Dobře řečeno…
Jen opatrně s přiznáním co všechno jde doma spálit – teploty a tak, filtr na spalinové cestě určitě nemáte a dost vysoký komín na rozptyl reziduí také ne. :-)
Něco málo o tom vím (živí mě zrovna ta chemička co zkouší pyrolýzně recyklovat PETky a mám za sebou diplomku na téma recyklace odpadů), bohužel vývoj jde směrem „to co fungovalo a bylo rentabilní zabijem další regulací“… :-/
Místo rozumného využívání zdrojů s vhodným poměrem recyklace se tlačí na 100% „cirkulárkovou“ ekonomiku a celková efektivita jde do kopru. Co funguje u skla a hliníku, případně železa je u plastů a papíru omezené. Jenže to omezencům nevysvětlíte.
Sysop
A je taky otazka, co je dneska jeste ‚papir‘. Je v tom kolikrat tolik plniva, ze se ‚papir‘ rovnou lame. Buniciny cim dal tim min.
IS250-3GR-FSE
Stima toxickyma latkama z pet si nejsem az tak jistej zejmena Tim roxzptylem ve vzduchu zrovna kdyz to foukne kam nema tohle jsou karcinogeny pokud vim. Jde o lidske zdravi takze mitigovat nejake rizika ma smysl.
Vetsi otazka je proc mame spotrebovavat v sodovkarnach x litru pitne vody na litr koly. Az tu bude pojisteni zdravi dotahle do stejne perfektnosti jako recyklovani budoucnosti mozna si ten glukozo-fruktozovej sajrajt rozmyslite.
Nicmene nedava mi smysl,ze pitna voda neni proste vice dostupna zejmena v lete to povazuji za neco co by melo byt na kazdem rohu a ne ze jeste nejakej dement to lije z cisterny po asfaltu (ze kokoti v brne).
Nemyslim,ze k piti potrebuje clovek nutne neco jinyho nez vodu a kdyz at to je bud ve skle nebo at jsou drazsi prepravni flasky (kleenkantine treba) mozna se potom vsichni nauci,ze hydratace je dulezita..
Fox_25
Řekni to našim sousedům, ti pálili v kotli plasty, oblečení, tenisky, PCB plné součástek vč. PCB ze zdrojů. Tak jsem sousedovi řekl že se mi to nelíbí protože to leze k nám a nedá se být venku když dobře fouká a že je to mírně řečeno nezdravé. Hrozně se divil co mi jako vadí, že to bezpečně shoří při vysoké teplotě a vůbec se o tom nechtěl bavit.
Sysop
To je tezky. Problem je predevsim v provozovateli toho kotle. Uz jsem to tady psal, ze jsem se kdysi vsadil, ze spalim pneumatiku v kotli tak, ze to nikdo na komine neuvidi a nepozna. Sazku jsem vyhral (kotel Klemsa a pneu jsem nadrtil na drticce). Naopak mame ve vesnici souseda, co pred tremi roky koupil novy kotel nejvyssi emisni tridy a vyhuluje s tim pul dediny, protoze mu to desetkrat za den startuje do studeneho komina a sam uznal, ze ten predchozi kotel z 80. let hulil podstatne mene. Takze vymeny kotlu jsou predevsim supr business pro prodejce, ale zadne vyrazne odlehceni pro sousedy, pokud to obsluhuje pitomec.
Podotykam, uplne stejne to funguje i v Bavorsku, kde kazde dva roky je povinnost zavolat (a zaplatit) odbornika, kterej zmeri emise. Takze v koute stodoly pripravene to nejsussi drevo na planete specialne pro tento ucel a ve vesnici je mistni Hans nebo Stefan ci Bepe, co ‚to umi nastelovat, nez kontrola prijde‘.
IS250-3GR-FSE
To,ze to spalite,ze to necadi neni dulezite Ty vypary stejne obsahuji slozitejsi organicke latky a rozhodne SE nejedna o super efektivni spalovani na co2 a H2O. Jako muzeme spekulovat jak efektivni ten jev toho horeni je ve skutecnosti to nikdo cuchat nechce je to komin prece. Chapu,ze nekde,KDE je agglomerate blizici SE 00 nic nebude nekdo budovat lokalni teplarnu Nebo neco podobneho Nebo snad ze maji sici pouzivat cerpadla anebo snad palit elektriku primo do tepla nicmene jsem moc rad,ze zustaneme u nejakeho organickeho dreva Nebo briket nekde,KDE uplne nehrozi nejaky slozitejsi primesy…
Když to není vidět ani cítit, tak to tam v naprosté většině NENÍ.
Otto
Podotek. Jsem vystudovaný makrololekulární chemik (VŠCHT Praha) a praxi jsem kdysi dělal na lince recyklace PET ve firmě Silon Planá nad Lužnicí. Ta linka byla dotažená k dokonalosti (oddělování víček od PET, dopolymerace) a z flašek se dělaly netkané textilie. 1999. Dneska už je tam nedělají bo: Silon se rozprodal x firmám b) PET recyklát na výrobu čehokoli dneska paradoxně dovážíme.
Pokud jde o vratné PET flašky, vzpomene si dneska někdo na PETky se silnějšího plastu, 1l, 1.5l, 2l, které byly vratné? Záloha 5 a 10Kč. Bavíme se o 2. půlce 90. let. Tehdy jsem místo poctivého studia 3 x týdně brigádničil na skládce ASA v Březiněvsi. Vstával jsem ve 3:30 a denně jsem vydělal asi 800 stovek na ruku + dalších cca 300 právě na PETkách. Vozili tam náklaďáky z Coca Coly a Pepsi Coly odpad (denně) a byly tam blbě naplněné limonády. To jsme s kámošem vylili (občas se napili) a PETky cestou z brigády na kolej naflákali z pytle na odpad do automatu v již tehdy existující Bille Prosek. Vítané přilepšení.
x-f
V Silonce jsem kdysi strávil prázdniny na brigádě. Bylo to +/- někdy v té době co píšete. Krmil jsem tam dole „Adély“, což byly takový ty velký drtičky (mimochodem o pár let později to tam sežralo nějakýho chlapa) kam se házel primárně odpad z výrobních linek + nějaké procento vymytých a nadrcených PET + třetí linka jela jenom na petky – nasávala si drť sama. To se pak foukalo nahoru do tavnýho reaktoru a stříkaly se z toho takový nekonečný střiže bo jak to nazvat.
Co si ale pamatuju, tak ty petky se tam vozily po takovejch velkech žocích prý odněkud z Německa.
rhol
Lehce OT: Při pravidelném rozvracení českých veřejných financí, jehož se s maximálním potěšením dopouštím skrze nákupy v Dojčlandu, mě rozesmála jedna věc, kterou bych očekával spíše v Česku. V Islámské republice Německo se PETky zálohují. Ale pouze v objemech 1l až 3l. Němci to vyřešili jednoduše: https://images.openfoodfacts.org/images/products/402/115/510/0441/front_de.11.full.jpg
Mimochodem, v bavorskych restauracich je obcas qideni zajimavy jev – nektere napoje v plastu/plechu maji pouze cesky, slovensky, polsky, nebo madarsky potisk. Proc? Weil kein Pfand…
SatanOkkY
Slovensko už zálohuje od začiatku tohto roka (alebo od minulého?). Takže je radosť ísť do hitlermarketu s 80 litrovým vrecom plastu resp. hliníka a ládovať automat pol hodiny až kým ho nenaplníš po okraj. No a potom zabudneš pri pokladni odovzdať lístok z automatu…….
a už to aspoň funguje? na začátku to prej byl ohromnej průser, tak 9 z 10 automatonů bylo k hovnu
jinak se divim, že z toho eště není supr přeshraniční kšeft, páč se tady dají koupit obaly, co sou na východě zálohovaný a mašina samozřejmě nepozná, odkud to je; mám tu nejaký plechovky z Makra, zatím pár kusů, ale když by člověk nastřádal ten pytel, pár desítek ojro na ulici nenajdeš :D
SatanOkkY
No tie „naše“ plastové a hliníkové obaly majú na sebe vyznačenú podporu ruským okupačným silám: Z v krúžku so šípkami (asi ako že Zálohované a krúžok bude reprezentovať recykláciu) – https://www.enviroportal.sk/uploads/files/OBRAZKY/2022/zalohovane.jfif .
