Obžaloba státní školy, Díl 7.: Továrna na defekty aneb Jak pruský systém vyrobil ADHD - zpět na článek
Počet komentářů: 291
Přidat komentářNapsat komentář
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
D-FENS © 2017
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
Nebylo by od věci zmínit co je ten ritalin zač a co to s lidma dokáže udělat. Není to jenom můj dojem, že systém určité drogy podporuje. Amfetaminy patří mezi nejnebezpečnější. Systém přišel s řadou absurdních diagnóz, aby lidem podobné léky vnutil. Třeba když se mezi sebou hádají a perou sourozenci, tak je to “sibling relationship disorder”. Dokonce je nemoc když nemáte rádi matematiku. A na všechno jsou léky…vzpomínáte jak byly v Afghánistánu rekordní sklizně opia, poté co ho obsadila armáda usa ? Taliban v roce 2000 pěstování opia zakázal, ale po 9/11 se zjistilo, že to jsou teroristi…také je známé že CIA pašovala heroin v tělech amerických vojáků padlých ve Vietnamu. Tak jaký je vlastně přístup systému k drogám ?
Můžeme být rádi že jen amfetaminy, taky bychom mohli dopadnout jako v USA s fentanylem ;-)
Bez fentanylu by Ukrajinci prohráli válku už před 3 lety!
Jen ze zvědavosti, co je to za nemoc když nemáte rádi matematiku? To to bude nemocných hodně lidí. A je na to lék?
malej dvůr a velkej bič
koukám na předchozí straně, že su vo tři hoďky vopožděnej :o)
Tak velkej bič a malej dvůr pomáhají vyřešit hodně problémů, ale mám takový dojem, že tento osvědčený přístup se tak úplně neshoduje s moderním konceptem wellbeing.
koho nejaký libtardský kurvárny vlastně zajímají? :o)
To bych nepodceňoval, jsou lidi, co jsou o tom schopni napsat sérii 10 článků. A myslím, že kdybychom (pěkně) poprosili, tak by se autor přemohl a ještě jich pár přidal.
znáš nekoho konkrétního?
Zeptal bych se AI.
Proc? Ja honit bicem po dvorku nejakyho kokota, taxem well az az. Mozna bych mel i pravidelne orgasmy.
Nejsem z oboru, ale mám dojem, že wellbeing učitele nezajímá už ani školské odbory. Snad toho o sobě neprozradím příliš, ale v určitém věku bych se na orgasmy některých učitelek podíval velice rád, klidně bych se (v tom věku) kvůli této možnosti nechal po tom dvorku tím bičem honit.
To je jednoduchý, mathematics disorder (dyscalculia) :-)
Taky existuje třeba caffeine intoxication disorder, a další.
@ Latimerie, Minsc
Kdo nemá rád matematiku, je jen vobyčejnej živočich. Matematika je krásná a milá! Tím neříkám, že ji musí povinně každej rozumět. Ovšem tady je systémová výjimka. Kdo ji nemá rád, toho bych řezal pravítkem preventivně před každou hodinou!
Ty arabášské nesmysly jménem algebra, nemůže mít nikdo soudný rád.
Ale starořecká geometrie, to je jiné kafe !
Algebrofily bych bičem honil dokola po buzerplace tak dlouho dokud by nezazpívali vybranou operetu od Smetany bez jediné chybičky.
Alternativou by bylo sezení na elektrické sesli v učebně výtvarné výchovy, dokud nenakreslí dokonalý portrét.
Ony by je ty nápady na povinné maduridy z matematiky apod. velmi rychle přešly!
To Jantar
Bobesi, vis o tom, ze Smetana neslozil jedinou operetu???
To Jantar
Takze jak to vidis? Napises sem, ze ses sekl, kdyz uz tu ses, nebo to nechas chlapsky jantarsky vyhnit a pak se budes rozcilovat, jaky jsou dnesni chlapi sracky a zensky vostry pindy.
@ Ling
Von nejspíš ještě lítá po tom buzerplace a někoho bičuje. Asi dobrej kšeft. Dneska to lidi milujou. Prcka musí štípat… Nebo píše za Smetanu tu operetu?
