-( Ještě namontovali spojku tak, že házela cca 4 mm, takže nešlo zařadit. Dnes místo toho autorizáku je Tesco, se svou odborností ti automechanici patrně plynule přešli na příjem zálohovaných lahví.
Lukas B.
dost pochybuju, že by litina kotoučů byla tak tvárná, aby šla poklepem zkroutit. ale nepochybuji o tom, že se to zprasit dá na 100+1 způsob.
Integrale
Pokud se vrátíme v čase k tenkým nevětraným kotoučům, tak jo,
Větraný kotouč od tloušťky 24 a víc mm se ohýbá těžko. Ale zničit jde všechno…
ptak
Není to příběh současného auta (tuším to byl Favorit?), takže si nepamatuji, jaké to byly kotouče a navíc nevím, jestli mi v servisu nekecali a nespadlo jim to třeba na ten kotouč z heveru apod… Už jen to, že mi předávali auto, u kterého nešlo zařadit z důvodu házení u nich vyměněného spojkového obložení, svědčí o tom, že dokážou zmrvit vše, co jim přijde pod ruku.
Sysop
Co se te barvy a chlazeni tyce, tak naprosto perfektne to je videt, kdyz se treba mrazi trubky. Proste – je potreba opravit vodovod, nikde zadnej ventil, nebo moc daleko, nebo jinej problem, takze se na trubku nasadi dokola nadoba, do ni naleje tekutej dusik, voda v trubce zmrzne (je to ale male misto, ktere jen staci proti tlaku, ale led trubku neroztrhne) a vesele se opravuje. Jenze… na te trubce nesmi byt barva. Zadna. Jinak to mrazeni trva vecnost, nebo to nezmrzne vubec (namrzne na stenach zevnitr, ale jadro zustane pruchozi).
Pripadne – kdysi jsme zkouseli odolnost bezpecnostnich zamku a retezu. Pokud na retezu byla barva, mohlo se to polejvat dusikem dle libosti a nic. Pokud se barva odstranila, stacilo polejt dusikem a pak klepnout kladivem a retez se rozpadl na kousky.
Proste, barva dost brutalne brani prenosu tepla. A samozrejme i emisi tepla (procpa jsou chladice cerne, ze…). Takza zamatlat si brzdice nejakou srackou muze mit slusnej vliv na zivotnost brzd.
jj přibržďování ručkou je fakt supr věc, uvolní to nohu, přenese bzrdnej účinek na prdel, která jinak nebrzdí skoro vůbec (což může dost pomáhat) a pokud jsou vzádu kotoče, ne bubny, tak aspoň vidí nejakej prakticky trvalej otěr a nicn nežádoucího se tam nebude dít :)
všeobecně nechápu 95 % pitomců, co musí stát v koloně permanentně na brzdě a kór v noci vypalovat všem voči tvl
Amphibius
A nestojí jim na té brzdě náhodou auto hold…?
Integrale
To mě nenapadlo (že to někdo v autě skousne), ale ten by brzdil právě jenom ten zadek, ne?
Amphibius
To nevím. Ve Škodovce se to chová jako automatická ručka, ale někdo už mi taky vykládal, že u jiné značky se to chová vyloženě jako aretace brzd. Ale to je jpp. Proto ten otazník na konci…
to mě má jako zajímat, že sou to čuráci a neumijou si to zařídit tak, aby nesrali vostatní? jejich křáp, jejich vodpovědnost
leon
A navíc když ještě ti pitomci svítí mlhovkou protože někde potkali na pár vteřin mlžný opar.
Sysop
Mlhovkareni je vira. Tam nerozsvecis mlhovky proto, ze nekde je/byla mlha, ale proste proto, ze je to vypinac, kterej proste zapinas zaroven s motorem. Nekdo si dokonce mysli, ze tim se jeho minichrchla premeni v megahustokrutoprisnej zavodak.
corona
leon:
„..někde potkali na pár vteřin mlžný opar…“
– – –
Tohle je rok od roku horší a horší. Čím dál míň lidí dokáže posoudit, kdy je nutno kterým světlem svítit a kdy ne.
Zadní mlhovky používám i např. tehdy, když vidím, že koncová světla vozidel přede mnou se ztrácí ve vodní tříšti – a vůbec přitom nemusí být mlha. Naopak v mlze, kdy popojíždím ve městě nebo někde v koloně, není důvod oslňovat.
Přispěla k tomu částečně i likvidace autoškol, resp. jejich náhrada pochybnými podnikatelstvími…
.
Lukas B.
jsou situace, kdy je použít (zadní) mlhovky více než vhodné. ale rozhodně to není jízda v koloně nebo když vedu vláček.
corona
Lukas B..
„.. rozhodně to není jízda v koloně nebo když vedu vláček.“
– – –
V koloně ne. Pokud ale auto přede mnou svítí koncovkama, přičemž vidím oblak vodní tříště, kde se ztrácí obrys vozu a koncovky nejsou dost jasně znatelné, pak rozsvítím zadní mlhovky.
Dissenter
KDyž máš automat s elektronickou parkovací brzdou a autohold, tak nic nenaděláš. Nebudu kvrdlat a řadit P při každé sekundové zastávce při popojíždění.
itchy355
Tak jsem zase chytřejší. Jsa polomajitelem dvou starejch automatů s hydroměničem bych měl dotaz; předpokládám, že pro životnost kotouče je teda lepší po razantnějším brzdění a následným stání (na červenou, po dálnici v koloně atp) používat spíš ruční brzdu? Ta má vzdadu buben. Ale musel bych ji přitáhnout, protože je slabá jako dítě a auto těžké.. :)
Lukas B.
nejsem si jist, jestli je to problém aut používaných jako běžný dopravní prostředek v běžném provozu. jedno jediné zabrždění zas tak velkou paseku neudělá, i kdyby to bylo zahamtnutí brzd před kolonou na dálnici ze 150 na nulu se zastavením půl metru za nárazníkem auta před Vámi. to je spíš problém závodního jeřdění (kde jsou kotouče spotřebák) nebo systematického pletení si silnice s okruhem nebo uzavřenou tratí pro rallye (pan autor sice píše o hloubkové korozi jako o „problému lidí co jezdí jako stará bába“, ale z toho bych se nehroutil), nebo nejspíš následek pubertálního „zablbnutí si na prázdném parkovišti“. a on ten kotouč taky poměrně rychle chladne, je sice pravda, že vychladnutí do teploty „že se na tom udrží ruka“ trvá dlouho, ale pro poškození přechodem struktury je potřeba teplota poměrně vysoká, a ta je pryč za pár desítek vteřin (podobenství pro domovníky – jako když vytáhnete rozžhavený pohrabáč z kamen, tak přestane červeně žhnout svižně, ale na popáleninu to vystačí docela dlouho).
čili nedělejme z toho problém života a smrti. a když holt budete dobržďovat na dálnici a zbyde Vám pár desítek metrů, tak pusťte brzdu a nechte to krokem dojet, ono to nějak postydne a zas tak moc se nestane. no a když se to pokazí, tak výměna stojí pár tisícovek, je to mnohem levnější než měnit nárazník.
itchy355
Dobrá, dík. Mno, kotouče budu sundávat v brzké době kvůli repasi celýho spodku, tak su zvědavý, jak vypadají. Na autě jsou asi sedmým rokem, nějakejch 30 000 km.
Lukas B.
na žádném solidním autě, které jsem měl*), nikdy nebylo potřeba měnit kotouče a nikdy to nevibrovalo (a že už jich pár bylo, hilt už mi bylo padesát a poslední skoro čtvrt století nějakých plusmínus 40 tisíc ročně.
*) některé od novoty do 200 tisíc, některé jeté ale s jasnou historií v rámci (širší) rodiny nebo odkup z práce oježděné od kolegy.
itchy355
Je to starý těžký auto s automatem a čtyřkolkou (fulltime), celkem to žere jak desky tak kotouče. Motorem raděj moc nebrzdím, destičky sou levnější a ta špajzka stejně nic moc nebrzdí.
na tech všech převodech na 4 kola apod. by měly být docela ztráty, to by mělo motorem bzrdit dost, ne? zvlášť dyž předpokládám, že to nemá motor ze sekačky, ale neco od 2 litrů nahoru
Lukas B.
tak nějak. ony ty automaty už skoro dvacet let brzdit motorem umí docela pěkně, a jestli neumí, tak se to tam na nějaký sjezd stelvia nasázet a zamknout sekvencí. a brzdění motorem auto nijak zvlášť neopotřebovává.
já mám naopak v sobě ještě z těch stodvacítek a sierr a kadetů a podobných strojů zafixované, že vyřadit se z kopce prostě nesmí a brzdit motorem se musí, protože když to chcípne nebo když se uvaří bůhvíjak dlouho neměněná brzdovka, tak to je dost prekérka.
je to rok 92, navíc jen 3 rychlosti + OD, takže na brždění mám vlastně jen #2 a #3, z toho #2 je už hodně do pomala.. Jako ano, když jsem sjížděl z Pusteven, tak se to hodí, ale jinak je to o ničem a ještě se zbytečně zahřívá.