Ak sa nemýlim tak tie automaty nejako rozoznajú inostranecky obal a nevezmú ho – ak by bol veľmi veľký záujem tak to vyskúšam.
ostatně, prodává se tady taky spousta věcí z chorvatskejch plníren, taky to je zálohovaný nějakejma těma jejich kundama, sem si ai řikál, že bych tim vobčas voplodnil nejaký paštikáře :D
grg
Ak ti kšefty s elektronikou idú tak dobre ako predikcie ťaženia na Kramatorsk, tak sa rozhodne vrhni na pašovanie zálohovaných obalov na Slovensko, to bude výnosnejšie!
A aby si vedel, že nie som žgrloš, zadarmo dám ďalší otestovaný tip: vytlač si čiarové kódy nejakého na SK zálohovaného obalu a nalep na nezálohovaný obal rovnakého tvaru. To, či to skutočne (a ako presne) kontroluje aj tvar fľaše, som zatiaľ netestoval.
grg
To „prej“ máš z Komsomolskej Pravdy? Na počudovanie to bol od začiatku v implementácii omnoho menší prúser než som čakal.
Pár nepríjemností vyplýva z dizajnu, ako že kúpiš plechovku na pumpe, ale už ju tam nevrátiš (automaty sú povinne len v obchodoch od určitej veľkosti), alebo že keď nefunguje automat, tak nie je tam failback na ručný odber (alebo nie povinne) a pár z ľudského faktora, ako trebárs že v jednom Kauflande chrapúni pravidelne vypínajú automaty už pol hodiny pred záverečnou, lebo to chcú upratať a vypadnúť z roboty čím skôr.
Sysop
Potomstvu chutna Apfelschörle, kupuju ho v PETkovych tretinkach a normalne vracim do automatu. Dtto pullitrovky ovocnych stav, atd. Alespon v Bavorsku to tak je. Vzhledem k tomu, ze jsou lehky, nedela problem to hazet do jedne igelitky a jednou tejdne vracet pred nakupem.
Jan Mrcasik
Nejde o hmotnost, jde o o objem. Petky do kontejneru lisuji ihned po použití na placku a do tašky s jich vejde třeba 20. Neslisované 1,5l PETky se do stejné tašky vejdou 2-3…
Lukas B.
přesně tak. nejlepší obal je plechovka, zvětší hmotnost nápoje o pár gramů (zhruba 40g půllitrová pivní plechovka) a dá se zdupat doplacata tak, že se mi do jedné tašky vejde celá sněhová zimní chalupářská spotřeba (po dobu nesjízdnosti ve sněžném období cca 4 měsíce, a že mám pivo nějak rád). no a zrovna hliník se recykluje bezezbytku a snadno.
willy50
Až na to, že plechovky ve sběrnách neberou.
Údajně to hutě nechcou bo je to moc tenké a místo toho aby se to roztopilo, tak to shoří.
Sysop
To jo, objem je zuzo. Navic to do auta hodim ve ctyri rano, kdy je venku par nad nulou, v aute mam dvacet a uz par minut po vyjeti se PETky teteli, praskaji, strileji… supr vec.
Sere mne to, ale jinak Apfelschörle nekoupim. A decka to chcou. Takze bojkot neprojde. Bojkotovat v Germanii zatim muzu RedBull a kupuju ho ve frysopu na care. Ceskej.
ygorek
Sysop 12.7.2023 v 15:17
Že jste to zmínil – k čemu je normálnímu člověku dobrý RedBull?
Sysop
Misto kafe, kdyz uz nemam na kafe chut. V praci mame vyborny kafe, ale dam dve za den a vic nemusim. Kdyz ale potrebuju treba jeste do noci neco delat a nevadnout, dam RedBull. Nevim proc, ale na rozdil od jinych zivotabudicu mi tento nedela zadny problemy.
Jednu takovou V8 5,7l americkou kraksnu jsem racil mit doma a rozhodne bych si ji nedovolil srovnavat s litrovymi trihrnky. To auto bylo z konce 60. let a v supr stavu jsem ho pred deseti lety prodal. Takovou zivotnost ty nakupni tasky s litrovymi trihrnky teda fakt nemaji a jen toho odpadu, co vygeneruji behem oprav a udrzbe v chatrani, jsou hromady. Vynecham fakt, ze triceti let se naprosto drtiva vetsina z nich nedozije, takze svym zbytkem otravuji nase ZP.
Autor ma klasicky slunickarsky pohled na problem – odpad je jen to, co ted hned vidim a spotrebovavam/vytvarim.
alfonz19
vono de taky o to, ze kara, se kterou budete i po 30 letech CHTIT jezdit, a bude i jen vzdalene srovnatelna s fabii, by stala prachy, ktere skoro nikdo nema.
Ale, jasný bavorák za 3 míče v roce 1990 je celkem ok i dnes.
Sysop
Nonkretne ty ameriky za nejaky brutalne nelidovy penize urcite nebyly. Pri srovnani s tim Bavem si troufam rict, ze srovnatelnej komfort za pulku ceny. Funglovky.
Panek
Když ještě nebyl internet a trh tak nebyl velky, tak se Mustang 1969 dal sehnat za 160tis Kč. Riviera BoatTail za 50. Sám mám Bicka V8 455cui z roku 1973. A i klimatizace mu ještě funguje.
sergej
Tak a argentum astrum je specoš a víceo tom J.Chvátal s negativními prekurzory codex alimentaris, „zfchluoricí vody zubních past s éčky sladidly ale i z působením pravěkých opic dle mistra zkratky čeňka z PL
Riziko je mít mozek a nebýt inluz let létoucích roků a roku školastiky pablbů a mezi spamery zdebilismu suchých zipů smradů imbecilit.
Nic slyšel jsem na nádraži z rozhlasu asi hlas „maskvy že 18. ministrů nemá nikdo, přidali si 12 % a důchocům 5. kuli. No a s 28. poradci pro školství profesora to je díl když někteří poradci mají větší požitky jak ministři, tak snad jsem od odpadu tolik neulítl, že jo.
MZa
Tak jen pár logických postřehů při střetu já x odpadové hospodářství.
Vše se odehrává v regionu střední Moravy a je to bomba.
1) Můžu k vám na skládku dovést eternitovou krytinu?
Určitě, jste občan města?
Ano.
1100/t
Kde to mám vyložit?
Najděte si nějaké místo a po poslední vozíku mě řekněte.
OK
Poslední?
Jo.
V tento okamžik vstupuje do hry bagr a hromana hlíny a můj eternit, origoš ze 20. let se stává součásti skládky komunálního odpadu. Co mě je po tom? Mám papír, že
jsem eternit ekologicky odevzdal a víc už to není můj kšeft.
Naplňuje mě radost, že jsem udělal něco pro planetu.
2) V jednom nejmenovaném městě mají městskou firmu, která zajišťuje servis odpadu, technických záležitostí atd.
Pan starosta říkal, že toten náklaďák nemusí jezdit přes váhu.
OK, tak jeďte rovnou na plochu
Ještě přijedeme 5x
3) v tom samém městě se uvažovalo, že postaví spalovnu. S předpokladem, že se výhledově bude spalovat obsah současných skládek byla návratnost stanovena na cca. 25
roků. 25-4 = 21 roků po skončení volebního období bude spalovna zaplacena a bude v zisku. Proto raději postavíme větrníky v zastrčené gubernii na kopcu (rozumíme tím
vzdálenější městskou část, která se (nedokáže bránit), to jde vidět a s tímhle jdeme do voleb.
Ve městě je cementárna, která nemá problém spálit cokoliv a bere za to fajnové prachy. Do cementárny se vozí vysokopecní struska a používá se jako plnidlo do různých
stavebních směsí.
Výkupní ceny papíru jsou v současné době záporné. Ze spalovny leze převážně čistý popel, který se nechá použít, nebo při skládkování zabere minimu místa. Nebo by se
třeba dal přimíchat do tvárnic (cihelna je hned vedle, další cihelna v regionu přidává piliny). Jo ve městě je ještě výroba cementotřískových desek.
Logická hádánka – kolik by město asi ušetřilo při použití vlastní spalovny? Chápu, propojit svůj a cizí kšeft je tuze složité.
4) Pane ty sadrokartóny vám vzít nemůžeme
Proč?
