Co se týče té slavné „recyklace“. tak když si vzpomenu, kolik posraných plín, proložených poblitým papírem, jsem vozil do Německa do spaloven a do tepláren, tak se mi chce jenom smát.
Wildcat
Co maju poslate pleny spolocne s recyklaciou?
Adanedhel
No, vlastně asi to, že spousta skládek a úložišť odpadu se nachází v areálech bývalých muničáků a starých autoparků, které jsou rozeseté stranou od vsí a měst. Tam se přiveze fůra svinstva, papír, plasty, sklo a další a tam to maníci tak nějak třídí, pak to hází do lisu, ten z toho vytvoří krychle o rozměru 1*1 nebo 0.8*1*2 převáže se to do kříže starým orezlým drátem nebo páskou a pak se ty plasty hodí na hromadu, Bobík to nakládá na sklopku nebo kontejner a hurá s tím na recyklaci.
zdesu
Jediné výrobky z recyklovaných plastů (ale asi jenom petek), které používám jsou různé plastové plotovky, prkna a trámky z Lázní Bohdaneč. Zatím jsem nenašel lepší materiál na plot, dekl na studnu, kompostér ap. Dá se to vrtat a řezat nástrojema na dřevo, ze dvou metrů je to nerozeznatelny od natmavo namořenyho dřeva a pokud se použije nerezový spojovací materiál, tak to je na věčny časy. Doslova. Jediná nevýhoda je poměrně velká tepelná roztažnost se kterou se musí počítat a kupodivu dost vysoká cena. Z toho důvodu třídím alespoň ty petky, když se z nich vyrábí něco rozumnyho.
Caleb
Jo, taky ty desky pouzivam, do vlhkyho prostredi je to idealni. I odolnost proti UV zareni je velmi dobra, po 3 letech neni videt zadna degradace. Jenom je blby, ze pri vyrobe se uvnitr dost casto delaji dutiny, takze pri konstrukci je potreba pocitat s tim, aby uriznute hrany nebyly videt. Pro neznale, jsou to tyto desky a tvarovky:
Když někdo narazí na třídění, tak si vždycky vzpomenu na třídění odpadu ve Finsku. Strávil jsem tam skoro celý rok a třídění mě fascinovalo. Kontejnery mají na kdeco, mimo jiné na kov a bioodpad (což je mimochodem geniální). Ale chybí kontejnery na plast. Oni totiž pochopili, že třídit plast je na hovno. Plastový lahve s chlastem jsou zálohovaný a ten nejlépe zužitkovatelný plastový odpad tak lidi vrací dobrovolně v obchodě, protože záloha 0,20 respektive 0,40 Éček za lahev už je nějaká ta kačka. Zbytek plastu jsou víceméně nerecyklovatelný sračky.
A jak jsem zmínil, naprosto geniální je třídění bioodpadu. Doma tam má každej extra koš na bio, který se točí nejčastěji. Eliminuje se smrad z koše a lítaní much, protože když to jdete vyhodit maximálně obden, tak to nestačí hnít (doma). Je pravda, že si nedokáže představit u nás v létě kontejner na bioodpad ve 35° vedrech. To bych se bál, aby na mě nezaútočili masařky, který by se z toho konťáku museli zákonitě vyžrat na velikost menšího ptactva…
Vono to je individuální a chce to opravdu myslet hlavou. Na severu se jim urodí na poli hlavně kamení, takže vytvořit si pár milionů tun kompostu ročně je věc, která to může posunout zajímavým směrem. U nás je povinný kompostování skoro jak povinný recyklace skla v Nevadě.
MaX
ad poplatky:
Poplatek od občanů za likvidaci odpadů se skládá z více částí. Zákonný poplatek + cena skládky + svozovka + poplatek národního výboru. V ceně občana není jen likvidace komunálu (KO) a separace (SE), ale i provoz sběrného dvora, černé skládky apod.