Kdybych chtěl zpátky špajsku co šaltuje přes selenojdy, tak se od australanů dá koupit alternativní ŘJ, která umí zamykat všechny stupně. To pak musí brzdit úplně jinak. Ale já se rozhodl pro model ve kterým jsou jen dráty ke světlům.
Lukas B.
počkejte, to chcete říci, že se Vám něco při brždění motorem zahřívá? ano, otáčky se točí, ale do válců nejde žádné palivo (nebo jen minimum máte-li karburátor) a chladič normálně chladí. na to je ostatně normálně dělané.
itchy355
Ano, automatka.. ona se zahřívá normální jízdou, chladič by potřebovala větší (je v plánu, ale asi tak jako milion dalšíh věcí). Motor je dýzl, tam není co řešit. Nicméně například pomalá jízda do dlouhého kopce (kor s přívěsem) je pro špajzku nejnáročnější, protože hydroměnič maká na plný knedlík, vzduchu do chladiče teče málo, mám teď sundanou střední konzolu a i když je mezi plechem kastle a špajzkou asi 3 cm vzduchu, kolikrát na kastli pomalu nejde udržet ruka. Ideální pro automatku naopak je rychlá jízda po dálnici se zamčeným hydroměničem (ten se zamyká někdy při 85 km/h). Brždění motorem motoru samozřejmě nevadí, nicméně pro špajzku to bude v zásadě to samý co jízda do kopce.
Plus teda obecně každý zbytečný přeřazení sjíždí spojkový lamely v převodovce. Jelikož nevím, co má tato za sebou (koupil jsem ji z druhé ruky a vzhledem ke stáří si nedělám iluze), raděj ji netrápím. Například je mezi amerikánama (kteří zhusta používají podobný skříně) doporučováno po městě jezit na 3, ne na D, protože špajska pak půlku času zbytečně přeřazuje mezi 3. a 4. stupněm. A repas je otázka vyšších desítek tisíc a vlastně zatím nevím, jestli to nekdo u nás kvalitně udělá. Jde to udělat svépomocí, ale je to sakra velká operace.
itchy355
Ty automatky který umí slušně brzdit motorem předpokládám budou mít inteligentní ŘJ, který prostě hydroměnič zamkne a odemkne podle potřeby v jakýmkoli stupni. Navíc mají víc stupňů, třeba 7. Nebo jsou to dvojspojky, DSG a podobná úplně jiná zvířata. Starý kisny z devadesátek (ta moje je vzásadě designově spíš z osumdesátek) nic z toho neumí. Ale zase při slušným zacházení, chlazení a výměně oleje vydrží strašně dlouho.
Integrale
Právě to chladnutí je ten problém – kotouč se v místě dotyku „zakalí“.
Ale jinak máte pravdu, týká se to sportovní jízdy. Smysl to má řešit, pokud auto třeba opakovaně brzdí z maximálky a podobně.
Shi
Nejenom že se zakalí, ale v případě nevypečených destiček se tam jako bonus nalepí pojivo.
Když člověk jede delší trasu v Alpách tak si nemůže nevšimnout, že většina řidičů využívá brzdění motorem jen celkem minimálně a brzdy tam dost dostávají zabrat. Extra kategorie jsou hybridy – jakmile se baterka naplní, tak rekuperace nebrzdí, ta auta jsou těžká a s automatickou převodovkou většina lidí ani netuší, že lze autu brzdění motorem nějak vnutit.
Jimmyx
No, např. moje Corolla nejprve rekuperuje a když už nemá kam tak si sama roztočí motor a to klidně až přes 4000 otáček, takže ačkoliv rekuperuji a později brzdím motorem, tak při pohledu z venku stojím celou dobu na brzdě. Takže není všechno tak jak se při pohledu z venku zdá.
Amphibius
Já jsem úplně u vytržení, že se takovou blbinou jako je barvení třmenů vůbec někdo zabývá. Tyhle rádoby tuningové kratochvíle jsem opustil na přelomu milénia a to jsem si ještě připadal opožděnej… Dneska vůbec nechápu, kdo a proč by to dělal…
corona
Amphibius:
„.. barvení třmenů..“
– – –
Protože si jednak myslí, že prodlouží životnost, ale hlavně proto, že se musí opičit po jiných tuzingářích. Žlutý brzdič lépe poutá pozornost, podobně jako mračítka a další nesmysly.
Integrale
Zatímco velký žlutý čtyř- , šesti- nebo osmipístky na vrtaných kotoučích vyvolávají wow efects, žlutý jednopístky na prťavým kotouči za zbytečně velkými koly vyvolávají leda tak soustrastné úsměvy…
Frajer ze sousedství na své ukrutně vytuněné Felině LXi nabarvil ty mikrojednopísty ate zelenou reflexní barvou, asi aby policajti čuměli, co to tam kurva je a nevšimli si rozpadlých prahů a všudypřítomné rzi.
„Když už to nejde spravit, tak to aspoň vytuň“.
Lukas B.
to je zde povzdech poměrně sdílený – tuning by měl být jakousi nástavbou poté co se dotyčná věc (a je jedno, jestli auto, kolo nebo lyže) přivede do bezvadného stavu, blízkém tomu, jako když opustila fabriku (či salon, kde proběhl předprodejní servis).
Integrale
Bohužel pro zlepšování vlastností auta nemají diletanti v Dekře ani nejmenší pochopení, takže pokud použijete jednu z nejlevnějších cest upgradu brzd (= z AR 166 V6 na vrakáči demontujete čtyřpístky Brembo, necháte vyfrézovat redukci na těhlici a naperete na kotouč od 310×24 mm), která je díky redukci viditelná, z STK Vás vyhodí i přesto, nebo vlastně právě proto, že Vaše auto brzdí naprosto perfektně.
A nikoho z těch debilů tam nenapadne, proč tam kurva jako jsou (tedy oni to vědí, aby měl kdo přebírat ty úplatky).
Sysop
Sem tuhle delal STK na UAZu a borci byli uplne na kasi, ze tam nejsou bezpecnostni pasy. Bodej, armadni verze. A prej, ze je tam musim dat. Na muj dotaz, ktere pasy tam muzu jen tak nasroubovat, aby mely homologaci, bylo dlouhe ticho. Nakonec pristoupili na to, co jsem jim celou dobu rikal, ze to bylo schvalene jako vozidlo v tom stavu, v jakem jsem to privezl, ergo ta homologace plati i bez tech pasu.
Integrale
Tak to Vám gratuluju. To jsem snad ještě neviděl, aby logika na STK cokoli změnila.
Pouze barevné papírky ze státní tiskárny cenin mívají tu moc.
Sysop
Barevne papirky se ovsem nesnazi nic zmenit, ba naopak zachovat status quo.
Shi
Po mě chtěli demontovat originální nerezové pedály.
Jindy zase zkoušeli, že hatchback bez zadního stěrače nemůžou pustit do provozu.
V obou případech šlo o originální provedení s celoevropskou homologací.
Sysop
Poprve jsem byl za technicky stav vozidla buzerovan soudruhama ve be, kdyz mne zastavili a zacali zkoumat, proc muj fichtl nerozsveci brzdove svetlo. Po delsi debate se usnesli, ze tento model spinac brzdoveho svetla nema. Ano, nemel. Upadl. Ale nemusel jsem se nijak angazovat, hadali se sami mezi sebou.
Podruhy, kdyz mne soudruzi PCR zastavili a dozadovali se odstraneni zarovky ze tretiho brzdoveho svetla na Firebirdu, protoze to tenkrat jeste (skutecne) nebylo povoleny. Zarovku jsem vyndal.
A potreti, kdyz mne ti stejni soudruzi PCR na tom stejnem miste (buzerplac u BVV) zastavili pul roku pote a dozadovali se, aby treti brzdove svetlo svitilo, prootoze to mezitim proslo novelou…
Sysop
Tak to je stare pravidlo architektu – pokud neco prekazi, natri to na cerveno.
Lukas B.
tradiční poučka zní: vybrali jste špatně architekta? zasaďte břečťan.
Sysop
Aha, tak to vysvetluje, proc mam chlivek z roku 1936 obrostlej brectanem. Stoji na uplne kurevsky debilnim miste.
a takle vochrana proti korozi třeba nee? ta litina, ze které jsou mj. ai ty třmeny, právě samozřejmě jaksi jak bylo řečeno, odhnívá tak, že z toho odpadávají velký šupiny
tak teď třeba přemejšlím, esli se při generálce srát ai s natíráním litinovýho bloku, pže se zaprvý loupe mocně, zadruhý pak na tom bude líp vidět pokud kdekoli začne cokoli chcát (což bys zrovna po generálce úplně nechcel že :D)
Sysop
Menil jsem trmeny na manzelcinym Jeepu a dal tam pokadmiovany. Vystarano.
to by mně pokovit stálo víc než to měnit každý dva roky né? ty kokos :D
Lukas B.
jako že pár mikronů kadmia něco vytrhne? to je tak proto, aby to nezrezlo ještě v regále.
to už je snad lepší to při každém měnění pneumatik matlat tou stříbřenkou, jak si tím babičky natírají roury u kamen.
