autore, nečešte si patku stále na jednu stranu, mohl byste začít kulhat
leon
Čím víc kruháčů tím víc velkoměsto.
Mně vytáčí jak někdo nestíhá při kroucení volantem dát blinkr při výjezdu nebo ho dává pozdě a tím zdržuje průjezd.
A taky pomalé reakce.
Ada
Kruháč je super věc pro plynulost i bezpečnost. Proměnu dvou křižovatek jsem měl možnost několik dekád sledovat a jen chválím. Je to offline, a samoregulační. Jako cokoli jiného se to asi nehodí úplně všude, ale přijde mi to lepší než semafor. Ještě jsem neviděl takový, který by po celý den odpovídal provozu. A tam, kde je provoz fakt velký je nejlepší nějaké mimoúrovňové křížení.
gogo
Třeba ten v Uhříněvsi…když tam nebyl, tak se o průjezd staral semafor. Teď je ve špičkách permanentně ucpáno. Všichni kolektivně stojí, protože výjezd do Uhříněvsi je pořád ucpaný
Tak, kruhaky jsou nebetycna sracka. Vyzivnej je ten na sjezdu 18 u Melnika od Phy,obcas tam stoji pravej pruh dalnice, kolony z nekolika smeru v prubehu dne uplne bezny.
Jeden ten s koleckem na asfaltu zridili tudle v jinocanech.
Je ale nutno pochopit, ze kruhaky nejsou pro zlepseni plynulosti, ale mnohdy vobracene na zacatku dediny schvalne aby to provoz ZBRZDILO.
Lukas B.
ta křižovatka je dramaticky přetížená, protože v úseku slaný-nová ves I/16 fakticky nahrazuje neexisatující pražský okruh (čili Dnulku). cokoli jiného než dvoukruháč by bylo ještě větší peklo – snad s výjimkou „čtyřlístku“
Malej Jarda
Bingo!
Kruháče jsou svatým grálem zklidňovačů dopravy jebnutejch pumpičkou mezi světla. Ale v Praze jejich masoví šiřitelé Čižínští a jejich Šmejdi sobě, kooperující s Pyjátama řízenýma Prašivkou, už vrazili hubou do vlastní hromady hoven. Jejich nadšení pro karusely ochladlo, když propadli trolejbusový obsedanci a zjistili, že ty kloubáky jsou na kruháčích v prdeli. A to nepíšu o tom Prašivkovo monstru dlouhém 25m, kvůliva kterýmu museli celou trasu lehce poladit, aby všade nevyvracel vobrubníky a nerval gumy. Autobusáci od kloubáků při zmínce o kolotočích ihned přechází na slovník z Jedový chýše už 20 let.
Přibržděním provozu se joudovi zdá, že doprava je plynulejší, ale nikde jsem nezaregistroval solidní analýzu, jaká je propustnost v jaký hustotě provozu, vyjma ideologickejch výstřiků fanatiků. Strčím ruku do vohně, že ve špičkovým provozu je oproti dobře vyladěnejm dynamicky přizpůsobivejm semaforům (jakej problém, na každý větší křižovatce visí nejmíň osum kamer…) bude jaká Halík? No nižší, kurva nižší!
Na kruháče je třeba se ptát šoférů návěsných souprav s dýlkou >12m, který se nezalomí jako kloubák, a těžký dopravy. Ta už má pracovní komanda, který jednak zvedaj dráty a jednak planýrujou kolotoče, aby je vzápětí zase uváděli do původního stavu.
Úžasný dílo, hodný zápisu do Guinessovy bichle, stojí před Benešovem ve směru na Prahu. V polích, samosebou, jeden se dostatečně orientuje až tak při třetím-čtvrtém průjezdu, uvnitř až čtyři proudy a po spuštění několik ran za 1. hodinu! Teď jsou proto uvnitř mezi pruhama nabetonovaný oddělovací bariéry, který jen zvyšujou zoufalství těch, kdo tudy jedou výjimečně a šoustavně jsou rozválený od těžkejch návěsnejch souprav. Malůvky sprejem po vozovce svědčí, že rány tu stále jsou na denním pořádku. Předtím tu byla rovná tříproudá štreka s odbočovacím pruhem a nepřiliš frekventovaná odbočka na Benešov…… Ale vo tom jsem se tady už vícekrát rozvášňoval.
svymp
Namalované kolečko v Jinočanech místní jezdí dál jako křižovatku.
Na to, aby kruháč fungoval, musí být dost velký a mít plynulé nájezdy. Jinak dopravu ucpává.
Kladno se taky zbláznilo a vyrostla kruhová plíseň. Tam jsou objezdy dost skloněné a je i slyšet, jak se gumy namáhají. Koneckonců stačí se podívat na barvu silnice před a na objezdu.
princdrson
přesně tak, člověk si to uvědomí např ve Francii, když se najednou ocitne ve městě Lorient, kde se radnice, patrně protože, tam vládnou vesměs komouši, rozhodla pro křižovatky se světlama. A auto čeká, a čeká, je to šok.
Hroch
S touto teorií jsem se již jednou před lety setkal, v souvislosti s ojížděním pravých pneu na nákladních vozech mého zaměstnavatele.
Nevěřím tomu, a kruháky mi nevadí, bez nich bychom v městech pročuměli mnohem více času na křižovatkách, ať už řízených, nebo bez světel.
Na kruháči je dost času si rozmyslet, kam odbočit, objedu si ho klidně znovu, ať jsem pro pozorovatele třeba za blbce.
Kdysi jsem četl, že na železnici se projevuje vliv otáčení Zeměkoule odlišným opotřebením obručí kol, ale nic bližšího si o tom již nepamatuju.
vinicius
Jde o Coriolisovu sílu.
Kruháče mi obecně nevadí, pokud nejsou doprasené. V Litoměřicích byl jeden realizovaný jako tři zpomalovací prahy a měl opravdu minimální obvod. Taky nemám rád vícepruhové, zejména tam kde je při výběru špatného vstupního pruhu obtížné změnit výjezd.
Lukas B.
odlišné opotřebení kol je blbý, vybájený a neexistující školometský „důkaz“ existence coriolisovy síly *). ta síla samozřejmě existuje, ale je velmi slaboučká a přebijí ji skoro všechny náhodné jevy, a reálně ji vidíme v pohybech vodních a vzdušných mas a kromě kosmonautiky a balistiky dlouhého doletu (a bez rotace) ji můžeme směle zanedbat.
*) pomiňme fakt, že vagony (a lokomotivy od opuštění páry) jezdí tam a zpátky a nikdo je netočí na točnách
RomanL
Přesně tak!
ModrýKlokan
@ Lukas B.
Nechci se hádat, ale mám pocit, že se pleteš. Coriolisovu sílu nevnímáme, ale to neznamená, že ji přebíjí „náhodné jevy“. Jde o poměry hodnot a délku působení těch sil. Řeky na severní polokouli mají více strmé/vymleté pravé břehy, na jižní polokouli levé břehy. Einstein o tom napsal práci, chceš se hádat s Einsteinem? Já ne.
Nezkoumal jsem to, ale pro mě se zatím zdá evidentní, že opotřebené pravé strany pneumatik a železničních kol na severní polokouli, způsobuje Coriolisova síla.
Karkulka
Bude mít auto jezdící ve Velké Británii sjetou víc levou stranu pneumatiky protože kruháče jezdí po směru hodinových ručiček, nebo pravou stranu kvůli Coriolisově síle? Já bych vsadil určitě na to, že levou. U nás je jasné že pravá kvůli kruháči.
Lukas B.
ona corioliska samozřejmě existuje, ale je obecně dost přeceňovaná. její vliv na vzdušné masy a mořské proudy nikdo nepopírá. asi by měla jakýsi vliv na řeku v úplně placaté krajině a zcela monotónní geologii a při nějaké nezanedbatelné velikosti řeky (tisíce kubíků) a při nezanedbatelné rychlosti toku, ale stejně ji hravě a drtivě přebije převládající směr větru (což je samozřejmě důsledkem coriolisky, která ovlivňuje vzdušné masy, ale to už je trošku ad absurdum).
Bahnak
No, u velkých řek v rovině jako je Volha nebo Dněpr je západní břeh vysoký a východní plochý, zatímco vliv převládajícího větrného proudění je opačný. On erozní efekt vody je trochu výraznější než u vzduchu.
Lukas B.
vzduch v pohybu udělá vlnky a ty žerou břehy o trochu víc než laminární proudění. vzduch v pohybu taky v létě přináší prach a ten nad dostatečně velkou řekou spolu se vzduchem klesá (o tomto efektu by moc pěkně mohli poreferovat vykoupaní padáčkáři). a ještě se nám do toho motá spoustu dalších vlivů, osluněním v různou denní dobu počínaje.
reálný svět je příliš složitý a pokoušet se jej vysvětlit jedním jediným parametrem zhusta končí přílišným zjednodušením.
Bahnak
To sice jo, ale převládající směr proudění větru je od západu qýchodu. Takže by ty vlnky měly víc žrát východní břeh…
Jasně, někde převáží jiný vliv třeba vlivem terénu, proto jsem psal o těch řekách ve stepi.
ModrýKlokan
@ Bahnak
Nejde o východ či západ. Jde o sílu působící na tekoucí proud hmoty/kapaliny. Na severní polokouli vymílá pravý břeh tekoucí řeky. Ne východní či západní břeh.
Je jedno z pohledu Coriolisovy síly, zda řeka teče na sever či na jih. Jde o kolmou sílu na směr pohybu. Totéž automobily, či vlaky.
Lukas B.
pokud pan Bahňák mluví v případě Volhy a Donu o západním břehu, mluví o břehu, který je v obou případech pravý. takže nejste ve při.
samozřejmě že corioliska působí na všechno, co je v pohybu. ale jde o její velikost. víte Vy co, napočítejte si její efekt na auto o nějaklé rozumné hmotnosti a rychlosti, a porovnejte s vlivem náhodným, kupříkladu s asymetrickým umístěním výfukového potrubí, asymetrickým umístěním výměníku klimatizace a levým zrcátkem trochu větším než pravým.