Velikost popelnice (nádoby) nemá vliv na cenu poplatku, navíc je jedná velikost a to 110 litrů. Kontejner 1100. Jsou experimenty s vrácením části odpadu občanům na základě poměru frekvence svozu, poměru třídenní a množství KO. Je to složitý mechanismus a vhodný do obcí a malých měst. Kde jste schopni ušetřit při nejlepší vůli 1/5 poplatku. Ironii toho je, že zakladatel toho systému sám prohlásil „za tu 100kč na to kašlu a hážu to vše do jedné nádoby“ Ono totiž, je nějaká ta sleva za třídění jak chápe běžný občan funguje pouze v případě, že funguje trh výkupu SE (papír, sklo, plast). Tím, že dnes tento trh neplní svůj účel. Tak se stává a nikde se to neříká. Tak např. plast co tak hezky třídíte z velké části, stejně skončí na skládce/spalovně. ANO je to tak, jen mezi tím naputuje více km. Zkrátka a dobře nelze jednoduše snížit poplatek za třídění. Ona to vlastně není ani tak ekonomická sleva jako psychologická, kterou zadotuje národní výbor obce.
Přestože jsme nejlepší třidiči v Evropě. Tak se dá ještě vytřídit z našich popelnic 60%. Tedy se ukazuje, že máme rezervy a momentálně nejlepší systém je mít jednu! nádobu a mít za městem třidící linku, která třídí za nás občany.
Sysop
Pokud se nemylim, tak zakon rika, ze prodejce je povinen prijmou zpet obal.
Tedy pokud napriklad vezmu odpad nasi domacnosti:
– bio prakticky negenerujeme, konci na hnoji a nasledne zpatky frci tam, odkud vzesel
– vratne lahve vracime
– igelitky nepouzivame a nebereme
– popel z kotle konci na hnoji taktez
– pokud zbytek obalu vratim (klidne dolozim uctenkou) do obchodu, zbavim se plastovych a podobnych obalu
– papir spalim
Vznikne mi prazdna popelnice. Za co mam platit? Jen dalsi poplatek jako za radio a televizi?
Ja nevim, proc se vubec stat namaha s nejakou diferenciaci dani. Asi by vyslo levneji, kdyby stat proste rekl „suline obcane, naval 60 % tvoji mzdy a neres“.
Jihocech Honza
Mysli trochu třídně. Jak by k tomu stát přišel, kdyby kdekdo věděl, o kolik je obírán?
Sysop
Kdyz tak sleduji produkty naseho soucasneho skolstvi, tak myslim, ze tato obava bude brzo redundantni.
CzechDave
Já to vidím každý měsíc, když kouknu na výplatnici. Hlavně rozdíl mezi superhrubou mzdou a tím, co dostanu na účet mě vytáčí doběla. Jenže sám s tím nezmůžu vůbec nic a na to, aby se něco změnilo, nás není dost :(.
Hrosan - jhk
a není to málo? Už teď (neříká a) bere z výsledku úsilí daňového nevolníka o dost víc (a do 100 % už až tak velké rezervy nejsou – viděl bych to na to „naval celou mzdu, my ti z toho dle svého uvážení něco vrátíme“.
Sumo64
Technická: malé popelnice jsou 240L, stejné ale nižší nebo zmenšené mají 110L. Většina malých jsou 240L. Velké na kolečkách – kontejnery mají 1100L nebo 770L ( viděl jsem i 740L a 750L ), většinou jsou to ale 1100.
JASAN
Prodej věcí bez obalu je asi dobrý (a starý) nápad. Problém je že namísto toho, aby do krámu např. nakoupili hráchu od sedláka za 600 Kč/q a pak ho prodávali s vysokou marží ale pořád levněji než v pytlíku v supermárketu, tak namísto toho radši mají v sortimentu bio-hrách, ani nevíte odkud, za pouhopouhých 60 kč/kg. Ale ono s cenou je to tam vůbec trochu složitější protože se Vás v takovémhle podniku snaží přesvědčit že ač hrách za 60 kč/kg, tak jeho skutečná hodnota je ještě mnohem vyšší…
Sysop
Za chvili bude na kazde kulicce hrachu napis „bio“ a datum spotreby.
Jihocech Honza
Jako je CIP na patronách :-)
Spazik
Ono to není tak easy skladovat/distribuovat nebalené potraviny, protože:
– obtížnější manipulace, skladování
– hygiena
– trvanlivost
– škůdci, plísně atd.
