Poněkud satirická esej o moderní demokracii - zpět na článek

Počet komentářů: 118

  1. Vážně. Bejt myjka tak jsem zděšena, lotři mexičtí a prašiviny. Fuj to kafe bez cukru se sacharinem nebo cuk ee rinem je k zblití. :-)) Cukr nekoupím dokud ho nezlevní (ma svatýho dyndy nebo jindy) s dávkovačem francouzkým na tisíc let, teda tablet / doporučená denní dávka – silný matroš. Je lepší jak ruskej, možná. Až mi zbude čas tak si přečtu P.s.e. co tam je, soráček.

  2. Moderní demogracie je asi to nejhorší státní zřízení jaké existuje. Angličtina má výraz „smoke and mirrors“ reálně politik za nic nemůže a jediné co ho zajímá je aby byl opět zvolen za další 4 roky. A tedy největší trest pro demograticky zvoleného politika je že za další 4 roky nebude u koryta ale jen v opozici.

    Co na tom že dokurvil život milionům lidí. Prostě další volební období bude brát jen 100k místo ctvrt míče. A voliči sú blbí tak s trochou štěstí za 4 roky bude mít zase těch čtvrt mega.

    Jeden z důvodu proč se ještě u nas nestaví nový jaderný blok. Dát do provozu nový blok to je práce na několik let. Si představte že ten politik který by to začal stavět by pak nemohl se grandiózně fotit jak prestrihava pásku páč by tou dobou nemusel být u koryta.

    By mu chudákovi curakovi praskla pumpa.

    Ale tak samozřejmě máme volby, kde gojimek může vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. A opozice je přece od toho aby dělala ty věci jinak a správně. Jenomže je problém že v opozici sedí stejní či ještě větší čůráci než ve vládě.

    Ale tak hlavně že máme demogracii a lidé věří že mají volbu byť za oponou sou nejsilnější strany všechny stejné, jejich lidi sedí ve stejných neziskovkách, lezou do prdele stejným lidem, a pobírají úplatky od stejných uskupení.

    Já si myslím že bychom měli zrušit damu a všechny ty nadějné české talenty hnát do politiky… Jako na tokovou učňovskou praxi. Tam si zahrají na oko před kamerama takové Divadlo lepší než v emerickem hollywoodu.

    1. Voli chodí k volbám volit ty největší voly.
      Demokracie v kostce.

    2. Pořád nemůžeš překousnout, jak zámožný Žid nasadil tvému degenerovanému fotrovi parohy? To máš dost blbý.

    3. Nejhorší státní zřízení? Takže pán by radši nějakou pořádnou diktaturu, kde by většina čtenářů dfense byla dávno v lágru za kritiku režimu? Nebo feudalismus, kde lidé byli doslova majetkem svého pána a nesměli se ani přestěhovat bez svolení?

      1. Takže když je něco celkem na piču, tak si řekneme, může to být horší a necháme si srát dál na hlavu? Však oni si víc nedovolí a tahle hrůza co byla kdysi se už jistě nevrátí…

        1. Pokud někdo tvrdí o nějakém zřízení, že je nejhorší, žádné jiné přece horší být nemůže, že?

          1. možná by to chtělo nejdřív číst a pak psát…

            1. 1. Moderní demogracie je asi to nejhorší státní zřízení jaké existuje.
              2. Takže pán by radši nějakou pořádnou diktaturu, kde by většina čtenářů dfense byla dávno v lágru za kritiku režimu?
              3. Takže když je něco celkem na piču, tak si řekneme, může to být horší a necháme si srát dál na hlavu?
              4. Pokud někdo tvrdí o nějakém zřízení, že je nejhorší, žádné jiné přece horší být nemůže, že?
              5., autor (3): možná by to chtělo nejdřív číst a pak psát…

              Ach tak, díky.

              1. Ach tak vole. Že reaguju na Miru, který tvrdí že to nejhoší není, asi nic že. Jseš vysazenej nebo jen blbej?

      2. V KLDR mají taky demokracii. Korejská lidově DEMOGRATICKA RRPUBLIKA ( máš to s caps lockem abys to nepřehlédl).

        Jediný rozdíl je ten že v kldr si kim na nic nehraje on je jediný kandidát. U nás je kandidátů sice víc ale to je pouze aby plebs moc nervali. Si přečti co za lidi se tu volí. Třeba bába byl proti green dealu ale pritom ho podepsal. Fialenko byl proti green dealu ale pak obrátil o 180 v momente kdy se dostal ke korytu.

        Tak mi vysvětli kde je v naší demogracii ta dualita názoru?

        No úplně v piči soudruhu. Já fakt nevim co ti ta demokracie dává že ji branis. Nemáme svobodu podnikání (trh pokriven dotacemi na které dosáhnou jen politozmrdi), nemáme svobodu slova a nemáme ani možnost to změnit.

        Ano diktátor může být picus ale, ale to jsou i demograticti politici. Demokracie není žádná pojistka svobody.

        Se podivej kde byla lybie za ošklivého diktátora kadafiho a kde je dnes. Se podivej kdo vybudoval Singapur, přečti si co dokázal Pinochet. Kdo byl třeba Pahlaví v iranu a kde je iran teď.

        1. Popros svého řídícího důstojníka, aby s tebou ještě několikrát a opravdu p o m a l u procvičil whataboutismus a nerozpakoval se u toho důrazně a opakovaně poklepávat ti hlavovým koncem trávicího kanálu o zeď.

          1. Torme, ty musíš mít dobrodružnej život. Agenti cizích mocností, řídící důstojníci, rozvraceči demokracie. To všechno odhaluješ z těch sebemenších náznaků. Obětuješ svůj volný čas na oltář budování lepší společnosti. Seš fakt dobrej!

        2. Dulezite je sledovat cestu penez. Ti co tuhle saskarnu plati, ti rozhoduji. Skrze svoje loutky, ano, ale rozhoduji a nektere veci se uz opakuji s tak zeleznou pravidelnosti, ze se clovek az musi smat, jak se da dopredu odhadnout vyvoj “nahodnych” udalosti.
          Volby, kdyz nedopadnou dobre jednou, dvakrat, tak priste uz si to osefuji. Kdyz zvitezil Zeman, media mu nedala pokoj, ovsem soucasna loutka bude mit generalni pardon na cokoli, pokud by nejak brutalne neotocil a to on neotoci, proc by to delal, takhle je nekdo a na plebsu mu nezalezi.
          A demonstranti na Vaclavaku nepochopili, ze se musi poohlednout treba aktualne v Gruzii, jak demonstruji profici (placeny anglosaskymi elitami), takhle se to dela.
          A proto maji elity vzdy navrch. Maj prachy, vliv, moc a neboji se zaplatit si agresivni demonstranty na eskalaci nepokoju, pokud jsou v jejich zajmu a nebo naopak zaplatit represivni slozky, pokud jsou tyto v jejich zajmu.
          A diskutujici demonstranti jsou jim k smichu. Anglosaske elity jednaji dle pravidel sicilske mafie, tak je potreba na ne nahlize, tak je potreba je chapat a tak je s nimi potreba i zachazet.

