Rozhodl jsem se opět vměstnat mezi aktuální a žhavé články ze Života něco suché techniky a zkostnatělého přístupu k automobilové historii.
Rád bych věnoval tento článek jednomu z nejméně doceněných japonských vozů. Ale nejdříve musím uvést několik fakt, aby i méně zasvěcení… no, aby se prostě zasvětili.
Tak nejdříve k dohadům o názvu.Velmi zhruba a stručně. Datsun versus Nissan. V podstatě to bylo o tom, že automobilka vznikla jako Datsun, a časem spolkla své subdodavatelské společnosti a japonské daňové předpisy 70-80. let zvýhodňovaly korporace, takže na počátku 80.let nastalo v japonských firmách velké „škatulata, hejbejte se“, viz například kejkle Panasonic-Technics, atd. Pod křídly Fuji Heavy Industries se zrodilo Subaru, Mazda Motors spolkla Toyo-Kogyo… Možná mne zde někdo lépe a zasvěceněji doplní, moc informací jsem v tomhle směru nikdy nevyhledal, nejsem politik, ani ekonom.
Takže naše zmíněná automobilka změnila název patrně nějakým přeskupením vlastnických vztahů. Už v 70 letech se v kolonce „výrobce“ uváděl „Nissan Motor@co“, ale obchodní název v některých zemích byl „Datsun“, například obávaný D720 pickup se prodával jako Datsun na východních trzích ještě v devadesátých letech.
Musím zmínit firmu,která je pro náš příběh velmi, velmi podstatná.A v podstatě nejen pro náš příběh, jak uvidíme dále. Prince Motors. Původně divize závodních záležitostí, ladičská firma, pracující pro Datsun. Postupně jí Datsun, později Nissan zadával víc a víc věcí k vývoji, až se stala silnou dceřinnou společností s vlastním vývojovým oddělením a plnohodnotnou montážní linkou. Ano, přátelé, tehdy to opravdu bylo tak možné. A tato společnost v podstatě hýbala (a hýbe) světem automobilismu.
Proč to všechno zmiňuji a nechutně pitvám??? Protože společnost se v šedesátých letech rozhodla stavět automobily z dílů, dodaných Datsunem a osazovat je svými motory. A pochopitelně, stavět kvalitněji, než kdokoli jiný. A začala stavět velké sedany řady C (Laurel, později i Cedric) a zpočátku těžko zařaditelné kupé Skyline. Takže pokud anglosaská, pravostranná periodika uvádějí dějiny řady Skyline v souvislosti s bájným GT-R, uvedou jen, že starý Skyline byl postaven na bázi rodinného sedanu, neuvedou nikdy jeho jméno, protože je sere ještě teď. Tím sedanem je totiž Laurel.
Takže vznikl velmi robustní, kvalitně postavený automobil se zadním pohonem, opět klasické koncepce.Ve většině exemplářů čtyřdveřový sedan se samonosnou karoserií s pomocným rámem. Kombi bylo postaveno jen pár a byly to v zásadě zakázkové stavby se zadní částí technologicky pocházející z modelu Bluebird. V zásadě byl vždy ve vysokém stupni výbavy a vzhledem k precizní práci při montáži a výběru komponentů dokázal jezdit, dokud ho koroze nerozpůlila vedví. Byl osazován ušlechtilými motory, vyvinutými Prince Motors, které později poháněly mnoho známých až kultovních vozů nejen od Nissanu, téměř výhradně různé šestiválce.
Některé motory zde podrobněji zmíním.
Motory řady L (L20, L24, L26, L28) byly vyvinuty pro Laurel v šedesátých letech a z nich odvozené čtyřválce L16, L18, L20A poháněly bezpočet Datsunů a Nissanů, různé Pickupy, Pathfindery, Bluebirdy, dodávky Vanette……A jejich dieselové varianty pohánějí užitkové vozy Serena, Trade ještě dnes. LD20, LD23…..
A samotný L24 si našel v roce 1970 cestu do kupé 240Z….Ale to už je trošku jiná pohádka….
Motor VG. Byl vyvinut v roce 1982 pro budoucí Laurel C32. Velice kompaktní, spolehlivý a v podstatě dosud nepřekonaný vidlicový šestiválec. Ano, ten na kterém při chodu stojí dvacetikoruna na hraně. A když automobilka v roce 83 zjistila, že kupé 280zx zastarává, motor se hodil… A byla na světě 300zx, Z31. Později upravován, převrtáván, osazován nejrůznějšími technickými libůstkami, čtyřventilovými hlavami, variabilním časováním, přeplňován různými turbodmychadly ve 300zx Twin turbo… dodnes pohání většinu benzínových verzí Terran, Pathfinderů, Frontierů, sedanů Maxima, Altima….A taky 370Z, a ono GT-R. Přeplňován dvěma dmychadly… Ale stále je to on, starý kamarád. Příruba převodovky, připomínající tajícího sněhuláka s hrncem na hlavě. Věřte mi.
Motor RB. Vyvinut původně jako čistě závodní agregát (Racing Based) s extrémně lehkou, vyváženou a propracovanou mechanikou. Dnes se stal téměř božstvem všemožných tunerů, drifterů, sprinterů. Jeho inkarnace RB26DET ve Skyline R32 a R33 nebyla, myslím, dosud překonána. Byl montován do Laurelů a Cedriců spoustu let, vlastně až do konce jejich výroby koncem 90.let.
Zajímavá je jeho dieselová varianta, která poháněla dieselové Laurely z osmdesátých let, známé i u nás, většinou tahající těžké přívěsy naložené autošrotem z ciziny.Posléze si našel cestu do Patrolů Y60, a dokonce ještě v roce 99 poháněl Patrol Y61 v jeho evropské verzi.
Motor LD28. Dieselová varianta výše zmíněných motorů L2-, nezničitelný a na svou dobu až neuvěřitelně kultivovaný řadový šestiválec s rozvodem OHC a vačkou, poháněnou řetězem. Dokáže najezdit statisíce kilometrů bez jediné deci spotřebovaného oleje a stále jen ševelit…..
Myslím, že už to začíná být nudné. Jen bych dodal, že kupříkladu bloky těchto motorů a komponenty těchto trošku smutně opomíjených vozů najdete i tam, kde by jste je vůbec nečekali. Pokoutně kupovány různými severskými automobilkami, britskými aristokraticky se tvářícími bastlírnami…..
A ten, kdo jednou zakusil jízdu v některém z těchto legendárních vozů, ať už Laurel, či Skyline, začal se na automobilní produkci dívat jinak. Zjistil totiž, že řadovému šestiválci nemusí nutně cvakat vačková hřídel, jako všem BMW, nemusí napadat na otáčku jako Mercedes, ani nemusí znít jako hrst hřebíků v pračcce jako americké a britské motory. A že i diesel v důstojné karoserii nemusí být pěst na oko, že ano, slavné a snaživé Auto-Union, vlastně Audi Tdi?
(7x známkováno, průměr: 1,71 z 5)