ModrýKlokan
@ Lukas B.
Budu raději volně citovat Einsteinovu práci.
1)Eroze řek, tak jak jsem již popsal, se řídí Baerovým zákonem. Oproti autům nebo vlakům má vliv klesání rychlosti proudění na říčních stěnách, dochází k poklesu rychlosti proudění a vytvoření cirkulace.
2)Coriolisova síla vytvářená rotací Země působí kolmo na směr proudění. Její horizontální komponenta ve směru doprava činí 2vΩsinψ na jednotku hmoty tekutiny, znaky postupně znamenají rychlost proudění, rychlost otáčení zemského, a zeměpisnou šířku. Tření o dno zmenšuje tuto sílu směrem ke dnu a tím tato síla způsobuje také cirkulaci.
3)V proudícím toku řeky vzniká turbulentní rozdělení rychlosti, vznikají vírové linie a vnitřní tření tekutiny. Toto kvazistacionární rozdělení rychlosti v průřezu řeky je pomalý proces a proto relativně nepatrné, trvale působící příčiny mohou mít velký vliv na rozdělení rychlosti v průřezu. Nejrychleji se pohybující částice tekutiny jsou nejdále od stěn, v horní části nad středem dna, cirkulace je žene k pravé boční stěně. Levá část řeky dostává vodu vycházející z míst u dna s malou rychlostí.
Vyrovnávání rychlosti vnitřním třením, je proces pomalý, cirkulační pohyb vody je také proces pomalý. Proto je vliv na rozdělení rychlosti v průřezu značný. Výsledkem těchto procesů není jen vyšší eroze pravých břehů ale i tvorba meandrů. Protože cirkulace má velkou setrvačnost a dosahuje svého maxima až za místem největších říčních ohybů. Tření pohlcuje cirkulaci tím pomaleji, čím je větší říční průřez. Vlnovka tvoření meandru tedy roste s průřezem řeky. (citováno volně a velmi zkráceno)
Lukas B.
když se teoretický vědec plete do řemesla, tak je to podobný průšvih, jako když se řemeslník plete do teoretické vědy.
vytváření meandrů je záležitost „samobudící“, proudnice a tedy eroze je vně oblouku. to ví každý dovolenkový vodák co aspoň jednou v životě zažil Ploučnici a zkoušel její meandry pod Mimoní „řezat“ a myslel si, že tím něco sil ušetří.
Lukas B.
čili: teoreticky při naprosto monotónní počáteční situaci přímkově vedeného vodního toku v stejnorodé rovině, konstantním průtoku a stálém bezvětří a zatažené obloze by se vodní tok opravdu pomalu sunul doprava (na severní polokouli). prakticky se vždy vytvoří nějaká imperfekce, udělá se meandr, a ten postupuje směrem ven (proudnice je vně oblouku), samozřejmě před a za ním se začnou vytvářet meandry protisměrné tak dlouho, až se potkají buď promletím, nebo se protrhnou při povodni, meandr se ustřihne a stane se z něj slepé rameno nebo dokonce uskřinuté jezero, které se postupně zanáší jemným usazujícím se materiálem, zaroste a zafouká se prachem a furt se to tak dokola opakuje a imperfekce se vrší.
Lukas B.
a ještě jednou zareaguji sám na sebe: podívejte se na mapu na některé skutečně přírodní toky v placaté krajině nna stejnorodém podkladu bez pořádného osídlení, bez regulací, koníčkování/burlakování, bez vodní dopravy, prohrábek a zdymadel a jezů. jestli tam najdete Coriolise, tak jste fakt frajeři.
namátkou dolní tok Kuskokwim River nebo Mackenzie, nebo u nás v malých českých poměrech Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou.
ModrýKlokan
@ Lukas B.
Jo na ty mapy jsem se podíval. A co jako? Jakým způsobem podle tebe ta mapa vyvrací Baerův zákon, působení Coriolisovy síly a Einsteinovy výpočty? Není mi jasné, zda jsi vůbec pochopil o čem jsem psal.
Se Zemí jsi svázán v inerciální (setrvačné) vztažné soustavě, tak je vcelku pochopitelné, že necítíš Coriolisovu sílu. To, že nevidíš elektromagnetické vyzařování komunikačních zařízení taky neznamená, že neexistuje.
Lukas B.
jeden o voze druhý o koze. žádné vyvracení se nekoná, síly existují a působí, ale zde se ztrácí v šumu. podobně jako pro výpočet potřebného času pro jízdu autem praha-brno si vystačíme s ňůtnem a ajnštajna směle zanedbáme, protože je menší než efekt dvou předjíždějících se náklaďáků na dálnici.
ModrýKlokan
@ Lukas B.
Teď jsi to trefil, jeden vo koze druhej o voze.
Coriolisova síla si opravdu vystačí s Newtonem, jeho pohybovými zákony. Nemyslíš snad, že na ní chtěl Einstein demonstrovat relativistický efekty?
Lukas B.
to je přílišná zkratka. ostatně, síla, pojmenovaná po Coriolovi, byla popsaná Ricciolim v době, kdy byl Newton ještě malým školáčkem, Coriolis byl především meteorolog (a tam je její efekt nesporný), na rozdíl od školometských kolejnic a stočených výkalů.
ModrýKlokan
@ Lukas B.
Riccioli ani Coriolis tu sílu nevymysleli ani nevyrobili, existuje nezávisle na nich, i kdyby tady zůstali neandrtálci s totemama.
Newtona jsi sem zatáhl ty. Nemůžu za to, že nesnášíš fyziky nebo co. Coriolisova síla prostě odpovídá zákonům, které nazýváme a dodnes používáme jako Newtonovy pohybové zákony.
Vůbec nechápu, co se tady neustále snažíš vyvracet. Jestli věříš na placatou Zemi a Božskou prozřetelnost, tak to rovnou řekni a nemusíme se tady infantilně dohadovat.
minsc
Když jsem o tom přemýšlel a pokoušel se vizualizovat si vektory jak ta síla působí u vodního víru, třeba při splachování toalety, došlo mi že se ty víry tocej na špatnou stranu. Až pak mi došlo že to je proto že není důležité kterým směrem se Země otáčí, ale kterým směrem působí reálné síla. A jelikož se Země ve svém otáčení zpomaluje, což bylo zmereno na atomhodinach, tak to znamená že síla působí obráceně, proti otáčení.
Ale nějak se kolem toho mlží, asi jako tenkrát když vykopli starého Wernera z NASA.
Karkulka
Jenže ta síla je extrémně malá, takže další síly které tam působí (geometrie, množství vody přitékající z jedné nebo druhé strany) mají podstatně větší vliv. Ostatně zrovna u těch toalet dnes není vidět ve většině případů naprosto nic, protože nějaké víry nepřispívají k dokonalému spláchnutí. Nějakou rotaci můžeš vidět když vypouštíš umyvadlo, dřez nebo vanu, ale ani tam to zdaleka není jediná síla která působí. Pěkné video o tom dělal Mark Rober (ale najdeš i mythbusters tuším a tak).
Bahnak
Před lety se parta matfyzáků rozhodla spočítat, zda má Coriolisova síla vliv na stáčení exkrementu v záchodové míse. Vyšlo jim, že na tak krátké dráze je vliv minimální a že důležitější jsou náhoda a cit. „tvar trysky“ :)
minsc
Jo vana je asi lepší příklad. I když v té vane zkusíte udělat vir na opačnou stranu a pak vypouštět, stejně si myslím že se vám to nepovede a vir se začne točit doprava, po směru ručiček. Prostě podle toho co jsem měl možnost vidět, podle toho jak je ta síla malá, funguje nějak moc dobře, mnohem li než by měla.
Lukas B.
zkoušel jste to? jestli ne, zkuste. spousta věcí, co se o nich traduje jak fungují vůbec nefunguje, vymyslel si je nějaký školomet a je to blábol. kupříkladu to, že prý práci létají proto, že mají menší procentuální podíl kostí ku zbytku těla než jiní živočichové.
ModrýKlokan
@ Karkulka, Bahnak
Ta C. síla má velikost podle vzorce 2vΩsinψ ( v komentáři výše) na jednotku hmotnosti tekutiny, směřuje doprava (severní polokoule) kolmo na směr pohybu tekutiny. Čím je průřez toku menší, tím rychleji vírové linie a vnitřní tření pohlcují cirkulaci (cirkulace je ta hlavní složka vytvářející viditelný vír).
fatdwi
Není to tak dávno, co jsem si listoval manuálem svého tehdejšího vozu. A tam bylo přímo napsáno, že mám přehazovat pneu přední-zadní a křížem. Doporučený interval byl velmi malý, asi 5k km.
O kruháčích tam nic nepsali, takže soudím, že to spíš má co dělat se sklonem vozovky. 100 km na kruháčích je v celkovém nájezdu zanedbatelné, co zanedbatelné není je těch 99 % km najetých na silnicích se sklonem „doprava“ (odvodnění).
Jinak kruháč je oblíbený, protože je to socialismus v praxi – zrovnoprávňuje hlavní a vedlejší silnici. Šmejdi na hlavní tak musí čekat, zatímco ten z vedlejší čekat nemusí, jako tam, kde je běžná křižovatka. Menšina vítězí, většina ať si nasere. Někdy ale tlak veřejnosti debilitu státní správy přetlačí, takže po létech experimentů se na slavném téčku v Lipůvce u Brna udělaly připojovací pruhy a kruháčové dobrodružství skončilo. Za odměnu ale na hlavním tahu přibyl semafor, takže v ranní špičce je cesta do Brna ukázková (občas jedu v opačeném směru a nezávidím).
Lukas B.
já mám kruháče docela rád. je to takové pěkné experimentální hřiště, na kterém si můžeme ověřit, jestli jsme jako celek mentálně dost zralí na to, aby 90% značek a 90% semaforů zmizelo, a můžeme extrapolovat, jak by asi dopadly mokré sny anarchokapitalistů v hustěji osídlené krajině.
fatdwi
Lukas B.: tomu moc nerozumím, kruháč přece žádné experimenty neumožňuje, pouze zlepší situaci těch na vedlejší a zhorší těch na hlavní, případně zhorší všech tam, kde problém vůbec nebyl. Podobnou funkci plní semafor, se stejným výsledkem.