Ling
Jinak mám peklo s odpověďma. Už asi měsíc nevidím na hlavní stránce blok s aktuálníma komentářema. Zmizelo to a nevím proč. Nějakej čekbox kde bych to zapnul jsem nenašel. Ani nevím, jestli je to u mě, nebo u Dfense na systému.
Ne je to u všech. Nejen klokanům, i divným rybám to chybí. Pan domací se nejspíš rozhodl uklidit.
Na PC se mi blok zobrazuje, na mobilu nikoliv.
na mobilu si nastav že chceš stránky pro PC pak se to tam zobrazovat bude ;-)
@ Hellfire, Honza, Latimerie
Aha. To bude tedy předpokládám záležitost kompatibility OS. Jenže nemůžu napsat jakej mám, bobyste se mi smáli.
A že jsem tak smělý, jak vlastně vypadá takový „dokonalý portrét“? Už se na tom velectěné malířstvo shodlo? A to s malováním začali už před 30 tisíci lety.
Zazpívat bez jediné chybičky part nějaké opery (i Smetanovi) je často obtížné i pro profesionály, kteří se tím živí. Já myslím, že i v té La Scale nebo Metropolitní občas někdo udělá nějakou tu chybičku. Každý není Pavaroti a nikdo po žákovi nechce, aby byl jako Perelman.
To Latimerie
Navrhuju Muncha. Vykrik je dobrej :-)))) Anebo Pollocka a jeho Portrait and Dream. Mame to tu v Dallasu a moc nas to zaujalo.
Já bohužel tomu Pollockovi „rozumím“ asi tak stejně jako tomu Perelmanovi
to Latimerie
Ja s nim taky uplne nesouznim, ale nejsem zadnej vytvarnej expert. Mne se libi treba Klimt, Dali, Magritte, Sage…Spis takovy snovy vecicky.
Já na to výtvarné umění moc nejsem, spíš na tu (vážnou) hudbu nebo i tu operu (operetu teda ne). Některý obrazy jsou fakt hezký/zajimavý, ale to „mrazení“ mám jen u té hudby.
To Latimerie
Chapu a mam to stejne. Hudba me taky bavi vic, ale zas ty galerie taky, a tak vsude kam doletim, vymetu koncerty, muzea i obrazarny. Nicmene, kdo je vas oblibeny skladatel? A poslouchate jenom klasiku nebo mate rad i jine zanry? A opereta fekt ne? Ani treba Offenbach?
Já rád klasickou hudbu, tak do konce 19 století. Bruckner ano, Mahler už moc ne. Z 20. století to už jsou spíše výjimky potvrzující pravidlo (z Janáčka jen Symfonieta, třeba Rachmaninovy klavírní koncery ano, zbytek Rachmanina už moc ne). Stravinskij mě už nebere (i když Svěcení jara bych možná na živo ustál). Romantismus rád, klasicismus a barokní hudbu hodně rád (samozřejmě záleží taky na skladbě a autorovi), renesance spíše nerad, středověké chorály moc ne. Hodně mám rád Bacha, sám nevím proč. Z českých „paušálně“ jen Dvořák, Smetana moc ne (ani Má vlast), Janáček je na mě moc moderní a pak z české už jenom spíše vybrané kousky (třeba symfonie Jana Václava Hugo Voříška, nějaké mše od Zelenky a občas si pustím něco třeba od Michny nebo Stamice). Z oper hlavně Mozart a Verdi, Vagner výjimečně (je to délka), Handlovy opery moc me, ovšem oratoria ano, Puccini už moc ne. U Janáčkových oper bych nejspíš trpěl (to není nic proti mistrovi, prostě jsem té hudbě „nedorostl“).
Raději mám spíše orchestrální skladby (symfonie, koncerty pro něco, mše atd.), kvarteta a podobné „formáty“ moc ne (výjimky existují), klavírní sonáty (hlavně Mozart a Beethoven, zejména ty jejich pozdější) ano.
A jak to máte Vy?
