Obžaloba státní školy, Díl 2.: Z občana prosebníkem aneb Jak stát zrušil dospělost - zpět na článek
Počet komentářů: 170
Přidat komentářNapsat komentář
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
D-FENS © 2017
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
Tak jsem přemýšlel jak můžu souhlasit se článkem i s komentáři a dospěl jsem k tomu že se bavíme o voze a o koze… Protože to pruské nebo tereziánské školství, to byla jiná liga… Ještě na základce a na gymplu nás učili podle školních pomůcek z roku 1890, dynama která vyráběl ještě Tesla, když byl v učení… Tehdy ty školy měly jasný cíl, zplodit kompetentní lidi, lidi schopné nějaké vyšší formy práce, třeba elektrikáře…
Ovšem o čem je ten článek? O naučené bezmoci, o tom jak školy produkují neschopné lidi. To ale myslím vůbec nebyl problém Pruska nebo Rakousko Uherska? To je problém dneška. Protože tak to dneska možná je, že dětem škola sebere veškerý volný čas, a co asi tak děti naučí? Rozvedené soudružky učitelky?
Někde jsem četl, že dneska školy z dětí chtějí mít psy IP Pavlova: S dětmi hrají různé reakční hry. Udělej tohle, a když to neuděláš tak běda. A když to uděláš dostaneš cukříček. Čím dál tím míň je to o Matice, Fyzice, Chemii, Jazycích, Dějepise – ale tím víc je to o naučených reakcích. Pedagogičtí pracovníci prý mají tituly v psychologii dítěte, ale neumí předměty které vyučují. Co potom takoví učitelé mohou děti naučit?
Já se skoro obávám, že méně je občas více. Že pojetí školy dnes, kdy škola je pro všechny a všichni mají právo na titul, je to co plodí tu bezmoc, protože všichni tím tráví hrozně moc času, a ono je to takhle k ničemu.
Moderní škola je k ničemu, protože absolutně odmítá, že Gábor může v patnácti krásně nosit pytle s cementem za peníze, a Pepíček může klidně mezi lekcí angličtiny a francouzštiny hrát na piáno a kytaru. Ale to by nebylo dost moderní. My posadíme Gábora vedle Pepíčka, a do lavice za ně vrazíme Otíka se slečnou asistentkou. A pak budeme požadovat 10 procent HDP na školní pomůcky.
Tak tohle všechno moderní školství bych klidně zrušil.
Jediné co podle mě ve školství platí je mít dobré profesory, a žáky těch dobrých profesorů.
Vždyť i ta Pruská škola, našel jsem si rychle na Internetu, učila čtení, psaní, matematiku, křesťanství, zpěv, dějepis, zeměpis, s důrazem na plnění povinností a střízlivost. To nebyla škola naučené bezmoci, jako dnes moderní škola naučených reakcí, škola IP Pavlova, která ovšem samostatného života schopné jedince neplodí.
Problém je, že článek není o kvalitě/nekvalitě školství.
Autor článku manipuluje, že článek je o školství, ale reálně není. Ve skutečnosti autor píše o své nenávisti ke státu, nenávisti k jakékoli činnosti či jakékoli snahy s výjimkou zábavy. Předchozí věta naprosto shrnuje dosavadní dva díly autora, budoucích osm dílů autora – a to bez podstatné ztráty informace.
Autorovi je u zadku, jestli škola něco naučí. To ho nezajímá a ani nehodnotí.
Omlouvám se, ale já tam žádnou nenávist ke státu a jakékoliv činnosti kromě zábavy nevidím.
Naopak si myslím že autorovi „není“ u zadku jestli škola něco naučí. Autor jmenuje témata která škola učí, ku škodě všech: Například že chybí forma iniciace do dospělosti, že školy učí všechno na co mají studenti právo, ale že školy chrání studenty před rizikem a zodpovědností.
Podle mě i na té „neurovědě“ něco je, když už jsme u toho, třeba u Skautů a Pionýrů se hrála hra, že každej dostal hřebík, a po městě měl za ten hřebík vyvexlovat nějakou vyšší hodnotu. To byly úžasný věci, co šlo povyměňovat za hřebík… Kluci tahali kola, kýble s medem, vrtačky… Bylo to takový – tady máš hovno, a zkus sehnat něco lepšího…
To je ovšem něco úplně jiného než moderní dítě, které má právo na všechny ty pomůcky a hračky a výlety a kurzy za peníze, takže když mu ve škole řeknou: Budete si muset koupit X a Y, dítě jde a dožaduje se ať mu to někdo koupí… To je ta naučená bezmoc.
Tudíž, já si myslím že moment „naučené bezmoci“ v moderním pojetí školství je, a je velmi silný. Tudíž, já v tom článku nevidím to co vy. Podle mě je to pokus o přetřes reálného problému v moderním školství. Možná že i já v něm najdu něco s čím nesouhlasím, ale jinak podle mě dobrý :-)
Myslíte si, že úkolem škol je „rituál iniciace do dospělosti“? Já si to nemyslím. Ale kdysi byl takovým rituálem, pokud na něm trváte – složení výuční zkoušky nebo maturita.
Stejně tak si nemyslím, že hlavním výsledkem školství by mělo být, že někdo dokáže sehrát hru s Bartorovým obchodem ve vkladu hřebíku.
Byl jste někdy na základní škole vůbec? Podle vaší reakce nikdy. Základní škola učí například číst, psát, počítat, zeměpis, dějepis, a mnoho dalších věcí.
Vaše požadavky na školu, které patří spíše do táborových akcí na 14 dní – ať už ta vaše iniciace ála Jung, nebo táborové hry s hřebíkem – jen potvrzují, že jste stejný mimoň jako ten autor článku.