JASAN
A jaký je rozdíl ve skladování konvenčního hráchu z Rakovnicka od skladování bio hráchu z Azerbajdžánu?
trevor12
ja tridim jenom na plasty a ostatni (vic uz mne nebere) a to jen kvuli tomu ze ty kontejnery jsou vedle sebe .. jinak mne vzdy prekvapi jak dlouho trva v prirode rozklad jakeho materialu (plastu zvlast) a bzdy si vzpomenu na porutunu odhazovane veci napr. pet lahve, krabicky od cigaret atd.. do skarpy a jak dlouho to bude prirode trvat nez to rozlozi, pomijim odhozene 4 pneu a cerne skladky ve vetsim meritku …
Jihocech Honza
No on i takový rohlík nebo banánová šlupka se rozkládají docela dlouho (v našem klimatu).
grg
Rožok vyzobú sliepky za pár okamihov. Ale tá banánová šupka, s tou súhlasím, tú nechce nič žrať ani to nehnije nejako dobre. Zbytky exotického ovocia sú teda vlastne prakticky jediný bioodpad, ktorý hádžeme do zmesového odpadu…
Maarty
Jo. Kabka od cigaret se rozlozi za 10 let, PETka za padesat a asfaltu na silnici na to staci jedna zima… ;-)
Maarty
** sorry ** Krabicka cigaret….
Pospec
Existují i místa, která neokupuje výhradně střední střída mladší generace zvyklá už jen a pouze na hytlermarket kam se jede autem. Náš zelinář, naše samoška, náš řezník a náš pekař na plácku u nás na sídláku stále prodávají prakticky bez obalů. A není to hipsterský krámek v centru velkoměsta a je to tam KUREVSKY levnější a kvalitnější než v řetězci. Ono ani není důvod, aby to bylo dražší, když to frajer nasype do beden lopatou a z nich si to pak kupujou zákazníci rukama.
Jenže to ví důchodci z paneláku, kterým vlastně změna způsobu života posledních 30 let prakticky unikla.
Jen chci říct že to jde, nemusí to být pozérská píčovina pro velkoměšťáky, kde se prodává proso, pohanka a hrách, ale prostě fajný zelinář s bramborama a rajčatama přímo z JZD a tlustý řezník, co má voňavé uzené, které vám zabalí do papíru. Prosperují velmi dobře a klientelu mají stálou a věrnou.
Jinak tam prodávali donedávna právě i čepované saponáty, mýdla a tenhle bordel, ale to už zavřeli, asi se to nerentovalo.
Heh, a vůbec, v rámci boje s obaly by mohl někdo zařídit, aby čepované pivo do džbánu nestálo 3x tolik, co stojí lahváč, já bych si tam i s tím džbánem zaběhl.
Spazik
No asi jak kde, ono mnoho těch malých krámků bere zboží ze stejného velkoobchodu jako ten hypermarket. Protože co by potom ovoce/zelenina prodávala v zimě? Akorát dýně, jablka, brambory a česnek/cibuli.
U řezníků je to taky otázka – jo pár jich pořád je co si bourají celé zvíře od A do Z – dělají vše sami, ale mnoho těch malých krámků taky bere už nějaké hotové polotovary z nějaké velkovýroby, kuřata z Polska atd. Sehnat kvalitního řezníka co by to dělal poctivě jak se to má dělat (třeba p. Kšána z Prahy) fakt moc není.
Pospec
to ani netvrdím, že si to dělá všechno sám. Zelinář nakupuje na zelinářských velkotrzích v polsku a ten řezník něco sám, něco má taky z polska, něco z belgie atd. Ale není to v těch zkurvených plastových vaničkách, není to zelené, olezlé, chutná to, nesmrdí to. A je teda pravda, že zelinář neprodává liči, avokádo, kanadské borůvky a tady ten exotický bordel, který mi vlastně vůbec nechutná a akorát je to předražený tahák na peníze. Zato má výborné zelí a takovou zajímavou maďarskou nakládanou zeleninu ve velkých kyblíkách.