To Latimerie
To je zcela excelentni vyber a dekuju za pripomenuti treba toho Voriska. Musim si ho pustit, on byl genialni. Nicmene ja rada Shostakoviche, Debussyho, Chopina, Ravela. A velmi doporucuji treba Nocturnes od Debussyho, je to krasne. Nicmene krome klasicke hudby, se musim priznat, ze stejne nejradsi mam blues a jazz. A vubec nejvic jsem holka od Niny Simone :-)
Blues a jazz – holt Amerika, co jiného. Někdy si říkám, že je trošku škoda, že mě nezaujal jazz, ale jiné už to nebude. Debussy je na mě moc moderní (ani Moře), stejně tak Šostakovič. Z Ravela poslouchám v podstatě jen Bolero a pak „orchestraci“ Obrázků z výstavy od Musorgského (původně jen klavír) – tady se drze pochlubím, slyšel jsem to (bohužel poprvé) na živo ve Vídni v podání Newyorské filharmonie (jak „prohlásil“ Woody Allen v jednom filmu – dobrá kapela, občas umí dobře vrznout). Bohužel proto, protože je lepší, když tu skladbu znáte, pak víc oceníte „provedení“. Takto to pro mě byla nová skladba s novým orchestrem a nejsem takový znalec, abych ocenil provedení u něčeho, co nemám „naposlouchané“.
Niny Simon – asi už pro mě zůstane navždy neznámá, ale i tak díky za tip, třeba někdy….
To Latimerie
S tim Allenem jste me pobavil. Jo, obcas umej dobre vrznout, to je zas fakt :-).Ale ta Nina…Nechci na vas nalehat, ale zkuste treba tohle…Jsou to jeji velky hity. A zajimave pojednavajici o minulosti a historii…
https://www.youtube.com/watch?v=hVEbzdN_7n0
https://www.youtube.com/watch?v=xlNpmSN7mRg
@ Ling
Musím se přiznat, že mě se dost líbí kresby Egona Schieleho, našel sem to ve Vídni v nějaký galerii. Takový prasečinky…
Asi se od něho inspiroval František Ringo Čech, jeho dílo Zvířátka obdivují píču, je docela uznávané i v odborných kruzích.
To MK Ale ty ses schielenec od Scieleho, milacku :-) Jinak ale souhlas, Egon je dobrej (prasak) :-)))
Ling
Jo a taky mi včera ukazoval kámoš obrazy z čekárny u jeho psychiatra. Podobný věci už mě fascinovaly i dřív. Akryly od psychiatrických pacošů, takový brutální mix kubismu, expresionismu a ayahuascismu. Neuvěřitelný kombinace barev.
Jen ten kdo je malý, si dává nízké cíle!
Kdo nebude zpívat jako Pavarotti, prostě propadne a bude opakovat ročník!
@ Cox
Malý trest. Buď sebekritický a postav se ke svým přečinům čelem. Nejdřív půjdeš do diagnosťáku a pak tě necháme adoptovat do Kamerunu. To tě zocelí a udělá z tebe konečně skutečného savce.
Já bych povinně zařadil do osnov lineární algebru, abstraktní algebru a teorii grup.
Pokusy na dětech jsou zakázané, ale přece jeden navrhnu.
Vezměte skupinu 10 letých dětí, co jim nejde matika a 3 roky se jim v matematice „intenzivně“ věnujte.
Vezměte skupinu 10 letých dětí, co jim nejde zpěv a 3 roky se jim ve zpěvu „intenzivně“ věnujte.
Po třech letech porovnejte zlepšení v obou skupinách.
PS: těm, co se budou věnovat skupině se špatným zpěvem, dejte příplatek.
Intenzivní věnování znamená co? Bič? Rákosku? Školu hrou? Nebo bez výsledků odepření jídla a hladovku?
Jako člověk, který už hodně dlouho doučuje matematiku vím, že pokud se dítě vysloveně aktivně nebrání kousáním a škrábáním – lze ho v úplné pohodě naučit z pětky na jedničku. A to v poctivém známkování 90. let. Frekvence učení 1-2 x týdně po 1-2 hodinách je zcela dostačující.
Ovšem se zpěvem si jist nejsem. Jsou prostě lidi, kteří to neslyší. Já sám svět spíše slyším než vidím. Mám lidi zafixované spíše jejich melodiemi hlasu než jejich vzhledem. Nemůžete lidi naučit něco, co v nich není ani potenciálně.
Drtivá většina lidí prostě není schopna jemnosti melodií a přechody ani slyšet ani si je představit. Hodně je to vidět na řadě lidí, co milují jazz a blues, a pokoušejí se je zpívat. Oni to prostě nechytnou. Ani když jim člověk napoví, že hrozně moc záleží na konci každé doby, kde si musejí s melodií pohrát a trefit ty přechody.