Obecně bych řekl, že odvozovat dobrovolné chování na základě povinného není dobrý nápad. Podobně jako dobrovolná solidarita klesá tam, kde je jí hodně vynucené, tak i chuť někoho pouštět klesá tam, kde řízení převzal stát (obec atd.). Naopak v místech, kde řízení není, je situace mnohdy lepší – typicky např. výjezd z dočasného kempu/parkoviště u fesťáku apod. Na kruháči/semaforu není nad čím přemýšlet, je tam volno/zelená jedu a co ostatní mě nezajímá. Když je situace více fluidní a nezbývá než zapojit mozek, výsledky nejsou tak zlé, jak by právě regulované chování naznačovalo.
Nicméně zrušení značek a semaforů en bloc by nejspíš dočasně způsobilo chaos a dlouhodobě by záviselo na dané lokalitě. Třeba v USA to de facto takto mají všude tam, kde je four-way stop. To jsem naprosto nenáviděl, zlatá hlavní/vedlejší. Průjezd rezidenční čtvrtí byl podobná hrůza jako dnes v moderních českých satelitech, kde jsou naflákané nesmyslné retardéry co pár metrů, tj. člověk úplně zbytečně brzdí každou chvíli, ač nikde nic nejede.
Lukas B.
já jsem věděl ze Vás vyprovokuju:).
ano, mě by se líbilo, kdyby se lidé na kruháčích chovali přesně tak, jako u toho Vámi správně zmíněného výjezdu od fesťáku (od blešího trhu, od přírodního koupaliště etc.) na silnici, tedy aby vnímali své okolí, vnímali, že na kruháči je ve špičce jeden vjezd skoro zablokovaný a třeba někoho pustili jen tím, že dají nohu z plynu a umožní se zařadit. tuhle možnost semafor nikdy nenabídne. kruháč dokáže výborně zaplnit mezeru mezi neřízenou křižovatkou (už by odbočení doleva z vedlejší bylo na třičtvrtě hodiny) a semaforem (většinu času by to byl buzersemafor stavící hlavní když na vedlejší nikdo nečeká). a výborně „zklidňuje“, tedy tam, kde to má smysl, tam kde se motá hodně lidí, parkoviště nákupáků, vjezd do obytné zóny etc., protože z nějakého ne úplně uchopitelného důvodu většina lidí za volantem nedovede volit rychlost přiměřenou tomu, že se tam motají lidé ve velkém počtu, aniž by je k tomu nutila nějaká buzerace (retardéry, kruháče, fourwaystopy).
fatdwi
Lukas B.: spíš jste mi neodpověděl, co jste myslel tím experimentováním, pořád tam žádné nevidím. Když už to na kruháči stojí (jezdím často přes dva, které jsou na hlavní cca 200 metrů za sebou), tak se tam dostanete v pohodě. A když to jede, tak je to horší, ale nepoměr aut stejně výrazně nahrává těm z vedlejší a smůlu mají ti na hlavní. Mimo špičku pak oba kruháče plní roli čistě buzerační. Na stejné silnici je několik běžných křižovatek a přestože ve špičce je odbočení doleva nic moc, tak čekání stejně končí ve chvíli, kdy se to na hlavní zastaví, pak nemáte problém najet. Jestli dotyčný čeká dýl než na kruháči je podle mě v pořádku, v celkovém součtu totiž čeká o dost míň než ti na hlavní, které zdržují kruháče a kde se stojí dlouhé fronty.
Neříkám, že kruháč nemá své místo, ale nemá ho zdaleka tak často, jak se dělá, podobně jako semafory (nový mor v Brně, jeden by řekl, že to už horší být nemůže, ale pořád se objevují místa, která tím lze zkurvit).
Pokud jde o přiměřenou rychlost, tak absolutně nesouhlasím. Rozdíl mezi místem, kde bydlím a satelitem, kde bydlí kamarád není nijak velký. Ale u nás retardéry nejsou a u nich ano, katastrofa. Pochybuju, že zrovna tam by se jezdily závody a že tam bydlí nějak významně jiný vzorek populace.
Lukas B.
experimentálním hřištěm myslím to, že se tam spolehlivě drtivá většina řidičů projeví v plné nahotě jako sebestřední burani co naprosto nevnímají své okolí a že nějaký směr je zacpaný a že by bylo fajn občas někoho pustit nebo zazipovat i tam, kde žádné pouštění a zipování žádný předpis neukládá.
fatdwi
Lukas B.: stavte se na jižní Moravu, tady to takovej hradcore teda není. S ohledem na to, jak dlouho stojí ti na hlavní mi jejich neochota tam někoho pouštět přijde pochopitelná – a přitom se mi nikdy nestalo, že bych z vedlejší „čekal“. Nejhorší varianta odpovídá zhruba tomu, že by tam byl semafor, na který přijedu zrovna když blikne červená. Tedy moje čekání z vedlejší je řádově tak pětinové až desetinové než čekání na hlavní (před kruháčem není problém si postát ve špičce 10 minut).
Přijde mi tedy trochu iluzorní v takové situaci očekávat nadprůměrnou ochotu zkrátit ono pětinové čekání na kratší od těch, kteří za to „platí“ svým mnohem delším čekáním. A tedy to ani nepovažuji za vhodný způsob pro dedukci závěrů o chování lidí.
ModrýKlokan
@ Lukas B.
Jestli mu zavaříš šišku, tak tady vytapetuje padesát hlubokých úvah na dané téma i všechna ostatní nesouvisející.
Flamewar must go on…
leon
Je to holt „mudrlant“
Malej Jarda
Vono je to jednodušší, než se zdá.
Je to vobyčejná porucha osobnosti, čili duševní nemoc.
Mentálně podvyživený individua, který působením intrik a korupčních sil uchvátí ve státní správě pravomocně výkonnou pozici, podlehnou dokonale svýmu pocitu geniality a nenahraditelnosti, většinou v souběhu s nějakou ideologickou zhoubnou indoktrinací.
Takový (j)elita pak propadne pocitu lepševictví, ovládne ho touha namísto spravovat veřejný věci ku prospěchu celý společnosti, začít Untermenschen občana poplatníka voliče vychovávat a podřizovat svojí obsedanci se zneužívánim pravomocí svojí funkce. Volební politickej program v případě politiků je čistě jen prostředek k uchvácení pozic, žádnej morální závazek plnit slíbený tihle psychopati ve svým DNA nemají.
Teorie demokratickýho státu spolíhá, že se vobčan nedá a bude se bránit píčovinám, defraudaci a korupci veřejnýma protestama za spolupůsobení vopozice. Jenže to v praxi nefunguje, páč vopozice má taky máslo na hlavě a svoje „zájmy“ na porcování medvěda. Vobčan je zase prvoplánově udržovanej v režimu boje za slušný, nebo alespoň nějaký živobytí a tak nemá čas ani energii pronikat do hlubin politický žumpy, dobrá třetina nemá ani mentální výbavu. Pupeční šňůrou propojená majnstrýmová medyjální žumpa tudíž snadno honí stádo vovcí tam, kde je vobě žumpy potřebujou. A když přesto nějaký lidový srocení zabouří, jedou na výjezdní zasedání např. na UK a na vlastní voliče serou. Bohužel bez citelných důsledků na luxus osobního života.
A aby ty demonstrace byly snadno zvladatelný, musí se stádo omezit a roztříštit.
Takže na Staroměstským Staromáku kdysi byl ze strany magisrátu a konšelů tuhej odpor proti obnovení habsburskýho Mariánskýho sloupu. Pak tam proběhlo hezkejch pár protirežimních srocení a najednou připlul na pramici jakejsi sochař s kamením a začal bez jakýhokoliv stavebního papíru stavět kamenej sloupek. Dost lidí bouřilo proti, ale najednou žádnej četník ani ouřad nezasáhl. Když bylo dílo hotový, konšelé potichoučku zrušili usnesní o nepřijatelnosti obnovy habsburskýho sloupku a stavební ouřad dodatečně fšechno zprocesoval a schválil. Proč? Protože tím značně omezili kapacitu Staromáku pro pořádání protirežimních akcí! Vůbec bych se nedivil, kdyby ze stejnýho důvodu následovala iniciativa na obnovu „kašny“ před sloupkem, i když to nebyla žádná kašna, ale za 1. války c.k. byrokracií zřízená požární nádrž v očekávání bombardování.
A ještě kontrolní otázka soudruzi: Proč se kompletně rozmrdává celej vršek Václavskýho Václaváku a znova tam pojede tramvaj, když pod zemí jezdí tři linky metra a dopravní kapacita v místě je víc než dostatečná? Když bolševik 1980 po rozjezdu 2. linky metra A nechal koleje vyškubat a změnil generální koncept na moderní velkoměstský převážně pěší bulvár, aniž by se strachoval, že tam budou nějaký revoluční srocení! Konec konců dopravní kapacita je OK dodnes, čili 45 let, MHD metro i tramvaj nahoře a veprostřed, dole jen metro, ale žádnou tlačenici na stanicích a ve vstupech neuvidíš. Když, tak ujít pěšky max. 500m, bude-li tam pěkně čisto a slušný lidi, nikoho neurazí. Z Václaváku se ale stalo rejdiště buzerantů, drogovejch dýlerů, různejch mafyjí, přeprchlíků, eskortních krasavic čekajících na poptávku a našinec tam už dlouhý léta neměl potřebu vylejzt z MHD, takže převážně jen tůůristí, zaměstnanci zábavního byznysu a osazenstvo tamních korporátních, šmejdovskejch, lobistickejch či právnickejch kanceláří.