Hrosan - jhk
U nás se stále platí za jednotlivý odvoz popelnice a to přivázáním na obci koupeného kuponu na popelnici před odvozem – popelář odtrhne kupon a vyveze. Nevím jestli je to nelegální a naše obec vyvíjí „partizánskou činnost“, nicméně to tak roky funguje a je to zcela o.k. (jen se muselo vyřešit aby lidi místo kupování kuponu nezavěšovali padesátku v pytlíčku, bo tu si nechávali popeláři a obec platila faktury za odvoz :-)) Proto se vyplatí většinu vytřídit (dát zdarma do barevných kontejnerů), a jen opravdu ten nevytříditelný zbytek (bez toho co může na zahradu na kompost) dát do popelnice. Lesů máme přes 50 % katastru a „světe div se“ nejsou z nich černé skládky – tj. „argument“ č. 1 proti tomuto způsobu je minimálně silně zveličený. Ačkoliv chápu argument D-FENSe „o ekonomičnosti“, je to „ekonomičnost“ jen a navíc jen zdánlivě z pohledu jednotlivce. Při tomto způsobu (který znám z vedlejší obce, kde bydlí má máma), platí obec za skládkování komunálního odpadu jistě mnohem víc, a řekl bych, že by to šlo i porovnat a vyčíslit. Nevím ale, zda obce platí i za odvoz tříděného odpadu, a pokud by platily za tříděný za tunu stejně jako za komunál, tak by to byl fakt systém „na hlavu“. Jinak vím, že recyklovat prakticky nelze (většina je „downcycling“, jedině PETky jako náplň do bund?), a nejlepší by bylo energetické využití plastu v topeništích s čištěním spalin, ale to není košer dle ekonáboženství.
Ono se snadno řekne „občane, třiď odpady, odvážej je do sběrného dvora atd. atp., jinak pokuta“ Jenže problém je, že sběrné dvory mají otevírací dobu jak noty na buben a navíc neberou odpad od lidí, co nejsou místní. Tohle je úplně k prdu a nedivím se, že lidi na to kašlou a co jde spálit spálí, zbytek vyhodí do lesa, nebo to vysypou před vrata do sběrného dvora.
Nejprve by stát, potažmo obce, měly umožnit snadné odevzdání odpadu do sběrného dvora tím, že dvory budou mít otevřeno jako jiné provozovny, takže denně a nebudou rozlišovat místní / přespolní. Já kdysi v Budějicích chtěl odevzdat vytříděné vyjeté oleje z mých aut, byly toho čtyři kanystry. Jenže mě ve sběrném dvoře odmítli, protože jsem neměl trvalé bydliště v místě (bydlel jsem v nájmu). Místní kamarád tehdy pomohl, odpad jsme odevzdali na jeho občanku.
Co se týče té slavné „recyklace“. tak když si vzpomenu, kolik posraných plín, proložených poblitým papírem, jsem vozil do Německa do spaloven a do tepláren, tak se mi chce jenom smát.
Co maju poslate pleny spolocne s recyklaciou?
No, vlastně asi to, že spousta skládek a úložišť odpadu se nachází v areálech bývalých muničáků a starých autoparků, které jsou rozeseté stranou od vsí a měst. Tam se přiveze fůra svinstva, papír, plasty, sklo a další a tam to maníci tak nějak třídí, pak to hází do lisu, ten z toho vytvoří krychle o rozměru 1*1 nebo 0.8*1*2 převáže se to do kříže starým orezlým drátem nebo páskou a pak se ty plasty hodí na hromadu, Bobík to nakládá na sklopku nebo kontejner a hurá s tím na recyklaci.
Jediné výrobky z recyklovaných plastů (ale asi jenom petek), které používám jsou různé plastové plotovky, prkna a trámky z Lázní Bohdaneč. Zatím jsem nenašel lepší materiál na plot, dekl na studnu, kompostér ap. Dá se to vrtat a řezat nástrojema na dřevo, ze dvou metrů je to nerozeznatelny od natmavo namořenyho dřeva a pokud se použije nerezový spojovací materiál, tak to je na věčny časy. Doslova. Jediná nevýhoda je poměrně velká tepelná roztažnost se kterou se musí počítat a kupodivu dost vysoká cena. Z toho důvodu třídím alespoň ty petky, když se z nich vyrábí něco rozumnyho.
Jo, taky ty desky pouzivam, do vlhkyho prostredi je to idealni. I odolnost proti UV zareni je velmi dobra, po 3 letech neni videt zadna degradace. Jenom je blby, ze pri vyrobe se uvnitr dost casto delaji dutiny, takze pri konstrukci je potreba pocitat s tim, aby uriznute hrany nebyly videt. Pro neznale, jsou to tyto desky a tvarovky:
https://www.recyklace.cz/eshop/
Když někdo narazí na třídění, tak si vždycky vzpomenu na třídění odpadu ve Finsku. Strávil jsem tam skoro celý rok a třídění mě fascinovalo. Kontejnery mají na kdeco, mimo jiné na kov a bioodpad (což je mimochodem geniální). Ale chybí kontejnery na plast. Oni totiž pochopili, že třídit plast je na hovno. Plastový lahve s chlastem jsou zálohovaný a ten nejlépe zužitkovatelný plastový odpad tak lidi vrací dobrovolně v obchodě, protože záloha 0,20 respektive 0,40 Éček za lahev už je nějaká ta kačka. Zbytek plastu jsou víceméně nerecyklovatelný sračky.