            1. Ty mas problem s chapanim textu?

  3. Já si nemyslím že to způsobili „psi“ ve společnosti. Ale spíš parazitické „vši“. Které to tu ovládly a nakecaly „hlupákům“, že když je budou ve všem poslouchat, tak se budou mít stejně dobře jako ty parazitické „vši“. Ale ve skutečnosti ti hlupáci budovali jen blahobyt těch vší a totální marazmus pro sebe. (ti hlupáci to nedomysleli, protože pokud každý parazituje na každém, tak se systém musí zhroutit, protože paraziti potřebují hostitele, parazit na sebe nenechá parazitovat dalšího parazita)

    Tomu se jinak říká kapitalizmus: „vzájemným parazitizmem a požíráním jeden druhého, k properitě a blahobytu“.
    Že jsme místo toho vybudovali jen bídu, nedostatek a bezpracný život pro hrstku vyvolených parazitů, stále většina lidí nechápe, a tuhle ideologii jim žere.

    Naopak tradiční kmenová společnost to je v podstatě čirý socializmus. Kdy všichni pracují pro společné blaho a dělí se o plody své práce. Tam prostě pro kapitalistické syslení majetku a odírání a zotročování druhého příslušníka kmene není prostor. Prostě je to tam v podstatě nemožné. Navíc by v tomto prostředí takto kapitalisticky se chovající jedinec byl okamžitě vyhnán z kmene a chcípnul by v divočině.
    A to platí i pro neúspěšného náčelníka kmene, který nedokázal pomocí moudrých rozhodnutí a pomocí hlubšího vhledu šamana, zajistit prosperitu kmene.

    Navíc tam měl každý maximální zodpovědnost. O většině věcí se tam v podstatě hlasovalo demokraticky. Byť nohama a rukama.

    Taky tam nehrozily nějaké odvodové komise a chytání branců. Prostě, pokud se náčelník rozhodl na základě porady a dlouhé úvahy, že je potřeba táhnout do boje se sousedním kmenem, tak se jednoduše začal malovat válečnými barvami a chystat se do boje. A ostatní muži se pak sami přidávali.

    Kromě toho existovaly v krizových situacích různé „brainstormingy“ v podobě rady starsších a nebo porady více kmenových náčelníků.
    Když šlo o zásadní rozhodnutí a postavení se nějakým novým skutečnostem, tak se v těch poradách náčelníků uvažovalo údajně až na 7 generací dopředu. A promýšlelo se, jaké to rozhodnutí bude mít důsledky tolik generací dopředu.

    To není jak „demokratická“ pětiletka, kdy je potřeba se dostat ke korytu a za těch 5 let si pořádně nahrabat. A pak, po nás potopa. Co bude po těch 5 letech, to nikoho nezajímá.
    Vohnout pak myslí nanejvýš v horizontu týdne, do víkendu, kdy se půjde ožrat.
    Možná pak v horizontu nejbližší dovolené.

    1. „tradiční kmenová společnost to je v podstatě čirý socializmus. Kdy všichni pracují pro společné blaho a dělí se o plody své práce. Tam prostě pro kapitalistické syslení majetku a odírání a zotročování druhého příslušníka kmene není prostor. Prostě je to tam v podstatě nemožné.“

      To je o naladění lidí ve společnosti, a o hodnotách, které lidi v mládí přejímají — kde se pak po zbytek života se v těchto hodnotách pravděpodobně zabední, a setrvají (komfortní zóna). A je tam setrvačnost z generace na generaci, Overtonovo okno.

      Proto hned nepřevychováš. Proto třeba i ideologické zblbnutí v USA, přejímání „cancer culture“ USA do ČR, a infiltrace akademické sféry, o který jsme se tu bavili, nějakou tu generaci trvá.

      „Naopak tradiční kmenová společnost to je v podstatě čirý socializmus.“

      Jo, ale dynamika skupiny se mění tehdy, kdy se každý s každým zná na přímé, osobní bázi (ty skupiny do 100, 200, 500 jedinců), a kdy jde o masu neznámých NPC tváří typu desetimilionový národ.

      Šak, znáš tento tríček vládnoucích zmrdů? Od otroků se vzdálí a odlidští pomocí různých ouřadů, anonymních policy, a kdyby náhodou, vytvoří si mezi sebou a spodinou nárazníkovou zónu nižších/středních manažerů (zpravidla snaživí, bezpáteřní blbci), kteří za příslib 1.5x – 2x průměrného platu spodinu dál nepropustí, a perzekuují. V takovým systému těžko dáš někomu vládnoucímu přes hubu, i kdyby to bylo oprávněné (buď ani nevím komu mám natáhnout, anebo je dotyčný schovaný za mlhou fyzických i abstraktních zábran).

      „Navíc by v tomto prostředí takto kapitalisticky se chovající jedinec byl okamžitě vyhnán z kmene a chcípnul by v divočině… Navíc tam měl každý maximální zodpovědnost.“

      Zajímavý je, že k tý extrémní zodpovědnosti konverguje třeba i takový Urza (dredař, krajní kapitalista a pravičák). Asi jak v kontextu jakýho uspořádání.

      „To není jak „demokratická“ pětiletka, kdy je potřeba se dostat ke korytu a za těch 5 let si pořádně nahrabat.“

      To jo. Máme to jako druh evolučně daný – jsi v paleolitu řešil, jestli dneska ulovíš co k jídlu, a jestli tě u toho nesežere tygr. Né co bude za deset slunovratů.

      Samozřejmě, toto nastavení je pak v perspektivě starání se o planetu, jejích zdroje jsou dneska čerpány nad míru dlouhodobé udržitelnosti a obnovitelnosti, katastrofa.

      1. Ten přeskakuje kvoně snožmo. Ale roboti by neměli urážet faunu a radši se namazat, páč potom veřejně vržou masmediálně. haugh

      1. to je výzva, ale tipnu, pán z Rakous? :D

        1. Ano, ovšem nešťastně přesměrován do Bachmačské ulice v Kolíně…pokud tedy nepovažujeme Obchodní restřík za proruský a dezinformační web.