Jenže 1989 byl Václavskej Václavák rozhodující prostor, kde se povedlo shromáždit dost lidí, aby to významně podepřelo převrat. A novej režim předem věděl, že to povedou značně jinak, než vykřikoval tehdy Havel a další s ním, že se bude krást ve stovkách miliard a vovčan dostane naložíno, co se do něj vejde. Narozdíl vod bolševiků už strach měli, že jednou naserou lidi dost na další převrat, nebo snad až revoluci a že samet je vypotřebovanej. Tak hned 1990 začal proces krájení salámu, 2005 už podstrčili obnovení tramvají do Metropolitního plánu, ale zatím nespěchali, prachy rvali do dopravního terorismu a zneprůjezdňování města (vyjma tunýlku), do bicykloproužkování, další zdaňování vlastnictví aut (placené parkování). Finální akci rozmrdání horní části Václaváku spustili stupňující a množící se protirežimní demonstrace na konci Sobotkovy vlády krátce před pládemia kovid games a pokračovaly vlastně až do zahájení stavebních prací. Sedlákům na traktorový majáles už nezbyla než magistrála a Klárov, na Letný si jich nikdo nevšímal.
Špekulace PyjáRistů, že na Letný se nikdy žádná revoluce ani převrat zrodit nemůže, leda tak uspořádat až následný kapacitní masový nátlakový shromáždění, je bohužel správná, což potvrdili michprdi se svýma slezinama, který vyšumněly bez větší pozornosti, natož nějakýho efektu.
Tož po Václaváku budou rachotit tramvaje, čas od času pod nima skončí nějakej připrchlej uzenej nebo jihovýchodní zhulenec, ale Pražanům to žádnej efekt nepřinese, ba přímo navopak. Kdo tam bude demonstrovat a vysomruje povolení, bude silně vomezenej tramvajema, páč ty musej podle řádu, jinak by se Zeměkole mohla začít točit na druhou stranu, tak jednoduchý to bude.
Češi ale přijdou o historicky dějinotvorný shromažďovací prostor, režim si zpevní grunty a votogo, milý Watsone!
Ada
Zbytečně paranoidní představy. Václavák je jedno z nejhnusnějších míst v Praze. Celý prostředek se dá využít fakt jen asi na demonstrace a když se to tam trošku oživí tak jenom dobře.
Na Staromáku se režimy nikdy neměnily a kus sloupku ubere kolik – sto lidí max? Mě přijde pěkné obnovit něco, co nějaký zkurvený vandal zničil. Ještě by mohli opět obnovit pomník maršála Radeckého na jeho stejnojmenném náměstí. Nepřipadá mi moc dospělé furt měnit pomníky a názvy, mohli by si tam papaláši dát nějakou výměnnou desku, kam si vždycky každých dvacet let našroubují nové vysvětlivky a aktuální pohled na osobu/událost.
A co se týká demonstrací, ty vyhrává ten, kdo má zmáklá média a tahá vzadu za nitky, ne ten, kdo naplní náměstí. Vrábel s Reichlem měli celkem slušnou účast a stalo se co? V telce kydali ad hominem hnůj, hádali se o počtech a nikdy, rozhodně nikdy se nebavili o tom, co se tam říkalo.
Alan.Cox
Mariánský sloup se obnovil proto, že byl oslavou poroby Čechů. Proto to bylo podporováno.
Mimochodem, to je důvod, proč ten sloup vlastenci kdysi dávno rozmlátili. Jako zničení něčeho, co oslavovalo porobu Čechů.
Karkulka
Základní výhoda kruháče je „bezpečnost“, protože donutí zpomalit všechny, včetně těch co by mohli po hlavní nebo na zelenou projet. Nevýhoda je, že ze stejného důvodu snižuje propustnost. O tom se už leckde přesvědčili, že dokud tam byla hlavní/vedlejší, tak se nedalo najet z vedlejší, zatím co nyní je to tam zasekané ze všech směrů.
Lukas B.
ale to potom nestavme tak, že kruháč je absolutní zlo, ale že kruháč má svá omezení a své pro a proti. respektive někdy přesáhne intenzita dopravy jeho kapacitu. a když se to stane třicetkrát do roka na hodinu (a zdržení na kruháči je pár minut), je nebo není důvod to (s velkými nároky na peníze a pozemky) přebudovat na mnohapruhovou světelně řízenou křižovatku nebo dálniční čtyřlístek?
fatdwi
Lukas B.: ještě je tu pořád varianta, co jsem popisoval výš a kterou nakonec udělali v Lipůvce – připojovací pruh pro odbočení vlevo plus na hlavní odbočovací pruh. Pomohlo to významně, kruháč byl naprostá kravina od prvního do posledního dne své existence. Pak to podělali semaforem uprostřed obce, aby se to náhodou s plynulostí nepřehánělo.
Karkulka
Jenže na to je potřeba prostor, což u kruháčů vznikajících dodatečně z křižovatek není. Navíc se to dost často ještě komplikuje tím, že kvůli malému poloměru tam autobusy a kamiony jedou krokem (nebo pomaleji), protože se nevytočí. Alternativně se udělá řešení ala https://mapy.cz/s/nadudesome , kde to pětina řidičů projíždí „rovně“ přes dlažbu (která tam je proto, aby kamion projel), a zbytečně nebrzdí.
Lukas B.
ano, to je standardní dobré řešení do intravilánů a menší dopravní zátěž. dá se to projet rovně, ale drncavě a pomalu (autobusy a náklaďáky), nebo objet hladce a pomalu. samozřejmě to není na silnice vyšších tříd a na větší intenzity kamionů.
fatdwi
Karkulka: chcete říct, že kruháč zabírá míň místa než tři pruhy? Jako fakt? Možná nějaký ten namalovaný nebo vytvořený ze tří betonových bloků uprostřed křižovatky v boční ulici. Ale jakýkoliv stavěný zabere místa daleko víc. V té Lipůvce to bylo naprosté šlendriánství, kdy se z betonů udělal kruháč bez dalších stavebních úprav, takže se i dnes můžete podívat, na jakém prostoru to bylo. Na hlavním mezinárodním tahu.
Když se podíváte na kruháče stavěné „od nuly“, tak už pouhým okem vidíte, že místa zabírají výrazně víc než téčko v Lipůvce. Pokud byste se na to díval na mapě, tak ať nemusíte hledat nic moc dál, podívejte se na kruháče v Kuřimi na příjezdu od Brna (u Billy a Lídlu).
Malej Jarda
Tos ten manuál čet docela pozdě, né?
fatdwi
Malej Jarda: ani ne, četl jsem ho, když jsem to auto měl. Chtěl jsem tím říct, že se nejednalo o manuál k nějaké boleslavské nádheře z roku raz-dva, kde by takové doporučení mohlo být dané kvalitou protektorů OR34 a výrobními tolerancemi AZNP.
mjfox
fatdwi: A o rezervě se tam nic nepsalo? U některýho auta to tak bylo, rotace pneumatik do kříže a ještě přes rezervu, aby se neflákala. (znám jen z doslechu, snad nějaký wartburg, už nevím)
Eloherd
Je to blbost. I kdybys mel ve vypoctu pravdu, tak 100km za rok vs. cca 20.000km celkem je 0,5%. Absolutne nevyznamne. Jezdim cca 25k za rok, z toho 10k na zimnich (jeste mekci nez tvoje celorocky), jezdim ostre (dvoulitr pri spotrebe 13/100) a na kazdodenni ceste do prace a z prace mam nekolik hezkych krizovatek, ktery beru driftem. Ciste levotovive zatacky, zadna pravotociva (je to dane konstrukci krizovatek, casovanim semaforu atd. Po 10k km je na prave zadni gume videt mirne jine ojeti nez na te leve, ale je to vykonove zanedbatelne.
Pochybuju, ze by tvoje dvoutunova krava na tech sirokych gumach a extremne pomale jizde na kruhaci nejakym zpusobem ojela gumy na vnejsku vic nez na vnitrku. To nemas sanci poznat (dle meho nazoru).
spiderman
A nejlepší je hned za ten kruháč nasrat ještě přechod pro chodce, na všechny výjezdy. To je pak plynulost a bezpečnost zaručena.
yoker
Já mám kruháky rád. Občas si je střihnu dvakrát. Kdyby se nás sešlo víc, zastavil by se svět.
tcdd
pro zajímavost, „nejzábavnější“ kruháč, který jsem zažil: Via Berlino v Trentu.
nejlepší je na něj přijet ze Strady Gardesana: https://mapy.cz/s/mabovesaja
ta má tři pruhy a řadíte se z nich na dvouproudý kruháč, navíc vás křižují auta, sjíždějící na Via Dòs Trento. a třešničkou je těsně následující připojovák z vnitřní (!) strany :-D
tohle je docela maso i na Itálii, spíš připomínající cirkus v asijském stylu.
fatdwi
tcdd: tam jsem nebyl, pro mě byl největší zážitek kruháč v Paříži kolem Vítězného oblouku – pokud můžete porovnat, tak by mě to zajímalo, na mapě se Trento zdá být ještě v pohodě (v Paříži je kombinace myslím pěti pruhů na kruháči a 12 vjezdů/výjezdů – ne vše jsou ale sjezdy, něco jsou jednosměrky. Celkově lahůdka, obtížnost se mění s tím, odkud najíždíte a kam sjíždíte).
Foundryman
V Paříži mají ty pruhy namalované jen jako takovou dekoraci, aby to pěkně vypadalo. V 5 pruzích jede klidně 7-8 aut vedle sebe. Každý jede tam, kde je zrovna díra. V případě nehody je viník určen podle nabouraného předku.
tcdd
v Paříži jsem nebyl a autem do velkých měst nemám důvod jezdit, takže nepředpokládám, že to někdy vyzkouším.
ale i když nepochybuji, že je to pro našince praštěný zážitek, tak ten kruhový objezd je od pohledu celkem nudná záležitost. o obtížnost se tam postará hustý provoz a mentalita řidičů.
podobně například budu muset uznat, že obtížnější bylo se motat v provozu v Palermu (4-5 pruhů na tříproudovce, kde v pravém občas někdo parkuje), než na kruháči v Trentu. ale Trento jsem myslel jako takovou kuriozitu. ukázku, jak lze dopravní situaci zprasit vadným návrhem.
fatdwi
tcdd: do velkých měst nemám důvod jezdit…motat v provozu v Palermu:-) Jasně, Paříž to není, ale na místní poměry je to velké (i v celé Itálii, páté největší).
tcdd
správný postřeh :-)
tak pocitově bych to limitoval milionem obyvatel. jednou jsem byl v Miláně – omylem a už to, doufám, nebudu muset opakovat.
autore, nečešte si patku stále na jednu stranu, mohl byste začít kulhat
Čím víc kruháčů tím víc velkoměsto.
