Dluhy, deficity, dluhy, deficity.
Monstrózní summit leaderů EU začátkem listopadu týdne měl přinést „konečné řešení“ evropské dluhové krize.
Nepřinesl. Domníval jsem se, že slovo „dluhopisy“, v jakékoliv formě, uslyším již jen jako relikt uplynulé, zavržené, nenáviděné, doby, podobně jako hitlerovský nacismus, či bolševický stalinismus.
Nestalo se tak. Budeme tisknout peníze, nehledě jaké, budeme jimi krmit ztrátové banky, aby tyto mohly dále nakupovat „bezpečná“ investiční aktiva dalších socialistických ekonomik.
Slyšíme: „Musíme zvýšit příjmy státu“. Odkud je vezmeme? Zdanitelnost občanů je na hranici únosnosti. Čím víc daní, tím méně peněz pro stát. Viz spotřební daň na naftu. Stejně to dopadne i se zvýšením DPH v příštím roce. Prostě kde nic není, ani smrt nebere.
V tomto smyslu jsem zde napsal již několik příspěvků. Nechci se opakovat, byl jsem tehdy ještě velmi korektní.
Teď natvrdo.
Státní aparát je rozbujelý jako rakovina, nic nedává, pouze bere, překážky svobodnému podnikání, překážky individualismu, překážky jakékoliv osobní iniciativě, dehonestování lidí s odlišným názorem, ve veřejně dostupných médiích naprostá převaha lidí a názorů poplatných hlavnímu proudu. Je mi na zvracení, když slyším na radiožurnálu odpovědi, Atakzvaně tázaných ,co si myslí o povinnosti od 1.11. povinně přezouvat na zimní pneumatiky. Všeobecný názor: „Všichni jsme blbci a bez zákona bychom byli v prdeli“. Toto jen jako příklad. Obdobně je to i s ostatními anketami. Stejně a ještě hůř je to s manipulací masami, nenamlouvejme si, že chytrými, jakým směrem by se měla ubírat politika vlády. Jedni říkají více daní, hlavně pro bohaté, ale kdo to je? Druzí říkají více daní hlavně pro všechny, ale kdo na ně ještě má? V tomto směru je shoda jasná, okrást všechny, kteří jsou ještě schopni konkurenčně uspět na trzích o jejich peníze a dodat je do mašinérie státního aparátu aby je tento přerozdělil a rozkradl ve svůj prospěch. O druhé stránce věci se nemluví vůbec. Prostě pražské parazity na státním rozpočtu poslat na pracovní úřad, pokud jsou skutečnými odborníky práci si nesporně najdou, ale už to nebudeme platit my. Pokud odborníky nejsou, nenajdou nic a je to jejich problém. Vláda rozpočtové odpovědností přece nemůže zvýšit za tři roky u vesla státní dluh o 400 miliard. Pokud by skutečně rozpočtově odpovědná byla, tak by ho o 400 miliard snížila. Bez razantního a bezohledného zásahu do státní správy to samozřejmě možné není, ale pokud s to neudělá tak můžeme na dobré časy zapomenout všichni. Totální krach je neodvratný.
Pozn. vzhledem k persistentnímu bordelu v systému přijímání článků se mi tento článek někam poděl a po měsíci byl opět objeven. Vzhledem k dynamice poměrů v EUSSR to ale moc nevadí, podobně jako před měsícem Uhnije má plán, že bude mít plán.
(Zatím nikdo nehlasoval)