Tak jsem vytvořil fotoalbum, kde jsou nějaké další fotky i z Paranalu a Almy. A je tam i ten náš Mad Max interceptor :) https://redguy.rajce.idnes.cz/Chile/
Jan Mrcasik
Některé ty fotky mi připomněly tlustou černou bichli „Vesmír“ od Grygara, kterou jsem hltal jako dítě. Fascinovaly mne v ní mj. otázky mlhovin a právě nákresy a řezy těmi teleskopy na observatořích.
Dodnes je mi líto, že šla ještě za mého dospívání z domu jako příliš objemná, když se jednou dělala čistka aby se do knihovny vešly nové knihy :(
Jihocech Honza
Předpokládám, že myslíš tuhle (v té edici vyšel i nádherný „Život“):
My měli s paní pujčenou Pandu 1.2. 44 kw na krétě a to bylo náhodou parádní vozítko. A jelo to! A z tou šířkou metr a půl se super předjíždělo, protože na krétě máš všude plnou, ale bere se to v jednom pruhu :-)))
Redguy
Tak zrovna na Krétě jsme taky měli půjčenou Pandu, ale už tu novější, kulatou. Já si s ní střihnul offroad vložku nějakým olivovým sadem :)
shifty
Super fotky :))
Panek
Ten transporter radioteleskopů znám z TV. Ale v tom dokumentu při jejich přemisťování používala obsluha kyslíkové přístroje.
Redguy
Jo, nosí kyslíkový masky. V tom odkazu níže píšou, že z těch 700 koní výkonu zbyde v té výšce asi 450. Pět kilometrů už je prostě solidní výška.
SatanOkkY
To tam iné ako biele autá nejazdili?
Panek
Tak kdyby se jim nějakej fyzik na tom kopci někam „skutálel“, tak ho rychle najdou.
Mr. Mr.
„Po jeho kousnutí odumírá tkáň a někde jsem vyčetl, že smrtelné je kousnutí u 3-4 % případů, takové pavouke se objevit v Česku, tak bude PES na desítce.“
Nedávno jsem z bytu vyhazoval zápřednici jedovatou a snovačku jedovatou. Dva dny po sobě. Vůbec jsem netušil, co už tady všechno máme. Už se moc těším, až z Německa přiletí sršeň asijská. Bude tu nejpozději příští rok, možná dokonce už letos.
Mr. Mr.
Jinak skvělé čtení. Konečně něco
Mr. Mr.
Jinak skvělé čtení. Konečně něco, co není o covidu.
x-f
Třeba jste měl jen „štěstí“ a narazil na statisticky nepravděpodobnou událost. ;)
To mě tak připomnělo. Tuhle jsem rozklepl vejce a dva žloutky. To už jsem roky neviděl a přitom kdysi to taková vzácnost nebývala (to ani pukavce – už jsem dávno ztratil návyk čuchat k tomu). I tři člověk vzácně viděl. Asi jak to kontrolují nějak strojově, tak to vyřazují?
Hned jsem to ukazoval dětem a vysvětloval jim, že je to vzácnost.
Vezmu z plata další vejce a šup, zase dva žloutky. Tak vysvětluju dětem znova, jaká vzácnost je vidět takovou vzácnost dvakrát po sobě.
Vezmu z plata další vejce a šup, zase dva žloutky…
Sysop
Dvouzloutkova vejce nejsou ve snusce nijak extremne vzacna, nektere druhy slepic je maji casto. Jina vec ovsem je, jakou ma drubezarna tridirnu. Napriklad v J. Hradci, kdyz clovek sel do drubezarny pro vejce, tak si mohl vybrat ‚krapky‘ ve sleve, nebo naopak dvouzlotkove s priplatkem, atd.
My mame vejce domaci, od 15 slepic a prakticky na kazdem plate jsou tak dve dvouzloutkova.
x-f
Jasně. Kdysi jsem to někde čet. Je to snad jedno ze sta či dvou set. Možná míň, možná víc.
Ale předpokládám, že to dnes strojově poznají a jdou jinam. Roky jsem to neviděl.
ygorek
x-f 27.1.2021 v 12:10
Před pandemií jsem jezdil kupovat dvoužloutková vejce na burzu (ulice Zdeňka Fibicha, Most). Farmář jich tam obvykle měl celou dodávku.