Vidím, dle pasáží o vaší naučené bezmoci, že nenávidíte školství i stát stejně jako autor článku. Že vás žene nenávist ke školství a státu stejně jako autora v míře, kterou už nezvládáte.
Díky za dobrý komentář.
@ Barn Swallow
„To je ovšem něco úplně jiného než moderní dítě, které má právo na všechny ty pomůcky a hračky a výlety a kurzy za peníze, takže když mu ve škole řeknou: Budete si muset koupit X a Y, dítě jde a dožaduje se ať mu to někdo koupí… To je ta naučená bezmoc.“
Jen dotaz – Vy se asi domníváte, že mu všechny ty věci ke konzumu kupuje škola, nebo že k tomu škola aspoň vybízí, že nad tím učitelé jásají?
Vím, že se pořád jen ptám, ale aby diskuze měla nějaký smysl, je třeba vědět, jak to druhá strana myslí.
na druhé straně, stád jim zakázal pracovat, takže nemůžou lego ani na brigádu, aby si na neco vydělali…
@ Barn Swallow
„a když to neuděláš tak běda“
Můžete specifikovat, co přesně je to „běda“?
Můžete prosím popsat svoji představu, jak to probíhá?
Autor píše: „Nechápou, jak je možné, že dospělí lidé neustále natahují ruku ke státu. …. Tato degenerace charakteru ale nepadá z nebe. Je to naprosto exaktní výsledek patnácti až dvaceti let trvajícího pobytu ve státním vzdělávacím teráriu.“
Mě přijde, že někteří naši rómští spoluobčané mají tu ruku, co je natažená ke státu, hodně dlouhou a přitom v tom státním vzdělávacím teráriu zas tak dlouhou dobu zpravidla nestráví. A pokud tam nějakou dobu stráví, tak se jich to bohužel příliš nedotkne.
Nedalo mi to a váš komentář rozeberu trošku více do hloubky. Váš postřeh je totiž trefný a na první pohled to skutečně vypadá jako paradox. Z hlediska historie, evoluce a fungování velkých biologických systémů to ale do sebe naprosto exaktně zapadá.
Když se podíváme na historii těchto kočovných menšin, vidíme přesný biologický model toho, jak se velký organismus (stát) vyrovnává s něčím, co nezapadá do jeho struktur. Proběhlo to ve třech fázích:
1. Fáze: Imunitní válka (Staletí perzekucí až po radikální resekci)
Po staletí se státy snažily tyto skupiny vytlačit silou – od středověkého vyhánění až po tragickou snahu o fyzickou eliminaci (vyhlazování) během druhé světové války. V biologii je to ekvivalent masivní autoimunitní reakce nebo chirurgického odříznutí tkáně. Systém to stálo obrovskou spoustu krve, ale problém to nevyřešilo. Přeživší zbytky populace tu zůstaly.
2. Fáze: Násilná domestikace (Ztráta přirozeného habitatu)
Zlom nenastal po válce tím, že by se menšiny samy od sebe masivně rozšířily. Zlom nastal, když komunistický stát zavedl absolutní kontrolu. V roce 1958 stát zákonem zakázal kočování. Vzal tyto lidi z jejich přirozeného, „divokého“ prostředí, uřízl je od jejich tradičních dovedností (řemesla, přežití v pohybu) a nahnal je do paneláků a do těžkého průmyslu. Organismus (stát) se rozhodl nepoddajné buňky násilně integrovat do svého krevního oběhu.
3. Fáze: Biologická daň za sociální smír a atrofie (Současnost)
A tady se dostáváme k dnešku. Když těžký průmysl skončil, stát zjistil, že má statisíce lidí, kteří ztratili své původní instinkty k samostatnému přežití (fáze 2), ale zároveň nezapadají do moderní znalostní ekonomiky (kterou vyrábí škola). Stát si pragmaticky spočítal, že je finančně i politicky levnější je uplatit štědrými dávkami, než čelit sociálním nepokojům. Je to stejné jako ve střevech – tělo raději krmí pasivní bakterie, než aby riskovalo sebedestruktivní zánět.
A co se stane s jakýmkoliv živým organismem (od tasemnice po člověka), když mu systém zničí přirozené prostředí a začne mu dodávat energii zdarma bez nutnosti vyvinout úsilí? V biologii platí neúprosný zákon: Co se nepoužívá, to atrofuje. Nastupuje hluboká naučená bezmoc.
Výsledek je tedy u obou skupin (většiny i menšiny) naprosto identický, liší se jen metoda. Z jedničkáře udělá pasivního úředníka 15 let drilu a strachu z autority; z nepřizpůsobivého udělá pasivního jedince dotační penězovod. Oběma skupinám systém úspěšně amputoval to nejdůležitější – nutnost a schopnost převzít plnou, nezávislou zodpovědnost za své vlastní přežití.
Honza53:
Zdravím!
Soráč, že ti budu tykat.Podle číslovky 53 předpokládám, že jsi o generaci starší.
Abych to zkrátil:
Jsem pro návrat do časů Marie Terezie.Takže memorování a rákoska.
Toho anonymního pitomce co se mu vylíhl v hlavě nápad inkluze bych velice rád potkal.
Ty to máš na seriál, ale stejně si myslím že to nedopadne.
Marka Terka telesne tresty zakazala.
Sysop:
To jsem jen plácnul.
Sdělení tím doufám nijak neutrpělo.
Ovšem v rámci trestního řízení, nikoli ve školách.
marie terezie tělesné tresty ve škole nezakázala. ona je jen omezila na rozumnou míru. stejně jako trestní kodex nezavedl ani nezakázal útrpné právo, ale reguloval jej tak, aby nepřekročilo rozumnou míru.