Sysop
Jsou tam dva roky a zatim jako novy. Ale je fakt, ze zena najede jen par tisic rocne.
Sysop
Stalo to prd. Mimochodem, kadmium se pouzivalo na pokovovani dilu uz za sociku, ja jsem u te linky byl na brigade v Agrozetu.
když není v železářství podstatný rozdíl v ceně mezi spojovacím materiálem zinkovaným a kadmiovaným, tak to logicky stát prd musí.
Lukas B.
respektive – kadmiování není moc naturfreundlich, proto se používá tam, kde to jinak nejde, třeba v letectví. všude jinde je to nahrazeno zinkochromátem, kterému se lidově říká kadmiování. čili – ty třmeny jsou stříbrné nebo žluté?
corona
Integrale:
„.. aby policajti čuměli, co to tam kurva je a nevšimli si rozpadlých prahů a všudypřítomné rzi…“
– – –
To praxi často funguje. Nejlíp v kombinaci, kdy se zároveň upraví směrem k opticky nižší výraznosti ta část, které se fízl nemá všimnout.
Integrale
Vždyť je tam napsáno, že autorka pečuje o německý šestiválec, ne?
A k tomu barvení jednopístkových třmenů nepochybně patří.
kaBrnak
No nevím, na STK mají na povrchovou korozi kotouče jiný názor.
Kdysi mě vyhodili z STK se závadou B, bo jim ten bazmeg údajně ukazoval o něco větší stranový brzdný rozdíl než je povolené.
Ne o moc.
Tak jsem pak na zapadlých silnicích k JZD, parkovištích apod. za různých podmínek zkoušel dostat auto když ne do smysku tak aspoň do nějakého malého vychýlení ze směru jízdy, když údajně ty brzdy podle STK jsou „špatné“.
Ani prd, i na mokru, suchu, asfaltu, prašné silnici, to pořád jelo rovně, když jsem dupnul na brzdy.
Takže drobné zareznutí kotoučů/brzdiců po umývání na myčce může být sakra problém když s tím měsíc nejezdíte a čeká vás pak STK.
A nikoho nezajímá, že po silnici jezdí mnohem horší vraždy z Rumunska či Ukrajiny.
Možná byla chyba, že jsem to vzal WAPkou kde údajně to mělo v sobě nějaké mikročástice co umožňují lepší mytí.
(Brno-komín u unihobby)
Integrale
Na STK máte na nerovnoměrnost brzdného účinku limit do 10 %, což je docela dost a v případě panického brzdění už to může trochu vadit.
Nesouosost může být způsobena ledačím, ale takto velká bývá nejčastěji způsobena váznutím jednoho z pístků, většinou z důvodu koroze, někdy stačí i nešťastný bordel při poškozené těsnicí gumičce (třeba když desky měnil debil).
Repase brzdového třmenu u jednopístku není nic složitého a tím pádem by neměla stát majlant (spíš asi půjde o čas „auto mimo silnici“), pro časový stres nabízí třeba LKQ repase s protiúčtem starého dílu, které vyjdou na pár maximálně tisícovek.
Může to být ale i zpuchřelá hadice za několik set Korun nebo v extrémním případě by to mohl být i vzduch, protože kdo dobrovolně mění brzdovku po 5 letech?
U většiny obyčejných aut jsou náklady na opravu brzd dost nízký v porovnání s přínosem, hlavně z hlediska bezpečnosti.
ai tydle blbý jednopístky ale umí člověka srát, to když postupně vymění čepy, třmeny, brzdovku ai desky a vono to stejně na jedné straně brzdí tak moc víc, že to až zatáčí :D pravda, eště by to mohl být tlakovej rozdělovač účinku, co?
jizlivec
Integrale 2.9.2024 v 13:24
„kdo dobrovolně mění brzdovku po 5 letech?“
Tohle by byl zajímavý článek i bez těch zmínek o nějakém portálu řidiče. Něco jsem si z toho snad odnesl.
Amphibius
Já jsem si z toho odnesl, že hrabat se v brzdách je celkem ok, tedy pokud jste předtím nežil v hříchu.
koudy
Mohl by mi někdo vysvětlit, proč jsou kotouče litinové a nejsou nerezové? … auto vs moto kotouče. Chápu cenový rozdíl, to je legitimní argument, ale nějak podvědomě hádám, je tam i jiný důvod. (jsem nedovzdělaný jedinec, uznávám, ale opravdu by mě to zajímalo.) Díky
kaBrnak
Dramatický rozdíl v tepelné vodivosti mezi nerezem a železem vám nic neříká ?
To mi připomíná jednu epizodu Top Gearu s žigulikem, kde se anglosasští „experti“ smáli, že to má brzdové bubny z hliníkové slitiny.
Zřejmě ti „eksperti“ netuší, jaký je rozdíl mezi tepelnou vodivostí železa a hliníku.
Znám i jednoho kutila co si v práci ubastlil nerezovou rouru ke kamnům. A pak se strašně divil, že mu to zdaleka tolik dobře netopí a ještě to vydává při zahřívání a chladnutí praskavé zvuky u kterých se nedá spát.
Tak ten nerez nakonec vyhodil a dal tam původní rouru z válcovaného plechu z železářství.
Lukas B.
zásadním argumentem pro litinu a proti nerezu je tvarová stálost, litina dokud se neroztaví, tak se po vychladnutí vrátí do původního tvaru. ze stejného důvodu se dělají pláty a rošt do kamen z litiny. když si sesmrkáte rošt do otevřeného krbu z obyčejné oceli („bláta“) nebo dokonce nerezu, tak se vám po sezoně topení rošt zkroutí a prohne k nepoznání.
ad roura ke kamnům; buď se dělá tenkostěnná z plechu 0,6 mm (kde je to měkké a nějak se to podá), nebo silonostěnná z 1,5 nebo 2,0mm. to druhé vyžaduje, aby tam byla možnost dilatace, čili tam mít aspoň dvě kolena (jako se dělají dilatační oblouky na teplovodu), nebo mít do zděře díl kde není styk kouřovod-zděř natvrdo*), ale přes provazec. z nerezu se samozřejmě kouřovody dělají taky, ale na pevná paliva nedávají žádný smysl, snad jedině, kdyby to někomu připadalo krásné.
*) když se kouřovoud zahřeje, tak se roztáhne a když je ve zděři bez provazce, tak se natvrdo šprajcne. a když je kouřovod bez kolen, tak se ta teplotní roztažnost někam vybít musí.
Lukas B.
doplnění: nerezový kouřovod je ovšem povinnost v případě, že se jedná o kouřovod neviditelný a opticky nekontrolovatelný, třeba uvnitř obestavby krbu.
Lukas B.
jo a ještě k rozdílu auto/motorka; poměr kvadrátu průměru kotouče (průměru kvadraticky odpovídá plocha a kotouč chladne přes plochu a průměr kotouče je shora omezen průměrem disku) k hmotnosti brzděné na jedno kolo je u motorky výrazně příznivější než u auta a u motorky se tedy kotouč výrazně snadněji uchladí a lze jej tedy udělat mnohem lehčí z mnohem tenčího nerezu a pracovat s menším tepelným namáháním.
h72
D-FENS se sice nemusel tak plamenně rozhovořit na základě poměrně bezvýznamného podnětu jako byl zmíněný článek, ale vem to nešť.
Totiž, články o čemkoliv na autě v jakýchkoliv novinách jsou zcela nedůlěžité, protože jsou určeny pro lidi, kteří si stejně na autě nikdy nic sami neudělají. Každý, kdo dělal brzdy (či si je prostě na autech celoživotně dělá), ví, že tam je opravdu hooodně co zvorat, dokurvit, hoooodně, na co bejt vopatrnej. A že se vyplatí to mít v cajku a nové a dobře udělané a seštelované. Ale na to nepotřebuju článek. Na to potřebuju to celý rozebrat, vidět, podumat, pochopit, a pak už víš. Na základě článku z novin bych nikdy ani nesundal kolo, natož abych cokoliv na brzdách dělal.
h72: není nad to udělat něčemu, co stojí za hovno, pořádnou reklamu. Ti si dnes určitě říkají, co se jim tak super povedlo, že mají stovky návštěv navíc (já tam neklikl, ale dost bych se divil, kdyby tady taková byla většina – spíš se tam půjde kde-kdo podívat, o jakéže sračce to D-F píše).
jak usem tai nekde psal, jednoduchý jednopístkový plovoucí brzdy, stále na levnejch autech populární, jsou fakt triviální
Dissenter
D-fensi, díky!
Ten krkolomně napsaný článek je zdrojem neutuchající zábavy, má typické rysy strojově (LLM) stvořeného článku včetně humpolácké stylistiky a míchání faktů s dojmy.
