Neomarxistický zmrd a příznivce Velkého resetu opět zvolen prezidentem

Featured Image

Francouzi se museli zbláznit.

Protože je téměř jisté, že soudruh Macrón bude opět zvolen francouzským prezidentem. V průběžném hlasování vede o 16%, což už jeho protikandidátka nesrovná. Od soudruha Macróna zezačátku nikdo nic velkého a státnického neočekával. Byl to takový nemastný neslaný slizký panák z politického středu, jehož největší politickou devizou mělo být, že se dokáže s každým domluvit. Bulvár zajímal hlavně proto, že měl o 25 let starší manželku, čímž předčil i proroka Mohameda, který svého času svaté péro strkal jen do o 19 let starší vdovy.

Jak se ale ukázalo, Macrón se uměl domluvit hlavně s globálními elitistickými technokraty a to zejména proti vlastním lidem. Během svého mandátu prakticky jen prudil vlastní obyvatelstvo, které jej zvolilo do úřadu. Začalo to pokusem o zdražení paliv, intenzifikací dopravní buzerace a pokusem o zavedení uhlíkové daně, na což francouzský národ těžce zkoušený fízlováním, úředním sprosťáctvím, multikulturalismem a všudypřítomnou inflací zareagoval protestem „Žlutých vest“. Macrónovi se podařilo protesty násilně brutálně potlačit (například nechybělo, aby policie brutálně mlátila nezletilé děti) a od té doby je zakoupení žluté bezpečnostní vesty ve Francii pouze na povolení.

Následovala francouzská proticovidová opatření. Proti zmrdovi Macrónovi byla koronabuzerace, jak jsme ji zažívali v čekistánu, jen slabým čajíčkem. Nejprve tamní zmrdi zavedli tvrdý lockdown, že si lidé nemohli dovolit ani dojít nakoupit, přičemž jeho dodržování vynucovali likvidačními pokutami i vězením. Po nástupu vakcinace se pak Macrónova administrativa postarala o to, aby neočkovaní byli lidé druhé kategorie podobně jako byli Židé za nacistického Německa ještě před Norimberskými zákony v roce 1935. Nebylo jim dovoleno, aby navštívili restauraci, některé obchody a další zařízení, a byli bez zákonné opory vyhazováni ze zaměstnání a zmrd Macrón se na jejich adresu vyjadřoval vysoce arogantním způsobem, totiž „že je chce maximálně nasrat“, čímž dával naplno najevo své sprosťáctví, pohrdání, nenávist a nadřazenost.

Ekonomická situace běžných Francouzů se za Macróna prakticky kontinuálně zhoršovala. V současnosti je GDP na hlavu 1 Francouze asi o 14% vyšší, než v našem Kocourkově, ovšem podíváme-li se na všudypřítomnou francouzskou drahotu, je průměrný Francouz už o dost chudší a zadluženější než průměrný Čech (to mimochodem platí i o Angličanech). Inu, máme to v EU dobrou trajektorii růstu.

Rovněž francouzská zahraniční politika byla za Macróna jeden velký průšvih a Francie se od role velmoci posouvá postupně do role kolonie USA a psíčka, co poslušně plní pánovy rozkazy. Francouzi postupně ztrácejí vliv i ve svých bývalých koloniích v Africe i jihovýchodní Asii a poslední velká katastrofa je francouzská vojenská přítomnost v Sahelu. Naposledy prezident Mali vyzval evropský vojenský kontingent, kde převážnou část tvoří právě Francouzi, aby se z jeho země už zdekovali, protože jen nesmyslně vraždí tamní obyvatele a za 10 let svého angažmá nebyli schopni si poradit s radikálními muslimy z organizace Ál-Kaida, co jezdí na velbloudech a bojují s kalašnikovy. Mimochodem, naopak významnou pomoc proti teroristům znamenalo zapojení soukromých Wagnerových paramilitáních ruských jednotek. Česká televize na rozdíl od války na Ukrajině konflikt nesleduje, ale měla by: za 10 let bojů došlo k úmrtí asi 20 000 civilistů (to není genocida, soudruzi?) a asi z 350 000 z nich se stali utečenci, přičemž k tomu mají co říct i naše udatné expediční jednotky.

Macrón je zkrátka prototyp neschopného arogantního sprostého elitistického eurozmrda, který podlézá ještě mocnějším a pohrdá vlastními lidmi. Bylo to teprve nedávno, co jej Francouzi z duše nenáviděli, a člověk by řekl, že tenhle blb už nemá šanci. Nikdy ale nepodceňuj sílu propagandy.

Když se jako protikandidát tohoto nadutého osla objevila nacionalistická Marine Le Pen, řekl jsem si, že Francouzi začali mít rozum a že se zde chystá vítězství „francouzského Trumpa“, který si bude více vážit obyčejných lidí, nebude si brát servítky a vrátí Francouzům zpět jejich zemi, jejich národní velikost a národní hrdost. Těšil jsem se na kyselé ksichty našich neomarxistických svazáckých politiků obdobně (především jsem se těšil na výraz soudružky Pekarové Adamové), jako tomu bylo při zvolení Viktora Orbána. Nicméně prezidentské šance Le Penové způsobily u neomarxistických médií ovládaných globálními elitami pupínky a paniku a začala špinavá desinformační kampaň proti ní. Francouzi mají bohužel krátkou paměť.

A tak si Franzouzi zvolili. Zlu k vítězství stačí, když dobří lidé nedělají nic. Dobře jim tak.

 


24.04.2022 Challenger

12345 (432x známkováno, průměr: 1,43 z 5)
20 902x přečteno
Updatováno: 25.4.2022 — 0:10

Reklama

D-FENS © 2017