Zakazuje to provozní řád skládky
Aha a co s nima mám dělat?
No, neměl bych vám to říkat, ale jistě máte u domu popelnici.
5) ČIŽP udělila pokutu za překročení kapacity kompostárny, která je asi na 200%. Skvělé, proto město platí atesty a kompost prodává za 600Kč/t. Kupodivu, odběratelé se
nehrnou. Ale když ty stroje stojí tolik peněz!
6) Každý, kdo hrábl do starého baráku zná pojmy, jako stavební suť, zásyp atd. Když to někdo zcela účelně vysype na polňačku a učiní ji sjízdnou, je na sociálních
sítích prohlášen za teroristu. Světe div se, jsou i takové osobnosti, co to na odlehlém místě vysypou na hromadu a jedou do hajzlu. To je v podstatě důkaz, že ďábel
chodí po zeměkouli. Dokonce si ti druzí ani nedají tu
práci vybrat dráty, hřebíky, dřevo, krabičky atd. Takže stát pomocí pozemkového fondu likviduje černou skládku za brutální peníze. Ale rozhodně nebudeme brát na
skládku stavební odpad (nebo třeba určit starý lom, kde by se to mohl občan beztrestně valit), a pokud ano – 1700/t. Ale ekologicky likvidovat se jistě oplatí!
Jelikož jsem vybral jen v
podlaze cca. 11t zásypu, srovnal jsem kolchozníkům hrb, zasypal kaluž (vešlo se do ni 2m3!) a po roce není poznat, že tam takový materiál kdy byl složen.
Vše ostatní, co lze považovat za stavební odpad, vyřešil 1l univerzálního moravského platidla. Naši popeláři ke mě jezdí rádi.
7) Ne, záchodová mísa je stavební odpad.
Aha, co s tím?
Pane, tady na sběrném dvoře je kamera. Doma u popelnice kameru asi nemáte, že?
8) Místostarosta (v našem městě, které je vedle toho předchozího), vyštudovaný politolog, všem ve městě říká, jak to bude skvělé ta krajská spalovna, třídící linka,
reciklační průmysl, jak budeme třídit odpad, všecko růžové, dokonalé, famfárové…
Ti normální pochopili, že o odpadech a průmyslu moc neví, za to cítí prachy a další bod do PR soutěže. Má na to přece školu. A ty dotace, co na tom půjdou projebat!
Svět je skvělé místo k životu, jen je třeba hledat různé cesty, jak kličkovat mezi kapkama deště.
Sysop
Co je na bodu 1) z ekologickeho hlediska spatne? Azbest se vratil tam, odkud prisel. Ergo do zeme. Chapu, ze se na tom nenamastila nejaka mistni firma, co sve zamestnance oblekne do bubaku a necha je to delat jako praci na Mesici, ale ve finale to skonci na uplne stejne skladce a uplne stejnej bagr to zahrabne.
Chramostejl
Vubec nic. Ekologicka zavadnost azbestu je 0, azbesty jsou normalni silikaty, ktery maj jen tu smulu, ze jsou v podobe prachu trochu vic agresivni pro plicni tkan nez ostatni silikaty. Cili zakopat ho na zahrade je ok, do posypu na chodnik bych ho spis nedrtil…
dobrý je zalejt do betonu nekam, kam se toho stejně budou cpát velký kvanta :)
Sysop
Sem z 300 m2 eternitovy strechy udelal paradni trativod. Nez se ty sqiry zaserou srackama, ja uz tady davno nebudu. Ta dira v zemi byla snad osm kubiku.
ygorek
Sysop 12.7.2023 v 9:33
Přesně.
Vždycky mě „pobaví“, když například biomatky operují se souslovím „jedovatý azbest“ a biomoderátorky jim nadšeně přitakávají. Hezký příklad z nějakého pražského sídliště zde před lety uvedl Lokutus.
Již léta čekám na okamžik, kdy někdo přijde s nápadem odstranit jedovaté rakovinotvorné potrubí, kterým se vede asi čtyřicet let „vranovská“ voda do Třebíče. „Vejvar“ by na tom musel být astronomický.
O tom, že by byl nápad prosazen, nepochybuji v nejmenším. Obrázky mrtvých kojenců na transparentech třímaných dětizemskýma hnutýma duhovýma rukama by nikdo nedokázal rozporovat, ne? A obrázky chladicí věže (Dukovany jsou vhodně blízko) povlečené plachtou s patřičným obrázkem a uderným heslem typu „ozerenac“ by se na obrazovkách tak pěkně vyjímaly…
MZa
Ekologické je na tom to, že mám papír v kapse o správném postupu likvidace nebezpečného odpadu (soused je kokot). To, že už sem vyděl, jak na korbě avie bratr slovan Ukrainec drtí eternitové tašky, aby se vešlo více, usměvné.
První, co jsem vyzkoušel bylo, jestli se vejde šablona do popelnice. Nevešla. A právě se mě nechtělo je rozbíjet.
Takže jak vidno, na celé ekoteroristické postupy spousta lidí/firem sere, hlavně když se prachy otáčí.
vinicius
A nešlo by se vrátit k většímu využití vratných lahví ze skla? Nebo je to ekologická blbost a krok zpátky? Co myslíte.
SatanOkkY
Na tému zálohované vs. nezálohované sklenené fľaše som sa bavil v uvedomelom ekoteroristickom socialistickom Rakúsku s majiteľom malého lokálneho pivovaru. A je to teda téma ozaj zaujímavá a v princípe o tejto problematike hovorí aj tento článok.
Nedá sa globálne povedať či je lepšie opäť tie fľaše zbierať, voziť výrobcovi daného produktu (pivo, víno, alkohol, jogurt, mlieko atď.), umývať, kontrolovať a opäť plniť, alebo proste roztaviť a znova vyrobiť. Záleží to od viacerých faktorov. Ak si výrobca v husto zaľudnenom prostredí a tvoje produkty sú predávané hlavne v tvojom blízkom okolí tak to zálohovanie a spätný výkup zmysel má. Ak ale produkuješ niekde v tramtárii a tvoje výrobky idú do „sveta“ tak tam jednoznačne vyhráva recyklácia skla a jeho opätovná výroba. Do toho vstupuje ešte jedna vec – ak chceš daný sklenený obal opäť použiť musí byť 100% v poriadku (bezpečnosť, hygiena atď.). Je to vidno v rakúsku na jogurtoch Landliebe kde je na etikete prosba aby si na vybágrovanie jogurtu zo sklenenej fľaše používal mäkký nástroj (plast, tvrdá guma či drevo) lebo napr. nerezová lyžica to sklo poškriabe zvnútra a môže sa stať, že fľaša už bude vyhodnotená ako poškodená a pôjde na recykláciu.
Navyše recyklácia skla je energeticky veľmi náročná. Ale stým si už naši ekoteroristi poradia – tavba skla bude len za slnečných veterných dní.
kamion má omezenou nosnost a vejde se do něj omezenej objem; sklo dělá zhruba třetinu váhy (mrtvé) navíc a společně s tloušťkou stěny a přepravkama se tam vejde minimálně o třetinu menší objem toho, co vezeš
takže jenom na spotřebovanejch PHM na převezení danýho objemu V tekutin, co vezeš, vyhrávají plasty každej den v týdnu, no…nemluvě o dalších externalitách (větší poškození vozovek víc jízdama, víc dalších odpadů jako oleje, pneumatiky a tak)
A což takhle nevozit zbytečně a nesmyslně vodu sem a tam zcela bez ohledu na typ lahví, a mám-li žízeň, uvařit si čaj, případně nalít si kohoutkovou? Nebylo by to poněkud rozumnější?
___
Tedy kromě vína, samozřejmě; ale u toho stejně z principu věci nic jiného než sklo nepřipadá v úvahu.
Dachsmeister
@ocs
Tak tetrapack vynechávám, ale ty 3l bagy z plastu bych tak nezatracoval…
jinrys
Tetrapack je prý (na nearchivní vína) velmi vhodný (tepelný izolant, neprůsvitný), akorát nevypadá hezky. Jižané ho prý používají i na vína běžné kvality. Hliník údajně může negativně ovlivnit chuť, nicméně i ten bag-in-box je plast potažený hliníkem, takže z hlediska vína jde o totéž.