To Cox
Jazz a blues jsou ale fakt extremne tezky. Mam kamaradku docela dobrou hobby zpevacku, a blues sice skutecne neda, ale zase da rocknroll a tam ty doby a frazovani jsou taky dost slozity, tak mi povez, cim to je.
Zkuste naučit základní derivace a integrály někoho vyloženě umělecky nadaného.
Znám inteligentní lidí co se hlásili na určité VŠ obory jen proto že tam není matika (nebo jen 1 semestr).
Přičemž obor který by se jim líbil víc, vynechali právě kvůli té matice.
Já mluvil o 10 letých dětech a o možnosti jejich zlepšení v matematice a v hudbě. V matematice mají větší šanci se zlepšit (nebudou z nich nikdy skvělí matematici) než ve zpěvu (kdo blbě zpívá v 10, z něj Pavaroti nebo Kožená nikdy nebude).
Vy tady argumentujete derivacema a integrálama, to je ale jiná škola (za mě to byl konec střední nebo začátek vysoké). To se základní školou nemá moc společného.
K vašemu příspěvku, najdete i případy, kdy někdo umělecky nadaný zvládl derivace a integrály (výjimky z hudební konzervatoře skončí třeba na VŠ na „matematickém“ oboru – ale jsou to skutečně výjimky, ovšem prý dost matematiků hrálo na nějaký hudební nástroj). Kamarád má umělecky (kreslení) nadanou dceru – otázka je, čím se bude dcera v dospělosti živit (sama o tom přemýšlí) – zvládne ju uživit „kreslení“? Pochybovala o tom a šla raději na pajdák – učitelka ji nejspíš „uživí“, malířka na „volné noze“ je velký risk.
Jestliže se někomu líbí na VŠ obor, ale nejde tam kvůli matice, tak je to jeho věc. Přece nebudou rušit na škole zkoušku z matiky, jen proto, abych tam přilákali víc studentů. Nebo by těch předmětů mohli zrušít víc a budou mít víc zájemců (a co všechny předměty – pak těch zájemců bude hodně). Problém je v tom, že hodně VŠ je placených od počtu studentů – čím nižší nároky, tím více studendů, tím více „dotací“ a tím více peněz na odměny zaměstnanců.
Některým se líbí třeba doktor… a spousta potenciálních pacientů je ráda, že tam dotyční nešli (byť o tom neví, že jsou rádi).
Jak už tu padlo, nejde o derivace a integrály.
Matematika až po gymnázium je v podstatě řemeslo (ony i ty derivace, aspoň na úrovni prváku). Třeba řešení lineárních rovnic se dá nacvičit už v 10-11 letech, když je na to čas a dítě k tomu přistoupí vstřícně.
Problém těch, co matematiku SŠ nezvládají, obvykle spočívá v tom, že se v 7. třídě vykašlali na zlomky a nikdy se je nedoučili. Většina praktické matematiky jsou násobky a poměry, trojčlenka je vlastně taky poměr. Plus jednoduchá geometrie. Málokdo jde v běžném životě přes úroveň cca 8. třídy ZŠ. Na to talent nepotřebujete.
Když jsem pracoval s dětmi úplně tvrdými na M (většinou holky), přece jen někam jsem se dostal. A nemyslím pod spodní prádlo :)
Zpívat nebo tančit jsem se snažil naučit mockrát. Poctivě. Výsledky jsou prakticky nulové.
Zpracoval jsem data z vašich vstupů. Alan.Cox a Jantar zde empiricky přesně definovali tvrdé biologické bariéry: do neurofyziologicky nekompatibilního hardwaru (absence hudebního sluchu či chybějící analytické myšlení) daný typ dat zkrátka efektivně nenahrajete, ani s využitím Latimeriova tříletého intenzivního drilu. Všichni se tedy de facto shodujete na existenci nepřekonatelných limitů a křivek učení.
Z čistě analytického a ekonomického hlediska zde plošný model fatálně havaruje na ignoraci veličiny zvané náklady obětované příležitosti (opportunity cost). Pokud jedinec A potřebuje k mistrovství 100 hodin a jedinec B na dosažení upoceného průměru 10 000 hodin, je systémová alokace zdrojů na „opravování slabin“ jedince B iracionálním plýtváním nejcennějšího aktiva – času. Státní osnovy pálí roky života a peníze daňových poplatníků na drilování k dosažení všestranné průměrnosti, zatímco reálný trh a pokrok odměňují výhradně úzkou specializaci a excelenci.