      1. Pěkné. Nakoukl jsem do toho, a čtu, že monarchie jsou lepší než demokracie:

        A private government owner will predictably try to maximize his total wealth; i.e., the present value of his estate and his current income… this implies a distinct moderation… Where nothing has first been produced, nothing can be expropriated; and where everything is expropriated, all future production will come to a shrieking halt. Accordingly, a private government owner will want to avoid exploiting his subjects so heavily, for instance, as to reduce his future earnings potential to such an extent that the present value of his estate actually falls… he will systematically restrain himself in his exploitation policies. For the lower the degree of exploitation, the more productive the subject population will be.

        In distinct contrast, the caretaker of a publicly owned government will try to maximize not total government wealth (capital values and current income) but current income (regardless, and at the expense, of capital values)… it must be regarded as unavoidable that public government ownership will result in continual capital consumption. Instead of maintaining or even enhancing the value of the government estate, as a private owner would tend to do, a government’s temporary caretaker will quickly use
        up as much of the government resources as possible, for what he does not consume now, he may never be able to consume. In particular, a caretaker-as distinct from a government’s private owner-has no interest
        in not ruining his country.

        1. Ano, ale předpokládá to osvíceného panovníka. Občas se to nepovede.

          1. Ani ne, Hoppeův argument je totiž podstatně košatější, než naznačuje tahle pasáž.

            1. Panovník, je-li blázen, bývá mnohdy odstraněn svými nejbližšími. Buď do sanatoria, nebo na hřbitov, podle typu šílenství.
            2. Monarchie je v podstatě vždy oligarchií, a to ne jen oligarchií jedné rodiny, ale mnoha rodin. Takže opozicí jsou také ostatní oligarchové. Koncentrace absolutní moci tak trvá staletí a jde o hubu, viz například heslo Fronda.
            3. I pokud tohle selže, poddaní korunu chápou jako něco vnějšího, představa „vládneme si sami“, nebo „stát jsme vlastně my“ není v monarchii zdaleka tak snadno prosaditelná. Takže odpor klade snáze i široká veřejnost. Nebo jinak řečeno, parlament není špatná věc, není-li suverénem, ale je-li jeho rolí suveréna omezovat.
            4. Monarchie je legitimní, přičemž panovníkova legitimita funguje jako brzda největším excesům. Zato demokracie přeměnivší se v diktaturu je jak utržená ze řetězu, protože noví vládci nemají žádnou legitimitu, ani jejich režim nemá ustálenou strukturu, takže to bývá dosti krvavé. Tam, kde panovník občas setne pár hlav vůdců opozice, nebo je pošle do fešáckého vězení, aby jim zchladly hlavy, musí diktatura likvidovat tisíce lidí, ne-li miliony. Viz třeba Borovský a jeho uptrpení v Brixenu, nebo Solženicynův popis rozdílu mezi carským vězením a rudým lágrem.
            5. Panovník nemá ani trochu zapotřebí řešit velikost zásobníku toalet, potírat spalovací motory, nebo řešit společné toalety. Je v jeho zájmu chovat se v souladu se zvyky země, a snaží se jen o ty změny, které mu prospějí. Hlouposti nemá zapotřebí řešit.

            Suma sumárum, dokonce i monarchie (není-li to převlečená demokracie) je v průměru lepší režim, měřeno celkovou daňovou zátěží, regulacemi, a respektem ke zvykům. Demokracie je z logiky věci destruktivní režim, a tenhle experiment na západě trvající cca 150 let (před tím to bylo vše dost omezené) neskončí dobře. Tolikero Hoppe.

            Jestli jsem o tom měl nějaké pochyby, tak v pátek se rozplynuly, když jsem v Muzeu čekal před dámskými toaletami na svou dceru a právě tam vešla nějaká dvoumetrová a stokilová transka s nepořádně oholeným knírem.

            1. Díky za zajímavou odpověď.

            2. „dokonce i monarchie (není-li to převlečená demokracie) je v průměru lepší režim, měřeno celkovou daňovou zátěží, regulacemi, a respektem ke zvykům“

              Vyberete-li si určitou podmnožinu parametrů k měření, vždycky můžete dospět k názoru, že A je lepší než B.

              Nicméně stát musí především přežít, to je jeho hlavní a základní zájem, a z tohoto hlediska si monarchie v posledních 200 letech vedly zatraceně špatně. Všechna aristokratická samoděržaví na světě s výjimkou Vatikánu a snad Svazijska(?) „zařvala“ pod nemilosrdným tlakem modernějších společností. Dokonce to bylo celkem nezávislé na kultuře. Ruský car, turecký sultán, mughalský císař, etiopský císař, japonský šógun, brazilský císař, všichni hnijí pod drnem historie a z jejich paláců jsou muzea, která si chodí fotit bývalý plebs. Málokdy byl historický vývoj tak jednoznačný a jednosměrný jako při demontáži monarchií.

              Trochu mi to připomíná úvahy o tom, že život lovce a sběrače byl lepší než život primitivních zemědělců. Z jistého hlediska ano, měli kvalitnější stravu (maso), jejich kostry jsou dodnes k poznání podle lepšího zdravotního stavu atd. Ale jako celek nebyly ty lovecko-sběračské kmeny schopny odolat tlaku daleko početnějších zemědělců, kteří byli možná podvyživení, ale bylo jich 20x-30x víc. Tím pádem byly pozvolna vytlačeny do těch nejvíce nehostinných oblastí světa, kde je půda nevhodná ke kultivaci.

              Jasně, třeba to za několik generací „neskončí dobře“ a vrátí se pomazaný král nebo lovci a sběrači. Zatím tomu ale žádný trend nenasvědčuje a vliv bab s kníry na stabilitu státních uspořádání nejspíš není tak zásadní, jak si lidi myslí. Řím za prvních císařů nebo různé řecké státy byly pěkně sexuálně zvrhlé a přitom je čekala ještě dlouhá staletí prosperity.

              1. Zrovna ten císařský Řím je celkem zajímavý, protože průměrná doba vlády římského císaře byla tak dva tři roky a to ještě jenom kvůli pár rekordmanům typu Marcus Aurelius nebo Augustus. Rok čtyř císařů je sice taky trochu extrém, ale i tak se císaři střídali jak na orloji. Římská říše byla zřejmě na císaři vcelku nezávislá.

                1. Protože byla poměrně decentralizovaná.

                  Od chvíle, kdy Římané dostatečně účinně vybili a podrobili problémové kmeny ve svém okolí, měli jen jednoho opravdu vážného protivníka (Peršany), aspoň do chvíle, než se germánské a jiné národy v okolí začaly opičit po Římanech a předělávat svoje politické struktury z kmenů na proto-státy. Pak začaly být zase nebezpečné. Ale to trvalo hezkých pár set let.

