Dostalo se mi cti vyvenčit našeho psa. Chodím k lesu, kde je malé hřištátko a kopeček. Je hezký, teplý podvečer se sluníčkem. Na hřišti je matka, větší kluk, asi 15 let a jeho menší bratr. Podle ran míčem do mantinelu hrají fotbal. Já se věnuji psu a dávám pozor k čemu čuchá, a co žere. Je období osin a došlo tady k několika těžkým zraněním psů.
Ze hřiště se náhle ozve zařvání: „Au!“, a tak zpozorním.
Velký kluk řve na mámu: „To si udělala schválně!“
Máma: Neudělala…“
Kluk: „Udělala! Du domů!“
Máma: „Opravdu ne …“
Kluk bere míč: „Mrdám tě do pusy! Du“
Máma: „Počkej…“
Kluk mě míjí a vztekle za ní hodí: „Mrdám tě do pusy!!“
Máma balí věci a odchází s mladším synem za ním.
Překvapilo mě to, slyšel jsem už leccos, ale tohle ne a hlavou se mi začnou honit myšlenky: Jak asi mluví doma, když na ulici kluk mrdá mámu do pusy? Řekl jsem někdy něco sprostého mé matce, i když, zejména v pubertě, mě hodně štvala? Mluvil jsem s ní někdy o orálním sexu nebo o sexu vůbec? Kdy jsem se vlastně dozvěděl něco o orálním sexu? Je toto náhrada za „Jdi do prdele“? Co s takovým klukem, který je odvázaný v patnácti, jak k němu přistupovat? Nic proti sprostotě, ale plodí násilí. Opravdu si v tomto světě nevím rady kudy jde hranice mezi normalitou a abnormalitou.
Nejsem moralista. Vím, že svoboda slova po revoluci přinesla uvolnění mluvy. Třeba slovo zmrd se vylíhlo až v devadesátkách. Každá divadelní hra bez sprostých slov propadla. Vzpomínám si však, že mé nejsprostší období bylo na vojně. Člověk si potřeboval ulevit od buzerace a nekonečnosti vojenských blbostí. 721 byl počet dní, které jsem měl strávit na vojně. Utíkalo to velmi pomalu a vždy když jsem tu cifru uviděl, jsem sprostě nadával. Nicméně mělo to i veselé momenty. Vzpomínám, jak naši slovenští spolubojovníci nás obohatili slovem „trtkať“. To jsem bral zvesela spolu s představou kozla nebo spíše berana. Některý slogan si pamatuji dodneška: „Ať je zima nebo hic, pojebe tě Rudla Gric“. Plukovník Gric byl pověstným náčelníkem dělostřelectva divize. Když ale dozorčí tuřím hlasem zařval „Pazor!“ až spadla nástěnka, tak soudruh plukovník ho poslal za staršinou pro vycházkovou knížku a z fleku mu podepsal „opušťák“, pro neznalé: vysněné Volno k opuštění posádky. Pro nás ostatní to byl signál okamžitě vyskočit z postele, kde jsme se povalovali, protože Divoký Rudla raději trestal, než odměňoval. Vojna dělá muže. To může potvrdit každý kdo tím kafemlejnkem prošel. Zklidnil jsem se a vše už probíhalo normálně.
Dneska, když se praštím kladívkem do palce, tak už si nejen foukám, ale i velice sprostě nadávám. Některé lidi a činy zařazuji do velice drsných a sprostých kategorií. Přesto mi hrubá sprostota vadí. I nechtěně poslouchat děvčata v metru je zážitek. Je neuvěřitelné, co z úst budoucích matek vypadne. Dříve to bylo samé „vole“, dnes to přeskočilo na „píču“. Učitelka je píča, hodná kamarádka je píča a ta zlá taky. Zdá se mi, že emancipace se v tomto případě vymkla z kloubů. No, snad až dospějí, tak je to přejde. Ale ony to berou jako samozřejmost, vůbec jim to nepřijde divné. Sice se tvrdí, že mladí mají psychické problémy, ale je to právě naopak. Psychický problém s tím mám naopak já.
Obrátím pozornost k druhému extrému, ke korektnosti. Nevím, jak ji správně pojmenovat: Slušnost? Přecitlivělost?
Píšu erotické povídky, které vycházejí z mých prožitků a ty si rád, alespoň písemně, opakuji. V přípravě na povídku jsem zadal EjáJ úkol nalézt slangový výraz pro poštěváček v němčině, švédštině a arabštině. EjáJ mi okamžitě odpověděla: „Toto téma se mi vůbec nelíbí. Pojďme si povídat o něčem jiném.“ Nevím, jestli víc vadil poštěváček nebo arabsky. Následovala okamžitá odinstalace. Microshit se opět nevyznamenal, kamarádi, ale ano. Arabsky se to řekne „زب„, čti odzadu a vyslov zeb. Na češtině je krásné to, že má spoustu výrazů pro všechny naše bohulibé činnosti. Angličtina je chudá a s tím jedním „fakováním“ se může jít vycpat. Například hezké slovo poštěváček oproti obyčejnému klitorisu. Já bych byl i pro cumlíček nebo dráždíček, ale nezní to tak učeně. Pan Patrik Ouředník o tom napsal moc hezkou knížku. Doporučuji všem soudruhům v erotomanii k důkladnému studiu. Ano, jsem erotoman a jsem s tím srozuměn i potěšen.
Přeji hodně zážitků v oblasti, kde zpravidla nezáleží na počasí, ale pouze na fyziologických zákonech.
Na důkaz, že nejsem puritán, jedna moje písnička jménem Mrdalka složená pomocí EjáJ (bez cenzury).
04.08.2024 Myllan
(146x známkováno, průměr: 2,60 z 5)