Je zřejmé, že se naprosto míjíme. Vůbec nechápu větu: „Když těžký průmysl skončil, stát zjistil, že má statisíce lidí, kteří ztratili své původní instinkty k samostatnému přežití“
Nezlobte se, ale co to je za moudra? Jak souvisí těžký průmysl s původními instinkty k samostatnému přežití? Instinkty jsme získávali milióny let (možná desítky miliónů) v úplně jiném prostředí než je těžký (i lehký) průmysl. Podle mě mícháte úplně nesouvisející věci dohromady, používáte biologická přirovnání tam, kde nemají co dělat. Přirovnávat stát k organismu mě nepřijde zrovna moc smysluplné.
Mě rozhodně nepřijde, že by u rómských spoluobčanů převádala „hluboká, naučená bezmoc“, spíše to bude „hluboká, naučená lennost“ nebo „hluboká, naučená vyčuranost“. Pokud by měli skutečně hlad (což u nás už dlouho nikdo neměl), tak byste zjistil, že i oni umí pracovat (třeba když kradou kovy tak si umí i máknout). Jenže pokud existuje snazší cesta, tak se po ní vydají. Chodit každý den do práce je nuda a otrava a ty prachy taky za moc nestojí, zejména když Vám to stejně „všechno“ vezmou exekutoři. Jít pro dávky a vydělat peníze bokem je snazší. O to snazší, když vás nikdo v dospívání necepoval a vy jste si nikdy na tuto „otravnou“ rutinu nemusel zvykat.
Neberte si to prosím osobně, ale přijde mě, že jste také „produktem“ znalostní ekonomiky, kterou dle vás vyrábí škola. Už ten výraz „znalostní ekonomika“ je buzzword, který oceníte, když třeba potřebujete schopného instalatéra, elektrikáře, zedníka, topenáře a podobné profese.
A ještě poslední věc. Zdaleka ne za všechny problémy může školství.
bohužel zkušenosti pěstounů a adoptujících rodičů ukazují, že se nejedná o naučenost a že nějaký uvnitř ukrytý „démon“ kobylky co celé léto protančí vylézá ven s příchodem puberty i v případě dítek vychovávaných „standardně“ od věku v jednotkách měsíců. ano, může to být tím, že děti v pěstounské péči a adaptované jsou děti „nějak rozbitých“ a tedy zatížených rodičů a že geny lemplovské korelují s některými vnějšími znaky dítěte jen velmi volně…
Zdravím, Latimerie, a vůbec se nezlobím, naopak! Jsem rád, že do toho šijete, protože si to aspoň můžeme vyjasnit. Omlouvám se, pokud ta biologická metafora se střevem působila moc abstraktně, zkusím to tedy úplně civilně a prakticky.
1. K té ztrátě instinktů a těžkému průmyslu:
Měl jsem na mysli jednoduchou historickou linku. V 50. letech jim komunisté sebrali vozy a koně, zakázali kočování a tradiční obživu (čímž zabili jejich původní dovednosti) a nahnali je k lopatě do oceláren a dolů. Když pak v 90. letech tyhle nekvalifikované pozice v těžkém průmyslu masivně ubyly, tito lidé najednou neměli ani své staré dovednosti, ani ty nové. A stát to tehdy vyřešil tím nejhorším možným způsobem – začal jim platit za to, že nic nedělají.
2. Lenost vs. Racionální „vyčůranost“:
Vy píšete, že to není bezmoc, ale vyčůranost, a že když kradou kovy, tak makat umí. Vždyť my se na tom naprosto shodujeme! Já netvrdím, že neumí fyzicky zabrat. Já tvrdím, že se racionálně přizpůsobili zvrácenému systému. Jak sám píšete: když víte, že vám výplatu sebere exekutor a stát vám dá ty samé (nebo větší) peníze na dávkách, tak jít do práce není hrdinství, ale ekonomický nesmysl. Systém sociálních dávek je zkrátka naučil, že normální práce nedává smysl. Tomu já říkám naučená bezmoc, vy vyčůranost, ale mluvíme o tom samém důsledku státní politiky.
3. Znalostní ekonomika a řemesla:
Tady jste mě upřímně pobavil a ujišťuji Vás, že to neberu osobně. Výraz „znalostní ekonomika“ jsem použil jen jako popis současného státního narativu. Já ten termín nesnáším úplně stejně jako Vy. Jestli mě z něčeho opravdu nemůžete vinit, tak z toho, že bych opovrhoval poctivým řemeslem. Naopak! V dalších dílech přesně tohle tvrdě kritizuji: jak pruská škola zničila společenskou prestiž řemesla a manuální zručnosti a nahnala celou generaci k maturitám a nesmyslným diplomům, jen abychom dnes neměli šikovné elektrikáře a instalatéry, zato měli tisíce absolventů s titulem z kulturologie, kteří se neuživí.
Máte naprostou pravdu – škola nemůže za všechny problémy světa. Může za ně obrovský, přebujelý a pečovatelský stát. Státní škola je jen jedním z jeho nejdůležitějších nástrojů.
Díky za výbornou výměnu názorů.