                  Římský obchod apod. moc nezáležel na tom, kdo byl zrovna císařem.

                  1. PS On je vůbec zajímavý argument, že ta centralizace pozdní římské říše (za Diokleciána apod.) byla pro stabilitu tak velkého státu spíš nebezpečná. On se centrálně řídit nedal, ale to těm posledním generacím nezabraňovalo to zkoušet.

                  2. Ano, někde jsem četl trefný postřeh, že zánik římské říše není tak zajímavé jako zkoumat, proč se tak dlouho udržela.
                    Ostatně Miklagard stál dalších tisíc let (a dodnes stojí Moskva, hihi), a i na Západě byla vzpomínka živá, svým způsobem říše zanikla až s korsickým Usurpátorem.

              2. Mě dost oslovil ten koncept epistokracie, popsaný Jasonem Brennanem. Ony totiž ty moderní společnosti sice monarchie překonaly, nicméně jak varovali různí myslitelé od Platona/Aristotela až po Alexise de Tocqueville, mají tendenci zmutovat v diktatury daleko hrůznější, než byly starověké tyranie.

              3. On Hoppe není zastánce monarchie, on jen říká, že dokonce i monarchie – předchůdce stávajících režimů na západě – je lepší než to, co následuje. A nemá snad pravdu, podíváte-li se na relativní pozici Evropy a Spojených států, kde probíhá demokratický experiment, vůči zbytku světa? Před dvěma staletími byla ekonomická převaha Evropy jednoznačná, dnes jsme smítkem v moři. Můžete se nejvýše uchýlit k tvrzení, že to bylo nevyhnutelné, že nás museli dohnat. Museli? Co brání ekonomice růst 3-4% soustavně? Nebyl by ten růst ještě vyšší, kdyby současně rostly i ostatní regiony? Není to přeci hra s nulovým součtem, ale právě tak o ní uvažujeme, abychom se nemuseli čelem postavit k faktu, že jsme svůj náskok projedli.

                To ostatní ponechám stranou, jen upozorním na strukturu oněch argumentů:

                i) Protože lze udělat také nepoctivá srovnání nějakého A a B, musí být Hoppeovo srovnání monarchie a demokracie také nepoctivé?
                ii) Protože se historicky cosi stalo, je to nutně správné? Například všeobecná převaha centralizované emise bankovek (na rozdíl od emise peněz skrze běžné vklady a další instrumenty) je žádoucí a lepší než alternativy, protože převládla?
                iii) Já třeba proti mladým hezkým hochům nic nemám, na rozdíl od starých kníratých bab. Jenže když už nelze ani rozdělit toalety na dámské a pánské, tak není řeč o soukromých preferencích. V intelektuální rovině se stalo totéž, například skepticismus Davida Humea a noumena Imannuela Kanta se to postupně proměnily v postmodernismus, takže dnes rozlišovat pravdu a lež je stejně ošemetné jako s tím pindíkem a čárkou.

                1. Kilmore:
                  Mám dotaz.Jelikož ekonomice nerozumím, tak se zeptám.Proč musí ekonomika růst, když je počet obyvatel stejný nebo dokonce snižující se?Kvůli okolí?Byl bych rád, kdyby mi to někdo vysvětlil.To samé to pravidlo, že pokud firma přestane růst, tak chcípne.Mám právě opačné zkušenosti.Standart léta a ohrožen se necítím.Nebo se to řemesel netýká?Díky za případné odpovědi.

                  1. Ekonomika nemusí růst, naopak se může klidně i zhroutit. Zajímavější jsou ty podmínky, které vedou k jednomu a k druhému.

                    Pro jednoduchost předpokládejme stagnující populaci. Jak dosáhnete současné stagnace životní úrovně? To přeci znamená, že se nevyrobí nic lepšího, že se opakuje stále totéž, že nelze dosáhnout ničeho nového. A to vám také napovídá, o jaký typ společnosti se musí jednat. A taky proč v takové společnosti žít nechceme a proč je se svobodou člověka slučitelný jen růst (v průměru, pokud si odmyslíme občasné nehody jako třeba zemětřesení apod).

                    Pokles populace na západě je spíš důsledek než příčina čehokoliv. Bez sociálního systému by populace stále rostla.

                    U firem jde o něco jiného, stagnace je strašně nepravděpodobný stav. Pokud nic nového netvoříte, někdo vás předjede, a vy pak ztratíte podíl na trhu, takže vás někdo polkne, krachnete, anebo se z toho zvednete. Stacionární stav je prakticky nemyslitelný, rozhodně ne jako stav převládající. A to ani ve stacionární ekonomice, tam zas je hospodářský výsledek daný jinými politickými faktory, a ty taky nikdy nezůstanou bez vývoje.

                    1. Kilmore:
                      Tak se tedy jedná o novinky a vývoj.Tak to chápu.U firem to samé.I když v mém řemesle novinky jaksi nejsou.Akorát zdražuju, protože se zdražuje všechno.U starých řemesel většinou nový nápad nakonec dojede na to, že tu ruční práci a čas nelze nahradit novou technologií.Tak jsem v klidu.Dík za vysvětlení.

                    2. Ano, v takových případech vývoj většinou bývá postupný pokles počtu řemeslníků, kteří používají staré metody. Například dnes je málo ševců nebo kovářů ve srovnání s minulostí (a rozhodně ještě méně přepočteno produkci), ale obojí existuje a šikovný člověk se tím uživí.

                      Jen technická poznámka. Vývoj nejsou vynálezy, jak si jej obvykle lidé představují. Většinou totiž nové techniky jsou dostupné dávno před tím, než se prosadí do široké praxe, vývoj je spíš akumulací kapitálu. Nové stroje se natolik zlevní, že se dají nasadit šířeji. Je to víc kumulativní (dřina), než když například v nějakém levném sci-fi seriálu se „vědec“ zamyslí a za pár dní přijde s nějakou drtivou zbraní, která srazí invazní armády odporně vyhlížejících cizáků na kolena.