To, že si Nikča od školy chodívá odpočinout na garáž (asi se na střeše sluní) je dokonalé.
a tak zas, dnešní generace (čest výjimkám), vyjadřují se jak hotentoti (zřejmě pod silný vlivem anglikanismů a úpadku školství, neschopnýho do nich namlátit trochu češtiny), většina nic moc neumí, šak budou všeci šmrdlat po šmrdlale, natáčet hovadiny a za dva měsíce mylyjonári, ne?
Dissenter
Nechci být ošklivý, ale jsou to většinou anglismy (spisovně anglicismy), anglikanismy by se odvozovaly od anglikánství, což není v ČR zrovna populární denominace. Krom to, když koukáš na filmy v angličtině a čteš anglický knížky, nedejbože s mluvíš s anglicky hovořícími (včetně australanů), v jazyce to zůstane.
Jazykoví brusiči jsou špatná volba a přejímání cizího výraziva bylo úplně normální odjakživa.
jedna věc je obohatit si zásobu, druhá je žvanit jak dement, co se neumí vyjádřit a ai při nejlepší snaze ze sebe vysype maximálně výše popsaný (a to zdůrazňuju tu snahu, jinak obyčejná komunikace s takovejma je očistec, asi nemáš přectavu jaký vyžaduje úsilí je dokopat k napsání jedné, nedejbože dvou ucelenejch vět – to sou všecko zprávy že jako 1-5 slov, jak skřeky nejaké opice, v obdobné kadenci)
Dissenter
Hyperbola je kuželosečka. :-)
Já tě chápu, ale anglicismy a schopnost komunikovat v angličtině vidím spíš jako plus mladé generace. Ale nikdy jsem nepřišel na chuť klasikům a to, že Ve stínu lípy napsal Svatopluk Čech, pro mě vždycky byl příklad absolutně zbytečné informace.
holt už se neplatí pár kaček za každou SMSku, takže to ti pitomci používajou jak čet, to se kolikrát může telefoun zavařit dyž začne ta palba tvl, za mne tělesný tresty za totok :D
Dissenter
A proč ne? Lepší je psát si zprávy než otravovat telefonem, navíc výměna zpráv je vhodným způsobem trávení neproduktivních porad (občas i v případě, že je vedeš a nelze některé účastníky utnout bez újmy na pocitu jejich vlastní důležitosti).
nemáš ty náhodou nejakej problém s psaným textem? mám psát víc jak nejakej dnešní negramot? třeba to bude lepší
Dissenter
A když ti student vysoké školy (!) řekne s nechápavým výrazem – ale ono je to celé anglicky, to mám fakt celý přečíst?, tak bych obnovil na školách tělesné tresty.
Lukas B.
záleží co přečíst. když po studentovi techniky budete chtít přečíst třeba druhý a třetí díl Robinsona Crusoa v originále, tak je jeho odpor ceskem pochopitelný.
nicméně anglicismy syntaktické (typicky „seberte si vaše věci a vypadněte“); na vině není ani tak aktivní používání angličtiny, ale spíš sledování lacině nadabovaných seriálů a čtení článků na internetech, kdy to překládal nějaký softvér nebo softvér užívající operátor bez jazykového citu.
pobavilo mě: v jakémsi historickém filmu odehrávajícím se na britské válečné lodi v době napoljónských válek byl jeden z vedlejších hrdinů jménem Archibald. jeho kamarádi jej oslovovali Archie. bohorovný český titulkář toto oslovení překládal jako „protiletadlové dělo“
pobavilo mě: před lety jakýsi český turista zapálil jakýsi jihoamerický národní park, když si chtěl uvařit nudlovou polévku na „portable stove“. tuzemské noviny to přeložily jako „přenosná kamna“ a na novinkách se vášnivě diskutovalo, co že to bylo za blba v sandálkách, že s sebou tahal do národního parku celá kamna.
nakrklo mě: jeden z mnoha marných pokusů se nějak na blízkém východě rozumně dohodnout a spolu bez zabíjení koexistovat nesl název „travel map“. tuzemská média to (bez výjimky!) překládala jako „cestovní mapa“.
Dachsmeister
@Lukas B.
damage to speak…
Amphibius
Kapitán Roger, svobodník Wilco, generál Attorney… No jo, no. Z toho si nakonec dělali prdel už v Připoutejte se, prosím (Airplane!).
A ve třetím díle Hvězdný pěchoty (super brak, ale do kin nešel nejspíš z jinejch důvodů) se všichni jmenujou Archie zrovna ve chvíli, kdy na základnu útočí arachnidi.
misaka
Nesmite zapomenout na nesmrtelny preklad blockbusteru Skála…ó můj brouku nebo jine perly…a to bylo v „oficialni profesionalni“ produkci. Brabec a jini prekdakali text bez zamysleni…
Dnes jsem si po letech pustil Podivne dedictvi, koncert dabingove skoly.
Amphibius
Mjr. Zeman a spol měli úkol namluvit napsaný scénář a trefit se na obraz. Tohle jim za zlé nemám. Vinen je překladatel toho scénáře.
kiv61
Hondy anebo Kia (obecně Asie) mají dodnes na vnitřní destičce (ta se z principu fce ojede dřív) takový bazmek, který si asi 2 mm před expirací desky začne škrkat o kotouč a začne ječet jak Viktorka u splavu a přitom kotouči neublíží.
jízdní kola – tam se opravdu používá ocel, a to, kupodivu, dokonce nerezová. tam jde koncepce úplně jiná než u automobilových kotoučů, kdy jsou kotouče tuhé a z (ocelo)litiny, která má kromě spousty mizerných vlastností také pro opakovaně teplotou namáhané součástky jednu skvělou, a to, že se teplem moc nekroutí a po vychladnutí se zase vrátí zpátky*), prakticky třeba křivý ocelový nosník se dá autogenem srovnat, křivý kus litiny ne. no a taky těch pár kilo litiny na autě nehraje roli. u jízdních kol hrají roli gramy, a proto je litina nepoužitelná, neboť kotouč nejtenčí vyrobitelný by byl hmotností srovnatelný s celým rámem a na jízdním kole hmotnosti motorky by jezdil jen masochista. a tak se používá subtilní plechový kotouček který má výřezy tak, aby bylo kroucení při zahřátí pokud možno eliminováno, ale stejně se stane, že při dlouhém prudkém sjezdu kdy je nutno v zájmu zachování života brzdit víceméně imrvére (typicky tenká alpská obslužná silnička k horské chatě se stálým stoupáním okolo 20% a s převýšením mnoho stovek metrů) se brzdy vyhřejí tak, že se zkroutí a začnou „škrundat“ o destičky, a když se to přežene a nezastaví se včas aby vystydly, tak se zkroutí trvale. ale na rozdíl od auta je kotouč na kole spotřebák a výměna kotouče zabere asi dvě minuty a stačí nářadíčko z brašničky.
*) samozřejmě se nakonec dá zkroutit i litinový kotouč, ale vyžaduje to snahu
1. nežádoucí zvuky z brzd (pískání, skřípání, vrzání, hučení) může být způsobeno 1000 + 1 příčinou a může být reálně naprosto neodstranitelné, pokud nemá být na úkor brzdného účinku. Nemusí ale znamenat závadu či opotřebení na brzdové soustavě.
Naopak, u vysokovýkonných brzdových soustav jde spíše o výjimky, pokud náhodou nějaké podobné zvuky nevydávají.
Osadí-li se tichá brzdová soustava běžné nákupní tašky vysokovýkonnými destčikami a kotouči s vysokým podílem uhlíku na styčných plochách, obvykle začne vydávat pískavé a skřípavé zvuky. U plovoucích jednopístků to nebývá takové drama jako u pevných vícepístkových soustav, kde je to někdy fakt děs. Vjet s rozpálenými brzdami do podzemní garáže supermarketu a mírně tam přibrzdit znamená všechny přítomné oblažit vzpomínku na Ferddyho Krugera. Kdo někdy stál třeba u časovky po RZ, tak si asi pamatuje, jaký zvuk při mírném dobržďování WRC nebo R5 vydávají (při intenzivním brzdění ale obvykle spíš hučí, než skřípou).
Dokonce jsem se setkal s lidmi, co tyto zvuky vyžadovali, aby si připadali jako závodníci. Inu, proti gustu…
2. často „odborníci“ na webu jako obvyklou závadu zejména trochu výkonnějších aut uvádí „zvlněné kotouče“. Ani u BMW (a že BMW si libuje ve velkých průměrech kotoučů při jejich tenoučké tloušťce) jsem nikdy ale žádné „zvlnění“ kotouče nenaměřil.
Obvykle totiž mají tito „odborníci“ na mysli to, co autor píše na konci článku – tedy cementitové mapy na kotouči vzniklé změnou (vypálením) uhlíkové mřížky v ocelo/litině. Nejčastěji vznikají tak, že po intenzivním brzdění za vysokých tepelných odvodů řidič zastaví a stojí na brzdovém pedále třeba na červenou. Mezi povrchem desky a kotoučem dochází k výměně tepelné i materiálové a na povrchu kotouče vzniká austenitická struktura, která je po schladnutí tvrdá jak hentý oný a na níž deska prakticky nebrzdí a spíš „odskočí“, někdy i s rázem do řízení.