Dovolím si reagovat na pár věcných bodů a ty osobní výpady nebo pátrání po tom, z jakého školícího střediska v Davosu jsem placen, s dovolením přeskočím. :-)
1. Rituály a iniciace (pro Alana Coxe a Barn Swallow)
Někteří z vás to pochopili naprosto přesně (díky, Barn Swallow, za ten skvělý příklad se skautským hřebíkem, to je přesně ono!). Abychom si rozuměli: Já rozhodně nechci, aby rituály přechodu a iniciaci do dospělosti organizoval stát nebo škola! Tvrdím přesný opak. Stát (skrze prodlouženou, povinnou a dnes masově dotovanou školní docházku) dítěti sebral čas a prostor, aby tyto přirozené střety s realitou mohlo zažít v rodině, v komunitě, nebo jinde. Zabalil ho do byrokratické bublinkové fólie.
2. Paradox natažené ruky u menšin (pro Latimerii podivnou)
Výborný postřeh! Ptáte se, jak je možné, že ti, co tráví ve škole nejméně času (nepřizpůsobivé menšiny), natahují ruku pro dávky nejčastěji. Odpověď je jednoduchá: Stát má pro výrobu „závislého prosebníka“ nástrojů více. Pro vzdělanou střední třídu je to škola (kde se učíte, že o vaší hodnotě rozhoduje autorita). Pro ty ostatní je to štědrý sociální systém. Obě cesty vedou ke stejnému cíli – k Seligmanově naučené bezmoci. Když vás živí dávky bez vlastního přičinění, váš mozek taky zdegeneruje.
3. Známky jako trest vs. informace (pro Bahnaka)
Zmiňujete, že známka není trest, ale jen neutrální informace pro rodiče. Kéž by tomu tak u dětí psychologicky bylo. Jenže náš systém udělal ze známky modlu a platidlo, na kterém závisí dětská sebehodnota. Ale nechci předbíhat. Celému tomuto fenoménu (proč známkování zabíjí vnitřní motivaci a proč je to falešné měřítko) se věnuji v jednom z dalších dílů.
Téma je to zkrátka obrovské, a proto má tato série 10 částí. Mnohé vaše výtky nebo obavy ohledně toho, co by se stalo, „kdyby se nedrilovalo“, si ujasníme cestou.
@Honza53
„náš systém udělal ze známky modlu“
O které době přesně mluvíte?
Protože dnes v ČR se známkování buď úplně ruší (zavedení slovního hodnocení), nebo víceméně ztrácí význam.
Vím například o dvou základních školách, kde je stupeň „nedostatečný“ výslovně zakázán ředitelem.
Bahnak11.3.2026 v 6:28
ad známky: ten problém je nejlépe vidět na hodině tělocviku. Otylá dívka si v lepším případě dá 4x lifting a 3x skipping a po dvou těchto lekcích dá kilák na čas. Toto není výuka, toto je státní zkušebna. Výuka běhu vypadá jinak. Je to dlouhodobá práce na roky, která nejčastěji zcela chybí. Výsledná známka je vlastně to nejméně důležité. Avšak pokud dívka po nedostatečné přípravě dostane basu za to že se zadýchala/nedoběhla či zkolabovala, je to extrémně demotivující a ponižující. Fix tady toho není ve zrušení známkování ani ve slovním hodnocením, ale ve skutečné práci s dětmi, tak, jak by měla probíhat. A řekněme si na rovinu, že TOTO rozhodně v blízké ani vzdálené budoucnosti nenastane. To by znamenalo práci. My jsme v situaci, kdy kupř. učitelka posílá zprávy jednou v doc, jednou rtf, jednou docx, jednou odt, jednou pdf. Někteří méně technicky zdatní rodičové prosí, zdali by si mohla vybrat jeden formát, a setrvat u něj. A úča je poslala do hajzlu; hele jednou už to má připravené, a ona rozhodně ‚file->save as‘ jako práci navíc dělat nebude. S tím jako nepočítejte.
A že je dívka otylá je vina učitele, školy? Vsadím, se, že otylka našla v průběhu roku tísíc a jeden důvod, jak se s hodiny tělocviku omluvit. Mám pravdu? Co rodiče čekají, když dítě dovedou do takového stavu?
princdrson14.3.2026 v 14:28
Ne nemáte pravdu ;)
Jaká je role učitele? Rozvíjet, ukazovat, vést, předávat znalosti, motivovat. Dobrej učitel umí pracovat i v suboptimálním počátku. Není dobrým učitelem ten, kdo umí pracovat s těmi (již) nejlepšími. A určitě jím není ten, kdo umí pracovat jen s těmi nejlepšími. Škola má být začátek, ne ‚technická‘.
Je vina učitele, že je holka bačatá? Není. Má velké šance změnit rodinné zázemí? Nemá. Má možnost ji namotivovat a podpořit, aby se sama chtěla změnit? Má. „Ale od toho tu učitel není! To nemá zapotřebí“, můžete vy či ‚učitel‘ namítnout. Ne, od toho tu učitel právě je. Pokud se nechce věnovat i těžkým/ztraceným případům, měl raději jít solit silnice.
