Nenávist v nás - zpět na článek

Počet komentářů: 160

  1. Jednou jsem stál v řeznictví a čekal až mi řeznice ukrojí tlačenku, za mnou se otevřely dveře a vstoupila bába s hadrem a asi po minutě co na mě koukala tak si hadr stáhla pod nos. Měl jsem hřejivý pocit infulencera.

    1. Hadry stazene pod nosem porad vnimam jako symbol cechackovskeho ohnuti hrbetu. Tak teda jako ze jo, ale zase to nejak udelame, ze jo.
      Absolutne to neplni ten udajny ucel, tedy filtraci viru, za to to porad plni ten ucel symbolicky.
      Ale je tam jeste ten influencersky, lidi si casto sundaji rousku pod nos, kdyz ji tam ma i nekdo dalsi.
      Nekteri to povazuji za jistou formu odboje, ja se k tomu ale nikdy nesnizil, bud ten hadr mam nebo nemam. Mozna ten cas prijde.

      1. Zatímco nasazený respirátor ten údajný účel – tedy filtraci viru – bez jakýchkoliv pochybností plní.

        1. To jsem napsal kde?
          Jasně jsem tam dal slovo „údajný“, abych předešel, že se toho nějaká husa chytne. A stejně chytla.
          Zatímco nasazený respirátor alespoň teoreticky účel plnit může, sundaný nemůže.

          1. Sundaný z jenom z nosu ten účel může theoreticky plnit taky pokud budete dýchat pusou. Ona je to debata celkem k ničemu to uznávám. Ale teda musim říct že těch podnosáků potkávám hodně, jestli je to symbol čecháčkovského ohnutí hřbetu tak to nevím, ale co do praktického přínosu je to určitě výhodnější než ty dva okolní stavy (nasazeno a odkryto). Takže možná je to spíš symbol národního pragmatismu. Mimochodem když nevíte ani vy jaké jsou za nenošení sankce, tak jak to má vědět obyčejný člověk. Nikomu se nechce vzít si hypotéku na pokutu a taky se nikomu nechce dejchat si smrady – tak prostě po dnos.

  2. Autor přišel na to, proč bylo vynalezeno slušné chování. Jinak by se lidé pozabíjeli.
    Bohužel třeba já mám velmi málo příležitostí být na nějaké hovado slušný. Moje incidenty bych spočítal na prstech jedné ruky a to náhubek prakticky nenosím. Pravda je, že do mhd se dostanu málo, jezdím autem, ale ani v metru jsem konflikt ještě neměl. Slušnost je pro slušné lidi, takže na hovada jsem praktikoval ignoraci a úsměv. Plýtvat energií a časem na idiota se mi nechce.
    Když už je někdo moc otravný tak většinou trolím nebo nelogičnost pošlu zpět. Naposledy si chtěl nějaký pán moc pohovořit proč nemám náhubek tak jsem se ho optal proč ke mě tedy přišel tak blízko a mluví na mě a že mám strach, že mě nakazí a pokud toho nenechá, že volám fízly.

    1. Autor na to nepřišel, jen rozebírá, proč se nepoužívá, jak nás rodiče (někde) učili. Taky to moc nechápu. Chtějí rozesrat všechny, máloco je tak nasere, když to nezafunguje a lidi se domluví. A nepotřebují třeba správko či fízly.

    2. „Naposledy si chtěl nějaký pán moc pohovořit proč nemám náhubek“
      Takze ho nenosite, a bojite se covidu tak, ze byste na patrne slusne chovajiciho se pana volal fizly?
      Je takovy problem rict, ze to nosit nechcete, a pokud se mu to nelibi, tak at se drzi dal?
      A ja bych nemel problem si tu rousku nasadit, kdyby mi rekl, ze se boji, a bylo to treba ve vytahu. Lec nikdy se to nestalo.

      Popsal jste tu prihodu v kratkosti, ale mam pocit, ze takhle slusne chovani opravdu nevypada.

      1. až ti příště někdo řekne, že se bojí, protože seš bílej chlap, tak si taky vystoupíš? nebo kterákoli jiná ptákovina; je rozdíl mezi slušností a přihrávání zlu tak, že děláš ústupky každýmu blbci, co to má trochu pomotaný a dožaduje se něčeho na ostatních – ta hranice je bohužel tenká, a šmejdi toho rádi zneužívají, aby (individuálně) zneužívali slušnosti ostatních (proto se řada lidi po spálení se s takovejma zatvrdí a začnou být opráceně hnusní ke všem), případně (skupinově) posouvali okno směrem k nějaké své zvrácené ideologii

        nejlepší služba i pro ně samotný je, aby jim bylo jasně řečeno, že takle ne, vocáď pocáď, a že rozhodně sami nechcou žít v té prdeli, do které se řítíme, kde každej mírně pomatenej ovčan se dožaduje aktivních ústupků od ostatních na tu svou vlastní odchylku a bohužel si je vynutí, takže se taková společnost propadne do obskurní dekadence (někde tam právě jsme) a bude zlikvidována jinou (to máme taky za humny)