Recyklace je asi snazší u bag-in-box, kde je karton oddělený. Ale kdo vypije 3l na posezení…
v PVC/polyethylenovým pytlů je hnilík? a mohla bych ho vidět?
jinrys
Tak jsem to zkontroloval a u bag-in-boxu na víno je hliník ta vnější vrstva a není v kontaktu s vínem. Recyklační symbol je C/ALU. Vnitřní fólie je pak pár desítek mikronů PE nebo LDPE. U lacinějších bag-in-boxů může být vnější vrstva EVOH nebo PE. Celkem můžou být čtyři vrstvy, takže recyklace se nejspíš dočká jen hliník z „lepších“ sáčků.
bralsem v pytlu náký to míchaný s ovocnejma šťávama a tam takový kraviny nebyly, na co?
Hupert
Hliník logicky nemůže být uvnitř, v kyselém prostředí, to bys mohl víno vyhodit hned. Jinak Al vrstva snižuje průnik plynů oproti samotnému plastu, tedy i degradaci vína okysličením. Jak by se ale dal tento materiál recyklovat fakt netuším.
Forge
Hupert:
Tak.Víno logicky snáší pouze dřevo a sklo.Kovy zase logicky nesnášejí víno.To se týká i slitin jako je nerez.
Není nerez jako nerez a některé oceli zvládají po pasivaci slabé organické kyseliny docela v pohodě. Dobře korozi odolává CrNi ocel, která se používá i v chirurgii na nástroje a implantáty. Než se to metalurgicky vychytalo, nezřídka se v minulosti stávalo, že se vlivem galvanických jevů implantát v těle částečně nebo dokonce úplně rozpustil. Typicky se jednalo o traumatologické dlahy, do kterých se daly šroubky z jiného typu kovu. Došlo pak vlastně k elektrolýze.
Hupert
Odrazivé vrstvy mají na přenos tepla vliv jen u přenosu tepla sáláním. Tepelně izolační vlastnosti tetrapaku jsou proto nevýznamné. Podstatná je neprodyšnost.
IS250-3GR-FSE
salani je radiace kondukce nebo convexe? dekuji za vysvetleni
montagna
salani (zareni) = radiace
vedeni = kondukce
proudeni = konvexe
jinrys
Jasně, mám na mysli situaci, kdy při vykládání nechají paletu s vínem chvíli na slunci. Víno ve skle tím asi trpí více než v tetrapaku. Neprodyšnost je jistě zásadnější vlastnost.
SatanOkkY
Ak to víno prepravuješ len tak na korbe nákladiaku tak tam pod plachtou v lete bude 40°C, takže to víno bude mať tú istú teplotu. A ak ho potom ešte necháš hodinu na priamom slnku tak ta teplota ešte jemne stúpne. Teoreticky je v tomto prípade TetraPak asi lepšia voľby.
Ale čo ak víno transportuješ v chladiacom aute pri 10-12°C (biele víno) a potom to vyložíš na hodinu na priame slnko? Tu bude asi lepšie na tom sklenená fľaša a jej teplotná stabilita (daná materiálom a objemom resp. hmotnosťou).
TetraPak je ale nepriesvitný takže ti nedopadnú UV lúče priamo na víno. Kdežto každá fľaša UV žiarenie prepúšťa.
ygorek
ocs 12.7.2023 v 15:33
Vřele s tebou souhlasím.
Občas si kladu otázku, co je to za lidi vozící například po Praze metrem lahve s vodou sem a tam.
Samozřejmě, v dosahu pražské MHD jsou obce, kde veřejný vodovod zaveden není, žádný podnikatel se výzvy nechopil a místní voda je hořečnatá a kontaminovaná koliformními bakteriemi.
z kohóku teče žbrblinková voda? a minerální voda? a mohla bych je vidět?
kde zeženu kohótek v autě a na jiným skladě si mám asi taky domyslet, žejo :o) voni sou zas chytří…proč si ty kyselice taky nevypěstujou za barákem a neudělajou si z toho chlast sami, aha?
Vindu
Bublinky se dají dělat SodaStreamem nebo něčím podobným. Nedávno jsem si ho pořídil, protože mám taky rád bublinky, ale žije v Německu se mi fakt nechce nosit ty lahve do obchodu na vrácení. Nebo je lze udělat domácí bublinkovou limonádu zkvašením, zrovna dělám zázvorové pivo.
A minerály se dají případně koupit jako prášek a rozmíchat – prodává se to často jako elektrolyty pro sportovce.
Všechny situace se tak vyřešit nedají, ale nákup balené vody a nápojů jsem omezil docela dost.
grg
Dať sa dá, ale SodaStream je predražený (pokiaľ si človek nedokáže dávať tie CO2 fľaše niekde pokútne plniť). Neviem, koľko to vychádza pri čistej sódovke, tú nepijem ani z PET fliaš, ale sirupčeky trebárs na Pepsi vychádzali na objem výsledného nápoja samotne drahšie, než hotový nápoj v PETke.
Keby som tie PETky musel ťahať niekde verejnou dopravou, tak by to bolo iné, ale v mojom móde operandi nie je problém 6-ku dvojlitroviek hodiť do auta, a pri nejakom ďalšom nákupe zobrať IKEA tašku prázdnych fliaš naspäť.
Vindu
Nekupoval jsem SodaStream ale nějakou levnější alternativu. Můžu to teda spočítat. I s jednou CO2 bombičkou mě to stálo v přepočtu asi 1500 Kč. Bombička se dá vyměnit za novou s náplní za nějakých 140 Kč, a měla by stačit na 60 l bublinkové vody, tedy asi tak 2.4 Kč/l bez počátečních nákladů. Odhaduji, že se mi počáteční investice do dvou let vrátí :-). A že se nemusím k tahat s paklem vody z obchodu, skladovat prázdné láhve a stát frontu na automat je k nezaplacení, to byl hlavní důvod proč jsem si to pořídil. Takže mě to makes sense, ale samozřejmě ať si to každý dělá jak chce.
Jak to vychází se sirupy nevím, to moc nepiju. Ale teď jsme si dělali bezinkový a ten je do bublinek parádní :-).
jasný tvl tak místo lahví co koupim kdekoli za pakatel budu kupovat nejaký předražený jebky a do toho zhánět předražený tlakový flašky…makes sense…
kaBrnak
Jestli vám teče z kohoutku křišťálová studánka, kam ptáci laně chodí pít, tak proč ne.
Jenže v těch desítkách kilometrů zastaralého potrubí se dokáže zkazit a znečistit i kvalitní březovská voda, takže z kohoutku teče humus.
Holt akcionáři vodáren mají přednost před vohnouty co to konzumují a platí za to rok od roku víc a víc.
Nedávno jsem dovezl vodu z malého lesního vodojemu pro chatovou osadu, doslova pár kilometrů za Brnem. Ta voda byla lahodná i po několika dnech v PETce v teple.
Fakt nechápu co s tou vodou ten vodárenský nenažraný ksindl dělá, že se to šprajcuje v krku.
Lukas B.
voda ve vodovodu se „kazí“ z několika možných příčin:
1. mizerné staré trubky. černé nebo litinové.
2. v kombinaci s malým odběrem a příliš tlustými trubkami, ve kterých voda putuje posledních sto metrů celý týden
3. a když k tomu přidáme občasný nárazový odběr a zakolísáme tlakem (na stejné větvi je třeba betonárka nebo podobný provoz)
výsledkem je, že z výborné vody z vodárny (chemicky, biologicky i senzoricky) se cestou ke kohoutku stane zrzavá páchnoucí břečka. no, už to nebývá tak často jako dříve.
Sysop
V Germanii bezny limonady v lokalnich stacirnach jdou do skla. V praci mame ctyri vydejni automaty, vsechno flasky ze skla. Evidentne jim ten vratnej system funguje.
Dobře řečeno…
Jen opatrně s přiznáním co všechno jde doma spálit – teploty a tak, filtr na spalinové cestě určitě nemáte a dost vysoký komín na rozptyl reziduí také ne. :-)
Něco málo o tom vím (živí mě zrovna ta chemička co zkouší pyrolýzně recyklovat PETky a mám za sebou diplomku na téma recyklace odpadů), bohužel vývoj jde směrem „to co fungovalo a bylo rentabilní zabijem další regulací“… :-/
Místo rozumného využívání zdrojů s vhodným poměrem recyklace se tlačí na 100% „cirkulárkovou“ ekonomiku a celková efektivita jde do kopru. Co funguje u skla a hliníku, případně železa je u plastů a papíru omezené. Jenže to omezencům nevysvětlíte.