Dobře, tak otylá dívka dostane za svůj nevýkon (právem!) basu. Čemu to prospělo? Namotivuje jí to? Možná naprosté minimum z dětí. Ale ty by se jednou spravily samy. Spíše se zatvrdí a zahořkne. Fail. Co fotbalista, který to uběhne snadno. Potřebuje dostat zajedna, aby měl certifikát, že je lepší než všichni ostatní, že vyhovuje? Počítám, že to ví. Zbytečné. Na jediné skutečné škole, kde jsem žel pobyl jen jeden rok, jsme chodili běhat do parku, jezdili s učitelem několikrát na kole i mimo vyučování(celá třída), atd., a dělali snad všechno. Slabí si dali kolečko, silní 5 koleček, učitel radil slabým i silným jak se zlepšit. Za celej rok jsem nedostal snad ani jednu známku, a tělák mě bavil i když jsem k silným sakra nepatřil. — Cílem je udržet žáka spokojeného, a aby měl on sám pocit, že to má smysl, že se učí zajímavé věci, že překonává sám sebe a zlepšuje se. Měl jsem pár takových učitelů, kteří to uměli udělat s fyzikou, chemií, tělákem, matikou, anglinou. Většina mých učitelů však učila jen psaní a existenční nihilismus ve všech předmětech. Ale třeba i na základce v matice v páté třídě jsme třeba probrali látku(10-15minut), a pak museli vypočítat pár příkladů. Kdo měl, udělal si ‚domácí‘ úkol (nikdy jsem ho nedělal doma). Kdo měl i úkoly, řešil extra problémy a zasoutěžil si o třídní prestiž s kolegy :) Kdo vyřešil, udělal si čárku na tabuli a zbytek hodiny mohl jít běhat na chodbu. KAŽDEJ chtěl mít svůj podpis na tabuli a chtěl blbnout na chodbě. Velká touha bejt dobrej a velká motivace pro 11 leté děcko. A učitel kterej zůstal, měl možnost nerušeně pomoci žákům, kteří to nechápali.
Vážený pane,
k fenoménu „proč známkování zabíjí vnitřní motivaci a proč je to falešné měřítko“ by som podotkol, že aj na
hocijakej žiackej olympiáde sa vyhlasuje 1., 2.či x-té miesto. A vonkoncom to nie je pre deti demotivujúce, skôr naopak. Ale Vy by ste možno rozdal zlato každému len za účasť.
Zdravím na Slovensko a děkuji za komentář! Váš postřeh je zajímavý, ale dopouštíte se v něm jednoho obrovského logického omylu. Srovnáváte totiž jablka s atomovými ponorkami.
Zásadní rozdíl mezi školní docházkou a žákovskou olympiádou je v jednom jediném slově: DOBROVOLNOST.
Olympiáda je soutěž. Účastní se jí děti, které ten daný předmět (třeba matematiku nebo fyziku) milují, mají na něj talent a samy od sebe chtějí změřit síly s těmi nejlepšími. V takovém prostředí je žebříček naprosto v pořádku a samozřejmě, že je motivující! Je to sport. Kdo nevyhraje, ví, že musí příště trénovat víc v oboru, který si sám vybral.
Státní škola ale není dobrovolná soutěž talentů. Je to plošně povinná instituce. Nutí pod hrozbou trestu (špatné známky) soutěžit naprosto všechny děti ve všech předmětech, bez ohledu na jejich vrozené dispozice.
Představte si, že by Vás stát pod hrozbou exekuce nutil závodit na olympiádě ve vzpírání po boku profesionálů. Pak by Vám dal ‚pětku‘, protože jste nezvedl 150 kilo, a tvrdil by Vám, že Vás to má přece ‚motivovat‘. Nemotivovalo. Cítil byste jen frustraci, ponížení a činky byste do konce života nenáviděl. Přesně tohle dělá plošné známkování s dětskou motivací.
A k Vaší poslední poznámce, že bych ‚rozdával zlato každému jen za účast‘: Zjevně jste nečetl mé texty pozorně. Já z duše nenávidím tento progresivistický přístup a neustálé chránění dětí před realitou. Já naopak chci, aby děti čelily té nejtvrdší a nejspravedlivější zpětné vazbě, jaká existuje – reálnému světu a volnému trhu.
Já nechci nahradit známky sluníčkovými diplomy za účast. Já je chci nahradit reálným ‚Proof of Work‘ (důkazem za odvedenou práci). Trh Vám v dospělosti totiž nedá zlatou medaili za to, že jste se zúčastnil, a už vůbec se Vás nebude ptát na Vaše školní známky. Zaplatí Vám jen za to, co skutečně a prokazatelně umíte vyřešit a vytvořit. A na tuto tvrdou realitu Vás umělá školní jednička z diktátu opravdu nepřipraví.
Prakticky v každém odstavci má autor neuvěřitelnou, nelogickou, nepravdivou a vyvratitelnou kravinu.
Což je škoda, protože se tam místy mihnou i dobré myšlenky. Ale jako celek je to k zblití.
Proč si dal tolik práce s takovou slátaninou?
Je to neziskovkář, který má za úkol chránit systém?
( Čtěte pozorně, tohle totiž dělá, když např. pochybuje o reálně existující nespravedlnosti a dokonce věří v „pečovatelský stát“, což jsou typické rysy mladých neocons vyrostlých v blahobytu. Až příjde o dotace nebo rodinné závětří, tak ho ty fantazie asi přejdou. )
Myslím, že Alan.Cox či Jantar ho identifikovali přesně. Divím se redakci ( nikoli poprvé ), proč tu často pouští takové, ale takové tlachy.
Kámo, hlubokejch úvah na téma že kdo není placatozemec vymaštěnej jako Barholiniho žláza tvojí mámy je systémem zmanipulovaná ovce najdeš na internetech pkkt. S dalším dílem se nemusíš obtěžovat, leda že by to z Tebe fakt musel ven. Mír s Tebou!
Tímto pojednáním autor vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. Měl by si trochu učesat myšlenky, aby věděl, co vlastně doopravdy chce. Ale ono to není ani TAK složité poznat. Prostě BORDEL. ;-)
vnímám to jako léčbu pana autora. Dříve nebo ještě současně namočený ve státní žumpě, ale už mu došlo, že to pěkně zapáchá, tak se snaží vylézt ven a hlasitě se distancovat ryčením, že žumpy není třeba. Klasické ode zdi ke zdi.
RomanL:
Můj vnuk je ještě kojenec a už řešíme kam pak s ním.
Protože je jednoduchý mu zaplatit všechno.