Mně vytáčí jak někdo nestíhá při kroucení volantem dát blinkr při výjezdu nebo ho dává pozdě a tím zdržuje průjezd.
A taky pomalé reakce.
Kruháč je super věc pro plynulost i bezpečnost. Proměnu dvou křižovatek jsem měl možnost několik dekád sledovat a jen chválím. Je to offline, a samoregulační. Jako cokoli jiného se to asi nehodí úplně všude, ale přijde mi to lepší než semafor. Ještě jsem neviděl takový, který by po celý den odpovídal provozu. A tam, kde je provoz fakt velký je nejlepší nějaké mimoúrovňové křížení.
Třeba ten v Uhříněvsi…když tam nebyl, tak se o průjezd staral semafor. Teď je ve špičkách permanentně ucpáno. Všichni kolektivně stojí, protože výjezd do Uhříněvsi je pořád ucpaný
Tak, kruhaky jsou nebetycna sracka. Vyzivnej je ten na sjezdu 18 u Melnika od Phy,obcas tam stoji pravej pruh dalnice, kolony z nekolika smeru v prubehu dne uplne bezny.
Jeden ten s koleckem na asfaltu zridili tudle v jinocanech.
Je ale nutno pochopit, ze kruhaky nejsou pro zlepseni plynulosti, ale mnohdy vobracene na zacatku dediny schvalne aby to provoz ZBRZDILO.
ta křižovatka je dramaticky přetížená, protože v úseku slaný-nová ves I/16 fakticky nahrazuje neexisatující pražský okruh (čili Dnulku). cokoli jiného než dvoukruháč by bylo ještě větší peklo – snad s výjimkou „čtyřlístku“
Bingo!
Kruháče jsou svatým grálem zklidňovačů dopravy jebnutejch pumpičkou mezi světla. Ale v Praze jejich masoví šiřitelé Čižínští a jejich Šmejdi sobě, kooperující s Pyjátama řízenýma Prašivkou, už vrazili hubou do vlastní hromady hoven. Jejich nadšení pro karusely ochladlo, když propadli trolejbusový obsedanci a zjistili, že ty kloubáky jsou na kruháčích v prdeli. A to nepíšu o tom Prašivkovo monstru dlouhém 25m, kvůliva kterýmu museli celou trasu lehce poladit, aby všade nevyvracel vobrubníky a nerval gumy. Autobusáci od kloubáků při zmínce o kolotočích ihned přechází na slovník z Jedový chýše už 20 let.
Přibržděním provozu se joudovi zdá, že doprava je plynulejší, ale nikde jsem nezaregistroval solidní analýzu, jaká je propustnost v jaký hustotě provozu, vyjma ideologickejch výstřiků fanatiků. Strčím ruku do vohně, že ve špičkovým provozu je oproti dobře vyladěnejm dynamicky přizpůsobivejm semaforům (jakej problém, na každý větší křižovatce visí nejmíň osum kamer…) bude jaká Halík? No nižší, kurva nižší!
Na kruháče je třeba se ptát šoférů návěsných souprav s dýlkou >12m, který se nezalomí jako kloubák, a těžký dopravy. Ta už má pracovní komanda, který jednak zvedaj dráty a jednak planýrujou kolotoče, aby je vzápětí zase uváděli do původního stavu.
Úžasný dílo, hodný zápisu do Guinessovy bichle, stojí před Benešovem ve směru na Prahu. V polích, samosebou, jeden se dostatečně orientuje až tak při třetím-čtvrtém průjezdu, uvnitř až čtyři proudy a po spuštění několik ran za 1. hodinu! Teď jsou proto uvnitř mezi pruhama nabetonovaný oddělovací bariéry, který jen zvyšujou zoufalství těch, kdo tudy jedou výjimečně a šoustavně jsou rozválený od těžkejch návěsnejch souprav. Malůvky sprejem po vozovce svědčí, že rány tu stále jsou na denním pořádku. Předtím tu byla rovná tříproudá štreka s odbočovacím pruhem a nepřiliš frekventovaná odbočka na Benešov…… Ale vo tom jsem se tady už vícekrát rozvášňoval.
Namalované kolečko v Jinočanech místní jezdí dál jako křižovatku.
Na to, aby kruháč fungoval, musí být dost velký a mít plynulé nájezdy. Jinak dopravu ucpává.
Kladno se taky zbláznilo a vyrostla kruhová plíseň. Tam jsou objezdy dost skloněné a je i slyšet, jak se gumy namáhají. Koneckonců stačí se podívat na barvu silnice před a na objezdu.
přesně tak, člověk si to uvědomí např ve Francii, když se najednou ocitne ve městě Lorient, kde se radnice, patrně protože, tam vládnou vesměs komouši, rozhodla pro křižovatky se světlama. A auto čeká, a čeká, je to šok.
S touto teorií jsem se již jednou před lety setkal, v souvislosti s ojížděním pravých pneu na nákladních vozech mého zaměstnavatele.
Nevěřím tomu, a kruháky mi nevadí, bez nich bychom v městech pročuměli mnohem více času na křižovatkách, ať už řízených, nebo bez světel.
Na kruháči je dost času si rozmyslet, kam odbočit, objedu si ho klidně znovu, ať jsem pro pozorovatele třeba za blbce.
Kdysi jsem četl, že na železnici se projevuje vliv otáčení Zeměkoule odlišným opotřebením obručí kol, ale nic bližšího si o tom již nepamatuju.
Jde o Coriolisovu sílu.
Kruháče mi obecně nevadí, pokud nejsou doprasené. V Litoměřicích byl jeden realizovaný jako tři zpomalovací prahy a měl opravdu minimální obvod. Taky nemám rád vícepruhové, zejména tam kde je při výběru špatného vstupního pruhu obtížné změnit výjezd.
odlišné opotřebení kol je blbý, vybájený a neexistující školometský „důkaz“ existence coriolisovy síly *). ta síla samozřejmě existuje, ale je velmi slaboučká a přebijí ji skoro všechny náhodné jevy, a reálně ji vidíme v pohybech vodních a vzdušných mas a kromě kosmonautiky a balistiky dlouhého doletu (a bez rotace) ji můžeme směle zanedbat.
*) pomiňme fakt, že vagony (a lokomotivy od opuštění páry) jezdí tam a zpátky a nikdo je netočí na točnách
Přesně tak!
@ Lukas B.
Nechci se hádat, ale mám pocit, že se pleteš. Coriolisovu sílu nevnímáme, ale to neznamená, že ji přebíjí „náhodné jevy“. Jde o poměry hodnot a délku působení těch sil. Řeky na severní polokouli mají více strmé/vymleté pravé břehy, na jižní polokouli levé břehy. Einstein o tom napsal práci, chceš se hádat s Einsteinem? Já ne.
Nezkoumal jsem to, ale pro mě se zatím zdá evidentní, že opotřebené pravé strany pneumatik a železničních kol na severní polokouli, způsobuje Coriolisova síla.
Bude mít auto jezdící ve Velké Británii sjetou víc levou stranu pneumatiky protože kruháče jezdí po směru hodinových ručiček, nebo pravou stranu kvůli Coriolisově síle? Já bych vsadil určitě na to, že levou. U nás je jasné že pravá kvůli kruháči.
ona corioliska samozřejmě existuje, ale je obecně dost přeceňovaná. její vliv na vzdušné masy a mořské proudy nikdo nepopírá. asi by měla jakýsi vliv na řeku v úplně placaté krajině a zcela monotónní geologii a při nějaké nezanedbatelné velikosti řeky (tisíce kubíků) a při nezanedbatelné rychlosti toku, ale stejně ji hravě a drtivě přebije převládající směr větru (což je samozřejmě důsledkem coriolisky, která ovlivňuje vzdušné masy, ale to už je trošku ad absurdum).
No, u velkých řek v rovině jako je Volha nebo Dněpr je západní břeh vysoký a východní plochý, zatímco vliv převládajícího větrného proudění je opačný. On erozní efekt vody je trochu výraznější než u vzduchu.
vzduch v pohybu udělá vlnky a ty žerou břehy o trochu víc než laminární proudění. vzduch v pohybu taky v létě přináší prach a ten nad dostatečně velkou řekou spolu se vzduchem klesá (o tomto efektu by moc pěkně mohli poreferovat vykoupaní padáčkáři). a ještě se nám do toho motá spoustu dalších vlivů, osluněním v různou denní dobu počínaje.
reálný svět je příliš složitý a pokoušet se jej vysvětlit jedním jediným parametrem zhusta končí přílišným zjednodušením.
To sice jo, ale převládající směr proudění větru je od západu qýchodu. Takže by ty vlnky měly víc žrát východní břeh…
Jasně, někde převáží jiný vliv třeba vlivem terénu, proto jsem psal o těch řekách ve stepi.
@ Bahnak
Nejde o východ či západ. Jde o sílu působící na tekoucí proud hmoty/kapaliny. Na severní polokouli vymílá pravý břeh tekoucí řeky. Ne východní či západní břeh.
Je jedno z pohledu Coriolisovy síly, zda řeka teče na sever či na jih. Jde o kolmou sílu na směr pohybu. Totéž automobily, či vlaky.
pokud pan Bahňák mluví v případě Volhy a Donu o západním břehu, mluví o břehu, který je v obou případech pravý. takže nejste ve při.
samozřejmě že corioliska působí na všechno, co je v pohybu. ale jde o její velikost. víte Vy co, napočítejte si její efekt na auto o nějaklé rozumné hmotnosti a rychlosti, a porovnejte s vlivem náhodným, kupříkladu s asymetrickým umístěním výfukového potrubí, asymetrickým umístěním výměníku klimatizace a levým zrcátkem trochu větším než pravým.