Při ručním sběru od jednotlivých nosnic je to vzácnost, při strojním sběru a třídění z většího chovu ani ne – dvoužloutkové vejce jsem z běžného nákupu nezaznamenal už spoustu let.
Dvoužloutkové vejce lze vytřídit podle hmotnosti.
Pukavce se zjišťují prosvícením před vážením.
x-f
Hmotnosti. Taky bývají protaženější, ale není to pravidlem.
Když si jde člověk dělat volský voko, tak je to fajn. Já zrovna rozklepával vejce na tiramisu, páč jsem staromódní a dělám to z vajec a mascarpone (nikoliv to z pomazánkového másla a šlehačky) a tam to taková výhra není, páč když se tam při oddělování žloutku motaj dva, tak samozřejmě jeden upadne do bílků a pak to nejde pořádně bezezbytku vyndat a našlehat sníh že. Takže do tiramisu se mě podařilo vybrat přesně všechny dvoužlotkový z balení a na ráno do volskýho voka mě samozřejmě zbyly přesně ty jednožloutkový…
zajic
To je tahle potvora? theoatmeal.com/comics/bees_vs_hornets
Mr. Mr.
Je to vespa velutina nigrithorax. Šířila se tu fáma, že je to vespa mandarinia, ale to na štěstí není pravda. Ta se teď šíří Amerikou a Kanadou a je opravdu hodně nebezpečná. Vepa velutina je podobně jedovatá jako vespa crabro (sršeň obecná), ale je podstatně agresivnější a vytrvalejší v pronásledování. Rychle létá a nedá se jí utéct. V jednom hnízdě jich žijou tisíce, narozdíl od stovek sršní obecných a napadají hromadně bez jakéhokoliv důvodu. Stačí, že že se někdo přiblíží k hnízdu a třeba o tom ani neví. Takže do lesa už se bude chodit jenom v ochranném obleku. Tahle potvora bude podstatně rozšířenější než sršeň obecná a za pár let na ní budeme narážet všude. Taky hromadně likviduje včelstva.
Panek
To s včelami je hodně blbý. Jinak víc sršní pohromadě jsem viděl naposledy tak před 25ti lety, kdy jsem je pozoroval, jak si z našeho květáku odnáší housenky bělásků.
Mr. Mr.
To jo, jenže narazit na naší sršeň v přírodě je prakticky náhoda. Tyhle sršně budou nejspíš rozšířené podobně jako mouchy.
Redguy
My máme na zahradě sršně pravidelně každý rok, ale samozřejmě nepoznám, co to je za druh.
Mr. Mr.
Na zahradě tady v ČR? Tak to je sršeň obecná, zatím, ale bohužel ne na dlouho, jediný druh sršně. S těma se většinou dá v pohodě žít na jedné zahradě, pokud jich není nějak extrémně moc. Ty jsou klidné a mírumilovné. Tohle bude krapet jinej level.
Redguy
Ano, tady v ČR, malé hnízdo jsem našel v kůlně poté, co jsem je tam viděl zalétat, Biolit zafungoval a bylo po nich, ale minimálně jednou týdně stejně nějakého vidím.
Zajímava historka byla když jsme šli s dětmi na procházku a vylezli jsme na posed nedaleko baráku. Já si ničeho nevšiml, ale žena po chvíli zezdola říká, že ze stěn lezou ven sršni. Kouknu se na strop a tam hnízdo jako prase (fotku teď marně hledám v kompu). Tak jsem děti pomalu sundal a šli jsem dál, zjevně byli z naší přítomnosti nervózní, ale neútočili.
Mr. Mr.
Jo, to je jeden z rozdílů. K těmhle se můžete i přiblížit a maximálně je znervózníte, nic víc. Ty asijské považují za útok už jenom přiblížení se k hnízdu třeba na méně než 5 metrů. Člověk nemusí ani mávat rukama.
servisdok
Mám je každý rok na funkční a využívané půdě, jsou to ty „naše“. Můžete se motat klidně metr od hnízda a dokud nezačnete hystericky šermovat rukama okolo sebe, nedejbože směrem k hnízdu, tak si Vás nevšímají.
Přestože jsou si zřejmě nějak vědomy své převahy, neútočí nikdy jako první a zbytečně. Nechávám je být, nijak mi tam nepřekážejí, ani neškodí – vlastně ony samy si vybírají pro hnízdo místo, ke kterému člověk nemá tak snadný přístup jako ony s křídly.