Obvykle tedy „zvlněné“ kotouče poznáte podle otisků destiček v kotouči.
Kotouč je třeba vyměnit a buď změnit materiál desky nebo jízdní styl (ruční brzda např. může být dobrým způsobem, protože zadek přecijen brzdí znatelně méně).
3. ještěže autorka pečuje o svůj německý šestiválec a ne třeba o italský nebo francouzský. To by čuměla, že pevné vícepístkové brzdové soustavy mají barvičku už z výroby a netřeba je patlat srágorou z internetu (která pak akorát brání přenosu tepla z kleští do ovzduší).
Jednopístkové plovoucí třmeny nedává žádný smysl jakkoli barvit, aby vypadaly „sportvovně“, tady jako vícepístky, protože tak stejně nevypadají a hlavně tak nebrzdí. I když je samozřejmě lepší je omatlat nějakou barvou, než na ně dávat „návleky“ = falešný vícepístkový krytky obvykle s velkým nápisem Brembo, které odvětrávání brzdy prospívají ještě mnohem méně.
4. auto se pozná podle brzd; když si koupíte normální auto, nemusíte matlat brzdy nějakýma barvičkama, protože bude mít třmeny barevný už z fabriky. Bohužel třeba Alfa Romeo a Lancia, z nichž se nečastěji kradou vícepístkové třmeny pro tuning, před lety nejvíce používaly barvu černou… Dokonce už i BMW nabízí auta s vícepístkovými brzdovými třmeny, a že se tomu leta bránili i u řady M.
děkuji za to vysvětlení zvlnění kotoučů, asi to tak bude. jsem si říkal, že pouze teplotními cykly zkroutit litinu by byla fakt frajeřina. když ta samá litina (tedy ne ta samá, laciná litina pochybného složení) se nezkroutí při použití jv topidlech kam se fedruje černé uhlí a koks.
Ony se ty běžné kotouče teplem zkroutit opravdu umí a pak to při brzdění skutečně vibrovat začne. Jenomže pokud člověk není poleno, tak takto přehřáte kotouče lze vychladit klidnější jízdou a ony se zase narovnají a pak už nevibrují. Nečekanou komplikací je že kotouče chladnou opravdu dlouho – chladnutí netrvá desítky sekund, jak by člověk čekal, ale trvá vyšší jednotky minut. Pokud už začnou kvůli teplotě vibrovat, tak je pořeba je chladit klidnější jízdou cca 5+ minut. Vyzkoušeno na několika autech. Po vychladnutí vibrace zmizí.
Je to jeden z důvodů proč se dělají i vícedílné brzdové kotouče – aby tam byl prostor pro teplotní expanzi.
Nicméně 90+% „zvlněných kotoučů“ jsou nezajeté destičky, které někdo obtiskl do kotouče. Kdo normální taky kdy slyšel něco o zajíždění destiček a kotoučů …
Pane, to je moderní auto, to se možná dělávalo kdysi, ale dnes už to není potřeba …
„zkroucený“ kotouč = házivý kotouč (obvyklá tolerance je 5 stovek).
v pořadí pravděpodobnosti
– bordel na styčné ploše náboj – kotouč
– orezlý náboj (hází povrch sám o sobě)
– šikmo nalisované ložisko (náboj atd.)
– vadné ložisko
jak bylo řečeno, není to jediný důvod „kopání“ do brzd.
poznámka k barvení/pískování – funkčně to smysl nedává, škodí na plochách kde se opírají destičky, pokuď se nebavíme o podkorodování manžety pístku nebo podkorodování gumových pouzder (a zmenšení jejich „díry“). A teď kdo z těch co si je natírají to rozebere, zamaskuje vývrt a vypískuje pod lemem manžety atd. Já místo barvení tam spíš natlačím „vazelínu“ (ano, tu co na to prodává výrobce, př. ATE plastilube)
No já jsem měl zvlněné kotouče od toho, jak v škodováckém autorizáku si nechtěli ničit stahovák na kola tím, že by na něj poklepli a proto poklepli na kotouče. :-( Ještě namontovali spojku tak, že házela cca 4 mm, takže nešlo zařadit. Dnes místo toho autorizáku je Tesco, se svou odborností ti automechanici patrně plynule přešli na příjem zálohovaných lahví.
dost pochybuju, že by litina kotoučů byla tak tvárná, aby šla poklepem zkroutit. ale nepochybuji o tom, že se to zprasit dá na 100+1 způsob.
Pokud se vrátíme v čase k tenkým nevětraným kotoučům, tak jo,
Větraný kotouč od tloušťky 24 a víc mm se ohýbá těžko. Ale zničit jde všechno…
Není to příběh současného auta (tuším to byl Favorit?), takže si nepamatuji, jaké to byly kotouče a navíc nevím, jestli mi v servisu nekecali a nespadlo jim to třeba na ten kotouč z heveru apod… Už jen to, že mi předávali auto, u kterého nešlo zařadit z důvodu házení u nich vyměněného spojkového obložení, svědčí o tom, že dokážou zmrvit vše, co jim přijde pod ruku.
Co se te barvy a chlazeni tyce, tak naprosto perfektne to je videt, kdyz se treba mrazi trubky. Proste – je potreba opravit vodovod, nikde zadnej ventil, nebo moc daleko, nebo jinej problem, takze se na trubku nasadi dokola nadoba, do ni naleje tekutej dusik, voda v trubce zmrzne (je to ale male misto, ktere jen staci proti tlaku, ale led trubku neroztrhne) a vesele se opravuje. Jenze… na te trubce nesmi byt barva. Zadna. Jinak to mrazeni trva vecnost, nebo to nezmrzne vubec (namrzne na stenach zevnitr, ale jadro zustane pruchozi).
Pripadne – kdysi jsme zkouseli odolnost bezpecnostnich zamku a retezu. Pokud na retezu byla barva, mohlo se to polejvat dusikem dle libosti a nic. Pokud se barva odstranila, stacilo polejt dusikem a pak klepnout kladivem a retez se rozpadl na kousky.
Proste, barva dost brutalne brani prenosu tepla. A samozrejme i emisi tepla (procpa jsou chladice cerne, ze…). Takza zamatlat si brzdice nejakou srackou muze mit slusnej vliv na zivotnost brzd.
jj přibržďování ručkou je fakt supr věc, uvolní to nohu, přenese bzrdnej účinek na prdel, která jinak nebrzdí skoro vůbec (což může dost pomáhat) a pokud jsou vzádu kotoče, ne bubny, tak aspoň vidí nejakej prakticky trvalej otěr a nicn nežádoucího se tam nebude dít :)
všeobecně nechápu 95 % pitomců, co musí stát v koloně permanentně na brzdě a kór v noci vypalovat všem voči tvl
A nestojí jim na té brzdě náhodou auto hold…?
To mě nenapadlo (že to někdo v autě skousne), ale ten by brzdil právě jenom ten zadek, ne?
To nevím. Ve Škodovce se to chová jako automatická ručka, ale někdo už mi taky vykládal, že u jiné značky se to chová vyloženě jako aretace brzd. Ale to je jpp. Proto ten otazník na konci…
to mě má jako zajímat, že sou to čuráci a neumijou si to zařídit tak, aby nesrali vostatní? jejich křáp, jejich vodpovědnost
A navíc když ještě ti pitomci svítí mlhovkou protože někde potkali na pár vteřin mlžný opar.
Mlhovkareni je vira. Tam nerozsvecis mlhovky proto, ze nekde je/byla mlha, ale proste proto, ze je to vypinac, kterej proste zapinas zaroven s motorem. Nekdo si dokonce mysli, ze tim se jeho minichrchla premeni v megahustokrutoprisnej zavodak.
leon:
„..někde potkali na pár vteřin mlžný opar…“
– – –
Tohle je rok od roku horší a horší. Čím dál míň lidí dokáže posoudit, kdy je nutno kterým světlem svítit a kdy ne.
Zadní mlhovky používám i např. tehdy, když vidím, že koncová světla vozidel přede mnou se ztrácí ve vodní tříšti – a vůbec přitom nemusí být mlha. Naopak v mlze, kdy popojíždím ve městě nebo někde v koloně, není důvod oslňovat.
Přispěla k tomu částečně i likvidace autoškol, resp. jejich náhrada pochybnými podnikatelstvími…
.
jsou situace, kdy je použít (zadní) mlhovky více než vhodné. ale rozhodně to není jízda v koloně nebo když vedu vláček.
Lukas B..
„.. rozhodně to není jízda v koloně nebo když vedu vláček.“
– – –
V koloně ne. Pokud ale auto přede mnou svítí koncovkama, přičemž vidím oblak vodní tříště, kde se ztrácí obrys vozu a koncovky nejsou dost jasně znatelné, pak rozsvítím zadní mlhovky.