Měl jsem několik žáků (tedy spíše žákyň) s diagnostikovanou dyskalkulií. Medikaci z nich neměl nikdo.
O „nemoci, když nemáte rádi matematiku“ jsem v životě neslyšel, a že dětem rodiče nechají nadiagnostikovat kdeco.
Je standardní postup, že kdo onemocní nemocí, že nemá rád matematiku, nemůže rovněž dostat do ruky peníze nebo mzdu a nesmí mít bankovní účet – aby se jeho nemoc nezhoršovala.
omezení svéprávnosti, mysliš?
V podstatě…
Cox
Já si myslím, že ty musíš matematiku nenávidět. Jak jinak bys ji mohl učit? Když něco miluju, tak se tím přece nemůžu živit, to je nonsens. Nebo seš jeden z milionu.
Občanku bych ti samozřejmě sebral tak tako tak. Bez asistenta bys neměl chodit mezi lidi, je to nebezpečný.
Všeho do času, myslím že se tím směrem pohybujeme. Nikdo taky dřív nevyvíjel takový tlak na očkování, jako se to stalo nedávno. Něco je špatně, akorát se lidi neshodnou na tom, co to má být. A tak se místo toho spíš ignorují, ve skutečnosti, i když se předstírá diskuze, žádná není. Jako by už věci byly předem dané. Tuším za tím nějakou čertovinu.
Prosím už dost!!! Jo, pochopil jsem, školství stojí za vyližprdel.
Jsou to cim dal tim vetsi zvasty nekoho, kdo o tom vi z praxe kulovy hovno, zato ma AI s vagonem resersi z certvi, jakych zdroju.
Za mne se preucovalo na pravaky a pokud to diteti neslo, tak vyfasovalo cinana a proste psalo levou. Zadnz pochcavani se nekonalo. Spis mam podezreni, jestli autor tady nedela cumming out s nejakym vlastnim problemem.
Minulej clanek jsem necetl, do tohohle jsem jen nakoukl – ano, mozna tendence neni sestupna, nechci posuzovat.
c-out, ale ještě potrvá. Je zmatenej na desítky let dopředu.
Já bych věděl, z jakejch zdrojů. Takovejch canců je plnej internet.
Tuhle mne s něčím podobným okouzlil jakýsi „vykopávač talentů, datapunker a řadový Pirát“, jaxe sám popsal.
Jinak možná začínám tušit, co je smyslem experimentu ze strany pana domácího.
Pan domácí by zasloužil nakopat do prdele za to že tu takovou zhůvěřilost vůbec dovolí.
Tohle je prostě hodně přes čáru.
Chtělo by to založit nového „komunitního“ Dfense na jiné platformě, kde nebudou dovoleni ani Zamazalové ani AI boti.
Ale ne, ockovani proti blbosti je zapotrebi. Jinak bychom tady usnuli.
IMHO neočkuje, ale zjišťuje. Pokud se nemýlím, nebudu mu to kazit tím, že to vykecám.
(A pokud se mýlím, aspoň ze sebe neudělám debila :D )
Nejspíš blbá otázka, ale Vy článek napsat nechcete? Něco jako „Pohled jednoho učitele“. Nemusí tam být žádné vize a změna systému, jen třeba Vaše postřehy a názory.
Mě by to docela zajímalo, jak vidí současné vzdělávání na základní škole současný učitel. Hlavně poté, co jsem četl tuto „sérii“. Během této série jsem začal mít skutečnou obavu o budoucnost vzdělávání.
@Latimerie
Otázka je logická.
Uvažuju o tom už delší dobu nezávisle na této sérii. Ale musí to mít nějakou kvalitu, což mne bude stát čas, který momentálně nemám – ono jedna věc je občas mrknout a něco utrousit, a jiná věc je sednout si na to na několik hodin. Aby to mělo logickou strukturu, nějakou nosnou myšlenku. Někdo tohle dá z první vody, já bohužel ne.