Jenom pitomec vezme klacek a jde hnízdo shodit, nebo po nich stříkat nějakým sprejem. Když už je takový dement, tak mu ani nedojde, že nikdy nemůže trefit všechny naráz – a z toho pak pochází ona „špatná pověst“ našich domácích sršní. Ne, je to jinak, skoro přesně naopak..
Vosy, to je pakáž, ty patří rušit zavčasu.
Ty asijské jsou jinak vybarvené, oproti našim štíhlejší, delší a stejně, jako číňani, jsou to pěkně agresivní svině. Už jsou jich spousty ve francouzských přístavních městech, odkud mám informaci o jejich chování ověřenou. Nejsou údajně nějak víc jedovaté, ale vrhne se na vás několik stovek naráz..
Mr. Mr.
Přesně tak. Ale nejsou delší, ale naopak kratší než evropská sršeň. Tyhle potvory se už rozšířily ve většině západní Evropy, přeletěly už La Manche a Pyreneje. Loni jsem četl, že jsou v Bavorsku, asi 100 kilometrů od našich hranic.
Dotaz k těm vosám. Viděl jsem jak zalétávají pod střechu u dílny, prý v zimě přežívá jen královna. Má smysl tam teď vlézt, hnízdo najít a královně dát flákanec? Nebo jich budu mít stejně v létě plnou zahradu jako vždy?
Mr. Mr.
Určitě to smysl má. Likvidací královny se zlikviduje kolonie. Hledat královnu má smysl i v létě. Ale neznamená to, že se tam nenastěhuje jiná kolonie. Jedině to místo zadělat nějakým tmelem.
Redguy
A jak na ni, probudí se nebo je to teď naprosto bezpečné?
Mr. Mr.
Je to možné, ale asi bude trochu mimo. Ale taky je možné, že už tam ani není a že na jaře založí kolonii někde jinde. To začne pozvolna tak za 2 měsíce. Jestli tam bude nějaké menší hnízdo, tak ho jenom vyhoďte i s ní.
nueve
ta tam už dávno není…hnízda se v podletí opouští, nejsou larvy, není proč krmit…zbytečně panikaříte…do starých hnízd se nevrací, ani sršni…my měli jednu sezonu hnizdo přímo u otvírání balkon.dveří a nikdo nic neschytal, naopak bonus byl, že jsme to léto neměli mouchy…tyhle vosy jsou cajk jako sršni, když nerýpete, dají pokoj…dva roky zpět se usadily sršáně do stěny za vypínač v boudě na nářadí, v půlce sezony tam bylo třeba s vypínačem čachrovat a všichni jsme to dali v klidu…nene nezabíjet…sršeň i vosa saská jsou důležité v systému…vosa útočná má hnízdo v zemi, loni u houpačky taky v klidu, ale radši moc nesekat trávu přes hnízdo, to se pak našňupnou a jen od jedné bylo i 7 zásahů…včelařím a nepozoruji nijak výrazné útoky, jak někteří přátelé, co na ně jdou forhendem….
Redguy
Kdyby daly pokoj, tak je neřeším, ale člověku dost otráví každou grilovačku, když mmu lezou do jídla a piva.
nueve
tak to je na pytel.leda jim taky nabídnout…limču…je fakt, že teď co žijem víc pod horama, tak je u nás spíš průvan jih-sever,a se kolikrát divím, že ani ty včely neulítly…osobně starý hnízda neruším, protože pak se nemá kde zabydlet nová generace.smzm zaleží kde jsou, na půdě je nechávám.já spíš sleduji velký úbytek těchto hmyzů.obecně jedno hnízdo vygeneruje desítky až stovky oplozených matek.podobně jako vosa začíná stavět vosík francouzký, už i z těch lidi vyšilují, ale ty snad ani neďobou.jinak poznám brzy z jara, že budou vosy, sršni u nás doma, když neošetřený nábytek zahradní, popř.odkořené kuláče mají na svrchní straně jasné žlutavé cestičky-signál, že se sbírá matroš na stavbu hnízda.
nueve
jo a přezimující matky se schovávají třeba do vychlípené omítky, cihly, do dřeva, uloženýho na proschnutí, na půdě ve skulinách tak, že křídla mají schovaný pod sebe na břiše a chrání si je…hledat prostě i tam, kde je nemůže nic přes zimu napadnout, sežrat, vyplavit, kde se střídají teploty, vlhkost, to je jasná smrt.