Ale nechceme aby vyrůstal v bavlnce a nebo mezi postiženýma v „obecný“.
Není to sranda a tu si já rád dělám ze všeho a všech.
Když jsme u té srandy, tak jsem si vzpomněl na ten starý židovský: „paní Roubíčková, ti vaši chlapci ale rostou, kolik je jim vlastně let?“ „Panu doktorovi je pět a panu advokátovi tři a půl…“
Taky jsme to řešili. Kdyby do toho Kartousové a podobní zmrdi nešťourali a zůstal systém z devadesátek, tedy osmdesátkové školství bez marxistických nesmyslů, tak bychom v klidu děti dali do normální školy. Ale vzhledem k tomu, jak to dojebali s inkluzí a vůbec vším, tak jsme zkusili alternativní školu.
Jak můžu pozorovat děti kamarádů, se kterými je můžeme porovnávat, tak nijak zásadněji nezaostávají. Jako významné plus vidím, že si našly, co je baví a bez nucení či odmlouvání chodí na tréniky, kroužky a občas i dobrovolně cvičí na nástroj (to pravda trochu drhne, někdy potřebují pošťouchnout, ale jindy zase že sami chějí hrát). Uvidíme dál, za dva roky budeme řešit střední.
Kamarád měl děti v alternativní škole, a děti nijak nezaostávaly. Problém byl, že alternativní vysoká už nebyla, a děti byly poprvé tak nějak víc konfrontovány s tím, že jsou i věci které „musí“ víc než musely na alternativní. A i když vzděláním nezaostávaly, tou schopností vypořádat se s „příkořím“ byli na hraně dospělosti skoro děcka.
Ale to záleží na pojetí „alternativnosti“, dětech atd.
po alternativní universitě následuje práce v alternativním korporátu! ale všechno už to bylo! vivat kusejr!
A musí nutně děti na vysokou školu? Jasně, pokud se chtějí stát inženýry, právníky, doktory humánními či veterinárními, ale pak platí to, co kdekoli jinde – všude je něco otravného či nepříjemného.
Ono se někomu „chce“ na jakoukoliv školu? ;-)
RomanL: samozřejmě. Z mého pozorování se na školu „nechtělo“ absolventům různých středních a hlavně učňáků, ale studentům gymplů se obvykle na vysokou chtělo. Mě se třeba taky na vysokou chtělo, dokonce jsem pro to ledasco udělal, abych se tam dostal. A moc jsem nechápal ty, co se těšili, že konečně půjdou do práce. Opět většina z nich poměrně rychle vystřízlivěla a zjistila, že ta nenáviděná škola, děsně otravná, co zabírala hroznýho času byla ještě pohoda proti pracovním povinnostem a osmihodinové pracovní době, okořeněné přesčasy (nejlépe neplacenými). Dáno často tím, že práce, kterou měli, nebyla žádná hitparáda (co taky může čekat absolvent učňáku, že).
Hm, já jsem teda nikdy moc na žádnou školu nechtěl. Ale naši mě donutili jít na vysokou, a mě bylo pak blbý nechat se vyhodit.
Naopak, práce mi nikdy nevadila.
RomanL: vidíte, jak je ošidné soudit ostatní podle sebe. Jeden by si myslel, že na to školu ani nepotřebujete ;-)
Ad donucení rodiči jít na výšku – snad jste tedy dospěl později.
Gympl byla odjakživa přípravka.
…
Pokud si někteří rodiče chtějí honit ego, tak to zpravidla nedopadne dobře.
Já jsem třeba svýho mladšího mladýho nenutil chodit do houslí, anžto jsem viděl, že je „hluchej“ jak poleno.
Dneska umí pár akordů a když si spolu zadrnkáme, tak ho to baví a já si nedovolím kritiku.
A co si budeme namlouvat, holkám stačí jeden akord/hmat…
Asi tak. Buď přípravka na práci úředníka, eventuelně novináře či spisovatele, nebo ke studiu na VŠ. Jinak málokterý zaměstnavatel ocení pouze všeobecné vzdělání.
Jeden můj kámoš v tom má jasno:
„Co je lepší? Vědět hovno o všem nebo všechno o hovně?“
Forge:
„… lepší? Vědět hovno o všem…“
– – –
Právě tak už to máš ty. Kdysi jsi věděl, ale paměť ti selhává…
Komentář pod coronou:
Běž na procházku.Čerstvý vzduch ti jenom prospěje.
Tím ale nazaručuju, že se nevrátíš stejně opožděnej!
Forge:
Už nemáš ani zlomek zpětné vazby – kolikrát jsem ti psal, kam máš kliknout, pokud odpovídáš na komentář…
Komentář nad coronou:
Dtto…
to je pěkně shrnutý do jediný krátký věty. „osmdesátkový školství bez marxistických nesmyslů“. zdalipak ještě žije paní A.B., učící na přelomu osmdesátek a devadesátek na jednom pražském gymnasiu, která nám v podivuhodném předmětu „základy odborné přípravy“, který dostala přidělen nějakým nedopatřením coby chemikářka zadala za povinnou četbu tajuplný ostrov a vysvětlovala jak fungují průmyslové technologie 19. století….
no a ještě je potřeba číst brouka (bohuslava) a jeho závažnost obecného vzdělávání.
a tady máte odkaz. vše už bylo napsáno mnohem lépe.