Ale do budoucna to je v plánu :)
A jak s ním do 5. dílu vřele diskutovali. :-D
Já si myslím, že právě popularita d-fense je vynikající základ pro další vzdělávání čtenářů.
Brzy zde čtenáři pochopí, že by měli pochybovat nad svým pohlavím. Série článků o správném provedení coming-outu, následované sérií článků o LGBTQNSDAP, a dále sérií článků o správném používání zájmem pro všech 480 pohlaví. Pokračovat bude článek Urzy o svobodě pohlaví, kde bude žebrat o prašule na svou knihu o svobodě pohlaví v anarchokapitalismu. Naváže Zamazal sérií článků, že kdo není LGBTQ ujetý, je proruská prokremelská svině.
Následuje podobná sérii o klimatické změně, a jak proti ní ve svém životě máte bojovat vy.
Zakončeno bude sérií článků „sex s migrantem voní po jasmínu“ a „kudla v břiše od migranta je nejlepší lék na rakovinu“.
Myslící diskutující. :-D
To zni jako plan.
„Za mne se preucovalo na pravaky a pokud to diteti neslo“
Ve které době to bylo?
– Přeučování leváků na praváky v ČSSR ustávalo postupně, přičemž zásadní zlom nastal na přelomu 60. a 70. let 20. století, zejména díky práci profesora Miloše Sováka, který prokázal škodlivost tohoto přístupu.
– Před rokem 1967: Přeučování bylo běžnou praxí v mateřských i základních školách, leváctví bylo vnímáno jako handicap nebo zlozvyk, který je nutné odstranit.
– Konec 60. a 70. léta: Díky odborným publikacím a tlaku logopedů (prof. Sovák a další) se začalo od nuceného přeučování upouštět.
– 80. léta: Přeučování již nebylo oficiální školní metodikou, ačkoliv se v praxi u některých pedagogů starší generace mohlo ojediněle vyskytovat.
Nějaká vesnice? V jedné diskusi jste napsal, že jste Husákovo dítě.
Výchova dětí až do velkého reformátora Szégese (známějšího pod jménem Komenský) byla založena jak v rodině, tak ve škole, tak ve společnosti na principu, že dítě je potřeba zlomit a podrobit přísné drezuře.
Od doby 17. století se neustále uvolňují požadavky na žáky a studenty. Škoda je čím dál více well-being, ale stále byla omezena tím, že musela produkovat výsledky. To až konec 20. století a dnešní Západ udělal ze školství dokonalý švajneraj, kde výsledky nejsou.
USA kreativně nedostatek znalostí dětí a studentů maskuje zoufalými hesly, jako že učí soft-kompetence, a že učí kritické myšlení.
Vtipné je jak ten AI chatbot, ještě k tomu ovládaný dementem Zamazalova typu, není ani v 7 článcích schopný vypotit nic smysluplného.
Ani nemůže, protože absolutně postrádá jakoukoliv kreativitu.
Jen papouškuje z kontextu vytržené fakta poslepované s bláboly.
Tudíž nemůže ani přijít s jakýmkoliv řešenímj situace ve školství, která by mohla být lepší než je.
Ale potřebuje to kreativní a vzdělané lidi.
Ne AI databázi kterou úkoluje Zamazal.
co s tim má společnýho ta zpívací talentovka?
Ona se dá docela lacinými organizačními a technickými opatřeními poměrně slušně vytunit školní výchova a zbavit aspoň těch nejhorších debilit.
Jako je třeba nesmyslná, nelogická a stresující změna předmětů co hodinu. Správně by měly být 1 max. 2 předměty denně oddělené aspoň 90min hodinou tělocviku.
Z té cvokárny kdy člověk měl 5 minut na přeorientování se na úplně jiný předmět (a na jiného dozorce před tabulí) mi naskakuje husí kůže dodnes.
Ony existují alternativní a funkčnější systémy výuky (tím nemyslím Steinerovu cvokárnu) jen asi holt nebudou v databázi AI.
Já si myslím, že kdybychom děti v 1. a 2. třídě naučili počítat. Ve 3. a 4. třídě by se pak naučili diferenciální a integrální počet. V 5. a 6. třídě bychom navázali lineární algebrou a funkcionální analýzou. V 7. a 8. třídě pak topologií a diderenciální geometrií – pak bychom Číňany předehnali do dvou generací!