Redguy
Každej rok mi lezou pod střechu nad dílnu, zafoukat to nemá smysl, protože prolezou úplně v klidu i mezi taškama. Občas tam hodím takovej ten papír zapálenej, co uvolňuje síru, ale stejně jsou tam hned zas.
Jinak mi hmyz nevadí a u nás je ho pořád dost, kromě těch debilních vos máme čmeláčí hnízdo ve skalce. Chudák DFens jim staví hotely a u nás se jim daří úplne bez práce :)
Do toho občas ty sršně a sousedi okolo mají včely.
Asi jediný, co fakt ubývá, jsou motýle, přitom sousedím s loukou.
nueve
Maji tam maximalne prihodne podminky.a hnizda najdete?asi jen vosolapky, nez spustite grilovacku, zavest uz dopredu.asi ale jen nalakate i ty od sousedu.motyle ani nemluvit.vedle nas by taky byla louka, kdyby soused nebyl zavisly na sekani travy.drandi tam jen co trava vyroste na 5cm, magor.
Ice cream
Pořiď si motýlí keř a budou i motýle až budou oči přecházet. My máme taky chrousty.
Tak jsem vytvořil fotoalbum, kde jsou nějaké další fotky i z Paranalu a Almy. A je tam i ten náš Mad Max interceptor :)
https://redguy.rajce.idnes.cz/Chile/
Některé ty fotky mi připomněly tlustou černou bichli „Vesmír“ od Grygara, kterou jsem hltal jako dítě. Fascinovaly mne v ní mj. otázky mlhovin a právě nákresy a řezy těmi teleskopy na observatořích.
Dodnes je mi líto, že šla ještě za mého dospívání z domu jako příliš objemná, když se jednou dělala čistka aby se do knihovny vešly nové knihy :(
Předpokládám, že myslíš tuhle (v té edici vyšel i nádherný „Život“):
https://www.trhknih.cz/kniha/1tp5ijogsw
Internetové antikvariáty, to je Bingův svět :-)
My měli s paní pujčenou Pandu 1.2. 44 kw na krétě a to bylo náhodou parádní vozítko. A jelo to! A z tou šířkou metr a půl se super předjíždělo, protože na krétě máš všude plnou, ale bere se to v jednom pruhu :-)))
Tak zrovna na Krétě jsme taky měli půjčenou Pandu, ale už tu novější, kulatou. Já si s ní střihnul offroad vložku nějakým olivovým sadem :)
Super fotky :))
Ten transporter radioteleskopů znám z TV. Ale v tom dokumentu při jejich přemisťování používala obsluha kyslíkové přístroje.
Jo, nosí kyslíkový masky. V tom odkazu níže píšou, že z těch 700 koní výkonu zbyde v té výšce asi 450. Pět kilometrů už je prostě solidní výška.
To tam iné ako biele autá nejazdili?
Tak kdyby se jim nějakej fyzik na tom kopci někam „skutálel“, tak ho rychle najdou.
„Po jeho kousnutí odumírá tkáň a někde jsem vyčetl, že smrtelné je kousnutí u 3-4 % případů, takové pavouke se objevit v Česku, tak bude PES na desítce.“
Nedávno jsem z bytu vyhazoval zápřednici jedovatou a snovačku jedovatou. Dva dny po sobě. Vůbec jsem netušil, co už tady všechno máme. Už se moc těším, až z Německa přiletí sršeň asijská. Bude tu nejpozději příští rok, možná dokonce už letos.
Jinak skvělé čtení. Konečně něco
Jinak skvělé čtení. Konečně něco, co není o covidu.
Třeba jste měl jen „štěstí“ a narazil na statisticky nepravděpodobnou událost. ;)
To mě tak připomnělo. Tuhle jsem rozklepl vejce a dva žloutky. To už jsem roky neviděl a přitom kdysi to taková vzácnost nebývala (to ani pukavce – už jsem dávno ztratil návyk čuchat k tomu). I tři člověk vzácně viděl. Asi jak to kontrolují nějak strojově, tak to vyřazují?