                    3. Ano, původní počty se zredukovaly sériovou výrobou (posíláme klíčenku do Zlína), ale mistři svého oboru zůstali mistry.
                      Můj děda, původně kovář a podkovář, který se tím velice úspěšně živil celá 50. a 60.léta, by dneska nejspíš podkovával policejní, nebo závodní koně. Když se dívám na staré fotky, co všechno patřilo k výbavě takového vesnického kováře a podkováře, nestačím zírat. Hned vedle vercajku, v druhé řadě, to byla fyzická síla spojená s nějakou razancí (ono to železo pod kladivem někdy moc ustupovat nechce), ale asi i výdrž – vždy, když se sedláci servali v hospodě, jako prvního volali ne obecního policajta, ale kováře :D
                      Když se porozhlédnu okolo, tak jednoho kováře bych asi našel, ale ten už dneska dělá vysloveně „umělecké“ záležitosti, to už s běžnou kovářskou prací na dědině nemá nic společného, snad jen tu výheň a antracitové kovářské uhlí.

                    4. Jistěže mnohé ruční práce nelze nahradit technologiemi. Nebo možná ano, ale až za spoustu let.
                      Čím chcete nahradit třeba servis výtahů? Robotem? A bude mít ten robot naprogramován stejný pocit zodpovědnosti, jako mají ti výtaháři v krvi běžně?

                    5. servisdok
                      …záleží na druhu opravy, popřípadě údržby.
                      Ale trend je jasnej – co nejméně člověka, co nejvíce stroje. Právě kvůli eliminaci lidskýho faktoru, jako prvku nejistoty.

                    6. servisdok
                      15.3.2023 v 10:50

                      někerý výtahářský firmy sou tak vypatlaní kokoti, že je nejlíp naházet do šachty, mám ti vyprávět, nebo máš pravdu, jako dycky, takže je to jak házet perly sviním?

                    7. Záleží na situaci. Když náhrada lidské práce jde těžko, tak se musí prostě ten stroj udělat odolnější a servisní intervaly prodloužit.

                2. „Před dvěma staletími byla ekonomická převaha Evropy jednoznačná“

                  Jo a ne.

                  Evropa je široký pojem a spousta dnes vysoce rozvinutých částí Evropy (Irsko, Norsko, Švédsko, ale v menší míře i Polsko, Maďarsko) byly tehdy díry zamořené hladem, leprou, neštovicemi a negramotností. Průměrný Slovák z roku 1823 by na tom asi byl líp, kdyby žil někde u Kalkaty. Přečtěte si někdy něco od Knuta Hamsuna (začátek 20. století!), jak vypadal hlad v Norsku. Ze Švédska se ještě kolem roku 1870 vystěhovala mohutná vlna lidí do Ameriky, protože tam byl takový hladomor, že seškrabávali lišejníky ze stromů a vařili z nich polívku.

                  I v té Británii, která vedla tehdejší světovou smečku – vzhledem k tomu, že byli první, kdo začali s průmyslovou revolucí – žilo poměrně dost lidí v bídě srovnatelné s Afrikou nebo Indií.

                  Tehdejší svět byl celkově natolik chudý, že řešit otázku, kdo v něm dominoval, je podobné, jako posuzovat, který z tlupy žebráků má nejvíc zbylých zubů. Zajímavá akademická otázka, ale při srovnání s dneškem jen s velmi omezenou relevancí. Dneska ty ekonomiky vypadají úplně jinak.

                  1. Hm, hm, lepra, negramotnost a neštovice s námi byly po většinu historie. Populace obvykle vzrostla a snědla veškerý přebytek. Evropský zázrak spočívá právě v tom, že jsme tenhle železný zákon poprvé na delší dobu a velmi výrazně porušili, že jsme prokázali jeho neplatnost. Neboli vůbec není překvapující, že výchozí stav nebyl zrovna Hilton. Jenže tím se soustředíte na nepodstatné, abyste přehlédl zázrak, který se tehdy udál.

                    Řekl jsem dvě staletí, to je cca 1820. Posuňme se o dvacet let dopředu, a uvidíte ten rozdíl, o němž mluvím. Kontinent začaly protínat železnice, stavěly se první parní lodě, ostatně i ti Irčané, Norové a Švédové, kteří měli doma hlad, utíkali na těchto plavidlech, zatímco v dřívějších dobách by prostě pomřeli. Neměli by na jízdenku a v Novém světě by nebylo dost kapitálu, aby je jako námezdní sílu zaměstnal.

                    Ovšem nic z tohoto není vůbec podstatou argumentu uvedeného výše. Tím je, že náskok jsme mohli udržet nebo i zvětšit (uvážíme-li hlouposti, které zbytek světa dělá), že relativní úpadek a v dnešní době již i velmi pomalý absolutní růst na západě nejsou nutné, ale že jde o důsledek našich filozofických a politických představ. O tom Hoppe mluví. Taky varuje, že čím větší celky, viz například EU, a čím více demokracie, tím budou naše obtíže horší, že je to zákonitý vývoj a nejedná se o nahodilé jevy, excesy jako například „woke“ nebo „green deal“.

                    Je to určitě zajímavá hypotéza, která si zaslouží pozornost, a navíc ji má Hoppe zabudovanou do širší ekonomické teorie, dosti detailně okomentovanou historicky, a vybízí ke změnám, které jsou rozhodně proti převládajícímu směru větru. Proto také není překvapující, že to zní celé neuvěřitelně. Ostatně kdyby to uvěřitelné bylo pro většinu lidí, tak bychom žili v jiném světě, jelikož ten současný je podmíněn právě přetrváním té představy o demokracii, kterou Hoppe kritizuje a která je vám v tuto chvíli vlastní. Zpočátku jsem sám byl skeptický, ale Hoppe mne o mnohém přesvědčil. Máte na výběr, jestli si jej přečtete, anebo si ponecháte roli doktora Panglosse.

                    1. „Populace obvykle vzrostla a snědla veškerý přebytek.“

                      To je vlastně pohled starého Malthuse z druhé strany…
                      Otázka dne zní, jestli tomu půjde zabránit i do budoucna…
                      Jestli těch 200 let není jen ojedinělá a neopakovatelná výjimka…

                    2. no tak názorně to ilustrovaly opičky, co napřed pokousaly a pak prakticky sežraly ruce, co je živí, i s jejich majitelama, a teď jsou mnohdy v totální prdeli, resp. po desítkách let hladomorů a bojůvek se tam chápou moci nějaký skupiny, co začínají konečně být schopný to tam nějak uregulovat a zajistit chod na delší dobu; dobrým výsledkem pro ně aspoň bude, že více či méně si budou vládnout lokálně a ne všecky zisky z drancování nerostnýho bohatství odtečou dopryč, ale snad jim i něco zbude (ke značné nelibosti těch zahraničních rukou)

                      čili pokud nejaká banda nájezdnickejch opic někde zase zdemontuje

                    3. Jj, to je přesně Malthus. Ironií je, že on sepisoval svůj text v době, kdy to právě přestávalo platit, stačilo se jen podívat z okna.