A jak jsem zmínil, naprosto geniální je třídění bioodpadu. Doma tam má každej extra koš na bio, který se točí nejčastěji. Eliminuje se smrad z koše a lítaní much, protože když to jdete vyhodit maximálně obden, tak to nestačí hnít (doma). Je pravda, že si nedokáže představit u nás v létě kontejner na bioodpad ve 35° vedrech. To bych se bál, aby na mě nezaútočili masařky, který by se z toho konťáku museli zákonitě vyžrat na velikost menšího ptactva…
Vono to je individuální a chce to opravdu myslet hlavou. Na severu se jim urodí na poli hlavně kamení, takže vytvořit si pár milionů tun kompostu ročně je věc, která to může posunout zajímavým směrem. U nás je povinný kompostování skoro jak povinný recyklace skla v Nevadě.
ad poplatky:
Poplatek od občanů za likvidaci odpadů se skládá z více částí. Zákonný poplatek + cena skládky + svozovka + poplatek národního výboru. V ceně občana není jen likvidace komunálu (KO) a separace (SE), ale i provoz sběrného dvora, černé skládky apod.
Velikost popelnice (nádoby) nemá vliv na cenu poplatku, navíc je jedná velikost a to 110 litrů. Kontejner 1100. Jsou experimenty s vrácením části odpadu občanům na základě poměru frekvence svozu, poměru třídenní a množství KO. Je to složitý mechanismus a vhodný do obcí a malých měst. Kde jste schopni ušetřit při nejlepší vůli 1/5 poplatku. Ironii toho je, že zakladatel toho systému sám prohlásil „za tu 100kč na to kašlu a hážu to vše do jedné nádoby“ Ono totiž, je nějaká ta sleva za třídění jak chápe běžný občan funguje pouze v případě, že funguje trh výkupu SE (papír, sklo, plast). Tím, že dnes tento trh neplní svůj účel. Tak se stává a nikde se to neříká. Tak např. plast co tak hezky třídíte z velké části, stejně skončí na skládce/spalovně. ANO je to tak, jen mezi tím naputuje více km. Zkrátka a dobře nelze jednoduše snížit poplatek za třídění. Ona to vlastně není ani tak ekonomická sleva jako psychologická, kterou zadotuje národní výbor obce.
Přestože jsme nejlepší třidiči v Evropě. Tak se dá ještě vytřídit z našich popelnic 60%. Tedy se ukazuje, že máme rezervy a momentálně nejlepší systém je mít jednu! nádobu a mít za městem třidící linku, která třídí za nás občany.
Pokud se nemylim, tak zakon rika, ze prodejce je povinen prijmou zpet obal.
Tedy pokud napriklad vezmu odpad nasi domacnosti:
– bio prakticky negenerujeme, konci na hnoji a nasledne zpatky frci tam, odkud vzesel
– vratne lahve vracime
– igelitky nepouzivame a nebereme
– popel z kotle konci na hnoji taktez
– pokud zbytek obalu vratim (klidne dolozim uctenkou) do obchodu, zbavim se plastovych a podobnych obalu
– papir spalim
Vznikne mi prazdna popelnice. Za co mam platit? Jen dalsi poplatek jako za radio a televizi?
Ja nevim, proc se vubec stat namaha s nejakou diferenciaci dani. Asi by vyslo levneji, kdyby stat proste rekl „suline obcane, naval 60 % tvoji mzdy a neres“.
Mysli trochu třídně. Jak by k tomu stát přišel, kdyby kdekdo věděl, o kolik je obírán?
Kdyz tak sleduji produkty naseho soucasneho skolstvi, tak myslim, ze tato obava bude brzo redundantni.