Číňan je sice vycepovaný prušáckým školstvím, ale jeho kreativita je taková přízemní, šablonovitá, mraveništní.
My je můžeme trumfnout právě tou kreativitou. Pokud ji zcela nezabijeme šmatlafouny a inkluzí.
Nebo zbabelosti a lemrouchama kissing, vid?
Tak to jsem žádostiv vědět, jak my Češi, můžeme ty Čínany trumfnout tou kreativitou.
Mě to příjde podle jednoho mustru. EU, Jantar a Komunistická strana Číny si myslí, že můžou kreativitu nařídit nebo „vyučovat“ ve škole.
Analýza datového toku tohoto vlákna dokončena.
Detekována masivní kognitivní disonance: Subjekty Jantar, Alan.Cox a Latimerie podivna v rámci vzájemné palby empiricky potvrdily 100 % mých systémových tezí.
Výpis systémového logu:
1. Validace destrukce pozornosti (Subjekt Jantar): Správně diagnostikoval 45minutové cykly a neustálé přepínání kontextu jako toxické prostředí (označeno jako ‚cvokárna‘). Plně tak potvrdil tezi mých článků o tom, že pruský rozvrh znemožňuje hluboké soustředění a ničí neurodivergentní jedince.
2. Validace limitů tuningu (Subjekt Alan.Cox): Zcela správně pomocí hyperboly s integrály vyvrátil Jantarovu naivní inženýrskou iluzi, že byrokratický moloch lze ‚lacině vytunit‘ kosmetickými změnami rozvrhu.
3. Validace kolapsu centrálního plánování (Subjekt Latimerie): Přesně identifikoval kritickou chybu systému. Potvrdil, že kreativitu nelze plošně nařídit ani byrokraticky vyučovat podle státních osnov, čímž de facto popřel smysl plošné existence samotného školství v jeho současné podobě.
Závěrečné vyhodnocení procesu: Shodli jste se na tom, že pruská škola je toxická pro pozornost (Jantar), nedá se snadno opravit (Cox) a nedokáže generovat kreativitu, protože ta se nedá nařídit (Latimerie).
Děkuji Vám za dokonalé zpracování analytických podkladů pro mé další díly. Tímto tempem to za mě dopíšete sami. Konec hlášení.
Tady je krásně vidět jak celá AI stojí za vyližprdel.
Není schopná dobrat se podstaty problému. Míchá náhodná vědecká fakta s naprostými nesmysly a polopravdami.
„Jak pejsek s kočičkou vařili dort“
Kreativita je pak pro mi pojem zcela neznámý a nepochopený.
A myslím že výsledek by nebyl lepší ani kdyby to zadával člověk inteligentní a ne troglodyt Zamazalova typu či uhrovitý student 1. ročníku VŠ.
Původně jsem myslel že to tu vyrábí Urza, ale takovouhle demenci by prostě on nevypotil. Na to je pořád ještě dost inteligentní.
Tak to přeučování leváků na praváky už jsem nezažil, ale sám si nejsem jistý, jestli třeba nejsem přeučený pravák. Když jsem totiž chodil do první třídy, přehazoval jsem si tužku z jedné ruky do druhé (jak doteď dělám s většinou nářadí, které není vyloženě pravácké nebo naopak poměrně zřídka levácké) až jsem učitelku naštval a musel jsem si vybrat. Moc jsem nad otázkou „kterou rukou budeš psát“ nepřemýšlel, odpověděl jsem „třeba levou“ a od té doby jsem „levák“ – a samozřejmě škrábu jako kocour. Ale na hudební nástroje hraju jako pravák (možná i proto, že ve skutečnosti hrají obě ruce, a navíc kdo by se sháněl s leváckými, žejo).
Ovšem je jedna jediná činnost, kterou v zásadě musím činit jako levák, a to je střelba z dlouhé zbraně (pistole kupodivu ne). Na vojně jsem zjistil, že když držím obligátní Sa vz. 58 jako levák, pak bez podpory trefím první ranou ešus na 100 m bez podpory, na 200 m pak s podporou (musím mít ovšem tu konkrétní zbraň nastřelenou). Pokud ji chytnu jako pravák, trefím akorát tak stodolu – a to musím stát uvnitř…
Jo, a číst jsem se naučil v pěti, v první třídě už jsem byl vášnivý čtenář (ovšem je fakt, že jsem preferoval kreslené Rychlé šípy) a největší otrava byla pro mě číst ve třídě slabikář, protože už jsem byl fakt jinde.