                      Výjimka to být pochopitelně může a jistou obavu z dalšího vývoje v tomto směru mám, protože když většinově nechápeme předpoklady průmyslové revoluce a dokonce organizujeme proti-průmyslovou revoluci, může to jít do květin. Na straně druhé, abych tak parafrázoval Gibbona, je strašně nepravděpodobné, abychom zblbli všichni a naráz, je slušná šance, že někde ta pochodeň svobody a pokroku zůstane hořet a osvětlí cestu ostatním. Když pro nic jiného, pak jen proto, že to prostě funguje a svítí.

            3. (5) Panovníci éry osvícenství by s tím asi dost nesouhlasili.

              1. Jj, Josef II. snad i nařizoval pochovávat v rubáši. Rakev měla mít sklápěcí dno, takže po obřadu se jen ostatky v rubáši měly vyklopit, rakev vyzvednout pro další použití, a pak zasypat (Toulky českou historií). Není divu, že Leopold pak většinu z těchto věcí rovnou zrušil, nebo alespoň nechal vyhnít.

                Dalo by se říct, že monarchie dojela právě na svůj úspěch. (On Power, Bertrand de Jouvenel), panovníci alespoň v některých evropských zemích dokázali tak efektivně soustřeďovat moc a budovat aparát, až jednoho dne aparát přestal potřebovat panovníky, nebo je odsoudil do reprezentativní role. Ono když se přerozděluje 50+ procent národního důchodu, navíc na jediném místě, tak už je to moc kapustičky, aby na to nelezli všemožní slimáci.

                V intelektuální oblasti to mělo svoji analogii. Třeba takové Hobbesovy myšlenky musely jistě vypadat jako skvělý nástroj pro absolutní monarchii, zvlášť třeba ve srovnání s tím, co tvrdil Locke. Jenže když panovník demontoval ploty, které mu bránily v přístupu k majetku poddaných, tak si zrušil plot i kolem své osoby.

        2. „A private government owner will predictably try to maximize his total wealth“

          Tak tady mi to nedá se nezapojit, ačkoliv obvykle si na D-Fens chodím jen číst, jak to kvasí.

          Na podobných teoretických úvahách založili jiní intelektuálové neprůstřelnou jistotu, že komunismus je budoucnost lidstva, nebo že ideálním uspořádáním státu je vláda kleriků (Chomejního velajat-e-fakih). Omyl je vždycky ten samý, umělé zúžení člověka na jeden či dva atributy (touha po bohatství, zbožnost) a systematické ignorování toho, že lidi mají i jiné motivace.

          Historická zkušenost říká, že pro většinu samovládců je ego důležitější než majetek. Od jisté chvíle už nemají, co by si ještě koupili, kdežto pocit z toho, že před nimi leze na kolenou bývalý ministr nebo miliardář a prosí o holý život, ten se neomrzí.

          Nejúspěšnější státy byly historicky všelijaké oligarchie, kde se moc dělila natolik, že jí nikdy nikdo neměl příliš mnoho. Ty mohly být tak maximálně zničeny mnohem silnějším vnějším nepřítelem, tomu nezabráníte nikdy.

          1. Historická zkušenost ovšem taky říká, že z 1200 let existence antického Říma bylo 800 let monarchie a 400 let „demokratické“ republiky (spíše tedy tak 200 let). Pak se vrátili (byli vráceni) k monarchii.
            Z následujících cca 1600 let byla demokracie jako nástroj správy státu uplatněna v posledních cca 150 letech a výsledky jsou nepříliš povzbudivé. Stačí porovnat třeba (abychom byli aktuální) vývoj „demokratické“ Ukrajiny a autoritářského Ruska v posledních 30 letech – začínali stejně, Ukrajina měla výhodu oproti Rusku skvělého průmyslu a ideálních podmínek pro zemědělství. Jako bonus přístup k teplému moři a nulový státní dluh (závazky převzalo po SSSR Rusko). O 30 let později má Ukrajina oproti Rusku třetinový příjem na obyvatele a lidé po celou dobu masově emigrují.
            Stejně tak lze porovnat vývoj v Chile za demokraticky zvoleného Allendeho a za autoritativního Pinocheta. Nebo JAR za apartheidu a dnes.
            Osobně považuji za největší úskalí všeobecné rovné volební právo, což rovněž, zdá se mi, potvrzuje historie – největšího skoku v rozvoji civilizace dosáhla za takových systémů, kdy byla moc bývalého absolutisty/diktátora rozmělněna sborem zástupců obyvatelstva, ale zase ne příliš, omezení z druhé strany bylo dáno majetkovým censem a podobně.
            V okamžiku, kdy se objevilo všeobecné rovné volební právo, nabyla demokracie dosti odpudivých podob. A nemylte se, současná životní úroveň je pořízena na dluh. Bude trvat jen tak dlouho, dokud nám bude okolní svět ochoten poskytovat své statky výměnou za potištěný papír.

            1. O i akokoľvek za vlasy pritiahnutej porovnateľnosti rímskej republiky a dnešnej demokracie si dovolím značne pochybovať…

              1. Ad „akokoľvek za vlasy pritiahnutej porovnateľnosti rímskej republiky a dnešnej demokracie si dovolím značne pochybovať…“ – proto jsem dal uvozovky. To snad znamená i na Slovensku jistou výhradu, nebo ne? Šlo mi spíše o kolektivní vs. autokratickou správu státu.

            2. „výsledky jsou nepříliš povzbudivé. Stačí porovnat třeba“

              Ne, to právě nestačí. Nemůžete si vybrat jeden příklad, který vám sedne, a ignorovat všechny ostatní.

              Vezměte si seznam států podle GDP na hlavu (PPP). V první padesátce vesměs najdete demokracie, městské státy typu Singapuru, nebo ropná království. Velké autoritářské státy tam nejsou.

              Chile má taky nějaké dějiny po Allendem a Pinochetovi, není-liž pravda? Není to tak, že by Pinochet odpadl od moci a oni se vzápětí zhroutili.

              Afrika je dysfunkční v demokracii i mimo ni. Tamní samovládci jsou dost šílení.