https://bohuslavbrouk.wordpress.com/wp-content/uploads/2009/08/zavaznost-obecneho-vzdelani-1946.pdf
No, to opravdu není jednoduché…
Autore, já vím že to myslíte dobře, ale píšete z podobného světo-názoru jako kolega Challenger. Je ironie, že právě tenhle pohled je možná ten největší myšlenkový nesmysl který škola a systém lidem vnutili. Píšete, že se děje to co se děje, protože mozek funguje určitým způsobem. Takže byste chtěl, aby ten mozek fungoval jinak ? A je to vůbec možné ? Je tu rozpor mezi hmotou a myšlenkou, rozpor mezi tím svobodnou vůli mít anebo jí nemít. Lidé se nechali podvést v tom smyslu, že si nechali od (vědeckých) autorit namluvit, že je to všechno moc složité, než aby to běžný člověk pochopil, takže bude lepší, když se tím vůbec nebudou zabývat, protože ti vědci to všechno už určitě nějak vyřešili, takže žádný rozpor už vlastně není. Že by ve třeba ve skutečnosti žádný konsensus ohledně této naprosto zásadní věci ve vědě neexistoval, tak to NÉÉÉ, nad tím se vůbec neopovažujte přemýšlet. Jenže on skutečně neexistuje…ono se to totiž nedá dost uspokojivě vyřešit. Zástupcem ryzího vědeckého materialismu, tak, jak by měl být ve skutečnosti veřejnosti prezentován, je třeba Sabine Hossenfelder:
https://www.youtube.com/watch?v=zpU_e3jh_FY
Jenže, z nějakého důvodu tak prezentován není…proč to tak je ?
Je dobře že jste zmínil taky reakci lidí na tzv. pandemii…podle mě to byla velká šance přiblížit se k podstatě, ale zdá se že to pořád nestačilo. Jak se zpívá v tomhle songu (a jak jste také zmínil), „zdá se, jako by tady kolem už nebyl nikdo dospělý“:
https://www.youtube.com/watch?v=g3Z-_RmzxYM
Mimochodem, všimli jste si, že třeba ve Státech, nebo jinde v zahraničí, politici a lidi v médiích tlačili lidem roušky ale sami to nenosili ? Vzpomeňte si na to, až uslyšíte zase někoho tvrdit, jak jsou ti lidé z „východní Evropy“ hrozní. Tady by si totiž něco takového nedovolili, protože by jim ti hrozní lidé ukázali prostředníček, si myslím. Prozatím…ale za 20 let, kdo ví ?
Zdravím Vás, minsc! Díky za zamyšlení i za ta videa. Ta covidová satira naprosto přesně sedí na to, o čem píšu v druhém díle – dospělí lidé se vzdali vlastní zodpovědnosti, podlehli naučené bezmoci a raději slepě poslouchají autority, jen aby měli klid.
Mám ale pocit, že jsme se v tom prvním bodě ohledně mozku a svobodné vůle docela dost minuli. Vy mě (i na základě toho fyzikálního videa od Sabine Hossenfelder) řadíte někam k tvrdým vědeckým materialistům a deterministům a myslíte si, že svobodnou vůli zpochybňuji. Omyl! Já jsem naopak jejím absolutním zastáncem.
Když v textech popisuji biologické reakce mozku, nedělám to proto, abych tvrdil, že jsme jen předprogramované stroje. Dělám to proto, abych ukázal, jakou kriminální metodu pruský systém používá k tomu, aby tu svobodnou vůli v dětech zlomil.
Ono je to s tou svobodnou vůlí totiž tak, jak už kdysi definovali antičtí stoikové (a mnohem později to geniálně popsal psychiatr Viktor Frankl): „Mezi podnětem a reakcí je prostor. V tomto prostoru leží naše moc zvolit si svou reakci. A v naší reakci leží náš růst a naše svoboda.“ Moderní psychologie to dnes jen potvrzuje. Většinu dne jedeme na automatické, podvědomé vzorce chování. Na to, abychom tento automatismus přerušili, začali skutečně kriticky myslet a uplatnili svou svobodnou vůli, potřebujeme jednu naprosto zásadní věc: ČAS a KLID.
A přesně tenhle prostor nám státní škola nemilosrdně krade a likviduje. Dítě se do něčeho ponoří, začne uvažovat… a zazvoní zvonek, který ten proces brutálně přetrhne. Na dítě je vyvíjen neustálý časový tlak (rychle napiš test, rychle odpověz). Je udržováno v permanentním mírném stresu z hodnocení – a stres z evolučního hlediska přepíná mozek výhradně do instinktivního, automatického módu (bojuj, nebo uteč/zamrzni).
Škola nedělá z dětí poslušné stroje tím, že by jim svobodnou vůli fyzicky vyoperovala. Dělá to tak, že je systematicky zbavuje toho času a prostoru, ve kterém se svobodná vůle vůbec může projevit. Patnáct let je cvičíme k tomu, aby na povel (zvonek, otázka učitele) okamžitě, bez přemýšlení vygenerovaly automatickou, tabulkově správnou odpověď. My z nich ty Pavlovovy psy přímo vyrábíme.
Já tedy nechci, aby mozek fungoval biologicky ‚jinak‘. Já chci, abychom dětem přestali ten čas na přemýšlení krást a umožnili jim tu jejich svobodnou vůli zase začít používat.
Mějte se fajn a ještě jednou díky za skvělý podnět do diskuse.
Jezuskote, podle tohoto podivného konstruktu by měli zřejmě natahovat ruku ke státnímu cecíku nejvíc a nejdéle ti, které státní školství deformopvalo nejdéle. Autor by se měl jít podívat na ÚP, když se vyplácí sociální dávky. Jsou tam obvykle ve velké většině ti, jejichž školní docházka koní obvykle v patnácti a i do těch patnácti to s docházkou do školy zrovna nepřehání. Já jsem byl „deformován“ státním školstvím obzvláště dlouho, jako absolvent postupně dvou vysokých škol a žádné sociální dávky ani dotace jsem nikdy v životě nebral (letos mně bude 60). Jsem tedy chodící popření autorovy nesmyslné teorie. Ale nelze se se divit, pokud se nejdřív určí ideologické závěry a teprve potom se hledá zdůvodnění, ber kde ber, dopadne to obvykle přesně takhle.