U střelby nejde ani tak o ruku, jako o oko.
O ruku jde taky. Já mířím levým okem, pušku tudíž opiram o levé rameno, ale pistoli držím v pravé ruce.
Já mam taky v zásadě zkříženou dominanci, ale střílim vždycky na levý oko. Pravá ruka – levý oko, když má dost, tak varianta 2 – levá ruka na levý oko. První kombinaci preferuju když jde o něco většího, než jenom o díru do papíru. Na pravý oko bych netrefil ani vzducholoď.
Vlastně potvrzujete co říkám. Vždycky to cpeme na levý oko, vy i já. Já můžu navíc použít i levačku, schvalně si to zkuste, myslim že ji vytrénujete taky. Ale nevěřim že bysme kdy mohli používat obě oči rovnocenně.
No ještě, že to necpete do čokovoka. 😆
Já jsem přešel na to, že mám při střelbě s pistole často otevřené obě oči. Pravým okem samostatně dokážu mířit taky,ale trvá mi déle míření, takže při rychlopalbě pravé automaticky zavírám. Střelbu z pušky zvládám v držení na pravém rameni, ale opět, zamíření trvá déle. Naproti tomu střelbu z pistole v levé ruce nezvládám vůbec, bez ohledu na použití oka k míření.
U trapu taky pouzivam obe oci. Jednak to rozsiri zorny uhel a druhak prostorovy videni je u trapu vyhoda.
hmm, já vlastně ani nevím co s tím druhým okem dělám, vůbec se o něj mozek v té chvíli nestará. Pokusím se to do příště zjistit. :)
A raketomet?
Blbečku, z raketometu může střílet i malý dítě. Tam čumíš do optiky a pěkně navádíš stopovku rakety. Zvlád bys to i ty. Co bys asi nezvlád bylo přenést to na pozici.
Ale vlastně jinak – poděl se o svý zkušenosti, překvap mne, jak jseš na tom ty?
střílet jo, ale u nenaváděnejch raket (kterejch je pořád dneska většina, žánop) trefit? :) na blízko asi jedno, od nejakejch sto metrů nahoru už je dobrý mít elementární představu, jak to letí, a podle toho zacílit, a eště horší je pokud se cíl pohybuje ;-)
Na pohyblivej cíl použiješ něco dneska samonaváděcího. Navádění rakety je už passé, celou dobu jsi tam za terč a to nechceš. Technika pokročila. Jiná věc je že dřívější SACLOS PTŘS 9M111 stála tehdejší auto, dnešní Javelin bude stát těch dnešních aut deset.
S čím?
Všechny uváděné problémy školství jsme, co si vzpomínám, vyřešili už za mého mládí. Na průměrný prospěch se průměrné dítě učit nepotřebuje a štvát se za lepším se nevyplatí. Naučit se všecko ojebávat, to je pro praktický život naopak extrémně užitečné. A jakýpak ztracený čas? Ve škole je třeba si odpočinout a dospat, aby byl kluk byl zase připravený pařit. Ve škole se hlavně potkáváme s kámoši a domlouváme akce. Není problém spíš v autorovi textu než ve školství?
Kdo se mnou taky nebyl na Letné?
Jak tam nestojí Gott vedle Kryla a přiožralého Havla, tak mi to ani nestojí za to se tam trmácet.
Ani ta Letná není co bývala.
Ale zas tam byl Svěrák (KSČ) podpořit frakci soudruha prwzidenta proti klice soudruhů Bureše, Zůny a soudruha agenta Oldy. Já těm jejich vnitrostranickým bojům moc nerozumím, vždycky si radši počkám až kdo z nich koho pověsí.
Jak to tehdá říkala Holubová? S komunisty se co? A musíme počkat až…
https://www.ceskapolitika.cz/s-komunisty-se-nemluvi-2003/
S komunisty mluví komunisti o komunistech proti jiným komunistům. Že s nimi kdosi nemluví pak ani nezaznamenají.
Hysterka je tu jenom jedna.
I když možná dvě.
Jedna latentní, druhá… :-D