A je taky otazka, co je dneska jeste ‚papir‘. Je v tom kolikrat tolik plniva, ze se ‚papir‘ rovnou lame. Buniciny cim dal tim min.
Stima toxickyma latkama z pet si nejsem az tak jistej zejmena Tim roxzptylem ve vzduchu zrovna kdyz to foukne kam nema tohle jsou karcinogeny pokud vim. Jde o lidske zdravi takze mitigovat nejake rizika ma smysl.
Vetsi otazka je proc mame spotrebovavat v sodovkarnach x litru pitne vody na litr koly. Az tu bude pojisteni zdravi dotahle do stejne perfektnosti jako recyklovani budoucnosti mozna si ten glukozo-fruktozovej sajrajt rozmyslite.
Nicmene nedava mi smysl,ze pitna voda neni proste vice dostupna zejmena v lete to povazuji za neco co by melo byt na kazdem rohu a ne ze jeste nejakej dement to lije z cisterny po asfaltu (ze kokoti v brne).
Nemyslim,ze k piti potrebuje clovek nutne neco jinyho nez vodu a kdyz at to je bud ve skle nebo at jsou drazsi prepravni flasky (kleenkantine treba) mozna se potom vsichni nauci,ze hydratace je dulezita..
Řekni to našim sousedům, ti pálili v kotli plasty, oblečení, tenisky, PCB plné součástek vč. PCB ze zdrojů. Tak jsem sousedovi řekl že se mi to nelíbí protože to leze k nám a nedá se být venku když dobře fouká a že je to mírně řečeno nezdravé. Hrozně se divil co mi jako vadí, že to bezpečně shoří při vysoké teplotě a vůbec se o tom nechtěl bavit.
To je tezky. Problem je predevsim v provozovateli toho kotle. Uz jsem to tady psal, ze jsem se kdysi vsadil, ze spalim pneumatiku v kotli tak, ze to nikdo na komine neuvidi a nepozna. Sazku jsem vyhral (kotel Klemsa a pneu jsem nadrtil na drticce). Naopak mame ve vesnici souseda, co pred tremi roky koupil novy kotel nejvyssi emisni tridy a vyhuluje s tim pul dediny, protoze mu to desetkrat za den startuje do studeneho komina a sam uznal, ze ten predchozi kotel z 80. let hulil podstatne mene. Takze vymeny kotlu jsou predevsim supr business pro prodejce, ale zadne vyrazne odlehceni pro sousedy, pokud to obsluhuje pitomec.
Podotykam, uplne stejne to funguje i v Bavorsku, kde kazde dva roky je povinnost zavolat (a zaplatit) odbornika, kterej zmeri emise. Takze v koute stodoly pripravene to nejsussi drevo na planete specialne pro tento ucel a ve vesnici je mistni Hans nebo Stefan ci Bepe, co ‚to umi nastelovat, nez kontrola prijde‘.
To,ze to spalite,ze to necadi neni dulezite Ty vypary stejne obsahuji slozitejsi organicke latky a rozhodne SE nejedna o super efektivni spalovani na co2 a H2O. Jako muzeme spekulovat jak efektivni ten jev toho horeni je ve skutecnosti to nikdo cuchat nechce je to komin prece. Chapu,ze nekde,KDE je agglomerate blizici SE 00 nic nebude nekdo budovat lokalni teplarnu Nebo neco podobneho Nebo snad ze maji sici pouzivat cerpadla anebo snad palit elektriku primo do tepla nicmene jsem moc rad,ze zustaneme u nejakeho organickeho dreva Nebo briket nekde,KDE uplne nehrozi nejaky slozitejsi primesy…
pokud to není vidět, tak tam fak prakticky žádný te tvoje výpare nejsou, a dyž to ani nesmrdí, tak tam nejsou vo to víc
ja se s Vama vetsinou shodnu, ale to ze neco necitite neznamena,ze to tam neni viz.zde
https://hal.science/hal-00513199v1/preview/PEER_stage2_10.1080%252F00268970802077876.pdf
a ze tech sracek tam vznika halda
ve stopovým množství jde vo hovno
Když to není vidět ani cítit, tak to tam v naprosté většině NENÍ.
Podotek. Jsem vystudovaný makrololekulární chemik (VŠCHT Praha) a praxi jsem kdysi dělal na lince recyklace PET ve firmě Silon Planá nad Lužnicí. Ta linka byla dotažená k dokonalosti (oddělování víček od PET, dopolymerace) a z flašek se dělaly netkané textilie. 1999. Dneska už je tam nedělají bo: Silon se rozprodal x firmám b) PET recyklát na výrobu čehokoli dneska paradoxně dovážíme.
Pokud jde o vratné PET flašky, vzpomene si dneska někdo na PETky se silnějšího plastu, 1l, 1.5l, 2l, které byly vratné? Záloha 5 a 10Kč. Bavíme se o 2. půlce 90. let. Tehdy jsem místo poctivého studia 3 x týdně brigádničil na skládce ASA v Březiněvsi. Vstával jsem ve 3:30 a denně jsem vydělal asi 800 stovek na ruku + dalších cca 300 právě na PETkách. Vozili tam náklaďáky z Coca Coly a Pepsi Coly odpad (denně) a byly tam blbě naplněné limonády. To jsme s kámošem vylili (občas se napili) a PETky cestou z brigády na kolej naflákali z pytle na odpad do automatu v již tehdy existující Bille Prosek. Vítané přilepšení.
V Silonce jsem kdysi strávil prázdniny na brigádě. Bylo to +/- někdy v té době co píšete. Krmil jsem tam dole „Adély“, což byly takový ty velký drtičky (mimochodem o pár let později to tam sežralo nějakýho chlapa) kam se házel primárně odpad z výrobních linek + nějaké procento vymytých a nadrcených PET + třetí linka jela jenom na petky – nasávala si drť sama. To se pak foukalo nahoru do tavnýho reaktoru a stříkaly se z toho takový nekonečný střiže bo jak to nazvat.
Co si ale pamatuju, tak ty petky se tam vozily po takovejch velkech žocích prý odněkud z Německa.
Lehce OT: Při pravidelném rozvracení českých veřejných financí, jehož se s maximálním potěšením dopouštím skrze nákupy v Dojčlandu, mě rozesmála jedna věc, kterou bych očekával spíše v Česku. V Islámské republice Německo se PETky zálohují. Ale pouze v objemech 1l až 3l. Němci to vyřešili jednoduše: https://images.openfoodfacts.org/images/products/402/115/510/0441/front_de.11.full.jpg
Není tam pfand i na nápoje v plechu?
Je.
Mimochodem, v bavorskych restauracich je obcas qideni zajimavy jev – nektere napoje v plastu/plechu maji pouze cesky, slovensky, polsky, nebo madarsky potisk. Proc? Weil kein Pfand…
Slovensko už zálohuje od začiatku tohto roka (alebo od minulého?). Takže je radosť ísť do hitlermarketu s 80 litrovým vrecom plastu resp. hliníka a ládovať automat pol hodiny až kým ho nenaplníš po okraj. No a potom zabudneš pri pokladni odovzdať lístok z automatu…….
a už to aspoň funguje? na začátku to prej byl ohromnej průser, tak 9 z 10 automatonů bylo k hovnu
jinak se divim, že z toho eště není supr přeshraniční kšeft, páč se tady dají koupit obaly, co sou na východě zálohovaný a mašina samozřejmě nepozná, odkud to je; mám tu nejaký plechovky z Makra, zatím pár kusů, ale když by člověk nastřádal ten pytel, pár desítek ojro na ulici nenajdeš :D
No tie „naše“ plastové a hliníkové obaly majú na sebe vyznačenú podporu ruským okupačným silám: Z v krúžku so šípkami (asi ako že Zálohované a krúžok bude reprezentovať recykláciu) – https://www.enviroportal.sk/uploads/files/OBRAZKY/2022/zalohovane.jfif .