Hned jsem to ukazoval dětem a vysvětloval jim, že je to vzácnost.
Vezmu z plata další vejce a šup, zase dva žloutky. Tak vysvětluju dětem znova, jaká vzácnost je vidět takovou vzácnost dvakrát po sobě.
Vezmu z plata další vejce a šup, zase dva žloutky…
Dvouzloutkova vejce nejsou ve snusce nijak extremne vzacna, nektere druhy slepic je maji casto. Jina vec ovsem je, jakou ma drubezarna tridirnu. Napriklad v J. Hradci, kdyz clovek sel do drubezarny pro vejce, tak si mohl vybrat ‚krapky‘ ve sleve, nebo naopak dvouzlotkove s priplatkem, atd.
My mame vejce domaci, od 15 slepic a prakticky na kazdem plate jsou tak dve dvouzloutkova.
Jasně. Kdysi jsem to někde čet. Je to snad jedno ze sta či dvou set. Možná míň, možná víc.
Ale předpokládám, že to dnes strojově poznají a jdou jinam. Roky jsem to neviděl.
x-f 27.1.2021 v 12:10
Před pandemií jsem jezdil kupovat dvoužloutková vejce na burzu (ulice Zdeňka Fibicha, Most). Farmář jich tam obvykle měl celou dodávku.
Při ručním sběru od jednotlivých nosnic je to vzácnost, při strojním sběru a třídění z většího chovu ani ne – dvoužloutkové vejce jsem z běžného nákupu nezaznamenal už spoustu let.
Dvoužloutkové vejce lze vytřídit podle hmotnosti.
Pukavce se zjišťují prosvícením před vážením.
Hmotnosti. Taky bývají protaženější, ale není to pravidlem.
Když si jde člověk dělat volský voko, tak je to fajn. Já zrovna rozklepával vejce na tiramisu, páč jsem staromódní a dělám to z vajec a mascarpone (nikoliv to z pomazánkového másla a šlehačky) a tam to taková výhra není, páč když se tam při oddělování žloutku motaj dva, tak samozřejmě jeden upadne do bílků a pak to nejde pořádně bezezbytku vyndat a našlehat sníh že. Takže do tiramisu se mě podařilo vybrat přesně všechny dvoužlotkový z balení a na ráno do volskýho voka mě samozřejmě zbyly přesně ty jednožloutkový…
To je tahle potvora? theoatmeal.com/comics/bees_vs_hornets
Je to vespa velutina nigrithorax. Šířila se tu fáma, že je to vespa mandarinia, ale to na štěstí není pravda. Ta se teď šíří Amerikou a Kanadou a je opravdu hodně nebezpečná. Vepa velutina je podobně jedovatá jako vespa crabro (sršeň obecná), ale je podstatně agresivnější a vytrvalejší v pronásledování. Rychle létá a nedá se jí utéct. V jednom hnízdě jich žijou tisíce, narozdíl od stovek sršní obecných a napadají hromadně bez jakéhokoliv důvodu. Stačí, že že se někdo přiblíží k hnízdu a třeba o tom ani neví. Takže do lesa už se bude chodit jenom v ochranném obleku. Tahle potvora bude podstatně rozšířenější než sršeň obecná a za pár let na ní budeme narážet všude. Taky hromadně likviduje včelstva.
To s včelami je hodně blbý. Jinak víc sršní pohromadě jsem viděl naposledy tak před 25ti lety, kdy jsem je pozoroval, jak si z našeho květáku odnáší housenky bělásků.
To jo, jenže narazit na naší sršeň v přírodě je prakticky náhoda. Tyhle sršně budou nejspíš rozšířené podobně jako mouchy.
My máme na zahradě sršně pravidelně každý rok, ale samozřejmě nepoznám, co to je za druh.
Na zahradě tady v ČR? Tak to je sršeň obecná, zatím, ale bohužel ne na dlouho, jediný druh sršně. S těma se většinou dá v pohodě žít na jedné zahradě, pokud jich není nějak extrémně moc. Ty jsou klidné a mírumilovné. Tohle bude krapet jinej level.
Ano, tady v ČR, malé hnízdo jsem našel v kůlně poté, co jsem je tam viděl zalétat, Biolit zafungoval a bylo po nich, ale minimálně jednou týdně stejně nějakého vidím.