KDyž máš automat s elektronickou parkovací brzdou a autohold, tak nic nenaděláš. Nebudu kvrdlat a řadit P při každé sekundové zastávce při popojíždění.
Tak jsem zase chytřejší. Jsa polomajitelem dvou starejch automatů s hydroměničem bych měl dotaz; předpokládám, že pro životnost kotouče je teda lepší po razantnějším brzdění a následným stání (na červenou, po dálnici v koloně atp) používat spíš ruční brzdu? Ta má vzdadu buben. Ale musel bych ji přitáhnout, protože je slabá jako dítě a auto těžké.. :)
nejsem si jist, jestli je to problém aut používaných jako běžný dopravní prostředek v běžném provozu. jedno jediné zabrždění zas tak velkou paseku neudělá, i kdyby to bylo zahamtnutí brzd před kolonou na dálnici ze 150 na nulu se zastavením půl metru za nárazníkem auta před Vámi. to je spíš problém závodního jeřdění (kde jsou kotouče spotřebák) nebo systematického pletení si silnice s okruhem nebo uzavřenou tratí pro rallye (pan autor sice píše o hloubkové korozi jako o „problému lidí co jezdí jako stará bába“, ale z toho bych se nehroutil), nebo nejspíš následek pubertálního „zablbnutí si na prázdném parkovišti“. a on ten kotouč taky poměrně rychle chladne, je sice pravda, že vychladnutí do teploty „že se na tom udrží ruka“ trvá dlouho, ale pro poškození přechodem struktury je potřeba teplota poměrně vysoká, a ta je pryč za pár desítek vteřin (podobenství pro domovníky – jako když vytáhnete rozžhavený pohrabáč z kamen, tak přestane červeně žhnout svižně, ale na popáleninu to vystačí docela dlouho).
čili nedělejme z toho problém života a smrti. a když holt budete dobržďovat na dálnici a zbyde Vám pár desítek metrů, tak pusťte brzdu a nechte to krokem dojet, ono to nějak postydne a zas tak moc se nestane. no a když se to pokazí, tak výměna stojí pár tisícovek, je to mnohem levnější než měnit nárazník.
Dobrá, dík. Mno, kotouče budu sundávat v brzké době kvůli repasi celýho spodku, tak su zvědavý, jak vypadají. Na autě jsou asi sedmým rokem, nějakejch 30 000 km.
na žádném solidním autě, které jsem měl*), nikdy nebylo potřeba měnit kotouče a nikdy to nevibrovalo (a že už jich pár bylo, hilt už mi bylo padesát a poslední skoro čtvrt století nějakých plusmínus 40 tisíc ročně.
*) některé od novoty do 200 tisíc, některé jeté ale s jasnou historií v rámci (širší) rodiny nebo odkup z práce oježděné od kolegy.
Je to starý těžký auto s automatem a čtyřkolkou (fulltime), celkem to žere jak desky tak kotouče. Motorem raděj moc nebrzdím, destičky sou levnější a ta špajzka stejně nic moc nebrzdí.
Ale na výměnu asi ještě nebudou..
na tech všech převodech na 4 kola apod. by měly být docela ztráty, to by mělo motorem bzrdit dost, ne? zvlášť dyž předpokládám, že to nemá motor ze sekačky, ale neco od 2 litrů nahoru
tak nějak. ony ty automaty už skoro dvacet let brzdit motorem umí docela pěkně, a jestli neumí, tak se to tam na nějaký sjezd stelvia nasázet a zamknout sekvencí. a brzdění motorem auto nijak zvlášť neopotřebovává.
já mám naopak v sobě ještě z těch stodvacítek a sierr a kadetů a podobných strojů zafixované, že vyřadit se z kopce prostě nesmí a brzdit motorem se musí, protože když to chcípne nebo když se uvaří bůhvíjak dlouho neměněná brzdovka, tak to je dost prekérka.
no z nejakej sešupů je to tuplem jasný
je to rok 92, navíc jen 3 rychlosti + OD, takže na brždění mám vlastně jen #2 a #3, z toho #2 je už hodně do pomala.. Jako ano, když jsem sjížděl z Pusteven, tak se to hodí, ale jinak je to o ničem a ještě se zbytečně zahřívá.
Kdybych chtěl zpátky špajsku co šaltuje přes selenojdy, tak se od australanů dá koupit alternativní ŘJ, která umí zamykat všechny stupně. To pak musí brzdit úplně jinak. Ale já se rozhodl pro model ve kterým jsou jen dráty ke světlům.
počkejte, to chcete říci, že se Vám něco při brždění motorem zahřívá? ano, otáčky se točí, ale do válců nejde žádné palivo (nebo jen minimum máte-li karburátor) a chladič normálně chladí. na to je ostatně normálně dělané.
Ano, automatka.. ona se zahřívá normální jízdou, chladič by potřebovala větší (je v plánu, ale asi tak jako milion dalšíh věcí). Motor je dýzl, tam není co řešit. Nicméně například pomalá jízda do dlouhého kopce (kor s přívěsem) je pro špajzku nejnáročnější, protože hydroměnič maká na plný knedlík, vzduchu do chladiče teče málo, mám teď sundanou střední konzolu a i když je mezi plechem kastle a špajzkou asi 3 cm vzduchu, kolikrát na kastli pomalu nejde udržet ruka. Ideální pro automatku naopak je rychlá jízda po dálnici se zamčeným hydroměničem (ten se zamyká někdy při 85 km/h). Brždění motorem motoru samozřejmě nevadí, nicméně pro špajzku to bude v zásadě to samý co jízda do kopce.
Plus teda obecně každý zbytečný přeřazení sjíždí spojkový lamely v převodovce. Jelikož nevím, co má tato za sebou (koupil jsem ji z druhé ruky a vzhledem ke stáří si nedělám iluze), raděj ji netrápím. Například je mezi amerikánama (kteří zhusta používají podobný skříně) doporučováno po městě jezit na 3, ne na D, protože špajska pak půlku času zbytečně přeřazuje mezi 3. a 4. stupněm. A repas je otázka vyšších desítek tisíc a vlastně zatím nevím, jestli to nekdo u nás kvalitně udělá. Jde to udělat svépomocí, ale je to sakra velká operace.
Ty automatky který umí slušně brzdit motorem předpokládám budou mít inteligentní ŘJ, který prostě hydroměnič zamkne a odemkne podle potřeby v jakýmkoli stupni. Navíc mají víc stupňů, třeba 7. Nebo jsou to dvojspojky, DSG a podobná úplně jiná zvířata. Starý kisny z devadesátek (ta moje je vzásadě designově spíš z osumdesátek) nic z toho neumí. Ale zase při slušným zacházení, chlazení a výměně oleje vydrží strašně dlouho.
Právě to chladnutí je ten problém – kotouč se v místě dotyku „zakalí“.
Ale jinak máte pravdu, týká se to sportovní jízdy. Smysl to má řešit, pokud auto třeba opakovaně brzdí z maximálky a podobně.
Nejenom že se zakalí, ale v případě nevypečených destiček se tam jako bonus nalepí pojivo.
Když člověk jede delší trasu v Alpách tak si nemůže nevšimnout, že většina řidičů využívá brzdění motorem jen celkem minimálně a brzdy tam dost dostávají zabrat. Extra kategorie jsou hybridy – jakmile se baterka naplní, tak rekuperace nebrzdí, ta auta jsou těžká a s automatickou převodovkou většina lidí ani netuší, že lze autu brzdění motorem nějak vnutit.
No, např. moje Corolla nejprve rekuperuje a když už nemá kam tak si sama roztočí motor a to klidně až přes 4000 otáček, takže ačkoliv rekuperuji a později brzdím motorem, tak při pohledu z venku stojím celou dobu na brzdě. Takže není všechno tak jak se při pohledu z venku zdá.
Já jsem úplně u vytržení, že se takovou blbinou jako je barvení třmenů vůbec někdo zabývá. Tyhle rádoby tuningové kratochvíle jsem opustil na přelomu milénia a to jsem si ještě připadal opožděnej… Dneska vůbec nechápu, kdo a proč by to dělal…
Amphibius:
„.. barvení třmenů..“
– – –
Protože si jednak myslí, že prodlouží životnost, ale hlavně proto, že se musí opičit po jiných tuzingářích. Žlutý brzdič lépe poutá pozornost, podobně jako mračítka a další nesmysly.
Zatímco velký žlutý čtyř- , šesti- nebo osmipístky na vrtaných kotoučích vyvolávají wow efects, žlutý jednopístky na prťavým kotouči za zbytečně velkými koly vyvolávají leda tak soustrastné úsměvy…
Frajer ze sousedství na své ukrutně vytuněné Felině LXi nabarvil ty mikrojednopísty ate zelenou reflexní barvou, asi aby policajti čuměli, co to tam kurva je a nevšimli si rozpadlých prahů a všudypřítomné rzi.