Ak sa nemýlim tak tie automaty nejako rozoznajú inostranecky obal a nevezmú ho – ak by bol veľmi veľký záujem tak to vyskúšam.
je tam vysloveně napsaný ČR: nezálohovaný obal SK: zálohovaný obal, tak je to myslim evidentní
Tak v tomto prípade v ČR nakupovať a na Slovensku predávať.
no dyk na to sem se ptal, hmlo :D
Osobné skúsenosti nemám s takýmto kšeftom, v ČR som už dávnejšie nebola a nežijem v SR-ČR pohraničí. Stačí takto?
Bavorskej automat ceskou plechovku pozna, bo na ni hleda to logo recyklace. Nekdy staci bavorskou plechovku blbe otocit a vyflusne ji ven.
ostatně, prodává se tady taky spousta věcí z chorvatskejch plníren, taky to je zálohovaný nějakejma těma jejich kundama, sem si ai řikál, že bych tim vobčas voplodnil nejaký paštikáře :D
Ak ti kšefty s elektronikou idú tak dobre ako predikcie ťaženia na Kramatorsk, tak sa rozhodne vrhni na pašovanie zálohovaných obalov na Slovensko, to bude výnosnejšie!
A aby si vedel, že nie som žgrloš, zadarmo dám ďalší otestovaný tip: vytlač si čiarové kódy nejakého na SK zálohovaného obalu a nalep na nezálohovaný obal rovnakého tvaru. To, či to skutočne (a ako presne) kontroluje aj tvar fľaše, som zatiaľ netestoval.
To „prej“ máš z Komsomolskej Pravdy? Na počudovanie to bol od začiatku v implementácii omnoho menší prúser než som čakal.
Pár nepríjemností vyplýva z dizajnu, ako že kúpiš plechovku na pumpe, ale už ju tam nevrátiš (automaty sú povinne len v obchodoch od určitej veľkosti), alebo že keď nefunguje automat, tak nie je tam failback na ručný odber (alebo nie povinne) a pár z ľudského faktora, ako trebárs že v jednom Kauflande chrapúni pravidelne vypínajú automaty už pol hodiny pred záverečnou, lebo to chcú upratať a vypadnúť z roboty čím skôr.
Potomstvu chutna Apfelschörle, kupuju ho v PETkovych tretinkach a normalne vracim do automatu. Dtto pullitrovky ovocnych stav, atd. Alespon v Bavorsku to tak je. Vzhledem k tomu, ze jsou lehky, nedela problem to hazet do jedne igelitky a jednou tejdne vracet pred nakupem.
Nejde o hmotnost, jde o o objem. Petky do kontejneru lisuji ihned po použití na placku a do tašky s jich vejde třeba 20. Neslisované 1,5l PETky se do stejné tašky vejdou 2-3…
přesně tak. nejlepší obal je plechovka, zvětší hmotnost nápoje o pár gramů (zhruba 40g půllitrová pivní plechovka) a dá se zdupat doplacata tak, že se mi do jedné tašky vejde celá sněhová zimní chalupářská spotřeba (po dobu nesjízdnosti ve sněžném období cca 4 měsíce, a že mám pivo nějak rád). no a zrovna hliník se recykluje bezezbytku a snadno.
Až na to, že plechovky ve sběrnách neberou.
Údajně to hutě nechcou bo je to moc tenké a místo toho aby se to roztopilo, tak to shoří.
To jo, objem je zuzo. Navic to do auta hodim ve ctyri rano, kdy je venku par nad nulou, v aute mam dvacet a uz par minut po vyjeti se PETky teteli, praskaji, strileji… supr vec.
Sere mne to, ale jinak Apfelschörle nekoupim. A decka to chcou. Takze bojkot neprojde. Bojkotovat v Germanii zatim muzu RedBull a kupuju ho ve frysopu na care. Ceskej.
Sysop 12.7.2023 v 15:17
Že jste to zmínil – k čemu je normálnímu člověku dobrý RedBull?
Misto kafe, kdyz uz nemam na kafe chut. V praci mame vyborny kafe, ale dam dve za den a vic nemusim. Kdyz ale potrebuju treba jeste do noci neco delat a nevadnout, dam RedBull. Nevim proc, ale na rozdil od jinych zivotabudicu mi tento nedela zadny problemy.
jo tak proto tak velký flaše :D
Jednu takovou V8 5,7l americkou kraksnu jsem racil mit doma a rozhodne bych si ji nedovolil srovnavat s litrovymi trihrnky. To auto bylo z konce 60. let a v supr stavu jsem ho pred deseti lety prodal. Takovou zivotnost ty nakupni tasky s litrovymi trihrnky teda fakt nemaji a jen toho odpadu, co vygeneruji behem oprav a udrzbe v chatrani, jsou hromady. Vynecham fakt, ze triceti let se naprosto drtiva vetsina z nich nedozije, takze svym zbytkem otravuji nase ZP.
Autor ma klasicky slunickarsky pohled na problem – odpad je jen to, co ted hned vidim a spotrebovavam/vytvarim.
vono de taky o to, ze kara, se kterou budete i po 30 letech CHTIT jezdit, a bude i jen vzdalene srovnatelna s fabii, by stala prachy, ktere skoro nikdo nema.
Ale, jasný bavorák za 3 míče v roce 1990 je celkem ok i dnes.
Nonkretne ty ameriky za nejaky brutalne nelidovy penize urcite nebyly. Pri srovnani s tim Bavem si troufam rict, ze srovnatelnej komfort za pulku ceny. Funglovky.
Když ještě nebyl internet a trh tak nebyl velky, tak se Mustang 1969 dal sehnat za 160tis Kč. Riviera BoatTail za 50. Sám mám Bicka V8 455cui z roku 1973. A i klimatizace mu ještě funguje.
Tak a argentum astrum je specoš a víceo tom J.Chvátal s negativními prekurzory codex alimentaris, „zfchluoricí vody zubních past s éčky sladidly ale i z působením pravěkých opic dle mistra zkratky čeňka z PL
Riziko je mít mozek a nebýt inluz let létoucích roků a roku školastiky pablbů a mezi spamery zdebilismu suchých zipů smradů imbecilit.
V čase cca. 7:25
https://www.youtube.com/watch?v=FTdEhWs2S_U
A naši dementi orgastují.
A kryplové jsou oprsklí tautologové pokleslých nablblých sraček.
Malý roh bál ek, nebyl bych proti tomu zavřít neočkované nad 60. do lockdownu.
https://www.facebook.com/hana.holaskova.9/videos/660579645931057/
Nic slyšel jsem na nádraži z rozhlasu asi hlas „maskvy že 18. ministrů nemá nikdo, přidali si 12 % a důchocům 5. kuli. No a s 28. poradci pro školství profesora to je díl když někteří poradci mají větší požitky jak ministři, tak snad jsem od odpadu tolik neulítl, že jo.
Tak jen pár logických postřehů při střetu já x odpadové hospodářství.
Vše se odehrává v regionu střední Moravy a je to bomba.
1) Můžu k vám na skládku dovést eternitovou krytinu?
Určitě, jste občan města?
Ano.
1100/t
Kde to mám vyložit?
Najděte si nějaké místo a po poslední vozíku mě řekněte.
OK
Poslední?
Jo.
V tento okamžik vstupuje do hry bagr a hromana hlíny a můj eternit, origoš ze 20. let se stává součásti skládky komunálního odpadu. Co mě je po tom? Mám papír, že
jsem eternit ekologicky odevzdal a víc už to není můj kšeft.
Naplňuje mě radost, že jsem udělal něco pro planetu.
2) V jednom nejmenovaném městě mají městskou firmu, která zajišťuje servis odpadu, technických záležitostí atd.
Pan starosta říkal, že toten náklaďák nemusí jezdit přes váhu.
OK, tak jeďte rovnou na plochu
Ještě přijedeme 5x
3) v tom samém městě se uvažovalo, že postaví spalovnu. S předpokladem, že se výhledově bude spalovat obsah současných skládek byla návratnost stanovena na cca. 25
roků. 25-4 = 21 roků po skončení volebního období bude spalovna zaplacena a bude v zisku. Proto raději postavíme větrníky v zastrčené gubernii na kopcu (rozumíme tím
vzdálenější městskou část, která se (nedokáže bránit), to jde vidět a s tímhle jdeme do voleb.
Ve městě je cementárna, která nemá problém spálit cokoliv a bere za to fajnové prachy. Do cementárny se vozí vysokopecní struska a používá se jako plnidlo do různých
stavebních směsí.