        1. Jak vystoupím? Možná tak ustoupím, protože se strachem není radno si zahrávat. Alespoň pro mě, co mu moc nerozumím.
          Nedělám ústupky každému (blbci), udělal jsem to jednou, a to ve formě testu ze slin, kdy mě dotyčný pozval na návštěvu, a současně ale požadoval ten test. Měl to zdůvodněné docela dobře, srovnal jsem si pro a proti a šel do toho.
          V metru jsem ještě nikoho, kdo by si postěžoval, nepotkal.

          Pokud se mě někdo bude bát, že jsem jako bílý muž, tak protože s tím se toho moc dělat nedá, nezbyde mu, než jít někam, kde se mě bát nebude. S rouškou se něco dělat dá, takže rozumný první krok takového vystrašence je požádat dotyčného usměváčka, ať si ten hadr nandá, kor když má pocit, že je to přece povinnost. Teprve když tohle nevyjde, tak je logickým vyústěním ústup (ne volání fízlů). Pokud ten člověk má skutečný strach, a reaguje přitom agresivně, pak už se jedná o pokročilou kombinaci strachu, frustrace a bezmoci, nějakou formu zoufalství, a tam jdu na ústup, protože ze zoufalců mám strach zase já. Iracionální, nebezpeční, všehoschopní, to není nic pro mě.

          Je to jenom o tom udržet si tu pevnou linii. Nadávat na dekadenci, že všichni ustupujeme nějakým debilům, a pak vejít do suprmárktu bez hadru, i když na tebe ochranka křičí, ať si jí nandáš, to je přece chucpe. Tam zase ustoupí oni tobě, přestože měli jasnej požadavek, s kterým tam vstupuješ, tak ses na něj vysral, a stejně tam vlezl a nakoupil. To ti jako dekadence nepřijde? Jdeš tím proti principům, nerespektuješ právo majitele území nastavit si svoje práva; neumožňuješ tím tržnímu vzniku konkurence, který roušky vyžadovat nebude; vyvoláváš v lidech, co ta pravidla dodržují, frustraci, a v důsledku se ti na nějaká pravidla vykašlou, ale zase na nějaká jiná. TO je dekadence.

      2. Pohovořit si byl zjevný eufemismus, covidu se nebojím, otrapa sklapl a dal si odchod – to byl účel.

        1. A slusne chovani, o kterem jste psal, vyuzito bylo?

          1. Dotyčný ho beze zbytku nevyužil.

            1. Jak se zdá, vaše ego tím rozhodně neubylo.
              Pořád mám pocit, že na jedné straně se oháníte slušným chování, a na straně druhé posíláte lidi do hajzlu i po uctivé prosbě.
              Byla taková brněnská skupina, možná ještě je, Slušní lidé. Mohl byste se k nim přidat, třeba byste si rozumněli.

              1. Já nikoho do hajzlu neposlal, to bych si nedovolil. Pán začne nevybíravě držkovat a rozkazovat cizím lidem. Zajímalo mě tedy proč je tak bezohledný a řve na mě z jednoho metru a může mě nakazit tou smrtelnou nemocí. Tak jsem ho přátelsky upozornil, že je to nevhodné a může mě zabít. Když tě chce někdo zabít tak je neslušné volat fízly?
                Mohl si dál deset metrů vedle hledět svého a užívat si bezpečí svého náhubku, ale jde něco řešit s někým kdo tento ultimátní ochranný prostředek nemá. Bohužel nejsem odpovědný za jeho rozhodnutí.

              2. Ty na mě zase působíš tak, že považuješ za běžné rozkazovat jiným lidem a přidáním slovíčka “prosím” to považuješ za slušnou žádost, kterou je dotyčný povinen splnit.
                Není to ani slušné a ani dotyčný nemá povinnost plnit tvá přání.

                1. Mrzi me, ze jsem vas tak rozrusil.
                  Je to jednoduche, ve vetsine pripadu je kam se uklidit. Pokud jste vyvolal strach, proc ho v tom dal drzet, kdyz to neni nutne? Vystraseni lide patri mezi zoufalce, jsou nebezpecni. Takovy clovek na vas klidne pak uvali povinnost nosit rousky, nazene na vas armadu, aby vas hlidala doma, nebo naridi povinne ockovani.
                  Ne, nemam zajem zpusobovat strach, a to nikomu krome tech, co ohrozuji me.
                  Takze jo, neudelalo by mi to dobre, ale rousku bych si, pokud by nebyla jina moznost deeskalace konfliktu, nasadil. Proste proto, ze to povazuji za nejvyhodnejsi variantu.