No jo, ale takoví jsme asi jenom my dva, co ten zbytek… :-D
a mezitím v uhniji…https://www.michalapetr.com/map-2548-totalni-sok-odhalujeme-neskutecny-luxus-zivota-deti-euro-uredniku-ktery-je-financovan-z-rozpoctu-eu-fotky-rozpocty-analyza/
máme vůbec dost lamp, kam to všecko rozvěsit?
kurvadrát zas ten blbej detektor vodkazů https://www.michalapetr.com/map-2548-totalni-sok-odhalujeme-neskutecny-luxus-zivota-deti-euro-uredniku-ktery-je-financovan-z-rozpoctu-eu-fotky-rozpocty-analyza/
Posli to DF, at to hodi na nastenku. Takove perly by nemely zapadnout.
Sysop: já bych tyhle ubrečený sračky na nástěnku teda nedával…
Proc? Je dobre vedet, jak nektere veci funguji, ne? Vsak cist nastenku tady neni povinne.
Sysop: protože je prakticky 110% jistota, že takhle to nefunguje. Ještě se mi nestalo, že michaladebil měli článek, který by nebyl vycucaný z prstu. O tom, že je základ pravdivý (existuje škola) nepochybuju, ale nemám chuť ani čas factcheckovat ty bláboly kolem a tedy nevím, proč tím zasírat jinak obvykle vcelku slušnou nástěnku.
Jestli ty ten čas máš, tak si to dohledej a schválně, jestli je ten ŠOK!!!!!!! takový šok. Já to v minulosti udělal asi 2x nebo 3x, když se tenhle sračkoplátek začal objevovat a myslel jsem, že už většina místních pochopila, že linkovat odtam cokoliv je blbost. Dělá to snad už jen blbemot a u toho to není divné, ale co je divné, že ty ani po těch úletech se Zelenského orlím hnízdem poučen nejsi (neříkám, že to bylo zrovna z michaladebila, ale byl to podobný plátek).
No ma tam linky a co jsem je prosel, tak informace sedi.
Samozrejme bulvarni citoslovce ignoruju.
Sysop: vždyť je to celé sračka vybudovaná na tom, že autor hysterčí o bramborách a dělá z likusáků něco na úrovni paláce vládnoucí rodiny z Dubaje. Tobě to nepřijde trapné a ubohé? Co to psalo za kreténa, kde vzal, že „České děti nemají na obědy“ a operuje s fotkou jakéhosi obyč jídla jako ukázky čeho, že se dítě v likusáku cpe kaviárem a učitelský sbor to zapíjí každý den Moetem?
Takže ano, „linky“ sedí (aspoň co jsem viděl ten první, tak skutečně se řeší zvětšení školy, ó jaká hrůza!), ale ten obsah je snuška nesmyslů pro dementy.
A co je tam teda špatně. Ta škola je teda úplně v pořádku?
Pro normalni lidi je to samozrejme moderni skola, ktera je v poradku a ma sluzby nad ramec nemeckeho standardu.
Ale neni na dostatecnem levelu pro deti eurouredniku. Neoslechta potrebuje neco lepciho.
Checht.
Teď probíhá výběrko na nový EU úředníky. Z celý, celičký EU je na kandidátce asi 50% Italů.
Zbytek zemí nemá moc zájem.
RomanL: já nevím, jestli je „úplně v pořádku“, co to znamená? Vím jen, že vypadá jak nějaká naše rychloškola z osmdesátek, postavená jako provizorní montážní hala a že se tam jí zhruba na úrovni běžných vývařoven.
Pokud tohle někdo někomu závidí a dokáže kolem toho psát píčoviny o tom, že „české dítě nemá na oběd“, je to debil.
Ale možná mi sem dáte zdroj toho, že české dítě nemá na oběd, rád si počtu a dovzdělám se (upozorňuji, že nebude úplně snadné mě opít rohlíkem, takže by zdroj měl být něco jiného než michaladebil a podobné aeronetí klony pro dementy).
@fatdwi
Inu, kdyz potomstvo bylo na ZS, videl jsem pripady, kdy rodice nemeli na obed. Nedelam si prdel.
U teto skoly ovsem jde o to, ze deti eurouredniku maji obedy ZDARMA.
To bude zrejme merito sdeleni o ceskych detech, ktere nemaji na obed.
Sysop: však o závisti dementů jsem již psal, ne?
Sysop
12.3.2026 v 10:15
Nejenom, že majou žrádelnu BEZPLATNĚ, ale eště navíc tam vaří vývařovna žrádla velice nadstandardní až luksusní, co tady nejsou v polovině hopsod (a to při tom, kolik to neska v hopsodě stojí).
Stejně málo.
Facktcheckuj, mozes sem rovno prist.. mimochodom, okolo tej skoly uz boli nejake skandaly a jeden sudruh v mestskom zastupitelstve musel odist za dokazane uplatky, pardon provizie.
Vzhladom k tomu, ze je tu vysoka koncentracia eurozmrdov a papalasov, tak je aj vela vyvolenych deticiek.
https://www.esffm.org
Aj za komunistov si u nas pamatam podobne institucie a predajne (tzv. diplomaticke) pre vyvolenych sudruhov a ich deticky.
quadra: a Vaše pointa…?