Výkupní ceny papíru jsou v současné době záporné. Ze spalovny leze převážně čistý popel, který se nechá použít, nebo při skládkování zabere minimu místa. Nebo by se
třeba dal přimíchat do tvárnic (cihelna je hned vedle, další cihelna v regionu přidává piliny). Jo ve městě je ještě výroba cementotřískových desek.
Logická hádánka – kolik by město asi ušetřilo při použití vlastní spalovny? Chápu, propojit svůj a cizí kšeft je tuze složité.
4) Pane ty sadrokartóny vám vzít nemůžeme
Proč?
Zakazuje to provozní řád skládky
Aha a co s nima mám dělat?
No, neměl bych vám to říkat, ale jistě máte u domu popelnici.
5) ČIŽP udělila pokutu za překročení kapacity kompostárny, která je asi na 200%. Skvělé, proto město platí atesty a kompost prodává za 600Kč/t. Kupodivu, odběratelé se
nehrnou. Ale když ty stroje stojí tolik peněz!
6) Každý, kdo hrábl do starého baráku zná pojmy, jako stavební suť, zásyp atd. Když to někdo zcela účelně vysype na polňačku a učiní ji sjízdnou, je na sociálních
sítích prohlášen za teroristu. Světe div se, jsou i takové osobnosti, co to na odlehlém místě vysypou na hromadu a jedou do hajzlu. To je v podstatě důkaz, že ďábel
chodí po zeměkouli. Dokonce si ti druzí ani nedají tu
práci vybrat dráty, hřebíky, dřevo, krabičky atd. Takže stát pomocí pozemkového fondu likviduje černou skládku za brutální peníze. Ale rozhodně nebudeme brát na
skládku stavební odpad (nebo třeba určit starý lom, kde by se to mohl občan beztrestně valit), a pokud ano – 1700/t. Ale ekologicky likvidovat se jistě oplatí!
Jelikož jsem vybral jen v
podlaze cca. 11t zásypu, srovnal jsem kolchozníkům hrb, zasypal kaluž (vešlo se do ni 2m3!) a po roce není poznat, že tam takový materiál kdy byl složen.
Vše ostatní, co lze považovat za stavební odpad, vyřešil 1l univerzálního moravského platidla. Naši popeláři ke mě jezdí rádi.
7) Ne, záchodová mísa je stavební odpad.
Aha, co s tím?
Pane, tady na sběrném dvoře je kamera. Doma u popelnice kameru asi nemáte, že?
8) Místostarosta (v našem městě, které je vedle toho předchozího), vyštudovaný politolog, všem ve městě říká, jak to bude skvělé ta krajská spalovna, třídící linka,
reciklační průmysl, jak budeme třídit odpad, všecko růžové, dokonalé, famfárové…
Ti normální pochopili, že o odpadech a průmyslu moc neví, za to cítí prachy a další bod do PR soutěže. Má na to přece školu. A ty dotace, co na tom půjdou projebat!
Svět je skvělé místo k životu, jen je třeba hledat různé cesty, jak kličkovat mezi kapkama deště.
Co je na bodu 1) z ekologickeho hlediska spatne? Azbest se vratil tam, odkud prisel. Ergo do zeme. Chapu, ze se na tom nenamastila nejaka mistni firma, co sve zamestnance oblekne do bubaku a necha je to delat jako praci na Mesici, ale ve finale to skonci na uplne stejne skladce a uplne stejnej bagr to zahrabne.
Vubec nic. Ekologicka zavadnost azbestu je 0, azbesty jsou normalni silikaty, ktery maj jen tu smulu, ze jsou v podobe prachu trochu vic agresivni pro plicni tkan nez ostatni silikaty. Cili zakopat ho na zahrade je ok, do posypu na chodnik bych ho spis nedrtil…
dobrý je zalejt do betonu nekam, kam se toho stejně budou cpát velký kvanta :)
Sem z 300 m2 eternitovy strechy udelal paradni trativod. Nez se ty sqiry zaserou srackama, ja uz tady davno nebudu. Ta dira v zemi byla snad osm kubiku.
Sysop 12.7.2023 v 9:33
Přesně.
Vždycky mě „pobaví“, když například biomatky operují se souslovím „jedovatý azbest“ a biomoderátorky jim nadšeně přitakávají. Hezký příklad z nějakého pražského sídliště zde před lety uvedl Lokutus.
Již léta čekám na okamžik, kdy někdo přijde s nápadem odstranit jedovaté rakovinotvorné potrubí, kterým se vede asi čtyřicet let „vranovská“ voda do Třebíče. „Vejvar“ by na tom musel být astronomický.
O tom, že by byl nápad prosazen, nepochybuji v nejmenším. Obrázky mrtvých kojenců na transparentech třímaných dětizemskýma hnutýma duhovýma rukama by nikdo nedokázal rozporovat, ne? A obrázky chladicí věže (Dukovany jsou vhodně blízko) povlečené plachtou s patřičným obrázkem a uderným heslem typu „ozerenac“ by se na obrazovkách tak pěkně vyjímaly…
Ekologické je na tom to, že mám papír v kapse o správném postupu likvidace nebezpečného odpadu (soused je kokot). To, že už sem vyděl, jak na korbě avie bratr slovan Ukrainec drtí eternitové tašky, aby se vešlo více, usměvné.
První, co jsem vyzkoušel bylo, jestli se vejde šablona do popelnice. Nevešla. A právě se mě nechtělo je rozbíjet.
Takže jak vidno, na celé ekoteroristické postupy spousta lidí/firem sere, hlavně když se prachy otáčí.
A nešlo by se vrátit k většímu využití vratných lahví ze skla? Nebo je to ekologická blbost a krok zpátky? Co myslíte.
Na tému zálohované vs. nezálohované sklenené fľaše som sa bavil v uvedomelom ekoteroristickom socialistickom Rakúsku s majiteľom malého lokálneho pivovaru. A je to teda téma ozaj zaujímavá a v princípe o tejto problematike hovorí aj tento článok.
Nedá sa globálne povedať či je lepšie opäť tie fľaše zbierať, voziť výrobcovi daného produktu (pivo, víno, alkohol, jogurt, mlieko atď.), umývať, kontrolovať a opäť plniť, alebo proste roztaviť a znova vyrobiť. Záleží to od viacerých faktorov. Ak si výrobca v husto zaľudnenom prostredí a tvoje produkty sú predávané hlavne v tvojom blízkom okolí tak to zálohovanie a spätný výkup zmysel má. Ak ale produkuješ niekde v tramtárii a tvoje výrobky idú do „sveta“ tak tam jednoznačne vyhráva recyklácia skla a jeho opätovná výroba. Do toho vstupuje ešte jedna vec – ak chceš daný sklenený obal opäť použiť musí byť 100% v poriadku (bezpečnosť, hygiena atď.). Je to vidno v rakúsku na jogurtoch Landliebe kde je na etikete prosba aby si na vybágrovanie jogurtu zo sklenenej fľaše používal mäkký nástroj (plast, tvrdá guma či drevo) lebo napr. nerezová lyžica to sklo poškriabe zvnútra a môže sa stať, že fľaša už bude vyhodnotená ako poškodená a pôjde na recykláciu.
Navyše recyklácia skla je energeticky veľmi náročná. Ale stým si už naši ekoteroristi poradia – tavba skla bude len za slnečných veterných dní.
kamion má omezenou nosnost a vejde se do něj omezenej objem; sklo dělá zhruba třetinu váhy (mrtvé) navíc a společně s tloušťkou stěny a přepravkama se tam vejde minimálně o třetinu menší objem toho, co vezeš
takže jenom na spotřebovanejch PHM na převezení danýho objemu V tekutin, co vezeš, vyhrávají plasty každej den v týdnu, no…nemluvě o dalších externalitách (větší poškození vozovek víc jízdama, víc dalších odpadů jako oleje, pneumatiky a tak)
A což takhle nevozit zbytečně a nesmyslně vodu sem a tam zcela bez ohledu na typ lahví, a mám-li žízeň, uvařit si čaj, případně nalít si kohoutkovou? Nebylo by to poněkud rozumnější?
___
Tedy kromě vína, samozřejmě; ale u toho stejně z principu věci nic jiného než sklo nepřipadá v úvahu.