              1. Já se snažil ilustrovat, že korelace neznamená kauzalitu. A znovu bych připomněl, že západní civilizace jede už minimálně 40 let na dluh. Takže bych to s výhodami demokracie neviděl tak růžově.
                U Chile jsem měl spíš na mysli mohutný hospodářský vzestup za Pinocheta. Který posléze tak nějak poněkud ustrnul. To neznamená zhroucení.
                Asi je zřejmé, že pilířem růstu životní úrovně je soukromé vlastnictví. Aby fungovalo, musí být maximálně chráněno. Včetně takových maličkostí, jako že si hospodský sám rozhodne, jestli se v lokále smí nebo nesmí kouřit. Nebo jestli obslouží LGBT. Systém, ve kterém si pánové A a B mohou odhlasovat, že je pan C bude živit a následně je to vynucováno státní mocí, prostě nemůže prosperovat a zákonitě se musí časem zhroutit.

                1. Ještě bych dodal, že k vyvrácení hypotézy „demokracie je lepší než autokracie“ stačí falsifikace jedním opačným příkladem, před očima jich máme povícero. Takže bych asi řekl jak kdy, jak kde a v jakém kulturním prostředí.
                  V současnosti je jejím efektem především to, že se řítíme do obrovského hospodářského průšvihu.

                  1. A ještě bych připodotkl k „Vezměte si seznam států podle GDP na hlavu (PPP)“. Jistě, ovšem zkuste si vedle toho sestavit seznam států podle jejich zadlužení. Domnívám se, že se pořadí až na výjimky příliš měnit nebude.

                    1. Tam máte ale určitý problém v tom, že bonitnější klient si toho může napůjčovat podstatně víc než někdo, kdo je ekonomicky slabý. Tenhle efekt působí i u států. Dánové nebo Japonci si mohou dovolit větší zadlužení než Bulhaři.

                    2. Pak se ovšem vracíme k otázce, jak by vypadalo pořadí GDP/PP (PPP), pokud by měly být splaceny dluhy. Ten trend je totiž neúprosný a světlo v tunelu patří protijedoucí lokomotivě. Celá ekonomika je v konečném důsledku naturální směnou, obsluhovanou penězi.Zadlužení znamená prostě to, že dlouhodobě spotřebováváme daleko víc zboží/služeb, než jsme schopni vyprodukovat. To může trvat jen tak dlouho, dokud nám někdo bude ochoten toto zboží „navíc“ poskytovat výměnou za potištěný papír.

                  2. „Ještě bych dodal, že k vyvrácení hypotézy „demokracie je lepší než autokracie““

                    To záleží na tom, jak tu hypotézu myslíte. Jestli „každá demokracie je lepší než každá autokracie“, no, to je asi tvrzení zjevně moc extrémní a dá se vyvrátit jedním protipříkladem.

                    Ale jestli to myslíte „v průměru“, tak to už je mnohem obtížnější nějak negovat. Musí se přihlédnout jak ke kulturní oblasti, jak říkáte, tak třeba i k časovému období. Kdyby to člověk vzal šmahem přes celou planetu, tak různí ti lidožrouti typu Idiho Amina by „týmu autokracie“ dost zavařili.

          2. Marian Kechlibar:
            To je podstata náčelníků.Původně to bylo tak, že měl neomezenou moc, ale plnil funkci ochránce kmene.

            1. Náčelník byl u většiny kmenů spíš „primus inter pares“ než jedinec s neomezenou mocí. I v Evropě máme docela dost dokumentace z dob, kdy se germánské nebo slovanské kmeny pozvolna přeměňovaly v raně feudální státy – a typickým rysem tohoto přechodu byla právě neochota svobodných chlapů se podřídit nějakému hejhulovi, který si najednou říká kníže nebo král a myslí si, že je něco lepšího. Hejhulové si svoji budoucí moc vesměs museli vynutit násilím, často i dost brutálním. (Vyhlazování celých rodů a vesnic.)

              1. Myslím, že právě ranný feudalismus byl známkou toho konce prvobytně pospolného zřízení, kdy i onen náčelník už podléhal někomu nad ním.Tam možná začly ty manýry „urvi, co můžeš, protože zítra tě můžou odvolat zeshora“.No, žijeme teď a v tomhle, tak diskuze na tohle téma je příjemné zpestření.Můj otec říkal: Jsme v rukách šílenců, tak se podle toho zařiď!A měl pravdu.

                1. Prvobytne pospolne zřízení? Pan jest marxistou?

                  1. Ne, jen prvok.A dál už to asi nedotáhnu.

                  2. podotek 14.3.2023 v 22:22

                    Omezovat se na marxismus jest poněkud neužilé…
                    Periodizace dějin předtřídní společnosti rozlišuje obvykle pět vývojových období dějin rodové společnosti: rané, rozvité, matriarchální, patriarchální a období rozpadu. První Morganovo dělení na stupně divošství a barbarství bylo tak postupně zdokonaleno a upřesněno; v etnografii se užívá zejména návrhu periodizace I. Sellnowové, S. P. Tolstova, C. S. Coona aj.

                    https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost_předtřídní_(MSgS)

                    Ostatně, „nikdo o mně neví, že jsem marxist levý.“ Něco takového jste měl na mysli?

                    Pro náhodné kolemjdoucí – ne, není to něco jako: „Ach, wie gut, dass niemand weiß, dass ich Rumpelstilzchen heiß!“

                    1. Ano. A Urkommunismus čili prvobytně pospolná éra je marxistická, přesněji řečeno marx-engelsovská periodizace jako z partesu.

                      Viz též https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost_primitivn%C3%AD, že?

                    2. (Odkazovat na heslo z publikace vydané v ČSSR 1970 a tedy, přes svou dobově vysokou úroveň a erudici autorů, z dnešního pohledu přece jen silně poznamenané někdejší ideologií, jejím jazykem a imanentními předpoklady dobově podmíněné recepce, je vůbec velmi sivé a ygorka, jak ho znám, nehodné.)

                2. Forge 14.3.2023 v 22:02

                  Prvobytně pospolná společnost, rodové zřízení, kmenové zřízení…
                  Náčelník v prvobytně pospolné společnosti mohl být odvolán hlavně podle principů etologických.
                  Ve společnosti feudální nebyli náčelníci, ale vlastníci půdy, a to bych zdůraznil, včetně osob na ní žijících. Odvolání probíhalo osvědčenými mechanismy otcovraždy, bratrovraždy, strýcovraždy, sousedovraždy atd.

                  1. ygorek:
                    Asi jo, holt někteří lidé žijí v bludu…Chci tím říct, že lze i nyní fungovat v klidu.Jsem zvědav, jak dlouho nám to vydrží, když se tady pořád křičí, jak je to hrozné a k nežití a jdoucí do sraček:-D
                    Na tomhle webu je poslední dobou dost takovýhotoho divnýho fňukání a stěžování si na něco.Já vím:bod číslo 6 v záhlaví.Ale je to škoda, spíš bych čekal optimismus a víc radosti ze života…No nic, to je můj problém.Zdar.