„Když už to nejde spravit, tak to aspoň vytuň“.
to je zde povzdech poměrně sdílený – tuning by měl být jakousi nástavbou poté co se dotyčná věc (a je jedno, jestli auto, kolo nebo lyže) přivede do bezvadného stavu, blízkém tomu, jako když opustila fabriku (či salon, kde proběhl předprodejní servis).
Bohužel pro zlepšování vlastností auta nemají diletanti v Dekře ani nejmenší pochopení, takže pokud použijete jednu z nejlevnějších cest upgradu brzd (= z AR 166 V6 na vrakáči demontujete čtyřpístky Brembo, necháte vyfrézovat redukci na těhlici a naperete na kotouč od 310×24 mm), která je díky redukci viditelná, z STK Vás vyhodí i přesto, nebo vlastně právě proto, že Vaše auto brzdí naprosto perfektně.
A nikoho z těch debilů tam nenapadne, proč tam kurva jako jsou (tedy oni to vědí, aby měl kdo přebírat ty úplatky).
Sem tuhle delal STK na UAZu a borci byli uplne na kasi, ze tam nejsou bezpecnostni pasy. Bodej, armadni verze. A prej, ze je tam musim dat. Na muj dotaz, ktere pasy tam muzu jen tak nasroubovat, aby mely homologaci, bylo dlouhe ticho. Nakonec pristoupili na to, co jsem jim celou dobu rikal, ze to bylo schvalene jako vozidlo v tom stavu, v jakem jsem to privezl, ergo ta homologace plati i bez tech pasu.
Tak to Vám gratuluju. To jsem snad ještě neviděl, aby logika na STK cokoli změnila.
Pouze barevné papírky ze státní tiskárny cenin mívají tu moc.
Barevne papirky se ovsem nesnazi nic zmenit, ba naopak zachovat status quo.
Po mě chtěli demontovat originální nerezové pedály.
Jindy zase zkoušeli, že hatchback bez zadního stěrače nemůžou pustit do provozu.
V obou případech šlo o originální provedení s celoevropskou homologací.
Poprve jsem byl za technicky stav vozidla buzerovan soudruhama ve be, kdyz mne zastavili a zacali zkoumat, proc muj fichtl nerozsveci brzdove svetlo. Po delsi debate se usnesli, ze tento model spinac brzdoveho svetla nema. Ano, nemel. Upadl. Ale nemusel jsem se nijak angazovat, hadali se sami mezi sebou.
Podruhy, kdyz mne soudruzi PCR zastavili a dozadovali se odstraneni zarovky ze tretiho brzdoveho svetla na Firebirdu, protoze to tenkrat jeste (skutecne) nebylo povoleny. Zarovku jsem vyndal.
A potreti, kdyz mne ti stejni soudruzi PCR na tom stejnem miste (buzerplac u BVV) zastavili pul roku pote a dozadovali se, aby treti brzdove svetlo svitilo, prootoze to mezitim proslo novelou…
Tak to je stare pravidlo architektu – pokud neco prekazi, natri to na cerveno.
tradiční poučka zní: vybrali jste špatně architekta? zasaďte břečťan.
Aha, tak to vysvetluje, proc mam chlivek z roku 1936 obrostlej brectanem. Stoji na uplne kurevsky debilnim miste.
a takle vochrana proti korozi třeba nee? ta litina, ze které jsou mj. ai ty třmeny, právě samozřejmě jaksi jak bylo řečeno, odhnívá tak, že z toho odpadávají velký šupiny
tak teď třeba přemejšlím, esli se při generálce srát ai s natíráním litinovýho bloku, pže se zaprvý loupe mocně, zadruhý pak na tom bude líp vidět pokud kdekoli začne cokoli chcát (což bys zrovna po generálce úplně nechcel že :D)
Menil jsem trmeny na manzelcinym Jeepu a dal tam pokadmiovany. Vystarano.
to by mně pokovit stálo víc než to měnit každý dva roky né? ty kokos :D
jako že pár mikronů kadmia něco vytrhne? to je tak proto, aby to nezrezlo ještě v regále.
to už je snad lepší to při každém měnění pneumatik matlat tou stříbřenkou, jak si tím babičky natírají roury u kamen.
Jsou tam dva roky a zatim jako novy. Ale je fakt, ze zena najede jen par tisic rocne.
Stalo to prd. Mimochodem, kadmium se pouzivalo na pokovovani dilu uz za sociku, ja jsem u te linky byl na brigade v Agrozetu.
define: prd
když není v železářství podstatný rozdíl v ceně mezi spojovacím materiálem zinkovaným a kadmiovaným, tak to logicky stát prd musí.
respektive – kadmiování není moc naturfreundlich, proto se používá tam, kde to jinak nejde, třeba v letectví. všude jinde je to nahrazeno zinkochromátem, kterému se lidově říká kadmiování. čili – ty třmeny jsou stříbrné nebo žluté?
Integrale:
„.. aby policajti čuměli, co to tam kurva je a nevšimli si rozpadlých prahů a všudypřítomné rzi…“
– – –
To praxi často funguje. Nejlíp v kombinaci, kdy se zároveň upraví směrem k opticky nižší výraznosti ta část, které se fízl nemá všimnout.
Vždyť je tam napsáno, že autorka pečuje o německý šestiválec, ne?
A k tomu barvení jednopístkových třmenů nepochybně patří.
No nevím, na STK mají na povrchovou korozi kotouče jiný názor.
Kdysi mě vyhodili z STK se závadou B, bo jim ten bazmeg údajně ukazoval o něco větší stranový brzdný rozdíl než je povolené.
Ne o moc.
Tak jsem pak na zapadlých silnicích k JZD, parkovištích apod. za různých podmínek zkoušel dostat auto když ne do smysku tak aspoň do nějakého malého vychýlení ze směru jízdy, když údajně ty brzdy podle STK jsou „špatné“.
Ani prd, i na mokru, suchu, asfaltu, prašné silnici, to pořád jelo rovně, když jsem dupnul na brzdy.
Takže drobné zareznutí kotoučů/brzdiců po umývání na myčce může být sakra problém když s tím měsíc nejezdíte a čeká vás pak STK.
A nikoho nezajímá, že po silnici jezdí mnohem horší vraždy z Rumunska či Ukrajiny.
Možná byla chyba, že jsem to vzal WAPkou kde údajně to mělo v sobě nějaké mikročástice co umožňují lepší mytí.
(Brno-komín u unihobby)
Na STK máte na nerovnoměrnost brzdného účinku limit do 10 %, což je docela dost a v případě panického brzdění už to může trochu vadit.
Nesouosost může být způsobena ledačím, ale takto velká bývá nejčastěji způsobena váznutím jednoho z pístků, většinou z důvodu koroze, někdy stačí i nešťastný bordel při poškozené těsnicí gumičce (třeba když desky měnil debil).
Repase brzdového třmenu u jednopístku není nic složitého a tím pádem by neměla stát majlant (spíš asi půjde o čas „auto mimo silnici“), pro časový stres nabízí třeba LKQ repase s protiúčtem starého dílu, které vyjdou na pár maximálně tisícovek.
Může to být ale i zpuchřelá hadice za několik set Korun nebo v extrémním případě by to mohl být i vzduch, protože kdo dobrovolně mění brzdovku po 5 letech?
U většiny obyčejných aut jsou náklady na opravu brzd dost nízký v porovnání s přínosem, hlavně z hlediska bezpečnosti.
ai tydle blbý jednopístky ale umí člověka srát, to když postupně vymění čepy, třmeny, brzdovku ai desky a vono to stejně na jedné straně brzdí tak moc víc, že to až zatáčí :D pravda, eště by to mohl být tlakovej rozdělovač účinku, co?
Integrale 2.9.2024 v 13:24
„kdo dobrovolně mění brzdovku po 5 letech?“
Leda nějaký lajdák, co se o vůz nestará…
voni sou mi teda veselá kopa :o)
Tohle by byl zajímavý článek i bez těch zmínek o nějakém portálu řidiče. Něco jsem si z toho snad odnesl.
Já jsem si z toho odnesl, že hrabat se v brzdách je celkem ok, tedy pokud jste předtím nežil v hříchu.
Mohl by mi někdo vysvětlit, proč jsou kotouče litinové a nejsou nerezové? … auto vs moto kotouče. Chápu cenový rozdíl, to je legitimní argument, ale nějak podvědomě hádám, je tam i jiný důvod. (jsem nedovzdělaný jedinec, uznávám, ale opravdu by mě to zajímalo.) Díky
Dramatický rozdíl v tepelné vodivosti mezi nerezem a železem vám nic neříká ?
To mi připomíná jednu epizodu Top Gearu s žigulikem, kde se anglosasští „experti“ smáli, že to má brzdové bubny z hliníkové slitiny.
Zřejmě ti „eksperti“ netuší, jaký je rozdíl mezi tepelnou vodivostí železa a hliníku.
Znám i jednoho kutila co si v práci ubastlil nerezovou rouru ke kamnům. A pak se strašně divil, že mu to zdaleka tolik dobře netopí a ještě to vydává při zahřívání a chladnutí praskavé zvuky u kterých se nedá spát.