@ Lukas B.
Budu raději volně citovat Einsteinovu práci.
1)Eroze řek, tak jak jsem již popsal, se řídí Baerovým zákonem. Oproti autům nebo vlakům má vliv klesání rychlosti proudění na říčních stěnách, dochází k poklesu rychlosti proudění a vytvoření cirkulace.
2)Coriolisova síla vytvářená rotací Země působí kolmo na směr proudění. Její horizontální komponenta ve směru doprava činí 2vΩsinψ na jednotku hmoty tekutiny, znaky postupně znamenají rychlost proudění, rychlost otáčení zemského, a zeměpisnou šířku. Tření o dno zmenšuje tuto sílu směrem ke dnu a tím tato síla způsobuje také cirkulaci.
3)V proudícím toku řeky vzniká turbulentní rozdělení rychlosti, vznikají vírové linie a vnitřní tření tekutiny. Toto kvazistacionární rozdělení rychlosti v průřezu řeky je pomalý proces a proto relativně nepatrné, trvale působící příčiny mohou mít velký vliv na rozdělení rychlosti v průřezu. Nejrychleji se pohybující částice tekutiny jsou nejdále od stěn, v horní části nad středem dna, cirkulace je žene k pravé boční stěně. Levá část řeky dostává vodu vycházející z míst u dna s malou rychlostí.
Vyrovnávání rychlosti vnitřním třením, je proces pomalý, cirkulační pohyb vody je také proces pomalý. Proto je vliv na rozdělení rychlosti v průřezu značný. Výsledkem těchto procesů není jen vyšší eroze pravých břehů ale i tvorba meandrů. Protože cirkulace má velkou setrvačnost a dosahuje svého maxima až za místem největších říčních ohybů. Tření pohlcuje cirkulaci tím pomaleji, čím je větší říční průřez. Vlnovka tvoření meandru tedy roste s průřezem řeky. (citováno volně a velmi zkráceno)
když se teoretický vědec plete do řemesla, tak je to podobný průšvih, jako když se řemeslník plete do teoretické vědy.
vytváření meandrů je záležitost „samobudící“, proudnice a tedy eroze je vně oblouku. to ví každý dovolenkový vodák co aspoň jednou v životě zažil Ploučnici a zkoušel její meandry pod Mimoní „řezat“ a myslel si, že tím něco sil ušetří.
čili: teoreticky při naprosto monotónní počáteční situaci přímkově vedeného vodního toku v stejnorodé rovině, konstantním průtoku a stálém bezvětří a zatažené obloze by se vodní tok opravdu pomalu sunul doprava (na severní polokouli). prakticky se vždy vytvoří nějaká imperfekce, udělá se meandr, a ten postupuje směrem ven (proudnice je vně oblouku), samozřejmě před a za ním se začnou vytvářet meandry protisměrné tak dlouho, až se potkají buď promletím, nebo se protrhnou při povodni, meandr se ustřihne a stane se z něj slepé rameno nebo dokonce uskřinuté jezero, které se postupně zanáší jemným usazujícím se materiálem, zaroste a zafouká se prachem a furt se to tak dokola opakuje a imperfekce se vrší.
a ještě jednou zareaguji sám na sebe: podívejte se na mapu na některé skutečně přírodní toky v placaté krajině nna stejnorodém podkladu bez pořádného osídlení, bez regulací, koníčkování/burlakování, bez vodní dopravy, prohrábek a zdymadel a jezů. jestli tam najdete Coriolise, tak jste fakt frajeři.
namátkou dolní tok Kuskokwim River nebo Mackenzie, nebo u nás v malých českých poměrech Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou.
@ Lukas B.
Jo na ty mapy jsem se podíval. A co jako? Jakým způsobem podle tebe ta mapa vyvrací Baerův zákon, působení Coriolisovy síly a Einsteinovy výpočty? Není mi jasné, zda jsi vůbec pochopil o čem jsem psal.
Se Zemí jsi svázán v inerciální (setrvačné) vztažné soustavě, tak je vcelku pochopitelné, že necítíš Coriolisovu sílu. To, že nevidíš elektromagnetické vyzařování komunikačních zařízení taky neznamená, že neexistuje.
jeden o voze druhý o koze. žádné vyvracení se nekoná, síly existují a působí, ale zde se ztrácí v šumu. podobně jako pro výpočet potřebného času pro jízdu autem praha-brno si vystačíme s ňůtnem a ajnštajna směle zanedbáme, protože je menší než efekt dvou předjíždějících se náklaďáků na dálnici.
@ Lukas B.
Teď jsi to trefil, jeden vo koze druhej o voze.
Coriolisova síla si opravdu vystačí s Newtonem, jeho pohybovými zákony. Nemyslíš snad, že na ní chtěl Einstein demonstrovat relativistický efekty?
to je přílišná zkratka. ostatně, síla, pojmenovaná po Coriolovi, byla popsaná Ricciolim v době, kdy byl Newton ještě malým školáčkem, Coriolis byl především meteorolog (a tam je její efekt nesporný), na rozdíl od školometských kolejnic a stočených výkalů.
@ Lukas B.
Riccioli ani Coriolis tu sílu nevymysleli ani nevyrobili, existuje nezávisle na nich, i kdyby tady zůstali neandrtálci s totemama.
Newtona jsi sem zatáhl ty. Nemůžu za to, že nesnášíš fyziky nebo co. Coriolisova síla prostě odpovídá zákonům, které nazýváme a dodnes používáme jako Newtonovy pohybové zákony.
Vůbec nechápu, co se tady neustále snažíš vyvracet. Jestli věříš na placatou Zemi a Božskou prozřetelnost, tak to rovnou řekni a nemusíme se tady infantilně dohadovat.
Když jsem o tom přemýšlel a pokoušel se vizualizovat si vektory jak ta síla působí u vodního víru, třeba při splachování toalety, došlo mi že se ty víry tocej na špatnou stranu. Až pak mi došlo že to je proto že není důležité kterým směrem se Země otáčí, ale kterým směrem působí reálné síla. A jelikož se Země ve svém otáčení zpomaluje, což bylo zmereno na atomhodinach, tak to znamená že síla působí obráceně, proti otáčení.
Ale nějak se kolem toho mlží, asi jako tenkrát když vykopli starého Wernera z NASA.
Jenže ta síla je extrémně malá, takže další síly které tam působí (geometrie, množství vody přitékající z jedné nebo druhé strany) mají podstatně větší vliv. Ostatně zrovna u těch toalet dnes není vidět ve většině případů naprosto nic, protože nějaké víry nepřispívají k dokonalému spláchnutí. Nějakou rotaci můžeš vidět když vypouštíš umyvadlo, dřez nebo vanu, ale ani tam to zdaleka není jediná síla která působí. Pěkné video o tom dělal Mark Rober (ale najdeš i mythbusters tuším a tak).
Před lety se parta matfyzáků rozhodla spočítat, zda má Coriolisova síla vliv na stáčení exkrementu v záchodové míse. Vyšlo jim, že na tak krátké dráze je vliv minimální a že důležitější jsou náhoda a cit. „tvar trysky“ :)
Jo vana je asi lepší příklad. I když v té vane zkusíte udělat vir na opačnou stranu a pak vypouštět, stejně si myslím že se vám to nepovede a vir se začne točit doprava, po směru ručiček. Prostě podle toho co jsem měl možnost vidět, podle toho jak je ta síla malá, funguje nějak moc dobře, mnohem li než by měla.
zkoušel jste to? jestli ne, zkuste. spousta věcí, co se o nich traduje jak fungují vůbec nefunguje, vymyslel si je nějaký školomet a je to blábol. kupříkladu to, že prý práci létají proto, že mají menší procentuální podíl kostí ku zbytku těla než jiní živočichové.
@ Karkulka, Bahnak
Ta C. síla má velikost podle vzorce 2vΩsinψ ( v komentáři výše) na jednotku hmotnosti tekutiny, směřuje doprava (severní polokoule) kolmo na směr pohybu tekutiny. Čím je průřez toku menší, tím rychleji vírové linie a vnitřní tření pohlcují cirkulaci (cirkulace je ta hlavní složka vytvářející viditelný vír).
Není to tak dávno, co jsem si listoval manuálem svého tehdejšího vozu. A tam bylo přímo napsáno, že mám přehazovat pneu přední-zadní a křížem. Doporučený interval byl velmi malý, asi 5k km.
O kruháčích tam nic nepsali, takže soudím, že to spíš má co dělat se sklonem vozovky. 100 km na kruháčích je v celkovém nájezdu zanedbatelné, co zanedbatelné není je těch 99 % km najetých na silnicích se sklonem „doprava“ (odvodnění).
Jinak kruháč je oblíbený, protože je to socialismus v praxi – zrovnoprávňuje hlavní a vedlejší silnici. Šmejdi na hlavní tak musí čekat, zatímco ten z vedlejší čekat nemusí, jako tam, kde je běžná křižovatka. Menšina vítězí, většina ať si nasere. Někdy ale tlak veřejnosti debilitu státní správy přetlačí, takže po létech experimentů se na slavném téčku v Lipůvce u Brna udělaly připojovací pruhy a kruháčové dobrodružství skončilo. Za odměnu ale na hlavním tahu přibyl semafor, takže v ranní špičce je cesta do Brna ukázková (občas jedu v opačeném směru a nezávidím).
já mám kruháče docela rád. je to takové pěkné experimentální hřiště, na kterém si můžeme ověřit, jestli jsme jako celek mentálně dost zralí na to, aby 90% značek a 90% semaforů zmizelo, a můžeme extrapolovat, jak by asi dopadly mokré sny anarchokapitalistů v hustěji osídlené krajině.