Já to vidím každý měsíc, když kouknu na výplatnici. Hlavně rozdíl mezi superhrubou mzdou a tím, co dostanu na účet mě vytáčí doběla. Jenže sám s tím nezmůžu vůbec nic a na to, aby se něco změnilo, nás není dost :(.
a není to málo? Už teď (neříká a) bere z výsledku úsilí daňového nevolníka o dost víc (a do 100 % už až tak velké rezervy nejsou – viděl bych to na to „naval celou mzdu, my ti z toho dle svého uvážení něco vrátíme“.
Technická: malé popelnice jsou 240L, stejné ale nižší nebo zmenšené mají 110L. Většina malých jsou 240L. Velké na kolečkách – kontejnery mají 1100L nebo 770L ( viděl jsem i 740L a 750L ), většinou jsou to ale 1100.
Prodej věcí bez obalu je asi dobrý (a starý) nápad. Problém je že namísto toho, aby do krámu např. nakoupili hráchu od sedláka za 600 Kč/q a pak ho prodávali s vysokou marží ale pořád levněji než v pytlíku v supermárketu, tak namísto toho radši mají v sortimentu bio-hrách, ani nevíte odkud, za pouhopouhých 60 kč/kg. Ale ono s cenou je to tam vůbec trochu složitější protože se Vás v takovémhle podniku snaží přesvědčit že ač hrách za 60 kč/kg, tak jeho skutečná hodnota je ještě mnohem vyšší…
Za chvili bude na kazde kulicce hrachu napis „bio“ a datum spotreby.
Jako je CIP na patronách :-)
Ono to není tak easy skladovat/distribuovat nebalené potraviny, protože:
– obtížnější manipulace, skladování
– hygiena
– trvanlivost
– škůdci, plísně atd.
A jaký je rozdíl ve skladování konvenčního hráchu z Rakovnicka od skladování bio hráchu z Azerbajdžánu?
ja tridim jenom na plasty a ostatni (vic uz mne nebere) a to jen kvuli tomu ze ty kontejnery jsou vedle sebe .. jinak mne vzdy prekvapi jak dlouho trva v prirode rozklad jakeho materialu (plastu zvlast) a bzdy si vzpomenu na porutunu odhazovane veci napr. pet lahve, krabicky od cigaret atd.. do skarpy a jak dlouho to bude prirode trvat nez to rozlozi, pomijim odhozene 4 pneu a cerne skladky ve vetsim meritku …
No on i takový rohlík nebo banánová šlupka se rozkládají docela dlouho (v našem klimatu).
Rožok vyzobú sliepky za pár okamihov. Ale tá banánová šupka, s tou súhlasím, tú nechce nič žrať ani to nehnije nejako dobre. Zbytky exotického ovocia sú teda vlastne prakticky jediný bioodpad, ktorý hádžeme do zmesového odpadu…
Jo. Kabka od cigaret se rozlozi za 10 let, PETka za padesat a asfaltu na silnici na to staci jedna zima… ;-)
** sorry ** Krabicka cigaret….
Existují i místa, která neokupuje výhradně střední střída mladší generace zvyklá už jen a pouze na hytlermarket kam se jede autem. Náš zelinář, naše samoška, náš řezník a náš pekař na plácku u nás na sídláku stále prodávají prakticky bez obalů. A není to hipsterský krámek v centru velkoměsta a je to tam KUREVSKY levnější a kvalitnější než v řetězci. Ono ani není důvod, aby to bylo dražší, když to frajer nasype do beden lopatou a z nich si to pak kupujou zákazníci rukama.
Jenže to ví důchodci z paneláku, kterým vlastně změna způsobu života posledních 30 let prakticky unikla.
Jen chci říct že to jde, nemusí to být pozérská píčovina pro velkoměšťáky, kde se prodává proso, pohanka a hrách, ale prostě fajný zelinář s bramborama a rajčatama přímo z JZD a tlustý řezník, co má voňavé uzené, které vám zabalí do papíru. Prosperují velmi dobře a klientelu mají stálou a věrnou.
Jinak tam prodávali donedávna právě i čepované saponáty, mýdla a tenhle bordel, ale to už zavřeli, asi se to nerentovalo.
Heh, a vůbec, v rámci boje s obaly by mohl někdo zařídit, aby čepované pivo do džbánu nestálo 3x tolik, co stojí lahváč, já bych si tam i s tím džbánem zaběhl.