Zajímava historka byla když jsme šli s dětmi na procházku a vylezli jsme na posed nedaleko baráku. Já si ničeho nevšiml, ale žena po chvíli zezdola říká, že ze stěn lezou ven sršni. Kouknu se na strop a tam hnízdo jako prase (fotku teď marně hledám v kompu). Tak jsem děti pomalu sundal a šli jsem dál, zjevně byli z naší přítomnosti nervózní, ale neútočili.
Jo, to je jeden z rozdílů. K těmhle se můžete i přiblížit a maximálně je znervózníte, nic víc. Ty asijské považují za útok už jenom přiblížení se k hnízdu třeba na méně než 5 metrů. Člověk nemusí ani mávat rukama.
Mám je každý rok na funkční a využívané půdě, jsou to ty „naše“. Můžete se motat klidně metr od hnízda a dokud nezačnete hystericky šermovat rukama okolo sebe, nedejbože směrem k hnízdu, tak si Vás nevšímají.
Přestože jsou si zřejmě nějak vědomy své převahy, neútočí nikdy jako první a zbytečně. Nechávám je být, nijak mi tam nepřekážejí, ani neškodí – vlastně ony samy si vybírají pro hnízdo místo, ke kterému člověk nemá tak snadný přístup jako ony s křídly.
Jenom pitomec vezme klacek a jde hnízdo shodit, nebo po nich stříkat nějakým sprejem. Když už je takový dement, tak mu ani nedojde, že nikdy nemůže trefit všechny naráz – a z toho pak pochází ona „špatná pověst“ našich domácích sršní. Ne, je to jinak, skoro přesně naopak..
Vosy, to je pakáž, ty patří rušit zavčasu.
Ty asijské jsou jinak vybarvené, oproti našim štíhlejší, delší a stejně, jako číňani, jsou to pěkně agresivní svině. Už jsou jich spousty ve francouzských přístavních městech, odkud mám informaci o jejich chování ověřenou. Nejsou údajně nějak víc jedovaté, ale vrhne se na vás několik stovek naráz..
Přesně tak. Ale nejsou delší, ale naopak kratší než evropská sršeň. Tyhle potvory se už rozšířily ve většině západní Evropy, přeletěly už La Manche a Pyreneje. Loni jsem četl, že jsou v Bavorsku, asi 100 kilometrů od našich hranic.
Horší už jsou asi jenom tyhle:
https://abcnews.go.com/US/wireStory/murder-hornets-sting-kill-lands-us-70495354
Nedej bože, aby se to sem někdy dostalo.
Dotaz k těm vosám. Viděl jsem jak zalétávají pod střechu u dílny, prý v zimě přežívá jen královna. Má smysl tam teď vlézt, hnízdo najít a královně dát flákanec? Nebo jich budu mít stejně v létě plnou zahradu jako vždy?
Určitě to smysl má. Likvidací královny se zlikviduje kolonie. Hledat královnu má smysl i v létě. Ale neznamená to, že se tam nenastěhuje jiná kolonie. Jedině to místo zadělat nějakým tmelem.
A jak na ni, probudí se nebo je to teď naprosto bezpečné?
Je to možné, ale asi bude trochu mimo. Ale taky je možné, že už tam ani není a že na jaře založí kolonii někde jinde. To začne pozvolna tak za 2 měsíce. Jestli tam bude nějaké menší hnízdo, tak ho jenom vyhoďte i s ní.
ta tam už dávno není…hnízda se v podletí opouští, nejsou larvy, není proč krmit…zbytečně panikaříte…do starých hnízd se nevrací, ani sršni…my měli jednu sezonu hnizdo přímo u otvírání balkon.dveří a nikdo nic neschytal, naopak bonus byl, že jsme to léto neměli mouchy…tyhle vosy jsou cajk jako sršni, když nerýpete, dají pokoj…dva roky zpět se usadily sršáně do stěny za vypínač v boudě na nářadí, v půlce sezony tam bylo třeba s vypínačem čachrovat a všichni jsme to dali v klidu…nene nezabíjet…sršeň i vosa saská jsou důležité v systému…vosa útočná má hnízdo v zemi, loni u houpačky taky v klidu, ale radši moc nesekat trávu přes hnízdo, to se pak našňupnou a jen od jedné bylo i 7 zásahů…včelařím a nepozoruji nijak výrazné útoky, jak někteří přátelé, co na ně jdou forhendem….