Lukas B.: tomu moc nerozumím, kruháč přece žádné experimenty neumožňuje, pouze zlepší situaci těch na vedlejší a zhorší těch na hlavní, případně zhorší všech tam, kde problém vůbec nebyl. Podobnou funkci plní semafor, se stejným výsledkem.
Obecně bych řekl, že odvozovat dobrovolné chování na základě povinného není dobrý nápad. Podobně jako dobrovolná solidarita klesá tam, kde je jí hodně vynucené, tak i chuť někoho pouštět klesá tam, kde řízení převzal stát (obec atd.). Naopak v místech, kde řízení není, je situace mnohdy lepší – typicky např. výjezd z dočasného kempu/parkoviště u fesťáku apod. Na kruháči/semaforu není nad čím přemýšlet, je tam volno/zelená jedu a co ostatní mě nezajímá. Když je situace více fluidní a nezbývá než zapojit mozek, výsledky nejsou tak zlé, jak by právě regulované chování naznačovalo.
Nicméně zrušení značek a semaforů en bloc by nejspíš dočasně způsobilo chaos a dlouhodobě by záviselo na dané lokalitě. Třeba v USA to de facto takto mají všude tam, kde je four-way stop. To jsem naprosto nenáviděl, zlatá hlavní/vedlejší. Průjezd rezidenční čtvrtí byl podobná hrůza jako dnes v moderních českých satelitech, kde jsou naflákané nesmyslné retardéry co pár metrů, tj. člověk úplně zbytečně brzdí každou chvíli, ač nikde nic nejede.
já jsem věděl ze Vás vyprovokuju:).
ano, mě by se líbilo, kdyby se lidé na kruháčích chovali přesně tak, jako u toho Vámi správně zmíněného výjezdu od fesťáku (od blešího trhu, od přírodního koupaliště etc.) na silnici, tedy aby vnímali své okolí, vnímali, že na kruháči je ve špičce jeden vjezd skoro zablokovaný a třeba někoho pustili jen tím, že dají nohu z plynu a umožní se zařadit. tuhle možnost semafor nikdy nenabídne. kruháč dokáže výborně zaplnit mezeru mezi neřízenou křižovatkou (už by odbočení doleva z vedlejší bylo na třičtvrtě hodiny) a semaforem (většinu času by to byl buzersemafor stavící hlavní když na vedlejší nikdo nečeká). a výborně „zklidňuje“, tedy tam, kde to má smysl, tam kde se motá hodně lidí, parkoviště nákupáků, vjezd do obytné zóny etc., protože z nějakého ne úplně uchopitelného důvodu většina lidí za volantem nedovede volit rychlost přiměřenou tomu, že se tam motají lidé ve velkém počtu, aniž by je k tomu nutila nějaká buzerace (retardéry, kruháče, fourwaystopy).
Lukas B.: spíš jste mi neodpověděl, co jste myslel tím experimentováním, pořád tam žádné nevidím. Když už to na kruháči stojí (jezdím často přes dva, které jsou na hlavní cca 200 metrů za sebou), tak se tam dostanete v pohodě. A když to jede, tak je to horší, ale nepoměr aut stejně výrazně nahrává těm z vedlejší a smůlu mají ti na hlavní. Mimo špičku pak oba kruháče plní roli čistě buzerační. Na stejné silnici je několik běžných křižovatek a přestože ve špičce je odbočení doleva nic moc, tak čekání stejně končí ve chvíli, kdy se to na hlavní zastaví, pak nemáte problém najet. Jestli dotyčný čeká dýl než na kruháči je podle mě v pořádku, v celkovém součtu totiž čeká o dost míň než ti na hlavní, které zdržují kruháče a kde se stojí dlouhé fronty.
Neříkám, že kruháč nemá své místo, ale nemá ho zdaleka tak často, jak se dělá, podobně jako semafory (nový mor v Brně, jeden by řekl, že to už horší být nemůže, ale pořád se objevují místa, která tím lze zkurvit).
Pokud jde o přiměřenou rychlost, tak absolutně nesouhlasím. Rozdíl mezi místem, kde bydlím a satelitem, kde bydlí kamarád není nijak velký. Ale u nás retardéry nejsou a u nich ano, katastrofa. Pochybuju, že zrovna tam by se jezdily závody a že tam bydlí nějak významně jiný vzorek populace.
experimentálním hřištěm myslím to, že se tam spolehlivě drtivá většina řidičů projeví v plné nahotě jako sebestřední burani co naprosto nevnímají své okolí a že nějaký směr je zacpaný a že by bylo fajn občas někoho pustit nebo zazipovat i tam, kde žádné pouštění a zipování žádný předpis neukládá.
Lukas B.: stavte se na jižní Moravu, tady to takovej hradcore teda není. S ohledem na to, jak dlouho stojí ti na hlavní mi jejich neochota tam někoho pouštět přijde pochopitelná – a přitom se mi nikdy nestalo, že bych z vedlejší „čekal“. Nejhorší varianta odpovídá zhruba tomu, že by tam byl semafor, na který přijedu zrovna když blikne červená. Tedy moje čekání z vedlejší je řádově tak pětinové až desetinové než čekání na hlavní (před kruháčem není problém si postát ve špičce 10 minut).
Přijde mi tedy trochu iluzorní v takové situaci očekávat nadprůměrnou ochotu zkrátit ono pětinové čekání na kratší od těch, kteří za to „platí“ svým mnohem delším čekáním. A tedy to ani nepovažuji za vhodný způsob pro dedukci závěrů o chování lidí.
@ Lukas B.
Jestli mu zavaříš šišku, tak tady vytapetuje padesát hlubokých úvah na dané téma i všechna ostatní nesouvisející.
Flamewar must go on…
Je to holt „mudrlant“
Vono je to jednodušší, než se zdá.
Je to vobyčejná porucha osobnosti, čili duševní nemoc.
Mentálně podvyživený individua, který působením intrik a korupčních sil uchvátí ve státní správě pravomocně výkonnou pozici, podlehnou dokonale svýmu pocitu geniality a nenahraditelnosti, většinou v souběhu s nějakou ideologickou zhoubnou indoktrinací.
Takový (j)elita pak propadne pocitu lepševictví, ovládne ho touha namísto spravovat veřejný věci ku prospěchu celý společnosti, začít Untermenschen občana poplatníka voliče vychovávat a podřizovat svojí obsedanci se zneužívánim pravomocí svojí funkce. Volební politickej program v případě politiků je čistě jen prostředek k uchvácení pozic, žádnej morální závazek plnit slíbený tihle psychopati ve svým DNA nemají.
Teorie demokratickýho státu spolíhá, že se vobčan nedá a bude se bránit píčovinám, defraudaci a korupci veřejnýma protestama za spolupůsobení vopozice. Jenže to v praxi nefunguje, páč vopozice má taky máslo na hlavě a svoje „zájmy“ na porcování medvěda. Vobčan je zase prvoplánově udržovanej v režimu boje za slušný, nebo alespoň nějaký živobytí a tak nemá čas ani energii pronikat do hlubin politický žumpy, dobrá třetina nemá ani mentální výbavu. Pupeční šňůrou propojená majnstrýmová medyjální žumpa tudíž snadno honí stádo vovcí tam, kde je vobě žumpy potřebujou. A když přesto nějaký lidový srocení zabouří, jedou na výjezdní zasedání např. na UK a na vlastní voliče serou. Bohužel bez citelných důsledků na luxus osobního života.
A aby ty demonstrace byly snadno zvladatelný, musí se stádo omezit a roztříštit.
Takže na Staroměstským Staromáku kdysi byl ze strany magisrátu a konšelů tuhej odpor proti obnovení habsburskýho Mariánskýho sloupu. Pak tam proběhlo hezkejch pár protirežimních srocení a najednou připlul na pramici jakejsi sochař s kamením a začal bez jakýhokoliv stavebního papíru stavět kamenej sloupek. Dost lidí bouřilo proti, ale najednou žádnej četník ani ouřad nezasáhl. Když bylo dílo hotový, konšelé potichoučku zrušili usnesní o nepřijatelnosti obnovy habsburskýho sloupku a stavební ouřad dodatečně fšechno zprocesoval a schválil. Proč? Protože tím značně omezili kapacitu Staromáku pro pořádání protirežimních akcí! Vůbec bych se nedivil, kdyby ze stejnýho důvodu následovala iniciativa na obnovu „kašny“ před sloupkem, i když to nebyla žádná kašna, ale za 1. války c.k. byrokracií zřízená požární nádrž v očekávání bombardování.
A ještě kontrolní otázka soudruzi: Proč se kompletně rozmrdává celej vršek Václavskýho Václaváku a znova tam pojede tramvaj, když pod zemí jezdí tři linky metra a dopravní kapacita v místě je víc než dostatečná? Když bolševik 1980 po rozjezdu 2. linky metra A nechal koleje vyškubat a změnil generální koncept na moderní velkoměstský převážně pěší bulvár, aniž by se strachoval, že tam budou nějaký revoluční srocení! Konec konců dopravní kapacita je OK dodnes, čili 45 let, MHD metro i tramvaj nahoře a veprostřed, dole jen metro, ale žádnou tlačenici na stanicích a ve vstupech neuvidíš. Když, tak ujít pěšky max. 500m, bude-li tam pěkně čisto a slušný lidi, nikoho neurazí. Z Václaváku se ale stalo rejdiště buzerantů, drogovejch dýlerů, různejch mafyjí, přeprchlíků, eskortních krasavic čekajících na poptávku a našinec tam už dlouhý léta neměl potřebu vylejzt z MHD, takže převážně jen tůůristí, zaměstnanci zábavního byznysu a osazenstvo tamních korporátních, šmejdovskejch, lobistickejch či právnickejch kanceláří.