                  Zatim to po mne nikdo ale nechtel. Na lidi se usmivam a nikdo si nedovolil na me z metru rvat. Takze zatim jsem hrdina. Az to prijde, treba ho taky poslu do hajzlu, a pak vam dam za pravdu.

                  A trochu se mi ekluje, ze rousku nenosite, a panovi tvrdite, ze se vas prskanim snazi zabit. Nejsme prece male deti.

                  Jsem si ale jisty, ze eskalovanim strachu u vydesenych lidi a vnesenim dalsi agrese do konfliktu nic moc dobreho, alespon z meho pohledu, neprinese. Jsem rad, ze si kazdy svou modlu rousku muze nosit a chranit se proti zlym duchum, a ja ji nosit nemusim, pricemz to zatim nikomu nevadilo. Trvalo to dva roky se sem dostat.

                  1. Myslím, že si jen zbytečně nebo spíš účelově projektuješ, co se nestalo. Pán o svojí vlastní vůli přišel za mnou, prskal, já jsem mu klidným hlasem řekl dvě věty a pán se odporoučel pryč. Žádná sprostá slova, žádný křik. Ano jsme dospělí lidé, takže nejsem na potkání hromosvod pro něčí blbé nálady či iracionality. Že ty jsi subík, který poslouchá cizí lidi, to je tvoje volba a plně ji respektuji. Ale opět to nemá se slušností nic společného.
                    Řekl bych, že v naší diskuzi zaměňuješ slušnost a poslušnost.
                    Pán mě prskáním tou smrtelnou nemocí nakazit nemůže? Proč potom nosí ten náhubek a chce, abych ho nosil i já? Je to roztomilé, že covid fanatici jsou stejní jako fanatiční antivaxeři, logika je pro ně sprosté slovo. Co může být více iracionální než mít strach z nemoci a jít si o tom povídat s neznámým člověkem, který ten magický náhubek nemá?

                    1. Vycházím čistě z toho, co jste napsal.
                      A ta absurdita, že nenosíte náhubek, ale jako argument v případě potřeby se hodí, že jej nenosí někdo jiný, to je vyloženě chucpe.

                      Pán nosí náhubek nejspíš proto, že má strach. Vy strach nemáte, tak ho nenosíte. Pán si přijde říct, a vy uděláte myšlenkový veletoč, že by se z toho jednomu chtělo blít.

                      Nedávno jsem vás vyndal z ignore, protože jsem nevěděl, proč tam jste. Patří tam tak akorát corona a Jacq. Ale začínám chápat, že nějaký důvod k tomu asi byl. Jsem docela klidný člověk, ale jak říkává kamarád, když Sinuhetovi ukážete bílý papír, a budete mu tvrdit, že je černý, začne vidět rudě. Špatně se mi snáší, když někdo káže o slušnosti a přitom se chová jako hovado nebo když tvrdí, že je hadra k ničemu, a vzápětí někomu vmete do tváře, že se ho snaží nakazit. Asi to bylo v rámci mé vlastní pohody.

  3. Predminuly tyden jsem jel ve spicce metrem.
    Pani sedici proti mne mi nekoho pripominala. Mrknul jsem rychle na ni, abych neziral, ale ne, nebyla to ona. Ale nemohl jsem se zbavit pocitu, ze ji znam. Tak jsem zase rychle mrknul, naskenoval oblicej, a premyslel, kdo ze to je.
    Zabralo mi to dobre tri ctyri stanice, nez mi to doslo.
    Ta pani nemela rousku a usmivala se. Proto na me pusobila uplne jinak. Chapejte, usmev v metru, to se dneska jen tak nevidi.
    Tak jsem sundal rousku a v metru ji nenosim. Za ty dva tydny jsem sestkrat prosel kolem revizora, mrknul na me, nic nechtel (obvykle chce).
    Pokuty pry rozdavaji policajti, je to domluva, pokud si roubik nasadite; stovka, kdyz ne; padesat tisic nebo kolik ve spravnim. Tak nevim, jak se k tomu postavit, az dojde na vec, asi proste klasicky, s policajtem se nebavime, a uvidime, co to udela.
    „Pane, my za to nemuzeme, taky bychom radeji chytali skutecne zlocince, nez abychom tu s vami vyplnovali bloky za stovku.“ To prej rekli straznici zname, ktera to mela za tu stovku. Jeste jim dala za pravdu a podekovala, ze je to jen kilo. Chjo.