Kdyby daly pokoj, tak je neřeším, ale člověku dost otráví každou grilovačku, když mmu lezou do jídla a piva.
tak to je na pytel.leda jim taky nabídnout…limču…je fakt, že teď co žijem víc pod horama, tak je u nás spíš průvan jih-sever,a se kolikrát divím, že ani ty včely neulítly…osobně starý hnízda neruším, protože pak se nemá kde zabydlet nová generace.smzm zaleží kde jsou, na půdě je nechávám.já spíš sleduji velký úbytek těchto hmyzů.obecně jedno hnízdo vygeneruje desítky až stovky oplozených matek.podobně jako vosa začíná stavět vosík francouzký, už i z těch lidi vyšilují, ale ty snad ani neďobou.jinak poznám brzy z jara, že budou vosy, sršni u nás doma, když neošetřený nábytek zahradní, popř.odkořené kuláče mají na svrchní straně jasné žlutavé cestičky-signál, že se sbírá matroš na stavbu hnízda.
jo a přezimující matky se schovávají třeba do vychlípené omítky, cihly, do dřeva, uloženýho na proschnutí, na půdě ve skulinách tak, že křídla mají schovaný pod sebe na břiše a chrání si je…hledat prostě i tam, kde je nemůže nic přes zimu napadnout, sežrat, vyplavit, kde se střídají teploty, vlhkost, to je jasná smrt.
Každej rok mi lezou pod střechu nad dílnu, zafoukat to nemá smysl, protože prolezou úplně v klidu i mezi taškama. Občas tam hodím takovej ten papír zapálenej, co uvolňuje síru, ale stejně jsou tam hned zas.
Jinak mi hmyz nevadí a u nás je ho pořád dost, kromě těch debilních vos máme čmeláčí hnízdo ve skalce. Chudák DFens jim staví hotely a u nás se jim daří úplne bez práce :)
Do toho občas ty sršně a sousedi okolo mají včely.
Asi jediný, co fakt ubývá, jsou motýle, přitom sousedím s loukou.
Maji tam maximalne prihodne podminky.a hnizda najdete?asi jen vosolapky, nez spustite grilovacku, zavest uz dopredu.asi ale jen nalakate i ty od sousedu.motyle ani nemluvit.vedle nas by taky byla louka, kdyby soused nebyl zavisly na sekani travy.drandi tam jen co trava vyroste na 5cm, magor.
Pořiď si motýlí keř a budou i motýle až budou oči přecházet. My máme taky chrousty.
https://www.youtube.com/user/guepesfrelons
Tenhle chlapík se ve Francii zabývá jejich likvidací.
Ty fotky jsou bomba, a zmrzlinovač chci taky, aj čokl je na základně…skoro jako doma.
Jooo, co jsem se zmrzliny nažral. Celkově jsem měl štěstí, že jsem tam byl za mlada, kdy se ta váha drží tak nějak líp, dneska bych tam puknul :)
Je to víc jak deset let, ale čuba se myslím jmenovala Princezna a nestřídala turnusy, takže ani nevím, komu vlastně patřila.
:)))jak nedám aspoň jednou denně zmzku, tak to není ono.už se učí i děcka.
Mimochodem k čemu byl ten obří „lunochod“ se sedmi nápravami?
Jsou dva a přesunují se tím ty rádiové antény.
https://www.eso.org/public/teles-instr/alma/transporters/
hmmm… to je masakr prostě no…nádhera… :))
Ještě jeden dotaz – co ti oslové? Jak se tam dostali, co tam dělali a čím se živili?
Divocí oslové tam běžně žijou, dokonce i v těch 5 km nad mořem u Almy. Když se hledalo vhodné místo na stavbu La Silla, tak tam obhlíželi terén právě na oslech. Teda osel je na tý fotce jen jeden, ale takové jsou bajky o založení observatoře :)
https://3.bp.blogspot.com/-MJlvrCbomko/XMSpgxiyY9I/AAAAAAAA9Vc/fFXRytzzZ1MSkW-R1FqUiY6EgM6e_KS1QCKgBGAs/s1600/eso0912d.jpg
A tohle malé stádo se tam zabydlelo, protože tam byla voda a tím pádem i co žrát, víceméně korzovali mezi oázou a observatoří.