@ocs
Tak tetrapack vynechávám, ale ty 3l bagy z plastu bych tak nezatracoval…
Tetrapack je prý (na nearchivní vína) velmi vhodný (tepelný izolant, neprůsvitný), akorát nevypadá hezky. Jižané ho prý používají i na vína běžné kvality. Hliník údajně může negativně ovlivnit chuť, nicméně i ten bag-in-box je plast potažený hliníkem, takže z hlediska vína jde o totéž.
Recyklace je asi snazší u bag-in-box, kde je karton oddělený. Ale kdo vypije 3l na posezení…
Ocs zapomíná na tekutý chléb.
v PVC/polyethylenovým pytlů je hnilík? a mohla bych ho vidět?
Tak jsem to zkontroloval a u bag-in-boxu na víno je hliník ta vnější vrstva a není v kontaktu s vínem. Recyklační symbol je C/ALU. Vnitřní fólie je pak pár desítek mikronů PE nebo LDPE. U lacinějších bag-in-boxů může být vnější vrstva EVOH nebo PE. Celkem můžou být čtyři vrstvy, takže recyklace se nejspíš dočká jen hliník z „lepších“ sáčků.
bralsem v pytlu náký to míchaný s ovocnejma šťávama a tam takový kraviny nebyly, na co?
Hliník logicky nemůže být uvnitř, v kyselém prostředí, to bys mohl víno vyhodit hned. Jinak Al vrstva snižuje průnik plynů oproti samotnému plastu, tedy i degradaci vína okysličením. Jak by se ale dal tento materiál recyklovat fakt netuším.
Hupert:
Tak.Víno logicky snáší pouze dřevo a sklo.Kovy zase logicky nesnášejí víno.To se týká i slitin jako je nerez.
O nerezu budeš v tom případě muset poreferovat dnešním vinařům, co už žijí ve vinařském ráji https://www.vinarskyraj.cz/katalog/skladovani/nerezove-nadrze.
Není nerez jako nerez a některé oceli zvládají po pasivaci slabé organické kyseliny docela v pohodě. Dobře korozi odolává CrNi ocel, která se používá i v chirurgii na nástroje a implantáty. Než se to metalurgicky vychytalo, nezřídka se v minulosti stávalo, že se vlivem galvanických jevů implantát v těle částečně nebo dokonce úplně rozpustil. Typicky se jednalo o traumatologické dlahy, do kterých se daly šroubky z jiného typu kovu. Došlo pak vlastně k elektrolýze.
Odrazivé vrstvy mají na přenos tepla vliv jen u přenosu tepla sáláním. Tepelně izolační vlastnosti tetrapaku jsou proto nevýznamné. Podstatná je neprodyšnost.
salani je radiace kondukce nebo convexe? dekuji za vysvetleni
salani (zareni) = radiace
vedeni = kondukce
proudeni = konvexe
Jasně, mám na mysli situaci, kdy při vykládání nechají paletu s vínem chvíli na slunci. Víno ve skle tím asi trpí více než v tetrapaku. Neprodyšnost je jistě zásadnější vlastnost.
Ak to víno prepravuješ len tak na korbe nákladiaku tak tam pod plachtou v lete bude 40°C, takže to víno bude mať tú istú teplotu. A ak ho potom ešte necháš hodinu na priamom slnku tak ta teplota ešte jemne stúpne. Teoreticky je v tomto prípade TetraPak asi lepšia voľby.
Ale čo ak víno transportuješ v chladiacom aute pri 10-12°C (biele víno) a potom to vyložíš na hodinu na priame slnko? Tu bude asi lepšie na tom sklenená fľaša a jej teplotná stabilita (daná materiálom a objemom resp. hmotnosťou).
TetraPak je ale nepriesvitný takže ti nedopadnú UV lúče priamo na víno. Kdežto každá fľaša UV žiarenie prepúšťa.
ocs 12.7.2023 v 15:33
Vřele s tebou souhlasím.
Občas si kladu otázku, co je to za lidi vozící například po Praze metrem lahve s vodou sem a tam.
Samozřejmě, v dosahu pražské MHD jsou obce, kde veřejný vodovod zaveden není, žádný podnikatel se výzvy nechopil a místní voda je hořečnatá a kontaminovaná koliformními bakteriemi.
žejo, stačí přece šáhnout do prdele a natočit si z ní kohókovó :D
z kohóku teče žbrblinková voda? a minerální voda? a mohla bych je vidět?
kde zeženu kohótek v autě a na jiným skladě si mám asi taky domyslet, žejo :o) voni sou zas chytří…proč si ty kyselice taky nevypěstujou za barákem a neudělajou si z toho chlast sami, aha?
Bublinky se dají dělat SodaStreamem nebo něčím podobným. Nedávno jsem si ho pořídil, protože mám taky rád bublinky, ale žije v Německu se mi fakt nechce nosit ty lahve do obchodu na vrácení. Nebo je lze udělat domácí bublinkovou limonádu zkvašením, zrovna dělám zázvorové pivo.
A minerály se dají případně koupit jako prášek a rozmíchat – prodává se to často jako elektrolyty pro sportovce.
Všechny situace se tak vyřešit nedají, ale nákup balené vody a nápojů jsem omezil docela dost.
Dať sa dá, ale SodaStream je predražený (pokiaľ si človek nedokáže dávať tie CO2 fľaše niekde pokútne plniť). Neviem, koľko to vychádza pri čistej sódovke, tú nepijem ani z PET fliaš, ale sirupčeky trebárs na Pepsi vychádzali na objem výsledného nápoja samotne drahšie, než hotový nápoj v PETke.
Keby som tie PETky musel ťahať niekde verejnou dopravou, tak by to bolo iné, ale v mojom móde operandi nie je problém 6-ku dvojlitroviek hodiť do auta, a pri nejakom ďalšom nákupe zobrať IKEA tašku prázdnych fliaš naspäť.
Nekupoval jsem SodaStream ale nějakou levnější alternativu. Můžu to teda spočítat. I s jednou CO2 bombičkou mě to stálo v přepočtu asi 1500 Kč. Bombička se dá vyměnit za novou s náplní za nějakých 140 Kč, a měla by stačit na 60 l bublinkové vody, tedy asi tak 2.4 Kč/l bez počátečních nákladů. Odhaduji, že se mi počáteční investice do dvou let vrátí :-). A že se nemusím k tahat s paklem vody z obchodu, skladovat prázdné láhve a stát frontu na automat je k nezaplacení, to byl hlavní důvod proč jsem si to pořídil. Takže mě to makes sense, ale samozřejmě ať si to každý dělá jak chce.
Jak to vychází se sirupy nevím, to moc nepiju. Ale teď jsme si dělali bezinkový a ten je do bublinek parádní :-).
a to majou teda v autě?
jasný tvl tak místo lahví co koupim kdekoli za pakatel budu kupovat nejaký předražený jebky a do toho zhánět předražený tlakový flašky…makes sense…
Jestli vám teče z kohoutku křišťálová studánka, kam ptáci laně chodí pít, tak proč ne.
Jenže v těch desítkách kilometrů zastaralého potrubí se dokáže zkazit a znečistit i kvalitní březovská voda, takže z kohoutku teče humus.
Holt akcionáři vodáren mají přednost před vohnouty co to konzumují a platí za to rok od roku víc a víc.
Nedávno jsem dovezl vodu z malého lesního vodojemu pro chatovou osadu, doslova pár kilometrů za Brnem. Ta voda byla lahodná i po několika dnech v PETce v teple.
Fakt nechápu co s tou vodou ten vodárenský nenažraný ksindl dělá, že se to šprajcuje v krku.
voda ve vodovodu se „kazí“ z několika možných příčin:
1. mizerné staré trubky. černé nebo litinové.
2. v kombinaci s malým odběrem a příliš tlustými trubkami, ve kterých voda putuje posledních sto metrů celý týden
3. a když k tomu přidáme občasný nárazový odběr a zakolísáme tlakem (na stejné větvi je třeba betonárka nebo podobný provoz)
výsledkem je, že z výborné vody z vodárny (chemicky, biologicky i senzoricky) se cestou ke kohoutku stane zrzavá páchnoucí břečka. no, už to nebývá tak často jako dříve.
V Germanii bezny limonady v lokalnich stacirnach jdou do skla. V praci mame ctyri vydejni automaty, vsechno flasky ze skla. Evidentne jim ten vratnej system funguje.
Perfektní článek, vážně, díky za něj!