No asi jak kde, ono mnoho těch malých krámků bere zboží ze stejného velkoobchodu jako ten hypermarket. Protože co by potom ovoce/zelenina prodávala v zimě? Akorát dýně, jablka, brambory a česnek/cibuli.
U řezníků je to taky otázka – jo pár jich pořád je co si bourají celé zvíře od A do Z – dělají vše sami, ale mnoho těch malých krámků taky bere už nějaké hotové polotovary z nějaké velkovýroby, kuřata z Polska atd. Sehnat kvalitního řezníka co by to dělal poctivě jak se to má dělat (třeba p. Kšána z Prahy) fakt moc není.
to ani netvrdím, že si to dělá všechno sám. Zelinář nakupuje na zelinářských velkotrzích v polsku a ten řezník něco sám, něco má taky z polska, něco z belgie atd. Ale není to v těch zkurvených plastových vaničkách, není to zelené, olezlé, chutná to, nesmrdí to. A je teda pravda, že zelinář neprodává liči, avokádo, kanadské borůvky a tady ten exotický bordel, který mi vlastně vůbec nechutná a akorát je to předražený tahák na peníze. Zato má výborné zelí a takovou zajímavou maďarskou nakládanou zeleninu ve velkých kyblíkách.
U nás se stále platí za jednotlivý odvoz popelnice a to přivázáním na obci koupeného kuponu na popelnici před odvozem – popelář odtrhne kupon a vyveze. Nevím jestli je to nelegální a naše obec vyvíjí „partizánskou činnost“, nicméně to tak roky funguje a je to zcela o.k. (jen se muselo vyřešit aby lidi místo kupování kuponu nezavěšovali padesátku v pytlíčku, bo tu si nechávali popeláři a obec platila faktury za odvoz :-)) Proto se vyplatí většinu vytřídit (dát zdarma do barevných kontejnerů), a jen opravdu ten nevytříditelný zbytek (bez toho co může na zahradu na kompost) dát do popelnice. Lesů máme přes 50 % katastru a „světe div se“ nejsou z nich černé skládky – tj. „argument“ č. 1 proti tomuto způsobu je minimálně silně zveličený. Ačkoliv chápu argument D-FENSe „o ekonomičnosti“, je to „ekonomičnost“ jen a navíc jen zdánlivě z pohledu jednotlivce. Při tomto způsobu (který znám z vedlejší obce, kde bydlí má máma), platí obec za skládkování komunálního odpadu jistě mnohem víc, a řekl bych, že by to šlo i porovnat a vyčíslit. Nevím ale, zda obce platí i za odvoz tříděného odpadu, a pokud by platily za tříděný za tunu stejně jako za komunál, tak by to byl fakt systém „na hlavu“. Jinak vím, že recyklovat prakticky nelze (většina je „downcycling“, jedině PETky jako náplň do bund?), a nejlepší by bylo energetické využití plastu v topeništích s čištěním spalin, ale to není košer dle ekonáboženství.
Vybírat za odpad podle skutečných nákladů (tj. jen za odvezené popelnice) lze. Jsou tři zákonné konstrukce, jak může obec vybírat „poplatek za odpad“. Popsáno je to např. zde https://www.mvcr.cz/odk2/soubor/stanovisko-odk-c-04-2009-zakonne-varianty-reseni-zpoplatnovani-komunalniho-odpadu-a-jednotlive-rozdily-mezi-nimi.aspx
Ono se snadno řekne „občane, třiď odpady, odvážej je do sběrného dvora atd. atp., jinak pokuta“ Jenže problém je, že sběrné dvory mají otevírací dobu jak noty na buben a navíc neberou odpad od lidí, co nejsou místní. Tohle je úplně k prdu a nedivím se, že lidi na to kašlou a co jde spálit spálí, zbytek vyhodí do lesa, nebo to vysypou před vrata do sběrného dvora.
Nejprve by stát, potažmo obce, měly umožnit snadné odevzdání odpadu do sběrného dvora tím, že dvory budou mít otevřeno jako jiné provozovny, takže denně a nebudou rozlišovat místní / přespolní. Já kdysi v Budějicích chtěl odevzdat vytříděné vyjeté oleje z mých aut, byly toho čtyři kanystry. Jenže mě ve sběrném dvoře odmítli, protože jsem neměl trvalé bydliště v místě (bydlel jsem v nájmu). Místní kamarád tehdy pomohl, odpad jsme odevzdali na jeho občanku.