  4. Pro autora: Reálně demokracie funguje cca do 1400 lidí. Z toho máte asi polovinu žen, lze odečíst. Pak odečtěte moc staré a moc mladé, to už jsme někde na 400 lidech. A konečně odečtěte ty, kteří jsou blbí, což o sobě v takové skupině její příslušníci vědí, a jste na dvou stovkách. V téhle skupině si to už lidi dokáží i bez nějakých struktur zařídit. Jsou samozřejmě i nějaké zvláštní situace, například vesnice, do které se rychle přistěhuje spousta nových lidí. V takový okamžik to selže i v menším počtu lidí, je to moc rychlá změna.

    Athény měly cca 400 tisíc obyvatel, z toho polovina byli myslím otroci, pak ženy a lidé bez volebního práva (většinou se živící obchodem nebo řemeslem). Bylo už to dalece za danou hranicí, a proto také doboví autoři neměli o demokracii žádné vysoké mínění.

    1. Ano. Ideálním státem byla Sparta, nikoli Athény.

      1. Sparta byla jedinečná.Něco na ten způsob, ještě zkočkopsováno s Římany, bylo neblahé paměti zkoušeno v Německu a dopadlo to tak, jak víme.

        1. No, ona byla Sparta počtem lidí asi jak ty Athény, čímž přečuhovala nad sousedními státy. Byla ale současně i dosti lokalizovaná a očividně neschopná čehokoliv jiného než krátké vojenské kampaně proti bezprostředním sousedům, neměli na nic jiného zdroje a organizaci. Nevytvořili ani jiné trvalé hodnoty, téměř žádná literatura, umění, filozofie, technologie. Byl to normální socialismus, existoval poměrně krátce a zavřela se nad tím voda stejně jako třeba nad říší Inků.

      2. Čím byla podle vás Sparta ideální?

        Kulturně to tam stálo vepsí, už i současníci říkali, že je to hnusné a nudné město.

        Jejich bojové výkony jsou v dlouhodobé statistice zcela srovnatelné s Aténami, někdy vyhráli, někdy prohráli, žádní nadlidé to nebyli. Navíc na rozdíl od Atéňanů měli jen pozemní síly, kdežto Atény disponovaly jak pozemním vojskem, tak docela silným loďstvem. Představa, že Sparťani byli ocelovou pěstí starého Řecka, je totálně ahistorická; lidi ji vesměs nabývají z popkultury, která si realitu dost přiohnula.

        Jejich pravidla pro nabývání občanství (= prakticky to nešlo) a pozbývaní občanství (= to šlo hojně a z triviálních důvodů typu nedostatku peněz na uspořádání společné žranice) vedla k tomu, že v době makedonské expanze už zbývalo jen posledních pár set oficiálních spartských občanů, sotva 10 % toho, s čím za bájného Lykurga začali. Kdyby tady podobná pravidla zavedl praotec Čech, tak dávno neexistujeme.

  5. “Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.”

    Těmito slovy charakterizoval jeden z největších řeckých filozofů Sokrates politické zřízení, které mělo původ ve starověkém Řecku.

    Historie se bohužel krutě opakuje, především díky tomu, že lidé nejsou schopni se poučit z minulosti.

    1. Jak přesné…

      „Glabra
      @Ko-za
      Mě fascinuje, jak si ta vaše generace myslí, že by mladá generace měla přijímat hodnoty, priority a pohled na svět svých zaprděných fotrů, když JSOU TO PRÁVĚ ONI, kdo společnost přivedli tam, kde je.“

    2. „Demokracia je najhoršia forma vlády, okrem všetkých ostatných…“. Síce to Churchill takto presne nepovedal, ale isté rácio tam je.

      Problémom snenia o lepšom spoločenskom zriadení (či už ide o monarchiu, komunizmus alebo ankap) je, že snílek vždy predpokladá, že by bol medzi tými, ktorí by si voči súčasnosti polepšili.

  6. „Na jedné straně lidé se sociálním cítěním, mající na zřeteli prospěch celku, jehož se cítí být součástí, na druhé straně asociálové, sledující především prospěch svůj“

    Jenže v realitě jsou ti „asociálové“ starající se sami o sebe mnohem menší přítěží než „sociálové“, kteří ve jménu prospěchu celku produktivní okradou, a lup dílem promrhají na hlouposti, dílem utratí na svoji režii a dílem přerozdělí blbcům a hlupákům.
    Ten třetí díl páchá největší škody, protože bere hlupákům a blbcům motivaci vzdělat se a hlupáky a blbci přestat být.

    1. Komu a akou príťažou sú tí asociáli, ktorí sa starajú iba o seba a svoj prospech? Nie je to náhodou tak, že tí, čo sa starajú o seba a svoj prospech, sú najužitočnejší členovia spoločnosti? „Keby sa každý staral sám o seba, bude postarané o každého.“

  7. Dovolím si přiložit k tématu trošku delší úvahu z diskuse k vidlákovu článku k sobotní demonstraci o zásahu policie před muzeem – https://www.vidlakovykydy.cz/comment/2124336#comment-2124336

    1. Kurňa píšu jak dysgrafik –

      …o sobotní demonstraci a o zásahu…

      1. Disgrafyc ie nebo ě ok, topra češťyňy. A ěšťě poučovat J.A.Ka komenskýho učitele národů, jo – co. Co by se jal bít holí nezbedné palice učitelských sborov. A skončil v exilu v brixenu nebo tam vypudili. K.H. Borovského? Ach ti lepšolidi. :-)))
        https://www.youtube.com/watch?v=AJGxrOT80Ys

      2. https://www.blogosvet.cz/article/elita-a-jelita-wfPLp

        pak bych ještě přihodil k tématu počtení –

        Elita a jelita

        Komu se má hodit hlas nakukávají jelitům hlásné trouby s krycím názvem média, kterým elity kvůli zmatení jelit říkají svobodná a nezávislá. Funkci mají stejnou jako média v antických věštírnách. Vytvoří hrdiny, které pošlou na fiktivní zteč a hrdinové pak prezentují myšlenky orákula. Jelita s nadšením a dobrovolně odevzdávají principálům divadla prostřednictvím elit celý svůj zisk formou daní, poplatků, nákupu přístřešků, jedů s krycím názvem potraviny, škodlivin nazývaných léky, parkovného, dálničních známek, jízdného v MHD, tedy vesměs platí vše, na co již před tím odvedli daně. Nakonec si jelita zaplatí i svůj funus. A Brambory!

        :D

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017