    1. tvl, tak po roce máš konečně kaminaut a na závěr si začneš plakat na opičáky? tak se přesvěčuješ, aby ses zase vrátil do ohrádky, nebo cotomájakobejt? :D

      1. Presne. Brecet na opicaky, to je muj styl. Radeji si to precti jeste jednou.

        Jo, hadr jsem v metru nosil. I proto, ze jsem mel strach. Po tom, co jsem si covidem prosel, a par hodin v horeckach zil s pocitem, ze ted teda umru, me ten strach opustil. Respektuju, ze ho mohou mit i jini, je jedno jestli racionalne nebo ne, a taky pravidla mista, kam chodim. Ale metro neni soukroma vec, takze tam je to s temi pravidly trochu jinak. Do kramu, pokud to po mne chcou, rousku bud nosim, nebo tam nelezu, to plati porad.

        1. do socky taky nemusíš lézt a můžeš jet jinak

          1. Platit jí musím. Takže nelézt tam, protože přestože to platím, to nemůžu používat kvůli debilním pravidlům, je docela chucpe.

            1. Tvl, vězení si taky platíš a taky respektuješ, že má nějaký pravidla.

            2. welcome to the state

  4. Článek pěkný, poselství jasné, nicméně si myslím, že pokud tuto paní nedejbože potkáte přístě, pravděpodoně na Vás zavolá pány v bílých pláštích, případně rovnou policii.

    Váš pohled – zcela jste ji odzbrojil.
    Její pohled (podle mé zkušenosti) – „taková vážná situace, říkali to v televizi, hlavně Kubek to říkal, a TI vědci… a on si z toho ještě dělá srandu a směje se mi do ksichtu jako šílenec!“

    Možná bych dodal, že v tomto případě je asi dobré toto aplikovat nejprve na domací půdě, tedy rodina, jak ostatně píšete, pak (ne)přátelé a známí, které znáte celkem dobře a víte o nich, že aplikaci vstřícného přístupu snad pochopí. Zbytek kolemjdoucích lidí je podle mě ztraceno, pokud jsou zapřísáhlí.
    Například má zkušenost je, že když jsem na veřejném bojovém poli zvolil taktiku olivové ratolesti a argumentů, protistrana rostla a sílila. Podruhé jsem zvolil ráznou jednoslovnou taktiku s důrazem na zvýšenou hlasitost a pevnost přesvědčení toho, co říkám, a světe div se, pán sklapl a už nic neříkal.
    Ještě možná dodatek, že jsem zažil tyto situace za celou dobu pouze dvě. Z občasného čtení komentářů jsem si udělal obrázek toho, že máte mnohonásobně více zkušeností. Možná by bylo zajímávé udělat hrubou statistiku, kdo kolik má za tu dobu zkušeností a pak to porovnat v rámci krajů, tedy třeba:

    KRAJ | POČET RESPONDENTŮ | HITS neboli POČET ATAK

    Pak si z toho udělat nááádhernej graf. A pak do nejobávanějšího kraje udělat hromadný nájezd do obchoďáků bez roušek a sledovat efekt kolemjdoucích lidí, kdo sundá a kdo ne. :)

  5. Ten hoch to myslí dobře, ale mýlí se přinejmenším ve dvou tématech.
    Tím prvním je rutinní úlitba globálním bohům v podobě „povinného“ označování za levičáky (nebo dokonce „ultralevičáky“) kdejaké magory, kteří s levicí nemají nic společného.
    Tím druhým je iluze, že „přirozeností každého je oplácet úsměv úsměvem“.
    No, dle mého odhadu a řady zkušeností je těch „každých“ asi 30 až (maximálně) 40% populace. Ten zbytek, tedy většina, rozhodně úsměv neoplatí a jakoukoli vstřícnost považuje za slabost, hloupost, drzost a vůbec nějakou záludnou strategii…
    Zejména v současnosti, kapitalismu, tedy v systému, který otevřeně straní deprivantům, netrestá zlo, atd.

    Přesto je mi Paka líto, protože se mi líbí jeho svižná mysl, nesporné IQ, atd. Ale na cestě k moudrosti má před sebou ještě kus cesty. Kéž na ní bude pokračovat a dále vybrušovat své názory.

  6. PAKO- máme podobnou zkušenost. Když jsem jednou jel od nás na hlavní, kde cesta je jen pro jedno auto, a byl jsem skoro na konci zúžení, najel z hlavní kdosi neznámý a dle gest a pohybů pusy jsem poznal že mi dost silně nadává – tak jsem najel k němu, stočil okénko, on také stočil okénko, a zeptal jsem se ho „Co pro vás mohu udělat“? Překvapení, ticho, nechápavý výraz. V klidu jsem pak odjel :-) Máte pravdu. Stojí to za to :-)

  7. ad „hodnocení“ článků – má to nějaký smysl, všímá si toho někdo? Mají autoři nějakou soutěž o ceny? :-)

    1. A za to dostaneš ……… diplom!

    2. Jojo, umožňuje to některým čtenářům získat pocit, že to autorovi náležitě nandali. Vizte třeba první příspěvek v této diskuzi.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017