Tak ten nerez nakonec vyhodil a dal tam původní rouru z válcovaného plechu z železářství.
zásadním argumentem pro litinu a proti nerezu je tvarová stálost, litina dokud se neroztaví, tak se po vychladnutí vrátí do původního tvaru. ze stejného důvodu se dělají pláty a rošt do kamen z litiny. když si sesmrkáte rošt do otevřeného krbu z obyčejné oceli („bláta“) nebo dokonce nerezu, tak se vám po sezoně topení rošt zkroutí a prohne k nepoznání.
ad roura ke kamnům; buď se dělá tenkostěnná z plechu 0,6 mm (kde je to měkké a nějak se to podá), nebo silonostěnná z 1,5 nebo 2,0mm. to druhé vyžaduje, aby tam byla možnost dilatace, čili tam mít aspoň dvě kolena (jako se dělají dilatační oblouky na teplovodu), nebo mít do zděře díl kde není styk kouřovod-zděř natvrdo*), ale přes provazec. z nerezu se samozřejmě kouřovody dělají taky, ale na pevná paliva nedávají žádný smysl, snad jedině, kdyby to někomu připadalo krásné.
*) když se kouřovoud zahřeje, tak se roztáhne a když je ve zděři bez provazce, tak se natvrdo šprajcne. a když je kouřovod bez kolen, tak se ta teplotní roztažnost někam vybít musí.
doplnění: nerezový kouřovod je ovšem povinnost v případě, že se jedná o kouřovod neviditelný a opticky nekontrolovatelný, třeba uvnitř obestavby krbu.
jo a ještě k rozdílu auto/motorka; poměr kvadrátu průměru kotouče (průměru kvadraticky odpovídá plocha a kotouč chladne přes plochu a průměr kotouče je shora omezen průměrem disku) k hmotnosti brzděné na jedno kolo je u motorky výrazně příznivější než u auta a u motorky se tedy kotouč výrazně snadněji uchladí a lze jej tedy udělat mnohem lehčí z mnohem tenčího nerezu a pracovat s menším tepelným namáháním.
D-FENS se sice nemusel tak plamenně rozhovořit na základě poměrně bezvýznamného podnětu jako byl zmíněný článek, ale vem to nešť.
Totiž, články o čemkoliv na autě v jakýchkoliv novinách jsou zcela nedůlěžité, protože jsou určeny pro lidi, kteří si stejně na autě nikdy nic sami neudělají. Každý, kdo dělal brzdy (či si je prostě na autech celoživotně dělá), ví, že tam je opravdu hooodně co zvorat, dokurvit, hoooodně, na co bejt vopatrnej. A že se vyplatí to mít v cajku a nové a dobře udělané a seštelované. Ale na to nepotřebuju článek. Na to potřebuju to celý rozebrat, vidět, podumat, pochopit, a pak už víš. Na základě článku z novin bych nikdy ani nesundal kolo, natož abych cokoliv na brzdách dělal.
Ani, když Vám radí dvacetiletá ekoložka?
záleží, s čím přesně radí, ne? :o)
h72: není nad to udělat něčemu, co stojí za hovno, pořádnou reklamu. Ti si dnes určitě říkají, co se jim tak super povedlo, že mají stovky návštěv navíc (já tam neklikl, ale dost bych se divil, kdyby tady taková byla většina – spíš se tam půjde kde-kdo podívat, o jakéže sračce to D-F píše).
jak usem tai nekde psal, jednoduchý jednopístkový plovoucí brzdy, stále na levnejch autech populární, jsou fakt triviální
D-fensi, díky!
Ten krkolomně napsaný článek je zdrojem neutuchající zábavy, má typické rysy strojově (LLM) stvořeného článku včetně humpolácké stylistiky a míchání faktů s dojmy.
To, že si Nikča od školy chodívá odpočinout na garáž (asi se na střeše sluní) je dokonalé.
a tak zas, dnešní generace (čest výjimkám), vyjadřují se jak hotentoti (zřejmě pod silný vlivem anglikanismů a úpadku školství, neschopnýho do nich namlátit trochu češtiny), většina nic moc neumí, šak budou všeci šmrdlat po šmrdlale, natáčet hovadiny a za dva měsíce mylyjonári, ne?
Nechci být ošklivý, ale jsou to většinou anglismy (spisovně anglicismy), anglikanismy by se odvozovaly od anglikánství, což není v ČR zrovna populární denominace. Krom to, když koukáš na filmy v angličtině a čteš anglický knížky, nedejbože s mluvíš s anglicky hovořícími (včetně australanů), v jazyce to zůstane.
Jazykoví brusiči jsou špatná volba a přejímání cizího výraziva bylo úplně normální odjakživa.
řiká ti neco hyperbola? asi né ty kokos
jedna věc je obohatit si zásobu, druhá je žvanit jak dement, co se neumí vyjádřit a ai při nejlepší snaze ze sebe vysype maximálně výše popsaný (a to zdůrazňuju tu snahu, jinak obyčejná komunikace s takovejma je očistec, asi nemáš přectavu jaký vyžaduje úsilí je dokopat k napsání jedné, nedejbože dvou ucelenejch vět – to sou všecko zprávy že jako 1-5 slov, jak skřeky nejaké opice, v obdobné kadenci)
Hyperbola je kuželosečka. :-)
Já tě chápu, ale anglicismy a schopnost komunikovat v angličtině vidím spíš jako plus mladé generace. Ale nikdy jsem nepřišel na chuť klasikům a to, že Ve stínu lípy napsal Svatopluk Čech, pro mě vždycky byl příklad absolutně zbytečné informace.
všeho moc škodí
Naopak „Ve stínu pípy“ by mohl bestseller!
holt už se neplatí pár kaček za každou SMSku, takže to ti pitomci používajou jak čet, to se kolikrát může telefoun zavařit dyž začne ta palba tvl, za mne tělesný tresty za totok :D
A proč ne? Lepší je psát si zprávy než otravovat telefonem, navíc výměna zpráv je vhodným způsobem trávení neproduktivních porad (občas i v případě, že je vedeš a nelze některé účastníky utnout bez újmy na pocitu jejich vlastní důležitosti).
nemáš ty náhodou nejakej problém s psaným textem? mám psát víc jak nejakej dnešní negramot? třeba to bude lepší
A když ti student vysoké školy (!) řekne s nechápavým výrazem – ale ono je to celé anglicky, to mám fakt celý přečíst?, tak bych obnovil na školách tělesné tresty.
záleží co přečíst. když po studentovi techniky budete chtít přečíst třeba druhý a třetí díl Robinsona Crusoa v originále, tak je jeho odpor ceskem pochopitelný.
nicméně anglicismy syntaktické (typicky „seberte si vaše věci a vypadněte“); na vině není ani tak aktivní používání angličtiny, ale spíš sledování lacině nadabovaných seriálů a čtení článků na internetech, kdy to překládal nějaký softvér nebo softvér užívající operátor bez jazykového citu.
pobavilo mě: v jakémsi historickém filmu odehrávajícím se na britské válečné lodi v době napoljónských válek byl jeden z vedlejších hrdinů jménem Archibald. jeho kamarádi jej oslovovali Archie. bohorovný český titulkář toto oslovení překládal jako „protiletadlové dělo“
pobavilo mě: před lety jakýsi český turista zapálil jakýsi jihoamerický národní park, když si chtěl uvařit nudlovou polévku na „portable stove“. tuzemské noviny to přeložily jako „přenosná kamna“ a na novinkách se vášnivě diskutovalo, co že to bylo za blba v sandálkách, že s sebou tahal do národního parku celá kamna.
nakrklo mě: jeden z mnoha marných pokusů se nějak na blízkém východě rozumně dohodnout a spolu bez zabíjení koexistovat nesl název „travel map“. tuzemská média to (bez výjimky!) překládala jako „cestovní mapa“.
@Lukas B.
damage to speak…
Kapitán Roger, svobodník Wilco, generál Attorney… No jo, no. Z toho si nakonec dělali prdel už v Připoutejte se, prosím (Airplane!).
A ve třetím díle Hvězdný pěchoty (super brak, ale do kin nešel nejspíš z jinejch důvodů) se všichni jmenujou Archie zrovna ve chvíli, kdy na základnu útočí arachnidi.
Nesmite zapomenout na nesmrtelny preklad blockbusteru Skála…ó můj brouku nebo jine perly…a to bylo v „oficialni profesionalni“ produkci. Brabec a jini prekdakali text bez zamysleni…
Dnes jsem si po letech pustil Podivne dedictvi, koncert dabingove skoly.
Mjr. Zeman a spol měli úkol namluvit napsaný scénář a trefit se na obraz. Tohle jim za zlé nemám. Vinen je překladatel toho scénáře.
Hondy anebo Kia (obecně Asie) mají dodnes na vnitřní destičce (ta se z principu fce ojede dřív) takový bazmek, který si asi 2 mm před expirací desky začne škrkat o kotouč a začne ječet jak Viktorka u splavu a přitom kotouči neublíží.