Jenže 1989 byl Václavskej Václavák rozhodující prostor, kde se povedlo shromáždit dost lidí, aby to významně podepřelo převrat. A novej režim předem věděl, že to povedou značně jinak, než vykřikoval tehdy Havel a další s ním, že se bude krást ve stovkách miliard a vovčan dostane naložíno, co se do něj vejde. Narozdíl vod bolševiků už strach měli, že jednou naserou lidi dost na další převrat, nebo snad až revoluci a že samet je vypotřebovanej. Tak hned 1990 začal proces krájení salámu, 2005 už podstrčili obnovení tramvají do Metropolitního plánu, ale zatím nespěchali, prachy rvali do dopravního terorismu a zneprůjezdňování města (vyjma tunýlku), do bicykloproužkování, další zdaňování vlastnictví aut (placené parkování). Finální akci rozmrdání horní části Václaváku spustili stupňující a množící se protirežimní demonstrace na konci Sobotkovy vlády krátce před pládemia kovid games a pokračovaly vlastně až do zahájení stavebních prací. Sedlákům na traktorový majáles už nezbyla než magistrála a Klárov, na Letný si jich nikdo nevšímal.
Špekulace PyjáRistů, že na Letný se nikdy žádná revoluce ani převrat zrodit nemůže, leda tak uspořádat až následný kapacitní masový nátlakový shromáždění, je bohužel správná, což potvrdili michprdi se svýma slezinama, který vyšumněly bez větší pozornosti, natož nějakýho efektu.
Tož po Václaváku budou rachotit tramvaje, čas od času pod nima skončí nějakej připrchlej uzenej nebo jihovýchodní zhulenec, ale Pražanům to žádnej efekt nepřinese, ba přímo navopak. Kdo tam bude demonstrovat a vysomruje povolení, bude silně vomezenej tramvajema, páč ty musej podle řádu, jinak by se Zeměkole mohla začít točit na druhou stranu, tak jednoduchý to bude.
Češi ale přijdou o historicky dějinotvorný shromažďovací prostor, režim si zpevní grunty a votogo, milý Watsone!
Zbytečně paranoidní představy. Václavák je jedno z nejhnusnějších míst v Praze. Celý prostředek se dá využít fakt jen asi na demonstrace a když se to tam trošku oživí tak jenom dobře.
Na Staromáku se režimy nikdy neměnily a kus sloupku ubere kolik – sto lidí max? Mě přijde pěkné obnovit něco, co nějaký zkurvený vandal zničil. Ještě by mohli opět obnovit pomník maršála Radeckého na jeho stejnojmenném náměstí. Nepřipadá mi moc dospělé furt měnit pomníky a názvy, mohli by si tam papaláši dát nějakou výměnnou desku, kam si vždycky každých dvacet let našroubují nové vysvětlivky a aktuální pohled na osobu/událost.
A co se týká demonstrací, ty vyhrává ten, kdo má zmáklá média a tahá vzadu za nitky, ne ten, kdo naplní náměstí. Vrábel s Reichlem měli celkem slušnou účast a stalo se co? V telce kydali ad hominem hnůj, hádali se o počtech a nikdy, rozhodně nikdy se nebavili o tom, co se tam říkalo.
Mariánský sloup se obnovil proto, že byl oslavou poroby Čechů. Proto to bylo podporováno.
Mimochodem, to je důvod, proč ten sloup vlastenci kdysi dávno rozmlátili. Jako zničení něčeho, co oslavovalo porobu Čechů.
Základní výhoda kruháče je „bezpečnost“, protože donutí zpomalit všechny, včetně těch co by mohli po hlavní nebo na zelenou projet. Nevýhoda je, že ze stejného důvodu snižuje propustnost. O tom se už leckde přesvědčili, že dokud tam byla hlavní/vedlejší, tak se nedalo najet z vedlejší, zatím co nyní je to tam zasekané ze všech směrů.
ale to potom nestavme tak, že kruháč je absolutní zlo, ale že kruháč má svá omezení a své pro a proti. respektive někdy přesáhne intenzita dopravy jeho kapacitu. a když se to stane třicetkrát do roka na hodinu (a zdržení na kruháči je pár minut), je nebo není důvod to (s velkými nároky na peníze a pozemky) přebudovat na mnohapruhovou světelně řízenou křižovatku nebo dálniční čtyřlístek?
Lukas B.: ještě je tu pořád varianta, co jsem popisoval výš a kterou nakonec udělali v Lipůvce – připojovací pruh pro odbočení vlevo plus na hlavní odbočovací pruh. Pomohlo to významně, kruháč byl naprostá kravina od prvního do posledního dne své existence. Pak to podělali semaforem uprostřed obce, aby se to náhodou s plynulostí nepřehánělo.
Jenže na to je potřeba prostor, což u kruháčů vznikajících dodatečně z křižovatek není. Navíc se to dost často ještě komplikuje tím, že kvůli malému poloměru tam autobusy a kamiony jedou krokem (nebo pomaleji), protože se nevytočí. Alternativně se udělá řešení ala https://mapy.cz/s/nadudesome , kde to pětina řidičů projíždí „rovně“ přes dlažbu (která tam je proto, aby kamion projel), a zbytečně nebrzdí.
ano, to je standardní dobré řešení do intravilánů a menší dopravní zátěž. dá se to projet rovně, ale drncavě a pomalu (autobusy a náklaďáky), nebo objet hladce a pomalu. samozřejmě to není na silnice vyšších tříd a na větší intenzity kamionů.
Karkulka: chcete říct, že kruháč zabírá míň místa než tři pruhy? Jako fakt? Možná nějaký ten namalovaný nebo vytvořený ze tří betonových bloků uprostřed křižovatky v boční ulici. Ale jakýkoliv stavěný zabere místa daleko víc. V té Lipůvce to bylo naprosté šlendriánství, kdy se z betonů udělal kruháč bez dalších stavebních úprav, takže se i dnes můžete podívat, na jakém prostoru to bylo. Na hlavním mezinárodním tahu.
Když se podíváte na kruháče stavěné „od nuly“, tak už pouhým okem vidíte, že místa zabírají výrazně víc než téčko v Lipůvce. Pokud byste se na to díval na mapě, tak ať nemusíte hledat nic moc dál, podívejte se na kruháče v Kuřimi na příjezdu od Brna (u Billy a Lídlu).
Tos ten manuál čet docela pozdě, né?
Malej Jarda: ani ne, četl jsem ho, když jsem to auto měl. Chtěl jsem tím říct, že se nejednalo o manuál k nějaké boleslavské nádheře z roku raz-dva, kde by takové doporučení mohlo být dané kvalitou protektorů OR34 a výrobními tolerancemi AZNP.
fatdwi: A o rezervě se tam nic nepsalo? U některýho auta to tak bylo, rotace pneumatik do kříže a ještě přes rezervu, aby se neflákala. (znám jen z doslechu, snad nějaký wartburg, už nevím)
Je to blbost. I kdybys mel ve vypoctu pravdu, tak 100km za rok vs. cca 20.000km celkem je 0,5%. Absolutne nevyznamne. Jezdim cca 25k za rok, z toho 10k na zimnich (jeste mekci nez tvoje celorocky), jezdim ostre (dvoulitr pri spotrebe 13/100) a na kazdodenni ceste do prace a z prace mam nekolik hezkych krizovatek, ktery beru driftem. Ciste levotovive zatacky, zadna pravotociva (je to dane konstrukci krizovatek, casovanim semaforu atd. Po 10k km je na prave zadni gume videt mirne jine ojeti nez na te leve, ale je to vykonove zanedbatelne.
Pochybuju, ze by tvoje dvoutunova krava na tech sirokych gumach a extremne pomale jizde na kruhaci nejakym zpusobem ojela gumy na vnejsku vic nez na vnitrku. To nemas sanci poznat (dle meho nazoru).
A nejlepší je hned za ten kruháč nasrat ještě přechod pro chodce, na všechny výjezdy. To je pak plynulost a bezpečnost zaručena.
Já mám kruháky rád. Občas si je střihnu dvakrát. Kdyby se nás sešlo víc, zastavil by se svět.
pro zajímavost, „nejzábavnější“ kruháč, který jsem zažil: Via Berlino v Trentu.
nejlepší je na něj přijet ze Strady Gardesana:
https://mapy.cz/s/mabovesaja
ta má tři pruhy a řadíte se z nich na dvouproudý kruháč, navíc vás křižují auta, sjíždějící na Via Dòs Trento. a třešničkou je těsně následující připojovák z vnitřní (!) strany :-D
tohle je docela maso i na Itálii, spíš připomínající cirkus v asijském stylu.
tcdd: tam jsem nebyl, pro mě byl největší zážitek kruháč v Paříži kolem Vítězného oblouku – pokud můžete porovnat, tak by mě to zajímalo, na mapě se Trento zdá být ještě v pohodě (v Paříži je kombinace myslím pěti pruhů na kruháči a 12 vjezdů/výjezdů – ne vše jsou ale sjezdy, něco jsou jednosměrky. Celkově lahůdka, obtížnost se mění s tím, odkud najíždíte a kam sjíždíte).
V Paříži mají ty pruhy namalované jen jako takovou dekoraci, aby to pěkně vypadalo. V 5 pruzích jede klidně 7-8 aut vedle sebe. Každý jede tam, kde je zrovna díra. V případě nehody je viník určen podle nabouraného předku.
v Paříži jsem nebyl a autem do velkých měst nemám důvod jezdit, takže nepředpokládám, že to někdy vyzkouším.
ale i když nepochybuji, že je to pro našince praštěný zážitek, tak ten kruhový objezd je od pohledu celkem nudná záležitost. o obtížnost se tam postará hustý provoz a mentalita řidičů.
podobně například budu muset uznat, že obtížnější bylo se motat v provozu v Palermu (4-5 pruhů na tříproudovce, kde v pravém občas někdo parkuje), než na kruháči v Trentu. ale Trento jsem myslel jako takovou kuriozitu. ukázku, jak lze dopravní situaci zprasit vadným návrhem.
tcdd: do velkých měst nemám důvod jezdit…motat v provozu v Palermu:-) Jasně, Paříž to není, ale na místní poměry je to velké (i v celé Itálii, páté největší).
správný postřeh :-)
tak pocitově bych to limitoval milionem obyvatel. jednou jsem byl v Miláně – omylem a už to, doufám, nebudu muset opakovat.